Sociálně-zdravotnický horizont Social Health Horizont
Terénní sociální práce s cizinci The Social Field Work with Foreigners Lucie Maliňáková, Jiří Tůma
Abstrakt Text si klade za cíl odborně pojednat o legislativním ukotvení a praxi terénní sociální práce v České republice a z něj dovodit využití této metody sociální práce pro jinou než obvyklou cílovou skupinu terénní sociální práce. Jedná se o využití terénní sociální práce při práci s cizinci. A to zejména s cizinci ze třetích zemích, tedy mimo cizince ze zemí Evropské unie. Text nastíní obecné problémy cílové skupiny cizinců a zdůvodní terénní sociální práci jako nejvhodnější metodu práce s nimi a nejvhodnější metodu prevence problémů u této cílové skupiny.
Klíčová slova: terénní sociální práce, cizinci
Abstract The text of this article aims to professionally discuss the legislative basis and practice method of the social field work in the Czech Republic. The text wants to justify using a method of field work for a different target group than usual. It is a field work with foreigners. Especially fereigners from the third world countries, outside the Europian Union. The article outlines general social problems of these clients and gives the reasons for social field work being the best method to work with foreigners and the best method for preventing problems of this group.
Key words: the social field work, foreigners
Úvod Motivem realizování tohoto článku je předpoklad, že odbornou veřejností je nedostatečně vnímána potřeba začlenit terénní sociální práci s cizinci do běžných metod práce s cizinci. Tento předpoklad vychází ze základní rešerše tématiky terénní sociální práce, kde je možné nalézt odborné zdroje na téma terénní sociální práce např. Bednářová, Pelech; Beňák; Janoušková, Nedělníková; Klíma; Pastrňák aj., ovšem v těchto zdrojích je zpravidla popsán základní princip sociální práce v terénu nebo je terénní sociální práce aplikována na jednu z nejběžnějších cílových skupin terénní sociální práce např. Rhodes. Dále je možné nalézt odborné zdroje, které detailním způsobem popisují cizince, menšiny a podobné cílové skupiny
Sociálně-zdravotnický horizont Social Health Horizont nebo aspekty těchto skupin jako jejich motivy k migraci, potřeby aj. Některé studie mají cenný výzkumný charakter např. Leontiyeva. Ale v této literatuře zase nenalézáme pojednání o terénní sociální práci. Nebyly tedy nalezeny validní zdroje, které by pojednávaly o propojení obou fenoménů - terénní sociální práce a cizinců. Jedním z druhořadých důvodů pro napsání tohoto článku je také poukázání na nesystematické sbírání dat, která se týká cizinců ze třetích zemí. [2]. Tato data bývají východiskem pro praxi sociální práce s cizinci a tvoří její sociálně politický rámec. Musejí zajímat tvůrce imigrační politiky a procesů integrace cizinců, protože integrační procesy se týkají právě cizinců ze třetích zemí. Pokud základní data chybějí, pak je to jistou omluvou pro chybění také z těchto dat vyplývající konkrétních metodických postupů pro praxi sociální práce s cizinci. [1]. Streetwork Jako sociální pracovníci se v článku zaměříme právě na užší rámec sociální práce s cizinci, širší rámec imigrační politiky či integrace apod. ponechám stranou. Na prvním místě je nutná krátká polemika o názvu terénní sociální práce vs. název streetwork. Je obsahový rozdíl mezi těmito dvěma názvy metod sociální práce? Streetwork je původní označení sociální práce „na ulici“, které je starší a jeho obsahem je skutečně sociální práce kvalifikovaného