MARTIN SELIGMAN Opravdove stesti_titulka.indd 1 Opravdove stesti_titulka.indd : :38

M

Opravdove stesti_titulka.indd 1

S N I T AR

N A M ELIG

14.9.2015 16:38

Opravdove_stesti.qxd

14.9.2015

12.26

Stránka 2

Nakladatelství dûkuje Peteru Solyimu za pomoc pfii práci na této knize

Martin Seligman AUTHENTIC HAPPINESS Copyright © 2002 by Martin E. P. Seligman, Ph.D. All rights reserved Translation © 2003, 2015 by Ivana Pavlíãková ISBN 978-80-249-2944-6


14.9.2015

12.26

Stránka 3

Tuto knihu vûnuji své Ïenû Mandy McCarthy Seligmanové, jejíÏ láska vnesla do druhé pÛlky mého Ïivota takové ‰tûstí a radost, v nûÏ jsem ani nedoufal.


14.9.2015

12.26

Stránka 5

Obsah Pfiedmluva ............................................................................................ 7 âást první: Pozitivní emoce 1. Pozitivní emoce a pozitivní charakter ........................................ 13 2. Jak psychologie zabloudila a já si na‰el vlastní cestu ................. 29 3. Proã usilovat o ‰tûstí? ................................................................... 44 4. DokáÏete b˘t trvale ‰Èastnûj‰í? ..................................................... 61 5. Spokojenost s minulostí .............................................................. 81 6. Optimistick˘ pohled na budoucnost ........................................ 106 7. ·tûstí v pfiítomnosti .................................................................... 130 âást druhá: Silné stránky a ctnosti 8. Obnova siln˘ch stránek a ctností .............................................. 155 9. Charakteristické silné stránky ................................................... 165 âást tfietí: Domény Ïivota 10. Práce a osobní spokojenost ...................................................... 199 11. Láska .......................................................................................... 223 12. V˘chova dûtí .............................................................................. 250 13. Opakování a souhrn .................................................................. 295 14. V˘znam a smysl .......................................................................... 298 Dodatek: Terminologie a teorie Podûkování ...................................................................................... 315 Doslov ...............................................................................................321 Poznámky ......................................................................................... 323 Rejstfiík ............................................................................................. 370


14.9.2015

12.26

Stránka 7

Předmluva V posledních padesáti letech byla psychologie zahlcena jedin˘m tématem, du‰evními nemocemi, s nímÏ se pomûrnû dobfie vypofiádala. Psychologové nyní dokáÏou se znaãnou pfiesností specifikovat kdysi neurãité pojmy jako deprese, schizofrenie a alkoholismus. V souãasnosti víme hodnû o tom, jak se tyto poruchy bûhem Ïivota vyvíjejí, jak˘ je jejich genetick˘ ãi biochemick˘ podklad i jaké jsou psychologické pfiíãiny. NejdÛleÏitûj‰í je, Ïe je umíme léãit. Podle mého posledního souãtu je moÏné úãinnû léãit ãtrnáct (a dvû z nich vyléãit) z nûkolika desítek váÏn˘ch du‰evních nemocí pomocí lékÛ a konkrétních psychoterapeutick˘ch postupÛ. Tohoto pokroku jsme v‰ak dosáhli za vysokou cenu. Zdá se, Ïe mírnûním stavÛ, které ãiní Ïivot ne‰Èastn˘m, ub˘vá snaha posilovat stavy, které ãiní Ïivot takov˘m, aby ho stálo za to Ïít. Lidé v‰ak chtûjí víc neÏ jen napravovat své slabosti. Chtûjí Ïivot prostoupen˘ smyslem, nechtûjí aÏ do smrti jen tak tûkat. KdyÏ v noci nemÛÏete spát, pravdûpodobnû stejnû jako já pfiemítáte o tom, jak se na ‰kále Ïivotní spokojenosti posunout z plus dvou bodÛ na plus sedm, ne jak se dostat z minus pûti na minus tfii a kaÏd˘ den se cítit o nûco ménû bídnû. Jste-li takov˘m ãlovûkem, nejspí‰ je pro vás psychologie záhadn˘m zklamáním. Koneãnû nastal ãas na vûdu, která se snaÏí pochopit pozitivní emoce, posilovat silné stránky a ctnosti a poskytovat vodítka k nalezení toho, co Aristoteles nazval „dobr˘m Ïivotem“. Hledání ‰tûstí je obsaÏeno v Deklaraci nezávislosti jako právo 7


