Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Management v kultuře
MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Slavnostní barokní kultura v Hospitalu Kuks a její zpřítomňování Bc. Andrea Víšková
Vedoucí práce: doc. Ing. František Svoboda, Ph.D. 2016
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených zdrojů. V Brně dne 9. 12. 2016.
……………………………………………………… Jméno a příjmení
Anotace: Cílem diplomové práce je ukázat na barokní architektonické památce Hospital Kuks problematiku zpřítomňování původní slavnostní kultury a zachování tradic, které jsou s ní spjaté. První část zmapuje stěžejní kulturní vývoj Hospitalu Kuks od jeho založení po současné slavnostní dění v prostorách objektu. Na základě teoretické části se v druhé polovině práce vytvoří návrh události, jež byla typická pro Hospital Kuks v barokním období a zaměří se na její marketingový plán. Klíčová slova: kultura, slavnosti, hospital, Kuks, baroko
Annotation: The aim of this thesis is to show on the baroque architectonical monument Hospital Kuks the problematic making the original festive culture present and preserving traditions that are connected to it. The first part maps the core cultural development of Hospital Kuks from its foundation to the present festive events in the premises of the building. Based on the theoretical part a proposal for an event, which was typical for Hospital Kuks in the baroque period, has been created and will focus on its marketing plan. Keywords: culture, celebrations, hospital, Kuks
Děkuji doc. Ing. Františku Svobodovi, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce a poskytnutí cenných rad. Děkuji Markétě Sýsové, správkyni objektu Hospitalu Kuks, za předání důležitých informací.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1.
Období baroka ..................................................................................................................... 2 1.1.
Charakteristika baroka ................................................................................................. 2
1.1.1.
1.1.1.1.
Sochařství a malířství .................................................................................... 3
1.1.1.2.
Architektura .................................................................................................. 4
1.1.2. 1.2. 2.
Baroko jako umělecký sloh .................................................................................. 3
Společenský život ................................................................................................. 5
České baroko ............................................................................................................... 7
Kuks .................................................................................................................................. 11 2.1.
František Antonín Špork ............................................................................................ 11
2.1.1.
Raná léta ............................................................................................................. 11
2.1.2.
Vlastnictví .......................................................................................................... 12
2.1.3.
Mecenáš barokní doby ....................................................................................... 13
2.1.4.
Hrabě a spory ..................................................................................................... 14
2.1.5.
Na konci života................................................................................................... 15
2.2.
Obec Kuks ................................................................................................................. 16
2.2.1.
Historie kukského údolí ..................................................................................... 16
2.2.2.
Realizace staveb ................................................................................................. 16
2.2.3.
Popis lázeňského areálu ..................................................................................... 17
2.2.4.
Popis hospitalu ................................................................................................... 19
2.2.4.1. 3.
Revitalizace Kuksu – Granátové jablko ...................................................... 22
Marketing Hospitalu Kuks a podstata jeho fungování ...................................................... 24 3.1.
Marketing obecně ...................................................................................................... 24
3.1.1.
Marketingový mix .............................................................................................. 24
3.1.2.
Marketingový výzkum a marketingová analýza ................................................ 25
3.2.
Marketing kulturní památky ...................................................................................... 26
3.2.1.
Marketingový mix 5 P kulturní památky ........................................................... 27
3.2.2.
Marketingová analýza kulturní památky ............................................................ 28
3.3.
Správa objektu Hospitalu Kuks ................................................................................. 29
3.4.
Revitalizace KUKS o. p. s. ........................................................................................ 32
3.4.1.
Hotové projekty .................................................................................................. 33
3.4.2.
Vize do roku 2020 .............................................................................................. 35
4.
Slavnostní kultura ............................................................................................................. 38 4.1.
Události za doby mecenáše F. A. Šporka .................................................................. 38
4.1.1.
Divadlo a hudba ................................................................................................. 38
4.1.2.
Hostiny a svatby ................................................................................................. 39
4.1.3.
Plesy ................................................................................................................... 40
4.1.4.
Benátská noc ...................................................................................................... 40
4.1.5.
Závodiště ............................................................................................................ 40
4.1.6.
Čas filozofování ................................................................................................. 41
4.1.7.
Pasování rytířů .................................................................................................... 41
4.2.
Události dnes a zpřítomňování barokního kouzla ..................................................... 42
4.2.1.
Prohlídkové okruhy ............................................................................................ 43
4.2.2.
Regionální vzdělávací centrum .......................................................................... 44
4.2.2.1.
Letní škola památkové edukace 2016 ......................................................... 44
4.2.3.
Svatební obřady .................................................................................................. 44
4.2.4.
Zkus maraton Kuks, Zkus poznat Kuks, Zkus noční Kuks ................................ 45
4.2.5.
Koncerty ............................................................................................................. 45
4.2.6.
Zahradnické a vánoční trhy ................................................................................ 46
4.2.7.
Den s Královéhradeckou policií na Kuksu ......................................................... 47
4.2.8.
Seminář Preventivní péče o historické knihovní fondy ..................................... 47
4.2.9.
Noc kostelů v Hospitalu Kuks ............................................................................ 47
4.2.10. Vernisáže ............................................................................................................ 47 4.1.11. Divadelní scéna .................................................................................................. 48 4.2.12. DušeKraj v Hospitalu Kuks................................................................................ 48 4.2.13. Theatrum Kuks ................................................................................................... 49 4.2.14. Vinobraní na Kuksu ........................................................................................... 50 4.2.15. Svatohubertské slavnosti v Kuksu...................................................................... 50 4.2.16. Barokní den v Kuksu a Slavnosti koní v Kuksu................................................. 51 4.3. 5.
Shrnutí kulturního dění v Kuksu ............................................................................... 51
Návrh kulturní akce „Šporkova noc“ ................................................................................ 53 5.1.
Poslání akce ............................................................................................................... 54
5.2.
Marketingový mix ..................................................................................................... 55
5.2.1.
Produkt ............................................................................................................... 55
5.2.2.
Cena .................................................................................................................... 56
5.2.3.
Distribuce ........................................................................................................... 57
5.2.4.
Propagace ........................................................................................................... 57
5.2.4.1.
Webové stránky .......................................................................................... 57
5.2.4.2.
Sociální sítě ................................................................................................. 58
5.2.4.3.
Rozhlasová a tištěná média ......................................................................... 60
5.2.4.4.
Plakáty, letáky, pozvánky ........................................................................... 60
5.2.4.5.
Reklama v kině ........................................................................................... 61
5.2.4.6.
Lidé ............................................................................................................. 61
5.3.
Marketingová analýza ................................................................................................ 62
5.4.
Dramaturgický plán ................................................................................................... 64
5.5.
Produkční zajištění a finanční plán ............................................................................ 67
5.5.1.
Produkční zajištění ............................................................................................. 68
5.5.1.1.
Prostory ....................................................................................................... 68
5.5.1.2.
Náklady před termínem akce ...................................................................... 68
5.5.1.3.
Lidé ............................................................................................................. 70
5.5.3.
Finanční plán ...................................................................................................... 72
Závěr......................................................................................................................................... 74 Seznam použitých pramenů a literatury ................................................................................... 79 Seznam obrázků ....................................................................................................................... 84 Seznam tabulek ........................................................................................................................ 85 Seznam příloh ........................................................................................................................... 86
Úvod Diplomová práce nese název Slavnostní barokní kultura v Hospitalu Kuks a její zpřítomňování, která je rozčleněna do dvou úseků. Práce ukazuje na barokní památce, že nemusí sloužit pouze k tradičním prohlídkám, nýbrž k zpřítomňování její zašlé slávy v podobě kulturních událostí. Hlavním cílem je zmapovat kulturní dění v historickém areálu Kuksu a prozkoumat, jak je schopna návaznosti na její tehdejší slávu. Teoretická část se v prvních kapitolách zabývá především vznikem hospitalu a samotné obce Kuks. Je zapotřebí si připomenout, v jaké době se tento komplex staví, usnadní tím pochopení zásadní myšlenky projektu zakladatele Františka Antonína Šporka. Historický areál nezahrnoval pouze pravý břeh Labe, který je všem známý, kde stojí barokní špitál. Z různých dochovaných artefaktů lze vyčíst, že na levém břehu Labe se tyčily velkolepé lázně. Právě tam se odehrával veškerý společenský život, který je nyní soustředěn na protější stranu čili do hospitalu. Proto je zvolen název v Hospitalu Kuks, protože tam se odehrává zpřítomňování nejen barokních slavností. Budou popsány prostory lázeňské a špitální, k čemu sloužily a k čemu jsou využívány dnes v rámci slavnostního dění. Další kapitola se zabývá konkrétními událostmi konající se doby hraběte Šporka a v druhé polovině odkryje přítomný obraz dění v hospitalu. Aby se takové události mohly uskutečňovat, je důležité mít vhodně zvolený marketingový nástroj, který baroknímu komplexu nechybí. Hospital Kuks byl do diplomové práce zvolen především kvůli tomu, že i památka může mít dobře fungující marketing, který naláká během sezóny několik desítek tisíc turistů a nemusí chátrat. Praktická část se podívá blíže na využívající marketing pracovníků kolem hospitalu a podá další návrh akce, jež by se mohla v budoucích letech uskutečnit. Konkrétní akce dokáže zpřítomnit slavnost z 18. století, Benátskou noc, která bude přizpůsobena dnešním podmínkám a moderní době. Myšlenka návrhu marketingového plánu obnovení Benátské noci vznikla na základě toho, že správci Hospitalu Kuks podporují zajímavé plány a nebojí se pomoci je realizovat. To je evidentní z teoretické části, kde je nastíněn kulturní kalendář roku 2016 a 2017. Diplomová práce je podložena způsobilou odbornou literaturou, poznatky získané během studia, a především díky rozhovorům s paní Markétou Sýsovou, PR manažerkou Hospitalu Kuks. Na veškeré otázky, jež byly v práci položeny, se díky novým znalostem nalezly vhodné odpovědi. Jejich vyhodnocení poskytne závěrečné ustanovení.
1
1. Období baroka „Pro barok takovým základním činitelem, utvářejícím jeho charakter, je jakási jeho dvojlomnost: snaha postihnout za viditelným světem, přístupným smyslům, druhý svět, jiný život, jinou prostorovost, jinou atmosféru. To se jeví nejen v obrazech a vůbec v uměleckém díle, jež s oblibou znázorňuje člověka na hranicích světa vezdejšího a světa nadpřirozeného, v tom hlavně v okamžicích smrti, ale i v celém formálním ustrojení jeho.“1 Český historik Zdeněk Kalista nahlížel na baroko jako na nový svět a podlehl jeho kouzlu. Je autorem několika publikací zabývající se tímto obdobím, za zmínku stojí České baroko či Tvář baroka.2 Než se samotná práce pustí do slavnostní kultury v Hospitalu Kuks, je důležité si ve stručnosti připomenout, jak tato doba ovlivnila české země a její společnost. A co vlastně znamenalo baroko a jak se na něj nahlíží dnes? Na to samé se ptal již zmíněný Zdeněk Kalista, jenž byl velikou inspirací pro mé zamyšlení se nad otázkami týkajících se barokního období. Další řádky odkryjí podstatu baroka, myšlení barokní společnosti, odraz období v architektuře, sochařství, malířství. Poté se přesune práce k baroku v české zemi, a co znamená jeho odkaz pro dnešní společnost (jakési prolínání). Kapitola se snaží nastínit dobu, ve které se Hospital Kuks začal stavět.
1.1. Charakteristika baroka Každé období má své časové ohraničení, které není snadné s přesností vymezit. Není tajemstvím, že baroko vzniklo po renesanci v jižní Evropě, v Římě, již kolem roku 1525. Od těchto let dochází v Itálii k novému postupnému vývoji malířství. Renesance pomalu mizí a nastupuje barokní styl plný rafinovaného půvabu. Roku 1527 dochází k vyplenění Říma, které vyvolalo rozsévání stylu. Nepříjemná událost zasáhla mnoho umělců žijících v Římě. Spousta z nich utekla, jejich díla byla zničena. Po několika letech došlo ve městě ke svolání koncilu, který spustil katolickou reformě. Je evidentní, že nevypukne nové umělecké období ze dne na den, ale že existuje mnoho událostí, které tomu předcházejí.3 Dvě doby, renesance a baroko,
1 KALISTA, Zdeněk. Tvář baroka: poznámky, které zabloudily na okraj života, skicář problémů a odpovědí. 1. vyd. Praha: SPN, 1992. Odborná literatura pro učitele. ISBN 80-04-25385-7, s. 13. 2 Tamtéž, s. 13 3 CHASTEL, André. Vyplenění Říma: od manýrismu k protireformaci. Brno: Barrister & Principal, 2003. Dějiny a teorie umění. ISBN 80-86598-50-0, s. 6.
2
jsou nesmírně odlišné, společnost změnila své myšlené, názory, celkově pohled na svět a především na pozemský život. Pro baroko je typická dramatičnost, prostorovost, vše se zdá být v pohybu a vzniká dojem příběhu. Prostor zde není myšlen pouze jako místo, v němž se momentálně člověk nachází, nýbrž jako nekonečný prostor. Jedinec vykřikne zvolání a tuší, že může vzniknout tzv. echo, jež se rozléhá v dálkách, jde přes hranice, a to chce i on sám. V centru dění je nitro člověka, duch, příroda a jejich přirozené splynutí a vzájemné ovlivňování.4 Začíná nové prostorové cítění světa, které započalo již na konci 15. století, kdy se vydávalo několik mořeplavců na zámořské objevy. Právě nalezený kousek země – prostoru – vyvolává pocit úžasu nejen v samotných objevitelích ale i v lidstvu. Z fantazijní představy se stává realita, avšak fantazie zdaleka nekončí, v publikaci Tvář baroka se nachází výstižná věta pro tyto objevy: „Jako by náraz nezvyklé podívané probudily v lidských duších jakýsi zmatek, který odpoutává člověka od skutečnosti a nechává jej vlát bez zadržení ve vichru fantazie.“ 5 Poznávají se jiné tvary, kultury, gesta, nezvyklé barvy apod. Velká škála barokních umělců se tím inspiruje a tvoří se typické barokní myšlení. Paradoxem může být, že zámořské objevy jsou „dílem“ renesance, avšak vnímání objeveného prostoru pro renesančního a následně barokního člověka je rozdílné. 1.1.1. Baroko jako umělecký sloh Pro baroko existují dva významy, při čemž se přiklání historici a znalci daného slohu k prvnímu, staršímu, výkladu. Prvním z nich je, že barok znamená formální zdivočelost a tím druhým popisem je obsahová zmatenost. Zdivočelost je spojena především s lidmi a jejich popíráním norem a hodnot. Formálnost je zase viděna v jazykovém citu. 6 Konečně se sloh mající kořeny v Evropě rozšířil i za její hranice, konkrétně do Ameriky a Asie. Prvně se hovoří o světovosti.7 1.1.1.1.
Sochařství a malířství
Pro veškeré barokní umění se vytvořil výčet charakteristik. Do popředí se dostává hybnost, dramatičnost, členitost, kterou lze spatřit zejména v sochařství, ve tvářích a dynamickém
4 KALISTA, Zdeněk. Tvář baroka: poznámky, které zabloudily na okraj života, skicář problémů a odpovědí. 1. vyd. Praha: SPN, 1992. Odborná literatura pro učitele. ISBN 80-04-25385-7, s. 35. 5 Tamtéž, s. 36 6 Tamtéž, s.148 7 BÁRTA, Miroslav a Martin KOVÁŘ. Civilizace a dějiny: historie světa pohledem dvaceti českých vědců. Vyd. 1. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2301-8, s. 309.
3
pohybu těla zhotovené sochy. Ty se nacházejí na mostech, vzniká tak dojem vítání a oslovování kolemjdoucích. Také před branami chrámů se zhotovovaly. Tam byly postaveny za účelem přípravy vstupu do božského místa. Jakýsi duch a cit člověka je zhmotněn ve tvarech veškerých děl. Sochaři, malíři i architekti na sebe často navazovali svými díly. Příkladem může být sloup v chrámu, jenž je prodloužen v malbě i na strop. Vzniká optický klam, zvětšuje se prostor, hovoří se o trojrozměrnosti. Oko diváka se snažili umělci zaujmout a ohromit velkolepým prostorem. Například tím, že postavy ve výtvarných obrazech byly malované, jako by překračovaly rám. Dalším znakem obrazů je propracovanost malovaných postav. Výtvarník sahal po prudké barvitosti, které rozprostřel na plátně. Umění šerosvitu dokázal zakomponovat a ani dualismus mu nebyl cizí. Odvěký zápas dobra a zla se v 17. století objevoval na mnoha místech. Dobro bylo spojené vždy s pravdou, naopak zlo s hříchem a neřestí.8 1.1.1.2.
Architektura
Přírodě i kosmu se barokní stavby otevírají a stávají se jejich součástí. Monumentálnost budov v pozorovatelích vyvolávají masité kopule, výšky památek, průčelí s ozdobnými sloupy. Za zmínku stojí výstavba kostelů, kapliček, měšťanských domů, zámků, paláců atd. V českých zemích na mnoha náměstích stojí morové sloupy zdobené anděly (opěvování mariánského kultu), kašny, u delších cest kapličky a boží muka, které dodávaly sílu lidem, že v těchto krajinách nejsou sami. Jestliže pro renesanci byl typickým tvarem kruh, pro baroko to byly ovály, elipsy. Elipsa navazovala na kosmologický model eliptické dráhy těles Johanna Keplera. Běžná dráha planet je pro barokní architekty pomyslnými schody do nebe. V církevních stavbách je všudypřítomná náboženská tematika. Interiér se chlubil freskami, již výše zmíněnými dramatickými obrazy, které podtrhlo zlaté rámování, soškami, štukovými reliéfy a oponami.9 Zvolené křivky (rovné linie z dob renesance se ztrácí a jsou deformovány) evokují opět hybnost, a nejen díky těmto tvarům v lidech probouzí rytmy spojené s pomyslnou hudbou či tancem.10 Barokní hudba je velkým pojmem, z epochy vzešlo hodně známých muzikantů i na ně architekti brali ohled a budovy oplývají skvělou akustikou.
8 Baroko v nás [dokument]. Režie Hana Teislerová. Česká republika, 1996. 9 Tamtéž 10 KALISTA, Zdeněk. Tvář baroka: poznámky, které zabloudily na okraj života, skicář problémů a odpovědí. 1. vyd. Praha: SPN, 1992. Odborná literatura pro učitele. ISBN 80-04-25385-7, s. 18.
4
1.1.2. Společenský život O baroku se na jedné straně hovoří jako o pozlacené, lesklé a okázalé době, na té druhé se na ní vzpomíná jako o éře temna, krize, úpadku. Evropu postihla roku 1618 tzv. Třicetiletá válka, která přinesla s sebou různé nemoci, strach a bídu. Bojovalo se o moc, o vlastní ideu a prosazování konkrétního náboženství. Prakticky vznikaly kvůli neustálým bojům sociální spory, vyhraněné názory mezi katolíky a evangelíky a politické převraty. Jak to tedy poznamenalo společnost? Rozpor nepanoval pouze mezi různými subjekty, nýbrž i člověk prožíval své souboje. Barokní lidé byli totiž takovými divadelními herci. V jejich hlavách vznikala hra mysticismu a smyslnosti, tradicionalismu a nového poznání či prosazení přirozeného práva a upřednostnění absolutismu.11 K trůnu se dostali panovníci, kteří uplatňovali absolutistický styl vládnutí. O společnosti se nemůže mluvit jako o homogenním celku. Samozřejmě byla rozdělena do několika vrstev, z nichž ta nejvýše postavená byla šlechta. Prosazoval se přísný model společenských typů v mentalitě i kultuře, kladl se důraz na přesné formulace a hodnocení událostí, které byly zaznamenány v kronikách, v novinách, letácích. 17 století je spojeno s masovou politickou propagandou a s tím rostla touha ospravedlňovat různé odboje a opozice, k čemuž patří rebelie a anarchie.12 Rosario Villarri v knize Barokní člověk a jeho svět rozdělil barokní společnost do několika skupin a podrobně je zkoumal. Spíše, než o nějaké typologii společnosti, hovoří o lidech, kteří se v barokním období objevovali a byli s ním spjatí. Tato práce se přímo zabývat takovým členěním nebude, jelikož to není tématem bádání. Pouze pro představu se zmiňuje o státníkovi, vojákovi, finančníkovi, sekretáři, kazateli, povstalci, misionáři, řeholníkovi, čarodějnici, umělci, měšťanovi, vědci i panovníkovi.13 Veškeré kulturní dění bylo směřováno do měst. Pokud člověk v té době chtěl znamenat více, stěhoval se právě tam. Kdo se chtěl stát učeným, musel také zavítat do města. Na univerzitách
11 VILLARI, Rosario (ed.). Barokní člověk a jeho svět. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2004. ISBN 80-7021-683-2, s. 11. 12 Tamtéž, s. 12 13 VILLARI, Rosario (ed.). Barokní člověk a jeho svět. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2004. ISBN 80-7021-683-2, s. 7.
5
se zakládaly obory jako dějiny, literatura a umění, ale v 17. století přibyl další neméně zajímavý, přírodní vědy.14 Co se týkalo velkolepých slavností, ty měla na starost šlechta nebo sám panovník vyhlásil zábavu. Žádné období před barokem s oslavami nebylo tak spojováno a nemělo pro něj takový význam. Ze všech evropských dvorů se line barvitá podívaná. Akce se nepořádaly pouze na dvorech, avšak s velkou oblibou i na venkovských sídlech. Pro baroko byla typická soutěživost mezi královskými dvory, šlechtou a vysoce postavenými lidmi. Každý se chtěl předvést, ukázat své bohatství. Rádi utráceli nemalé obnosy za okázalé slavnosti. Nad architektonickými skvosty baroka se spouští ohňostroje, pořádají se turnaje, divadelní představení, koncerty, náboženské obřady, karnevaly, plesy, svatební i pohřební průvody, lovecké hony atd. 15 Nejoblíbenější událostí se stal ceremoniál na zámku, kde byli korunováni panovníci.16 Ty nejžádanější události byly spojené s tancem. Tanec se stal chválou baroka, i když se zprvu může jevit jako hříšnou záležitostí (člověk při něm musí myslet na Boha).
