Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky.
Zpravodaj projektu RAP Rehabilitace - Aktivace - Práce Číslo 2 * březen 2007
Slovo úvodem Vážení čtenáři, toto číslo zpravodaje se zabývá převážně aktivitami mezinárodních partnerství TCA Chances a Extend, které se uskutečnily v průběhu měsíce února a března. Kromě mezinárodních aktivit samozřejmě v projektu nadále pracovní skupiny jednotlivých modulů zpracovávají a dokončují jednotlivé metodiky. Tyto metodiky budou v brzké době podrobeny připomínkovacímu procesu v rámci jednotlivých modulů, tak abychom respektovali princip partnerství a především, abychom získali kvalitní zpětnou vazbu, která bude do výsledné podoby metodik promítnuta. Možná někteří z Vás zaznamenali, že na poli služeb zaměstnanosti a pracovní rehabilitace se svými aktivitami v poslední době profilují i jiné projekty. Jedná se především o projekt Institut trhu práce a projekt s dlouhým názvem Koordinace poskytování komplexní rehabilitace osobám se zdravotním postižením na úrovni krajů a obcí, který je zatím v přípravné fázi… Vzhledem k tomu, že v obou projektech lze nalézt styčné plochy, považovali jsme za důležité se s nimi seznámit. Díky partneru č. 5 projektu RAP – Správě služeb zaměstnanosti, jmenovitě díky Andree Píblové, jsme měli možnost seznámit se s tvůrci-realizátory zmíněných projektů. 22. března jsme se tak setkali na MPSV s JUDr. Kubešou, A. Jungovou a Z. Freibergovou – zástupci projektu Institutu trhu práce a dále s JUDr. Štefanem Čulíkem a P. Nitkovou z Odboru sociálních služeb MPSV, který je zodpovědný za projekt řešící ucelenou rehabilitaci, a byly tak položeny základy následné spolupráce a propojení aktivit, které jsou společné. Konkrétní kroky budou řešeny v rámci jednotlivých pracovních skupin. 30. března proběhne další setkání projektové rady, kde bude projednáván stav metodik jednotlivých modulů a jejich možné propojení v blízké budoucnosti. Za celý řídící tým projektu Rehabilitace – Aktivace – Práce Vám přeji pohodový začátek letošního jara. Mgr. Hana Nováková
Aktivity mezinárodních partnerství Ve dnech 21. – 22. února 2007 se v pražském hotelu Beránek konal mezinárodní workshop s našimi zahraničními partnery z Itálie a z Německa. (Mezinárodní partnerství TCA CHANCES Německo – RP That will work! Kompetenzen fuer KMU durch behinderte Menschen Itálie – RP M. E. CEN. A.T.E. Equal Mecenate Centro di Avviamento per Tanti). Dvoudenní výměna zkušeností byla velice užitečná.
SKUPINOVÁ PRÁCE SEMINÁŘE TCA CHANCES Obsah celého workshopu byl velice pestrý. V první části byl v režii českých rozvojových partnerů: představitelé Sociální agentury prezentovali výsledky Analýzy MODULU I., která byla provedena v průběhu roku 2006 a přinesla zajímavé informace v oblasti poskytování služeb pracovní rehabilitace. Partneři z MODULU III, Soňa Michálková a Alexandra Kučerová seznámily účastníky s testy tzv. prvního sledu, které se používají při vyšetřování funkčních schopností člověka s postižením. Pro lepší představivost připravili kazuistiky dvou osob, kde bylo Mgr. Miroslav Flanderka,Sociální agentura velmi dobře popsáno použití jednotlivých testů. Pokračovala prezentace Moniky Brunclíkové z Nemocnice Pardubice zaměřená na seznámení se systémem ISERNHAGEN, který se používá na vyšetření fyzických funkčních schopností při vyšetřování klientů tzv. druhého sledu. Susan J. Isernhagen, která stojí za zrodem tohoto systému, použila jako podklad pro vyšetřování funkčních schopností člověka nejčastěji se objevující elementy fyzické práce, jako je stoj, chůze, zvedání, sed atp. Účastníci se seznámili s výhodami a nevýhodami systému ISERNHAGEN a jeho použití bylo ukázáno na dvou kasuistikách. V rámci projektu EQUAL byl pro aktivity MODULU III zakoupen systém ISERNHAGEN a používá jej Monika Brunclíková, Nemocnice Pardubice partner Všeobecná fakultní nemocnici v Praze. České prezentace zakončil MUDr. Zdeněk Guřan z 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice odbornějším tématem „Možnosti analýzy posturálních a lokomočních funkcí ve fyzioterapii“, kdy cílem bylo představit systém LUKOtronic, který se používá pro základní nenáročná měření pohybu a chůze. I tento systém byl zakoupen v rámci projektu RAP pro aktivity MODULU III.
