Manažerská ekonomika přednáška – OPTIMALIZACE ZÁSOB, MODERNÍ PŘÍSTUPY K ŘÍZENÍ ZÁSOB, STRATEGIE NÁKUPU 1. OPTIMALIZACE ZÁSOB
Jaký je základní přístup k řízení zásob ?
Je to tzv. optimalizační přístup, který využívá matematickostatistickou teorii zásob. Jaké je základní kritérium při řízení zásob ?
Je to minimalizace celkových nákladů na pořízení a udržování zásob, s důrazem na plné krytí nepředvídaných potřeb s jistou mírou jistoty (rizikem) i odchylek v průběhu dodávek a čerpání zásoby. Míra jistoty je rovněž předmětem optimalizace.
Běžnou a pojistnou zásobu udržujeme na takové úrovni, která vyvolává minimální náklady na pořizování, skladování a udržování zásob a náklady vyvolané při nekrytí potřeb ze zásoby, nebo při opožděném krytí potřeb. 1.1. Jaké známe náklady spojené s tvorbou a využíváním zásob? a) Náklady na objednávku, dodávku a přejímku b) Náklady na udržování, skladování a správu zásob c) Náklady nedostatku a) Náklady na objednávku, dodávku a přejímku • Náklady na přípravu a umístění objednávky – průzkum a volba dodavatele, vyřízení objednávky • Doprava • Přejímka kvalitativní a kvantitativní kontrola, zaskladnění 1
• Zaúčtování a úhrada faktur
Tyto náklady je v praxi někdy dosti obtížné stanovit. Používáme metody statisticko-odhadové, statistickozkušební (snímky a chronometráž při provádění příslušných aktivit) a statisticko-normativní.
b) Náklady na udržování, skladování a správu zásob • Náklady vázanosti prostředků v zásobách – úroky z úvěrů na zásoby – u krátkodobých propočtů průměrná úroková míra, u dlouhodobých propočtů se vychází z rentability kapitálu a místo úrokové míry se používá vnitřní výnosové procento, které je stanoveno vedením podniku. • Náklady na skladování a správu zásob – provoz skladu, evidence zásob (nájem budov, skladová a manipulační zařízení, spotřeba energie, topení, klimatizace, mzdy skladových pracovníků, mzdy na ostrahu, pojištění budov a pojištění zásob) • Náklady z rizika – náklady související s vyřazením poškozených , zničených, zkažených, nebo neprodejných zásob. Odhadují se obvykle jako procento z hodnoty průměrné zásoby
c) Náklady nedostatku
Vznikají pokud zásoba nestačí k včasnému uspokojení potřeby vnitropodnikových, nebo externích odběratelů. • Náklady přímo v nákupu – při urychleném zajišťování rychlého nákupu – mimořádné dodávky s vyššími cenami, cestovné, doprava • Ve výrobě a v provozech – vznikají v důsledku včasného neuspokojení potřeb vnitropodnikových spotřebitelů, nevyužití kapacit, prodlužování průměrné doby výroby a hromadění zásob rozpracované výroby
2
• Při prodeji – náklady vyplývající z nesplnění závazků vůči odběratelům, ze ztráty zákazníka, z poškození pozice firmy na trhu. Tyto náklady je většinou velmi obtížné určit, zejména ty, které vznikají z důvodu ztráty zákazníka, konkurenční pozice a image firmy. 1.2. Průběh a čerpání zásob Pro reálný výpočet optimální výše dodávek pro tvorbu optimální výše zásob je nezbytné předpovídat průběh budoucího čerpání ze zásob. Podle charakteru čerpání rozlišujeme:
a) nezávislou spotřebu- náhodný průběh, který nákup může jen výjimečně ovlivnit a předvídat (havárie, neplánované opravy, změny výrobků, náběh prioritních zakázek atd.) Řízení zásob zde vyžaduje stochastické objednací systémy a propočet optimální pojistné zásoby b) závislou spotřebu – můžeme plánovat na základě běžného přímého propočtu podle norem, nebo ukazatelů měrné spotřeby, údajů plánu výroby a prodeje. Zde používáme deterministické modely.
Podle časového průběhu čerpání rozlišujeme:
a) rovnoměrnou spotřebu – která probíhá trvale, i když často mírně kolísá. Zde je možno propočítat optimální výši zásoby podle průměrné roční spotřeby jednotlivých druhů materiálů a výrobků. b) nárazovou spotřebu – ke které dochází ve skupinové výrobě při zadávání v dávkách v určité periodicitě. Pro řízení zásob je nezbytné znát jak velikost zadávané dávky do výroby, tak její periodicitu.
3
Optimální výše dodávky Pro výpočet optimální výše dodávky počítejme že jsou podmínky konstantní potřeby dodávek a konstantního doplňování zásob.