17
V předchozí
kapitole se ukázalo, že i některé stavební prvky vyjadřují pocity spojené právě s tancem. Místnosti určené k tanečním radovánkám byly těmi nejokázalejšími v celé budově. Existuje také mnoho tanečních forem vznikajících v 17. a 18. století na francouzském dvoře, a dokonce se ustálil termín barokní tanec, který se objevil až v 60. letech 20. století. 18 Ke dvorním slavnostem patřila přísná kultura odívání. Vybíraly se drahé látky, přepychové šperky, kvalitní paruky, obuv a všechno se to podtrhlo výraznými parfémy. Každý se chtěl předvést. Mnohým se vybaví kadeřavé paruky na pánech, vysoké účesy u dam, do nichž si splétaly květiny a tzv. „mouche“. Toto francouzské slovo znamená v překladu muška a jedná se o umělou pihu, kterou si ženy lepily na tvář za účelem přilákání mužů. Zajímavostí je, že tvarově nebyla pouze kulatá, ale i čtvercovitá, srdcovitá. Dokonce měla obrys zvířete či kočáru se spřežením.19
14 BÁRTA, Miroslav a Martin KOVÁŘ. Civilizace a dějiny: historie světa pohledem dvaceti českých vědců. Vyd. 1. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2301-8, s. 311. 15 KALISTA, Zdeněk. Tvář baroka: poznámky, které zabloudily na okraj života, skicář problémů a odpovědí. 1. vyd. Praha: SPN, 1992. Odborná literatura pro učitele. ISBN 80-04-25385-7, s. 86. 16 Tamtéž, s. 67 17 GRMOLEC, Zdeněk. Konfese baroku. Vyd. 1. Brno: Boskovice, 2007. ISBN 978-80-7326-108-5, s. 73. 18 KAZÁROVÁ, Helena. Barokní taneční formy. 1. vyd. V Praze: Akademie múzických umění v Praze, Hudební fakulta, Katedra tance, 2005. ISBN 80-7331-026-0, s. 17. 19 VONDRUŠKA, Vlastimil. Intimní historie: od antiky po baroko. Vyd. 2. Brno: MOBA, c2013. ISBN 978-80243-5589-4, s. 96.
6
Nesmí se opomenout hudba, jež se obohatila o nové útvary. Vznikají vokální a instrumentální žánry a formy. Během veřejných hudebních představení jsou použity tyto: opera, kantáta, oratorium, sonáta, koncert. To si žádalo výstavby koncertních sálů, díky čemuž nastal jejich rozmach.20 Z různých lidových pověstí se lze dozvědět, že dlouhodobě v českých zemích již od dob středověku probíhaly tradice na venkově spojené s písněmi, pohádkami, pověrami atd. Soudě dle dnešního slavnostního dění na vesnicích se jedná o masopust, při kterém se tvořil maškarní průvod, lidové divadlo s lidovou hudbou a tancem. Takové zábavy se koncentrují do období svátků – k Vánocům, Velikonocům, Dožínkám nebo Posvícení.
1.2. České baroko Veškerá charakteristika evropského baroka platí i pro české baroko. V dalších řádcích se pouze upřesní dění na této půdě a společenský život, i když nastíněné je to už v předchozích kapitolách. Do čeho vstupuje mecenáš Špork se svým Hospitalem Kuks? Českému království v období baroka vládla monarchie Habsburků (od r. 1526). Před rokem 1620 zde kvetla česká kultura a byla opěvována jistá státní samostatnost českých zemí. Ale co se stalo po známém roce 1620? Odehrála se bitva na Bílé Hoře a náhle se pohled lidí obrátil. Najednou se tento mezník stal symbolem úpadku jazykového, kulturního i státního. „Transformace habsburské monarchie do podoby moderního, jednotně spravovaného státu logicky znamenala zánik dosavadních státoprávních individualit jednotlivých zemí podunajského soustátí.“ Zavedl se nový úřední jazyk, německý, a odborná byrokracie nahradila tehdejší stavovské reprezentace.21 Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 se české země podvolily katolické víře, přišla doba rekatolizace. Proto nastala velká míra migrace ze země, někteří se k tomuto náboženství nechtěli přiklonit a chtěli zamezit zabavení jejich majetku jako nekatolíkům.22 Pobělohorská rekatolizace však není pouze záležitosti víry, ale celkově národa. Tzv. katoličtí misionáři jezuitského řádu totiž ničili a pálili nekatolické knihy, které připomínaly českou kulturu, český jazyk. Stali se tak nepřáteli
20 VLNAS, Vít. Sláva barokní Čechie: stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. století. Praha: Národní galerie, 2001. ISBN 80-7035-258-2, s. 262. 21 Tamtéž, s.17. 22 KALISTA, Zdeněk. České baroko: studie, texty, poznámky. V Praze: Evropský literární klub, 1941. Národní klenotnice (Evropský literární klub), s. 15.
7
české vzdělanosti.23 Spisovatel Vít Vlnas popisuje, co slovo „jezuitský“ znamená: „Adjektivum „jezuitský“ v negativním smyslu přešlo z oblasti literární vědy do sféry ostatních uměnovědných oborů a posléze i do obecného povědomí o barokní kultuře vůbec.“ 24 Pouhým světlem pro českou společnost byl člen jezuita Bohuslav Balbín. Jeho spisy se staly vzorem pro formování českého národa při národním obrození.25 V kapitole o mecenáši F. A. Šporkovi, zakladateli Hospitalu Kuks, se popisuje, jak církev a jezuitský řád často trestali lidi, co vlastnili nekatolické knihy. Buď byli soudně stíhání nebo často končili jejich životy smrtí. Do českého prostředí přichází postupně barokní cítění. Cítění velké prostorovosti, které je naplněno duchem a nekonečnem. Touha po dálkách byla podtržena cestopisy, jež se ve velké míře studovaly a četly. Příkladem takového cestopisu může být líčení cest po Egyptě, Etiopii, Indii od P. Remedia Prudkého.26 Ačkoliv je vrytá na paměti ustálená fráze „doba temna“, jež odkazovala na literární upadající tvorbu, naleznou se některé dochované literární památky. Spisovatel Milan Kopecký v knize O barokní kultuře rozděluje několik tehdy existujících žánrů. Jedná se o kancionály (oficiální protireformační literaturu), pololidové kroniky, kramářské písně, prózu lidového čtení. 27 A stále jsou všem na paměti literární spisy Jana Ámose Komenského, jako Labyrint světa a ráj srdce, který žil v exilu. Jezuité vybudovali ve střední Evropě síť kolejí a dalších rezidencí zaměřených na katolické vzdělávání. Ve školství a v kazatelském působení nenacházeli soupeře, avšak vznikaly i jiné řády. Jednalo se o řád Milosrdní bratři, Barnabiti, Piaristé atd., kteří založili několik řeholních sídel. Tam se dodržovaly např. tradice spojené s mariánským kultem, reprezentovala poutní místa a lidem byly zpřístupněny jejich knihovny s učenými díly.28
23 VLNAS, Vít. Sláva barokní Čechie: stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. stokletí. Praha: Národní galerie, 2001. ISBN 80-7035-258-2, s. 18. 24 Tamtéž, s. 23 25 Tamtéž, s. 18 26 KALISTA, Zdeněk. České baroko: studie, texty, poznámky. V Praze: Evropský literární klub, 1941. Národní klenotnice (Evropský literární klub), s.21. 27 KOPECKÝ, Milan (ed.). O barokní kultuře: sborník statí. 1. vyd. Brno: Universita J.E. Purkyně, 1968, s. 32. 28 VLNAS, Vít. Sláva barokní Čechie: stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. století. Praha: Národní galerie, 2001. ISBN 80-7035-258-2, s.73.
8
Mezi reprezentanty českého umění, kteří přinášejí prostorovost a okázalost, se řadí: architekti Giovanni Domenico Orsi (kostel v Klášteře v Nové Bystřice)29, Giovanni Battista Alliprandi (kostel Nejsvětější Trojice v Kuksu)
30
, Jan Blažej Santini-Aichel (obnovení kostelů
v Kladrubech, v Sedlci) 31 , Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer (Karlovy Vary, kostel sv. Máří Magdaleny) atd. 32 , sochaři Jan Jiří Brendl, Ferdinand Maxmilián Brokof33, Matyáš Bernard Braun34 (důležitý sochař pro areál v Kuksu) atd., malíři Jan Kupecký35 a Petr Brandl36. Pro baroko byla typická potřeba reprezentace při veřejné sféře. Nejvlivnější lidé žili ve městech, kde vlastnili přepychové městské paláce, ale často působili ve svých venkovských sídlech, zámcích. Takovým stereotypem se stalo přejíždění z jejich panství a udávalo to rytmus tehdejšího života.37 Česká šlechta oplývala nevýslovným majetkem a ve střední Evropě hledala těžce konkurenci. Ohromné příjmy získala ze svých velkostatků, o které se staral nespočet poddaných. 38 Hospodařilo se v pivovarnictví, lihovarnictví, v solném, sklářském a textilním obchodu. 39 České baroko se označuje za kulturu šlechticko-venkovskou, měšťanstvo, které bylo posíleno za doby renesance a následně za osvícenství, zde upadá na stupni sociálního žebříčku. 40 Šlechta toužila po okázalosti a přepychu, proto si nechala na objednávku stavět zámky a paláce. Často mívala venkovská sídla, kde pobývala spíše přes letní měsíce. Charakteristické pro zámky byly obrovské zahrady, parky, kde se nacházelo mnoho stromů, sázely se květiny a stavěly se fontány či vodotrysky. Dokonce se chovalo exotické ptactvo v pavilonech a budovaly se umělé jeskyně. Sloupy, pilastry, oblé římsy, sochy zajišťovaly krásu vnějšího prostoru a nepřehlédnutelná schodiště, převážně kruhového tvaru, podtrhla příjezd návštěvníků. K letním
29 Tamtéž, s. 90 30 Tamtéž, s. 101 31 Tamtéž, s. 105 32 Tamtéž, s. 116 33 Tamtéž, s. 140 34 Tamtéž, s. 151 35 Tamtéž, s. 188 36 Tamtéž, s. 192 37 Tamtéž, s. 77 38 PÁNEK, Jaroslav a Vilém HEROLD. Baroko v Itálii-baroko v Čechách: setkávání osobností, idejí a uměleckých forem: sborník příspěvků z italsko-českého sympozia Barocco in Italia, Barocco in Boemia, uomini, idee, forme d'arte a confronto: Praha, Karolinum a vila Lanna 19.-21. dubna 1999. Praha: Filosofia, 2003. ISBN 80-7007-176-1, s.133. 39 Tamtéž, s.134. 40 KOPECKÝ, Milan (ed.). O barokní kultuře: sborník statí. 1. vyd. Brno: Universita J.E. Purkyně, 1968, s. 20.
9
sídlům často náležely i nedaleké lovecké zámečky či letohrádky.41 Podrobněji vnitřní i vnější plán těchto budov vykreslí kapitola o Hospitalu Kuks, který je typickým příkladem takového barokního skvostu. Bude se zaobírat důkladně především prostory určené pro slavnostní události. Pro tuto dobu byly typické slavnosti a pouti všech společenských vrstev, které se stávaly každodenním programem života lidí. Největším rysem slavnostní barokní kultury by její smysl pro estetické cítění. V kulturním barokním prostředí tedy vyniká vedle církevní složky také ta aristokratická.42 Velké české baroko končí kolem 20. let 18. století. Čím to bylo ovlivněné? Proč nastal konec, se může pouze odhadovat, avšak v těchto letech umírají velcí barokní umělci jako Santini a okolo roku 1720 se projevují tvrdé dekrety císaře Karla VI., které utužily protireformace.43 Avšak barokní odkaz a jeho dědictví zůstává nejen na české půdě dál.
41 Baroko v nás [dokument]. Režie Hana Teislerová. Česká republika, 1996. 42 VLNAS, Vít. Sláva barokní Čechie: stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. století. Praha: Národní galerie, 2001. ISBN 80-7035-258-2, s. 74. 43 PÁNEK, Jaroslav a Vilém HEROLD. Baroko v Itálii-baroko v Čechách: setkávání osobností, idejí a uměleckých forem: sborník příspěvků z italsko-českého sympozia Barocco in Italia, Barocco in Boemia, uomini, idee, forme d'arte a confronto: Praha, Karolinum a vila Lanna 19.-21. dubna 1999. Praha: Filosofia, 2003. ISBN 80-7007-176-1, s.564.
10
2. Kuks Předchozí stránky vypověděly fakta o barokním fenoménu, která jsou stěžejní pro utvoření si jakéhosi obrazu této doby a její kultury. Uvědomit si například, co bylo pro společnost důležité a nezbytné, proč vznikaly tak okázalé stavby a k čemu sloužily. Proto bude snadnější pochopit společenské události v Kuksu, proč se vlastně konaly a proč by se k nim mělo navracet. Další řádky nabídnou pohled na místo, kde se nachází Hospital Kuks, na jeho minulost a přítomnost. Velký prostor je dán mecenáši a tehdejšímu vlastníkovi hospitalu Františku Antonínu Šporkovi, jenž pořádal významné společenské události, které jsou objektem bádání.
2.1. František Antonín Špork Podivín, blázen, bojovník? Na tuto významnou osobnost českého baroka si lze přečíst mnoho názorů, avšak nikde není s jistotou uvedeno, o jakého člověka vlastně šlo. Prezentoval se jako hrdina bojující za spravedlnost, jako lidumil pomáhající svému služebnictvu, jako podporovatel nových umělců a celkového umění v českých zemích a takhle by se mohlo ve výčtu pokračovat. Jenže existují i teze, že byl krutým pánem. Spory, ve kterých bojoval za svá práva, byly na jeho popud až příliš zbytečné, a že ho umění nezajímalo, nýbrž mu šlo jen o to, aby se o něm mluvilo a stal se zajímavým člověkem pro společnost. Touha po prestiži byla silnější než cokoliv jiného. Sochy Ctností a Neřestí v Kuksu mohou charakterizovat jeho osobu. Z různých dochovaných listin, souborů a životopisů vyplývá, že ani ctnosti ani neřesti mu cizí nebyly. Jedna věc se mu musí nechat, která je nezpochybnitelná. Hrabě Špork pomohl k okázalosti českého baroka a podílel se na jeho dnešní podobě. 2.1.1. Raná léta Generál rakouské jízdy Jan Špork, otec Františka, si vydobyl šlechtický titul v českých zemích a zajistil své rodině ohromný majetek. Po třicetileté válce započali nový život zde. František Antonín byl nejstarším synem, ze čtyř dětí, Jana Šporka a Eleonor z meklenburského rodu Finecken, narozeným dne 9. 3. 1662 v Lysé nad Labem (některé publikace tvrdí, že se narodil v Heřmanově Městci, avšak historici se přiklánějí spíše k Lysé). Jeho rodiče brzy zemřeli a František s nimi neměl možnost navázat užší vztah. Často bývali mimo vlast na vojenských výpravách, Eleonor sdílela s manželem tyto daleké cesty a ty jí byly nakonec i osudné.44
44 TŘÍSKA, Karel. František Antonín hrabě Špork. 2. vyd. Praha: Nákladem Společnosti přátel starožitností, 1940. Stopami věků, č. 3, s. 9.
11
Vzdělání mu poskytla Karlo-Ferdinandova univerzita v Klementinu řízená jezuity. Se svým bratrem navštěvoval filozofické a právnické přednášky a úspěšně univerzitu ukončil.45 Mladý hrabě Špork podnikal již za svého mládí plno cest do ciziny, aby nasbíral mnoho zkušeností a získal nadhled pro vstup do veřejného života a do vysoké společnosti. Zajímal se též o umění, hudbu a knihy a takové cesty mu pomohly rozšiřovat vlastní sbírku. Navštívil například Itálii, Španělsko, Holandsko, Anglii.46 Hrabě se mohl chlubit tím, že ovládal několik jazyků. Vedle německého a českého jazyka to byla latina, italština, francouzština.47 Hrabě se oženil s krásnou mladou ženou. Františka Apolonie ze zchudlého bruselského rodu se stala manželkou hraběte. Jejich vztah byl poklidný, hodně se píše, že byla klidné povahy a tolerovala mu jeho výstřelky. Porodila mu tři děti, avšak delší život prožily pouze jejich dvě dcery. Vysněný chlapec po dvou měsících zemřel a následníka jména Šporků se František nedočkal.48 2.1.2. Vlastnictví Hrabě oplýval vysokým majetkem. Vlastnil tři panství, Konojedy, Lysou nad Labem a Chroustovníkovo Hradiště (později bylo na místě vybudována obec Kuks). V posledních dvou zmíněných venkovských sídlech často pobýval, žil spíše venkovský šlechtický život. Když potřeboval vyřídit své úřednické povinnosti ve městě, přejel si na pár dní do svého pražského paláce.49 Roku 1701 zahájil také vydavatelskou činnost. Rozhodl se až ve zralém věku, že se bude věnovat této zálibě přímo i nepřímo (formou podporování). Více jak polovina vydaných knih je anonymních, jelikož se jednalo především o překlady nekatolických prací. Špork měl problémy s vydáváním knih, protože je nepředkládal k cenzuře.50 Ediční činnost prošla mnoha fázemi. Vydávaly se i knihy jezuitských autorů (Špork odsuzoval chování jezuitů, ale nebyl vyloženě proti jejich idejím) a didakticko-pedagogické vycházející
45 PREISS, Pavel. František Antoním Špork a barokní kultura v Čechách. Praha: Paseka, 2003. Historická paměť. ISBN 80-7185-573-1, s. 30. 46 TŘÍSKA, Karel. František Antonín hrabě Špork. 2. vyd. Praha: Nákladem Společnosti přátel starožitností, 1940. Stopami věků, č. 3, s. 11. 47 HALÍK, Tomáš. Hospitál v Kuksu. Dvůr Králové n. L.: Nákladem vlastním, 1934, s. 1. 48 PREISS, Pavel. František Antoním Špork a barokní kultura v Čechách. Praha: Paseka, 2003. Historická paměť. ISBN 80-7185-573-1, s. 35. 49 Tamtéž, s. 48. 50 TŘÍSKA, Karel. František Antonín hrabě Špork. 2. vyd. Praha: Nákladem Společnosti přátel starožitností, 1940. Stopami věků, č. 3, s. 39.
12
ke konci Šporkovy ediční aktivity ke konci 20. let.51 O této jeho zálibě by se dalo napsat mnohé, dokonce by se na to mohla soustředit celá jedna práce. Každopádně se jedná o ojedinělou činnost v českých zemích a za to byl Špork obdivován. Roku 1729 obdržel císařský dekret, který jasně zakazoval dovoz a rozšiřování podezřelých knih. I přes tento zákaz hrabě tajně vydával dál.52 V knihách nacházel tzv. duševní očištění a osvěžení a byly pro něj takovým tahounem a pohnutkou ke svému jednání. 53 2.1.3. Mecenáš barokní doby Špork velice rád podporoval umění. Píše se o něm jako o největším mecenáši barokní doby v Čechách. Velice úzký pracovní vztah navázal například se sochařem Matyášem B. Braunem, který mu zhotovil dle odhadů kolem 300 soch. Hrabě neměl umělecký cit, spíš prostřednictvím uměleckých děl potřeboval vyjádřit své názory, postoje a šlo mu o okázalost.54 Těchto lidí, které si najímal, si velice vážil. Nejbližší vztahy navázal s rytci, tiskaři a těmi, co mu zhotovovali medaile.55 Mimochodem medaile patřily do velkých zálib Františka. Na svém kontě jich měl několik, rád je nechával razit k významným příležitostem stejně jako mince. Příkladem může být medaile F. A. Šporka k vysvěcení kaple sv. Jana Křtitele na vrchu Vysoká u Malešova.56 V jeho sbírce obrazů převažují portréty, dále objednával v menším počtu oltářní plátna a např. i dekorativní nástěnné malby nacházející se v Kuksu.57 Roku 1695 založil hrabě vlastní lovecký řád sv. Huberta. Byl určen šlechtickým pánům a dámám zavazující se k uctívání patrona lovců. Řád i s jeho odznakem byl s respektem přijímán společností až ve 20. letech 18. století, kdy ho Špork udělil Karlu VI.58 Často v lesích u svých venkovních sídel pořádal sváteční hony. K dalším jeho koníčkům se zařazuje divadlo a hudba. Hrabě Špork často jezdíval do Vídně a tam se přímo zamiloval do
51 PREISS, Pavel. František Antoním Špork a barokní kultura v Čechách. Praha: Paseka, 2003. Historická paměť. ISBN 80-7185-573-1, s. 145. 52 Tamtéž, s. 420 53 HALÍK, Tomáš. Hospitál v Kuksu. Dvůr Králové n. L.: Nákladem vlastním, 1934, s. 1. 54 PREISS, Pavel. František Antoním Špork a barokní kultura v Čechách. Praha: Paseka, 2003. Historická paměť. ISBN 80-7185-573-1, s. 481. 55 Tamtéž, s. 483 56 Tamtéž, s. 165 57 Tamtéž, s. 483 58 PREISS, Pavel. František Antoním Špork a barokní kultura v Čechách. Praha: Paseka, 2003. Historická paměť. ISBN 80-7185-573-1, s. 38.