Odpolední workshop pokračoval v německém duchu , Dr. Weiss ze společnosti DWP představil používané metody hodnocení, tzv. „profiling methods“. Jde o vývoj softwaru standardizovaného profilování rehabilitantů a cílem tohoto systému je motivovat rehabilitanty, aby viděli, co umí a jaké mají schopnosti. Systém umožňuje porovnávání kompetencí rehabilitantů. V českém prostředí by se toto profilování blížilo bilanční diagnostice. Christa KlemeschLasch z organizace BFW prezentovala subprojekt s názvem Stavět mosty a Ute Algenstaedt ze společnosti BMG subprojekt „Obchodně přátelská integrace rehabilitantů“ . V Německu je „rehabilitantem“ označován každý člověk, který je v procesu pracovní rehabilitace. Závěrečná tečka prvního dne byla italská. Koordinátorka AnnaMaria Pietrafesa seznámila účastníky s posláním italského projektu MECENATE „Mecenáš“, jehož cílovou skupinou jsou lidé s mentálním postižením, nezaměstnaní, kteří chtějí poprvé vstoupit na trh práce. Druhý den zahájil pan Filippo Orlando z Itálie, koordinátor práce vzdělávacího centra „Entre Padre Trinitari“, kde pracuje se 180 lidmi s mentálním postižením a představil aktivity projektu Mecenáš a předal slovo panu Martello, sociálnímu pracovníkovi Centra rehabilitace při Entre Padre Trinitari, který seznámil účastníky s posláním centra a jeho organizací. Podstatná část tohoto dne však byla věnována především skupinové práci s názvem „Příklady dobré praxe v oblasti integrace OZP na trh práce. Smyslem celého snažení bylo porovnání současného systému poskytování služeb pracovní rehabilitace se systémem navrhovaným projektem RAP Equal. Byly vytvořeny 4 národní skupiny – dvě české, italská a německá. Facilitátorka dne Mgr. Alexandra Kučerová rozdala všem skupinám stejné zadání – hypotetický příklad člověka, který po automobilové nehodě již nemůže vykonávat stejnou práci jako doposud, je v evidenci úřadu práce a úkolem pracovních skupin bylo navrhnout a popsat jeho zpětnou integraci na trh práce včetně zdrojů financování. Výsledkem byla velmi pestrá mozaika „modelů“ reintegrace člověka na trh práce, zajímavý byl i odlišný přístup každé skupiny k řešení problému, ve kterém se odrážely i národní odlišnosti skupin. Skupinová práce
Mluvčí české skupiny I. představila schéma reintegrace osoby s postižením, do kterého byly zapojeny subjekty jako ÚP, Rehabilitační centrum, Vzdělávací instituce, Zaměstnavatelé původní i potenciální, systém financování jednotlivých aktérů a upozornila na problémy jako jsou finance a nejednotné metodiky, které jsou právě řešeny projektem RAP.