14.9.2015

12.26

Stránka 8

O P R AV D O V É · T ù S T Í

kaÏdého Ameriãana a také na poliãkách s literaturou o zdokonalování sebe sama ve v‰ech americk˘ch knihkupectvích. Ale vûdecké dÛkazy bohuÏel budí zdání, Ïe zmûna na‰í bûÏné hladiny ‰tûstí trval˘m zpÛsobem není pravdûpodobná. Podsouvají nám, Ïe kaÏd˘ máme pro ‰tûstí urãité nemûnné rozmezí, stejnû jako je tomu u hmotnosti. A stejnû jako lidé, ktefií drÏí dietu, témûfi vÏdy zase pfiiberou, smutní lidé nedosáhnou trvalého ‰tûstí a ‰Èastní lidé nejsou dlouhodobû smutní. Nové v˘zkumy v‰ak prokazují, Ïe ‰tûstí lze trvale zv˘‰it. A nové hnutí nazvané pozitivní psychologie vám ukáÏe, jak Ïít na horní hranici va‰eho rozmezí ‰tûstí; první polovina této knihy je o pochopení pozitivních emocí a jejich zmnoÏení v Ïivotû. Teorie o tom, Ïe ‰tûstí nelze trvale zv˘‰it, pfiedstavuje jednu pfiekáÏku vûdeckého v˘zkumu, ale existuje je‰tû hlub‰í dÛvod: pfiesvûdãení, Ïe ‰tûstí (a obecnûji i ve‰kerá pozitivní lidská motivace) není autentické. Tento pfievládající názor na lidskou povahu, kter˘ se vyskytuje v mnoha kulturách, naz˘vám dogmatem o „prohnilosti aÏ do morku kostí“. JestliÏe se tato kniha snaÏí urãité dogma vyvrátit, pak je to právû toto. Uãení o prvotním hfiíchu je nejstar‰ím projevem tohoto dogmatu, ale podobné my‰lení v na‰em demokratickém, svûtském státû rozhodnû nevymfielo. Freud ho zavlekl do psychologie dvacátého století, kdyÏ celou civilizaci (vãetnû moderní morálky, vûdy, náboÏenství a technického pokroku) definoval jen jako obrovskou obranu proti základním konfliktÛm t˘kajícím se dûtské sexuality a agresivity. Tyto konflikty „potlaãujeme“, protoÏe v nás vyvolávají nesnesitelnou úzkost, a ta je pfiemûnûna na energii, která pohání civilizaci. TakÏe teì sedím u poãítaãe a pí‰i tento úvod, místo abych bûÏel ven znásilÀovat a zabíjet, protoÏe jsem „kompenzován“, se‰nûrován a úspû‰nû se bráním sv˘m brutálním pudov˘m pohnutkám. Aãkoli Freudova filozofie zní takto bez obalu velmi podivnû, na‰la si svou cestu do bûÏné psychologické a psychiatrické praxe, v níÏ pacienti hledají v minulosti nepfiíznivé impulzy a události, které formovaly jejich identitu. Proto je soutûÏivost Billa 8


14.9.2015

12.26

Stránka 9

P ¤ E D M L U VA

Gatese ve skuteãnosti snahou pfiedãít otce a nesouhlas princezny Diany s ná‰lapn˘mi minami byl pouhou sublimací její vraÏedné nenávisti vÛãi princi Charlesovi a dal‰ím ãlenÛm královské rodiny. Dogma o prohnilosti rovnûÏ pfievládá v humanitních a spoleãensk˘ch vûdách. Jako jeden z tisíce pfiíkladÛ lze uvést dílo No Ordinary Time (Neobyãejná doba), pÛsobiv˘ pfiíbûh o Franklinovi a Eleanofie Rooseveltov˘ch od Doris Kearns Goodwinové, v˘znaãné Ïijící politoloÏky. KdyÏ dumala nad tím, proã Eleanor vûnovala tolik ãasu na pomoc ãernochÛm, chud˘m ãi nemocn˘m, usoudila, Ïe to byla „kompenzace matãina narcismu a otcova alkoholismu“. VÛbec neuvaÏovala o tom, Ïe by Eleanor Rooseveltová mohla z hloubi du‰e usilovat o ctnosti. Uplatnûní spravedlnosti nebo vykonání povinnosti je ze základní motivace vyfiazeno; aby byla anal˘za vûdecky uznávaná, musí pfieci existovat nûjaká tajemná záporná motivace, která se za dobrem skr˘vá. Ani nevím, jak pofiádnû zdÛraznit následující: Navzdory ‰iroce roz‰ífienému pfiijetí dogmatu o prohnilosti do morku kostí v náboÏenském i svûtském Ïivotû, neexistuje ani jeden jedin˘ dÛkaz, Ïe silné stránky ãlovûka a ctnosti jsou odvozené od negativní motivace. Domnívám se, Ïe evoluce pfiála jak dobr˘m, tak ‰patn˘m vlastnostem, a ve svûtû se bezpoãet adaptivních osobností rozhodl pro morálku, spolupráci, altruismus a dobro, stejnû jako bezpoãet jin˘ch si zvolil vraÏdy, krádeÏe, sobectví a terorismus. Tento pfiedpoklad dvojího hlediska je základním kamenem druhé ãásti knihy. Opravdové ‰tûstí pramení z rozpoznání a rozvoje va‰ich typick˘ch siln˘ch stránek a jejich kaÏdodenního uplatnûní v práci, partnerském Ïivotû, pfii hfie a v˘chovû dûtí. Pozitivní psychologie stojí na tfiech pilífiích: prvním je studium pozitivních emocí. Druh˘m je studium pozitivních vlastností, mezi nimiÏ jsou nejdÛleÏitûj‰í silné stránky a ctnosti, ale také „schopnosti“ jako inteligence a sportovní nadání. Tfietím je v˘zkum pozitivních institucí, napfiíklad demokracie, siln˘ch rodin a svobodného bádání, coÏ podporuje ctnosti, které ná9