13
velké divadelní okázalé scény. Barokní evropské hry byly ovlivněné Benátkami, Itálií.59 Byl to právě hrabě, který se podílel na působivosti divadelních her v českých zemích. Na začátku 18. století otevírá malé komediální divadlo v Panské ulici v Praze pod jeho záštitou (komediální scénu provozuje i v Kuksu). Tady se projevila Šporkova morální výchova. „Lidu se dostává mravní nauky odměnou ctnosti a potrestáním neřesti.“
60
Aby si zajistil
dlouhodobější společenskou prestiž, zakládá v českých zemích operní scénu inspirovanou italskou zemí. Některé prameny uvádějí, že F. A. Šporkovi nešlo o zavedení opery, ale o uznání.61 Každopádně jeho zásluhou se dostala italská opera do českých zemí a je nazýván jejím zakladatelem. 2.1.4. Hrabě a spory Ačkoliv je na jedné straně poměrně dost známá filantropie hraběte, na té druhé se ozývají svědectví o špatném zacházení s jeho poddanými. Lidumil to byl opravdu velký, zachránil život několika rodinám v nouzi, pomáhal vdovám, sirotkům a prostřednictvím svých sluhů rozdával peníze do chudých obydlí. I špitál v Kuksu pro chudé a staré poddané je toho dobrým důkazem.62 Spory vede v první řadě se správci panství. Špork se hájí, že se chtějí na jeho majetku co nejvíce obohatit. Oni poté útočí slovy, jak je s nimi špatně nakládáno.63 Františkova častá podrážděnost a zlost z táhlých soudních procesů prý byla vybíjena právě na služebnictvu. Bičování, věznění v okovech a řetězech a zavírání do domu pro blázny v Lysé mu nebylo cizí. Mnoho poddaných utíkalo z jeho venkovských sídel pryč. 64 Jestli bylo hrubé zacházení pravdivé, není zcela objasněné. Hrabě však nepopírá tvrdší zacházení (výchovné tělesné tresty) se služebnictvem, jelikož byl přesvědčen o své pravdě a o intrikách poddaných.65 Popularitu F. A. Špork nezískal pouze svým mecenášstvím, nýbrž i svými dlouze táhlými soudními spory, při kterých se tvrdě hájil a byl vždy přesvědčen o své pravdě. Většinou se soudil kvůli penězům, různým půjčkám, honil se za získáním různých titulů a hájil se proti
59 SOMMER-MATHIS, Andrea, Daniela FRANKE a Rudi RISATTI (eds.). Spettacolo barocco!: Triumph des Theaters. Wien: Theatermuseum, 2016. ISBN 978-3-7319-0347-5, s. 224. 60 PREISS, Pavel. František Antoním Špork a barokní kultura v Čechách. Praha: Paseka, 2003. Historická paměť. ISBN 80-7185-573-1, s. 40. 61 Tamtéž, s. 44 62 Tamtéž, s. 53 63 Tamtéž, s. 52 64 Tamtéž, s. 56 65 Tamtéž, s. 59
14
nařknutí z kacířství. Nakonec musel hrabě odevzdat čtvrt milionu zlatých soudu během svého života. Zajímavé na těchto procesech bylo vytvoření obrněného obra Herckomanna, jakéhosi patrona špatných zvyklostí v soudnictví a zlých advokátů. Hrabě si přímo vsugeroval myšlenku, že bojuje s tímto obrem a on sám byl Bohem vyvolen k tomuto boji, aby bránil pravdu a spravedlnost. Občas se nevyhnul samotnému věznění.66 V poslední třetině svého života měl velké problémy s jezuity. Jezuitským řádem byl pronásledován kvůli jeho vydavatelské činnosti, šíření zakázaných knih a samotnému postoji k jejich víře. Ve Šporkových knihovnách se nacházelo mnoho textů zesměšňujících jezuity. Nakonec přišel hrabě o nějaké knižní skvosty, byly totiž zkonfiskovány (podpořené císařským dekretem, jak bylo uvedeno výše). František se hlásil ke křesťanské víře, která nebyla církví upravena a navracela se k původním principům evangelií.67 Pavel Preiss ve své knize přesně jeho víru definuje: „Šporkovým základním náboženským postojem byl interkonfesijní antiklerikalismus laického apoštola, který s poiretovskou motivací indiferentismu bazíroval na víře v základy křesťanství, odmítaje „přídatky“ všech forem církevnictví.“68 Jezuity kritizoval právě proto, že nepraktikovali tuto čistou božskou cestu. Byl známý svými poměrně odlišnými názory, než měli lidé českých zemí a šířil mravní myšlení poznané z knih a jeho cest do ciziny. V něčem se cítil být spřízněn s barokem, avšak často se přikláněl k osvícenství. To se dá lehce poznat z jeho pohnutek a dochovaných spisů. 2.1.5. Na konci života Roku 1738 František Antonín Špork umírá na svém panství v Lysé nad Labem. Ještě před jeho smrtí se vztah mezi ním a jezuity uklidňuje, i když pouze navenek. Vnitřně se s jejich činy nemůže smířit a neodpustil jim ani vpád do jeho tiskáren a knihoven. Před společností si stále ponechává heroickou tvář, ale umírá osamocen a podrážděný z prohraných soudních řízení. Téhož roku 5. května se konal pompézní pohřeb v Lysé, kde se na mecenáše vzpomínalo jako na lidumila a vyjadřovalo se přesvědčení, že nebyl tak krutý ke svému služebnictvu. Hrabě byl uložen do rodinné hrobky v Kuksu.69
66 TŘÍSKA, Karel. František Antonín hrabě Špork. 2. vyd. Praha: Nákladem Společnosti přátel starožitností, 1940. Stopami věků, č. 3, s. 16. 67 PREISS, Pavel. František Antoním Špork a barokní kultura v Čechách. Praha: Paseka, 2003. Historická paměť. ISBN 80-7185-573-1, s. 477. 68 Tamtéž, s. 476 69 Tamtéž, s. 436.
15
2.2. Obec Kuks Obec se nachází ve východních Čechách, přesněji v Královéhradeckém kraji, v Podkrkonoší, mezi městy Jaroměř a Dvůr Králové nad Labem. Jedná se o malé údolí horního toku řeky Labe s počtem obyvatel 259. Díky kráse přírody a dochovaným historickým památkám, zejména barokním, se stává turisty vyhledávanou oblastí i centrem kulturního dění. Na oficiálních stránkách obce Kuks se uvádí, že každým rokem navštíví v průměru toto místo 50 000 lidí. Není divu, že především Hospital Kuks se stává příjemnou zastávkou českého obyvatelstva i cizinců. Mohou tu opravdu jen na chvíli zastavit cestou do turistických Krkonoš a oblíbeného Babiččina údolí. K rozvoji cestovního ruchu pomáhá tato výhodná územní poloha, kde se nachází autobusová i vlaková stanice. 70 V neposlední řadě podpořila návštěvnost v letních měsících nově zhotovená Labská stezka. Je určena pro cyklisty a vede kolem řeky Labe, jak z názvu vyplývá.71 Samozřejmě dnešní podoba je odlišná než před 300 lety, kdy se o zviditelnění Kuksu postaral F. A. Špork. 2.2.1. Historie kukského údolí Hrabě Špork měl s Kuksem velké plány. Na tomto místě chtěl postavit lázně, které by měly celosvětové uznání, a sjíždělo by se sem mnoho návštěvníků. Ještě na konci 17. století nechal prozkoumat labské prameny protékající oblastí českými i zahraničními lékařskými experty. Ukázalo se, že se jedná o zdravou pramenitou vodu a lidmi považovanou za léčivou. 72 Obyvatelé Kuksu věděli již dávno o zázraku třech pramenů, jelikož existovala pověst, o které byli přesvědčeni. Jednomu spícímu muži na břehu Labe se ve snu objevil stařec, jenž mu pověděl, že se mu každý rok zjeví tři zlaté pruty vyrůstající ze země. Mohl si je ponechat, avšak nesměl sdělit dalším lidem, co ho potkalo, jinak by nadále nerostly. Mladý muž se o podivnosti zmínil a již nikdy nevyrostly. Místo zlatých prutů vznikly tři léčivé prameny napomáhající přírodě i lidem.73 2.2.2. Realizace staveb Na počátku 18. století vznikají na jeho pozemcích překrásné barokní stavby. Na levém břehu Labe vzniká lázeňský areál, kde hrabě zároveň i bydlí. Jednalo se o kolonádu, zámek, divadelní scénu, hostinec a knihovnu. Na protější straně vzniká Hospital Kuks pro jeho vysloužilé
70 Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z:
71 Labská stezka [online]. 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z:
72 HILMERA, Jiří. Šporkovská residence v Kuksu. Praha: Klub českých turistů, 1948, s. 3. 73 HALÍK, Tomáš. Hospitál v Kuksu. Dvůr Králové n. L.: Nákladem vlastním, 1934, s. 4.
16
poddané. Budovy lázeňského areálu se nedochovaly a jejich sláva se smrtí Františka uhasíná.74 Představu lázní poskytují z velké části popisy v knihách a dochované obrazy. Hospital však přežívá a dnes tato památka slouží k prohlídkám a k různým událostem, které se dříve konávaly právě v lázeňském areálu. Aby hrabě dosáhl co největšího společenského uznání, zval si přední umělce ke svým stavebním plánům. Pražský architekt Giovanni Battista Alliprandi se ujal zakázky od Šporka. Společně s ním realizovali budovu stavitel Pietro Netolla a kameník Giovanni Pietro della Torre. 75 Výtvarného zpracování především vnitřních prostorů se ujal Petr Brandl, básně zhotovoval Christian Günter, na spolupráci kývl také rytec Michael Heinrich a sochař Bartoloměj Zwengs nizozemského původu. S Kuksem je nejvíce spojován Matyáš Bernard Braun, významný barokní sochař. Dodnes jsou původní sochy Ctností a Neřestí vystaveny v lapidáriu v prostoru Hospitalu Kuks.76 Celá krajina působila za života Františka Antonína Šporka okázale, protože měl velice vytříbený vkus a poutavou představivost. Hrabě Špork byl známý svým citem pro utváření barokní krajiny. Vše mělo svůj důvod, své opodstatnění – symetrické stavby s krajinou, šetrné zásahy do přírody, pohrával si i se sluncem a měsícem a nechal budovat stavby, aby na tyto úkazy byla krásná podívaná. Chtěl působit na smysly lidí, na jejich fantazii, aby prožili něco nevšedního. V neposlední řadě ho zajímalo pohodlí jak jeho návštěvníků v lázních, tak lidí ubytovaných ve špitálu. Nebál se utratit velké jmění za bohatou výzdobu vnitřního i vnějšího prostoru. Velkolepost podtrhovaly všudypřítomné sochy, jež se otáčely a měly věrohodné výrazy ve tváři, jako by s lidmi komunikovaly. Svému snu se dokázal přiblížit, avšak nebyl naplněn. Snil o tom, že budou lázně tak známé jako třeba ty vídeňské. To se však nepovedlo, po jeho smrti sláva místa uhasla. 2.2.3. Popis lázeňského areálu Lázně měly zámeckou zděnou strukturu, kterou nabyly roku 1710. V prvním poschodí se nacházel reprezentační sál, kde se konaly významné události a pokoje, v druhém patře to byly jenom pokoje. V hlavní síni tekla léčivá voda do nádrže, a když síní návštěvníci procházeli, dostali se do koupelových a relaxačních kabin rozdělených výhradně na pánské a dámské. Před
74 KŘÍŽKOVSKÝ, Ladislav a Jolana ŠOPOVOVÁ. Braunův betlém Kuks. [S. l.: s. n., 200-] n. l., s. 3. 75 BOR, D. Ž. František Antonín hrabě Špork: významný mecenáš barokní kultury v Čechách: [katalog výstavy]: Národní muzeum v Praze, 1999. Praha: Trigon, 1999. ISBN 80-86159-17-5, s. 13. 76 KŘÍŽKOVSKÝ, Ladislav a Jolana ŠOPOVOVÁ. Braunův betlém Kuks. [S. l.: s. n., 200-] n. l, s. 4.
17
lázeňskou budovou byla postavena krytá kolonáda sloužící k promenádám. 77 Poblíž se pro hosty zrealizovalo divadlo, kde se hrávala např. opera Roland zuřivý, a pro jejich pohoštění dva hostince. Ten známější hostinec se nazýval U Zlatého slunce, který měl vybudované rozsáhlé spodní sklepy. U něj stála socha Herkommanna (připomínající soudní procesí Šporka a postavu, se kterou bojoval) s kamennou schránkou, kam vhazovala básnířka Klinkovská básně útočící na žírečské jezuity, s nimiž vedl František spory. 78 Všechny stavby nevznikly současně, například roku 1720 vyrostl „dům filozofů“ s knihovnou, dále dům určený k úředním záležitostem, hospodářské budovy a domky pro služebnictvo. 79 Ve filozofickém domě se pořádaly, jak z názvu vyplývá, filozofické debaty, rozvíjely se myšlenky a probíhaly mravoučné úvahy. V budově byla knihovna s tiskárnou, kde se tiskly na Šporkovy náklady knihy.80 Pod schodištěm (oddělovalo dvě symetrické zahrady francouzského typu) vedoucím z lázeňské budovy byl kus vydlážděného prostoru, jenž byl využit jako taneční parket při slavnostních bálech a jiných událostech.81 Levý a pravý břeh spojoval kamenný most. Po přechodu směrem k Hospitalu se hosté ocitli na velkém travnatém prostranství, kde uprostřed byl postaven altán se zahrádkou, dvěma sloupy s otáčejícími se anděly a dvěma fontánami s vodotrysky. Ještě před ním nechal Špork zhotovit závodiště, oddělené dvěma řadami trpaslíků a obelisky, kde se odehrávaly hry a zápasy.82 Na rejdišti se veselili hosté především jízdou o závod a Ringelspiel neboli „honění kroužku“ známé ze středověku.83 Vášeň Františka pro sochařské umění byla všudypřítomná na tomto venkovním prostoru. Na obeliscích se tyčily dvě alegorické sochy, postavy harlekýnů stojí na zmíněném mostě, na závodišti zase oko diváka mohla upoutat plastika boje medvěda se psy.84 Opodál se nacházel holubník, domek, kde hrával hrabě s hosty
77 NEUMANN, Jaromír. Matyáš Braun - Kuks. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1959, s. 8. 78 BOR, D. Ž. František Antonín hrabě Špork: významný mecenáš barokní kultury v Čechách: [katalog výstavy]: Národní muzeum v Praze, 1999. Praha: Trigon, 1999. ISBN 80-86159-17-5, s. 20. 79 NEUMANN, Jaromír. Matyáš Braun - Kuks. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1959, s. 8. 80 HILMERA, Jiří. Šporkovská residence v Kuksu. Praha: Klub českých turistů, 1948, s. 10. 81 BOR, D. Ž. František Antonín hrabě Špork: významný mecenáš barokní kultury v Čechách: [katalog výstavy]: Národní muzeum v Praze, 1999. Praha: Trigon, 1999. ISBN 80-86159-17-5, s. 19. 82 NEUMANN, Jaromír. Matyáš Braun - Kuks. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1959, s. 9. 83 BOR, D. Ž. František Antonín hrabě Špork: významný mecenáš barokní kultury v Čechách: [katalog výstavy]: Národní muzeum v Praze, 1999. Praha: Trigon, 1999. ISBN 80-86159-17-5, s. 20. 84 NEUMANN, Jaromír. Matyáš Braun - Kuks. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1959, s. 9.
18
kulečník a bludiště ze zelených keřů.85 Před Vánoci přesněji 22. prosince roku 1740, dva a půl let po smrti Františka, tento labský břeh zasáhne povodeň, areál zaplaví a poničí barokní stavby.86 Co nezničila povodeň, to dokonal požár, který vypukl v areálu na počátku 20. století.87 Pokud se návštěvník rozhlédne po této levé straně, může spatřit dochované schodiště k zaniklému zámku a kaskádovitým schodištěm protéká opět lázeňský pramen (kromě zimního období chrlí vodu sochy Tritonů). Zeď nad schodištěm zdobí Šporkův znak, kdysi býval v průčelí zámečku. Menší náznaky tehdejší podoby jsou vidět i na domech určené kdysi pro hosty a pro hospodářské účely. V jednom z domů jsou evidentní kryté chodby vedoucí kdysi do lázeňské budovy. Hostinec U Zlatého slunce fungoval donedávna také jako restaurační zařízení (probíhá rekonstrukce) a v blízkosti se nachází sochy z barokní doby. Přímo před hostincem je socha Herkommanna, dnes nazývána jako socha Goliáše. Stojí zde i lípy, které byly vysázené roku 1732 a jsou označené jako památné.88 2.2.4. Popis hospitalu Areál Hospital Kuks se dochoval v původní rozloze i podobě, která měří přes 150 metrů. Stavba je bez složitějšího členění a má jednoduchý obrys. Jestli levý břeh připomínal někdy až bujarou oslavu života, tak ten pravý měl účel odlišný. Připomínal společnosti smrt a milosrdenství.89 Hledání hlavního motivu výstavby je složité a nejspíše spekulativní. Hodně se uvádí, že měl vysoké sociální cítění, ale také že se hraběti líbila myšlenka mít v českých zemích rezidenci pro nemocné a staré pod záštitou mecenáše. Myslil si, že takový čin dopomůže k tomu, aby se na jeho jméno nezapomnělo i několik desítek či stovek let po jeho smrti. Navíc díky jeho cestám nasbíral zkušenosti v tomto oboru. Navštívil například pařížský Hotel des Invalides založený Ludvíkem XIV.90 Vznik hospitalu spadá do doby, kdy probíhaly turecké války a bylo do nich nasazeno mnoho vojáků. Právě pro ně byl vybudován tento komplex, pro přestárlé vojáky a nemohoucí
85 NEUMANN, Jaromír. Matyáš Braun - Kuks. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1959, s. 10 86 BOR, D. Ž. František Antonín hrabě Špork: významný mecenáš barokní kultury v Čechách: [katalog výstavy]: Národní muzeum v Praze, 1999. Praha: Trigon, 1999. ISBN 80-86159-17-5, s. 23. 87 Revitalizace KUKS [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z:
88 Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z:
19
služebnictvo. Zde tito lidé našli zaopatření do konce svého života, dostali stravu, ošacení, prakticky nový domov. Ústav byl svěřen hospitálnímu řádu Milosrdných bratří. Hospitalizovaní lidé měli mírné náboženské povinnosti, ale špitál neměl nálepku církevní, nýbrž stále světskou. Na dozor nad nadací dohlížel královéhradecký biskup. Je zajímavé, že svůj účel začal hospital plnit až roku 1743 čili po smrti Šporka.91 Pravému břehu dominuje kostel Nejsvětější Trojice, vysvěcený roku 1720, umístěn do středu celého dvoukřídlového špitálního komplexu, na němž jsou umístěné alegorické sochy, a pod kostelem je prostorná rodinná hrobka. Na jeho vrcholu je socha Víry, níže je Láska a Naděje. K hospitalu se přichází alejí obklopenou stromy, kde dříve stálo rejdiště s trpaslíky, altánkem, fontány a minarety, dnes po něm není ani stopa. Po točitém schodišti se návštěvník dostane na půlkruhovitou terasu a nabídne se mu pohled na sochy Blahoslavenství, andělů, křesťanských bojovníků. 92 Snad nejvyhledávanějšími sochami, v podobě žen, v České republice jsou od Matyáše Bernarda Brauna s názvem Ctnosti a Neřesti. František A. Špork nechal zhotovit dohromady 24 dramatických soch. Viděl v nich ctnosti a neřesti společenského života. Od roku 1720 byly umístěny též na půlkruhovité terase. Sochy prošly rukami restaurátorů, avšak původní pestrobarevnost zcela vymizela. Aby se struktura soch neponičila, byly roku 1984 přemístěny originály do lapidária, které je též součástí hospitalu.93 Dříve, když hospitalizovaní lidé vešli dovnitř, spatřili fresku vyjadřující tanec smrti. Tanec připomínal pomíjivost pozemských věcí a nabádal ke kajícnosti. Zobrazoval také všudypřítomnou smrt, která hrozí všem.94 Tato freska je momentálně velkým lákadlem Kuksu, znovu se vystavila po rekonstrukci v roce 2015.95 V hospitalu se nacházelo spoustu pokojů pro nemocné, v každém z nich byly náboženské motivy, především sošky a postele s nebesy. Ve východním křídle je vybudována lékárna s obrazy lékařů, mohutnými skříněmi, nádobkami na léky atd. Vedle lékárny je refektář, dále modlitebna a knihovna. 96 Lékárna se nazývala U Granátového jablka, jakožto symbol znovuzrození – vyléčení. Dodnes lze spatřit v jejích
91 HILMERA, Jiří. Šporkovská residence v Kuksu. Praha: Klub českých turistů, 1948, s. 13. 92 KROPÁČEK, Jan. Kuks a Betlem na Královédvorsku. Praha: Nakladatelství Pavla Körbra, 1910, s. 17. 93 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z:
94 HALÍK, Tomáš. Hospitál v Kuksu. Dvůr Králové n. L.: Nákladem vlastním, 1934, s. 41. 95 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z: 96 HALÍK, Tomáš. Hospitál v Kuksu. Dvůr Králové n. L.: Nákladem vlastním, 1934, s. 45.
20
policích například prášek z lebky oběšence.97 Když se půjde dále, míjí se kuchyň a nemocnice, kde byla lidem poskytnuta zdravotní péče. V západním křídle byli ubytovaní starci, byla tu kuchyň i společná jídelna, skladiště pro zásoby a další místnosti, které byly hospodářského charakteru.98 Od roku 1954 komplex sloužil jako státní archiv. V západním křídle roku 1949 se místnosti staly sídlem nového krajského archivu pro Královéhradecký kraj, poté až státním archivem. 99 Po vybudování Státního oblastního archivu v Zámrsku se postupně převážejí materiály z Kuksu na toto místo a jako archiv ukončuje činnost roku 2001.100 Z vnitřního prostoru hospitalu se návštěvník ocitne na velkém nádvoří a z něj se dostane do bylinkové zahrady (po válce bylinky ze zahrady zmizely a byla zatravněna). Bylinkami lékaři léčili nemocné a vytvářeli z nich léky. Na nádvoří dominuje socha malého Křesťanského bojovníka, malá kamenná studna a vchod do sklepení Galerie českých vín. 101 Správkyně Markéta Sýsová prozradila, že František A. Špork miloval stejně tak jako umění, lov, knihy, i víno. Připomíná se zde vztah lidí k „nápoji bohů“. V Galerii českých vín lze zakoupit víno, posedět, prohlédnout si výstavu, objednat si školení či si víno archivovat. Podařilo se také na protější straně, kde stávaly lázně, vybudovat vinohrad. K němu přibyla v roce 2016 socha s názvem Kukská bohyně vína, která koresponduje se sochami od sochaře Brauna. Z nádvoří se dá velkou branou projít do bylinkové zahrady. Část budovy hospitalu ležící u zahrady nově slouží jako bylinkářství a jsou v ní také divadelní prostory, respektive jedna divadelní místnost Maštal.102 Zahrada se může chlubit opět několika sochami, dvěma minarety z nedochovaného rejdiště a malým zahradním domkem. Uprostřed stojí známá socha velkého Křesťanského bojovníka, která byla přemístěna z Nového lesa – Betlému.103
97 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z: 98 HALÍK, Tomáš. Hospitál v Kuksu. Dvůr Králové n. L.: Nákladem vlastním, 1934, s. 46. 99 BLAŽÍČEK, Oldřich J. a Hugo ROKYTA. Kuks: Hospitál a Betlém. V Praze: Sportovní a turistické nakladatelství, 1959. Publikace Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody, s. 25. 100 Státní oblastní archiv v Zámrsku [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z: 101 HILMERA, Jiří. Šporkovská residence v Kuksu. Praha: Klub českých turistů, 1948, s. 28. 102 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z: 103 HILMERA, Jiří. Šporkovská residence v Kuksu. Praha: Klub českých turistů, 1948, s. 28.
21
Za čtyřhrannou zahradou, která byla ohrazena zdí, se nalézá hřbitov s kapličkou. Zde se pořádaly povinné mše a pohřby lidí, co v hospitalu zemřeli. Dříve tu stál dokonce i větrný mlýn, který přiváděl vodu do zahrady, jak uvedla Markéta Sýsová. Špitál fungoval až do roku 1938, kdy Milosrdní bratři museli odejít kvůli Mnichovské dohodě. Dále sloužil obrovský komplex spíše jako sklad, vlastivědné muzeum a také sem byla přesunuta hospodářská škola, která dříve sídlila v Liberci. Od roku 1942 to byla polepšovna pro delikventy a na konci druhé světové války ho obydlely německé ženy s dětmi utíkající před Rudou armádou. Již po válce se uskutečňují první prohlídky hospitalu. Lidé chtějí obdivovat především krásy kukských soch a lékárnu. Roku 1958 získal titul kulturní památky, o několik let později, přesněji 1995, byl prohlášen za národní kulturní památku.104 Bylo by pošetilé nezmínit se o kuriozitě Nový les, známější spíše pod názvem Betlém. Návštěvníci Hospitalu Kuks mohou d o národní kulturní památky dojít po červeně značené stezce dlouhé 3,5 km. Jedná se o projekt F. A. Šporka a Matyáše B. Brauna. Ti s citem dokázali do lesní krajiny umístit několik soch zobrazující náboženské výjevy a poustevnický život. Všechny se samozřejmě nedochovaly, ale pokud ano, tak jsou na původním místě anebo se dají spatřit v areálu hospitalu.105 2.2.4.1.
