38 1. ÚVOD

Textová část …1/38

1. ÚVOD Cílem dokumentu je využít potenciál nezastavěných měst obce pro rozvoj krátkodobé rekreace obyvatel a zvýšit atraktivnost města pro jeho návštěvníky. Takto vymezený cíl metodicky musí vycházet z osvědčených metod aplikovaných pro rozvoj sytému měst. Rozvoj systému zeleně musí vycházet z posouzení potenciálu území a z poznání předpokladů území pro naplňování určitých požadovaných funkcí. Definování systému zeleně je předpokladem pro koncepční rozvoj ploch městské zeleně, stanovení priorit i strategie pro zabezpečení dlouhodobé stability a rozvoj rekreačních funkcí v příměstských plochách. Cílem analytické části bylo vytvořit ucelený materiál, který popisuje aktuální stav nezastavěných území a to ploch výhradně městské zeleně. Plochy zeleně jsou klasifikovány zejména s ohledem na takové jejich vlastnosti, které mají v procesu urbanizace systémový charakter. Principy lze shrnout do následujících tezí: • Určit plochy, na kterých je základní funkce vázána na objekty zeleně a vegetační prvky. Upřesnit hranice těchto základních ploch, vyhodnotit jejich stav a navrhnout principy jejich rozvoje. • Na všech typech výše uvedených ploch vyhodnotit současný stav vegetačních prvků a posoudit jej zejména s ohledem na jejich stabilitu. • Definovat prostorové vztahy mezi plochami a vymezit systém zeleně. • Popsat návaznost na krajinu, turistické trasy a cyklotrasy. • Stanovit principy rozvoje nejhodnotnějších ploch (kompoziční záměr, provoz, předpoklady realizace, management zajištění) Generel – zeleně – vypracování studie s cílem vytvořit úplnou vědomostní základnu údajů o veřejné zeleni města, vytvořit podklad zahrnující údaje pro další projekční, realizační činnost a údržbu zeleně v městě. Podklad bude sloužit pro vhodný výběr sortimentu okrasných a účelových dřevin. Generel zeleně hodnotí existující ploch zeleně v zastavěném území a ve správě města, zhodnocuje sta funkčního využití a prostorového působení a její kvalitu, resp. Míru poškození ploch zeleně. Hodnotí kvantitativně charakteristiky městské zeleně, zejména plochy a kapacity ploch v zastavěném území. Hodnotí potenciální možnosti dalšího rozvoje jednotlivých druhů zeleně v zastavěném území. 1.1 Řešené území Zpracované území je vymezeno rozsahem zastavěné části katastrálního území Rousínova města – zahrnuje tedy zastavěné území města a přechod města do volné krajiny, jako širší návaznost systému zeleně města na širší okolí. Terénní průzkum a hodnocení zachycuje stav ploch ve 2. pololetí roku 2014.


1.2 Řešitelské pracoviště Na zpracování projektu se podíleli: Doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D., Ing. Martin Kovář, Ing. Zdena Rudolfová, Bc. Pavel Šimek, grafická spolupráce Bc. Stanislava Hasoňová.

Za řešitelský kolektiv:

doc.Ing. Pavel Šimek, Ph.D Autorizace: ČKA 01 269


2. METODIKA A ROZBORY 2.1 Základní terminologie a obecné souvislosti Třídění nezastavěných a nezastavitelných území vychází z celkového pojetí návrhu rozvojových os krajinného prostředí. Základní prostorovou jednotkou je základní plocha. Základní plocha je část prostoru, v němž převládá některá z hlavních funkcí a její projevy jsou v základní ploše homogenní. V případě zeleně používáme i označení "plochy zeleně samostatně funkční", aby bylo možno odlišit ty plochy zeleně, kde jsou vegetační prvky součástí jiné základní funkce (např. bydlení, dopravy, apod.). Základní plocha je charakterizována hlavní funkcí. V rámci hlavní funkce jsou vegetační prvky rozděleny podrobněji rozlišeny do funkčních typů (např. městská zeleň je rozlišena na zeleň parků, rekreačních ploch, hřbitovů, apod.). Na základní ploše s hlavní funkcí může být uplatněn ochranný režim. K ochrannému režimu se vztahují prostorové i funkční regulace, vymezené určitým zákonem (např. zákonem o ochraně přírody a krajiny, o ochraně památek apod.). Analýza území z hlediska vegetace je založena na následujících principech: vymezení hranice základních ploch v území navržení hlavní funkce pro každou základní plochu upřesnění funkčního typu vymezení ochranných režimů (zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability krajiny atd.) Hlavní funkce nezastavitelných území byly rozlišeny takto: městská zeleň krajinná zeleň – není předmětem zadání zemědělsky obhospodařovaná půda - není předmětem zadání plochy plnící funkci lesa - není předmětem zadání významné kompoziční detaily - nejsou v území definovány Jako městská zeleň jsou označeny základní plochy, sloužící jako náhrada za nenávratně ztracené původní přírodní prostředí a jako zázemí pro odpočinek a rekreační aktivity. Jejich znakem je prostorová kompozice, přítomnost introdukovaných druhů dřevin a určitý stupeň vybavenosti různými doplňky a drobnými stavbami. Plochy jsou nezastavitelné s výjimkou stavebních objektů, umožňujících funkci např. městského parku (zpevněné cesty, inženýrské sítě, WC). Rozvoj těchto ploch zajišťuje především koncepce krajinářské architektury, intenzita péče a městský zahradník se svými mechanizačními prostředky.


Jako krajinná zeleň (uvedeno pro úplnost postupu) jsou označeny plochy s převažující ekologickou a krajinotvornou funkcí. Tvoří ji převážně tvz. rozptýlená zeleň v krajině (vegetační prvky rostoucí mimo les) - skupiny stromů, keřů, trvalých travních porostů na terénních nerovnostech, mezích, remízech, stržích, v břehových hranách vodních toků, v litorálním pásu vodních nádrží, dále sekundární sukcesní stadia v dotěžených dobývacích prostorech, lomech, pískovnách, apod. Plochy krajinné zeleně slouží pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území. Rozvoj těchto ploch zajišťují především přírodní mechanizmy sukcese a nasycování společenstev. Z toho vyplývá, že plochy krajinné zeleně se mohou nacházet i v jádrových územích měst, např. jako vegetační doprovod vodních toků, území lesoparků apod. Vybrané vegetační objekty s touto hlavní funkcí se podílí na prostorovém komplexu územního systému ekologické stability. Při hodnocení upřesňujeme funkční typy odlišné svými požadavky na druhové a prostorové složení vegetačních formací. 2.2 Městská zeleň Pro podrobnější upřesnění hlavní funkce používáme výraz funkční typ (FT). Detailní popis jednotlivých funkčních typů, navržených regulací a bilanci v řešeném území obsahuje kap. č. 3. Plochy, na kterých plní zeleň hlavní funkci Patří sem tyto funkční typy městské zeleně: P

park

U

parkově upravená plocha

O

ostatní zeleň

OU obytná ulice R

rekreační zeleň

T

ochranná zeleň

N

nábřeží velkých řek

H

hřbitovy


Plochy, na kterých plní zeleň funkci doprovodnou

ZB

zeleň obytných souborů

ZD

zeleň dopravních staveb

ZC

zeleň ostatní občanské vybavenosti

ZK

zeleň školních a kulturních zařízení

ZS

zeleň sportovišť

ZV

Zeleň vodotečí

ZZ

Zeleň zdravotnických zařízení

Hodnocené údaje jako výsledek terénního průzkumu jsou uvedeny v tabelárním přehledu. Struktura hodnocených atributů u základních ploch je uvedena ve sloupcích popisující aktuální stav ploch. Pro hodnocení základních ploch byl použit následující číselník hodnot pro jednotlivé atributy- tab.č.1:


Tab.č. 1 Hodnocené atributy u ploch městské zeleně

Body

BODOVÉ HODNOCENÍ STABILITY FUNKČNÍCH TYPŮ Popis Vhodnost druhového složení vegetace 1 vyhovuje charakteru funkčního typu a stanovištním podmínkám vyhovuje ne zcela charakteru funkčního typu, neohrožuje stabilitu plochy, ale vyžaduje úpravu (částečná výměna druhů, 2 obohacení druhové skladby) nevyhovuje charakteru funkčního typu nebo stanovištním podmínkám , zásadním způsobem ohrožuje stabilitu plochy, většinou 3 chybí v porostní struktuře kosterní druhy dřevin Prostorová struktura vegetačních prvků 1 odpovídá funkčnímu typu odpovídá ne zcela funkčnímu typu - je nutno zasáhnout do stratifikace porostu, částečně změnit skladbu vegetačních prvků nebo 2 prostor např. odclonit, otevřít, prosvětlit... 3 prostorovou strukturu je třeba znovu vytvořit, stávající struktura je zcela nevhodná Pěstební a zdravotní stav dřevin 1 je vyhovující, zaručuje dlouhodobou existenci funkčního typu na lokalitě u části vegetačních prvků na ploše je nutný zásah, pěstební stav mírně zanedbaný - nutné dílčí pěstební opatření - např. částečné 2 zmlazení, ojedinělé probírky, u výsadeb nutná výchovná opatření

u většiny vegetačních prvků, které jsou nositeli prostorové stability nutný aktuální (jednorázový nebo postupný) zásah - např. 3 celkové probírky, asanace, speciální ošetření většího počtu jedinců, obnova bylinného krytu Doplňky a vybavenost 1 vyhovují - jsou v dobrém a dostatečném stavu 2 nedostatečné nebo přestávají plnit svoji funkci, je potřebná postupná obnova 3 schází nebo neplní svoji funkci (jsou v rozpadu), neodpovídají charakteru funkčního typu NN Není a není nutná


