Manuál streetworku pro práci s cizinci pobývajícími na území České republiky

Manuál streetworku pro práci s cizinci pobývajícími na území České republiky

2013 Organizace pro pomoc uprchlíkům Vytvořeno v rámci projektu Podpora cizinců při integraci na trh práce, CZ.1.04/3.1.02/43.00054

OBSAH 1. Úvod 2. Streetwork a cizinci v České republice 2.1.

Streetwork v ČR

2.2.

Streetwork s cizinci a jeho význam

2.3.

Nejčastější problémy cizinců v ČR

3. Realizace streetworku s cizinci 3.1.

Role streetworkera

3.2.

Výběr lokality

3.3.

Kontakt s klientem

3.4.

Bližší informace k vybraným skupinám cizinců

3.5.

Pravidla streetworku

4. Závěr

1

1. Úvod Terénní sociální práce, která se v České republice začíná rozvjíet v 90. letech 20. století, postupně cílila na různé skupiny. Tyto skupiny spojovalo jedno téma, a to sociální vyloučení. V českých podmínkách se zaměřila především na osoby bez přístřeší, ohrožené závislostmi nebo obyvatele sociálně vyloučených lokalit. Organizace pro pomoc uprchlíkům od roku 2011 přidala k výše zmíněným skupinám také terénní práci s cizinci. V roce 2011 žilo v České republice 422 2761 cizinců a stejně jako občané ČR se mohou i cizinci dostat do situace, kdy jim hrozí sociální vyloučení. V takových případech je nabídnutá pomoc pracovníka, který se pohybuje v přirozeném prostředí cizince, vítanou formou pomoci. Terénní sociální práce respektuje základní práva osob a zaměřuje se na ochranu nejzranitelnějších lidí. Hlavní důraz je kladen na obecnou prevenci, neformální osvětu a snižování rizika. Tento manuál se zabývá cíli terénní sociální práce a významem této aktivity pro cílovou skupinu cizinců. Čtenáři poskytne základní praktické znalosti nezbytné k realizaci terénní sociální práce. Nezabývá se konkrétním obsahem poradenství, pouze nastiňuje oblasti, se kterými se terénní sociální pracovník může v praxi setkat. Čerpáno bylo především z vlastních zkušeností zaměstnanců Organizace pro pomoc uprchlíkům a z dostupných zdrojů zabývající se cizineckou problematikou.

1

Pozn. S trvalým pobytem nebo dlouhodobým pobytem nad 90 dní. Toto číslo tvoří 4,05% z celkového počtu obyvatelstva ČSÚ. Sčítání lidu, domů a bytů 2011. [online] Dostupné na Internetu: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=0&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void=.

2

2.Streetwork a cizinci v České republice Terénní sociální práce (dále „TSP“) je charakterizována mnoha zdroji vlivu, jakož i jejím přizpůsobením různým lidem a sociálním situacím. V současné době ji najdeme ve většině zemí, kde je provozována za účelem řešení různých sociálních problémů. Tato profese zahrnuje řešení mnoha problémů navzdory různým kontextům, v nichž funguje.2

2.1 Streetwork v ČR Terénní sociální práce v České republice je z hlediska zákona o sociálních službách realizována prostřednictvím terénních forem sociálních služeb. Sociální službou se přitom podle §3 a) zákona č. 108/2006 Sb.3, o sociálních službách rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení; terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném prostředí. Terénní programy (§69) jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. Náplň terénních programů je podle odst. 2, a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Terénní projekty je také možné realizovat v rámci Emergentních projektů na podporu integrace cizinců na lokální úrovni, které spravuje Ministerstvo vnitra České republiky. Emergentní projekty mohou být realizovány ve městech nebo městských částech, kde 2

Dynamo international: Mezinárodní manuál zaměřený na metodologii terénní sociální práce na celém světě. 2010. [online]. Dostupné na Internetu: http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=2436. Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Portál veřejné správy. [online]. Dostupné na Internetu: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=108~2F2006&part=&name=&rpp=15#sezna m. 3

