Malý biologický průvodce Bílé Karpaty oblast Kopanice

Šejnohová, Pospěch (2009): Malý biologický průvodce Bílé Karpaty – oblast Kopanice.

Malý biologický průvodce Bílé Karpaty – oblast Kopanice Sestavili v dubnu 2009: RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D., BU AV ČR, Brno, [email protected] RNDr. Lubomír Pospěch, Asociace strážců přírody, Uherský Brod, [email protected] Pár slov úvodem Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla vyhlášena v roce 1980 na ploše 746 km2 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. Na Slovensku pokračuje územím CHKO Biele Karpaty, která byla vyhlášena v roce 1979. Důvodem ochrany je zachování rozsáhlých jednosečných květnatých luk a rozptýlené zeleně, které vznikaly během extensivní formy zemědělského hospodaření člověka v krajině. Využívání přírodních zdrojů člověkem bylo po dlouhé generace harmonické a tento systém byl až do začátku 20.st. ekologicky stabilní. Oblast je typická orchidejovou flórou a ohroženou faunou. Jedná se o území s největší diverzitou a kvantitou vstavačovitých ve střední Evropě. Pro tyto přírodní hodnoty a pro udržení harmonického využívání krajiny byla oblast v roce 1996 v rámci programu Člověk a biosféra (MAB) zařazena mezi evropské biosferické rezervace. Správa CHKO sídlí v Luhačovicích a má ve znaku střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus).

prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina)

Způsob ochrany oblasti je zajištěn rozdělením plochy do čtyř ochranných zón. První zóna tzv. „jádrová“ jsou oblasti s nejcennějšími ekosystémy (16% plochy), druhá zóna tzv. „ochranná“ se zvýšeným zájmem ochrany (24%) slouží jako funkční ochranné pásmo první zóny, třetí zóna tvz. „kulturně krajinná“ má rozptýlenou zástavbu a druhově zcela pozměněnou skladbu (18%) a čtvrtá zóna je tzv. „okrajová sídelní“ s obcemi a intenzivně obdělávanou půdou (32%). Flóra je mimořádně pestrá. Nejbohatší jsou luční stepi – bělokarpatské louky, vzniklé vykácením původního lesa a jeho proměnou na pastviny a sady. Dodnes jsou zde dochované původní druhy bukvice lékařská, ostřice horní, plamének přímý. Ze stepní květeny se vyskytují pcháč panonský, bělozářka větvitá, hořec křížatý, oman mečolistý, hvězdnice chlumní, černohlávek velkokvětý, lilie zlatohlávek atd. Největším bohatstvím jsou vstavačovité rostliny (orchideje) – tořice, vstavače, střevíčníky, prstnatce, pětiprstka žežulník, vemeník dvoulistý, kruštík širolistý aj. Mezi nejvzácnější rostliny BK patří kýchavice černá, zvonek širolistý, všivec statný (PR Porážky je jedinou lokalitou v ČR). Fauna je druhově bohatá, pestrost ubývá s nadmořskou výškou. Ze savců zde žijí liška obecná, jezevec lesní, kuna skalní a lesní, lasice kolčava, hranostaj, plch velký, vzácně kočka divoká a rys v oblasti Velké Javořiny a Velkého Lopeníku. Z ptáku je nejvýznamnější včelojed lesní, výr velký, strakapoud bělohřbetý, krutihlav obecný, žluva hajní, dudek chocholatý, šoupálek dlouhoprstý, pěnice vlašská. Z plazů se vyskytuje zmije, úžovky obojková, podplamatá i hladká, z obojživelníků mlok skvrnitý, čolek horský i obecný, rosnička zelená. Velmi početné je zastoupení bezobratlých – v oblasti Javořiny měkkýš modranka karpatská, z motýlů jasoň dymnivkový, perleťovec dvouřadý a kopřivový, bělopásek topolový, okáč jílový, stužkonoska modrá a olšová, lišaj smrtihlav.

1


Jakou oblast označujeme jako Kopanice? Moravské Kopanice je jedná ze čtyř částí Slovácka, což je oblast při dolním toku Moravy a přilehlé oblasti Bílých Karpat. Oblast Moravských Kopanic najdeme kolem Starého Hrozenka, Horňácko je v oblasti podhůří kolem Velké nad Veličkou, Dolňácko se nachází v oblasti řeky Moravy a Podluží je až oblast v okolí Lanžhotu. Jméno Kopanice je odvozeno od způsobu obhospodařování půdy, kdy se políčka v kopcovitém terénu spíše okopávala než orala. Střediskem Kopanic je Starý Hrozenkov. Lidová kultura je neodmyslitelnou součástí života místních lidí. Velice hluboce jsou zakořeněny Slovácké lidové obřady, rodinné i výroční. Z rodinných jsou to zvyky předsvatební a svatební, z výročních fašank (masopust) a hody, velikonoční „šlahačka“ a v řadě obcí svatodušní jízda králů. Výrazným rysem lidové kultury jsou lidové kroje, písně a tance. Ukázkou bohatství lidové kultury jsou národopisné slavnosti – Národopisný festival Strážnice, Dolňácké slavnosti v Hluku, Kopaničářské slavnosti ve Starém Hrozenku a Horňácké ve Velké nad Veličkou. Většina lidí je věřících. Horopisně patří celá oblast do Západních Karpat. Nejvyšší bod Bílých Karpat leží v hraničním hřebenu – Velká Javořina (970m), významnými vrcholy jsou i Velký Lopeník (911m), Mikulčin vrch (799m). Geologicky patří Uherskohradišťsko do karpatské soustavy, která vznikla alpínským vrásněním v době třetihor. Podklad je tvořen zvrásněným flyšem, na který se ukládají jíly, písky, pískovce, slepence, štěrky a vápence. Vodopis - většina potůčku odtéká do řeky Moravy, jen malé množství potůčků míří na východ na území Slovenska a náleží do povodí Váhu. Nejvýraznějším přítokem Moravy je Olšava pramenící pod Javorníkem. Abychom se neztratili… Mapa: Edice Klubu českých turistů: Slovácko – Bílé Karpaty 92 Průvodce: Slovácko – Uherskohradišťsko. Průvodce po Čechách a Moravě, 51.