Revitalizace Kuksu – Granátové jablko
Současný stav památky je ve slušném stavu. Od roku 2010 probíhala velká rekonstrukce, jelikož některé části budov byly zchátralé a k prohlídkám se využívalo pouze 35 % prostoru. Název rozsáhlého projektu, jenž trval do roku 2015, byl stejný jako název lékárny čili Granátové jablko (symbol řádu Milosrdných bratří, znovuzrození). Z fotografií před rekonstrukcí vyplývá, že budovám padaly omítky a velkým problémem Kuksu byla kanalizace. Proběhly velké změny. Z hospitalu se stalo především výukové centrum. V přízemí jihozápadního křídla vznikl již zmíněný divadelní sál a jedna místnost slouží ke zpracování bylinek. Nově otevřena je bylinková prodejna. V prvním patře se nacházejí učebny a kabinety. Pro zajímavost Česká společnost na ochranu netopýrů sleduje severozápadní roh hospitalu v suterénu. To se stalo netopýřím stanovištěm. V další části hospitalu, kde bývala jídelna, je dnes sál pro kulturní a společenské akce, nad ním jsou badatelské místnosti. V těchto pokojích jsou umělecké sbírky
104 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z: 105 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z:
22
a knihovna, kde jsou knihy zejména z 18. a 19. století. Přímo v sousedství vznikla činnost Hospody Na Sýpce. Z kukské zahrady se stala opět jako před druhou světovou válkou zahrada bylinková se 144 záhonky, a která byla přizpůsobená k relaxační zóně stejně jako nádvoří. Přibylo například více laviček v těchto prostorách. Kuks se může chlubit od té doby turistickým informačním centrem s novými apartmány pro návštěvníky umístěným u kaskádovitého schodiště. Lidé si tam mohou zakoupit upomínkové předměty s motivem hospitalu. Poblíž TIC se zhotovilo Rentzovo muzeum barokního tisku. 28. března 2015 Hospital Kuks slavnostně otevřel své brány. Celková rekonstrukce vyšla přibližně na 453 miliónů Kč.106
106 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z:
23
3. Marketing Hospitalu Kuks a podstata jeho fungování Aby se dostalo konkrétní místo do povědomí lidí, musí se správně pracovní tým kolem něj rozhodnout, jaký zvolit marketing, jak správně komunikovat s veřejností a předávat jim informace. A kdo vlastně stojí za tím, že tato památka získává řadu ocenění a chvály od návštěvníků? Historický areál Kuksu zvládá s přehledem všechny činnosti spojené s jeho běžným chodem. Další kapitoly se soustřeďují na problematiku marketingu kulturních památek. Konkrétněji z tohoto pohledu pak na Hospital Kuks a zkoumají, jaké volí marketingové prostředky.
3.1. Marketing obecně Existuje mnoho definic marketingu. Marketing obsahuje procesy plánování, naplňování, propagace, distribuce, oceňování výrobků či služeb, které slouží k potřebám dalších lidí. Nejznámější tvrzení jednoduššího rázu je, že „cílem marketingu je dodat produkt správným skupinám zákazníků, v pravý čas, na správné místo, za odpovídající ceny a s přiměřenou propagací, lépe než konkurence“. Úspěšnost závisí především na tom, že konkrétní organizace zná svého zákazníka s jeho potřebami, a může na ně reagovat. S tím souvisí stálá inovace v marketingu, protože doba je dynamická a potřeby zákazníka to ovlivňuje. Nestačí pouze poznat svého zákazníka. Důležité je si jasně stanovit své poslání a co chce společnost lidem nabízet, aby zákazník daný produkt či konkrétní službu pochopil. Každá společnost má svoji marketingovou strategii s nástroji marketingu, které jsou známé pod pojmem marketingový mix, a které jsou podtrhnuty marketingovou analýzou a marketingovým výzkumem.107 3.1.1. Marketingový mix Jedná se o soubor marketingových nástrojů, které jsou potřebné k dosažení nastavených cílů organizace. Stále se používá termín základních 4 P – product (produkt), price (cena), promotion (propagace), place (distribuce). Často se uvádí definice 5 P, kde přibývá k předešlým nástrojům people (lidé). Dále je to PR, progress (pokrok), psychology
107 JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění: [art marketing v praxi]. Praha: Grada, 2008. Manažer. ISBN 978-80-247-2724-0, s. 16.
24
(psychologie zákazníka), perfection (dokonalost realizace), participation (spoluúčast a zapojení zákazníka), partnership (partnerství), punctuality (přesnost dodržování úkolů), potential possibilities (další možnosti a vize), packaging (soubor poskytovaných služeb).108 Vedle soustavy „P“, která přistupuje k trhu očima produktu, existuje i soustava „C“, marketing 5 C. Ta vnímá trh očima zákazníka (customer, consumer). Uvádí se, že jde o přesnější a komplexnější metodiku. Obsahuje customer value (hodnota pro konkrétního zákazníka), costs (náklady), convenience (pohodlí při získání), communication (komunikační kampaň), competition (konkurence). K těmto hlavním nástrojům přibývají také další: chanells (distribuční kanály), cooperation (strategie spolupráce), collaborators (spolupracovníci), company skills (úroveň a schopnosti kulturní instituce), context (okolí a jeho kontext).109 3.1.2. Marketingový výzkum a marketingová analýza S marketingovými nástroji souvisí i realizace marketingového výzkumu pomocí různých metod a zdrojů. Ještě, než organizace vyjde ven s novým produktem, novou službou, potřebuje si zmapovat okolí a své potenciální zákazníky. Po výzkumu se dostanou do rukou data, se kterými se nadále pracuje. Výzkum obsahuje analýzu řešeného problému. Např. zvolenou metodou může být vytištěná anketa, kterou předá organizace v místě svého působiště. Výhodou může být rychlost, nízké náklady a získání základní orientace. Nevýhodou je, že nelze dosáhnout zobecněného výsledku. Základní metody, které lze využít, jsou kvantitativní nebo kvalitativní.110 Analýza slouží k zmapování prostředí, ve kterém organizace působí. Co se zkoumá? Vnitřní prostředí zahrnující chod uvnitř organizace. Lze ho v plné výši ovlivnit. Tržní prostředí, které se nedokáže ovlivnit, avšak doporučuje se ho respektovat. Především pro neziskový sektor je vhodné znát legislativní prostředí obsahující zákony, jež se musí striktně dodržovat. V neposlední řadě se musí nahlížet na přímou i nepřímou konkurenci a prozkoumat konkurenční prostředí.111 Organizace by se měla vyznat v makroprostředí. To jsou vnější podmínky mimo její kontrolu, které musí započítat do svých plánů a rozhodnutí. Může se jednat o politické a sociální faktory, změnu kulturních hodnot a postojů, demografický vývoj, fáze
108 DOSTÁL, Petr a Jitka ČERNÁ. Marketingové řízení památkových objektů. Praha: Ekopress, 2014. ISBN 97880-87865-14-9, s. 126. 109 Tamtéž, s. 127 110 Tamtéž, s. 128 111 JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění: [art marketing v praxi]. Praha: Grada, 2008. Manažer. ISBN 978-80-247-2724-0, s. 42.
25
hospodářského cyklu atd. 112 Existuje několik metod, jak získat výsledky. Nejvyužívanější metodou je SWOT analýza. Dokáže komplexně popsat marketingové prostředí a vybrat zásadní faktory. Zaměřuje se na vnitřní faktory a jejich silné a slabé stránky a vnější faktory, které nabízejí příležitosti a hrozby.113
3.2. Marketing kulturní památky Marketing kulturních památek řeší v současnosti dva problémy. Zaprvé si musí uvědomit podstatu kulturního objektu. Musí si klást otázky typu, v jakém období vznikl, jaké má historické souvislosti, jakou funkci míval pro společnost, a jak nejlépe prezentovat jeho nadčasovost lidem dnes. Důležité je, aby pracovní tým kolem památky mohl takovou prezentaci správně ekonomicky uchopit. Druhým problém je zvolení marketingové strategie a metod tak, aby korespondovala s historickým odkazem objektu. Jsou ovlivněné spotřební kulturou, podnikatelskými projekty, které nemusí souviset se zachováním podstaty památky. Lze to shrnout následovně. Základem marketingové strategie je usilování o zařazení kulturního objektu do ekonomického života dnešní společnosti a zároveň pracuje na tom, aby si památka uchovala své kulturní a historické podstaty. Na každou památku se nahlíží samozřejmě jinak a volí se taková strategie, která je vhodná vzhledem k jejímu stavu a okolí. 114 Ve světě se od 19. století rozvíjí tzv. model turistického využití památkového objektu a s tím je spojená problematika masové návštěvnosti. Vzniká riziko devastace hmotné podoby. Narazilo se na zvýšení vlhkosti v daných místech, a především na fyzické opotřebení kvůli častým prohlídkám. Proto je zapotřebí, aby se dostatečně o památku pečovalo, sháněly se finanční prostředky na její údržbu a kulturní dění by se mělo přizpůsobovat spíše objektu než lidem. V posledních letech jsou vynaloženy náklady především na jeho tržní uplatnění, zejména na PR a marketing.115 Kdysi převládala ve světě marketingová strategie cílená na konkrétní památku. V současnosti lze říci, že se bere v potaz celková lokalita, kde je umístěna, a která propaguje nejen ji. Je to myšleno z celostátního hlediska, marketing památkových objektů jednoho státu. V pokročilých turistických regionech tak vznikají komplexnější metody v oblasti destinačního managementu.
112 JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění: [art marketing v praxi]. Praha: Grada, 2008. Manažer. ISBN 978-80-247-2724-0, s. 43. 113 DOSTÁL, Petr a Jitka ČERNÁ. Marketingové řízení památkových objektů. Praha: Ekopress, 2014. ISBN 97880-87865-14-9, s. 130. 114 Tamtéž, s. 25 115 Tamtéž, s. 26
26
„Prezentace konkrétního objektu je podřízena obecnější marketingové strategii regionu, podnikatelské aktivity rozvíjené v konkrétních místech jsou regulovány společnou, dlouhodobě koncipovanou marketingovou strategií pro celý region.“ Česká republika se stále drží spíše zastaralých metod, jelikož nedisponuje dostatečnými nástroji pro koordinaci. Je to hlavně zapříčiněné problematikou veřejnoprávního a soukromého vlastnictví. Nejsou spolu komunikačně napojeny, marketingové strategie nemají koordinované a nahlížejí na sebe jako na konkurenci. Nicméně vznikají v ČR již takové strategie, které jsou alespoň pro konkrétní město či mikroregion.116 Příkladem je nezisková organizace Revitalizace KUKS o. p. s., jež propaguje nejen celou obec Kuks, dokonce i místa v okolí, v Královéhradeckém kraji, protože úzce spolupracuje s mnoha společnostmi. Hospital Kuks je vzorovou ukázkou toho, že vyšla ze stínu špatného marketingu v ČR. Stále jsou marketingové strategie podceňovány, protože se spoléhá na české kulturní povědomí a existují názory, že vlastně památkový objekt nepotřebuje reklamu. Hospital by ani nemusel mít tolik propracovanou marketingovou strategii, jelikož v Čechách a na Moravě mají NKP tradici vysoké návštěvnosti. I přesto se snaží mít vize, plánují dlouhodobé rekonstrukce a kulturní dění, shání finance apod. Může se pouze doufat, že si správci, majitelé menších kulturních památek včas uvědomí, že je potřebné objekty zviditelňovat, opravovat a oživovat jejich odkazy. 3.2.1. Marketingový mix 5 P kulturní památky Produkt může být hmotný i nehmotný:
událost – v podobě kulturní akce jako koncert, divadelní představení,
místo – historická budova,
zkušenost – např. přenesenou tvůrčími dílnami,
myšlenka – např. filozofie doby
zážitek – např. z představení
osoba – např. herec
upomínkové předměty
atd.117
116 DOSTÁL, Petr a Jitka ČERNÁ. Marketingové řízení památkových objektů. Praha: Ekopress, 2014. ISBN 97880-87865-14-9, s. 27. 117 JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění: [art marketing v praxi]. Praha: Grada, 2008. Manažer. ISBN 978-80-247-2724-0, s. 18.
27
Ceny jsou myšlené ze vstupného z prohlídek, z kulturních programů, ze suvenýrů, občerstvení a dalších jiných služeb.118 Distribuce zahrnuje správný čas a správné místo. Např. památka má už historicky určené místo, proto se sem řadí zejména systém prodeje vstupného, otevírací doba a načasování kulturních akcí. Za nabídkou prohlídek, programů a dalších činností stojí lidé – všichni ti, co se dostanou jakýmkoliv způsobem (přímým či nepřímým) do kontaktu s návštěvníkem. Avšak je to i samotný zákazník, který si odnáší jako produkt např. zážitek z historického místa. Propagace neboli marketingová komunikace se v oblasti kulturního dědictví v současné době rozšiřuje. Převážně se lze setkat s názory, že se na ni nahlíží spíše jako na informativní sdělení než jako na komerční obtěžující reklamu.119 Do propagace se řadí reklama, PR, sponzoring, podpora prodeje (př. letáky, plakáty) a přímý prodej (př. přímé akce na podporu svých služeb).120 3.2.2. Marketingová analýza kulturní památky Na metodě SWOT analýza se představí, jakou podobu by mohla mít marketingová analýza kulturní památky. Tabulka 1: Swot analýza kulturní památky
Vnitřní faktory
Vnější faktory
Pozitivní faktory SILNÉ STRÁNKY: personál, organizace prohlídek, dobrá pověst v médiích, originální nápady. PŘÍLEŽITOSTI: unikátnost lokality, velké prostory, cyklostezka v okolí, jedinečnost stavby.
Negativní faktory SLABÉ STRÁNKY: nedostatek financí, propagace, vlhkost, trendy v cest. ruchu. HROZBY: vandalismus, horší dostupnost, nedostatečná grantová politika, finanční náročnost na údržbu.121
118 DOSTÁL, Petr a Jitka ČERNÁ. Marketingové řízení památkových objektů. Praha: Ekopress, 2014. ISBN 97880-87865-14-9, s. 125. 119 Tamtéž, s. 126 120 JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění: [art marketing v praxi]. Praha: Grada, 2008. Manažer. ISBN 978-80-247-2724-0, s. 19. 121 DOSTÁL, Petr a Jitka ČERNÁ. Marketingové řízení památkových objektů. Praha: Ekopress, 2014. ISBN 97880-87865-14-9, s. 130.
28
Mezi silné faktory vnitřního prostředí (z angl. originálu strenghts) se často zařazuje personál památkového objektu. Na něm závisí, jaké informace a zážitky si návštěvníci odnesou. Měl by být proškolený, spolehlivý a vstřícný k lidem. S tím souvisí organizace prohlídky, která by měla být přehledná, uspořádaná a v přijatelném časovém rozpětí. Pracovní tým by měl sledovat nové trendy v cestovním ruchu a přicházet s novými nápady, aby dokázali nabídnout lepší věci než konkurence. Slabou stránkou (z angl. originálu weaknesses) se může stát nedostatečné finanční zajištění, které souvisí s malou návštěvností prohlídek, špatná propagace a nespolupráce s médii. Specifikou památkových objektů je přílišná vlhkost a plísně. Vnější faktory pomáhající k vývoji turistiky, příležitosti (z angl. originálu opportunities) jsou unikátnost a jedinečnost stavby, stezky v okolí a celková dostupnost k památce, prostorovost, jež nabízí dostatečné zázemí turistům. Hrozbou (z angl. originálu threat) může být stále trvající vandalismus, nedostatečná grantová politika a finanční náročnost na údržbu související s opotřebením nebo zmíněnou vlhkostí.
3.3. Správa objektu Hospitalu Kuks Jak bylo řečeno, bezprostředním majitelem památky je Česká republika, kterou zastupuje Národní památkový ústav, v případě Hospitalu Kuks NPÚ Územní památková správa na Sychrově. Statutárním zástupcem je pan kastelán Bc. Libor Švec Dis. Pan Švec tedy památku zastupuje před očima veřejnosti. Veškeré činnosti, které má pan kastelán na starost jsou vymezeny v organizačním řádu NPÚ, kde se píše: „jsou oprávnění k právnímu jednání jménem NPÚ, podepisují důležité písemnosti a evidují je, odpovídají za chod správy památkového objektu, navrhují provozní rozpočet, zajišťují ochranu a bezpečnost památky, pořádá kulturní akce, uzavírá smluvní vztahy, řídí návštěvnický provoz“ 122 a mnohé další. Pokud tedy přijde osoba s nápadem uspořádat kulturní akci, pronajmout si prostory hospitalu, musí kontaktovat vždy pana kastelána. Druhým ze tří hlavních správců je pan Mgr. Milan Horák, jenž se stará o chod depozitáře a odpovídá na otázky týkající se přímo toho objektu a archiválií. Pokud by byl zájemce, co by si přál bádat v knihovně v hospitalu, musí se zkontaktovat právě s panem Horákem.
122 GORYCZKOVÁ, Naděžda. Hlavní organizační řád Národního památkového ústavu [online]. 2015 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z:
29
Práce s veřejností patří do kompetence třetí správkyně Markéty Sýsové, která spravuje webové stránky Hospitalu Kuks, aktualizuje kalendář akcí a společně s panem Švecem předávají informace o veškerém dění v hospitalu dále do médií (zejména do tisku ve východních Čechách). PR manažerka paní Sýsová má na starost práci s profilem památkového objektu na Facebooku. Co se týká propagace, spolupracují správci se společností Revitalizace KUKS o. p. s. „Mezi příjmy Hospitalu Kuks patří samozřejmě výdělek ze vstupného z prohlídkových okruhů, z pronájmu prostorů od pořadatelů kulturních událostí pro veřejnost či těch soukromých jako jsou např. svatby a konání vzdělávacích akcí. Veškerý výdělek putuje na účet NPÚ, který zpětně přerozděluje finance na provoz památky. NPÚ je státní příspěvkovou organizací. Tu zřizuje Ministerstvo kultury ČR“, uvedla Markéta Sýsová. Čísla návštěvnosti se mění každým rokem. Pro představu je uvedena tabulka z let 2003–2012. Jedná se o údaje získané z pokladního systému Colosseum čili nejsou v nich započítaná čísla návštěvnosti kulturních akcí, nýbrž pouze ze vstupného na prohlídkové okruhy. Tabulka 2: Roční návštěvnost123
ROK
NÁVŠTĚVNOST
2003
39 108
2004
33 801
2005
39 052
2006
36 712
2007
66 296
2008
63 205
2009
61 683
2010
49 752
2011
44 853
2012
39 957
123 Hospital Kuks: Návštěvnost Hospital Kuks 2003-2015 [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z:
30
Takto se vyjádřili pracovníci NPÚ k číslům návštěvnosti: „Důvodem poklesu návštěvnosti i celkových tržeb v roce 2004 byla uzavírka silnice I. třídy v úseku Jaroměř – Kuks z důvodu celkové rekonstrukce silnice v období od března do srpna. Důvodem navýšení návštěvnosti v roce 2007 bylo rozšíření stávající expozice hospitalu a zpřístupnění hraběcí hrobky. Rovněž bylo otevřeno 6 nových místností v rámci stávajícího prohlídkového okruhu. Postupný pokles návštěvnosti od roku 2010 souvisí s utlumením aktivit a investic v souvislosti s očekávaným započetím projektu Kuks – Granátové jablko.“124 Důležitou finanční podporu na rozsáhlou revitalizaci Kuks – Granátové jablko, která byla v předchozích kapitolách zmiňovaná, získal hospital na základě Integračního operačního programu. Příjemcem celkové dotace, na niž měli podíl EU a státní rozpočet, byl NPÚ. Zde je graf, který ukazuje křivku návštěvnosti od r. 2013 do r. 2015. Po revitalizace se čísla viditelně navýšila. Porovnávají se pouze dva zmíněné roky, jelikož hlavní rekonstrukce proběhla r. 2014, kdy byl památkový areál pro návštěvníky zcela uzavřen. Měsíce leden a únor se nezapočítávají, jelikož Hospital Kuks není otevřen. Obrázek 1: Vývoj měsíční návštěvnosti 2013–2015125
Vývoj měsíční návštěvnosti Návštěvnost 2013
Návštěvnost 2015
50000 40000 30000 20000 10000 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Z grafu je poznat, že nejoblíbenějším vyhledávaným měsícem pro turistiku je srpen, kdy čísla nabírají pro Kuks nejvyššího vrcholu. Celkový počet návštěvníků činil v roce 2013 37 064 a v roce 2015 139 016. Hospital Kuks zaznamenal obrovský skok v návštěvnosti. NPÚ hovoří o
124 Hospital Kuks: Návštěvnost Hospital Kuks 2003-2015 [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z: 125 Hospital Kuks: Vývoj měsíční návštěvnosti 2013-15 [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z:
31
tom, že čísla by se neměla měnit a chtějí dosahovat každoročního počtu turistů nad hranicí 100 000.126
3.4. Revitalizace KUKS o. p. s. Důležitou součástí je nezisková organizace, obecně prospěšná společnost Revitalizace KUKS o. p. s., jejíž zakladateli jsou Královéhradecký kraj a obec Kuks. Společnost má 6 hlavních pracovníků v čele s ředitelem a statutárním zástupcem Ing. Martinem Pušem. Dále v jejích pracovních řadách jsou finanční manažerka, projektový a PR manažer, který je zároveň vedoucím turistického informačního centra v Kuksu, projektová a vzdělávací manažerka a dva referenti TIC. Od roku 2009 se snaží o to, aby rozvíjeli cestovní ruch v obci a také, aby turistika korespondovala s potřebami obyvatel Kuksu. Jedná se o destinační management a rozvojovou agenturu Kuksu. „Královéhradecký kraj a obec Kuks vědomi si významu cestovního ruchu v životě jednotlivců i pro rozvoj společnosti jako celku tímto vyjadřují zájem na revitalizaci území Kuksu spočívající zejména ve zkvalitnění turistické infrastruktury na levém, případně pravém břehu a zajištění aktivit vedoucích k rozvoji celého území Kuksu a okolí.“127 Jak je evidentní, obec Kuks má dobře fungující společnost, která spolupracuje se správci Hospitalu Kuks, a navzájem si vypomáhají. Markéta Sýsová uvedla v poskytnutém rozhovoru, že společnost Revitalizace KUKS o. p. s. vytvořila brand, značku s názvem Zkus Kuks. Již dle chytlavého názvu vypovídá o tom, že nabízí potenciálním turistům návštěvu Kuksu. Jedná se tedy o marketingový nástroj. Společnost Revitalizace KUKS o. p. s. je zřizována EU z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Regionálního operačního systému NUTS II Severovýchod a shání finanční prostředky na propagaci Hospitalu Kuks a Braunova Betléma. Mnoho akcí se snaží zpřítomnit barokní tradice a díky tomu je Hospital Kuks jednou z nejnavštěvovanějších památek ve východočeském kraji. Jakými projekty se zaobírá Revitalizace KUKS o. p. s.? Následující řádky ukáží, co už se podařilo zrealizovat a co se usilovně bude snažit vybudovat v příštích letech.