Druhá česká skupina prezentovala své schéma především v intencích pracovní rehabilitace podle Zákona o zaměstnanosti 435/2004 Sb. a popsala proces pracovní rehabilitace krok za krokem. Italská skupina přišla s originálním řešením. Vycházela přitom ze současné situace v Itálii, kde úřady práce nejsou příliš aktivní a člověk sám musí být iniciativní. Vytvořili pro našeho „hypotetického klienta“ nový projekt, tzv. novou síť institucí, které mohou organizovat speciální doškolovací kurzy pro tyto osoby a pomohou mu vytvořit novou orientaci na trhu práce a dotyčný se rozhodne, co by chtěl v budoucnu dělat. Důraz byl především kladen na lidskou stránku celého problému. Jde o člověka a o jeho životní situaci, ze které mu musíme pomoci. Existují např. stimuly pro vznik podniku. Klient může založit družstvo, které dle zákona musí pomáhat osobám s postižením, může získat finance z ESF nebo regionálního programu, např. organizace Rozvoj Itálie pomáhá zakládat nové podniky. Družstvo by tak mohlo být financováno z 50 % ze státních peněz a z 50 % ze soukromé sféry. Činností tohoto Anna Pietrafesa, RP Mecenate družstva by mohla být např. komercializace produktů pro kraj Basilicata. Italská skupina neustále zdůrazňovala, že v prvé řadě jde o systém, nejen o jednotlivce. Německá skupina vyřešila daný úkol velmi pečlivě a precizně. Vypracovali tři případy možného řešení hypotetické situace, kdy uvažovali o tom, zda nehoda se stala klientovi (rehabilitantovi) jako pracovní úraz, či šlo o osobní úraz a nebo dlouhodobá nemoc je následkem nehody. V jejich nastaveném schématu se odrážela spletitost celé sociální sítě v Německu – důchodové pojištovny, státní, privátní pojišťovny apod. Problémem mezi všemi institucemi ovšem je, že neexistuje optimální komunikace. Prezentace výsledků jednotlivých pracovních skupin tedy umožnila všem získat přehled a nové znalosti o řešení problematiky pracovní rehabilitace i v jiných zemích. Velmi přínosné bylo, že právě české skupiny byly složeny ze zástupců jednotlivých MODULŮ, kteří tak měli možnost pracovat dohromady a předávat si poznatky a informace, což je pro projekt RAP základním stavebním kamenem při tvorbě metodik pracovní rehabilitace. Kamila Andrýsková
Velký dík patří i tlumočnicím, bez kterých by celé setkání nemohlo proběhnout ☺
Německá kabina
Italská kabina
Květa Podhajská, Leona Jelínková
Zora Obstová, Helena Giordanová
Mezinárodní seminář TCA Extend 14. – 15. 3. 2007 V těchto dnech bylo české rozvojové partnerství organizátorem dvoudenního mezinárodního semináře, jehož nosným tématem byl networking – síťování. První den byl určen především pro zahraniční partnery TCA Extend – vzhledem k tomu, že cílové skupiny projektů zapojených do mezinárodního partnerství se v některých případech odlišují – např. irské partnerství se zaměřuje na problematiku zaměstnanosti věkové skupiny 40 + a slovinské partnerství pracuje se osobami s mentálním postižením, program prvního dne semináře tyto odlišnosti respektoval a v duchu „síťování“ byly kontaktovány ostatní projekty v rámci CIP Equal, které se odpovídající cílovou skupinou zabývají. Odpolední program workshopu tedy začal prezentací výstupu projektu RAP, kterým je Analýza systému služeb v oblasti pracovní rehabilitace, zpracovaná Sociální agentura, o.s. Mgr. Flanderka seznámil účastníky s cíli analýzy, základními informacemi o šetřených kategoriích a sledovaných oblastech a s problematickými okruhy, které analýza ukázala. Dále Mgr. Křístek ze společnosti Expertis představil projekt Třetí kariéra, který se zaměřuje na celoživotní učení a zlepšování podmínek na trhu práce pro cílovou skupinu 50+. Tato prezentace byla nejvíce přínosná pro naše irské partnery, kteří mají velmi podobnou cílovou skupinu. Dalším hostem byl pan Leoš Vích z občanského sdružení RYTMUS který prezentoval projekt Společenská odpovědnost firem a podporované zaměstnání. Přehlídku projektů zakončil Marcel Ambrož z občanského sdružení SANANIM představením projektu Rozvoj sociální firmy jako inovativního modelu zaměstnávání znevýhodněných skupin v podmínkách, které jsou v České republice. Takovou sociální firmou je i Café Therapy, multifunkční prostor s kavárnou, dětským koutkem a prostory pro semináře, kde jsou některá pracovní místa vyčleněna pro cílovou skupinu (30 % tvoří klienti po léčbě závislosti, dále klienti bez pracovní praxe, příslušníci menšin, atp.). V této kavárně později Marcel Ambrož, Sananim také všichni zahraniční hosté povečeřeli. Hana Nováková