2


Chráněná území 1) Oblast Vyškovec Obec Vyškovec dostala název podle kopce Vyškovec, dnes Kykula. Obec se nachází v sousedství Mikulčina vrchu a Starého Hrozenka. Vyškovec byl původně typická horská kopaničářská osada, která vznikla kolem roku 1730. Chalupy zde vznikaly roztroušeně v krajině vzhledem k nízké úrodnosti půdy. Jednalo se o sroubené domy pokryté slaměnými došky, do roku 1869 zde bylo postaveno 87 domů. Elektrifikace vesnice proběhla až v roce 1948, silnice ze Starého Hrozenka byla vybudována až v roce 1956. Vyškovec, jako sousední Vápenice, nemá žádné urbanistické centrum. Není zde ani kostel, vysoko nad obcí však stojí horská kaplička. Zdejší chudí obyvatelé žili vždy s harmonií s přírodou, brali si z ní pouze tolik, co potřebovali k přežití. Zachovala se zde velice bohatá společenstva vzácných rostlin a živočichů. Přímo na území obce je dnes vyhlášeno několik chráněných území. Za podívanou stojí pohled a procházky od penzionu Valmont přes Vyškovecké údolí a cesta s rozhledy na kopec Kykula (746m) s výhledem na Pováží. Chmelinec, PP, 2,76ha, vyhl.r.1982 Ochrana mokřadních společenstev nivních luk v údolním dně potoka Drietomica. R: údolní mokřadní louka: pcháč potoční (Cirsium rivulare), bohatá populace prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kruštík bahenní (Epipactis palustris), tolije bahenní (Parnassia palustris), skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), bařička bahenní (Triglochin palustris), kontryhel lysý (Alchemilla glabra), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), pampeliška bahenní (Taraxacum sect. Palustria); nad potokem svah: prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea); pod lesem u pramene minerální vody malá čočka slatiny s vegetací pcháčového mokřadu. Ž: páskovec dvojzubý (Cordulegaster bidentatus), šídlo pestré (Aeshna mixta), vážka žlutavá (Sympetrum flaveolum), vážka tmavá (Sympetrum danae). Cestou na Vlčí z vesnice Vyškovec se po levé straně můžete osvěžit pramenem Chmelinec. Vody jsou zde výborné, tvrdé s vyšším obsahem hydrogenuhličitanů. Jachtár, PR, 31,7ha, vyhl. v r. 1997 Jedná se o tři oddělené plochy se zachovalými lesními porosty s bohatým výskytem vzácných rostlin a ohrožených druhů teplomilného hmyzu. Oblast je již na Slovensku u obce Drietoma. Přístup z Machnáče nebo Drietomy po červené. Kurinov vrch, PP, 1,3ha, vyhl. v r. 1990 Terasa vápnitého pěnovce s cennou vegetací. Oblast je již na Slovensku u obce Chocholná – Velčice. Přístup po modré z Kykuly. Petrová, PP,2,9ha, vyhl. v r. 1993 Vzácná lesní společenstva kyselých bučin. Oblast je již na Slovensku, na cestě z Vyškovce do Velké Chocholnice přes horské sedlo.

3


Pod Hřibovnou, PP, 6,6ha, vyhl.r. 1982 Ochrana komplexu květnatých přepásaných luk na severním svahu. R: ostřice bledavá (Carex pallescens), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), violka psí (Viola canina), místy i smilka tuhá (Nardus stricta), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeníček zelený (Coeloglossum viride), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hořeček žlutavý (Gentianella lutescens), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus). Ž: Soustavný zoologický průzkum zde nebyl dosud proveden; nahodilé sběry významných druhů hmyzu; mravenci Myrmica lobicornis a Lasius umbratus, nosatci Alophus weberi a Miarus distinctus, nosatčík Apion interjectum, luskokaz Bruchidius unicolor aj. Ve Vlčí, PR, 21,7ha, vyhl.r. 1982 Luční rezervace bělokarpatské květeny s malými bukovými lesíky, kosení jednou ročně během července, zbytek roku spásání. Časté pramenné mísy v členitém terénu. Hlavní hřbet Lopenické hornatiny svahy obce Vyškovec. R: suchá stanoviště: kostřava červená (Festuca rubra); sesuvná území: přeslička největší (Equisetum telmateia); další: vemeníček zelený (Coeloglossum viride), hvozdík pyšný pravý (Dianthus superbus subsp. superbus), hořeček žlutavý (Gentianella lutescens), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec listenatý Soóův (Dactylorhiza longebracteata subsp. sooana), vstavač obecný (Orchis morio), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vratička měsíční (Botrychium lunaria), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata). 250 rostlinných druhů

hořec brvitý (Gentianopsis ciliata)

Ž: martináček bukový (Aglia tau), karpatská masařka (Sarcophaga zumptiana), nosatci Tychius stephensi, Donus intermedius, Hypera fornicata; plazi: ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis); ptáci: mimo běžné druhy luk a pastvin také chřástal polní (Crex crex), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). Naučné stezky: NS Okolo Hrozenka NS Moravské Kopanice

4


2) Oblast Žítková Obec Žítková se nachází naproti Vyškoveckému kopci. Jedná se o rozlehlou kopaničářskou obec, která vznikla po r. 1750. Je rozčleněna na jednotlivé osady (Koprvasy, Hutě, Boky a další), které jsou rozsety po svazích. Obec proslavily tzv. bohyně, ženy, které vynikaly jasnořivností a léčitelskými schopnostmi. Lidé se živili zemědělstvím, pálením dřevěného uhlí, sušením ovoce, výrobou dřevěných nástrojů. Každou usedlost chránil velký strom – obvykle lípa, buk nebo dub. Dodnes můžeme vidět na loukách tzv. kopy – kuželovité stohy sena či slámy. Z okolí nádherné výhledy na slovenská pohoří na levém břehu Váhu.