126 Hospital Kuks: Vývoj měsíční návštěvnosti 2013-15 [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z: 127 Revitalizace KUKS [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z:
32
3.4.1. Hotové projekty Na obnovu a propagaci není společnost sama. Na oficiálních webových stránkách je zobrazen výčet jejích podporovatelů a spřátelených organizací. Přímých partnerů má Revitalizace KUKS o. p. s. 21. Důležitými partnery jsou města jako Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem, Smiřice, Hradec Králové, akciová společnost ZOO Dvůr Králové nad Labem, Muzeum východních Čech v HK, Řád svatého Huberta, GATE – Stanislav Bohadlo, Nadace Partnerství, Univerzita Karlova, konkrétně Farmaceutická fakulta v HK apod. Může se chlubit i zahraničními partnery zejména z Polska jako např. OROT– Opolské vojvodství, turistická destinační společnost.128
Mezinárodní konference
V rámci největšího veletrhu cestovního ruchu ve východních Čechách pořádá společnost mezinárodní konference o cestování a cestovním ruchu. Akce se koná každý rok vždy dva dny v kongresovém centru ALDIS v Hradci Králové. Témata jsou různorodá, přednášky vedou odborníci z ČR, pozvání přijímají i spřátelené polské společnosti a představují i své projekty. Všechny konference se netýkají pouze barokního areálu v Kuksu, nýbrž se přednáší o památkových objektech po celé ČR, o rozvoji cestovního ruchu v ČR atd. Přednáškový dvoudenní cyklus v roce 2015 nesl název Baroko, aneb otevřete s námi Kuks. V roce 2014 to bylo zase povídání o turistických trasách pojmenované Stezky v krajině, kde byla zmíněná Labská cesta podporující návštěvnost hospitalu. Toto pořádání konferencí je pro Kuks výhodou, jelikož se národní kulturní památka zviditelní, takže se může hovořit o její propagaci i touto cestou.129
Kuks – Braunův kraj
Dle slov pracovníků Revitalizace KUKS o. p. s. je smyslem společnosti poskytovat marketingovou podporu Kuksu a okolí a také na tomto místě rozšiřovat služby cestovního ruchu. Na tento projekt, kdy bylo cílem zpropagovat destinaci pomocí reklamních materiálů, pořízení informačních tabulí apod., ROP Severovýchod (Regionální operační program NUTS
128 Revitalizace KUKS [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z: 129 Revitalizace KUKS [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z:
33
II Severovýchod má za cíl podpořit region a zatraktivnit ho pro podnikání a život obyvatel) uvolnil finanční prostředky ve výši 8 mil. Kč.130 S tímto projektem souvisí i Kuks – Braunův kraj II, který obnovil dvě chátrající historické budovy v areálu bývalých kukských lázní. Z jednoho domu, bývalá Jeschkeho vila, se stalo informační turistické centrum a také hlavním sídlem společnosti. Druhá budova, kdysi hospoda U Prďoly, obnovila svůj původní účel. Nyní je známa jako restaurace Baroque. ROP Severovýchod opět poskytla peněžitou částku ve výši 45 mil. Kč. Oba projekty byly úspěšně ukončeny k 31. 12. 2014131
Revitalizace Kuksu – Granátové jablko
O této rozsáhlé dvouleté rekonstrukci Hospitalu Kuks již bylo řečeno v diplomové práci mnohokrát. Pouze stojí ještě za zmínku, že tato myšlenka vzešla prvotně z NPÚ a z iniciativy této neziskové organizace. Na jaře roku 2015 byl hospital slavnostně otevřen přestřihnutím pásky premiérem Bohuslavem Sobotkou a kardinál Dominik Duka požehnal nově zrekonstruované památce. Cílem projektu bylo dle iniciátorů: „vzorová obnova národní kulturní památky, vznik vzdělávacího centra, zpřístupnění depozitáře a knihovny konventu, obnova bylinné a ovocnářské zahrady, vznik střediska farmaceutické výuky, podpora environmentálních aktivit“132
Záchrana drobné architektury
Státní intervenční zemědělský fond zřizuje Program rozvoje venkova, který poskytl finanční prostředky ve výši skoro 3,5 mil. Kč na opravu dvou kamenných studánek a bočních historických kamenných schodišť vedoucích z nábřežní ulice k parkovišti. Projekt byl úspěšně dokončen roku 2013.133 Vedle vypsaných projektů se věnuje Revitalizace KUKS o. p. s. i dalším činnostem. Pod jejich vedením probíhají workshopy, kde vysvětlují, jak dobře nakládat s penězi z evropských fondů pro rozvoj cestovního ruchu. Také si mohou připsat zásluhu na vybudování Labské stezky.
130 Revitalizace KUKS [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z: 131 Tamtéž 132 Revitalizace KUKS [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z: 133 Revitalizace KUKS [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z:
34
Vytvářejí reklamy v podobě propagačních videí. S tím souvisí i komunikační kanály, které využívají. Existující účty má společnost na Facebooku, Twitteru, kde je jako podtext zvolen slogan „hrabě Špork tvítuje“, na Youtube a Vimeo kanálu.134 Pracovníci společnosti vymysleli důležitou mobilní aplikaci pro potenciální návštěvníky Kuksu s názvem Zkus Kuks. Stáhnout se může na Google play a dostupná je ve 4 jazycích – český, polský, německý, anglický. Jedná se o takového mobilního průvodce, jelikož obsahuje různé popisy míst, obrázky, praktické informace a doporučení. Na webu si také lidé mohou vytisknout brožury s užitečnými informacemi pojmenované Zkus Kuks do kapsy, Šporkův Kuks, kde se snaží turistům přiblížit, jak vypadal historický areál za dob hraběte, Z Kuksu je všude kousek. V poslední zmíněné se nacházejí místa, která jsou od Kuksu nedaleko s přiloženou mapou.135 3.4.2. Vize do roku 2020 Revitalizace KUKS o. p. s. nazývá Kuks destinací s bohatou historií a vysokou koncentrací památek. Díky těmto aspektům má obrovský potenciál ke stálému rozvíjení cestovního ruchu. Marketingové a informační aktivity společnosti mají prvotřídně realizované (na webových stránkách je k dostání precizně vypracovaná marketingová strategie nebo Vize 2015–2020 pro veřejnost) za využití nových celosvětových trendů a technologií, díky schopné komunikaci, odborně proškoleným zaměstnancům a podpoře unique selling proposition (jasný prodejní argument) kvalitních a konkurenčních produktů cestovního ruchu. Jejich vize se prezentuje následující větou: „Kuks se díky kvalitnímu destinačnímu managementu do roku 2020 stane jedním ze tří nejnavštěvovanějších turistických cílů Královéhradeckého kraje.“136 Když se člověk zeptá pracovníků společnosti, co by chtěli změnit, odpoví, že nic. Spíše se zaměřují na zkvalitnění propagace a kulturního dění. Do roku 2020 by se měla poupravit propagace a dramaturgie známých akcí jako jsou: Vánoční trhy, Vinobraní na Kuksu, Zahradnické trhy. Vznikají i nové projekty za podpory zejména Integrovaného regionálního operačního programu, Státního fondu dopravní infrastruktury, Královéhradeckého kraje, finančního mechanizmu EHP a Norských fondů, Programu rozvoje venkova, Operačního
134 Revitalizace KUKS [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z: 135 Tamtéž 136 MIKULA, Mojmír. Kuks Braunův kraj: Informační, marketingová a programová strategie rozvoje turistické oblasti Kukska. Kuks, 2014, 80 s.
35
programu Přeshraniční spolupráce ČR a Polska. Zapojují se i další menší programy a nadace. Ukázka schválených nebo čekajících projektů:
most přes Labe – zchátralý, v havarijním stavu, náklad 4 mil. Kč, schváleno,
kaskádové schodiště – poškozené, náklad 11,5 mil. Kč, schváleno,
„biketower“ – parkoviště pro jízdní kola, náklad 15 mil. Kč, schváleno,
centrum ekodopravy pro turisty – vznikla myšlenka propojit ekologicky šetrnou dopravou cestu Kuks – Braunův Betlém – Zoo Dvůr Králové nad Labem (10 km) elektrokoly a loděmi, náklady 19 mi. Kč, stále čeká na schválení,
parkovací systém pro turisty i handicapované – opravit současné, vznik dvou nových, náklady 25 mil. Kč, čeká na schválení,
labská cyklostezka z Kuksu k horám – plán rozšíření pro podporu turismu na Královédvorsku, náklady 30 mil. Kč, částečně schváleno,
cesty v Braunově Betlémě a poustevna s rozhlednou – cesty v Betlémě jsou plné bahna a kaluží, proto vznikl plán na vybudování nových upravených cest a chodníků, postaví se další turistický cíl – poustevna s rozhlednou, která zatraktivní místo, a která představí historii pousteven v barokní krajině, vznikne zázemí pro kulturní akce, náklady 5 mil. Kč, částečně schváleno,
Kuks pro děti – nedostatek je zázemí pro děti v areálu, společnost chce zpřítomnit a vybudovat kdysi přírodní bludiště, které stálo vedle holubníku a letohrádku s kulečníkem, dále tematická hřiště a trpasličí stezku, která odkazuje na rejdiště s trpaslíky za dob mecenáše Šporka, náklady 2 mil. Kč, částečně schváleno.
V marketingové strategii je také uvedeno, že by bylo vhodné, kdyby se zlepšila úroveň vlakového spojení – přidat více spojů. Velkým snem je obnovení lázeňského prostoru. Je už teď jasné, že se nepodaří vzkřísit samotné lázně, nýbrž jen nějaké části v podobě zámecké zahrady a areálu u pramene. Vznikají projekty na lepší osvětlení venkovního prostředí, na opravy drobných památek, vodácké kurzy na Labi a na teoretické bázi se hovoří i o možných slavnostech připomínající historickou éru. Jedná se např. o Svatojakubské slavnosti, Posvícení nebo Setkání rodáků, tak jak to dělával hrabě Špork.137
137 MIKULA, Mojmír. Kuks Braunův kraj: Informační, marketingová a programová strategie rozvoje turistické oblasti Kukska. Kuks, 2014. 80 s.
36
Revitalizace KUKS o. p. s. má na svém kontě mnoho plánů, na které shání finanční prostředky. Plusem společnosti je fakt, že se snaží barokní dobu zpřítomnit v rozsáhlé míře na kulturním dění či na jednotlivých památkových objektech. Veškeré projekty mají návaznost na historii a nevymýšlí se něco nového, co by do areálu nezapadalo.
37
4. Slavnostní kultura Žádná jiná doba nepřinesla tolik okázalostí jako baroko. Společnost, především vyšší vrstva, se ráda bavila a od zábavy očekávala velkolepost. Tato kapitola odkryje tajemství událostí, co se konaly v Kuksu. Z historického hlediska se ví, že veškeré slavnosti se pořádaly na břehu Labe, kde stál lázeňský areál. Je to logické, v hospitalu se spíše „oslavovala“ smrt. Dnes je soustředěné veškeré dění na pravý břeh Labe, proto je zvolen Hospital Kuks i do názvu této práce, jelikož právě tam dochází ke zpřítomňování barokních slavností. Po velké rekonstrukci v letech 2010–2015 se kulturní dění v Kuksu zlepšilo. Barokní hospital má mnoho zastánců a dobrý pracovní tým, který se snaží slávu Kuksu oživovat všelijakými událostmi, které dokonce navazují na dobu 18. století. Avšak nejsou to jen akce v barokním stylu. Události se musejí přizpůsobovat moderní společnosti. Přeci jen při každé návštěvě jakékoliv společenské akce v Kuksu dýchne na návštěvníka genius loci tohoto kouzelného místa.
4.1. Události za doby mecenáše F. A. Šporka Následující odstavce nastiňují pohled na slavnostní dobu za života hraběte. Kapitola Období baroka nastínila situaci odehrávající se v českých zemích za života F. A. Šporka a také to, jaký kulturní život vedli lidé. Všechno, co bylo popsáno, lze najít i v událostech, které se konaly právě v Kuksu. Do lázní se sjížděly významné osobnosti. Především lidé ze dvora, šlechtici, politici, umělci i filozofové. Špork je velice rád vítal a už hned po příjezdu hostů chtěl nabídnout podívanou například slavnostním troubením, bubnováním či střílením z moždířů. A co pro návštěvníky bylo připravené? Jakému společenskému kouzlu František podlehl a do jaké zábavy nejvíce investoval? Odpovědi na veškeré otázky týkající se bujarého života v Kuksu budou zodpovězeny. 4.1.1. Divadlo a hudba Nenápadná dřevěná budova sloužila zaprvé pro pobavení a zpříjemnění volných chvil hostů. Zadruhé tím Špork sledoval morálně výchovnou činnost. Divadlo bylo významné. Účinkovalo zde mnoho skupin komediantů, avšak v nejlepších letech lázní se tu odehrávala dokonce operní scéna. První malé divadelní představení se uskutečnilo k poctě zasvěcení kaple Nanebevzetí
38
v srpnu roku 1701, kdy ještě divadelní budova nebyla postavena.138 Některé prameny odkazují již na představení, která se odehrála ještě dříve. Šlo spíše o neoficiální divadelní aktivity loutkařů apod. V letech 1724 a 25 tu působila benátská operní společnost Antonia Denzia, která přivezla kouzlo italské opery. Prvním představením bylo Orlando furioso. V repertoáru měla dokonce zařazené představení českého námětu Praga nascente di Libussa et Primislao.139 Profesionální herci nebyli jediní, co zde účinkovali. Služebnictvo v té době muselo umět na nějaký hudební nástroj a hrát v zámecké kapele, která se objevovala v divadle či na bálech. Divadelní představení probíhala vždy odpoledne a zcela zdarma.140 Služebník Seeman, který pracoval v Kuksu pro Františka, ve svém deníku popisuje, že služebnictvo mohlo nabýt hudebního vzdělání například v blízkých farářstvích. Zámecká kapela na panství byla spíše malým hudebním orchestrem.141 4.1.2. Hostiny a svatby Hostiny byly spojené vždy s nějakou událostí, většinou to byl ples. Hrabě Špork měl vše pokaždé do posledního detailu naplánované a precizně zorganizované. Když skončilo odpolední divadelní představení významnějšího rázu, hosté se převlékli a mohli vyrazit na hostinu, po které následoval ples a po něm Benátská noc. Stříbrné podnosy, příbory, honosné svícny, mnoho jídla a pití, to vše nesmělo na hostinách chybět. 142 Takové byly i svatební hostiny. Např. rytec Rentz si nechal v lázních vystrojit svatbu s hostinou, která se konala ve velké jídelně. Sluha Seeman popisuje některé úsměvné situace z této svatby. Hosté byli schopni se po pár sklenicích vína poprat a vypadnout z loděk do Labe. Respektive ženich Rentz a host Hancke, když se popichovali na téma svatební noc. Hrabě Špork jim chtěl pomoci, ale sám přepadl přes palubu. Rentz poté získal nelichotivou přezdívku „ten, který prokýchal svou svatební noc“, jelikož ze studené vody dostal rýmu.143
138 PREISS, Pavel. František Antoním Špork a barokní kultura v Čechách. Praha: Paseka, 2003. Historická paměť. ISBN 80-7185-573-1, s. 232. 139 HILMERA, Jiří. Šporkovská residence v Kuksu. Praha: Klub českých turistů, 1948, s. 37. 140 Tamtéž, s. 38 141 LAUFROVÁ, Berta. Př íběhy hraběte Šporka. Vyd.1. Praha: Prostor, 1992. ISBN 8085190192, s. 22. 142 Tamtéž, s. 115 143 Tamtéž, s. 179
39
Když se nekonaly hostiny, návštěvníci se veselili a zpívali si v přilehlých hostincích, kde hodovali dobrého jídla i pití. Především pánské osazenstvo se mohlo přemístit do domku s kulečníkem nacházející se nedaleko závodiště. 4.1.3. Plesy Mezi Hostincem U Zlatého slunce a ubytovacími domky se nacházel prostor pro taneční zábavu. Plesy byly většinou spojené s hostinou, kde mohli hosté ochutnávat speciality a dovezené potraviny z ciziny. Pro bály bylo určené i místo pod schodištěm, které bylo u vstupu do lázní a dodnes se tam schody vyskytují. Například roku 1737 se tam uskutečnil úřednický bál. 144 Anebo významným plesem se stal roku 1729, kdy ho František uspořádal na počest narozenin císařovny Alžběty, které si nesmírně vážil. Stal se každoroční tradicí s ohromným barevným ohňostrojem.145 4.1.4. Benátská noc Událost, která nastala po hostině a plese. Hosté se přemístili k Labi, aby vstoupili na lodě ověšené lampióny. Lodě řídil gondoliér v černém kostýmu, jako se lze setkat dnes v Benátkách. Projížďku doprovázely koncerty na lesní rohy na největším člunu, ohňostroje a dělostřelby.146 Na louce u závodiště se opékala různá zvěřina a kašnou protékalo víno.147 „Špork často nechával své lázně osvětlovat, zámek i hospital do jasných světel schovat. Když hosté na bále se chtějí bavit, chovat, to musí ohňostroj k oblakům dosahovat.“ 148 Hancke popisuje bývalou krásu ohňostrojů, které se vypustily převážně ke konci bálů a odkazovaly na začínající Benátskou noc. 4.1.5. Závodiště Zaniklé závodiště sloužilo pro náročnou zábavu. Při jízdě na koni se musel zúčastněný strefit do zavěšeného kroužku. Tato hra byla arabského původu a obnovila slávu středověku, jelikož v té době existovalo mnoho závodišť, kde se odehrávala. Z arabských zemí se dostala na dvůr v Drážďanech, poté i na francouzský dvůr. Tzv. Ringrennen byla oblíbenou hrou králů, určenou pro královskou rodinu, mocnářům a jejich družinám. Hrabě Špork nejspíše hru zařadil do
144 PREISS, Pavel. František Antoním Špork a barokní kultura v Čechách. Praha: Paseka, 2003. Historická paměť. ISBN 80-7185-573-1, s. 232. 145 Tamtéž, s. 418 146 HILMERA, Jiří. Šporkovská residence v Kuksu. Praha: Klub českých turistů, 1948, s. 38. 147 LAUFROVÁ, Berta. Př íběhy hraběte Šporka. Vyd.1. Praha: Prostor, 1992. ISBN 8085190192, s.178. 148 HANCKE, Gottfried Benjamin. Kuks - Theatrum Fagi: Popis Lázni Kuks v Čechách, patřících jeho říšské hraběcí excelenci hraběti von Sporck. Náchod: GATE Náchod, 2002. ISBN 80-901712-7-3, s. 23.
40
lázeňského areálu, aby nalákal panovníky. To by jistě jeho lázním přineslo úspěch a zařídilo světové uznání. 149 Panskou zábavu podtrhovaly dvě řady trpaslíků groteskního charakteru, malých sošek. Trpasličí karikatury se objevovaly v 17. století na více místech po celé Evropě. Existuje více názorů, co mohly znamenat. Dnes se vyzdvihuje zejména ten, že představovaly konkrétní osoby (pijáky, hudebníky, rváče atd.).150 Pro diváky byla vybudována na závodišti dřevěná tribuna, aby v klidu pozorovali nebezpečnou zábavu. Pokud hráči do sebe narazili, okamžitě přiběhl lékař, který průběh sledoval.151 4.1.6. Čas filozofování Hrabě Špork nechal postavit tzv. filozofický dům, kde byla velká knihovna a také tiskárna sloužící k jeho vydavatelské činnosti. Dům sice nesloužil k významným událostem, ale setkávalo se zde mnoho přátel a významných hostů hraběte. V místech probíhaly debaty nad politickou situací a zamýšlení se nad životem. Rozvíjeli se tu rozhovory, které byly tabu v té době. Jednalo se o takový propagační dům s polemickým nádechem, jelikož po stěnách byly napsané nápisy, které vyloženě odsuzovaly jezuitský řád.152 4.1.7. Pasování rytířů Tyto slavnosti měly velký význam pro F. A. Šporka jako milovníka lovů. Byl zakladatelem a velmistrem řádu sv. Huberta (obsahoval 30 bodů, jež se musely splňovat), který byl určen pro vyšší společnost zavazující se k uctívání patrona lovců, a také se upsali k podporování parforsního honu. Tento lov nebyl všemi oblíbený, protože se jednalo o náročnou aktivitu, kdy se vypustili čistokrevní psi a začala štvanice na konkrétní předem danou zvěř, většinou na jelena. Pasování nejlepších rytířů se stalo honosným obřadem v Kuksu a každý pasovaný dostal odznak, kde byla lovecká trubka, nad níž byl medailon se sv. Hubertem, jenž klečel před jelenem.153 Poté obdržel stanovy a lovecký roh. Řád se mohl pyšnit i vlastní svatohubertskou hymnou, která zahajovala lovecké hony anebo se hrávala na počest příjezdu členů řádu. Byla odzpívána na francouzskou melodii domácím orchestrem.154
149 PREISS, Pavel. František Antoním Špork a barokní kultura v Čechách. Praha: Paseka, 2003. Historická paměť. ISBN 80-7185-573-1, s. 254. 150 Tamtéž, s. 255 151 LAUFROVÁ, Berta. Př íběhy hraběte Šporka. Vyd.1. Praha: Prostor, 1992. ISBN 8085190192, s. 163. 152 PREISS, Pavel. František Antoním Špork a barokní kultura v Čechách. Praha: Paseka, 2003. Historická paměť. ISBN 80-7185-573-1, s. 321. 153 Tamtéž, s. 38 154 LAUFROVÁ, Berta. Př íběhy hraběte Šporka. Vyd.1. Praha: Prostor, 1992. ISBN 8085190192, s. 108.
41
Celý podzimní hon doprovázela pravidla. Lidé si osedlali koně v typických loveckých oblečcích, které byly sjednocené loveckými tesáky. Jízdní myslivci dávali signály pomocí troubením na lesní rohy a při zakončení se ozývaly slavnostní fanfáry. Lesk těchto honů podtrhovaly právě lesní rohy, které nebyly zdejšímu obyvatelstvu známy, přivedl je sem až Špork. Ještě dnes se lze na francouzské a anglické půdě setkat s podobným lovem, avšak postupně díky ochráncům zvířat a legislativy tradice mizí.155
4.2. Události dnes a zpřítomňování barokního kouzla Kdo se stará o veškeré kulturní akce dnes? Výhradním majitelem Hospitalu Kuks je Česká republika. Tu ve věci správy nemovitého kulturního dědictví zastupuje Národní památkový ústav. V případě hospitalu NPÚ Územní památková správa na Sychrově, statutárním zástupcem památkového objektu je pan kastelán Bc. Libor Švec DiS. Dalšími důležitými správci jsou Mgr. Milan Horák a Markéta Sýsová. Nyní nastává přechod k jednotlivým akcím v Hospitalu Kuks od těch nejjednodušších konající se každou chvíli, až po ty s náročnější přípravou. Práce se soustřeďuje na události let 2016 a 2017. Následující informace jsou získané na základě rozhovoru s PR manažerkou Markétou Sýsovou a podrobného zkoumání kalendáře akcí na oficiálních webových stránkách Hospitalu Kuks nebo konkrétních webech každé jednotlivé události. Kapitola se bude věnovat spíše veřejným akcím, které probíhají v hlavní sezóně. Když jsou prostory uzavřeny turistům, konají se tam soukromé události, jež nejsou tolik zajímavé pro zkoumání. Pro představu například České farmaceutické muzeum Kuks pořádá menší konference pro své zaměstnance a hosty nebo se uskutečňují soukromé semináře. Skupina návštěvníků se samozřejmě změnila postupem času. Za dob F. A. Šporka se akcí zúčastňovali hosté kukských lázní anebo lidé, co dostali od hraběte pozvánku na konkrétní událost. Zejména se jednalo o dvorany, šlechtu, mocnáře, politiky, umělce. Dnes hospital své aktivity zpřístupňuje všem bez rozdílů.
