AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR
LIDOVÁ ARCHITEKTURA
CHKO BÍLÉ KARPATY
Národopisné oblasti Bílých Karpat
Dům ze Žítkové v 60. letech minulého století
Dvorec ve Vápenicích v 60. letech minulého století
Dům ze Žítkové
Bílé Karpaty se rozkládají v délce 80 km na moravsko-sloven ském pomezí. Zasahují do několika etnografických regionů, které se od sebe liší jak kulturně, tak přírodními podmínkami. To se projevuje také v různorodosti lidové architektury. Za tímco v severní více zalesněné části Bílých Karpat převládaly dřevěné roubené stavby, na jihu se jako stavební materiál používala především hlína.
Typy zástavby V horských podmínkách byl vždy nedostatek půdy vhod né k obdělávání, a proto na vhodných místech vznika ly nepravidelně rozptýlené dvorce obklopené drobnými políčky a sady. V okolí Starého Hrozenko va se takové usedlosti nazývají kopanice, za tímco se Valašsku se označují jako paseky. Seskupením jednot livých dvorců vznikaly dvorcové vesnice.
Dvorcové uspořádání usedlostí na Žitkové
Dvorec na Žítkové
Vazba architektury na podmínky prostředí přestala být během 20. století zřejmá. Soudobá architektura setřela regionál ní rozdíly a většina novostaveb již nebere v úvahu přírodní poměry ve svém okolí. Ukazuje se však, že tradiční stavební materiály a postupy se dají s úspěchem využít i v současném stavebnictví. Možná právě proto začínají být zbytky tradiční architektury nejen romantickým dokladem života v minulos ti, ale i významným zdrojem inspirace a poučení pro opravdu moderní stavebníky.
Mnohé podhorské ves nice na Luhačovském Zá lesí a jižním Valašsku mají charakter rozvolněné řadové nebo řetězové zástavby. Domy jsou zde často orientovány štítem do ulice, mají od sebe odstupy a podél hlavní komunikace jsou uspořádány v řadách. Rozvolněná zástavba v Kladné-Žilíně V okrajových částech vesnice se vzdálenosti mezi jednotlivými objekty zvětšují a zástavba má shlukový charakter. Pro jižní části Bílých Karpat (Uherskobrodsko, Horňácko a strážnické Dolňácko) jsou typické táhlé silniční vesnice s usedlostmi seřazenými podél komunikací. Po obou stranách cest jsou těsně vedle sebe uspořádány domy, které se vyznačují okapovou orientací tvořící souvislou uliční frontu.
Dům na Vyškovci v 60. letech minulého století Ulicová zástavba podél silnice ve Velké nad Veličkou
Strážnické Dolňácko
Horňácko Dům ze Strážnice Typickým znakem je sed lová střecha orientovaná do ulice okapovou stranou. Mnohé domy jsou v okolí oken a dveří ozdobeny malovaným ornamentem. U země se nachází podél ný modrý pruh, nazývaný obrovnávka.
Stodola z Tasova Materiálem pro stavbu stodol na Dolňácku byly pálené i nepálené cihly – kotovice. Někdy byly omítnuty a bíle olíčeny. Využívaly se ke skladování zemědělských produktů a nářadí. V některých ves nicích se v nich mlátilo obilí, proto se označovaly jako mlatevny.
Vinařský sklep z Petrova Slouží ke zpracování vína, ukládání vinařského ná řadí a nádob a také ke společenskému poseze ní. Petrovské sklepy se vyznačují zcela osobitou architekturou. Nejstarší z nich pocházejí až ze 16. a 17. století.
Žudro z Tasova Je to klenutý přístavek u vchodu do domu nebo vinařského sklepa. Chránil vchod pro ti špatným povětrnostním podmínkám a v některých místech Slovácka býval zdoben malovaným ornamentem.
Dům z Velké nad Veličkou Také na Horňácku jsou domy orientovány oka povou stranou do ulice. Jejich průčelí ale není tak honosně zdobeno orna mentem jako usedlosti na Dolňácku a jediným zdob ným prvkem zůstává obrovnávka.
Stodoly z Hrubé Vrbky Stodoly z Hrubé Vrbky. Při stavbě stodol na Horňácku se často uplatňoval místní kámen. Narozdíl od sousedního Dolňácka jsou zdejší stodoly orientovány k příjezdové cestě štítem. Seník v Javorníku Pro horňáckou krajinu jsou typické ro zsáhlé luční porosty. V minulosti se tyto louky ručně kosily a vysušené seno se skladovalo v roubených senících na okraji vesnice. Mezery mezi trámy umožňovaly větrání.