14.9.2015

12.26

Stránka 10


slednû produkují pozitivní emoce. Pozitivních emocí, napfiíklad sebedÛvûry, nadûje, dÛvûry, mÛÏeme nejlépe vyuÏít nikoli v dobách, kdy je Ïivot snadn˘, ale v tûÏk˘ch chvilkách. KdyÏ nastanou problémy, je nezbytnû nutné pochopit a podpofiit pozitivní instituce jako demokracii, silnou rodinu a svobodn˘ tisk. V takov˘ch chvílích mÛÏe b˘t naléhavûj‰í i potfieba pochopit a posilovat silné stránky a ctnosti, mezi nûÏ patfií udatnost, perspektiva, integrita, spravedlivost, loajalita. Od 11. záfií 2001 o v˘znamu pozitivní psychologie ãasto pfiem˘‰lím. Je v tûÏk˘ch chvilkách pfiednûj‰í pochopit a zmírnit utrpení neÏ pochopit a posilovat ‰tûstí? Myslím, Ïe ne. Lidem, ktefií jsou zbídaãení, depresivní ãi mají sebevraÏedné sklony, nezáleÏí jen na zmírnûní utrpení. Nûkdy jim aÏ zoufale záleÏí na ctnostech, úãelu, integritû a smyslu. ProÏitky, které vyvolávají pozitivní emoce, negativní emoce rychle rozpou‰tûjí. Jak uvidíme, silné stránky a ctnosti fungují jako nárazník proti ne‰tûstí a du‰evním poruchám a mohou b˘t klíãem k vytváfiení odolnosti. Nejlep‰í terapeuti nehojí pouze rány; pomáhají lidem rozpoznat a posilovat silné stránky a ctnosti. Pozitivní psychologie tedy bere váÏnû nadûji, Ïe ocitnete-li se v Ïivotû ve slepé uliãce, která sk˘tá jen málo pomíjiv˘ch radostí, minimum poÏitkÛ a postrádá smysl, existuje cesta ven. Tato cesta vás povede krajinou potû‰ení k v˘‰inám siln˘ch stránek a ctností a nakonec k vrcholÛm trvalého naplnûní: v˘znamu a smyslu.

10


14.9.2015

12.26

Stránka 11

Část první

Pozitivní emoce


14.9.2015

12.26

Stránka 12


14.9.2015

12.26

Stránka 13

1

Pozitivní emoce a pozitivní charakter V roce 1932 sloÏila Cecilia O’Payneová v Milwaukee fiádov˘ slib. Coby novicka ve ·kole sester Panny Marie zasvûtila cel˘ dal‰í Ïivot v˘uce mal˘ch dûtí. KdyÏ byla poÏádána, aby pfii této v˘znamné pfiíleÏitosti sepsala úvahu o sobû, napsala: MÛj Ïivot zahájil BÛh dobfie tím, Ïe mi nadûlil milost neocenitelné hodnoty. ... Minul˘ rok, kter˘ jsem strávila jako novicka studiem ve ·kole sester Panny Marie, byl velmi ‰Èastn˘. Nyní se s dychtivou radostí tû‰ím, aÏ dostanu svat˘ háv Panny Marie a nastoupím cestu spjatou s boÏí láskou. Ve stejném roce, na stejném mûstû a po sloÏení téhoÏ slibu napsala Marguerite Donnellyová následující Ïivotopisnou úvahu: Narodila jsem se 26. záfií 1909 jako nejstar‰í ze sedmi dûtí, pûti dívek a dvou chlapcÛ. ... Roãní noviciát jsem strávila v domû matky pfiedstavené, kde jsem ve ·kole sester Panny Marie vyuãovala chemii a latinu pro druhou tfiídu. S boÏí milostí se budu snaÏit pracovat, jak nejlépe umím, pro ná‰ fiád, pro ‰ífiení náboÏenství a pro vlastní svatost. Tyto dvû jepti‰ky, spoleãnû s dal‰ími 178 sestrami, se staly pfiedmûtem nejpozoruhodnûj‰ího v˘zkumu ‰tûstí a dlouhovûkosti, jak˘ byl kdy proveden. V˘zkum zab˘vající se pfiedpokládanou délkou Ïivota a po13