3

dochází ke krizovému vývoji – aktuálnímu nebo potenciálnímu – ve vztazích mezi cizinci a místními obyvateli, zejména pak v lokalitách, kde sídlí významný počet cizinců. Projekty musí být souborem intenzivních a komplexních integračních aktivit a opatření, směřujících k řešení či zlepšení stávající situace v dané lokalitě. Cílovou skupinou projektů jsou cizinci především z třetích zemí (tj. zemí mimo EU) a většinová společnost v daném městě/městské části.4 Ať už je terénní sociální práce s cizinci financována ze zdrojů Minsterstva práce a sociálních věcí nebo MV ČR, a nebo z dalších zdrojů, je dobré, pokud je postavena na obecných cílech TSP, a to5:  prevence sociálního vyloučení a jeho prohlubování,  prevence sociálně rizikových jevů,  sociální začleňování,  mírnění negativních důsledků a rizik životních situací klientů, včetně jejich dopadu na společnost,  zmírňování nerovností, včetně nerovného přístupu ke službám, vzdělávání, bydlení atp.,  pomoc klientům získávat/znovu nabývat sociální kompetence,  předávání informací,  ad. Jak je uvedeno v Mezinárodním manuálu TSP6, je TSP prostředkem, ne konečným cílem. „Jedná se o osvětovou činnost prováděnou v rámci dlouhodobé perspektivy počínaje potřebami, požadavky a aspiracemi cílových klientů. Tato činnost usiluje o posílení jejich schopností, a o to, aby jim dodala sílu k tomu, aby vzali život do svých vlastních rukou, a aby si začali svůj vlastní život budovat. Tento vztah založený na pomoci vyžaduje důvěru komunity, respektování její integrity a její vlastní vůle. Kontakty se streetworkery musí být vždy dobrovolné.“

4

MV ČR. Zásady pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na výdaje realizované v rámci emergentních projektů na podporu integrace cizinců na lokální úrovni v roce 2012. čl. 1, odst. 2. 5

kol. autorů: Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce. Ostravská univerzita v Ostravě. [online]. Dostupné na Internetu: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf. 6

Dynamo international, viz cit. 2.

4

2.2 Streetwork s cizinci a jeho význam Podle Koncepce integrace cizinců7 je terénní práce jedním z nástrojů, jak poskytnout cizinci první informační podporu. Skrze TSP chce Vláda ČR průběžně důsledně monitorovat vývoj situace a postavení cizinců v jednotlivých regionech a lokalitách s cílem efektivně řešit vznikající problémy. Do této doby nebyli cizinci nijak vyčleňováni v rámci terénní sociální práce, a tak ani terénní sociální pracovníci nebyli nijak specializováni v oblasti cizinecké problematiky. Můžeme se tedy ptát, jestli má streetwork s cizinci svá specifika? Převážná většina cizinců žijících na území ČR je v produktivním věku a také vyvíjí nějakou ekonomickou aktivitu.8 Nenajdeme je tak mezi „typickými“ klienty terénních sociálních pracovníků. Jedná se o velkou skupinu různorodých jedinců, kde společným rysem je to, že jejich rodný jazyk je jiný než český. Právě neznalost českého jazyka a neschopnost vyznat se v daném prostředí může vést k situacím, kdy se z cizince stane osoba ohrožená sociálním vyloučením, ne-li již osoba sociálně vyloučená.

Kde všude může být jazyk bariérou?  získávání informací o svých právech a povinnostech  vyřizování na úřadech státní správy a místní samosprávy  hledání ubytování  hledání práce  kontakt s lékařem  kontakt se vzdělávacími zařízeními (MŠ, ZŠ, …)  telefonování. Při osobním setkání může cizinec využít nonverbální komunikace k dorozumění se o konkrétní věci (gesta, písemné poznámky, obrázky), často je 7

Usnesení Vlády ČR: Aktualizovaná Koncepce integrace cizinců. Společné soužití. Praha, 9. 2. 2011. [online]. Dostupné na Internetu: http://www.cizinci.cz/files/clanky/741/uv-09022011.pdf. 8