155 DRMOTA, Josef. POHLED DO HISTORIE LOVU ZVĚŘE. Myslivost [online]. 2006, 54(6), 1 [cit. 2016-1207]. Dostupné z:
42
4.2.1. Prohlídkové okruhy Veškeré potřebné informace týkající se prohlídek se nachází na oficiálních webových stránkách samotného hospitalu. Obsahují také údaje o otevírací době okruhů, vstupném a případné rezervaci. Jedná se o každodenní událost, která se nekoná v měsících listopad – březen. Hospital Kuks nabízí návštěvníkům čtyři prohlídkové okruhy, při kterých na ně dýchne duch této památky. Prvním z nich je základní prohlídka areálem. Lze se dozvědět informace o osobnosti mecenáše Šporka, o lékařích a pečovatelích, co působili v hospitalu. Prochází se lapidáriem, které je zaplněné originály soch Ctností a Neřestí od Matyáše B. Brauna, nově od roku 2015 jsou k zhlédnutí restaurované nástěnné malby v hlavní chodbě (cyklus Tanec Smrti). Prohlídka končí návštěvou kostela Nejsvětější Trojice a lékárny U Granátového jablka.156 Další okruhy jsou spíše dílčími. Druhý okruh odkrývá tajemství Šporkovské hrobky, kde se vypráví historie rodu Šporků a Swéerts-Šporků. 157 V hospitalu se nachází také zajímavá expozice Českého farmaceutického muzea nazvaná „Kouzlo apatyky“. Její krásy lze objevovat ve třetím prohlídkovém okruhu a nabídne pohled na lékárny od barokního období do 20. století. Velkým lákadlem pro lidi je vyzkoušení si role lékárníka např. tím, že si zkusí vyrobit tabletu.158 Bez průvodce lze absolvovat poslední prohlídku, kde se návštěvníci mohou dozvědět na základě vystavené instalace Českého farmaceutického muzea „Z apatyky do fabriky“ něco o historii výroby léků.159 Poslední zastávkou může být neplacený okruh, prostor, který je všem otevřený. Tím je bylinková zahrada, jež má od roku 2015 stejný význam, jako měla kdysi za doby Františka. Je to takový menší návrat k barokně laděné zahradě. Lidé mohou obdivovat nejen rozsáhlou flóru, ale také sochařské umění a dochované minarety, o těchto skvostech již bylo psáno. Pro lepší pohodlí bylo přidáno více laviček a znovu se otevřela blízká Hospoda Na Sýpce. 160 Návštěvou Kuksu výlet pro turisty nemusí končit. Po červené stezce lze dojít k Betlému, který ukrývá dochované sochařské umění M. B. Brauna.
156 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 157 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 158 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 159 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 160 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z:
43
4.2.2. Regionální vzdělávací centrum Kdysi probíhaly různé debaty v Domě filozofů, opět se navazuje na doby minulé vybudováním nového vzdělávacího centra. Sídlí v prostorách hospitalu, přesněji v jižním křídle, jež sloužilo k hospodářským účelům. Od roku 2015 se tu konají různé přednášky, účastníci se vzdělávají nebo mohou rozvíjet své umělecké nadání, jelikož se v místnostech nachází malířské stojany. K přednášejícím sálům je přidružena zasedací místnost a menší divadelní sál s kapacitou 100 míst.161 Místnosti jsou zpřístupněné teprve rok a tolik akcí ještě nepředvedly, uvidí se postupem času, zda svému účelu dosáhly. 4.2.2.1.
Letní škola památkové edukace 2016
V rámci tohoto vzdělávacího centra se tu zorganizovala Letní škola památkové edukace. „V inspirativním prostředí Hospitalu Kuks se v termínech 22. – 24. července a 22. – 24. srpna 2016 uskutečnily dvě Letní školy památkové edukace. Zatímco první setkání bylo přednostně určeno pracovníkům Národního památkového ústavu a galerijním a muzejním pedagogům, podruhé se na Kuks vypravili zejména pedagogové základních a středních škol.162 Prakticky se jednalo o rozvoj kompetencí učitelů a jejich tvořivosti. Není sděleno, zda se akce bude opět opakovat, avšak úspěch od zúčastněných lidí sklidila. 4.2.3. Svatební obřady Svatby jsou všední událostí konající se v dochovaných památkách v České republice. Nejedná se tedy o nic neobvyklého, ale možnost svateb tu je. Za doby mecenáše Šporka se tu také odehrávaly výhradně v lázeňských prostorách. Dnes si budoucí manželé mohou vybrat jak církevní obřad v kostele Nejsvětější Trojice, tak občanský obřad v lapidáriu, bylinkové zahradě, nádvoří či v přepychové lékárně U Granátového jablka. Může se jednat o okázalé svatby, jelikož některé prostory pojmou až 100 svatebčanů. Po domluvě by šly přizpůsobit k obřadům i jiné místnosti.163
161 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 162 Národní památkový ústav [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 163 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z:
44
4.2.4. Zkus maraton Kuks, Zkus poznat Kuks, Zkus noční Kuks Zkus maraton Kuks je organizováno organizací RunGoRun. Jedná se o novou akci běžeckého charakteru v měsíci dubnu, kdy začíná turistická sezóna. V roce 2016 se uskutečnil první ročník a již teď je potvrzené, že v roce 2017 bude ročník druhý, který bude rozšířen o další kategorie. Běžci vybíhají z nádvoří Hospitalu Kuks skrz Braunův Betlém a dostanou se do blízkého okolí Kuksu. Je jisté, že tato akce přímo nenavazuje na nějaké barokní cítění. Kdysi se však uskutečňovaly závody na koních na závodišti, takže jisté spojení se hledat může. Terén je pro sportovní vyžití přizpůsoben už díky tomu, že Špork miloval zmiňovaný lov. Akce je vhodná pro muže, ženy i děti.164 Zkus poznat Kuks je turistická akce opět pořádaná organizací RunGoRun a v roce 2016 se též uskutečnila prvně a počítá se s ní i na další rok. Událost se prezentuje tím, že je určena pro celou rodinu a trasy jsou vedeny tak, aby se šlo po stopách Šporka. 165 Ten samý den, akorát ve večerních hodinách, byla pro běžce připravena akce Zkus noční Kuks. Startovalo se z prosvícené bylinkové zahrady, vybírat se mohlo též z několika tras.166 4.2.5. Koncerty Koncerty mají dlouhodobou tradici především v kostele Nejsvětější trojice, kde je výborná akustika. Pořádají se tam jednorázové koncerty, ale i takové, které přináší hudbu každým rokem. V roce 2016 se uskutečnilo pár koncertů žáků i učitelů různých uměleckých škol především z východočeského regionu. Např. to byl koncert učitelů ZUŠ F. A. Šporka Jaroměře a jejich přátel. Hudebníci využívají nejen kostel, dokonce i refektář, kde bývají koncerty komorních souborů. Takový se uskutečnil v měsíci květnu, kde se mohl poslechnout flétnový, kytarový komorní soubor, barokní soubor S:P:O:R:C:K, Kytarový betlém Matyáše Brauna jr. Opět se jednalo o ZUŠ Jaroměř a k nim se přidaly ZUŠ Hostinné, ZUŠ Hořice. Tyto akce bývají pro veřejnost za dobrovolné vstupné.
164 RunGoRun [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 165 RunGoRun [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 166 RunGoRun [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z:
45
V letních měsících je pro návštěvníky každým rokem připraven příjemný hudební doprovod při každodenních prohlídkách kostela. Hudební duo souboru SoliDeo ukazuje historické hudební nástroje, na které posléze zahrají. V neposlední řadě je zvykem, že v prosinci se odehrává v kostele vánoční koncert. O poslech české mše vánoční je velký zájem a potenciální návštěvník si musí zarezervovat místo, jinak se na akci nedostane. Jak je známo, tak Kuks byl kolébkou hry na lesní roh. Pražská umělecká škola Hornclass zařídila svým absolventům závěrečné vystoupení hry na lesní roh v hospitalu v měsíci srpnu. Studenti i organizátoři vyjádřili hudbou poctu F. A. Šporkovi. Prostory jsou otevřené i dalším koncertům pod taktovkou profesionálů. Hudební akce tohoto typu bývají už zpoplatněné. Např. Nadační fond na podporu vážné hudby zorganizoval v kostele hudební akci s názvem Ctnosti a Neřesti pro flétnu a harfu, v měsíci červnu zahráli v lapidáriu známí umělci Jarda Čížek, Jan Resl a Dita Holá atd. 167 Tradiční každoroční akcí je Hudební léto Kuks, kterou má na starost především Královédvorský chrámový sbor spolu se správci Hospitalu Kuks. Jedná se o mezinárodní festival klasické hudby konaný v kostele Nejsvětější Trojice. Letos proběhl o víkendech od 25. 6. – 20. 8. již 7. ročník a účinkovali zde světoví interpreti a vyhlášené hudební soubory. Zapojili se umělci ze zemí jako jsou Německo, Polsko či Japonsko. Letošním tématem byly šporkovské árie, hrály se skladby z kukského archivu.168 4.2.6. Zahradnické a vánoční trhy Jelikož v prostorách hospitalu se nachází jak lékárna, lékárnické muzeum, tak i bylinková zahrada. Přišlo loni České farmaceutické muzeum Kuks s nápadem uspořádat jeden víkend v dubnu jarní zahradnické trhy. ČFMK trhy bude každým rokem opakovat a lidé si mohou vybrat ze širokého sortimentu jako jsou zahradnické potřeby, rostliny apod. Ještě větším lákadlem jsou dva listopadové víkendy, kdy se konají vánoční trhy, které jsou vyhledávány lidmi z celé České republiky. Letošní ročník navštívilo rekordních 20 tisíc lidí, ti mohli obdivovat 130 prodejců a jejich nabídku. K vidění byla např. lidová řemesla a představení loutkáře Jiřího Polehni a flétnového souboru ZUŠ F.A. Šporka Jaroměř.169 Tyto víkendy jsou
167 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 168 Hudební léto Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 169 České farmaceutické muzeum Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z:
46
posílené vlakové spoje do Kuksu, které jsou hojně využívané. S vánočními trhy jsou spojené i mimořádné listopadové prohlídky hospitalu. Sezóna prohlídek jinak končí poslední den v říjnu. 4.2.7. Den s Královéhradeckou policií na Kuksu Repertoár událostí v hospitalu je různý. K příležitosti 25. výročí vzniku PČR se uskutečnila celodenní akce, kde policie ČR předváděla své techniky (pořádková a zásahová jednotka), policejní výzbroj, vycvičené psovody, slavnostně předávala odznaky policistům. Zakončení bylo spojené s hudbou hradní stráže a policie ČR.170 4.2.8. Seminář Preventivní péče o historické knihovní fondy Milovník knih F. A. Špork by měl jistě radost z této události. Dvoudenní seminář s praktickou dílnou byl určen pro odborníky, kteří se starají v rámci své práce o historické knihovní fondy. Přednášky vedli pracovníci NPÚ, Národního muzea a Národní knihovny. Hlavními tématy byly zámecké knihovny ČR, práce s knihovními fondy a proběhla prohlídka hospitalu a nástěnných maleb Tanec smrti. První den byl zakončený koncertem v kostele.171 4.2.9. Noc kostelů v Hospitalu Kuks Hospital Kuks se zapojuje do mezinárodního svátku Noc kostelů, kdy otevírá ve večerních hodinách prostory kostela Nejsvětější Trojice návštěvníkům s doprovodným hudebním programem. Akce se stává stále populárnější mezi lidmi. Zúčastnilo se jí přes 1000 kostelů v České republice a zájemců bylo nejméně 500 000. Není divu, že i správci hospitalu si pochvalují návštěvnost.172 4.2.10. Vernisáže Hospital je místem, kde se běžně instalují výstavy zejména obrazů. Slavnostní vernisáže se pořádají v refektáři, pokud vystavující nemá zájem speciálně o jiný prostor. Nebudou se zde vyjmenovávat všechny výstavy, jelikož jich za rok proběhne několik desítek, ať už soukromé nebo dělané pro veřejnost. Za zmínku stojí např. vernisáž Kuks 2016 Plenér / Plain Air. Jedná
170 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 171 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 172 Noc kostelů [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z:
47
se o 6. mezinárodní malířský plenér. Milovníci umění si mohli vystavená výtvarná díla od umělců ze všech koutů Evropy zakoupit.173 4.1.11. Divadelní scéna Po revitalizaci hospitalu v roce 2015 byl vybudován divadelní sál, který pojme až 100 návštěvníků. Vzniklo zázemí především pro divadelní soubory, i když je hojně využíván spíše k různým přednáškám a kongresům. Divadelní hry v hospitalu probíhají spíše v rámci festivalů Theatrum Kuks a DušeKraj, o kterých bude zmínka v následujících řádcích. Správci nadále doufají, že postupně budou přibývat představení v divadelním sále, až se dostane více do podvědomí, že jsou takové prostory nově k dispozici v hospitalu. Během léta se sem vrací divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten, který navazuje na období baroka a jejich hry jsou barokně laděné. Pro Kuks jsou ideální volbou, jelikož v létě se stávají kočovným komediálním souborem, což navazuje na tradici z dob Šporka, kdy kočovní herci předváděli též své komediální hry. Letos v červenci předvedli v hospitalu opět hru Láska ke třem pomerančům. Komedii zrežíroval Petr Hašek a premiéru si odbyla již v roce 2002.174 4.2.12. DušeKraj v Hospitalu Kuks „DušeKraj je místo půvabné. Voňavé. Plné tajemství. Plné pokladů. Otevřete oči, naladíte uši. Zahrady a nádvoří zní hudbou, povídáním a smíchem. Někdo tančí, někdo si hraje. Maluje obrazy... Někdo se právě naučil hrát na hudební nástroj. Ozdobil se šperky. Proměnil se v kočku nebo draka. A někdo se odvážil do podzemí. Do historie. Objevit záhady. Je to kouzelná bylina nebo prášek z umrlčích kostí? Mohu oživit sochu, aby promluvila? Umím najít cestu labyrintem? Dva dny v kouzelném a čistém kraji. Najdete si místo, kde je právě vaše duše šťastná.“175 Na oficiálních webových stránkách neziskové organizace Žen-Sen, jež organizuje a pořádá tuto akci se lze dozvědět, co vlastně znamená název DušeKraj. Ze získaných informací lze vyčíst, že je to jakási snaha o to, aby se lidé společně bavili, tvořili a zpříjemnili si drahocenné chvíle se svými blízkými v historických areálech. V roce 2015 se uskutečnil první ročník rodinné dvoudenní akce DušeKraj určená pro širokou veřejnost, která si v hospitalu od té doby drží tradici. Součástí nabitého programu jsou divadelní
173 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 174 ČERNÁ, Martina. Láska ke třem pomerančům: komedie plná vitamínů. Kultura 21 [online]. 2012, , 1 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 175 Žen Sen [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z:
48
představení v čele s oblíbenou hrou Čtyři dohody, koncerty, přednášky, výtvarné, řemeslné, taneční dílny. Akce je zdarma díky hojné podpoře sponzorů. Platí se pouze vstupenky na představení Jaroslava Duška a výtěžek putuje na charitativní účely. 176 Akce je laděná tak, aby připomínala památku daného místa. Však takovou podobně laděnou atmosféru plnou koncertů, divadel, tance vytvářel i hrabě Špork pro své hosty téměř každý týden. 4.2.13. Theatrum Kuks Jednoznačně nejznámějším slavnostním počinem dnešní doby v Kuksu je festival konající se 5 dní na konci léta s názvem Theatrum Kuks pod taktovkou profesora a hudebního historika Stanislava Bohadla v Hospitalu Kuks, ale i na místě, kde bývaly věhlasné lázně. Dle slov organizátorů festival navazuje na výjimečnou kulturní tradici lokality a na kombinaci jazykových kultur, která se tu kdysi mísila (latinský, německý, italský jazyk atd.). Probouzí Františkovy umělecké vize, kdy on sám chtěl do barokní krajiny zakomponovat barokní divadlo, hudbu, operu. Akce vznikla v roce 2002 u příležitosti výročí (300 let) otevření Šporkova činoherního divadla v Kuksu. Tento velký projekt financuje Ministerstvo financí ČR a Královéhradecký kraj. Letošní ročník byl pod záštitou královéhradeckého hejtmana Bc. Lubomíra France a starosty Lysé nad Labem Ing. Karla Otavy. Hlavním pořadatelem je GATE Náchod. A co všechno návštěvníci mohou zažít? Zahajovací tradicí bývá přípitek léčivým pramenem z Kuksu s panem profesorem Bohadlem a dalšími organizátory. Program je velice pestrý. Již bylo zmíněno, že se snaží opět probudit sílu barokní opery, hudby, barokního divadla a tance. Hraje se v mnoha prostorách Kuksu ale dokonce i mimo něj např. v Heřmanicích a Stanovicích. Mezi zajímavosti patří určitě barokní hostina, kterou měla připravenou restaurace Baroque a na degustačním menu měla připraveného kapouna dle receptu hofmistra T. A. Seemana, služebného F. A. Šporka. V lapidáriu bylo k vidění, jak se dříve tančilo. Proběhly ukázky barokních kroků a úklonů, které se hojně tančily na francouzském dvoře a také workshopy, kdy si návštěvníci mohli vyrobit koženou masku z commedia dell’arte. Vesměs se chodí po celém areálu v barokních oděvech a organizátoři rádi přivítají v takovém ošacení nejen účinkující.177
176 Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 177 Theatrum Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z:
49
4.2.14. Vinobraní na Kuksu Desátý jubilejní ročník Vinobraní na Kuksu nastal 10.9. 2016 v ranních hodinách opět pod záštitou Královéhradeckého kraje. Dnes už je tradicí, že tyto prostory nabídnou vždy druhou sobotu v září mnoho vína a burčáku. A nejen to. Pro děti i dospělé je připraven bohatý kulturní program a tradiční jarmark s poctivým jídlem. Otevírají se vinné lázně a po kaskádovitém schodišti teče proudem víno jak za doby F. A. Šporka. Víno tu má velkou tradici. V areálu byly již v 18. století vybudovány sklepy, kde sídlí momentálně vinotéka Galerie českých vín, která nabízí i řízené degustace s povídáním o historii Kuksu. V ceně vstupenky je sklenička s motivem Hospitalu Kuks, kterou si návštěvník může odnést domů. Ochutnávat se můžou vína jak z České republiky, tak ze zahraničí a každým rokem se navyšuje počet zúčastněných vinařů.178 4.2.15. Svatohubertské slavnosti v Kuksu Řád sv. Huberta ctí pána myslivosti a navazuje na tradici hraběte Šporka. Tato akce dle správců nejvíce odkazuje na dobu historickou a návštěvníci si mohou připadat jako v barokní době, i když je samozřejmě tenhle slavnostní den přizpůsobený moderní době. První myslivecké slavnosti se odehrály již v roce 1993 a dodnes si ponechává tři hlavní atributy – průvod, svatohubertskou mši v kostele Nejsvětější Trojice a velkolepý ohňostroj s hudebním doprovodem. V oficiálním katalogu řádu se lze dočíst, že se jedná o nejprestižnější společenské oslavy myslivosti s bohatým kulturním programem zaměřeným na profesní dovednosti myslivců, na předávání tradic a ochranu přírody, kterou považoval kdysi Špork za velice důležitou složku života. Cílem této akce je propagace myslivosti, sokolnictví, kynologie, dobových kostýmů a dalších podobných aktivit. V 18. století při slavnostech probíhal především hon na jeleny, což je v dnešní době choulostivé téma, a proto už mají slavnosti jinou podobu. Každý rok může nabídnout odlišný program, který je soustředěn především do venkovních prostorů. Letos nechyběla např. lukostřelba na terč, ukázka fríských koní a dravců, jízda v kočárech, představení pro děti, výstava obrazů, hudební scéna atd. Náměstek ministra pro řízení sekce lesního hospodářství jménem Ministerstva zemědělství předával slavnostně „Uznání za zásluhy o českou myslivost“. Navazuje se na tradici, kdy F. A. Špork předával medaile nejlepším lovcům a myslivcům.179
178 Vinobraní Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 179 Řád svatého Huberta [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z:
50
4.2.16. Barokní den v Kuksu a Slavnosti koní v Kuksu Kalendář akcí na rok 2017 prozrazuje, že v Kuksu se budou odehrávat dvě nové události. Barokní den v Kuksu je stále velkým otazníkem i pro manažerku Markétu Sýsovou. Informace se ještě nemohou sdělovat veřejnosti. Bylo pouze naznačeno, že prohlídky Hospitalu Kuks budou barokně laděné. Ale co se bude během jednoho dne odehrávat, se všichni dozvědí až po Novém roce. Slavnosti koní před pár lety probíhaly v areálu. Akce byla přerušena a v červenci 2017 bude obnovena. Dle slov paní Sýsové kulturní program bude upraven, než jak byl doposud znám. Návštěvníci se mohou těšit na drezury koní, dobové kostýmy, jarmark, divácké soutěže apod.
4.3. Shrnutí kulturního dění v Kuksu Všechny cesty vedou do Hospitalu Kuks a okolí. Kuks má tu výhodu, že se může chlubit tím, že podporují řidiče, cyklisty i chodce. Po rozsáhlé rekonstrukci barokního areálu si NPÚ pochvaluje vysokou návštěvnost zapříčiněnou lepší dostupností k památce. K tomu přispívá posílené vlakové spojení, nově vybudovaná labská stezka, která je využívána především v letních měsících a pro vozidla na silnicích je zhotovené lepší značení, jak se k národní kulturní památce dostat. Turisté také oceňují informační tabule po cestě Braunovým Betlémem, na nich je vyobrazen velký model, jak Betlém vypadal dříve a na jakých místech se nacházely dochované i nedochované sochy. Po vybudování labské stezky se mluvilo o tom, kam si cyklisté všechna kola budou moct uschovat. Před hospitalem jsou sice nové stojany, ale zjistilo se, že jich je pro takový nápor nedostatek, jelikož do areálu přijede na kolách kolem 100 tisíc lidí. V roce 2016 vyšla tisková zpráva, že se krajští zastupitelé domluvili na financování projektu „Kukská biketower“. Jedná se o parkovací dům pro jízdní kola, který stojí již např. v Hradci Králové. I nadále se bude investovat do této památky a jejího okolí. V plánu je rekonstrukce stezek, ze kterých se naskytne výhled na hranici s Polskem a bude na nich upraven povrch tak, aby po něm lidé mohli chodit bosou nohou. V neposlední řadě se dočká opravy i Braunovo dílo – tolik frekventované kaskádovité schodiště.180 K rozvoji turistického ruchu dopomohla také obdržená prestižní česká cena, což se dostalo do povědomí lidí. Obnovená barokní památka získala letos ocenění Stavba roku 2016. Slavnostní
180 GÖTZOVA, Martina. Oprava schodiště i nová cyklověž. V Kuksu se chystají další projekty [online]. 2016, , 1 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z:
51
předávání proběhlo v Praze, v Betlémské kapli.181 Nicméně samotná obec Kuks má na svém kontě také mnoho cen: 3. místo v anketě DestinaCze 2013 o nejlepší turistickou destinaci, 3. místo v soutěži Hvězda Severovýchodu 2015 (za obnovu historických domů), 3. místo v TOURMAP 2014 za mapu Zbraně, bunkry a pevnosti na pomezí anebo cenu poroty za tříminutový spot Zkus Kuks na Tourfilm a Tour region film 2012.182 Perla českého baroka, jak se Hospitalu Kuks přezdívá, „neusnula na vavřínech“. Pokud se obec, město či kraj snaží obnovit kouzlo konkrétní památky, tak opravdu nemusí chátrat a dožívat pouze ze vstupného z prohlídkových okruhů. V hospitalu probíhá zpřítomňování doby historické revitalizací konkrétních objektů jako třeba návrat bylinkové zahrady. Především se vrací atmosféra, kterou kdysi zažíval hrabě Špork se svými hosty. Svatohubertské slavnosti a Theatrum Kuks přímo navazují na mecenášův odkaz, v kostele Nejsvětější Trojice zaznívá barokní hudba po celý rok, divadlo s kočovnými herci ožívá, na kaskádovitém schodišti teče víno proudem. Kuks byl i místem plné sportovní zábavy, jež zpřítomňují běžecké závody. Po celém areálu bylo mnoho knihoven, dodnes se v hospitalu nalézají historické knihy, do kterých lze nahlédnout. Celkově se stává opět centrem kulturního dění jako za dob největší slávy, prokazují to zřetelně čísla návštěvnosti, vyprodané vstupenky, zaplněné špitální prostory.