sociálního pracovníka (či jiné kvalifikované osoby např. pedagoga nebo pastoračního pracovníka) s klienty, která se nejčastěji děje v prostředí klientů, kterým je opravdová ulice města. Je zrejmé, že i keď sa v rodine dávajú základy morálky, slušnosti, spoločenských pravidel a že rodina je miestom, kde rodičia nastavujú mantinely správania sa, kde prichádza k rastu a kultivácií osobností našej spoločnosti, nie každý v rodine vyrastá. [14] Tato práce nese dnes velmi často název odvozený přímo od nějaké charakteristiky těchto klientů na ulici např. youth work (práce s mládeží) nebo field work (práce v „poli“, mimo kancelář.) Pro upřesnění pojmu terénní sociální práce je nutné rozlišit drobné relevance pojmů „terénnost“ a „terén“. Terénnost označuje stav, kde a jak je sociální práce vykonávána. Jsou to ty služby, které neposkytuje institucionalizovaná síť sociálních služeb. Označení terén je vymezeno místem, kde se sociální pracovník setkává s klientem. To je místo, kde klient bydlí, žije, koná aktivity. Nejčastěji se jedná o domácnosti klientů, ale také veřejná prostranství, jako jsou ulice, kluby, ubytovny, parky apod. [4]. Označení terénní sociální práce je v současnosti legislativně ukotveno Zákonem o sociálních službách, kde je sděleno, že terénní sociální služby se realizují zejména prostřednictvím terénních forem sociálních služeb a to v přirozeném prostředí klienta. [5]. Oproti streetworku je tedy terénní sociální práce zaměřená více na terénnost a její celkové vymezení je širší. Pro pestrost tohoto článku však bude užíváno obou termínů s ohledem na co nejširší obsah termínu streetwork. Odborná a hlavně laická veřejnost
Sociálně-zdravotnický horizont Social Health Horizont si pod označením terénní sociální práce představí zejména cílové skupiny osob užívajících návykové látky, osob bez přístřeší, prostituujících apod. [6]. Cílem terénní sociální práce je podle zákona o sociálních službách prevence sociálně patologických jevů a prevence sociálního vyloučení. [3]. Pokud se ztotožníme s cílem terénní sociální práce, pak můžeme jasně říci, že jako cílovou skupinu pro terénní sociální práci je možné brát také cizince. Sociální poradenství Obecný cíl sociální práce s cizinci a migranty je informování a zvýšení informovanosti cílové skupiny o sociálních službách na našem území, jejich zajištění a základní sociální poradenství. [15]. Konkrétní cíle sociální práce s cizinci si stanovuje vždy konkrétní sociální pracovník a jeho klient. Často se jedná o krátkodobé a střednědobé cíle v rámci sociálního individuálního plánování jako např. pomoc zajistit klientovi zdravotní pojištění nebo pomoc při zajištění pracovního povolení. Specifika terénní sociální práce s cizinci ze třetích zemí v porovnání s jinými cílovými skupinami jsou správné vyhledání cílové skupiny. [7]. Vzhledem k tomu, že se jedná o cizince právě mimo EU, je o to těžší je vyhledat, protože jen několik charakteristik těchto cizinců je spolehlivých pro jejich detekování na první oslovení nebo na první pohled. Nejvíce spolehlivým ukazatelem je mluvený jazyk. Protože v České republice se nejvíce jedná o cizince (mimo EU) z Ruska, Běloruska, Ukrajiny apod., je fyzický vzhled klienta nedostatečný pro jeho identifikaci. (Pomineme-li cizince z Afriky či Asie, kde zjev je prokazatelně dostatečná charakteristika.) Navíc často po oslovení klienta, je zjištěno, že i přes náznaky v řeči, je klient české národnosti nebo pochází ze země z Evropské unie. Komunikační dovednosti terénní sociální práce