REŽIM NÁVŠTĚVNOSTI (PŘÍSTUPNOST ) P

veřejnosti přístupná plocha bez omezení

O

časově omezený přístup na plochu

V

vyhrazená plocha STABILITA PLOCHY

S

stabilní

N

nestabilní

3. POPIS FUNKČNÍCH TYPŮ MĚSTSKÉ ZELENĚ Pro jednotlivé funkční typy městské zeleně je zpracován popis každého funkčního typy a návrh regulací. Popis obsahuje kromě obecných informací také specifické informace zjištěné při terénním průzkumu. Regulace obsahují názor zpracovatele na nutná opatření k plnění funkce těchto ploch. 3.1 Plochy zeleně v hlavní funkci Hřbitovy (H) Popis: Plochy účelového zařízení, které svým charakterem patří do soustavy sídelní zeleně. Vysoký podíl vysoké liniové zeleně, nové řešení dílčích částí nutno vždy rozvíjet individuálně řešeným programem. Regulace: V rozvojovém programu respektovat charakter základní plochy v systému zeleně sídla. V druhovém složení možno používat širokého spektra dřevin včetně introdukovaných.


Ostatní (O) Popis: Často neupravené plochy, volně přístupné, bez současné údržby. Charakteristickým znakem jsou spontánně vzniklé porosty (dřevin i bylin). Jedná se např. o stavební proluky, plochy po staveništích. Plochy jsou zpravidla volně přístupné a neudržované. Regulace: Při hledání optimálního návrhu na využití těchto ploch respektovat potřebu doplnění struktury nezastavěných ploch. Prioritou je návrh pěstebního modelu. Obytná ulice (OU) Popis: Plochy tvořící mozaiku drobných funkčních typů – malých parkově upravených ploch, předzahrádek, neoplocené soukromé zeleně podílející se na charakteru veřejného prostranství. Zpravidla nelze sjednotit podobu či druhové složení, často zde funguje zaběhané zvyklosti ve využití ploch, parkování, užitkové i okrasné zahrádky. Problémem bývá nejen nevhodné druhové složení i prostorová struktura, ale i nevyrovnaná úroveň péče. Regulace: Postupné sjednocování charakteru úpravy např. odstraňováním dožívajících jedinců nevhodných druhů. Je nutno upravit vztahy k využití veřejného prostoru s cílem založení dlouhodobě funkční a odpovídající úpravy. Parky (P) Popis: Souvislá upravená plocha, na které plošná a prostorová struktura vegetačních prvků odpovídá potřebám pro plnohodnotný odpočinek. Jde o převážně o objekty zahradního umění (parky, historické zahrady, veřejné sady). Jejich hlavní funkcí je harmonizace biologických a urbanistických prvků městského prostoru. Skladba vegetačních prvků, dosahovaná intenzita péče, možnost rozvinutí programového řešení a kompozice činí z tohoto funkčního typu nejvýznamnější kompoziční celek krajinářské architektury. Požadavek na možnost poskytnutí účinné rekreace v přírodním prostředí je podmíněn dostatečným kompozičním a pěstebním potenciálem plochy a možností jeho případného využití. Stupeň dosažení kompozičního a pěstebního cíle každé základní plochy je posuzován dosaženou stabilitou plochy.


Regulace: Plochy nesmí být redukovány, veškeré činnosti v okolí související s objektem musí být posuzovány z hlediska možných vlivů na park (prostředí i biotop). Rozvojové programy (i programy režimu péče) musí upřednostňovat individuální i systémový charakter plochy. Parkově upravené plochy (U) Popis: Menší parkově upravené plochy, u kterých převažuje dekorativní (prostorotvorná, doplňující) funkce. Na rozdíl od parků tyto plochy neposkytují možnost plnohodnotného prostředí pro odpočinek a možnost všestranně rozvíjet kompozici a program plochy. Jejich funkce v systému zeleně města je významná - vytváří mozaiku drobných ploch, která významně ovlivňuje upravenost (charakter) a specifičnost městských částí i celého sídla. Regulace: Plochy nesmí být redukovány, činnosti a aktivity situované v kontaktu s těmito plochami musí být rozvíjeny (provozovány) tak, aby nenarušovaly charakter plochy. Plochy by měly být rozvíjeny v souladu s jejich charakterem ve vztahu k blíže definovaným potřebám jejich okolí. 3.2 Plochy zeleně ve vedlejší funkci

Zeleň obytných souborů (ZB) Popis: Plochy vegetace uvnitř soustředěné bytové zástavby, bezprostředně navazující na zástavbu s určením k využívání obyvateli sídlišť. Zvláštností ploch je přítomnost charakteristické vybavenosti - dětská hřiště, pískoviště, ale i plochy určené k hospodářskému využívání bloků (klepače, sušáky). Regulace: Plochu aktivního biologického povrchu nelze snižovat novou stavební činností. Rozvojové programy musí respektovat uspořádání ploch z hlediska údržby a jejich využívání.


Zeleň občanské vybavenosti (ZC) Popis: Funkční typ zahrnující dvě částečně odlišné skupiny ploch. Jednak se jedná o drobné plochy v okolí budov občanské vybavenosti, které nemají charakter parkově upravených ploch (funkce je podřízena charakteru vybavenosti). Do tohoto funkčního typu jsou zahrnuty i plochy často rozsáhlých areálu se zbytkovými plochami vegetace, v kterých se provozují služby obyvatelům (nikoliv průmyslové zařízení). Regulace: Rozvojové programy musí vycházet z konkrétního charakteru plochy. Struktura vegetačních prvků podřízena provozu

Zeleň dopravních staveb (ZD) Popis: Převážně liniové plochy zeleně bezprostředně navazující na komunikace a dopravní stavby. Plochy dělících pásů, prostory křižovatek a mimoúrovňových dopravních systémů, zelené pásy mezi komunikací a chodníkem, svahy podél silnic. Regulace: Do kořenového prostoru doprovodné zeleně nelze umísťovat žádné inženýrské sítě. Prostorovou strukturu nutno podřídit zásadám a omezením vyplývajících z provozu na komunikacích.

Zeleň školních a kulturních zařízení (ZK) Popis: Převážně vyhražená zeleň, s omezeným přístupem, převážně oplocená, náležející k areálům všech typů škol, mateřských škol, domovů dětí a mládeže, dětských domovů, církevních objektů,kulturních zařízení. Plochy vytváří většinou nezbytné zázemí (doprovod) konkrétního zařízení. Regulace: Plochy je třeba rozvíjet v souladu s potřebami uživatelů objektů při respektování vztahů k vnějším okolním plochám.

Zeleň vodotečí (ZV) Popis: Zeleň v doprovodu vodotečí a vodních ploch, zpravidla vždy volně přístupná. Je tvořena charakteristickým druhovým složením dřevin druhově navázaných na vodní prostředí. Důležitá součást kosterní zeleně sídel. Mnohdy má i v zastavěné části přírodě blízký charakter.


Regulace: Plochy jsou nositeli přírodní kvality, současně je možno jejich zapojení do urbanizovaného prostředí v závislosti na charakteru zapojení do systému zeleně města. (forma existence i jako stromořadí - součást nábřeží apod.)