Komora z Hrubé Vrbky Potraviny, obilí nebo zemědělské ná řadí se na Horňácku ukládaly do ko mor. Většinou to byly osamoceně před domem stojící stavby z kamene nebo kotovic. Větší soubor komor se zachoval v obci Hrubá Vrbka.
Uherskobrodsko
Luhačovské Zálesí
Okapová orientace domů je typická také pro Uherskobrod sko. V průčelí domu sedláka nesměly chybět velká vrata, za kterými byl široký průjezd do dvora (dům sedláka z Horního Němčí). Drobní rolníci a ře meslníci s menším hos podářstvím se obeš li bez velkého dvoru, průjezdu i vrat a do jejich domu se vstu povalo malými dveřmi (dům zvěrokleštiče z Komně). Zajímavě tvarované komíny mají nejen svoji estetickou hodnotu, ale také zabraňovaly jiskrám z ohniště, aby nevyle tovaly nad střechu, kde by mohly způsobit požár
Dům z Kladné-Žilína Obytné domy na Luhačovském Zálesí byly původně roubené. Stály na kamenné podezdívce a byly omazány hliněnou omítkou. Do ulice byly orientovány štítem a mezi sebou si udržovaly nepravidelné mezery. Stodola z Kaňovic Hospodářské stavby měly rovněž původně roube nou konstrukci. Nověji se používaly i kotovice nebo prkna.
Komora z Kaňovic Hospodářské nářadí a produkty se skladovaly v patrových sýpkách. Stávaly většinou osamoceně nedaleko domu a jejich horní patro bylo zpřístupněno malou dřevěnou pavlačí.
Častým zdobným prvkem na průčelí domů jsou barevně odlišené šambrány (obruby) okolo oken nebo dveří.
Zvonice z Podhradí Dřevěný materiál se používal i na stavbu drobných sakrálních objektů, zejména zvonic.
Moravské Kopanice
Jižní Valašsko
Dvorec ze Žitkové Kopaničářská usedlost má charakter dvorce, kde jsou oko lo obytného domu rozestavěny stodoly, kůlny a chlévy. Jednotlivé objekty jsou propojeny plaňkovým plotem, který uzavírá malý dvůr. Jednotlivé dvorce obklopují hospodářské pozemky.
Zástavba v Nedašově Lhotě Základním znakem pů vodní zástavby v ob cích na jižním Valašsku je štítová orientace domů směrem k hlavní cestě. Mezi jednotlivými domy jsou nepravidelné rozes tupy.
Dům z Nedašovy Lhoty Obytné domy na jižním Valašsku byly roubené, z vnější strany neomítnuté. V průčelí domu se nad okny nacháze la malá podélná stříška zvaná podlomení. Střecha byla původně krytá štípaným šindelem, později i pálenými střešními taškami.
Původně měly domy na Ko panicích roubenou kon strukci s hliněnou omítkou. Uvnitř byly rozděleny na dvě místnosti. Vstupnímu pros toru se říkalo pitvor a sloužil jako skladovací prostor nebo i k ustájení hospodářských zvířat přes zimu. Druhá míst nost byla obytná jizba. Později se začaly ke stavbě používat i ne pálené cihly – koto vice a zvětšoval se i počet místností. Domy kryla valbová střecha z došků vy robených ze žitné slámy.
Stavební materiály Na stavbu stodol a jiných hospodářským budov se někdy používala kombinace různých materiálů – kámen, dřevo, nepálená cihla.
Dům v Horním Němčí
Dům v Nedašově
Vydala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa CHKO Bílé Karpaty ve spolupráci se Vzdělávacím a informačním střediskem Bílé Karpaty, o.p.s. Autor textu: V. Šácha Foto: archiv VIS Bílé Karpaty a archiv Správy CHKO Bílé Karpaty Mapa: M. Žmolík Grafické zpracování: J. Hajduchová Rok vydání: 2009 AOPK ČR, Správa CHKO Bílé Karpaty Nádražní 318 Luhačovice 763 26 tel.: 577 119 626-7 e-mail:
[email protected] web: www.bilekarpaty.nature.cz