s cizinci jsou tak větším specifikem než u jiných cílových skupin. Jde o profesionální znalost „běžných“ komunikačních dovedností jako verbální a neverbální komunikace, asertivita apod. Ovšem vzhledem k tomu, že cílová skupina sociálního pracovníka jsou cizinci, nezbytně přibývá ještě faktická znalost cizích jazyků a schopnost se dohovořit s cizincem. Tato znalost pak zpravidla musí mít také podporu „tvrdé“ znalosti reálií, zvyků a kultury země, ze které cizinec pochází. Specifika cílové skupiny Mezi specifika cílové skupiny cizinců také patří nedobrovolné členství klientů v této cílové skupině. Mnoho jiných cílových skupin streetworku má své členství spíše dobrovolné (osoby bez přístřeší, mladí lidé aj.) [8] Cizinci nemají možnost volby. Svůj status cizince a sociální rizika spojená s tímto statusem, je jim pevně daný z podstaty této role. Pokud se člověk narodí a žije v nějaké zemi, kterou později opustí a přesídlí do jiné země, je vždy cizincem. Jde o vynucenou situaci, o vynucené členství v této cílové skupině. V této situaci jsou klienti ne příliš ochotní hledat pomoc, oporu nebo sociální služby. Proto je metoda terénní sociální
Sociálně-zdravotnický horizont Social Health Horizont práce jednou z nejlepších pro práci s touto cílovou skupinou, protože je primárně zaměřená na vyhledávání klientů v jejich přirozeném prostředí, tedy je zaměřená na vyhledávání cizinců ze třetích zemí v jejich přirozeném prostředí. Sociální vyloučení znemožňuje lidem být plnoprávnými občany společnosti, a to zejména z toho důvodu, že jim tato situace brání zapojit se do aktivit společnosti jako jsou ekonomické, politické či spotřební aktivity. [9]. Z pohledu příčin sociálního vyloučení by pak bylo možné připomenout, že u skupiny cizinců jsou obzvláště silné možné vnější příčiny sociálního vyloučení jako např. politická situace promítnutá do oblasti práce, bydlení, zdravotnictví nebo diskriminační a etiketizační jednání společnosti aj. [10]. Vnitřní faktory, které přímo souvisejí s individuálním jednáním jedinců jsou pak u cizinců individuálně odlišné podle jejich původu. [11]. Např. cizinci z Vietnamu bývají méně ohrožení sociálním vyloučením než z arabských zemí. Stejně tak jsou vnitřní faktory odlišné podle pohlaví cizince. Terénní sociální práce cíleným přístupem dokáže přesně rozlišit vnější a vnitřní možné příčiny, které by mohly vést ke vzniku sociálního vyloučení cizinců, a má nástroje, jak tyto příčiny primárně zvládat. Jak dokazuje více v praxi rozvinutá a stále se rozvíjející terénní sociální práce s klienty ze sociálně vyloučených lokalit. Více je možné se dozvědět na internetových stránkách např. Agentury pro sociální začleňování nebo organizace Člověk v tísni. Nyní se však nabízí opět si povzdechnout nad chybějící metodikou a celkovou koncepcí terénní sociální práce s cizinci v České republice. Mezi další specifika cizinců ze třetích zemí patří jejich vysoká uzavřenost a nedůvěřivost. Tato distingvovanost je ale nechrání před sociálními patologiemi. Jen jsou více skryté pro oči většinové společnosti. Mezi časté sociálně patologické jevy, které tíží cizince je lichva, trestná a přestupková činnost při zprostředkování zaměstnání cizinců, trestná a přestupková činnost spojená s legalizací jejich pobytu na území České republiky (povolení k pobytu, povolení k práci, řešení zdravotního pojištění apod.). [19]. Cílem terénní sociální práce je právě prevence sociálních patologií. [20]. Proto by měla být terénní sociální práce indikována v sociální práci pro práci