Pozn. Cizinců v produktivním věku je 89, 1% z celkového počtu. Obraz o ekonomické aktivitě cizinců je však negativně ovlivněn vyšší non-response v rámci Sčítání lidí, domů a bytů 2011. Krausová, T. Cizinci v České republice. Demografie, roč. 55 (3), 2013. [online]. Dostupné na Internetu: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/E90027404F/$File/180313q3.pdf. ISSN 1805-2991

5

ale třeba nejprve zavolat a objednat se. Telefonický kontakt bývá více problematický a může při něm spíše dojít k nedorozumění.  získávání informací o kulturních aktivitách v blízkém okolí  ad.

Ve všech výše zmíněných bodech je i prostor pro práci terénního sociálního pracovníka. (Více viz kap. 4.1 Role terénního pracovníka.) Streetworker ovšem může působit i jako komunitní pracovník v rámci komunity obce, ve které se cizinci zdržují. Pokud má již vytvořený vztah s komunitou cizinců, může svými aktivitami nebo za podpory jiných neziskových organizací či orgánů místní samosprávy přispívat ke zmírnění intolerance vůči cizincům v rámci komunity obce.

2.3 Nejčastější problémy cizinců Nejčastějšími problémy cizinců žijících na území ČR, jsou problémy spojené s prací, a to v souvislosti s nedodržováním práv zaměstnance ze strany zaměstnavatele, včetně špatných pracovních podmínek. V Analýze sociální situace cizinců ze třetích zemí žijících na Praze 149 odpovědělo 75% respondentů, že tyto problémy jsou závažné. Co se týče finančních problémů, vyplývá z výše zmíněné Analýzy, že polovina cizinců pociťuje nedostatek financí na zajištění rodiny, potýká se z dluhy a je ubytována v nevyhovujících podmínkách. V oblasti společného soužití s českou společností uvádějí cizinci jako nejčastější problém nedostatek informací o svých právech a povinnostech a setkávání se s projevy diskriminace ve svém okolí. V oblasti vzdělávání a informací migranti problémy vnímají méně často než ve výše uvedených oblastech. Za nejdůležitější téma v této oblasti považují zřetelně kurzy českého jazyka s tím, že kurzů je nedostatek, případně nejsou cizincům dostupné, dále problémy s uznáním své kvalifikace. 9

Organizace pro pomoc uprchlíkům. Analýza sociální situace cizinců ze třetích zemí žijících na Praze 14. Vypracováno v rámci Emergentního projektu MV ČR ve spolupráci s Městskou částí Praha 14.

6

Nejméně závažné jsou problémy v oblasti rodiny a zdraví. Se vztahovými či výchovnými problémy s dětmi se setkávají všechny rodiny. Rodiny cizinců ale navíc zatěžuje prvek migrace, a to nejen manžele a rodiče, ale také děti, zejména pokud přicházejí do nové školy a začínají studovat v cizím jazyce. Zvláštní kapitolou v oblasti zdraví jsou nemalé problémy se zdravotním pojištění (dostupnost zdravotní péče, uhrazení komerčního zdravotního pojištění a zdravotní péče, ad.). Neznalost českého jazyka a nedostatečná informovanost o svých právech a povinnostech je příčinou, kdy se cizinci stávají závislými na službách soukromých zprostředkovatelů a dalších osob, které tohoto využívají. Ti, poskytují své služby za úplatu a jejich cílem není zplnomocnit svého klienta k tomu, aby byl schopen si příště danou věc vyřídit sám, ale naopak, aby znovu využil služeb těchto osob.

4. Realizace streetworku s cizinci Pokud si projekt klade za cíl navázání kontaktu s místními komunitami cizinců, je důležitá dlouhodobost projektu a stálost osoby terénního sociálního pracovníka.