pohled na Žítkovou z Vyškovce

Bedové Jméno pochází od hbedu – staré místní pojmenování bezu černého. Přirozený porost luk a pastvin druhově velmi rozmanitých východně od Žitkové. Od pravěku tudy vedla významná cesta, kterou využívali již Římané. Je to tajemné místo, kde se utkávali Valaši s cizími nájezdníky, často tu tekla krev. Ještě dnes jsou tu v terénu rozpoznatelné obranné valy. Drietomica, PP, 15,7ha, vyhl.r.1997 Nenarušený horský tok se zachovalými břehovými porosty, které jsou hnízdištěm ptáků. Oblast od Starého Hrozenka směrem na Drietomu. Hornázávrská mokraď, PR, 1,5ha, vyhl. v r.1983 Mokřadní společenstvo na prameništi s řadou vzácných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. Hutě, PR, 12,2ha, vyhl. v r.1982 Pastviny s mozaikou keřů, lesíků a pramenišť s vysokou diverzitou mokřadních a podhorských ohrožených druhů rostlin a živočichů. Rezervace je na levém údolním svahu Žítkovského potoka. R: vegetace karpatských přepásaných luk: prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač obecný (Orchis morio), vstavač vojenský (Orchis militaris), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), hořeček žlutavý (Gentianella lutescens), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia); mechové patro: hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), vratička měsíční (Botrychium lunaria), vzácný mech Dicranum bonjeanii; mokřadní pcháčové louky svazu Calthion na svahových prameništích: ostřice latnatá (Carex paniculata), skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), ostřice oddálená (Carex distans), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), kruštík bahenní (Epipactis palustris), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), tolije bahenní (Parnassia palustris), pampeliška bahenní (Taraxacum sect. Palustria), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia), který zde má nejjižnější lokalitu v moravských Karpatech; mechy: Fissidens adianthoides a Philonotis calcarea, vzácný mech Eucladium verticillatum; na náplavech potoka: zblochan hajní (Glyceria nemoralis); bukové lesy: hruštička prostřední (Pyrola media), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), okrotice červená (Cephalanthera rubra) a jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora). 5


Ž: silná populace perleťovce dvouřadého (Brenthis hecate), který zde dosahuje severozápadní hranice svého rozšíření; 43 druhů pavouků, vzácný sekáč Zacheus crista (nejsevernější výskyt); obratlovci: užovka stromová (Elaphe longissima), užovka hladká (Coronella austriaca), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Pod Žítkovským vrchem, PR, 16ha, vyhl. v r. 1982 Krajinářsky velice hodnotný komplex luk a bývalých pastvin, kde se střídají sušší stanoviště, mokřady a rozptýlená zeleň. Luční uční porost značně degradovaný, citlivější druhy z něj vymizely, šíří se nálety dřevin. R: sušší místa ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), ostřice bledavá (Carex pallescens), bika mnohokvětá (Luzula multifora), bika ladní (Luzula campestris), bika bělavá (Luzula luzuloides); mokřadní vegetace: pcháč potoční (Cirsium rivulare); vzácnější: prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vstavač obecný (Orchis morio), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), tolije bahenní (Parnassia palustris), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata). Celkem 240 rostlinných druhů. Ž:motýly karpatských luk, dlouhozobka chrastavcová (Hemaris tytius), nosatci Alophus weberi, Donus intermedius a nosatčík Apion interjectum; ptáci: chřástal polní (Crex crex). Včeliny, PP, 1,3ha, vyhl. v r. 1990 Oligotrofní travní společenstva na odvápněných pískovcích. Naučné stezky: NS Okolo Hrozenka NS Moravské Kopanice

6

tolije bahenní (Parnassia palustris)


3) Oblast Mikulčin vrch Mikulčin vrch (799m) je křižovatkou značených tras. Jedná se o oblast mezi Starým Hrozenkem a Lopeníkem. Přístup je po silnici od Motorestu Rasová, přes horskou chatu Lopatu až k penzionu Valmont. Od chat a srubů jižně od vrcholu daleký výhled na Slovenské hory a údolí. Místo letní i zimní turistiky s dobrými lyžařskými terény. horská chata Lopata

Mravenčí Louka (Rubaniska), PP, 15,4ha, vyhl. v r. 1982

Krajinářsky a druhově bohatý komplex původních luk a pastvin s rozptýlenými skupinami zeleně a výskytem ohrožených druhů rostlin. Oblast najdeme pod sjezdovkami Mikulčina vrchu v údolním svahu Krátkovského potoka. R: zbytky vegetace karpatských přepásaných luk (asociace Anthoxantho-Agrostietum), krátkostébelných pastvin svazu Violion caninae, na svazích mokřady svazu Calthion s vysokobylinnou vegetací s mátou dlouholistou (Mentha longifolia), tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria); hořeček žlutavý (Gentianella lutescens), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum), vřes obecný (Calluna vulgaris). 260 druhů cévnatých rostlin. Ž: výzkum doposud zaměřen pouze na obratlovce, mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), skokan hnědý (Rana temporaria), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix), měkkýš východoalpsko-západokarpatského rozšíření, praménka rakouská (Bythinella austriaca). Lom Rasová, PP, 4,4ha, vyhl. v r. 1982 Starý zatopený lom ve flyšových paleogenních pískovcích bělokarpatského příkrovu s chráněnými druhy obojživelníků a rostlin. Lom najdeme pár metrů za Motorestem Rasová ve směru Starý Hrozenkov silnice E50 po pravé straně. Výsadbou ryb počet obojživelníku výrazně poklesl. V současné době v lomu ukázková vegetační sukcese. R: pobřežní společenstva: orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), orobinec širolistý (Typha latifolia), pětiprstka žežulník hustokvětá (Gymnadenia conopsea subsp. densiflora), kruštík bahenní (Epipactis palustris), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač bledý (Orchis pallens), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum), pampeliška bahenní (Taraxacum sect. Palustria), na pískovcových terasách bohatá populace hruštička okrouhlolistá (Pyrola rotundifolia). Celkem 199 rostlinných druhů. Ž: početné populace svižník Cicindela silvicola, ještěrka obecná (Lacerta agilis), 16 druhů pavouků, 6 druhů mravenců, 22 druhů střevlíkovitých brouků; kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), ropucha zelená (Bufo viridis), skokan hnědý (Rana temporaris); vážky: motýlice obecná (Calopteryx virgo), šidélko ruměnné (Pyrrhosoma nymphula), šidélko rudoočko (Erythromma najas), šídlo modré (Aeshna cyanea), vážka ploská (Libellula depressa), vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata); populace čolka velkého (Triturus cristatus) a čolka horského (Triturus alpestris) po nepovoleném nasazení dravých ryb zanikly.