Zeleň sportovních areálů (ZS) Popis: Plochy zeleně uvnitř sportovních areálů s upraveným režimem přístupnosti, převážně oplocených, náležejících k vyšší vybavenosti, např. stadiony, fotbalová hřiště, tenisové kurty,dostihové závodiště aj. Zeleň je většinou ve formě parkově upravených ploch, pravidelně udržovaných. Může však jít i o minimální plochy zeleně po obvodu hřiště. Regulace: Rozvojové programy musí prioritně vycházet z potřeby zajištění kvalitního prostředí pro provozování sportů a sportovního zařízení. Stávající vegetaci nutno pěstebně zabezpečit 4. HODNOCENÍ ZÁKLADNÍCH PLOCH MĚSTSKÉ ZELENĚ 4.1 Metodika hodnocení aktuálního stavu (stability) ploch zeleně (1) Klasifikace jednotlivých ploch zeleně byla prováděna na základě poznání souboru charakteristik při terénním průzkumu. Hodnocení probíhalo ve dvou úrovních. Nejdříve byla posouzena úroveň dílčích charakteristik a následně, na základě těchto dílčích hodnocení, byla posouzena plocha jako celek. (2) Aktuální stav ploch zeleně vyjadřuje v terminologii oborových územně plánovacích nástrojů „stabilitu ploch“. Za stabilní plochy jsou považovány takové, které jsou plně funkční. (3) Posouzení funkčnosti plochy zeleně (resp. její stability) je poznatelné především na základě zjištění určujících vlastností vegetačních prvků a jejich prostorové struktury. Pro vybrané FT zeleně je rovněž důležitou vlastností jejich vybavenost (mobiliářem, doplňky) neboť tato souvisí s plněním rekreačních funkcí. Na základě praktikování tohoto východiska u řady zpracovaných územně plánovacích podkladů byly vybrány pro popis stability tyto kriteria hodnocení: vhodnost druhového složení vegetačních prvků, prostorová struktura vegetačních prvků, pěstební a zdravotní stav dřevin, doplňky a vybavenost


(4) Vhodnost druhového složení vegetačních prvků je charakteristika, pomocí které především vyjadřujeme vhodnost taxonomické skladby pro konkrétní FT a stanovištní podmínky. (5) Prostorová struktura vegetačních prvků je charakteristika, pomocí které vyjadřujeme horizontální i vertikální strukturu vegetačních prvků s ohledem na FT, aktuální programovou náplň. Svůj význam při hodnocení mají i širší vazby základní plochy na okolí (provoz, kompozice). (6) Pěstební a zdravotní stav dřevin je charakteristika, pomocí které vyjadřujeme dendrologický potenciál všech dřevinných vegetačních prvků (jako dominantních VP z hlediska prostorové stability plochy) (7) Doplňky a vybavenost je charakteristika, pomocí které vyjadřujeme vybavenost plochy mobilářem. (8) Veškerá data o zastoupených vegetačních prvcích ve funkčních typech byla zpracována v geografickém informačním systému (GIS). (9) Pro posuzování sledovaných parametrů stability byl použit hodnotící systém uvedený v tabelárním přehledu – tab.č.1

4.2 Soupiska hodnocených ploch

Legenda k tabulce: označení sloupce Pořadové číslo Výměra (m2) Funkční typ Druhové složení Prostorová struktura Zdravotní stav Vybavenost Režim návštěv. Stabilita Poznámka

obsah informace číslo základní plochy výměra základní plochy (v hranicích uvedených ve výkresové části funkční typ zeleně (popis viz. kap. 3)

Bodové hodnocení stability - viz.kap. 2.2.

stabilita základní plochy doplňující údaje hodnocených atributů, zpřesnění, komentář

Výměra plochy jako srovnávací atribut pro hodnocení je brána jako celková výměra vymezeného funkčního typu. Město Rousínov nemá zpracován pasport zeleně. Tato skutečnost neumožňuje vytvořit bilanci založenou pouze na výměře vegetačních a technických prvků.

0 P

2 Habrovanský potok 3 U Kapličky

ZV U

3 745 2 585

2 2

2 2

2 2

0 P 0 P

Habrovanský potok Vyškovská

4 U sv. Floriana 5 U Rakovce 6 Za obchodem

U O ZC

3 596 919 3 500

2 3 2

2 3 1

3 1 3

3 P 0 P 0 P

Vyškovská Rakovec Školní

7 Parčík U Mlýna 8 Plochy u Potoční

U ZD

3 041 1 187

1 1

1 1

2 1

3 P 0 P

9 Plochy v ul. Potoční 10 Sídliště Polní 11 U Mlýna, plochy u potoka

ZD ZB ZV

447 15 050 1 005

2 2 2

2 2 2

3 2 2

0 P 3 P 0 P

Školní Školní Habrovanský potok

12 U Mlýna

ZC

778

3

3

0

0 P

13 14 15 16 17 18

ZS U ZK ZC ZB ZK

22 824 2 780 5 082 2 334 17 659 7 766

2 3 1 1 3 2

1 2 1 1 3 2

2 3 1 2 2 3

1 3 1 1 2 1

U

6 658

2

2

2

2 P

FT Stadion Plocha Polní - Stadion MŠ V Sídlišti Parčík před MŠ Bytovky v Sídlišti Základní škola

19 Parčík před ZŠ

obec /katastr

3

USES

vybavenost

2

osa

stav dřevin

2

osa

prostorová strukt.

6 973

výměra (m2)

ZD

číslo ZP Název plochy 1 garáže Habrovanská - u dráhy

druhové složení

režim návštěvnosti


poznámka Rousínov

Sportovní Sportovní

V P V P P V

Rousínov Rousínov Lesní

Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov

LBK5

Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov

Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov

Školní

Rousínov

u kaple sv. Floriána, rekonstrukce plochy

pěstební opatření u dřevin, doplnění vybavenosti

pěstební opatření u stromů sídliště s bariérou zahrad změna prostorového řešení, doplnění zeleně pěstební opatření na stromech ve stromořadí (topoly)

doplnění dřevin škola, úhyny výsadeb úprava druhového zastoupení a prostorového uspořádání dřevin (monotematické jehličnany)

1 2 1 2 1 2 1 3

1 2 1 3 1 2 1 0

28 Rakovec 29 Autobusové nádraží

ZV ZD

2 105 9 361

1 1

1 1

2 1

0 P 1 P

Rakovec

30 Louky 31 Domov důchodců 32 Židovský hřbitov

U ZC H

10 731 3 012 5 932

3 1 1

3 1 1

2 1 2

0 P 1 V 0 V

Jižní

33 U Náhonu 34 Areály

U ZC

744 4 481

2 2

2 2

2 2

0 P 0 P

Jižní

Rousínov Rousínov

35 36 37 38 39 40 41 42 43 44

U U U ZC H ZS U ZB T U

6 704 1 183 845 3 026 3 537 5 412 936 2 354 2 249 4 133

1 1 1 2 1 2 2 3 3 2

1 2 1 2 1 2 2 2 3 2

1 3 1 3 1 3 3 3 3 1

2 0 1 2 1 2 0 3 0 0

Jižní Jižní Jižní Jižní Jižní

Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov Slavíkovice Slavíkovice Slavíkovice Slavíkovice

P P P P O V P P P P

USES

FT Parčík Kalouskova Plocha u Rakovce U kostela sv. Václava Parkoviště pod koupalištěm Hřbitov u sv. Václava Koupaliště Plochy Velešovická Bytovky Velešovická Clona ZD Náves Slavíkovice

P V P P P P P P

obec /katastr

vybavenost

2 2 1 2 1 2 2 3

osa

stav dřevin

1 3 1 2 1 1 2 3

Název plochy Velké sídliště SOU Park Čsl. Armády U Stadionu Obytný soubor - Zahradní Sušilovo Náměstí Okolí parkoviště - Trávníky Parkoviště Skálova

osa

prostorová strukt.

46 705 14 886 7 596 1 908 10 507 13 609 7 949 1 063

20 21 22 23 24 25 26 27

výměra (m2)

ZB ZK P U ZB U U ZC

číslo ZP

druhové složení



poznámka

Centrum

Centrum Jižní

Jižní

Velešovická Velešovická

Vítovická

Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov LBK2,3,4, LBC4 Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov

areál školy

náměstí, plocha v realizaci doplnit stromy

PO porosty votečí doplnit dřeviny, pěstební opatření u stromů židovský hřbitov pěstební opatření u dřevin, nebezpečná vrba nad cestou součástí plochy je oplocený tenisový kurt pěstební opatření u stromů doplnit stromy pěstební opatření u dřevin

doplnit porost

1 2 2 0

49 Kulturní dům Slavíkovice 50 Hřiště Hlékařská

U U

2 097 833

1 2

1 2

2 1

1 P 2 P

Slavíkovická

51 Svahy Nádražní 52 Náves Kroužek 53 Plochy u vjezdu Kroužek

T U ZD

5 192 14 483 1 151

2 2 2

1 2 2

2 2 2

0 P 2 P 0 P

Brněnská Kroužek Kroužek

U

1 210

2

2

1

0 P

Vážanská

U

2 197

1

1

1

1 P

Vážanská

H

1 693

1

1

1

1 O

Vážanská

U

2 864

1

2

3

2 P

ZC ZC ZD ZD ZB ZK OU OU

5 601 5 737 1 152 3 382 1 000 3 050 3 635 6 513

1 2 2 2 2 1 2 2

2 3 3 2 2 1 2 2

2 2 2 2 3 2 2 2

1 0 0 0 2 1 0 0

FT

54 Plochy v zatáčce Plochy ukostela sv. Filipa a 55 Jakuba 56 Hřbitov Královopolské Vážany Sportoviště - plochy pod 57 kostelem 58 59 60 61 62 63 64 65

Hřiště Královopolské Vážany U Pennymarketu Plochy Čechyňská Vjezd Čechyně Bytovka Čechyně MŠ Čechyně Ulice Čechyně Náves Čechyně sever

O O P P

P P P P P O P P

Brněnská Vyškovská Vyškovská

Dálniční

obec /katastr

2 2 2 2

USES

vybavenost

2 2 3 2

osa

stav dřevin

2 2 3 2

Název plochy Škola Slavíkovice Hřiště Slavíkovice Plochy u Hřiště Hlinky

osa

prostorová strukt.