Dpi - je plánovaná celková velikost dodávek (plánovaná spotřeba) v daném období T Ndi - náklady na zajištění jedné dodávky i-tého materiálu Nsi - náklady na skladování a udržování zásob vyjádřené v Kč na jednotku zásoby i-tého materiálu a jeden den, je to část nákladů, která roste úměrně s velikostí dodávky nebo zásob Nci - celkové náklady a Kč na zajištění dodávek, skladování a udržování zásob při celkovém nákupu Dpi v plánovaném období T T - délka plánovacího období ve dnech (rok = 360) Di - velikost dodávky i-tého materiálu v hmotných jednotkách nebo v Kč tdi - délka dodávkového cyklu i-tého materiálu při dané velikost dodávky ve dnech Di Dpi Nci = (Ndi + Nsi x 2 x tdi ) x Di
Di tdi = T x Dpi
Optimální výši dodávky (Dopti), při níž jsou celkové náklady (Nci) minimální určíme, jestliže nákladovou funkci derivujeme podle velikosti dodávky (Di) a derivaci položíme rovnu nule: Po úpravě dostaneme: Dopti =
Ndi (2x Nsi
x Dpi / T)
4
Délka dodávkového cyklu odpovídající této optimální dávce bude pak: td(opt) = T x Dopti / Dpi Protože náklady na skladování a udržování zásob zjišťujeme většinou pro roční období můžeme výpočet zjednodušit: Dopti =
(2 x Ndi x Dpi / T)
Vývoj celkových ročních nákladů na zásobování Tabulka zachycuje závislost celkových nákladů na skladování na počtu a velikosti dodávek Počet dodávek za rok
Velikost dodávek (Di) 1 2 3 4
5 6 10 12 20
2500 1250 833 625 500 416 250 208 125
Náklady na skladování a Průměrná udržování zásob v výše zásob Zb (tis.Kč) Nsi 1250 625 416 312
250 208 125 104 63
1250 625 416 312
250 208 125 104 63
Náklady na dodávky za rok (v tis. Kč) Ndi 50 100 150 200
250 300 500 600 1000
Celkové roční náklady (v tis. Kč) Nci 1300 725 566 512
500
508 625 704 1063
5
1.3. Jaký je postup při praktické implementaci modelu řízení zásob?
1) Vycházíme z plánu výroby na dané období, který vychází z plánu prodeje a z průzkumu trhu a již uzavřených smluv se zákazníky. 2) Podle norem spotřeby a technické dokumentace propočteme budoucí spotřebu 3) Podle plánu prodeje a údajů o stavu zásob propočteme potřebu dodávek.
1.4. Moderní přístupy k řízení zásob Metoda JUST-IN-TIME (JIT)
Cílem JUST-IN-TIME jsou „nulové zásoby“ a stoprocentní kvalita. Dochází k dokonalé spolupráci a koordinované činnosti mezi dodavatelem na jedné straně a odběratelem na straně druhé a to tak, že zásoby se stávají zbytečné. Jaká jsou hlavní charakteristika JIT? • Přísná kontrola kvality – zákazník si obvykle přejímá předem prověřené zboží, nebo se na kontrolu dodavatele může stoprocentně spolehnout. Používají se metody TQC – Total Duality Control, SPC – Statistical Process Control • Pravidelné a spolehlivé dodávky – dodavatel dodává přesně podle rozpisu tj. podle operativního plánu výroby odběratele • Blízkost výroby dodavatele a odběratele – u velkých odběratelů se dodavatel přizpůsobuje lokalizací svého závodu, tím dochází ke snížení dopravních nákladů a eliminaci části poruch, které můžou nastat při vzdálenější dopravě. 6
• Společná spolupráce s využitím metod hodnotové analýzy k zabezpečení vysoké kvality, technické úrovně výrobků a snížení nákladů • Úzké vztahy mezi dodavatelem a odběratelem ve všech oblastech, které pak umožňují koordinaci aktivit a uplatňování stupně vstřícnosti, která se výrazně projeví ve finálním efektu u obou partnerů Faktor Zásoby
Just in Time Eliminace zásob
Velikost dávek
Jen dle okamžité potřeby
Prodávající, kupující
Partneři jsou bezprostřední spolupracovníci, dodávky všech potřebných položek jsou očekávány „denně“. Zákazník jedná s dodavatelem jako s filiálkou. Když není kvalita 100% je Tolerance určitých v sázce výroba nedostatků Udržují se krátké Čím delší tím, lepší, aby bylo více času na nákup Řízení dohodou a Řízení autoritativní. přesvědčování pracovníků, Nové systémy jsou změny nejsou provedeny, uplatňovány i přes dokud není dosaženo shody, odpor dělníků, nikoliv podporován pocit s jejich iniciativní spoluvlastnictví zaměstnanců podporou.
Kvalita Řídící časy Pracovníci a jejich motivace
Just in Case Větší zásoba znamená větší jistotu Vždy se koriguje jejich optimum, podle nákladů na pořízení zásoby a na jejich udržování Partneři jsou „tržní“ protivníci
7
Jaké jsou výhody JIT z pohledu zákazníka? • Nižší ceny při nákupu • Úspory vyplývající z eliminace požadavků na skladování, pracovníci skladu, spotřeba energie • Snížení vázanosti kapitálu v zásobách • Úspory vyplývající z podstatně rychlejší reakce managementu na eventuální poruchy Jaké jsou cíle JIT? • Omezit aktivity, které nezvyšují hodnotu výrobků a služeb • Zvyšovat efektivnost a produktivitu • Snižovat celkové náklady
Systém JIT úzce souvisí s řízením procesů, činností a aktivit z hlediska délky jejich trvání. Orientuje se na trvalé a dlouhodobé snižování nákladů zejména zkracováním doby jednotlivých procesů, omezováním neproduktivních činností a hledáním potenciálních úspor nákladů.
Omezuje se na zkrácení cyklu plnění objednávek.
Cyklus plnění objednávek je doba, která uplyne od obdržení objednávky od zákazníka do okamžiku, kdy je výrobek dodán zákazníkovi. Celková doba cyklu se skládá: • • • • •
Doba nutná k zajištění materiálu a výroby Doba k přesunu materiálu, polotovarů a výrobků Kontrola Skladování Prostoje 8
Systém JIT rozlišuje tzv. efektivní čas a celkový čas. Podíl efektivního času k celkovému času vyjadřuje efektivnost cyklu. Efektivnost cyklu =
Efektivní čas Celkový čas
9
10