4.1 Role streetworkera Obsah práce streetworkera pracujícího s cizinci se od ostatních streetworkerů liší v časové perspektivě zakázek, které od svých klientů dostává. Ti často nežádají dlouhodobou pomoc, ale jednorázové poradenství týkající se např. právního poradenství, zprostředkování kurzu českého jazyka ad. Nicméně i pro řešení jednorázových zakázek je vhodná dlouhodobost projektu na daném území, jak vyplývá dále z textu. Od streetworkera je vyžadována základní orientace v cizinecké problematice a sledování aktuálních změn, na které by měl právě klienty v terénu upozorňovat a na které bude taky často tázán. Terénní program by měl mít zkušené právnické zázemí, kam může terénní sociální pracovník klienty nasměrovat v případě, že problém cizince vyžaduje odborné poradenství.

7

Ideálním streetworkerem je cizinec stejné národnosti, jako je komunita, na kterou je TSP zaměřena. V ostatních případech musí být streetworker jazykově vybaven. Pro české prostředí jsou nejvíce vhodné tyto jazyky: ruský, vietnamský, anglický, mongolský, čínský, arabský. V případě, že pracovník nemluví „komunikačním“ jazykem cizince, měl by mít do dvojice osobu, která takový jazyk ovládá. V ostatních případech, je možné mít tlumočníka dostupného na telefonu. V každém případě by měl mít u sebe leták o nabízených službách v jazyce, kterému cizinec rozumí. Z důvodu, že některé komunity rozlišují postavení muže a ženy ve společnosti, je vhodné, když TSP může realizovat pár streetworkerů, a to muž a žena. Streetworker musí vědět o návazných službách nacházejících se v okolí (Městský úřad, Odbor azylové a migrační politiky, Cizinecká policie, Mateřské a Základní školy, zdravotní středisko, nízkoprahová zařízení, ad.). Měl by mít se sebou mapu (příp. GPS), aby cizince mohl nasměrovat na potřebnou adresu, případně ho doprovodit. Se všemi návaznými službami by měl být pracovník alespoň základně seznámen.

Co by měl mít terénní sociální pracovník k dispozici?  tým spolupracovníků (právník, sociální pracovník, metodický vedoucí – garant projektu, tlumočníci, finanční manažer)  vlastní zázemí v kanceláři (pracovní stůl s PC)  telefon (nejlépe chytrý telefon s dostupným internetem a GPS)  letáky o své mateřské organizaci v jazykových mutacích (čj, aj, vj, rj, ukr, mng, arab, čínsky)

Po výběru vhodného streetworkera a vytvoření týmu spolupracovníků, je nutné určit cíle terénního programu. Od cílů se bude odvíjet i výběr lokality, kde by měla TSP probíhat. Čím užší cíle, tím menší bude lokalita.

8

4.2 Výběr lokality Každá TSP začíná obdobím pozorování. Během období pozorování by se měl streetworker důkladně seznámit s dotyčnou oblastí a jejími institucemi. Zjistit, kdy je prostor prázdný nebo přeplněný, nebo kdy se zde určité skupiny scházejí nebo rozcházejí; sociální pracovník provádějící sociální osvětu se naučí, na jakých místech a v jakých časech jej budou lidé lépe akceptovat. Tyto znalosti musí být doplněny informacemi, které mu poskytnou jiné osoby nebo instituce, nicméně základem zůstává právě pozorování v terénu.10 Období pozorování není nijak časově ohraničeno, závisí na velikosti lokality, počtu cizinců a jejich denním režimu. Většina cizinců žije v obcích s nad 100 000 obyvatel11, a to z důvodu největší pracovní nabídky. Hlavními klienty streetworkera nebudou lidé žijící na ulici, ale lidé zaměstnaní, kteří často ulici využívají jen k nezbytnému přemístění na cestě do práce a z práce. Streetworker by tak měl mít zmapován základní cesty, které mohou cizinci využívat při dopravování se za prací. Streetworker musí soustavně revidovat svůj plán a pracovní dobu, musí se setkávat srůznými lidmi a sledovat změny v jejich životním stylu. Vytyčení lokality se odvíjí mimo jiné také od komunity cizinců, se kterou chce streetworker navázat kontakt. Některé komunity vytvářejí spolky, sdružují se na komunitních kulturních akcích, navštěvují náboženská zařízení, obchodují ve specifických částech obce ad.