818 12 598 2 417 1 897

45 46 47 48

výměra (m2)

ZK ZS ZC U

číslo ZP

druhové složení



poznámka Slavíkovice Slavíkovice doplnit výsadby a vybavenost Slavíkovice Slavíkovice zlepšit stav doprovodních Slavíkovice ploch (parkoviště, svahy) Slavíkovice úprava druhové skladby (akát), pěstební opatření u Rousínov dřevin Kroužek Kroužek Krpol. Vážany Krpol. Vážany Krpol. Vážany Krpol. Vážany Krpol. Vážany dětské hřiště a sportoviště Rousínov Rousínov Rousínov Čechyně Čechyně Čechyně Čechyně vysoký podíl jehličnanů

vybavenost

2 2

3 P 3 P

68 Náves Čechyně jih

OU

5 985

3

2

2

0 P

Čechyně

69 U Jitony 70 Vnitroblok Lipová ratolest 71 Sportoviště Plochy nad Vážanským 72 potokem 73 Náves Vítovice 74 Hřiště Vítovice 75 Městský hřbitov 76 Tománkova 77 Čsl. Armády 78 Npor. Krále Slavíkovice 79 Kovářská Slavíkovice 80 Trnečkova 81 Pod návsí Kroužek Parkoviště Rudé armády 82 Skálova 83 Benzina 84 Motorest Bonaparte 85 Slavkovská 86 Areály Slavkovská 1 87 Areály Slavkovská 2 88 Rekreační areál Čechyně

ZD U ZS

6 234 2 465 6 684

2 1 3

3 1 2

3 1 3

0 P 1 O 3 P

U OU U H OU OU OU OU OU OU

7 915 12 478 8 477 9 989 1 770 2 107 3 035 1 607 2 809 895

2 2 2 1 2 2 2 2 2 2

3 2 2 1 2 2 2 2 2 2

2 2 1 1 2 2 2 2 2 2

3 3 1 1 0 0 0 0 0 0

P P P O P P P P P P

Rousínov Rousínov Rousínov Krpol. Vážany Vítovice Vítovice Rousínov Rousínov Rousínov Slavíkovice Slavíkovice Rousínov Kroužek

ZC ZD ZC ZD ZC ZC R

656 6 092 5 928 18 477 17 850 16 212 11 482

3 2 3 3 3 2 2

3 2 2 3 3 3 2

3 2 2 2 2 2 2

0 0 2 0 0 0 2

P P P P P P P

USES

osa

Čechyně Čechyně

Rakovec

LBK 6 Vítovická Vítovická Lesní

Slavíkovická Jižní Kroužek Centrum Dálniční Dálniční Dálniční

obec /katastr

stav dřevin

3 3

osa

prostorová strukt.

2 2

výměra (m2) 3 324 1 129

FT U ZC

číslo ZP Název plochy 66 Parčík Čechyně 67 Provozovna Čechyně

druhové složení



Dálniční

Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov Rousínov Čechyně

poznámka regenerace plochy, dosadba doplnění prostorové struktury a druhové skladby odstranění nárostů, pěstební opatření u dřevin nově založeno celková regenerace


4.3 Hodnocení stromořadí (ST) Popis:

Stromořadím rozumíme liniovou výsadbu dřevin zpravidla kolem komunikací nebo vodotečí, které jsou tvořeny dřevinami stejného druhu a optimálně i stáří. Regulace:

Nutná je odpovídající pěstební péče, aby vegetační prvek plnil funkci kosterního útvaru tvořícího významné linie systému zeleně ve městě i krajině. Hodnocená stromořadí systému zeleně sl. 1 Pořadové číslo: Pořadové číslo v mapě: obsahuje označení stromořadí použité ve výkresech sl. 2 Funkční typ Zkratka funkčního typu - ST sl. 3 Hodnocení stromořadí dle generelu zeleně Bodové hodnocení stability stromořadí Vhodnost druhového složení (DS) Body Popis 1 vyhovuje po celé délce stromořadí 2 vyhovuje, ale je nutný pravidelný tvarovací řez nebo stromořadí obsahuje vtroušeně jiné taxony 3

zcela nevyhovuje z důvodu prostorových možností nebo je stromořadí smíšené po celé délce

Pěstební a zdravotní stav (PZS) 1 je vyhovující, není třeba žádných zásahů 2 u části jedinců je třeba provést pěstební opatření - např. průklest, začistění ran, krátkodobě zanedbán tvarovací řez 3 stromořadí vyžaduje větší zásah - např. zmlazení, zvýšenou péči, náročné spec. ošetření, dlouhodobé zanedbání tvarovacího řezu - nutno zvažovat obnovu Úplnost stromořadí (úplnost) 1 úplné stromořadí - výpadek stromů je menší než 20 % 2 mezernaté stromořadí - výpadek stromů od 20 - 40 % 3 rozpadlé stromořadí - výpadek větší než 40 % Počet stran (stran) 1 jednostranné 2 oboustranné Počet řad (řad) 1 1 řada 2 2 řady 3 3 řady atd. – (řídký výskyt)


počet stran

počet řad

1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 3 1 1

2 1 1 1 2 1 1

1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1

stabilita

stav dřevin

ST ST ST ST ST ST ST

druhové složení vhodnost taxonu

1 2 3 4 5 6 7

FT

číslo

Soupiska hodnocených stromořadí

poznámka S S S S N S S

pěstební opatření u dřevin obnova Komořanské aleje


4.4 Závěry (1) Rozsah hodnocení (1) Předmětem hodnocení bylo celkem 88 základních ploch městské zeleně (ZP). Zastoupení jednotlivých funkčních typů (FT) zeleně je následující H O OU P R T U ZB ZC ZD ZK ZS ZV Celkový součet

Funkční typ hřbitov ostatní plocha obytná ulice park rekreační zeleň izolační zeleň clona parkově upravená plocha zeleň obytných souborů zeleň ostatní občanské vybavenosti zeleň dopravních staveb zeleň školských a kulturních zařízení zeleň sportovních areálů zeleň vodotečí

Celkem 21 151 919 40 834 7 596 11 482 7 441 115 164 93 275 73 724 54 456

% 4,1 0,2 8,0 1,5 2,2 1,5 22,5 18,2 14,4 10,6

31 602 47 518 6 855 512 017

6,2 9,3 1,3 100,0

Celková výměra FT městské zeleně je 51,2 ha Základní přehled FT uvedený výše ve skutečnosti dokladuje významný fenomén města Jemnice. Tímto fenoménem bezesporu je vysoké zastoupení parků v urbanistické struktuře. Hodnota 52% z celkové výměry zeleně je naprosto výjimečná. Tato hodnota mmj. dokladuje obrovský kompoziční a rekreační potenciál města. Nejrozšířenějším funkčním typem je parkově upravená plocha 22,5% 11,5 ha. Dokladuje to charakteristický rys systému zeleně Rousínova, velké množství menších ploch - chybí plochy s dimenzí a atributy parku - podporuje to potřebu nové plochy pro dlouhodobou rekreaci. Zeleň obytných souborů a zeleň občanské vybavenosti jsou následujícími funkčními typy přesahujícími 10% zastoupení.


(2) Hodnocení stability funkčních typů zeleně (1) Hodnocení stability FT je základním kriteriem pro posouzení „stavu“ a funkčnosti jednotlivých ploch sídelní zeleně. stabilita funkční typ H O OU P R T U ZB ZC ZD ZK ZS ZV

hřbitov ostatní plocha obytná ulice park rekreační zeleň izolační zeleň clona parkově upravená plocha zeleň obytných souborů zeleň ostatní občanské vybavenosti zeleň dopravních staveb zeleň školských a kulturních zařízení zeleň sportovních areálů zeleň vodotečí Celkový součet

Nestabilní 919 18 463

7 441 62 004 36 063 58 296 33 283 22 652 12 096 1 005

% Stabilní % 0,0 21 151 4,1 0,2 0,0 3,6 22 371 4,4 0,0 7 596 1,5 0,0 11 482 2,2 1,5 0,0 12,1 53 160 10,4 7,0 57 212 11,2 11,4 15 428 3,0 6,5 21 173 4,1 4,4 8 950 1,7 2,4 35 422 6,9 0,2 5 850 1,1 49,3 259 795 50,7

Celkový součet 21 151 919 40 834 7 596 11 482 7 441 115 164 93 275 73 724 54 456 31 602 47 518 6 855 512 017

Na základě provedené analýzy je nutno konstatovat relativně vyrovnané zastoupení stabilních a nestabilních ploch. Vyrovnaný podíl je u zeleně bydlení, u zeleně ostatní občanské vybavenosti, u parku i parkově upravených ploch. Největší rozdíl mezi nestabilními a stabilními plochami vykazuje zeleň dopravních staveb. Je to ale způsobeno určitým zkreslením u ploch, které nejsou v majetku a v údržbě města. Z uvedeného vyplývá, že péče o plochy městské zeleně je kvalitativně vyrovnaná a nedostatky se projevují většinou v dílčích atributech h hodnocení.