s cizinci jako metoda první volby. A jako metoda sociální práce druhé volby by vzhledem k uzavřenosti této cílové skupiny měla být sociální práce s využitím principů komunitní sociální práce. Sociální práce s cizinci Cizinci žijí své životy na území České republiky v plném rozsahu (ekonomickém, sociálním, zdravotním aj.). Mají rodiny, jejich další generace je pevnou součástí české společnosti. Mezi teoretickými pojednáními o cizincích je jen málo těch, které vidí problematiku cizinců zejména jako problematiku celých rodin. Z pohledu sociálních patologií je tedy zajímavé, že odborná veřejnost nechává bez povšimnutí sociální problematiku rodin
Sociálně-zdravotnický horizont Social Health Horizont cizinců [17], ačkoli problematiku sociálního fungování rodin většinové společnosti se snaží diskutovat a řešit a to z mnoha pohledů (ochrany lidských práv, vzdělávání, gender apod.) [18]. Několik málo autorů se problematice rodin cizinců věnuje např. Dvořáková nebo Nešporová a Kuchařová. Nebudou přitom děti cizinců součástí další generace obyvatel České republiky?Cizinci sice tvoří jen necelé 4% české populace (všichni cizinci, ne pouze cizinci ze třetích zemí). Nejvíce je v České republice cizinců z Ukrajiny (43%). Poté ze Slovenska a Vietnamu. Cizinci ze třetích zemí tedy obsadili první a třetí místo ve výskytu cizinců v ČR, ale existují jiné cílové skupiny, kterými se terénní sociální práce zabývá a nedosahují ani jednoho procenta populace jako osoby bez přístřeší, prostituující nebo uživatelé návykových látek. Samozřejmě sociální patologie a rizikové chování u těchto skupin [20] mají jiný charakter než sociální patologie u cizinců. Kdo v praxi s cizinci pracuje? Sociální práce s cizinci je v České republice realizována na více úrovních, řeší ji Ministerstvo vnitra, Krajské úřady aj. Ale terénní sociální práce je doménou nestátních neziskových organizaci např. Člověk v tísni, Organizace pro pomoc uprchlíkům aj. Tyto organizace nabízejí cizincům základní sociální služby v oblasti základního a odborného poradenství, které má konkrétní podobu v radách a pomoci z oblasti legislativy týkající se pobytu cizince, udělování azylu, ale také oblasti práce, rodiny, bydlení aj. Že právě takové informace cizinci potřebují, prokázala ve svém průzkumu např. Kapounová, která mapovala terénní sociální práci v Plzni. Cizinci vyjádřili potřebu kurzů českého jazyka a informací o trvalém pobytu. [13]. V praxi neziskových organizací je vidět, že sociální práce s cizinci má často podobu právě terénní sociální práce. I napriek skutočnosti, že žijeme zakcelerovanú dobu, že ľudia čoraz viac podávajú vysoké výkony, skladajú nové rekordy života a subjekty, ktoré nevládzu sa často nahrádzajú výkonnějším subjektom, je na mieste, aby sa cudzincom vytvárali relevantné podmienky pre ich kreovanie a rast osobnosti. A terénna sociálna práca má k tomu z nášho pohľadu najbližišie. [16] Závěr Text článku se zabýval jak odborným ukotvením, tak praktickým popisem metody terénní sociální práce a opodstatněním používání této metody pro práci s cizinci ze třetích zemí. Přínosem je výčet zdůvodnění, která posunují terénní sociální práci s cizinci mezi nejsmysluplnější metody sociální práce s touto cílovou skupinou, a důvody, proč by cizinci měli být častěji řazeni mezi obvyklé cílové skupiny terénních forem sociální práce.
Sociálně-zdravotnický horizont Social Health Horizont Literatura [9] Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této
oblasti.
[online]
Praha,
2006.
[cit.2013-09-01].