7


V Krátkých, PP, 6,2ha, vyhl. v r. 1982 Druhově bohatá kosená svažitá louka s řadou vzácných a ohrožených rostlin a obojživelníků. Přírodní památku najdeme pod sjezdovkami Mikulčina vrchu v okolí dvou rybníčků a na svahu v údolí Jenčarova potoka v obci Vápenice. R: na sušších místech převládá vegetace přepásaných karpatských: zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vstavač obecný (Orchis morio), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina); ve spodní části je rozsáhlý mokřad: sítina sivá (Juncus inflexus), sítina článkovaná (Juncus articulatus), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), suchopýr úzkolistým (Eriophorum angustifolium), skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), kruštík bahenní (Epipactis palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), pcháč potoční (Cirsium rivulare), zblochan vodní (Glyceria maxima), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata), na porostu devětsilu lékařského (Petasites hybridus) parazituje záraza devětsilová (Orobanche flava); v roce 1997 zde byla nalezena odemka vodní (Catabrosa aquatica).

mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus)

Ž: podrobnější zoologický průzkum nebyl dosud proveden; území bohaté na výskyt motýlů, osikový (Hypodryas maturna), h. jitrocelový (Mellicta athalia), otakárek fenyklový (Papilio machaon), ohniváček modrolesklý (Lycaena hippothoe). Mokřad na dnech bývalých rybníčků má význam pro rozmnožování obojživelníků.

8


4) Oblast Lopeník Lopeník je obec, která dostala jméno podle lupenu, lopenu, tedy listí. Je nejhornatější a nejchudší částí Moravského Slovácka s typickou architekturou Moravských Kopanic. Zahrnuje usedlosti nebo jejich shluky ve svahu a na úpatí Velkého Lopeníku i v Lopenickém sedle. Vesnická památková zóna. Usedlost č. 141 chráněna jako památka lidové architektury. Velký Lopeník (911) je druhým nejvyšším vrcholem Bílých Karpat. Na vrcholu je vybudována nová dřevěná rozhledna, u které se konají pravidelně česko-slovenská kulturních setkání a společenské akce. Dubiny, PP, 1,4ha, vyhl. v r. 1995 Bělokarpatské orchidejové louky u obce Březová. R: vstavač obecný (Orchis morio), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), pětiprstku žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), hlavinku horskou (Traunsteinera globosa), kozinec dánský (Astragalus danicus), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), plamének přímý (Clematis recta). Ž: střevlík Carabus obsoletus, masařka Pierretia lunigera Grůň, PP, 3,5ha, vyhl. v r. 1982 Travnatý svah a starý ovocný sad. Vlhké až mokřadní louky ve svahu s výskytech ohrožených rostlinných druhů. Oblast je na trase naučné stezky Lopeník. R: prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), hořeček žlutavý (Gentianella lutescens), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), vstavač obecný (Orchis morio), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea). Ž: ohniváček modrolemý (Lycaena alciphron), střevlík Carabus scheidleri, mravenci Lasius flavus, L. platythorax a Formica rufibarbis; bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). Horní louky, PP, 6,3ha, vyhl. v r. 1982 Komplex luk a pastvin oddělených lesíky s bohatou faunou motýlů. Lokalita je jihozápadně od obce Březová, 2km jižně od Suché Lozi na severním svahu Studeného vrchu (646m). R: ostřice chlumní (Carex montana), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), sukcesní stadia dřevin; starček stinný (Senecio umbrosus), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kosatec trávovitý (Iris graminea), vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač obecný (Orchis morio), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), plamének přímý (Clematis recta), kozinec dánský (Astragalus danicus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), dřín obecný (Cornus mas), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum); pozoruhodný výskyt vrby rozmarýnolisté (Salix rosmarinifolia), hadilky obecné (Ophioglossum vulgatum) u studánky v horní části území. Celkem 232 druhů rostlin.

9


Ž: bohatá fauna motýlů - bělopásek topolový (Limenitis populi), b.dvouřadý (Liminitis camilla), batolec duhový (Apatura iris), b.červený (Apatura ilia), ohniváček modrolesklý (Lycaena hippothoe), perleťovec kopřivový (Brenthis ino). Mravcové, PP, 0,8ha, vyhl. v r. 2002 Zbytek travertinové (pěnovcové) kupy s výskytem vzácných rostlin a bezobratlých živočichů. Lokalita je na Slovenském území těsně u hranic na zelené trase z Velkého Lopeníku do Květné. U Zvonice, PP, 1,2ha, vyhl. v r. 1991 Jedna z nejlépe dochovaných extenzivně obhospodařovaných pastvin s výskytem ohrožených druhů rostlin, která je nedaleko od Lopenického sedla. R:vegetace přepásaných karpatských luk: poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec listenatý Soóův (Dactylorhiza longebracteata subsp. sooana), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeníček zelený (Coeloglossum viride), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) a hořeček žlutavý (Gentianella lutescens); prameništní stružka s vzácnými mechorosty Fissidens adianthoides a Preissia quadrata, kolem ní maloplošné slatiny se suchopýrem širolistým (Eriophorum latifolium), suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium); tolije bahenní (Parnassia palustris), bařička bahenní (Triglochin palustre), pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia conopsea subsp. densiflora), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vítod nahořklý (Polygala amarella). Celkem 190 druhů rostlin.