4.3 Kontakt s klientem Po zmapování terénu může streetworker přistoupit ke kontaktování cizinců. I když terénní programy s cizinci probíhají na území České republiky již třetím rokem, stále je 10

Dynamo international, viz cit. 2.

11

Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Tab. 1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví, druhu pobytu, rodáci a cizinci podle velikostních skupin obcí. Dostupné na internetu:http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30462&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAFvzloG1uIhBMCuxLFGvtCQzR88jsTjDN7GAlf3WwcNiCReZGZjc GLhy8hNT3BKTS_KLPBk4SzKKUosz8nNSKgrsHRhAgKecA0gKADF3CQNnaLBrUIBjkKNvcSFDHQMDhhqGCqCiYA__ cLCiEgZGvxIGdg9_Fz__EMeCEgY2b38XZ89gIIvLxTHEP8wx2NEFJM4ZHOIY5u_t7MJ1OIP5IdEBkT5OwU5RgH5IUB9fo4ePq4uIDtZSxhYw1yDolzhXstJzEvX88wrSU1PLRJ6tGDJ98Z2CyYGRk8G1rLEn NLUiiIGAYQ6v9LcpNSitjVTZbmnPOhmAjq44D8QlDDwAK10C_KF2coe4ugU6uPtWMLA4eni6hcSEAZ0FntAmHOQ gaFhBQDWpwNxWwEAAA..&vseuzemi=null&void=

9

většina cizinců, kteří se s takovou službou ještě nesetkalo. Streetworker si toho musí být vědom a musí být připraven na to, že může být zaměňován za kamelota, obchodního zástupce nebo zástupce náboženské obce. Nejlepším způsobem, jak udělat první krok, zůstává oslovení cizince streetworkerem stejné národnosti, v dalším případě alespoň jeho rodným jazykem. V případě, že ale terénní program není zaměřený pouze na určitou komunitu, je tento způsob pro streetworkera těžce dosažitelný. Streetworker by měl mít u sebe letáky v takových jazykových mutacích, které odpovídají složení cizinců ve vytyčené lokalitě. Během prvního kontaktu by měl pracovník cizinci vysvětlit, jakou organizaci zastupuje, že nevystupuje jako soukromá osoba, a jaké jsou jeho kompetence. Důležité je také zmínit bezplatnost služby. Po té se klient sám může rozhodnout, zda chce pokračovat v kontaktu se streetworkerem, a začít řešit obecné či konkrétní zakázky. Pokud se klient rozhodne ukončit kontakt se streetworkerem, měl by odcházet s letákem, kde bude uveden kontakt na domovskou organizaci streetworkera. Klient tak získá nejen informaci o místě, kde, pokud by se u něj objevil nějaký problém, mu mohou poradit, ale také si může organizaci samotnou prověřit a při příštím setkání s pracovníkem TSP bude mít vůči němu větší důvěru. Vzájemná důvěra mezi streetworkerem a cizincem je základem pro budování vztahu, ve kterém mohou být řešeny již konkrétní zakázky.

4.4 Bližší informace k vybraným skupinám cizinců12 Při bližším pohledu na charakteristiku cizinců, můžeme říci, že určitý znak je pro danou národnost žijící v ČR typický. Může se projevit jako typický výběr povolání, místo, kde se cizinci sdružují, atp. Různé národnosti mají také svá kulturní specifika, které by při oslovování cizinců měl mít streetworker na paměti a měl by být seznámen se základními pravidly pro danou kulturu. Nicméně, cizinci pobývající v ČR při kontaktu s českou kulturou přebírají určité české zvyky, které pro jejich kulturu typické nejsou (např. podání ruky při 12

Informace k této kapitole byly čerpány z vlastních zkušeností pracovníků Organizace pro pomoc uprchlíkům a z informační příručky Policie ČR „Vietnamci, Mongolové a Ukrajinci v ČR. Pracovní migrace, životní podmínky, kulturní specifika.“ [on-line] Dostupné na internetu: http://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1367397604-metodika_cizinci_web.pdf. ISBN: 978-80-7312-063.