VZNIKNOU U NÁS REGIONÁLNÍ A CELOSTÁTNÍ SOCIÁLNÍ KLASTRY? Zahraniční partneři z rozvojových partnerství Carlow EQUAL Employment Programme (Irsko), RoomyCompany.at (Rakousko), ZORON – Zwiazkova Promocja i Ochrona Rownouprawnienia Osob (Polsko) a IN – VALID – IN (Slovinsko) nás podrobně seznámili s tím, jak v jejich zemích funguje péče o zdravotně postižené, zejména v souvislosti s usilování o jejich zařazení do společenského i pracovního života. Konec konců i ze samotných názvů jejich organizací není tak těžké dovodit, čím se zabývají. O systémech v České republice
referovala organizační manažerka projektu a koordinátorka TCA Mgr. Hana Nováková. V úvodu druhého dne konference vystoupil člen Rady RAP, ředitel odboru VDI Svazu českých a moravských výrobních družstev, Ing. Karel Rychtář. Jeho vystoupení bylo sledováno se zájmem, protože hovořil o možnostech vytváření tzv. sociálních klastrů. Rozebral podrobně možnosti a úkoly státní správy včetně samospráv, neziskových organizací a zaměstnavatelů. Vymezil nutnou právní odpovědnost jednotlivých subjektů a věnoval se odpovědnosti, která se nedá vtělit do zákonů, tedy naší společné odpovědnosti společenské. Vysvětlil i limitující postavení státní správy, zdravotnických zařízení, úřadů práce, krajů i obcí. Všichni mají omezené možnosti a nedostatečné znalosti k tomu, aby se plně věnovali praktickým možnostem pomoci spoluobčanům, kteří jsou účastníky pracovní rehabilitace. Ani předtím, ani potom. Z toho logicky vyplývá, uvedl Ing. Rychtář, že nám zde mimo legislativy, kterou mají ve většině našich partnerských zemích uzákoněnu, schází pravomocný orgán, který by měl nejen práva a možnosti, ale byl na potřebné odborné úrovni. Přimlouval se dále za vytváření regionálních sítí všech subjektů, které mají v gesci pomáhat zdravotně postiženým. Taková regionální síť by byla v podstatě základem sociálního klastru, který využije všech možností synergie podpory. Tento klastr řízení by vytvořil funkční síť propojení sociálních služeb a vyhledávání pracovních příležitostí či profesních rehabilitací. Nemalou úlohu by zde měli sehrávat podnikatelé, kteří by mohli vytvořit síť přizpůsobených pracovišť, vybavených i vyškolenými asistenty, kteří by rovněž zjišťovali možnosti a předpoklady pracovní rehabilitace klientů. V závěru si sám přednášející položil otázku směřující i k nám všem – je to šance, perspektiva, nebo utopie? Zuzana Bajerová seznámila účastníky s metodami podporovaného zaměstnání (PZ) v České republice. Označila za jeden z klíčových nástrojů sociálního začlenění zajistit potřebným spoluobčanům zaměstnání na otevřeném trhu práce. Podporované zaměstnání obsahuje pracovně právní poradenství, kariérové poradenství, doprovázení, zastupování práv, individuální a skupinové tréninky a vlastní asistenci na pracovištích. Cílem PZ je pomoci lidem najít pracovní místo včetně možností rozvoje kompetencí, ale nikoli na specializovaných pracovištích a nikoli pouze běžným systémem zprostředkování práce. V tomto systému zajišťují úřady práce pracovní rehabilitaci a právě i podporované zaměstnávání může být součastí pracovní rehabilitace. Účastníci byli rovněž seznámeni s praktickými příklady vyšetřování funkčního potenciálu pro účely pracovního uplatnění u klientů Krajské nemocnice v Pardubicích a . O tom hovořili MUDr. Alexander Vávra a MUDr. Vladislava Míková. Tato tři vystoupení se stala předmětem četných debat nejen ve chvílích přestávek, ale zaujala i naše zahraniční partnery. Však nešlo o poslední setkání v rámci projektu.