hlavinka horská (Traunsteinera globosa)

Ž: hnědásek jitrocelový (Mellicta athalia), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), křižák pruhovaný (Argiope bruennichii), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), strnad luční (Miliaria calandra), cvrčilka říční (Locustela fluviatilis). Naučná stezka: NS Lopeník

10


5) Oblast Velká Javořina Velká Javořina (970m) je nejvyšší vrchol Bílých Karpat na česko-slovenské hranici. Z holého vrchu se nabízí vynikající kruhový výhled (západ Pálava, severo-západně Ždánický les a Chřiby, severně Uherský Brod, Vizovické a Hostýnské vrchy, na Slovensku Pováží, Malé Karpaty a Strážcovské vrchy). Poslední víkend v červenci se zde konají Javořinské slavnosti. Místo se stalo již roku 1848 symbolem československé vzájemnosti, proto se zde i dnes neustále koná tradiční setkání Čechů a Slováků během léta. Bahulské jámy, PP, 14ha, vyhl. v r. 1982 Zbytek květnatých luk někdejšího bohatého lučního komplexu Lesná s teplomilnou vegetací. Památku protíná červená turistická značka na cestě na Velkou Javořinu. Během dřívějšího hnojení došlo k druhovému ochuzení, uvažuje se o zrušení územní ochrany. R: teplomilná luční vegetace: sveřep vzpřímený (Bromus erectus), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola); vstavač mužskýo (Orchis mascula), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), na soliterních dubech: lišejníky Parmelia acetabulum, Xanthoria polycarpa, Calicium salicinum, Bryoria fuscescens a Ramalina sp. Ž: žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone), píďalka šedokřídlec Treitschkeův (Schistostege treitchkei); lalokonosec Otiorhynchus equestris, nosatci Alophus weberi a Donus intermedius, krytonosci Mogulones pallidicornis a M. curvistriatus, krytohlavec Cryptocephalus gridellii, dřepčík Longitarsus brunneus; obratlovci: ještěrka obecná (Lacerta agilis), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra); chřástal polní (Crex crex). Baricovie lúky, PP, 1,62ha, vyhl.r. 1994 Lokalita kriticky ohroženého kosatce trávolistého a jej provázejících druhů. Lokalita je na Slovenském území u hraničního přechodu Strání/Šance. Dolnoněmčanské louky, PR, 28,8ha, vyhl. v r. 1982 Nejzachovalejší zbytek luk původního komplexu v okolí kvóty Lesná (696m) s výskytem cenných druhů rostlin a živočichů. Rezervaci najdeme 4km jižně od Horního Němčí, u červené trasy vedoucí na Javořinu kousek západně od PP Bahulské jámy. R: travní porost: sveřep vzpřímený (Bromus erectus), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola) Orchideje: střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač vojenský (Orchis militaris), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), kosatec trávovitý (Iris graminea), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kozinec dánský (Astragalus danicus), plamének přímý (Clematis recta), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum) a pryšec kosmatý (Tithymalus villosus). Mokřad: sítina sivá (Juncus inflexus), skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), ostřice oddálená (Carex distans), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), suchopýr širolistý 11


(Eriophorum latifolium), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a řasa parožnatka Chara vulgaris. 268 taxonů vyšších rostlin. Ž: Bohatá je zejména fauna bezobratlých. Motýli: přástevník užankový (Hyphoraia aulica), přástevník angreštový (Rhyparia purpurata), ostruháček jilmový (Satyrium album), kovolesklec plicníkový (Euchalcia modesta), dřepčíci Dibolia occultans a D. foersteri, nosatec Sciaphobus rubi, krytonosci Mogulones pallidicornis a M. curvistriatus; roháč obecný (Lucanus cervus), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), drvodělka fialová (Xylocopa violacea). 6 druhů sociálních vos, 24 druhů mravenců a 33 druhů střevlíkovitých brouků. Drahy, PR, 15ha, vyhl. v r. 1982 Bývalá pastvina porostlá jednotlivými exempláři jalovce, fragmenty višňových sadů s bohatou teplomilnou flórou a faunou. Rezervace se nachází u obce Horní Němčí. R: travní společenstvo: sveřep vzpřímený (Bromus erectus) a válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum); vzácné a ohrožené druhy: tořič včelovitý (Ophrys apifera), vstavač nachový (Orchis purpurea), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), starček stinný (Senecio umbrosus), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), kozinec dánský (Astragalus danicus) a hořec křížatý (Gentiana cruciata), zde má jediné místo výskytu v Bílých Karpatech koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica); mokřad: vítod nahořklý (Polygala amarella), pampeliška bahenní (Taraxacum sect. Palustria); prameniště: ostřice slatinná (Carex hostiana), ostřice pozdní (Carex viridula), ostřice oddálená (Carex distans), ostřice ječmenovitá (Carex hordeistichos), skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium); parožnatky (Chara sp.). Ž: teplomilný hmyz: krasec uherský (Anthaxia hungarica), chrobák ozbrojený (Odontaeus armiger), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) střevlík Carabus scabriusculus, kudlanka nábožná (Mantis religiosa), mravenci Formica gagates, F. cinerea, Plagiolepis vindobonensis 29 druhů mravenců, 62 druhů střevlíkovitých brouků a 44 druhů pavouků užovka hladká (Coronella austriaca), v minulosti ještěrka zelená (Lacerta viridis), ťuhýk obecný (Lanius collurio), pěnice vlašská (Sylvia nisoria). Javořina, NPR, 79,3ha, vyhl. v r. 1951 Pralesovitý porost a vrcholová louka na severním svahu. Na mírnějším svahu květnaté bučiny, na strmějších suťová společenstva s bukem lesním, jasanem ztepilým, javorem klenem. R: lesní část: mírnější svahy květnaté bučiny (Dentario enneaphylli-Fagetum), prudší sklony na skeletovitých půdách suťové porosty (Lunario-Aceretum); buk lesní (Fagus sylvatica),