14.9.2015

12.26

Stránka 14


chopením podmínek, které jej krátí ãi prodluÏují, je velice dÛleÏit˘, ale zároveÀ je nesmírnû zapeklit˘m vûdeck˘m problémem. Napfiíklad bylo dostateãnû doloÏeno, Ïe lidé ze státu Utah Ïijí déle neÏ lidé ze sousední Nevady. Ale proã? MÛÏeme to pfiiãíst ãistému horskému vzduchu v Utahu na rozdíl od v˘fukov˘ch plynÛ v Las Vegas? Nebo je to dáno usedl˘m Ïivotem mormonÛ na rozdíl od ru‰nûj‰ího Ïivotního stylu prÛmûrného obyvatele Nevady? Nebo za to mÛÏe stereotypní v˘Ïiva v Nevadû – nezdravá jídla, pÛlnoãní svaãinky, alkohol a tabák, ve srovnání se zdrav˘mi ãerstv˘mi potravinami z farem, minimem alkoholu, kávy a tabáku v Utahu? Ve vztahu mezi Nevadou a Utahem vûdce mate pfiíli‰ mnoho zrádn˘ch (a léãiv˘ch) faktorÛ, které jim neumoÏÀují izolovat pravou pfiíãinu. Na rozdíl od obyvatel Nevady ãi Utahu v‰ak vedou jepti‰ky stereotypní Ïivot v bezpeãném prostfiedí. V‰echny jedí zhruba stejná nemastná neslaná jídla. Nekoufií ani nepijí. Mají identickou anamnézu z hlediska manÏelství a poãtu dûtí. Nenakazí se pohlavnû pfienosn˘mi nemocemi. Patfií ke stejné ekonomické a spoleãenské vrstvû a mají shodn˘ pfiístup k dobré zdravotní péãi. Vût‰ina obvykl˘ch neÏádoucích promûnn˘ch se tedy eliminuje, pfiesto v‰ak v délce Ïivota a zdraví jepti‰ek existují velké rozdíly. Cecilia se stále tû‰í dobrému zdraví v devadesáti osmi letech, za cel˘ Ïivot nebyla nemocná ani jeden den. Naproti tomu Margueritu ranila mrtvice v padesáti devíti letech a brzy poté zemfiela. MÛÏeme si b˘t jisti, Ïe na vinû nebyl rozdíln˘ Ïivotní styl, v˘Ïiva ãi zdravotní péãe. Poté co se pozornû pfieãetly eseje v‰ech 180 jepti‰ek, které psaly je‰tû jako novicky, na‰el se v nich velmi podstatn˘ a pfiekvapiv˘ rozdíl. KdyÏ si znovu pfieãtete to, co napsaly Cecilia a Marguerite, najdete ho? Sestra Cecilia zvolila slova „velmi ‰Èastn˘“ a „dychtivá radost“, coÏ jsou v˘razy vyjadfiující nespoutanou dobrou náladu. Naproti tomu Ïivotopis sestry Marguerity neobsahoval ani náznak pozitivních emocí. KdyÏ bylo mnoÏství pozitivních emocí kvantifikováno hodnotiteli, ktefií nevûdûli, jak dlouho jepti‰ky Ïily, zjistilo se, Ïe 90 procent z nejveselej‰í ãtvrtiny sester se doÏilo 14


14.9.2015

12.26

Stránka 15

POZITIVNÍ EMOCE A POZITIVNÍ CHARAKTER

osmdesáti pûti let ve srovnání s 34 procenty jepti‰ek zafiazen˘ch do nejménû veselé ãtvrtiny. Obdobnû byla naÏivu 54 procenta Ïen z nejveselej‰í ãtvrtiny a jen 11 procent z nejménû veselé ãtvrtiny. Byl tento rozdíl skuteãnû zapfiíãinûn optimistick˘m ladûním jejich úvah? Mohl b˘t zpÛsoben i rozdíly v mífie vyjádfieného ne‰tûstí, nebo tím, jak se sestry tû‰ily na budoucnost ãi jak moc byly zboÏné, nebo intelektuální úrovní esejÛ. V˘zkum v‰ak potvrdil, Ïe ani jeden z tûchto faktorÛ dan˘ rozdíl neovlivnil; ten byl dán pouze mnoÏstvím pozitivních emocí vyjádfien˘ch v úvaze. Zdá se tedy, Ïe ‰Èastná jepti‰ka bude mít dlouh˘ Ïivot. Vysoko‰kolské roãenky jsou pro badatele v oboru pozitivní psychologie zlat˘m dolem. „Usmûjte se, vyletí ptáãek,“ fiekne fotograf a vy poslu‰nû nasadíte nejhezãí úsmûv. Vy‰lo v‰ak najevo, Ïe o úsmûv na poÏádání se sice snadno fiíká, ale hÛfie se pfiedvádí. Nûkter˘m z nás se tváfi rozzáfií skuteãnou dobrou náladou, ostatní zdvofiile pózují. Existují dva druhy úsmûvu. První, nazvan˘ DuchennÛv (po svém objeviteli, Guillaumovi Duchennovi), je ryzí. Koutky rtÛ se zvednou a svra‰tí se kÛÏe kolem oãí. Svaly, které toto zpÛsobí – orbicularis oculi a zygomaticus, se dají jen tûÏce ovládat vÛlí. Druh˘ úsmûv s názvem Pan American (podle letu‰ek v televizní reklamû na nyní jiÏ zaniklou leteckou spoleãnost) není autentick˘ a nemá Ïádn˘ z rysÛ Duchennova úsmûvu. Ve skuteãnosti se spí‰e neÏ pocitu ‰tûstí podobá otevfien˘m ústÛm niÏ‰ích primátÛ, ktefií tímto dávají najevo strach. KdyÏ sbírky fotografií prohlíÏejí ‰kolení psychologové, dokáÏou na první pohled rozeznat lidi s Duchennov˘m úsmûvem od ostatních. Dacher Keltner a LeeAnne Harkerová z Kalifornské univerzity v Berkeley napfiíklad zkoumali 141 fotografii studentek druhého roãníku v roãence fakulty Mills College z roku 1960. Kromû tfií Ïen se smály v‰echny a polovina z nich mûla na tváfii DuchennÛv úsmûv. V‰echny Ïeny byly kontaktovány ve vûku dvaceti sedmi, ãtyfiiceti tfií a padesáti dvou let a by15