10

pozdravu) a mohou být i vůči českým občanům více vstřícní, co se týče nedodržování jejich kulturních zvyklostí. Zachovávání kulturních pravidel však může napomoci vybudování vztahu mezi pracovníkem a cizincem, který bude založen na respektu a důvěře. Níže je uvedeno pár charakteristik pro vybrané skupiny cizinců nacházející se na území České republiky.

Ruskojazyčná komunita Tato komunita zahrnuje cizince, jak z Ruské federace, tak ze zemí bývalého Sovětského svazu, velkou skupinu tvoří Ukrajinci. Ekonomické postavení této skupiny se velmi různí – od skupiny cizinců, kteří jsou ekonomicky nezávislí a nevyhledávají pomoc neziskových organizací, po skupinu pracovních migrantů, kteří jsou odkázání na služby zprostředkovatelů a jsou rizikovou skupinou, co se týče vykořisťování. Právě tato druhá skupina cizinců z ruskojazyčné komunity jsou potencionální klienti pro streetwork. Bývají zaměstnaní na nejrůznějších pozicích. Mezi místa, kde se můžeme s touto skupinou setkat nejčastěji, patří např. uzly veřejné dopravy (nádraží, zastávky, ad.), které využívají při dopravě za prací, dále to jsou staveniště, nákupní střediska, kde vykonávají úklidové práce nebo pracují na bezpečnostních pozicích, na ubytovnách ad.

Vietnamská komunita Vietnamská komunita je typická v ČR tím, že se nejvíce zabývá obchodní činností. Velké skupiny Vietnamců tak můžeme najít v rušných částech města nebo samostatných tržnicích, kde provozují stánky a obchody s potravinami nebo jiným zbožím, restaurace ad. Skupina těchto cizinců také využívá často služeb zprostředkovatelů a není zvyklá využívat služeb neziskových organizací. Tím hlavním důvodem proč tomu tak je, je jazyková bariéra.

Muslimská komunita Tato komunita zahrnuje různé národnosti, od států severní Afriky, přes státy bývalé SSSR, po Blízký východ. Tato skupina není nijak homogenní a také pravidla osobního kontaktu se odvíjí od odnože islámu, jehož je cizinec stoupencem. Typickými místy, kde můžeme cizince z řad muslimské komunity najít, jsou např. občerstvení typu kebab nebo restaurace nabízející lokální kuchyni (afghánská, iránská, aj.). 11

Mongolská komunita I v této komunitě jsou nejvíce zastoupeni pracovní migranti. Nelze jednoznačně říci, že by se současní mongolští migranti zaměřovali na jeden konkrétní profesní obor. Určitou tendenci lze vysledovat v uplatnění v kožedělném a textilním průmyslu. Pravidelně jsou však skrze pracovní agentury zaměstnáváni v málo prestižních oborech. Mongolové netvoří tak uzavřenou komunitu, jako Vietnamci, ale i zde přetrvává velká jazyková bariéra, kvůli které mohou být vystaveni vykořisťování ze strany zaměstnavatele i zprostředkovatele. Pokud ovládají český jazyk, spoléhají se spíše na osobní vyřízení záležitostí, mají větší tendenci obracet se na neziskové organizace než vietnamská komunita. Bývají ubytováni ve velkých skupinách na ubytovnách nebo sídlištích.