Bylo velice inspirativní sedět a poslouchat kolegyně a kolegy z různých evropských států, jak prokazují to, co je dnes již Evropské unii vlastní – hledat nový a dokonalejší model sociálního státu. Projekty EQUAL k tomu přispívají. A to nebylo zdaleka jediné poznání a jediné pozitivum, které jsme si z onoho setkání odnesli. Ale o tom třeba Petr Andrle zase příště.
Slovníček projektu Pracovní rehabilitace souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. (Zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb, § 69) Individuální plán pracovní rehabilitace Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce; přitom vychází z vyjádření odborné pracovní skupiny. (Zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb, § 69)Individuální plán pracovní rehabilitace osoby se zdravotním postižením obsahuje předpokládaný cíl pracovní rehabilitace, formy pracovní rehabilitace,které byly stanoveny pro osobu se zdravotním postižením, předpokládaný časový průběh pracovní rehabilitace, termíny a způsob hodnocení účinnosti stanovených forem pracovní rehabilitace. (Vyhláška č. 518/2004 Sb., § I) Funkční potenciál Je souhrn všech zachovaných fyzických funkční a psychických vlastností, resp. schopností člověka, včetně jejich rozvojových tendencí, významných pro existenci jedince v daném prostředí. Stanoví ho lékař na základě vyšetření zdatnosti jednotlivých tělesných systémů (oběhového, dýchacího, zažívacího, vylučovacího apod.) a psychických a smyslových funkcí. Běžná prostá diagnóza nestačí, protože zahrnuje celou škálu stupňů poruchy a málo říká o zachovaných schopnostech organismu. Funkční potenciál představuje, co člověk může, co mu zbývá. Přitom poruchy dvou nebo více systémů se ve své závažnosti nesčítají, nýbrž potencují (ztratí-li např. člověk trpící nedoslýchavostí zrak, je celkové postižení větší, než pouhý součet ztrát). Proto diagnóza, stanovená běžnými diagnostickými metodami jednotlivých klinických oborů, musí být doplněna přehledem o hybnosti, zvláště horních končetin, a o schopnosti lokomoce, o schopnosti vidět, slyšet, mluvit, resp. dorozumět se, vnímat čichem, kožními receptory, o schopnosti rozmělnit a polykat stravu, ovládat svěrače, o stavu psychických funkcí, zvláště vzhledem k orientaci, paměti se zvláštním zřetelem k vštípivosti, pozornosti a emoční rovnováze. Šetření funkčního potenciálu má vyústit v přehled o fyzických a psychických schopnostech člověka k běžným úkonům denního života, aby byl získán obraz o tom, do jaké míry jsou zachovány funkce, významné pro udržení existence člověka v jeho prostředí. (Slovník sociálního zabezpečení, Arnoldová A., Galen 2002)