12


jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus); podrost: sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), dymnivka dutá (Corydalis cava), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), vrbovka alpská (Epilobium alpestre); vrcholová louka: v minulosti vážně narušena hnojením: populace prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina) a hořečku žlutavého (Gentianella lutescens) patří minulosti - dnes dominuje smilka tuhá (Nardus stricta). Ž: ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), kos horský (Turdus torquatus), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), vrcholová louka skřivan polní (Alauda arvensis), linduška lesní (Anthus pratensis), bramborníček hnědavý (Saxicola rubetra); bezobratlí: horské a karpatské lesy modranka karpatská (Bielzia coerulans), vlahovka karpatská (Monachoides vicinus), skalnice lepá (Faustina faustina); střevlíkovití brouci Pterostichus pilosus, P. foveolatus, Abax schueppeli subsp. rendschmidtii, Carabus obsoletus; roháček bukový (Sinodendron cylindricum), ve starých choroších velmi vzácný brouk Mycetoma suturale; v pralese žijí vzácní nosatci Otiorrhynchus equestris, Donus ovalis, Barynotus moerens a Alophus weber a velmi vzácný, vymírající hnojník Aphodius hoberlandti; horská louka vzácný dřepčík Minota halmae, mandelinky Chrysolina marcasitica a Ch. purpurascens; pod kůrou padlých kmenů a v hrabance horské druhy sekáčů Platybunus bucephalus a Ischyropsalis helwigi; na březích potoků ve stržích náš největší sekáč Gyas titanus; 38 druhů pavouků. Mechnáčky, PP, 10ha, vyhl. v r.1982 Fragmenty květnatých luk na levém údolním svahu Svinárského potoka západně nad Květnou. Na loukách místy porostlých stromy, keři a teplomilnou vegetací je několik lučních pramenišť. V 70.letech bylo území značně poškozeno hnojením a částečným rozoráním lokality, dnes obnoveno jednosečné hospodaření, zlepšení stavu bude trvat však několik let. R: kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), ostřice horská (Carex montana), vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač obecný (Orchis morio), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), kozinec dánský (Astragalus danicus), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea); menší luční prameniště: většina v posledních letech vyschla a v současné době zarostla vrbou popelavou (Salix cinerea), mátou dlouholistou (Mentha longifolia), rákosem obecným (Phragmites australis), třtinou křovištní (Calamagrostis epigeos); dříve hojný prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) dnes velmi vzácně, stejně jako prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kruštík bahenní (Epipactis palustris), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), hrachor panonský (Lathyrus pannonicus). Ž: žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone), perleťovec dvouřadý (Brenthis hecate), nosatčík Apion interjectum, A. aeneomicans, mandelinka Smaragdina xanthaspis. 39 druhů pavouků, 6 druhů sekáčů ,12 druhů mravenců. Nová Hora, PR, 30ha, vyhl. v r.1982 Zbytek květnatých luk s mozaikou mokřadů, lesíků a ostrůvků křovin s teplomilnou vegetací. Rezervace je situována severovýchodně nad obcí Květná v údolí Klanečnice. R: teplomilná vegetace svazu Cirsio-Brachypodion pinnati: kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), ostřice horská (Carex montana); prameny: šáchor tmavý (Cyperus fuscus), pampeliška bahenní (Taraxacum sect. Palustria), zblochan hajní (Glyceria nemoralis), mléč bahenní (Sonchus palustris); podrost lesa: okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), další hrachor panonský (Lathyrus pannonicus), tořič čmelákovitý (Ophrys holosericea), ostřice ptačí nožka (Carex

13


ornithopoda), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač bledý (Orchis pallens). 257 druhů rostlin. Ž: ohniváček černočárný (Lycaena dispar), o. modrolemý (Lycaena alciphron) a o. modrolesklý (Lycaena hippothoe), perleťovec kopřivový (Brenthis ino), p. dvouřadý (Brenthis hecate); lalokonosec Otiorrhynchus multipunctatus, dřepčík Longitarsus brunneus, nosatec Donus intermedius. Nové louky, PP, 12,95ha, vyhl. v r.1982 Bohatá druhová skladba luk severního svahu, mírně členitá louka s prameništi. Oblast se nachází u silnice směrem na obec Korytnou od Strání. R:prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vstavač mužský (Orchis mascula), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), kozinec dánský (Astragalus danicus), plamének přímý (Clematis recta), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus); prameniště: pcháč potoční (Cirsium rivulare), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), máta dlouholistá (Mentha longifolia). Ž: perleťovec kopřivový (Brenthis ino), žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone), píďalka tmavoskvrnáč březový (Theria rupicapraria), šedokřídlec zimolezový (Trichopteryx polycommata). Porážky, NPR, 50ha, vyhl. v r. 1987 Komplex luk se solitérními stromy s výskytem ohrožených rostlin a živočichů. Rezervaci najdeme západním směrem od Kamenné boudy, která je na červené trase směřující na Javořinu. Jediná lokalita všivce statného v ČR. R: teplomilné travnaté porosty s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), vyskytující se v neobvykle velké nadmořské výšce (600 m); všivec statný (Pedicularis exaltata), který jinde v České republice neroste; tořič čmelákovitý (Ophrys holosericea), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), pětiprstka žežulník hustokvětá (Gymnadenia conopsea subsp.densiflora), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), kosatec trávovitý (Iris graminea), kosatec pestrý (Iris variegata), kozinec dánský (Astragalus danicus), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), plamének přímý (Clematis recta), len žlutý (Linum flavum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), vemeník zelenavý (Platanthera všivec statný (Pedicularis exaltata) chlorantha), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač obecný (Orchis morio), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), na vlhkých místech prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kruštík bahenní (Epipactis palustris), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), vítod nahořklý (Polygala amarella), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica); v roce 1997 zde objevena plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum). Zjištěno téměř 300 druhů cévnatých rostlin. 14