5. SYSTÉM ZELENĚ A JEHO ROZVOJ Primární struktura krajiny v řešeném území (reliéf, vodoteče) vytváří značně dynamický krajinný obraz města, v kterém hrají velmi důležitou roli vegetační prvky zastoupené na jednotlivých plochách zeleně. Na tyto skutečnosti a prostorové vztahy mezi plochami zeleně musí reagovat charakter rozvojový os a rozvojových uzlů systému zeleně i struktura jednotlivých existujících i navrhovaných funkčních typů - charakter jevu, který formuje rámce trvalých ekologických podmínek, bude formovat i charakter současné vegetace. Prostorové vztahy v systému zeleně jsou vyjádřeny ve výkresové části – na úrovni celého města především ve: výkresu č. 2 Systém zeleně Pro jednotlivé typy úprav a zamýšlený park Rakovec jsou zpracovány inspirační koláže z archivu Fy Florart, částečně i z volných zdrojů Internetu. Cílem koláží je přiblížit charakter úpravy jako návaznost na definici zadání obsažené v jednotlivých tabulkách - popis základních ploch u rozvojových os a u nových ploch převzatých z územního plánu. 5.1 Teoretická východiska návrhu Koncepce systému zeleně využívá pro kompletaci prostorových vztahů čtyř typů skladebných prvků: • rozvojové osy • rozvojové uzly • zelené klíny • základní plochy – objekty zeleně Rozvojové osy systému zeleně Rozvojové osy zeleně vytváří prostorově a funkčně spojitý systém, budovaný vzájemnými vazbami jednotlivých ploch. Soustava rozvojových os se opírá o významné (zpravidla historicky vyvinuté) vegetační objekty města, které navazují na krajinné struktury v širším zájmovém území města. Rozvojové uzly Představují významná rozvojová území, v kterých se často kříží rozvojové osy systému zeleně různého významu. Rozvojové uzly takto jsou místy, která jsou zvláště významná z hlediska prostorových souvislostí sytému zeleně.


Zelené klíny Zelené klíny představují různorodou mozaiku funkčních typů zeleně a vegetačních prvků. Na těchto územích jsou zpravidla soustředěny souvislé komplexy volných ploch s různými hlavními funkcemi (zemědělský půdní fond, lesní půdní fond, různé funkční typy zeleně krajinné, vzácněji zeleně městské, zahrádkářské a chatové osady). Vzniká tak mozaika biologicky aktivních ploch v rozmanitém prostorovém uspořádání (plošné, liniové, bodové prvky; porosty lesů, dřevin rostoucích mimo les, soliterů; travní porosty, orná půda), pronikající do intenzivně urbanizovaného území. Zelené klíny jsou nedílnou součástí urbanistické kompozice sídla. Charakter ploch uvnitř rozvojových os Druhové složení a prostorová struktura vegetačních prvků však je ovlivněna nejen rámcem trvalých ekologických podmínek, ale především funkcí, kterou plocha v systému zeleně plní. Návrh rozvojových os je založen na formulování vzájemných vztahů mezi jednotlivými základními plochami. Tyto vztahy mohou být kompoziční, provozní nebo – jak bylo ukázáno v příkladu výše - mohou vyplývat z přirozené ekologické povahy území (z topických a chórických vztahy, které jsou podmíněny charakterem reliéfu, propustností bariér pro pohyb bioty, existencí gradientů, apod.).

Kvalitu a význam každé plochy lze vyjádřit dvěma aspekty: • •

individuálním: rozvojové osy jsou složeny z mozaiky základních ploch a každá základní plocha má jiné vlastnosti a je nositelem jiné kvality systémovým: rozvojové osy budují především prostorové a funkční vazby mezi jednotlivými plochami

Při stanovení základních rozvojových principů obnovy krajinného prostředí jsme vycházeli z těchto požadavků: • zajištění podmínek pro účelné pokud možno i jedinečné rekreační využívání řešeného území • zvýšení ekologické stability přírodních prvků prostředí • posílit ochranu dochovaných znaků krajinného rázu a pokusit se obnovit typické znaky, které se již dochovaly jen slabě nebo vůbec Řešení takto formulovaného zadání dovoluje použití vybraných aplikací krajinného plánování při řešení prostorové koncepce území.


Individuální aspekt základních ploch V prostorové mozaice se jednotlivé základní plochy od sebe liší: • vlastnostmi ekologickými (schopností sdružovat taxony do odlišných společenstev) a prostorovými (konfigurací reliéfu, hydrickým gradientem, výškovým gradientem, apod.) • funkčním potenciálem (resp. přirozenými předpoklady plnit určité požadované funkce) • mírou uplatnění potenciálu při dnešním využití území • mírou uplatnění potenciálu v navržené prostorové koncepci (stabilizovanost nebo nestabilizovanost plochy) Individuální aspekt každé základní plochy je vyjádřen základním výkresem generelu zeleně (M 1:5000). Tento dokument spolu s příslušným textem vymezuje: • hranice každé základní plochy (číslo, název, výměra) • současný stav základní plochy (stabilita) • hlavní funkci základní plochy • funkční typ hlavní funkce, postavení základní plochy v prostorové koncepci (kompoziční a provozní sounáležitost s urbanistickou koncepcí území Systémový aspekt základních ploch Systémový aspekt zohledňuje funkci každé individuální základní plochy jako součásti systému zeleně. Zachycuje prolínání jednotlivých dominantních funkcí v prostorově spojitém systému rozvojových os a rozvojových uzlů v rámci existující nebo navržené urbánní osnovy. Kvalita a význam každé plochy není určen jen jejími vlastnostmi, ale i jejím umístěním v urbánní osnově města. Jednotlivé plochy stabilizované i navržené zeleně spolu prostorově a funkčně souvisí a vytváří určitý logický prostorový systém, který prorůstá organismem města. Je protiváhou zastavěným plochám, dotváří je někdy svou jednotou, jindy kontrastem. Po zkušenostech z různých měst ČR se ukázalo jako užitečné definovat pro jednotlivé skladebné části systému zeleně (části rozvojových os a pro rozvojové uzly) určitou převládající funkci. Regulační prvky systému zeleně definují "dominantní funkce", která určuje pěstební cíl, ke kterému by řada základních ploch v systému zeleně měla být vedena. Dobrým rozvojem urbánní osnovy musí být zajištěna: • dostatečná velikost a kvalita vegetačních prvků (pěstební stav, vývojová fáze) • prostorová spojitost jednotlivých uzlů a rozvojových os • rozmanitost skladebných částí v závislosti na pestrosti ekologických rámců území Pěstební cíl skladebných částí musí být přitom určován z převládající a dominantní funkce konkrétního segmentu zeleně v různých částech města. Urbánní osnova většiny měst je značně členitá. Ignorováním její vnitřní heterogenity ztrácejí sídla svoji tvář, atmosféru, ekologickou kvalitu a v konečných důsledcích se stávají pro život nepříjemná a nepřátelská. Kvalita života naopak výrazně roste všude tam, kde jsou vlastnosti prostoru pochopeny – zeleň a vegetační prvky takový proces výrazně urychlují a prohlubují.


Podle dominantní funkce dělíme prvky systému zeleně takto: objekty městského charakteru: plochy zeleně města jako součást stavebních dominant (zpravidla stavebních památek a objektů architektury), která má nezastupitelnou kompoziční funkci. Zpravidla parkově upravené plochy a parky, historické zahrady a památky zahradního umění. ▫

▫

objekty uličního parteru: jde o vegetační doprovod společenských prostorů s: -

komercí (a občanskou vybaveností)

-

dopravní funkcí (pěší, hromadné, zásobování i individuální)

-

se specifickým charakterem sociálních prostorů (náměstí, parky, obchodní domy, kavárny)

tento charakter ploch determinuje v daném území „městské rozvojové osy“ – konkrétně: Hradební, Centrum, Svatovítská

vegetace rekreačních ploch: krajinářské úpravy blízké přírodnímu krajinářskému parku: rozvolněné porosty dřevin v trávnících, ojedinělé stavby komerce a technického vybavení. Rozhodujícím požadavkem je rychlost s jakou mohou vegetační prvky plnit požadovanou funkci. Tomu může být podřízeno i druhové složení. ▫

tento charakter ploch determinuje v daném území „rekreační rozvojové osy“ – konkrétně: Severní, Předlisky, K vodojemu, Šajba, Výletní

přírodě blízká společenstva: zeleň přírodního charakteru zpravidla předurčuje plochy pro začlenění do územního systému ekologické stability krajiny. Plochy jsou proto často chráněny některým z ochranných režimů (ÚSES, přírodní rezervace, přírodní památka, významný krajinný prvek). Požadavky na reprezentativnost, prostorové parametry i stupeň ekologické stability limituje jak druhovou skladbu porostů, tak i jejich prostorovou strukturu. Formulováním dominantní funkce žádným způsobem nerezignujeme na polyfunkčnost každé základní plochy. Dominantní funkce (funkční typ) stanoví priority v situaci, kdy lze k pěstebnímu cíli dospět různými cestami.