14.9.2015

12.26

Stránka 16


ly jim poloÏeny otázky na jejich manÏelství a spokojenost v Ïivotû. KdyÏ tento v˘zkum zdûdili v devadesát˘ch letech Harkerová a Keltner, zajímalo je, zda by ze samotného úsmûvu na fotce z druhého roãníku mohli pfiedvídat, jak dopadne manÏelství tûchto Ïen. S úÏasem zjistili, Ïe Ïeny s Duchennov˘m úsmûvem byly v prÛmûru ãastûji vdané, nerozvádûly se a v tfiiceti letech následujících od pofiízení fotografie proÏívaly více osobní spokojenosti. Tyto ukazatele ‰tûstí bylo moÏné pfiedpovûdût pouze podle svra‰tûní oãí. KdyÏ Harkerová a Keltner své v˘sledky zpochybÀovali, zvaÏovali, zda nebyly Ïeny s Duchennov˘m úsmûvem hezãí a zda jejich Ïivotní spokojenost nebyla více ovlivnûna dobr˘m vzhledem neÏ ryzostí úsmûvu. Vûdci se tedy vrátili k fotografiím a ohodnotili, jak dobfie Ïeny vypadaly, pfiiãemÏ zjistili, Ïe vzhled nemûl s dobr˘m manÏelstvím ãi Ïivotní spokojeností nic spoleãného. V˘sledkem bylo, Ïe Ïena s opravdov˘m úsmûvem byla s vût‰í pravdûpodobností spokojenû vdaná a ‰Èastná. Tyto dva v˘zkumy pfiekvapují shodn˘m závûrem, Ïe jedno jediné spodobnûní momentálního kladného pocitu pfiesvûdãivû pfiedpoví dlouhovûkost a spokojenost v manÏelství. První ãást této knihy se t˘ká tûchto chvilkov˘ch kladn˘ch pocitÛ: radosti, hlubokého zaujetí ãinností, veselí, potû‰ení, uspokojení, vyrovnanosti, nadûje a extáze. Konkrétnû se budu soustfiedit na tfii otázky: • Proã jsme byli evolucí obdafieni kladn˘mi pocity? Jaké mají tyto emoce funkce a následky, kromû toho, Ïe se cítíme dobfie? • Kdo opl˘vá nadbytkem pozitivních emocí a kdo nikoli? Co tyto emoce uvolÀuje a co jim brání? • Jak mÛÏete ve svém Ïivotû proÏívat více trval˘ch pozitivních emocí?

16


14.9.2015

12.26

Stránka 17


KvÛli vlastnímu Ïivotu chce odpovûdi na tyto otázky znát kaÏd˘ a pfii hledání odpovûdí se pfiirozenû obrátí na psychologii. MoÏná vás zaskoãí, Ïe psychologie pozitivní stránky Ïivota hrubû zanedbávala. Na kaÏd˘ch sto ãlánkÛ o smutku pfiipadá jeden o radosti. Jedním z m˘ch cílÛ je podat na tyto tfii otázky spolehlivé odpovûdi, zaloÏené na vûdeckém v˘zkumu. BohuÏel, na rozdíl od léãby deprese (kde nám v˘zkum poskytl návody „krok za krokem“, u nichÏ bylo spolehlivû prokázáno, Ïe fungují), máme jen omezené znalosti, jak dosáhnout ‰tûstí. U nûkter˘ch témat mohu uvést jistá fakta, u jin˘ch v‰ak mohu jen vyvozovat závûry z posledních v˘zkumÛ a naznaãit, jak se tím mÛÏete v Ïivotû fiídit. V kaÏdém pfiípadû budu rozli‰ovat mezi tím, co je známé, a co je mou spekulací. Jak zjistíte v následujících tfiech kapitolách, m˘m velkolep˘m cílem je napravit souãasn˘ nerovnováÏn˘ stav a popohnat psychologii, aby doplnila své tûÏce získané znalosti o utrpení a du‰evních chorobách vût‰ím mnoÏstvím poznatkÛ o pozitivních emocích, jakoÏ i o siln˘ch stránkách ãlovûka a jeho ctnostech. Jak jsme pfii‰li na silné stránky a ctnosti? Proã není kniha o pozitivní psychologii pouze o „vûdû o ‰tûstí“ ãi hédonismu – o tom, jak se v dané chvíli cítíme? Hédonista si v Ïivotû pfieje co nejvíce dobr˘ch okamÏikÛ a co nejménû tûch ‰patn˘ch, a prostá hédonická teorie fiíká, Ïe kvalita jeho Ïivota spoãívá pouze v kvantitû dobr˘ch chvilek po odeãtení sumy ‰patn˘ch okamÏikÛ. Není to jen teorie o vûÏi ze slonoviny, neboÈ mnoho lidí svÛj Ïivot vede pfiesnû podle tohoto cíle. Domnívám se v‰ak, Ïe jde o pouhou iluzi, protoÏe v˘sledn˘ souãet na‰ich momentálních pocitÛ je chybn˘m mûfiítkem toho, jak dobfie ãi ‰patnû ohodnotíme urãitou epizodu – film, dovolenou, manÏelství ãi cel˘ Ïivot. Vynikající profesor psychologie na univerzitû Princeton a svûtová autorita na hédonismus Daniel Kahneman vybudoval svou kariéru na tom, Ïe dokazoval, v kolika pfiípadech je prostá hédonická teorie neplatná. Jednou z technik, jíÏ hédonickou teorii zkou‰el, byla kolonoskopie, pfii níÏ se nepfiíjemn˘m 17