PROČ MEZINÁRODNĚ A PROČ EVROPSKÉ DISKUSE O SOCIÁLNÍM STÁTU Jistý blahobyt a poměrně velkorysé sociální zabezpečení neustále posilované projevy politiků, kteří bůhví proč neustále vysvětlují, že jsou tu pro lidi, nás všechny vede k tomu, že pomalu ztrácíme schopnost přijímat riziko, jako běžnou součást života každého z nás. Tedy to, co máme někde uvnitř zakódováno po našich předcích a co jsme vědomě či nevědomě potlačili. Stát se prezentuje jako někdo, kdo nám zajistí bez rizika všechno a my to bez potíží a někdy i s úlevou přijímáme. A běda, kdyby tomu tak nemělo být. To je přesně to o čem se dnes v Evropě naštěstí již diskutuje – jestli není moc sociálního státu. Je ho málo, křičí jedni. Druzí křičí – je ho moc. Ano, stát si utváříme proto, aby nás ochránil před základními riziky, jakými jsou například vysoká nezaměstnanost nebo nemoci. Současně nemá brzdit naši vlastní iniciativu. Německý žurnalista Werner D´Inka kdysi v jednom rozhovoru řekl, že bychom se měli vrátit ke starým měšťanským ctnostem. Vzít zodpovědnost do svých rukou, probouzet v lidech podnikatelského ducha, což je vlastně kánon původních měšťanských cností. Proto EU vytváří ze společných prostředků shromaždovaných členskými státy programy, v nichž se počítá s podporou těch, kteří jsou ochotni vzít věci do svých rukou. A nečekat na volná místa. A zároveň předpokládá, že se vhodnou formou dostane nabídky uplatnění i těm, kteří mají méně i více ztíženou pozici na pracovním trhu. A to je smyslem projektů společenství EQUAL, mezi nimiž je i náš projekt RAP. V něm nám jde především o umožnění uplatnění na trhu práce osobám se zdravotním omezením a také o potřebné legislativní změny týkající se pracovní rehabilitace našich spoluobčanů. Proto jsme se ve dnech 14 – 15. března setkali opět v Praze s našimi partnery TCA Extend, jimiž jsou představitelé podobných organizací z Irska, Polska, Slovinska a Rakouska. Bylo to v historicky krátké době naše druhé mezinárodní setkání. Zrovna tak jako při onom únorovém jsme si vyměňovali zkušenosti z procesů pracovní rehabilitace, z problematiky podporovaného zaměstnání a především také z toho, jak se chovají naše pracovní trhy. V Evropě se nyní začíná hovořit o jiném typu sociálního státu. Tedy nikoli o takovém, který pouze rozděluje podpory, ale o takovém, v němž se ona podpora projevuje v rovném společenském postavení všech. Tedy také v tom, jaké příležitosti poskytneme těm občanům, kteří většinou nikoli vlastní vinou mají ztížený přístup na trh práce. Nejde nám pochopitelně pouze o ekonomickou stránku věci. Jde o změnu myšlení a uvažování. To budeme také žádat po zaměstnavatelích. Část tohoto řeší MODUL V projektu RAP, jehož členové hledají v hodné způsoby komunikace se zaměstnavateli, u nichž chceme vyvolat nejen vstřícný přístup ekonomický, ale především sociální. MODUL V vychází z výsledků Analýzy, kterou zpracoval MODUL I a která informuje i o bariérách a předsudcích, které zaměstnavatelům brání a znesnadňují zaměstnávání osob se zdravotním postižením. (le)
ZPRAVODAJ PROJEKTU REHABILITACE * AKTIVACE * PRÁCE Vydává Vzdělávací společnost EDOST s.r.o., Cihlářská 4132, 430 03 Chomutov Tel.: 474 628 347 Fax: 474 628 347; e-mail:
[email protected]; www.edost.cz Obsahové, grafické a technické uspořádání Zpravodaje RAP zajišťuje partner projektu občanské sdružení Vlastenecký poutník, Zámecké náměstí 8, PO BOX 21, 792 01 Bruntál. Odpovědný redaktor Petr Andrle, e-mail:
[email protected]; +420 724 100 646
Web projektu: www.edost.cz/equal Číslo 1 / 2007 vyšlo 26. ledna 2007