4.5 Pravidla streetworku Pro dobré fungování celého terénního programu, je nezbytné, aby byla stanovena pravidla, kterých se bude celý tým během realizace TSP držet.  určení cíle TSP a kompetencí streetworkera  dobrovolná účast klientů  respektování základních lidských práv klientů  respektování kulturních vzorců a způsobu života  TSP provozovaná smíšeným párem streetworkerů  Probíhá-li streetwork na soukromém pozemku či prostorách, je třeba respektovat pravidla majitele či provozovatele a soukromí uživatelů. Toto se týká především kontaktování cizinců na ubytovnách, kdy je třeba před vstupem kontaktovat vrátného, ubytovatele nebo přímo ubytované a vyžádat si souhlas se vstupem a kontaktováním v prostorách.  Vyhodnotí-li některý z dvojice streetworkerů situaci nebo lokalitu jako rizikovou, nebude zde kontaktování či pochůzka probíhat.  V případě reálného nebezpečí (agrese ze strany cizince či jiné osoby atp.) jednají streetworkeři v souladu s obecně platnými pravidly. Pokud je řešením situace

12

odchod, odejdou, pokud je situace natolik vyhrocená, že ji nedokáží řešit sami, obrátí se na Policii ČR.

4.6 Závěr Streetwork, neboli terénní sociální práce, má v České republice již svoji historii, streetwork s cizinci je však oblastí sociální práce, která v našich podmínkách teprve začíná. Počet cizinců přicházejících do ČR se pohybuje již několik let okolo půl miliónu a tato cílová skupina svojí různorodostí tvoří pro sociální pracovníky, kteří chtějí začít dělat streetwork, velkou výzvu. Tato výzva nespočívá pouze ve velkém počtu různých národností nacházejících se na území ČR a s tím spojených rodných jazyků a kultur, ale také ve velké škále problémů, s kterými se cizinci pobývající a pracující v českém prostředí setkávají. Od streetworkera to vyžaduje nejen široké odborné znalosti a jazykovou vybavenost, ale také dobré poznání lokality a nabízených služeb. Cizinci nehovořící česky jsou svojí neznalostí českého prostředí a neinformovaností o svých právech a povinnostech odkázáni na služby zprostředkovatelů, kteří této neznalosti využívají. Cílem streetworku s cizinci je nejen působit preventivně proti sociálnímu vyloučení, ale také zvýšit informovanost cizinců o svých právech a povinnostech, a tak skrze nabídku ostatních služeb zvýšit i jejich schopnost samostatnosti a možnosti lepší integrace do české společnosti.

13

Bibliografie ČSÚ. Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Tab. 1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví, druhu pobytu, rodáci a cizinci

podle

velikostních

skupin

obcí.

Dostupné

na

internetu:

http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=0&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void=.

ČSÚ.

Sčítání

lidu,

domů

a

bytů

2011.

*online+

Dostupné

na

Internetu:

http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=0&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void=.

Dynamo international: Mezinárodní manuál zaměřený na metodologii terénní sociální práce na celém světě.

2010.

*online+.

Dostupné

na

Internetu:

http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=2436.

Kol. autorů. Vietnamci, Mongolové a Ukrajinci v ČR. Pracovní migrace, životní podmínky, kulturní specifika.

Informační

příručka

Policie

ČR.

*on-line+

Dostupné

na

internetu:

http://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1367397604-metodika_cizinci_web.pdf. ISBN: 978-80-7312063.

Kol. autorů: Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce. Ostravská univerzita v Ostravě. *online+. Dostupné na Internetu: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf.

Krausová, T. Cizinci v České republice. Demografie, roč. 55 (3), 2013. *online+. Dostupné na Internetu: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/E90027404F/$File/180313q3.pdf. ISSN 1805-2991

MV ČR. Zásady pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na výdaje realizované v rámci emergentních projektů na podporu integrace cizinců na lokální úrovni v roce 2012. čl. 1, odst. 2.

Organizace pro pomoc uprchlíkům. Analýza sociální situace cizinců ze třetích zemí žijících na Praze 14. Vypracováno v rámci Emergentního projektu MV ČR ve spolupráci s Městskou částí Praha 14.

Usnesení Vlády ČR: Aktualizovaná Koncepce integrace cizinců. Společné soužití. Praha, 9. 2. 2011. *online+. Dostupné na Internetu: http://www.cizinci.cz/files/clanky/741/uv-09022011.pdf.

14

Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Portál veřejné správy. *online+. Dostupné na Internetu: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=108~2F2006&part=&name=&rpp= 15#seznam.

15