14.9.2015

12.26

Stránka 18


zpÛsobem zavede do rekta speciální endoskop a nûkolik minut se jím pohybuje ve stfievech; tato doba nám v‰ak pfiipadá jako vûãnost. V jednom z Kahnemanov˘ch experimentÛ bylo náhodnû rozdûleno 682 pacientÛ do skupiny, u níÏ byla kolonoskopie provedena bûÏn˘m zpÛsobem, a do skupiny, kde byla na konci zákroku pfiidána je‰tû minuta, av‰ak s kolonoskopem se jiÏ neh˘balo. Nehybn˘ kolonoskop vyvolal v poslední minutû ménû nepfiíjemn˘ pocit oproti pfiedchozímu postupu, zato v‰ak pfiidal navíc jednu bolestivou minutu. Tato minuta samozfiejmû znamenala, Ïe druhá skupina proÏila více bolesti ve srovnání s bûÏn˘m postupem. Ale vzhledem k tomu, Ïe nakonec byl proÏitek pacientÛ relativnû dobr˘, je jejich vzpomínka na zákrok mnohem rÛÏovûj‰í a s údivem bylo zji‰tûno, Ïe ve srovnání s bûÏnou skupinou jsou ochotnûj‰í se tomuto zákroku podrobit znovu. Ve vlastním Ïivotû byste si mûli dát zvlá‰tû záleÏet na konci události, neboÈ jeho zabarvení navÏdy poznamená vzpomínku na cel˘ vztah a va‰i ochotu do nûj zase vstoupit. Tato kniha bude o tom, proã hédonismus nefunguje a co to pro vás znamená. Pozitivní psychologie je tedy o v˘znamu ‰Èastn˘ch a ne‰Èastn˘ch okamÏikÛ, jakou síÈ z nich spfiádáme a jaké v nich prokazujeme silné stránky a ctnosti, které vytváfiejí kvalitu Ïivota. Ludwig Wittgenstein, skvûl˘ anglick˘ filozof pÛvodem z Vídnû, byl po v‰ech stránkách ne‰Èastn˘. Zab˘vám se sbûrem wittgensteinobilií, ale nikdy jsem nevidûl fotografii, na které by se usmíval (Duchennov˘m úsmûvem ãi jinak). Wittgenstein byl melancholick˘, popudliv˘ a jedovatû kritick˘ ke v‰em kolem sebe, a dokonce je‰tû kritiãtûj‰í sám k sobû. Na typickém semináfii, kter˘ se konal v jeho chladn˘ch a témûfi nezafiízen˘ch místnostech v Cambridgi, chodil sem a tam a sly‰itelnû si mumlal: „Wittgensteine, Wittgensteine, ty jsi ale stra‰n˘ uãitel.“ Jeho poslední slova v‰ak usvûdãují vûdu o ‰tûstí ze lÏi. KdyÏ umíral sám v podkrovním bytû ve mûstû Ithaka ve státû New York, fiekl své domácí: „¤eknûte jim, Ïe to bylo nádherné!“ Pfiedstavte si, Ïe byste mohli b˘t napojeni na smy‰len˘ „záÏit18


14.9.2015

12.26

Stránka 19


kov˘ stroj“, kter˘ by vám aÏ do konce Ïivota stimuloval mozek a vytvofiil by tolik pfiíjemn˘ch pocitÛ, kolik byste chtûli. Vût‰ina lidí, kter˘m tuto hypotetickou moÏnost nabídnu, stroj odmítne. Nechceme totiÏ jen pfiíjemné pocity, chceme na nû mít nárok. Pfiesto jsme si v‰ak k pozitivním emocím nalezli nesãetnû zkratek; jako pfiíklad mohou poslouÏit drogy, ãokoláda, pohlavní styk bez lásky, nakupování, masturbace ãi televize. (Nebudu vám v‰ak radit, abyste se tûchto zkratek zcela vzdali.) Z pfiesvûdãení, Ïe s pomocí zkratek dosáhneme ‰tûstí, radosti, nad‰ení, útûchy a extáze, místo abychom na tyto pocity mûli právo, protoÏe jsme uplatnili urãité silné stránky osobnosti a pfiedvedli na‰e ctnosti, vznikají zástupy lidí, ktefií uprostfied velkého bohatství du‰evnû hladovûjí. Kladné pocity odtrÏené od uplatnûní vlastního charakteru mají za následek prázdnotu, neautentiãnost, deprese a s pfiib˘vajícím vûkem i sÏíravou pfiedstavu, Ïe do smrti nenalezneme klid. Dobr˘ pocit, kter˘ pramení z uplatnûní na‰ich siln˘ch stránek a ctností spí‰e neÏ ze zkratkovité cesty, je opravdov˘. O hodnotû této autentiãnosti jsem se dozvûdûl bûhem posledních tfií let pfii v˘uce pozitivní psychologie na Pensylvánské univerzitû. (Tyto pfiedná‰ky byly mnohem zábavnûj‰í neÏ psychopatologie, kterou jsem vyuãoval pfiedcházejících dvacet let.) Sv˘m studentÛm vyprávím o Jonovi Haidtovi, nadaném mladém uãiteli z Virginské univerzity, kter˘ svou kariéru zahájil prací o znechucenosti a zkouman˘m osobám podával smaÏené kobylky. Pak se vrhl na morální znechucení a pozoroval reakce lidí, které poÏádal, aby si oblékli triãko, jeÏ údajnû kdysi nosil Adolf Hitler. KdyÏ se v‰emi sv˘mi nepfiíjemn˘mi v˘zkumy vyãerpal, zaãal hledat pocit, kter˘ by pfiedstavoval opak morálního znechucení, coÏ nazval povznesením. Haidt teì sbírá pfiíbûhy o citov˘ch reakcích na stfiety s lep‰í stránkou lidskosti, kdyÏ vidíme, jak druh˘ ãlovûk udûlá nûco mimofiádnû kladného. Osmnáctilet˘ student prvního roãníku Virginské univerzity nám pfiiblíÏil typick˘ pfiípad povznesení:

19


14.9.2015

12.26

Stránka 20


Vraceli jsme se zasnûÏenou nocí domÛ z práce v útulku Armády spásy. Projeli jsme kolem staré Ïeny, která z pfiíjezdové cesty lopatou odklízela sníh. Jeden z klukÛ poÏádal fiidiãe, aby mu zastavil. Myslel jsem si, Ïe pÛjde domÛ zkratkou. KdyÏ jsem v‰ak vidûl, jak vzal do ruky lopatu, no, sevfielo se mi hrdlo a zaãal jsem plakat. Chtûl jsem o tom v‰em fiíct. Mûl jsem vÛãi nûmu romantické pocity. Jeden z m˘ch kruhÛ byl zvûdav˘, zda ‰tûstí pramení spí‰e z prokázání laskavosti neÏ ze zábavy. Po vá‰nivé diskusi jsme si do pfií‰tí pfiedná‰ky kaÏd˘ dali úkol: vûnovat se jedné pfiíjemné ãinnosti, vykonat jeden filantropick˘ skutek a oba záÏitky popsat. V˘sledky byly pro ná‰ Ïivot pfievratné. Ve srovnání s úãinky, které vyvolal laskav˘ skutek, odlesk pfiíjemné ãinnosti (posedût s pfiáteli, shlédnout film ãi dopfiát si fondánov˘ zmrzlinov˘ pohár) vybledl. Pokud byly na‰e filantropické ãiny spontánní a vyÏadovaly si prokázání urãité silné stránky, byl cel˘ den lep‰í. Jedna studentka tfietího roãníku vyprávûla o svém synovci, kter˘ ji zavolal a poÏádal o pomoc s aritmetikou pro tfietí tfiídu. Po hodinû douãování s úÏasem objevila, Ïe „po zbytek dne jsem byla schopná lépe naslouchat, mûla jsem více porozumûní a lidé mû mûli radûji neÏ obvykle“. Na rozdíl od potû‰ení je laskav˘ skutek zdrojem poÏitku. Jako takov˘ vás nutí, abyste se zhostili úkolu a postavili se v˘zvû. Laskavost nedoprovází oddûliteln˘ proud pozitivních emocí jako radost; spí‰e spoãívá v naprosté angaÏovanosti a ve ztrátû vûdomí vlastního já. âas se zastaví. Jeden ze studentÛ ekonomie dobrovolnû pfiiznal, Ïe se na Pensylvánskou univerzitu pfii‰el nauãit, jak vydûlat hodnû penûz, aby byl ‰Èastn˘, ale byl vyveden z konceptu, kdyÏ zjistil, Ïe více neÏ utrácet peníze pfii nákupech ho baví pomáhat jin˘m lidem. Abychom porozumûli tomu, co obsahuje pojem „well-being“ (tûlesná i du‰evní pohoda), musíme také rozumût siln˘m stránkám osobnosti a ctnostem, coÏ je námûtem druhé ãásti této knihy. JestliÏe celková pohoda vychází z uplatnûní na‰ich sil20