5.2 Skladebné prvky systému zeleně města Rousínova Skladebnými prvky systému zeleně města Rousínova jsou: rozvojové osy (které současně představují v případě Jemnice dominantní část konceptu „zelených cest“. Rozvojové osy jsou definovány a lokalizovány ve výkresu č. 2 Systém zeleně rozvojové uzly nelze v systému zeleně Rousínova definovat, omezeně tak může působit základní plocha č. 3U a 4U zelené klíny nelze vzhledem k charakteru krajiny definovat základní plochy – objekty zeleně, jsou definovány ve výkresu č. 1 Analýza současného stavu zeleně a dále vždy jako podtisk pro skladebné prvky systému zeleně ve výkresu č. 2 Systém zeleně Popis a charakteristika rozvojových os Hlavní rozvojová osa - Brněnská

Název plochy

51 Svahy Nádražní

T

59 U Pennymarketu

ZC

výměra (m2)

FT

číslo ZP

Východozápadní městská osa zde sjednocena s průjezdem městem, tvoří ji ulice Rudé armády po křižovatku s ul. Sušilova. V počátku ulice bývala stromořadí, nyní je plocha omezena nadzemním vedením, ulice je částečně po rekonstrukci v úseku s chodníky není možnost vložení stromořadí. Plochy pro zelené pásy lze využít k vložení bloků trvalek ve štěrku nebo letniček z přímého výsevu. Viz část Inspirace. Vzhledem ke vjezdu do města by bylo vhodné zvážit úpravu vedení a opětovnou výsadbu stromořadí vzrůstnými dřevinami.

komentář

Stabilizace rozpadající se porostní struktury s výskytem akátu. Odstranění akátu s doplněním kosterních dřevin - probírka a podpora podrostových etáží javoru a jasanu. Plochu je vhodné obnovit výsadbou 5 192 odrostků s intenzivním vyžínáním plochy, aby se zamezilo obnově výmladků akátu. Plocha parkoviště s obvodovými pásy pro trávník. Plocha ve stávajícím stavu neumožňuje výsadbu dřevin, zelené pásy lze použít k výsadbě trvalek do štěrku. Viz část Inspirace. Lze rozmístit mobilní zeleň 5 737 sezonního charakteru.


Hlavní rozvojová osa – Centrum

Název plochy 22 Park Čsl. Armády

P

výměra (m2)

FT

číslo ZP

Městská osa je tvořena úsekem podél Sušilova náměstí a ul. U Kapličky. Nachází se zde i segment stromořadí ST 2.

7 596

25 Sušilovo Náměstí U 13 609 82 Parkoviště Rudé armády - Skálova ZC 656 4 U sv. Floriana

U

3 596

komentář Plocha po rekonstrukci, stabilní plocha s požadavkem na běžnou údržbu plochy v hlavní funkci. Možné je doplnění mobiliáře Plocha bylo v době terénního průzkumu v realizaci. Předmětem rekonstrukce byla obnova zpevněných ploch a úprava provozního řešení. Je nutno dotvořit plochy zeleně odpovídajícími výsadbami. Vzhledem k intenzitě údržby a poloze v centru města jsou vhodnými letničkové a trvalkové záhony, případně růže. Jako doplněk provozního řešení je možno uvažovat o rozmístění mobilní zeleně. Plocha bez vegetace – možno řešit pouze rozmístěním mobilní zeleně sezonního charakteru Parčík kolem kaple přecházející v obytnou ulici Lipová. Plocha k celkové regeneraci – obnova pěstebních opatření na stromech, pročištění plochy od balastních dřevin a a celková obnova vybavenosti.

Hlavní rozvojová osa - Vyškovská

Název plochy

3 U Kapličky 60 Plochy Čechyňská

U ZD

61 Vjezd Čechyně

ZD

výměra (m2)

FT

číslo ZP

Městská osa je vjezdem do města ze směru od Vyškova, je tvořena křižovatkou s ul. Tománkova, plochami podél ul. Čechyňské a dále plochou u čerpací stanice. Cílem je upravit plochy do stavu, aby tvořily důstojný vjezd do města – zelenou městskou bránu, kterou může tvořit stromořadí, parkově upravená plocha navazující na stromořadí doprovázející komunikaci do krajiny opět ze vzrůstných dřevin.

komentář Křižovatka U Kapličky a Tománkova, roztříštěná plocha navazující na obytnou ulici. Cílem je sjednocení úpravy, po zklidnění obchvatem města je možná i redukce zpevněných ploch s doplněním intenzivních 2 585 vegetačních prvků. 1 152 Plochy bez vegetace – doplnění stromořadí Změna funkčního typu na parkově upravenou plochu. Nutno použít dlouhověké a vzrůstné taxony. Je 3 382 možno použít i introdukovaných dřevin.


Rozvojová osa Jižní

Název plochy

výměra (m2)

FT

číslo ZP

Nejdelší městská rozvojová osa – propojení Rousínova s Rousínovcem.

26 Okolí parkoviště - Trávníky

U

7 949

30 Louky

U

10 731

32 Židovský hřbitov

H

5 932

33 U Náhonu

U

744

35 Parčík Kalouskova

U

6 704

36 Plocha u Rakovce 37 U kostela sv. Václava

U U

1 183 845

ZC H OU

3 026 3 537 2 809

38 Parkoviště pod koupalištěm 39 Hřbitov u sv. Václava 80 Trnečkova

komentář Plocha je dnes rozsáhlá, ale v cílovém stavu bude redukována – určena k zástavbě. Proto je možno použít dočasných vegetačních prvků. Vhodné jsou právě záhony letniček z přímého výsevu nebo trvalek ve štěrku. Možná by byla i kombinace s krátkověkými dřevinami (břízy – okrasné trávy...). Určení plochy z zástavbě by nemuselo být automaticky vyčleněním z možných úprav a zapojením do systému zeleně zvláště, když není jistý časový výhled zástavby. Dtto plocha 26. Plocha je rezervou pro propojení ulice dále podél autobusového nádraží – možno však vložit stromořadí. Cílem by mělo odstranění garáží z předpolí Židovského hřbitova a celková urbanistická úprava napojení podél hřbitova a dále podél osy. Běžná údržba, limitovaná zvláštním režimem plochy, která je však vizuálně přístupná z chodníku podél hřbitovní zdi. Plocha podél Židovského hřbitova, nutná péče o dřeviny. Místo je budoucím nástupním místem do krajinářského parku Rakovec, tomu je pak potřeba přizpůsobit provozní řešení. Plocha k celkové regeneraci, nyní ještě funkční, ale dnes již neodpovídající a dožívající vybavenost jinak velmi příjemného objektu. Zanedbaná plocha s rizikovými dřevinami u vstupu do soukromých areálů. Nutná je stabilizace dřevin včetně obnovy prostorové struktury. Plocha bez zásadních problémů, odpovídající péče i složení. Plocha se zatravněným, zpevněným povrchem. Technický stav povrchu není optimální – nutno doplnit stromy a zvýšit intenzitu údržby podél porostu pod koupalištěm. Stabilní a upravená plocha odpovídající funkčnímu typu. Plochy na svazích podél ulice Trnečkova, nutno doplnit stromy.


Rozvojová osa Kroužek

Název plochy 52 Náves Kroužek 53 Plochy u vjezdu Kroužek 81 Pod návsí Kroužek

U ZD OU

výměra (m2)

FT

číslo ZP

Městská osa je napojena na osu Jižní u kostela sv. Václava jedinou spojnicí Rousínova a Kroužku přes dálnici D1 v dlouhém úseku od dálničního přivaděče.

komentář Plocha návsi k regeneraci – nutná je obnova vegetace i vybavenosti pro plochu je zpracován projekt 14 483 obnovy viz. Zapracované projekty. 1 151 Částečně zanedbané plochy u vjezdu do obce, doplnění dřevin, údržba. 895 Obytná ulice ústící do návsi, bez speciálních opatření zásady viz regulace funkčního typu.

Rozvojová osa - Slavíkovická

78 Npor. Krále Slavíkovice

U OU

výměra (m2)

Název plochy 50 Hřiště Mlékařská

FT

číslo ZP

Městská osa je napojena v Rousínovci a pokračuje starou cestou do Slavíkovic, protíná dálniční přivaděč a ústí do návesní obytné ulice Npor. Krále. Cílem je obnova stromořadí po celé délce spojení sídel. Zde možno použít vzrůstné taxony důležitá je zde i funkce větrolamu.

komentář 833 Stabilní plocha bez zásahů s potřebou běžné údržby. Obytná ulice v jižní části u školy spíše s charakterem návsi. Plocha vhodná ze k rozsáhlejšímu zásahu, 3 035 limitováno však stávajícími úpravami.