Dostupné
na:
. [1] BAŠTÝŘ, V., VAVREČKOVÁ, J. Metodika sledování a hodnocení integrace cizinců z třetích zemí v České republice. [online]. Praha: VÚPSV, 2010. [cit.2013-09-13]. Dostupné na: . [3] BEDNÁŘOVÁ Z., PELECH L. Sociální práce na ulici. Brno: Doplněk, 2000. 106 s. ISBN 80-7239-048-1. [4] ČERNÁ, D. Úvod do terénní sociální práce. In JANOUŠKOVÁ K., NEDĚLNÍKOVÁ D. (Eds.). Profesní dovednosti terénních pracovníků. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 9 – 23. ISBN 978-80-7368-503-4. [10] ELICHOVÁ, M. Specifika sociální práce s menšinami. In KAJANOVÁ, A., et al. Sociální práce s etnickými a menšinovými skupinami: etnické, marginální a rizikové skupiny. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2009. s. 61 - 65. ISBN 978-80-7394-181-9. [12] CHYTIL, D. Život cizinců v ČR. Praha: ČSÚ, 2012. [cit.2013-09-25]. Dostupné na: . [2] Koncepce výběru a zpracování statistických údajů spojených s migrací a integrací cizinců na území České republiky. Praha: ČSÚ, 2010. [cit.2013-09-26]. Dostupné na: [13] LEONTIYEVA, Y. Ukrajinská menšina a migranti v ČR. In LEONTIYEVA, ET AL. Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů (Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a Romové). Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2006. s. 32 – 45. ISBN 80-7330-098-2. [8] MATOUŠEK O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 3. vyd. Praha: SLON, 2003. 161 s. ISBN 978-80-7367-502-8 s. 144 – 146. [6] NEDĚLNÍKOVÁ, D. (ed.) et al. Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce. [online] Ostrava: Ostravská univerzita, 201 s. [cit. 2013-09-10]. Dostupné na: . [7] RHODES, T. Terénní práce s uživateli drog – zásady a praxe. Boskovice: Albert, 1999. 72 s. ISBN 80-85834-71-5 s. 11, 22, 34.
Sociálně-zdravotnický horizont Social Health Horizont [14] TOMÁNEK, P. 2012. Rodinná výchova. Ružomberok : Verbum, 2012. s. 7. ISBN 97880-8084-893-4. [15] TOMÁNEK, P. - TOMÁNKOVÁ, M. 2011. Manželstvo a legalizované partnerstvá v súčasnej Európe. In Fórum sociální práce, 2011, č. 2. s. 57. ISSN1804-3070. [16] TOMÁNEK, P. 2012. Šikana cez internet a jej vplyv na rodinu. In Fórum sociální práce, 2012, č. 2. s. 35. ISSN1804-3070. [17] TOMÁNEK, P. 2013. Manželstvo a rodina v kultúrno-sociálnom kontexte. „Moderné podoby rodín: cesta k rozvodu?“ Trnava : Dobrá kniha, 2013. s. 11-49. ISBN 978-807141-819-1. [18] TOMÁNEK, P. 2011. Súčasné problémy rodinnej výchovy. In Rodina a škola, roč. 60, č. 1, 2012. s. 16-17. ISSN 0231-6463. [19] TOMÁNEK, P. 2007. Závislosť výsledkov výučby a vzdelávania od sociálnej skupiny žiackej triedy. (CD nosič). In Svět výchovy a vzdelávaní v reflexi současného pedagogického výzkumu. České Budějovice : PF JU, 2007, s. 1-10. ISBN 978-80-7040991-6. [20] TOMÁNEK, P. 2013. Contemporary phenomenon of suicides. South Jordan (USA) : House Publishing Ecko, 2013. 157 s. (s. 11, 16, 137-157). ISBN 978-1-4276-5467-0. EAN 9781427654670. [11] TOUŠEK, L. 2007 Co je to sociální vyloučení. In. BROŽ, M., KINTLOVÁ, P., TOUŠEK, L. Kdo drží černého Petra. Praha: Člověk v tísni, s. 6-16. [5] Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb., 2006. [online]. 2006-03-14. [citované 2013-0205]. Dostupné na: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf>. Kontakt Mgr. Lucie Maliňáková Teologická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Katedra etiky, psychologie a charitativní práce Kněžská 8 370 01 České Budějovice, Czech Republic, [email protected]
PhDr. Jiří Tůma, PhD. Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety Ústav sv. Jana Nepomuka Neumanna Příbram Jiráskovy sady 240 26101 Příbram, [email protected]