14.9.2015

12.26

Stránka 21


n˘ch stránek a ctností, pak jsou na‰e Ïivoty prostoupeny autentiãností. Pocity jsou stavy, momentální jevy, které nemusejí b˘t opakovanû se vyskytujícími rysy osobnosti. Vlastnosti, na rozdíl od stavÛ, jsou pozitivní ãi negativní rysy, které se v ãase opakovanû projevují v rÛzn˘ch situacích; silné stránky a ctnosti jsou kladn˘mi vlastnostmi, které vzbuzují dobr˘ pocit a poÏitek. Vlastnosti jsou trvalé dispozice, jejichÏ uplatnûní zvy‰uje pravdûpodobnost v˘skytu urãit˘ch momentálních pocitÛ. Negativní vlastnost jako paranoia zvy‰uje pravdûpodobnost momentálního stavu Ïárlivosti, stejnû jako pozitivní rys smyslu pro humor zvy‰uje pravdûpodobnost smíchu. Optimismus jako vlastnost pomáhá vysvûtlit, jak mohla jediná fotografie momentálního ‰tûstí jepti‰ek pfiedpovûdût délku jejich Ïivota. Optimisté mají tendenci své problémy interpretovat jako pfiechodné, zvládnutelné a t˘kající se jedné situace. Pesimisté se na druhé stranû domnívají, Ïe jejich problémy nikdy neskonãí, Ïe podkopávají v‰e, co dûlají, a nedají se zvládnout. Aby bylo moÏné prokázat, Ïe optimismus ukazuje na dlouhovûkost, vybrali si vûdci z kliniky Mayo v Rochesteru, Minnesotû, 839 po sobû jdoucích pacientÛ, ktefií lékafiskou pomoc vyhledali pfied ãtyfiiceti lety. (Pfii pfiíjmu na kliniku absolvují pacienti rutinnû baterii psychologick˘ch i somatick˘ch testÛ, z nichÏ jeden testuje optimismus.) Do roku 2000 zemfielo dvû stû tûchto pacientÛ, pfiiãemÏ pfii srovnání s pesimisty Ïili optimisté o 19 % déle ve vztahu k oãekávané délce Ïivota. Îivot del‰í o 19% je opût srovnateln˘ s del‰ím Ïivotem ‰Èastnûj‰ích jepti‰ek. Optimismus je jen jednou ze dvaceti ãtyfi siln˘ch stránek, kter˘mi lze dosáhnout vût‰í celkové pohody. Profesor na Harvardovû univerzitû George Vaillant, kter˘ vede dva nejpodrobnûj‰í psychologické v˘zkumy muÏÛ bûhem jejich celého Ïivota, zkoumá silné stránky, které naz˘vá „zralé obrany“. Patfií mezi nû altruismus, schopnost oddálit poÏitek, orientace na budoucnost a smysl pro humor. Nûktefií muÏi nikdy nedospûjí a nikdy tûmito vlastnostmi nedisponují, zatímco jiní si v nich s pfiib˘vajícím vûkem libují. Vaillantovy dvû zkoumané skupiny zahrnují stu21


14.9.2015

12.26

Stránka 22


denty Harvardu z let 1939–1945 a jejich 456 souãasníkÛ z centra Bostonu. Obû studie byly zahájeny koncem tfiicát˘ch let, kdy úãastníkÛm bylo necel˘ch 20 let, a pokraãují aÏ dodnes, kdy je muÏÛm pfies osmdesát. Vaillant odhalil nejspolehlivûj‰í faktory pfiedpovídající úspû‰né stárnutí, mezi nûÏ patfií v˘‰e pfiíjmu, tûlesné zdraví a radost ze Ïivota. Tyto faktory pfiedstavovaly mocné posly radosti ze Ïivota, vysokého pfiíjmu a aktivního stáfií, a to jak u pfieváÏnû bílé, protestantské skupiny z Harvardu, tak i u mnohem rozmanitûj‰í skupiny z centra mûsta. Ze 76 muÏÛ z centra mûsta, ktefií v mlad‰ím vûku tyto zralé obrany prokazovali ãasto, jich 95 % ve stáfií stále mohlo stûhovat tûÏk˘ nábytek, ‰típat dfiíví, ujít tfii kilometry a vyjít dvû patra, aniÏ by se pfiitom unavili. Ze 68 muÏÛ z centra mûsta, ktefií nikdy neprokázali ani jednu z tûchto psychologick˘ch siln˘ch stránek, bylo stejné úkoly schopno provést jen 53 %. U muÏÛ z Harvardu ve vûku 75 let pfiedpovídaly radost ze Ïivota, spokojenost v manÏelství a subjektivní pocit tûlesného zdraví nejlépe zralé obrany uplatÀované a mûfiené ve stfiedním vûku. Jak si pozitivní psychologie vybrala z nepfieberného mnoÏství vlastností jen dvacet ãtyfii silné stránky? Pfii posledním pokusu uskuteãnûném v roce 1936 o v˘ãet slov, která v angliãtinû oznaãují vlastnosti, jich bylo napoãítáno pfies osmnáct tisíc. V˘bûr vlastností k v˘zkumu je váÏn˘m problémem i pro vynikající skupinu psychologÛ a psychiatrÛ, ktefií vytváfiejí systém, jenÏ má b˘t protikladem k DSM (Diagnostick˘ a statistick˘ manuál du‰evních poruch Americké psychiatrické spoleãnosti, kter˘ slouÏí ke klasifikaci du‰evních chorob). Udatnost, laskavost, originalita? Jistû. Ale co inteligence, absolutní sluch nebo dochvilnost? Silné stránky osobnosti jsou urãeny následujícími tfiemi kritérii: • Jsou cenûny v témûfi kaÏdé kultufie • Jsou cenûny samy o sobû, nejen jako prostfiedek vedoucí k jinému cíli • Dají se nauãit

22

MARTIN SELIGMAN Opravdove stesti_titulka.indd 1 Opravdove stesti_titulka.indd : :38

Recommend Documents