Rozvojová osa Lesní

Název plochy 75 Městský hřbitov

H

výměra (m2)

FT

číslo ZP

Přírodní osa, důležitá pro prostorovou strukturu krajiny. Cenná především pro svůj severojižní směr, který je přirozenou překážkou západním větrům. Osa je bohužel přerušena trasou dálnice D1. Cílem by měla být obnova prostupu přes dálnici při její opravě, aby mohl být znovu propojen směr Kroužek. Osa je tvořena pozemky s funkcí PUPFL.

komentář Architektonicky kvalitně řešený městský hřbitov. Zlepšit by se mohla úroveň venkovní vybavenosti . 9 989 Možné je i pomístné doplnění kosterních dřevin.

Rozvojová osa Rakovec

O

28 Rakovec

ZV

67 Provozovna Čechyně

ZC

výměra (m2)

Název plochy 5 U Rakovce

FT

číslo ZP

Převážně přírodní osa místy tvořena plochami PUPFL, doprovodné porosty vodoteče. Plochy jsou součástí USES. Osa protínající celé řešené území od dálnice D1 v podjezdu na Velešovice až po Komořany. Na tuto přírodní osu jsou navázány Návrhové plochy Územního plánu, které by měly být základem pro nový krajinářský park, který by v budoucnosti tvořil nové rekreační zázemí pro město Rousínov.

komentář 919 Nová plocha změna funkčního typu na parkově upravenou plochu, podél cesty ke hřbitovu. Vlastní vodoteč s funkcí USES, je možno navázat nové plochy s rozšířením na krajinářský park viz popis 2 105 nové plochy dle UPD. Plocha navazující na Rakovec bez vybavenosti a jasnější funkce, možná je změna funkčního typu na 1 129 parkově upravenou plochu – souvisí však s využitím budovy bývalé restaurace.


Rozvojová osa Krajinná Přírodní osa souběžná s osou Rakovec začínající u hřbitova u kostela sv. Václava v Rousínovci až po rekreační plochu u Čechyně. Rozvojová osa Velešovická

Název plochy 41 Plochy Velešovická 42 Bytovky Velešovická

U ZB

výměra (m2)

FT

číslo ZP

Přírodní osa navazující na osu Slavíkovická a zajišťující širší návaznost na Velešovice, druhý prostup přes D1 mimo dálniční přivaděč. V doprovodu je stromořadí, které potřebuje péči a dosadbu.

komentář 936 Nestabilní plocha s nutností doplnění dřevin a vybavenosti. 2 354 Bytovka bez vybavenosti a vegetace.

Rozvojová osa Dálniční

85 Slavkovská

výměra (m2)

Název plochy 83 Benzina 84 Motorest Bonaparte

FT

číslo ZP

Městská osa sjednocená s dopravním tahem – dálničním přivaděčem. Doprovod dopravních staveb s nekvalitními stromořadími a chbějící strukturou vegetačních prvků.

komentář 6 092 Plocha dopravní vybavenosti bez výrazných dřevin, nutno doplnit prostorovou strukturu. 5 928 Plocha vybavenosti bez výrazných dřevin, nutno doplnit prostorovou strukturu. Plochy podél přivaděče, nutno doplnit prostorovou strukturu, Vhodným vegetačním prvkem ve stromořadí ze vzrůstných taxonů dřevin. Pro založení porostu mimo LPF není ve většině délky úseku ZD 18 477 místo.

ZD ZC


Rozvojová osa Sportovní

Název plochy

výměra (m2)

FT

číslo ZP

Městská osa propojující ul. U Mlýna podél stadionu do prostupu pod trať a zde se napojuje na Vážanskou.

11 U Mlýna, plochy u potoka

ZV

komentář Plochy podél potoka, nutná stabilizace stromového patra. Možnost rozšíření novou návrhovou plochou 1 005 z UPD.

12 U Mlýna 23 U Stadionu

ZC U

778 Vstup do provozovny mlýna plocha zcela bez vegetace. Nové prostorové a provozní řešení plochy. 1 908 Plocha podél Stadionu. Nestabilní výsadby dřevin, plocha k přestavbě s respektováním funkce USES.

Rozvojová osa Školní

Název plochy

výměra (m2)

FT

číslo ZP

Městská osa napojená ul. Habrovanská směrem na Habrovany. Navazující plochy včetně okrajových partií sídliště se podílí na charakteru osy.

6 Za obchodem

ZC

3 500

7 Parčík U Mlýna 8 Plochy u Potoční

U ZD

3 041 1 187

U

6 658

19 Parčík před ZŠ

komentář Parkoviště za obchodním domem s výsadbami stromů. Výsadba druhově vyhovující, ale pěstebně zanedbané. Nutná jsou pěstební opatření a doplnění podrostu do výsadbových ploch. Plocha průchozího /zastávkového/ charakteru na trase město – sídliště. Vzrostlé dřeviny s potřebou náročných pěstebních opatření – nutná odbornost arboristy. Doplnění vybavenosti plochy jako místa pro zastavení. Plocha k celkové regeneraci Nároží ul. Potoční - výsadby stabilní, potřeba standardní udržovací péče. Zahuštěný parčík před školou, výhledově by bylo dobré prostor prosvětlit a postupně pracovat na změněn druhového složení – nyní výrazná převaha jehličin. Rovněž vybavenost by měla být doplněna s ohledem na různé věkové složení dětí – „čekací“ nábytek.


Rozvojová osa Komořanská Prodloužení ulice Tománkova stávající alejí směrem na Komořany. Stabilizace aleje provedením pěstebních opatření a její postupná obnova stejným druhem. Rozvojová osa Habrovanský potok Spojnice centra Rousínova s Habrovany. Přírodní osa bez funkce USES Tvoření porosty mimo LPF, pěší spojnice v krajině s vedlejší funkcí větrolamu. Pěstební péče o stávající dřeviny. Rozvojová osa Habrovanská alej Doprovod silnice mezi sídly. Péče o stávající výsadbu, rozvojová péče a obnova aleje. Nutné je použití vzrůstných dřevin - linie má i funkci větrolamu. Rozvojová osa Vážanská

Název plochy

výměra (m2)

FT

číslo ZP

Pěší a cyklospojnice od zakončení osy Sportovní u podjezdu pod tratí. Je v souběhu s USES a pokračuje pak dále až ke kostelu sv. Filipa a Jakuba. Dalo by se hovořit i o pokračování dále plochami 57U, 72U, 58ZC, zde je však propojení a osová souvislost spíše chtěná není proto graficky vyznačeno. Nicméně i tyty plochy jsou z hlediska sídla důležité a vyžadují všechny zásah vedoucí ke zlepšení funkcí a organizaci využití. (Skládky, parkování, chaotické výsadby).

komentář

54 Plochy v zatáčce Plochy ukostela sv. Filipa a 55 Jakuba

U

1 210 Nestabilní plochy bez prostorové struktury, nutné řešení dosadby.

U

2 197 Stabilní parčík u kostela, pouze udržovací péče.

56 Hřbitov Královopolské Vážany

H

1 693 Stabilní hřbitov.


Rozvojová osa Vítovická

Název plochy 73 Náves Vítovice 74 Hřiště Vítovice

OU U

výměra (m2)

FT

číslo ZP

Osa propojující centrum Rousínova s Vítovicemi. Po okraj města charakter městský a to průběhem obytné ulice Čsl. Armády, zde opatření viz regulativ funkčního typu.

komentář Stávající stav není příliš směrodatný, probíhá výstavba kanalizace, stromy – potřeba pěstebních 12 478 opatření, předpokládá se kompletní obnova povrchů v souvislosti se stavbou. 8 477 Stabilní hřiště po celkové obnově.


5.4 Návrhové plochy systému zeleně

výměra (m2)

číslo plochy

Nové návrhové ploch jsou převzaty z Územního plánu Rousínov a jsou doplněny o charakteristiku buď funkčního typu plochy nebo přímo doporučením vegetačního prvku či zařazení do ploch PUPFL:

poznámka

N

93

1 653 Rozšíření prvku USES - LBC 7 doprovodný porost vodoteče

N N

94 95

2 126 Izolační zeleň ke stávající trase dráhy - porost mimo LPF - domácí druhy dřevin ve formě víceetážového porostu 1 939 Rozšíření prvku USES - LBK 5 doprovodný porost vodoteče

N

96

Izolační zeleň k plánovanému prodloužení komunikace, minimálním doprovodem je stromořadí vzrůstných stromů (typ lípa, javor, jasan), 3 175 část plochy může tvořit i porost mimo LPF - domácí druhy dřevin ve formě víceetážového porostu

97

Plocha určená jako rezerva pro možné založení krajinářského parku Rakovec, plocha zatím není majetkově řešena, cílovým stavem je krajinářský park, který bude oboustranně propojen osami Krajinná a a Rakovec a bude respektovat charakter inundační nivy a funkce 12 USES. Předpokládá použití převážně (dominantně) domácích dřevin a vybaveností pro krátkodobou i střednědobou rekreaci - viz 578 inspirační strany.