Ž: bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), křepelka polní (Coturnix coturnix), strnad luční (Miliaria calandra), chřástal polní (Crex crex);. jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosymone), perleťovec dvouřadý (Brenthis hecate) a p.kopřivový (Brenthis ino), žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone), bělopásek topolový (Limenitis populi); typický druh karpatských květnatých luk píďalka malebná (Coenocalpe lapidata); dřepčíci Dibolia foersteri, Argopus ahrensi a Longitarsus tristis, nosatec Donus intermedius, krytonosec Mogulones curvistriatus, štítonoš Cassida murraea aj. Sviní hnízdo, PP, 5,3ha, vyhl. v r. 1991 Typický lesní porost středních poloh Bílých Karpat tvořený bukem, dubem, habrem, javorem a jasanem. Památka je západně od Kamenné boudy, která je na červené trase směřující na Javořinu. R: lesní porost: karpatská ostřicová bučina (Carici pilosae-Fagetum) s dubem zimním (Quercus petraea), bukem lesním (Fagus sylvatica), habrem obecným (Carpinus betulus), javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior); bylinné patro ostřice chlupatá (Carex pilosa), dymnivka dutá (Corydalis cava), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), bradáček vejčitý (Listera ovata), vstavač bledý (Orchis pallens), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), mázdřinec rakouský (Pleurospermum austriacum). Ž: soustavný průzkum nebyl dosud proveden, mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosymone), jehož housenky vyhledávají porosty dymnivek; budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix); šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris). Uvezené, PP, 14,4ha, vyhl. v r. 1991 Druhově bohatý smíšený lesní dubo-habrový porost na členitém terénu se sesuvy a mokřady, ovlivněný dřívějším způsobem hospodaření (tzv. pařezinovým systémem). Převažuje dub letní. Lokalita je na začátku červené trasy na Javořinu. R: typická ukázka karpatské dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum) s dominantním dubem zimním (Quercus petraea), bukem lesním (Fagus sylvatica), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), habrem obecným (Carpinus betulus), javorem klenem (Acer pseudoplatanus); keřové patro klokoč zpeřený (Staphylea pinnata); podrost česnek medvědí (Allium ursinum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia). Ž: lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), strakapoud velký (Dendrocopos major), sýkora koňadra (Parus major), budníček menší (Phylloscopus collybita), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), brhlík lesní (Sitta europaea); měkkýši: modranka karpatská (Bielzia coerulans), vlahovka karpatská (Monachoides vicinus), skalnice lepá (Faustina faustina) Vápenky, PP, 10,6ha, vyhl. v r. 1991 Porost dubové bučiny reprezentující charakteristický lesní typ Bílých Karpat. Památku najdeme na žluté turistické cestě od Kamenné boudy (rozcestí cestou na Velkou Javořinu). R: bučina (Carici pilosae-Fagetum); bylinné patro ostřice chlupatá (Carex pilosa), svízel vonný (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), kerblík lesklý (Anthriscus nitida), rozrazil horský (Veronica montana), sklenobýl bezlistý (Epipogium

15


aphyllum), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), kruštík širolistý (Epipactis helleborine). Ž: plž modranka karpatská (Bielzia coerulans); řada vzácných tesaříků, např. Tetrops starki, Acanthoderes clavipes, Xylotrechus antilope aj.; strakapoud velký (Dendrocopos major), drozd brávník (Turdus viscivorus), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris). Záhumenice, PP, 11ha, vyhl. v r. 1982 Fragmenty bělokarpatských luk s výskytem cenné květeny nad pravým břehem potoka Klanečnice jihovýchodně nad Stráním. R: hrachor panonský, snědek kulatoplodý, hlavinka horská Za lesem, PP, 1,2ha, vyhl. v r. 1982 Jediná bělokarpatská lokalita s výskytem šafránu bělokvětého a dalších cenných druhů květeny. Lokalita je na začátku červené trasy na Javořinu za PP Uvezené. R: typická ovsíková louka s běžnými lučními druhy, vlivem intenzivní pastvy původní teplomilné luční nahrazeny kulturní loukou, přírodě blízký porost se obnovuje na svahu přiléhajícím k mokřině - výskyt šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus), v přibližně 100 vykvétajících exemplářích, vzácně hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria); na ploše rezervace zbytky základů kravína se stagnující vodou, kde dominuje bahnička mokřadní (Eleocharis palustris) a v mechovém patru Drepanocladus aduncus; na okraji rezervace bezkolencová louka - mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum). Ž: čolek obecný (Triturus vulgaris), č.horský (Triturus alpestris), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), šídlatka velká (Lestes viridis), šidélko rudoočko (Erythromma najas), vážka ploská (Libellula depressa), vážka žlutavá (Sympetrum flaveolum).

šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus)

Naučné stezky: NS Javořinská NS Květná Hezké výhledy celkem bez námahy Vyškovecké údolí - výhled do širokého hlubokého údolí obce Vyškovec Kykula (746m) - výhled na Pováží nutno vylézt vysoko… Velký Lopeník (911m.n.m.) 12 km jihovýchodně od Uherského Brodu, od roku 2005 otevřena stylová dřevěná rozhledna 22m vysoká. Velká Javořina (970m) kruhový výhled – západ Pálava, severo-západně Ždánický les a Chřiby, severně Uherský Brod, Vizovické a Hostýnské vrchy, na Slovensku Pováží, Malé Karpaty a Strážcovské vrchy. 16


A co je tu další zajímavé k vidění? Andezitový lom Bučník s průniky vulkanických hornin do flyšových pískovců a jílovců v bělokarpatském příkrovu. Na kontaktech hornin vypálené porcelanity. U obce Komňa. Bonsai muzeum Isabelia o rozloze 3 000m2 ve Starém Městě s ukázkou japonských zahrad vč. možností koupi bonsaií. www.bonsaimuseum.cz Folklórní festival v amfiteátru Starý Hrozenkov Blatnice pod Svatým Antonínkem je místem tradiční červnové pouti přehlídky lidových krojů. Na okraji obce pod Starou horou je cenný soubor vinařských sklepů chráněných jako vesnická památková zóna. Jízda králů je lidová slavnost během posledního květnového víkendu, při které na opentlených koních objíždějí chlapci vesnici a vyvolávají vtipné veršovánky na oslavu svého „krále“. Králem je nedospělý chlapec, oblečený ve starodávném ženském kroji, na hlavě má korunu z květin a vyšívaných pentlí a v ústech svírá růži jako symbol mlčenlivosti. Střeží ho dvě pážata, kteří jsou oděni do stejného kroje jako král. Jízda králů se koná ve Vlčnově (komerční), Hluku, Kunovicích aj.

jízda králů Kunovice 2008

Letecké muzeum Kunovice bylo založeno v roce 1970 původně jako muzeum letounů vyrobených v kunovické továrně, posléze se rozrostlo ale i o stroje jiných výrobců. Prvním letounem muzea byl letoun z aeroklubu z Jaroměře L-29A Delfín-Akrobat. V současné době stojí na ploše muzea 21 letadel a vrtulník Mi-4. www.slovackemuzeum.cz Modrá voda – zatopený jámový lom nedaleko obce Komňa, romantické místo ☺ Památníky americkým letcům dálkových bombardérů 15. americké letecké armády, sestřeleným německými stíhači v l. 1944-1945 v prostoru východní Moravy. Pomníčky jsou situované v místech, kam dopadly jednotlivé stroje (Vyškovec Hřibovňa, Vyškovec Valmont). Památník Velké Moravy ve Starém Městě byl postaven v místech základů prvně objevené a uznané stavby z doby velkomoravské – kostela Na Valách, objevenéh v roce 1949 uprostřed rozsáhlého pohřebiště. www.slovackemuzeum.cz

památník letcům Vyškovec Hřibovňa

Rodiště a muzea J. A. Komenského – Nad místem, kde se narodil J.A.Komenský, vedou odborníci neustále diskuze. Podle nejnovějších bádání byl rodištěm Uherský Brod, v úvahu však přicházejí i obce Komňa a Nivnice. Z Komni pocházel prokazatelně Komenského rod, kde je nyní umístěn památník a v prostorách staré tradičně zděné sýpky je nyní muzeum Komenského. Další muzeum věnované učiteli národů je v Uherském Brodu. Slovácké muzeum v Uherském Hradišti s galerií lidových zvyků a obyčejů Slovácka a lidových oděvů regionu. Mezi pravidelné programy muzea patří také předvádění výroby a prodej slováckých výrobků během vánočních a velikonočních svátků. www.slovackemuzeum.cz Strážnice je obec s možností prohlídky různých typů lidových staveb Slovácka, obytných i hospodářských, v „Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy“.

17


Topolná – ves s dochovanou památkou lidového stavitelství: zemědělská usedlost s expozicí lidového bydlení a kovářství. Tvarožná Lhota Muzeum jeřábu oskeruše (Sorbus domestica). Jedná se o mohutný strom, kterému na Slovácku říkají oskoruša. Strom dosahuje výšky 15 až 30 metrů a i tři sta let starý jedinec plodí přes tunu ovoce. Oskoruša byla a stále je tradičním léčitelským stromem. Účinná je především při poruchách trávení, dnes je doporučován i diabetikům. Z dozrálých, sladkokyselých a šťavnatých plodů se vyrábí kompoty, marmelády, posypky, mošty, čaje, likéry a především pálenka. Uherský Brod je jedno z nejstarších sídel jihovýchodní Moravy s historickým centrem vyhlášeným v roce 1990 za památkovou zónu. Je zde kostel Mistra Jana Husa, dominikánský kostel a klášter, farní kostel, Panský dům, Sloupová síň v Muzeu Jana Amose Komenského, bývalá židovská čtvrť s Židovskou modlitebnou a Židovským hřbitovem. V roce 1272 bylo město Brod povýšeno Přemyslem Otakarem II. na královské město. Uherský Brod pořádá pravidelná kulturní setkání se zástupci holandského města Naarden, kde se nachází hrob J.A.Komenského. Uherské Hradiště je centrum Slovácka v úvalu řeky Moravy v místech prehistorického osídlení a dnes místem památek Velkomoravské říše. Větrný mlýn v Kuželově je jedním z mála dodnes zachovalých větrných mlýnů u nás. Jedná se o tzv. holandský typ a byl pravděpodobně postaven v roce 1842. Nachází se na nezalesněném hřbetu Bílých Karpat jihozápadně od Velké nad Veličkou. www.technicalmuseum.cz A co dál? Uchvátila Vás tato oblast ? Přijeďte pobejt a pomoct „séct“ rúčo kosou bělokarpatské louky na začátku července a přispět tak k udržení biologické rozmanitosti vstavačových společenstev. více na http://www.vychodni-morava.cz/ www.kosenka.cz aj.

18


Použitá literatura: Mapa Slovácko – Bílé Karpaty 92 (2007): Edice Klubu českých turistů, 4. vydání. Průvodce po Čechách a Moravě (2006): Průvodce Slovácko – Uherskohradišťsko, svazek 51. www.botany.cz www.bilekarpaty.cz www.kvetenacr.cz

19

Malý biologický průvodce Bílé Karpaty oblast Kopanice

Recommend Documents