181 Národní památkový ústav [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 182TOMKOVÁ, Veronika a Filip Košťál. Výroční zpráva 2015, Revitalizace KUKS o. p. s., 2016. 72 s.
52
5. Návrh kulturní akce „Šporkova noc“ Na základě toho, že správci hospitalu, obec Kuks a nezisková organizace Revitalizace KUKS o. p. s. jsou otevřeni novým návrhům kulturních programů na onom místě, je navržena akce, která zpřítomňuje barokní událost. Bude zpracována dle zjištěných informací o provozu Hospitalu Kuks, o jejich fungujícím marketingu, možnostech využití prostorů a historii areálu. V 18. století pořádal František Antonín Špork pro své hosty Benátskou noc. Dle informací, které jsou popisovány v teoretické části, došlo k zjištění, že událost byla inspirovaná italským městem Benátky a jeho kanály s loděmi, ale hrabě Špork si odvezl zážitek takové noci z francouzského dvora. Jednalo se o ohromnou událost. Obsahem noci bylo divadelní představení, hostina, ples, plavba na lodích s lampióny a hudební program. Událost podtrhoval ohňostroj plný barev. Návrh kulturní akce Šporkova noc se snaží o obnovu kdysi oblíbené Benátské noci přizpůsobené současným podmínkám v areálu Hospitalu Kuks. Název byl změněn z důvodu, že v České republice existuje např. hudební festival Benátská noc nebo je toto pojmenování použité u tematických akcí. Název je snadno zapamatovatelný a každého ihned napadne, že se odehrává v místě, kde pobýval F. A. Špork. Proč byla vybrána zrovna tato akce? Vedle důvodů jako zachování tradic, zpřítomňování historie, je tu také úsilí o navrácení noblesy plesů. Dnes se lze setkat spíše s maturitními, hasičskými, rybářskými, absolventskými, univerzitními a jimi podobnými plesy, které už nepřinášejí okázalost bálů, jak tím dříve bývalo. Tato událost chce vrátit hlavní podstatu plesu, a to je tanec, oslňující róby a příjemný hudební prožitek. Vše je popisováno na teoretické bázi, mohou vzniknout úpravy, pokud by návrh sklidil úspěch u kastelána pana Libora Švece a společnosti Revitalizace KUKS o. p. s. Jedná se tedy spíše o předběžný návrh, který se snaží co nejpřesněji vystihnout jádro události. Organizace akce by byla předána Revitalizaci KUKS o. p. s., která podporuje kulturní dění a pořádá akce. Ta by se postarala o shánění investorů, sponzorů, spolupracovníků (v návrhu se budou objevovat potenciální jména a čísla nákladů). Poté by se plán podrobněji rozpracoval, zatím po dohodě s pracovníky kolem Hospitalu Kuks, to nutné není.
53
5.1. Poslání akce Poslání akce zodpoví na nejdůležitější a stěžejní otázky k návrhu. O jakou událost se jedná a pro koho je určená, co bude jejím obsahem, kde a kdy se uskuteční.
Co je Šporkova noc?
Šporkova noc je jednodenní kulturní akce určená pro veřejnost, vhodná pro studenty, dospělé a seniory. Vytyčuje si dva cíle. Tím prvním je zpřítomnění kouzla Benátské noci konající se za nejslavnější historické éry kukských lázní a připomenout si její tradice. Druhým cílem je poskytnout lidem zábavný ojedinělý kulturní program.
Co je obsahem akce?
Hlavním programem je ples, který by se konal na nádvoří Hospitalu Kuks a v bývalé jídelní místnosti uvnitř hospitalu, kde je nyní prostor pro společenské akce. V jídelně bude připravené lehké občerstvení. Zachování benátské tradice se projeví v maskách návštěvníků a personálu a v dekoraci. Celou dobu bude plesem znít barokně laděná hudba, kterou zahrají žáci či absolventi ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř. ZUŠ má několik hudebních souborů mající zkušenosti s vystupováním na podobných akcích. Bude zrealizován divadelní program. Dříve před plesem bývalo pro hosty připravené divadelní vystoupení. Nyní bude v rámci celého večera. Nabízí se divadelní, barokně laděný, soubor Geisslers Hofcomoedianten, který v hospitalu již několik let vystupuje. Divadelní hra by se odehrávala třikrát za večer v nově postaveném divadelním sále. Pro návštěvníky bude otevřena Hospoda Na Sýpce hned vedle vstupu na nádvoří hospitalu, kde bude probíhat grilování. Při Benátské noci se grilovalo a opékalo vedle nedochovaného závodiště. Akce tím obnoví tradici. Hostinec má k dispozici velkou zahrádku, která by mohla být přizpůsobena pro tuto akci ve formě dekorací. Bude zprovozněn i běžný chod hospody, to ocení především pánské osazenstvo, jelikož budou připravené pivní speciály. Během celého večera bude připravené po areálu hospitalu víno od vinotéky Galerie českých vín. Atrakcí bude stanoviště s vinným koutkem na dřevěných lodích s lampióny u pravého břehu Labe. Do lodí se upevní pouze nádoby s vínem, které bude rozlévat obsluha. Vytvoří se tak klidné zázemí na popíjení a poslech příjemné hudby v podání houslisty. Tato atmosféra navazuje na tradici plavby po lodích s lampióny během večera. Labe v Kuksu nepojme více lodí s pasažéry, proto je zvolena tato alternativa.
54
Večer vygraduje desetiminutovým barvitým ohňostrojem nad Hospitalem Kuks. Při němž budou moct návštěvníci poslouchat opět hudbu přizpůsobenou slavnostnímu aktu.
Kdy a kde se Šporkova noc uskuteční?
Událost se stane tradicí pořádanou vždy poslední sobotu od 18 hodin v měsíci červnu, týden po akci Barokní den v Kuksu. Zároveň se ten samý den koná v kostele Nejsvětější Trojice koncert v rámci festivalu Hudební léto. Může se to jevit jako střet zájmů, ale prostory kostela k této akci nejsou potřebné a navzájem se tyto dvě události rušit nebudou. Naopak vzniká prostor pro spolupráci s festivalem Hudební léto. Letní měsíc je zvolen díky příznivému počasí, jelikož se hlavní program odehrává ve venkovním prostředí. Hlavním dějištěm se stane nádvoří, slavnostní sál v budově hospitalu, divadelní místnost, vinotéka Galerie českých vín, bylinná zahrada, lapidárium, Hospoda Na Sýpce a labský pravý břeh. Mimo zmíněných pěti hlavních programů celovečerní kulturní události budou připravené i další atrakce popsané v dramaturgickém plánu.
5.2. Marketingový mix Kapitola shrne podrobněji marketingové nástroje „5 P“, které jsou potřebné k dosažení cíle čili k realizaci akci Šporkova noc. 5.2.1. Produkt Kulturní událost se řadí do služby, jelikož se jedná o něco nehmatatelného, nehmotného a proměnlivého. Služby jsou neoddělitelné od poskytovatele a předpokladem je kvalitní marketing s profesionálním personálem.183 Službu, konkrétněji zážitek, poskytne nezisková organizace Revitalizace KUKS o. p. s., která bude hledat finanční prostředky a schopný pracovní tým.
183 JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění: [art marketing v praxi]. Praha: Grada, 2008. Manažer. ISBN 978-80-247-2724-0, s. 137.
55
Kde se se služba vykoná?
Službou je tedy slavnostní kulturní akce Šporkova noc, která bude probíhat v historickém areálu Kuks v obci Kuks. Hlavní program se odehraje v Hospitalu Kuks. Konkrétně to budou místnosti: divadelní sál, nádvoří, bylinková zahrada, slavnostní sál, lapidárium. Doprovodný program se uskuteční i mimo hospital v Hospodě Na Sýpce a u pravého břehu Labe. Hodně frekventovaným místem se stane též hygienické zázemí a cesta z hospitalu k řece. Pro prodej vstupenek bude sloužit TIC na levém břehu Labe.
Kdy se služba vykoná?
Akce je naplánovaná na poslední sobotu v měsíci červnu. Již bylo zmíněno, že v kostele Nejsvětější Trojice se tento den odehrává koncert v rámci festivalu Hudebního léta. Jedná se spíše o menší akci probíhající každý den v létě a nijak se průběh akcí neovlivní. Hospital Kuks je zvyklý, že se v jeden den koná více akcí naráz a pracovníci kolem něj jsou schopni program zkorigovat. Služba je ojedinělá. V České republice se kulturní akce tohoto typu nekoná. Zvolené místo pro událost je vhodné a navazuje na jeho tradici. Pracovní tým bude mít výhodu, že prostředí zná velice dobře a s organizací slavností má dlouholeté zkušenosti. Hospital Kuks má pověst dobře fungující památky, která svým kulturním programem nezklame návštěvníky, což je výhodou. Termín na konci června otevírá hlavní letní sezónu. Může získat „značku“ kulturní akce, jež zahajuje sezónu. 5.2.2. Cena U stanovení ceny vstupného je důležité pohlídat si zákony České republiky, které se často mění především pro neziskové organizace. U kulturního programu je též nezbytné pohlídat si různé vyhlášky pro konání veřejných akcí. Společnost Revitalizace KUKS o. p. s. však organizuje každý měsíc společenské akce, čili přehledem o právním rámci ČR disponuje. Diplomová práce nemá za úkol stanovit výši vstupného ani zkoumání vyhlášek, pouze odhadne částku, kterou by potenciální návštěvníci byli ochotni zaplatit. Je důležité, aby se výběrem ze vstupného pokryla alespoň část nákladů. Návrh akce je sice předložen obecně prospěšné společnosti Revitalizaci KUKS o. p. s. (předpokládá se, že si akci vezme na starost), kastelánu Liboru Švecovi a obci Kuks, konkrétně Jiřímu Beranovi, starostovi obce, ale neznamená to, že organizace bude akci pořádat. Může si
56
projekt vzít „pod svá křídla“, ale nabízet jí dál např. soukromému podnikatelskému subjektu, blízkému městu či kraji. Záleží na společnosti, jakou zvolí cestu. Po zmapování ceníku akcí podobného rázu se došlo k názoru, že ceny by se měly pohybovat v rozmezí od 500 do 1 000 Kč. V nabídce by neměly chybět zvýhodněné cenové kategorie při předložení ISIC karty a Senior pasu. Jelikož akce podporuje kulturu, budou připravené ještě výhodnější balíčky pro studenty různých uměnovědných studií a pracovníkům, kteří jsou zaměstnáni v kulturním prostředí, když se prokáží při prodeji identifikační zaměstnaneckou kartou. Snížené vstupné by mělo být pro obyvatele obce Kuks. Volné vstupenky budou k dispozici pro podporovatele akce a také pro soutěže. Začnou se prodávat půl roku před konáním akce. V ceně vstupenky bude slavnostní přípitek místním vínem z vinotéky Galerie českých vín, lehké občerstvení a pitná voda. Tento catering bude k dispozici ve slavnostním sále uvnitř hospitalu. 5.2.3. Distribuce Pokud zůstane organizace akce u Revitalizace KUKS o. p. s., pozvánky se budou prodávat pouze v tištěné formě v TIC v Kuksu v předprodeji nebo v den konání akce. Každý zákazník ke vstupence získá zdobenou obálku a oficiální pozvánku jménem mecenáše Františka Antonína Šporka. Tvorbu pozvánek si vezme na starost grafik společnosti. Elektronický prodej vstupenek není podporován a bude tedy pouze hotovostní prodej v kamenných budovách. Vedle TICu se mohou prodávat i na místech potenciálních sponzorů, partnerů. Nabídkou může být i provize partnerům z každé prodané vstupenky. Pokud se získá podpora kraje, tak lístky mohou putovat i do TIC jiných Královéhradeckých měst. Odhadovaný počet vstupenek je 2 000. Číslo se může nepatrně měnit dle poptávky a lístky by bylo možné dotisknout. 5.2.4. Propagace Důležitým nástrojem je propagace, která je přímo žádoucí, aby se dostala akce do povědomí lidí. K tomu se zvolilo hned několik cest. 5.2.4.1.
Webové stránky
Oficiální stránky akce (doména by mohla vzniknout až při tvorbě 2. ročníku) nebudou založeny. Avšak propagace události Šporkova noc proběhne na webu Hospitalu Kuks, kde bude vyznačena v záložce Kalendář akcí. Dalším využívaným webem budou stránky Revitalizace
57
KUKS o. p. s. a jejich záložka Akce. Pro vložení zprávy o budoucí události bude sloužit i oficiální webová stránka obce Kuks a záložka Informace pro turisty. Dále mohou být využity tyto portály: Kudy z nudy Královéhradecko, turistický portál Královéhradeckého kraje, informační web východních Čech, vyletnik.cz nebo ceskevylety.cz. 5.2.4.2.
Sociální sítě
Sociální sítě patří do efektivního nástroje propagace. Jedná se o neplacenou reklamu, pokud se nezvolí forma placená, která osloví mnoho sledovatelů.
Facebook
Profilová stránka s názvem Šporkova noc by se měla založit již rok před konáním. Zpočátku nesmí být zahlcena velkým množstvím příspěvků, aby sledovatele neodradilo sledování stránky. Správci Facebooku budou pracovníci Revitalizace KUKS o. p. s. Na profilu budou příspěvky plakátů, pozvánek, fotografií z příprav, sponzorů, místa konání, propagační videa apod. Důležité je být originální v příspěvcích a nesplynout s konkurencí. Zde bude prostor na soutěže o lístky na Šporkovu noc. Příspěvky vztažené na akci Šporkova noc budou k vidění i na profilech Zkus Kuks, Hospital Kuks – národní kulturní památka. Dále na profilech potenciálních sponzorů a podporovatelů.
Twitter
Stránka na Twitteru nebude založena. Využívat se bude existující účet Zkus Kuks s podnázvem „hrabě Špork tvítuje“. Tam se budou občas objevovat příspěvky týkající se akce. Elektronická a tištěná média často využívají „tweety“ konkrétních osob a organizací. Může vzniknout zájem z jejich strany napsat článek o konající se události.
Youtube a vimeo kanál
Revitalizace KUKS o. p. s. využívá tyto dva video kanály. Tady už vzniká prostor na debatu, zda nevytvořit samostatné účty akce Šporkova noc. Bude se to odvíjet, jak často budou natáčena videa podporující akci.
Instagram
Poslední dobou velice populární kanál sloužící primárně k přidávání fotografií a nově i krátkých videí. Funguje podobně jako Facebook, ale je tu větší prostor pro neformálnost příspěvků. Tady
58
se pracuje se sílou okamžiku. Heslo „vyfoť a sdílej“ je pro Instagram stěžejní. Správci Hospitalu Kuks ani Revitalizace KUKS o. p. s. Instagram účet nemají. Šporkova noc by měla mít vlastní účet na této sociální síti, který bude propojen s účtem na Facebooku. Zde by probíhaly soutěže o vstupenky v rámci sdílených fotografií sledovatelů účtu Šporkova noc. Soutěž by se nazývala „Princezna Šporkovy noci“ a „Princ Šporkovy noci“. Pod fotografií na Instagramu uživatelé dávají tzv. tagy, které fungují jako vyhledávače. Uživatel, který se bude chtít soutěže zúčastnit, musí sledovat profil Šporkova noc a vložit na svůj účet fotografii, kde bude on sám ve slavnostní róbě a k příspěvku zadá tag #princeznaSporkovyNoci nebo #princSporkovyNoci. Porota, složená ze správců sociálních sítí společnosti Revitalizace KUKS o. p. s., pak vyhodnotí vítěze nejlepšího příspěvku v kategorii žen a v kategorii mužů. Ti poté obdrží po dvou lístcích a titul Princ a Princezna Šporkovy noci. Je to vhodný marketingový tah, jelikož příspěvků si všimne mnoho lidí využívající Instagram a může nalákat k návštěvě kulturní akce.
Tinder
Jelikož je Šporkova noc laděna do romantického duchu, zacílí propagace na seznamovací síť. Za poslední dva roky se v České republice rozšířila sociální seznamovací síť s názvem Tinder (mobilní aplikace). O co jde? Na Tinder vkládají uživatelé své fotografie a k nim přidají krátký popisek své osoby a svých zájmů. V nastavení si navolí vzdálenost, ve které chtějí najít potenciálního partnera a také jeho věkové rozmezí. Po navolení kritérií se ukazují profily s fotografiemi opačného pohlaví a už se může vybírat. Funkce umožní dát uživateli „like“ (líbí se mi) nebo „dislike“ (nelíbí se mi). Pokud uživatel zvolí funkci „like“ může nastat tzv. „spárování“. To znamená, že oba dva si navzájem dali „like“ a mohou si začít psát. Pokud spárování nenastane, Tinder neumožní vytvoření chatu. Nedávno na Tinderu rozjel komunikační kampaň Pražský spolek ochránců zvířat. Pod maskovanými profily nabízeli zábavnou formou kočky z útulku a nabádala k finanční podpoře těchto zvířat. Bylo to prosté. Vytvořilo se několik účtů ženského i mužského pohlaví. Tyto účty ale spravovaly pracovnice spolku. Na hlavní fotografii s dotyčným byla kočka a rozhovor po spárování vedla zaměstnankyně spolku, ale hovořila jménem kočky. Nastalo vtipné povídání mezi dvojicí. Po několikaminutovém rozhovoru spolek odhalil, že se jedná o propagaci koček z útulku a že si nepíší s osobou na fotce. Mnoho lidí to zaujalo a událost Šporkova noc by mohla na popularitu komunikační kampaně navázat a vytvořit svojí. Z dochovaných portrétů Františka Antonína Šporka a jeho manželky Františky Apolonie by se mohly vytvořit realistické fotografie z jejich mladého života. Poté by se na Tinderu založily
59
jejich účty – opět maskované, spravovali by je pracovníci Revitalizace KUKS o. p. s. Se spárovanými protějšky by si dopisovali, a nakonec se přiznali, že se jedna o komunikační kampaň a že je zvou na velkolepou akci. K tomu by přiložili odkaz na Šporkovu noc na Facebooku. Také jim zašlou informaci o možnosti, že pokud se na Tinderu spárují s nějakou osobou a půjdou spolu na Šporkovu noc, získají balíček 1 + 1. Jeden lístek placený a druhý zdarma. 5.2.4.3.
Rozhlasová a tištěná média
Tyto dva kanály oslovují stále dost lidí. Tady se doporučuje spolupracovat opět s lokálními médii. Český rozhlas Hradec Králové nabízí pravidelné reklamní spoty svým posluchačům. Cena spotu je stanovena na jeden týden 420 Kč za 30 sekundovou reklamu. Žadatel si může vybrat z pěti časových bloků a také, zda spot si vyrobí sám nebo přímo u nich. Cena vytvoření je od 1 200 Kč.184 Co se týká tištěných médií, měly by se posílat tištěné zprávy do Hradeckého a Náchodského deníku, MF dnes – regionálního tisku, tištěných novin Radnice Hradec Králové, Dvůr Králové nad Labem. 5.2.4.4.
Plakáty, letáky, pozvánky
Návrh vznikne od grafika společnosti Revitalizace KUKS o. p. s., aby se náklady snížily. Na plakátech, letácích i pozvánkách bude naprosto stejný motiv – Hospital Kuks, hladina řeky, loď s lampiónem. Plakáty budou formátu A4, letáky A5 a pozvánky A6. Plakáty se nebudou tisknout, pouze se dají na sociální sítě a webové stránky. Letáky se tisknout budou a rozdají se ke vstupenkám na prohlídkové okruhy a budou k dostání též v TIC Kuks. Rozdávání začne šest měsíců před konáním akce. Pozvánky budou psané jménem mecenáše F. A. Šporka a ty se přiloží ke vstupence na Šporkovu noc. V blízkosti jsou tyto tiskárny, které by se daly využít: Copycentrum Dvůr Králové a Tiskárna Apra. V první vlně tisku se předpokládá, že se vytiskne 500 letáčků a 500 pozvánek (jedna pozvánka k jednomu nákupu). Podle zájmů lidí se uvidí, jestli se dotisknou další. Ceníky u společností nejsou k dispozici. Mají ale poskytnuté informace, že nabízí slevy při větší objednávce.
184 Český rozhlas [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z:
60
Předpokládá se, že Revitalizace KUKS o. p. s. spolupracuje s konkrétní tiskárnou, může využít její služby. 5.2.4.5.
Reklama v kině
V blízkém městě v Hradci Králové se nachází multikino Cinestar a kamenné kino Bio Central. Obě kina nabízejí divákům spot regionálního reklamního bloku. Reklama představuje novinky a kulturní dění ve městě i celém Královéhradeckém kraji. Taková reklama osloví dost lidí, proto by mohla být zvážena tato cesta propagace. Oslovit se musí zastupitelstvo Královéhradeckého kraje, které zváží, zda do své reklamy zvolí propagaci takové kulturní akce. 5.2.4.6.
Lidé
O personál se postará nezisková organizace Revitalizace KUKS o. p. s. Ve svých řadách má společnost dobrovolníky. Vznikne pobídka pro obyvatele obce Kuks. Mohou se podílet na vytváření akce i její průběh. Stali by se také dobrovolníky. Osloví se rok před vypuknutím události Univerzita Hradec Králové, která nabízí široké spektrum oborů zabývající se historií či uměním. Šporkova noc by nabídla praxi studentům těchto oborů. Ti by pomáhali též s realizací i průběhem. Mohou mít na starost např. výpomoc s vymyšlenými komunikačními kampaněmi a zejména by se starali o návštěvníky během akce.
61
5.3. Marketingová analýza Níže se představí tabulka marketingové analýzy. Byla vybrána SWOT analýza, jelikož pro kulturní akce se jeví jako správnou volbou.