98

Izolační zeleň k plánovanému prodloužení komunikace, minimálním doprovodem je stromořadí vzrůstných stromů (typ lípa, javor, jasan), 11 část návrhové plochy plochy může dále sloužit jako zahrádková osada, podél Rakovce je nutno dbát na doplnění a péči o doprovodný 298 porost vodotečí. LBK 3, LBK5

99

Plocha určená jako rezerva pro možné založení krajinářského parku Rakovec, plocha zatím není majetkově řešena, cílovým stavem je krajinářský park, který bude oboustranně propojen osami Krajinná a a Rakovec a bude respektovat charakter inundační nivy a funkce 17 USES. Předpokládá použití převážně (dominantně) domácích dřevin a vybaveností pro krátkodobou i střednědobou rekreaci - viz 710 inspirační strany.

N

N

N

výměra (m2)

číslo plochy


poznámka

100

Plocha určená jako rezerva pro možné založení krajinářského parku Rakovec, plocha je již částečně majetkově řešena, cílovým stavem je krajinářský park, který bude oboustranně propojen osami Krajinná a a Rakovec a bude respektovat charakter inundační nivy a funkce USES. Předpokládá použití převážně (dominantně) domácích dřevin a vybaveností pro krátkodobou i střednědobou rekreaci - viz 51 inspirační strany. V plochách v majetku města lze na základě stanovení celkové koncepce začít řešit cílovou prostorou skladbu včetně 445 vybavenosti. Podmínkou je však realizace komunikačního propojení s vegetačním doprovodem podél linií obou rozvojových os.

101

Plocha určená jako rezerva pro možné založení krajinářského parku Rakovec, plocha je již částečně majetkově řešena, cílovým stavem je krajinářský park, který bude oboustranně propojen osami Krajinná a a Rakovec a bude respektovat charakter inundační nivy a funkce USES. Předpokládá použití převážně (dominantně) domácích dřevin a vybaveností pro krátkodobou i střednědobou rekreaci - viz inspirační strany. V plochách v majetku města lze na základě stanovení celkové koncepce začít řešit cílovou prostorou skladbu včetně vybavenosti. Podmínkou je však realizace komunikačního propojení s vegetačním doprovodem podél linie potoka Rakovce v návaznosti na 4 418 návrhovou plochu 102 - plocha má též přímou návaznost na Městskou rozvojovou osu Jižní.

N

102

Plocha určená jako rezerva pro možné založení krajinářského parku Rakovec, plocha je již částečně majetkově řešena, cílovým stavem je krajinářský park, který bude oboustranně propojen osami Krajinná a a Rakovec a bude respektovat charakter inundační nivy a funkce USES. Předpokládá použití převážně (dominantně) domácích dřevin a vybaveností pro krátkodobou i střednědobou rekreaci - viz inspirační strany. V plochách v majetku města lze na základě stanovení celkové koncepce začít řešit cílovou prostorou skladbu včetně vybavenosti. Podmínkou je však realizace komunikačního propojení s vegetačním doprovodem podél linie popoka Rakovce v návaznosti 5 035 na návrhovou plochu 101.

N

103

4 753 Větrolam - druhotně izolační zeleň - funkci splní i výsadba neprodukčního ovocného sadu - (střední a vysokomenné tvary ovocných dřevin)

N

104

N

105

N

N

823 Izolační zeleň s funkcí pohledové clony k výrobnímu areálu - porost mimo LPF - domácí druhy dřevin ve formě víceetážového porostu Plocha rozšíření prvku USES LBC4 - porost mimo LPF - domácí druhy dřevin ve formě víceetážového porostu, druhová skladba 1 401 přizpůsobena vegetačnímu prvku doprovodný porost vodotečí.

N

N

N

106

výměra (m2)

číslo plochy


poznámka

Plocha rozšíření prvku USES LBC4 - porost mimo LPF - domácí druhy dřevin ve formě víceetážového porostu, druhová skladba 3 086 přizpůsobena vegetačnímu prvku doprovodný porost vodotečí.

108

Návrhová plocha podél přeložky trati - Izolační zeleň, podél ochranného pásma dráhy je možný a žádoucí porost mimo LPF - domácí druhy 27 dřevin ve formě víceetážového porostu, směrem k obytné části splňují prostorovou skladbu ovocné sady neprodukčního charakteru 187 (střední a vysokokmenné tvary ovocných dřevin)

109

Návrhová plocha podél přeložky trati - Izolační zeleň, podél ochranného pásma dráhy je možný a žádoucí porost mimo LPF - domácí druhy 10 dřevin ve formě víceetážového porostu, směrem k obytné části splňují prostorovou skladbu ovocné sady neprodukčního charakteru 254 (střední a vysokokmenné tvary ovocných dřevin) Návrhová plocha podél přeložky trati - Izolační zeleň, podél ochranného pásma dráhy je možný a žádoucí porost mimo LPF - domácí druhy 17 dřevin ve formě víceetážového porostu, směrem k obytné části splňují prostorovou skladbu ovocné sady neprodukčního charakteru 050 (střední a vysokokmenné tvary ovocných dřevin) 10 832 Větrolam - druhotně izolační zeleň - Nová plocha - porost mimo LPF - domácí druhy dřevin ve formě víceetážového porostu

N

110

N

111

N N

113 128

N

129

N

130

2 390 4 053 11 865 14 845

N

131

6 281 Izolační zeleň s funkcí pohledové clony k výrobnímu areálu - porost mimo LPF - domácí druhy dřevin ve formě víceetážového porostu

N

132

N

133

N

134

2 559 Izolační zeleň s funkcí pohledové clony k výrobnímu areálu - porost mimo LPF - domácí druhy dřevin ve formě víceetážového porostu 11 Izolační zeleň k nově plánované trase obchvatové komunikace města - porost mimo LPF - domácí druhy dřevin ve formě víceetážového 599 porostu Izolační zeleň k nově plánované trase obchvatové komunikace města - porost mimo LPF - domácí druhy dřevin ve formě víceetážového 5 204 porostu

Zesílení větrolamu a rozšíření Prvku USES - LBK 1, porost mimo LPF - domácí druhy dřevin ve formě víceetážového porostu Rozšíření lesního porostu - návaznost na již existující plochy PUPFL Rozšíření lesního porostu - návaznost na již existující plochy PUPFL Rozšíření lesního porostu - návaznost na již existující plochy PUPFL

N

139

N

140

N

141

N

142

N

145

N N N N N N N N N N N N N

146 147 148 150 151 152 153 154 155 156 157 158 160

N N N N N N

161 162 163 164 165 166

N

167

výměra (m2)

číslo plochy


poznámka Větrolam - druhotně s funkcí pohledové clony k výrobnímu areálu - porost mimo LPF - domácí druhy dřevin ve formě víceetážového 5 413 porostu Větrolam - druhotně s funkcí pohledové clony k výrobnímu areálu - porost mimo LPF - domácí druhy dřevin ve formě víceetážového 7 144 porostu 16 077 Rozšíření lesního porostu - návaznost na již existující plochy PUPFL Izolační zeleň k výpadovce na Vyškov, rozšíření stávající plochy zeleně 61 ZC Vjezd Čechyně, funkci může plnit i změna funkčního typu na 1 683 parkově upravenou plochu. 21 976 Rozšíření prvku USES LBK 3 16 566 Rozšíření prvku USES LBK 3 5 942 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBK 8 2 982 Ovocný sad - neprodukční 4 438 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBC 11 3 140 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBK 9 3 162 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBK 9 2 072 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBK 11 1 082 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBK 11 725 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBK 9 2 445 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBK 9 3 801 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBK 6 3 766 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBK 6 8 120 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBK 11 10 530 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBK 11 5 079 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBK 11 4 186 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBK 11 1 220 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBK 11 7 017 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBK 11 5 852 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBC 10 28 464 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBC 10

N N

168 169

výměra (m2)

číslo plochy


poznámka

3 938 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBK 19 1 382 Rozšíření a posílení funkce prvku USES - LBK 10

5.5. Citované a převzaté zdroje V materiálu jsou citovány a v grafické části uvedeny následující projekty - poskytnuty v datové podobě Městským úřadem v Rousínově. P1 P2 P3 P4 P5

Ozelenění části okolí dálnice v oblasti Kroužeckého mostu, Rousínov, Ing. Jana Vrbasová, únor 2014 Úprava návsi v Kroužku - sadovnické úpravy, Ing. Jitka Vágnerová, srpen 2013 Výsadba kolem cyklostezky v čechyni, Ing. Dana Doležalová, červen 2013 Úprava návsi ve Vítovicích - sadovnické úpravy, Ing. Jitka Vágnerová, listopad 2013 Obnova břehového porostu VKP toku Rakovec v úseku za ČOV Rousínov, Ing. Vítězslava Přikrylová, leden 2012

Nové plochy zeleně a průběh USES byly převzaty: Územní plán Rousínov, Archteam územní plánování, únor 2014 Řešení krajiny ÚSES, ZPF vrámci územního plánu Ing. Hana Zemanová

38 1. ÚVOD

Recommend Documents