Tabulka 3: Swot analýza akce Šporkova noc
Vnitřní faktory
Vnější faktory
Pozitivní faktory SILNÉ STRÁNKY: bohatý a pestrý program, silný destinační management, organizace akce, propagace, originalita, vystoupení známých osobností, znalost prostředí areálu, opakující se spolupráce. PŘÍLEŽITOSTI: unikátnost lokality, velké prostory, blízkost velkých měst, získání dotací, jedinečnost stavby, vytvoření slavnostní tradice.
Negativní faktory SLABÉ STRÁNKY: neznámá kulturní akce, nedostatečný zájem lidí, online prodej, nedostatek sponzorů, nedostatek dobrovolníků, závislost na technickém zařízení.
HROZBY: počasí, poškození stavu památky, zamítnutí žádostí o dotace, nízká návštěvnost, vznik konkurenční události, stížnost obyvatel obce.
Šporkova noc nabízí rozmanitý, bohatý a pestrý program. Nezahrnuje pouze jednu konkrétní činnost jako například jenom ples. Akce naláká to více návštěvníků, jelikož lze během večera zažít spoustu věcí. Jedná se o originální projekt, který v České republice neprobíhá. Dalším pozitivním faktorem je, že Revitalizace KUKS o. p. s. a správci památkového objektu mají mnoholeté zkušenosti s organizováním akcí a dosahují vysoké úrovně destinačního managementu. Nebude pro ně problém v tomto směru zvládnout průběh akce. Velkým plusem je jejich znalost prostředí, veškerých prostorů v areálu a nástrojů k propagaci. Během večera vystoupí známý divadelní soubor, mohlo by to nalákat jeho příznivce. K poslechu zahrají žáci
62
a absolventi ZUŠ F. A. Šporka, což může přilákat rodinné příslušníky. Organizátoři budou spolupracovat se společnostmi a lidmi, co se s nimi podílejí i na jiných událostech. Slabou stránkou může být nedůvěra lidí v novou neznámou akci a může tak vzniknout nezájem o vstupenky. Mínusem společnosti je fakt, že nepodporují online prodej. Lístky se budou muset prodávat pouze v TIC anebo na místě. Problém může nastat při hledání dobrovolníků, sponzorů a celkového finančního pokrytí. Šporkova noc se opírá o techniku. Mohou se dostavit problémy s nedostatečným technickým zázemím, selháním ohňostroje, zvukové aparatury, osvětlením atd. Velkou příležitostí může být vytvoření každoroční tradice události, která podtrhne slavnostní kulturu v Hospitalu Kuks. Šporkova noc je okázalou slavností, která se vyloženě hodí do této jedinečné stavby. Spojení může vyvolat v potenciálních návštěvnících dobrý dojem. Nedaleko obce Kuks jsou města jako Jaroměř, Hradec Králové, Dvůr Králové nad Labem atd. Událost je pro ně blízko a po nové silnici i dostupnější. Na druhé straně jsou tu hrozby v podobě dotací (přidány i do příležitostí, mohou se získat nové, které památka ještě nedostala), které se nemusí Hospitalu Kuks poskytnout. Co je opravdu neovlivnitelné, je počasí. Šporkova noc se odehrává především ve venkovním prostředí a při nepřízni počasí se průběh akce může narušit, nikoliv pokazit. Pro tento případ je k dispozici slavnostní sál nebo mohou být využity prostory Hospody Na Sýpce či divadelního sálu. S každou událostí v areálu jsou spojené potenciální škody, které se mohou projevit. Po zmapování kulturních akcí v okolí se došlo k závěru, že konkurence tento termín nehrozí. Avšak může vzniknout nová akce, se kterou se dříve nepočítalo. V daný termín se v Hradci Králové odehrává akce s názvem Nábřeží umělců, která nabízí program pro celou rodinu. Láká na dětské dílny, ukázky řemeslníků a výtvarného umění.185 V tom samém městě má tradici i festival většího rozsahu, divadelní Open air program, kde účinkují zahraniční hosté a organizátoři se mohou chlubit vysokými čísly diváků.186 Není to vyloženě konkurence, ale lidé mohou dát přednost odpolednímu vyžití nebo večernímu posezení u divadelního představení. Benátské noci se však realizují v jiných městech, ale s odlišnou dramaturgií. V měsících leden a únor převažují maturitní a univerzitní plesy s tématikou Benátek, v hlavní letní sezóně,
185 Hradec Králové [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 186 Open Air program [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z:
63
v červenci a srpnu, se lze setkat s benátskými noci spojené s ohňostrojem i hudbou, nikoliv s plesem. Zajímavý program nabízí např. Vinařská benátská noc v Sedlci u Mikulova 187 , Benátská noc v Borku u Rokycan v červenci 188. Takových nocí je jen pár a vesměs se jedná buď o celodenní rodinnou akci, nebo o hudební festival. Událost podobného typu s názvem Benátská noc na Štrbskom plese nabízí Slovenská republika v červnu. Odehrává se tam divadlo, plavba na lodích, vinná degustace, grilování, hudební doprovod.189 Uvedené je to pouze pro zajímavost, nelze akci považovat za konkurenci. Po revitalizaci je památka více navštěvovaná a je vyhledávanou destinací. Rozvinutý turistický ruch, dle slov Markéty Sýsové, začíná vadit místním obyvatelům, kteří nespolupracují tak jako dříve. Večerní akce jim může vadit. Proto by měli obyvatelé obce získat vstupenky za sníženou cenu či dát jim prostor pro spoluorganizaci. Aby se vytvořil pozitivní pocit, že se na té akci mohli též podílet.
5.4. Dramaturgický plán Na průběh akce dohlíží po celý večer koordinátoři v podobě neziskové organizace Revitalizace KUKS o. p. s. a správci Hospitalu Kuks. Zde se uvádí v bodech předběžný časový harmonogram: 8:00
Příjezd pracovního týmu a začátek dekorativní výzdoby Hospitalu Kuks
12:00–16:00
Instalace stánků s vínem v bylinkové zahradě
13:00
Začátek grilování prasete v Hospodě Na Sýpce a příprava zázemí v hospodě
14:00
Příjezd kapel, divadelního souboru Geisslers Hofcomoedianten, portrétistů, fotografů s fotokoutkem
187 Sedlecká vína [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 188 Rokycanští patrioti [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 189 Region Tatry [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z:
64
14:00–17:00
Příprava technického zázemí na nádvoří, v divadelním a slavnostním sále, na pravém břehu Labe (instalace lodí) a pro ohňostroj v bylinkové zahradě
16:00–17:00
Zvukové zkoušky kapel, zkoušky divadelní
16:00–17:30
Příprava cateringu ve slavnostním sále
17:00
Příjezd dobrovolných hasičů
17:00
Dva uvaděči na schodišti před kostelem Nejsvětější Trojice, uvaděč před slavnostním sálem a jeden před divadelním sálem
17:15
Prostory otevřeny návštěvníkům
17:00–18:00
Postupný příjezd návštěvníků
18:00–18:15
Slavnostní přípitek s panem kastelánem Bc. Liborem Švecem Dis., ředitelem Revitalizace KUKS o. p. s. panem Mgr. Martinem Pušem a starostou Jiřím Beranem na nádvoří hospitalu
18:00–24:00
Ples s hudebním doprovodem
18:45–19:45
Představení Geisslers Hofcomoedianten v divadelním sále
19:00–22:00
Na pravém břehu Labe se rozlévá víno a začíná hrát houslista
22:15–22:30
Korunování Princezny a prince Šporkovy noci ve slavnostním sále
20:15–21:15
Představení Geisslers Hofcomoedianten v divadelním sále
20:30–21:30
Příprava ohňostroje
21:30–22:00
Slavnostní ohňostroj s hudebním doprovodem na nádvoří
22:00
Zábava se přesouvá do vnitřních prostorů
23:00–24:00
Představení Geisslers Hofcomoedianten v divadelním sále
24:00–01:00
Postupný odjezd návštěvníků
00:30–01:30
Postupný odjezd vystupujících
01:00–3:00
Odklízení techniky, úklid prostorů, svoz odpadu
65
3:00–4:00
Předpokládání rozchod pracovního týmu a předání Hospitalu Kuks
Den před akcí se vyzvedne objednaná dekorace, nakoupí se hygienické potřeby a deky. Během ranních a dopoledních hodin v termínu akce organizátoři vyzvednou lodě a prase na grilování vlastním autem s vozíkem. Událost Šporkova noc je naplánovaná časově od 18–24 hod. Veškeré přípravy musí být hotové do 17 hodin, potom se očekává příjezd návštěvníků. Od 8 hodin bude probíhat výzdoba hospitalu, instalace techniky atd. Je důležité, aby přesně v 17 hodin stáli dva uvaděči na schodech před kostelem Nejsvětější Trojice, aby odtrhli návštěvníkům lístky a poslali je buď na festival Hudební léto do kostela, anebo na nádvoří. Uvaděči budou každému hostovi předávat pečlivě zabalenou pláštěnku. Ty budou sloužit lidem při ohňostroji, kdyby náhodou nastala nepřízeň počasí. Stěžejní čas je desátá hodina večerní, jelikož akce bude respektovat vyhlášku o nočním klidu. Ukončí se doprovodný program na pravém břehu Labe, Hospoda Na Sýpce uzavře venkovní prostory a altánky se sklidí z nádvoří. Hudební program bude probíhat pouze ve slavnostním sále. Nádvoří, bylinková zahrada a Galerie českých vín budou i nadále otevřeny pro hosty. Mohou se tam volně pohybovat, do Galerie českých vín se přesunou veškeré suroviny z jejich stánků, které byly v bylinkové zahradě. Po venkovním areálu nesmí hrát pouze hudba. Celý večer je laděn do volné zábavy. Přesně nastavený čas má slavnostní přípitek, který je v ceně vstupenky, ohňostroj a korunování Princezny a Prince Šporkovy noci (soutěž probíhala na Instagramu). Divadelní představení probíhá za večer třikrát a trvá hodinu. Kapacita divadelního sálu je 100. Nepředpokládá se, že by chtěli všichni představení vidět. Přece jen budou probíhat i jiné doprovodné programy. Na nádvoří (do 22 hod) a ve slavnostním sále plných lampiónů se bude odehrávat ples. Tančit se bude za doprovodu hudebních souborů složených ze žáků a absolventů ZUŠ F. A. Šporka Jaroměř. Návštěvníci by měli zvolit vhodné slavnostní oblečení a přinést si plesovou škrabošku na obličej. Ve slavnostním sále bude po celou dobu rozlévaná pitná voda pro návštěvníky a připravené bude menší sladké a slané občerstvení (v ceně vstupenky). Ohňostroj vypukne ve 21:30, začne hrát hudba a nastane patnácti minutová světelná show.
66
V bylinkové zahradě budou postaveny altánky od vinotéky Galerie českých vín, kde nabídnou víno, sýrové delikatesy i nealkoholické víno. Samotná vinotéka, která má své zázemí přímo v Hospitalu Kuks, bude otevřena až do půlnoci. Hospoda Na Sýpce nabídne grilované prase a další pochutiny k zakoupení. Hostinec je přímo vedle bylinkové zahrady. Na pravém břehu Labe v blízkosti mostu budou dvě dřevěné malé lodě osvícené lampióny, které odkazují na plavby při Benátské noci v Kuksu. V nich bude uložené víno k zakoupení. U každé lodě bude stát jeden člověk, který zákazníky obslouží. S vínem si budou moct sednout na připravené deky v prostoru a poslouchat hudbu od houslisty. V deset hodin bude program u lodí ukončen. Během celého večera budou v bylinkové zahradě dva portrétisti z Prahy, kteří budou malovat karikatury návštěvníků. Během deseti minut vytvoří památeční obrázek. Tato činnost odkazuje na F. A. Šporka a jeho oblibu v umění, konkrétně ve tvorbě portrétů. Ve slavnostním sále bude postaven fotokoutek firmy Honza Ptáček Photography. Fotografie budou k dostání během týdne na jeho facebookových stránkách. Hygienické zázemí poskytne Hospital Kuks. Nachází se vedle divadelního sálu. Příjezd hasičského sboru je nezbytný. Po celém areálu budou vystaveny lampióny a také se odpálí ohňostroj. Pozvánky budou zaslány médiím, která byla zmiňována v propagaci. Předpokládá se, že dorazí novináři a fotografové a budou celý večer dokumentovat. Po jedné hodině ranní musí být areál prázdný. Poté se uklidí prostory Hospitalu Kuks. Už během večera personál začne sklízet nějaké věci, ale nesmí to narušit zábavu lidí. Po úklidu se předá hospital v pořádku panu kastelánovi. Do půlnoci budou pro návštěvníky otevřeny také restaurace Baroque a hostinec U Zlatého slunce. Obě budovy se nachází na levém břehu Labe za mostem.
5.5. Produkční zajištění a finanční plán K produkčnímu zajištění a finančnímu plánu velice stručně. Správci Hospitalu Kuks a nezisková organizace Revitalizace KUKS o. p. s. spolupracují často na projektech a mají spolu uzavřenou dohodu. Pronájem i technické vybavení se zvukovou aparaturou, které má hospital k dispozici, dodají po domluvě. Nebyly poskytnuty informace do diplomové práce o konkrétních číslech pronájmu. Návrh akce nemá předkládat ani finanční plán, jelikož se jedná
67
o předběžné vytvoření akce. Budou se tu objevovat potenciální čísla, jména dodavatelů, sponzorů, podporovatelů. 5.5.1. Produkční zajištění U produkčního zajištění je důležité mít pod kontrolou vše, co se musí zařídit před konáním akce. Rok před termínem se bude vše potřebné domlouvat se správci hospitalu, s neziskovou organizací a obcí Kuks. Po dohodě s těmito subjekty se začíná pracovat na finančním zajištění akce čili shánění sponzorů, podporovatelů, dodavatelů a dobrovolníků. Po této aktivitě vznikají komunikační kampaně, objednávají se materiály k propagaci i k samotnému večeru a začíná prodej vstupenek. Týden před akcí se vyzvedává veškeré objednané zboží. 5.5.1.1.
Prostory
Potřebná budou tato místa: slavnostní sál v hospitalu, nádvoří, divadelní sál, bylinková zahrada, hygienické zázemí, lapidárium, zázemí pro personál a účinkující v místnosti určené pro vzdělávání vedle divadelního sálu, pravý břeh Labe (pouze pravá část od mostu). Obeznámen se situací by měl být i starosta obce Kuks pan Jiří Beran. Dále je zapotřebí domluvit se s panem Ing. Karlem Hrdinou, provozním Hospody Na Sýpce, jak uspořádat prostory v hostinci. Domluva musí vzniknout i se společností Siduri o. s., která spravuje vinotéku Galerie českých vín. Dohled nad bezpečností bude mít hasičský dobrovolný sbor Žireč. V pohotovosti bude též Výjezdové středisko Dvůr Králové nad Labem. Ti nebudou přímo na akci. K dispozici na místě budou dva dobrovolníci, kteří zvládají první pomoc. Odhadované náklady na pronájem prostorů včetně energií jsou 10 000 Kč. Může se samozřejmě jednat o nižší či vyšší částku, ale neměla by se lišit od této stanovené. Pro parkování osobních aut je v obci zařízené velké parkoviště za poplatek 40 Kč na den, dále je pro návštěvníky nabídnuté i ubytování v blízkosti Hospitalu Kuks. Svozové autobusy zajištěné nebudou. Bude domluvená taxi služba ze dvou blízkých měst na náklady návštěvníků, Taxi Diablo Dvůr Králové nad Labem a Taxi Jaroměř. 5.5.1.2. Náklady před termínem akce Ty jsou spojené především s propagací, zajištěním cateringu, ohňostroje a nákupem dekorace, lodí, hygienických prostředků atd.
68
Tabulka 4: Produkční zajištění vynaložených nákladů před termínem
Plakáty
Grafik Revitalizace KUKS o. p. s.; zdarma
Letáky a pozvánky
10 000 Kč
Lodě
2 500 Kč (2 000 Kč vratná záloha)
Prase na grilování
37 Kč / 1 kg = 4 810 Kč 10 000 Kč
Catering Dekorace (dekorativní výzdoba, škrabošky pro
Pláštěnky 38 000 Kč
personál, pláštěnky)
Škrabošky 3 950 Kč Lampióny 2 000 Kč Další dekorace 4 000 Kč = 47 950 Kč
Hygienické prostředky
10 000 Kč
Ohňostroj
2 800 Kč / min, 15 min = 42 000 Kč
ČRo reklama
1 620 Kč
Deky
1 980 Kč 130 860 Kč
CELKEM
Po seznámení se s různými ceníky potenciálních dodavatelů se stanovily předběžné zaokrouhlené ceny. Plakáty se nebudou tisknout, pouze je vytvoří grafik Revitalizace KUKS o. p. s. půl roku před konáním. Letáky a pozvánky budou stejného motivu jako plakáty, též je zpracuje grafik. Ty už se tisknout budou ve formátu A5 letáky a A6 pozvánky také půl roku před konáním. Předpokládaná cena je 10 000 Kč. Cena obsahuje tisk 500 ks pozvánek, 500 ks letáků. Zvolené jsou firmy Copycentrum Dvůr Králové a Tiskárna Apra. Lodě na doprovodný program zprostředkuje firma Půjčovna lodí Orlice z Kostelce nad Orlicí. Za půjčovné se vydá za 2 lodě 500 Kč, za zálohu 2 000 Kč. Celé prase nabízí spoustu řeznických společností i soukromníků. Bude zvolen soukromník z Hradce Králové. Ti nabízejí levnější cenu, která se pohybuje kolem 37 Kč / 1 kg. Odhadovaná hmotnost prasete je 130 kg, dohromady 4 810 Kč. Lehké občerstvení v podobě studeného rautu, které je v ceně vstupenky pro návštěvníky připraví Hospoda Na Sýpce. Náklad na suroviny je 10 000 Kč. Catering bude připravován přímo v hostinci, poté se roznese do areálu hospitalu. V nákladech je započítáno také občerstvení pro personál a účinkující.
69
Dekorace, deky a hygienické potřeby se předem objednají a vyzvednou v Praze. Obsahem jsou: 100 ks lampiónů (PartyKostym.cz) po 20 Kč / ks, škrabošky (PartyKostym.cz) pro personál 50 ks po 79 Kč, pláštěnky (ŽijemeSportem.cz) 500 ks po 76 Kč, další dekorace (PartyKostym.cz) jako girlandy, korunky pro prince a princeznu apod. se potřebuje 4 000 Kč. Hygienické potřeby se vyčíslily na částku 10 000 Kč (toaletní papíry, mýdla, ubrousky, čisticí prostředky atd. dodají Hygienické potřeby.cz) a deky (firma Ikea) na 1 980 Kč (20 ks). Ohňostroj zařídí i s obsluhou firma Pyro Servis Ohňostroje za 2 800 Kč / min a ČRo pro Královéhradecký kraj zprostředkuje reklamu za 1 620 Kč. Dohromady náklady činí 130 860 Kč. 5.5.1.3.
Lidé
Lidé jsou důležitými zdroji pro hladký a kvalitní průběh akce. Musí být zajištěn personál a vhodně zvolení účinkující.
Personál
Akce je závislá na dobrovolnictví, na personálu Revitalizace KUKS o. p. s. a Hospitalu Kuks a také na zaměstnancích Hospody Na Sýpce a Galerie českých vín. Tabulka 5: Produkční zajištění personálu
4 uvaděči (2 na schodišti před kostelem, 1
Dobrovolníci, zajištěno občerstvení, pitný režim
před divadelním sálem, 1 před slavnostním sálem) 12 lidí potřebných k obsluze během večera a
Dobrovolníci, zajištěno občerstvení, pitný režim
následnému úklidu (10 ve slavnostním sále a nádvoří, 2 u pravého břehu Labe) 10 lidí potřebných k dekorativní výzdobě a
Dobrovolníci, zajištěno občerstvení, pitný režim
následnému úklidu 10 lidí potřebných k obsluze techniky
Zaměstnanci Hospitalu Kuks, Revitalizace KUKS o. p. s.; 100 Kč / hod = 10 000 Kč
4 dobrovolní hasiči ze Žirče
zajištěno občerstvení, pitný režim
2 prodejci vstupenek na místě
Personál Revitalizace KUKS o. p. s., prodej v TIC; 100 Kč / hod = 1 400 Kč 11 400 Kč
CELKEM
70
U dobrovolníků, kteří se budou shánět rok před konanou akcí na Univerzitě Hradec Králové, v obci Kuks, v řadách dobrovolníku společnosti Revitalizace KUKS o. p. s., se nepředpokládá finanční ohodnocení (26 lidí). Během večera jim bude zajištěné občerstvení a pitný režim. Doprava do Kuksu bude na jejich vlastní náklady. Tito dobrovolníci budou vypomáhat i s propagací akce a dalšími důležitými činnostmi. Zaměstnanci neziskové organizace a Hospitalu Kuks získají finanční bonus, který se projeví ve vyplacené měsíční mzdě. Celkové náklady by měly být minimální. Předpoklad pro zaměstnance bude 100 Kč / hod. 2 prodejci stráví na pokladně o 7 hodin více, dohromady 14 hodin krát 100 Kč dělá 1 400 Kč. Technici budou pracovat nejvýše 10 hodin, 10 hod krát 10 pracovníků, dohromady 100 hodin krát 100 Kč dělá 10 000 Kč. Dohromady nákladů na personál činí 11 400 Kč. Hospoda Na Sýpce a Galerie českých vín budou mít k dispozici své zaměstnance za své náklady. Vinotéka disponuje altánky, které budou v bylinkové zahradě s jejich vínem. Dobrovolní hasiči ze Žirče budou dohlížet na průběh akce. Budou k dispozici, kdyby nastala nečekaná situace, selhala technika a vznikl požár. Měsíc před akcí se musí zažádat město Dvůr Králové nad Labem a poté s velkou pravděpodobností město přidělí tento hasičský sbor.
Účinkující
Oslovenými účinkujícími budou: Geisslers Hofcomoedianten, ZUŠ F. A. Šporka Jaroměř, Honza Ptáček Photography, Karikatura Atelier Blahák. Tabulka 6: Produkční zajištění účinkujících
Geisslers Hofcomoedianten – příjezd 4
8 000 Kč
členů, tři vystoupení za večer (3 hodiny hrají) ZUŠ F. A. Šporka Jaroměř – 17 členů (7
zdarma
hodin) Honza Ptáček Photography (2 hodiny)
2 000 Kč
Karikatura Atelier Blahák – 2 portrétisti (4
12 000 Kč
hodiny) 22 000 Kč
Celkem
71
Divadelnímu souboru Geisslers Hofcomoedianten bude vyplacena odměna 8 000 Kč. Nejstarší členi a absolventi ZUŠ F. A. Šporka budou hrát zdarma v rámci zviditelnění své tvorby a své úcty k mecenáši F. A. Šporkovi. Honza Ptáček Photography přijede na místo s fotobudkou na 2 hodiny s pevnou sazbou 2 000 Kč. Fotografie budou do týdne uloženy na facebookovém profilu fotografa. Z Prahy ze společnosti Karikatura Atelier Blahák přijedou dva portrétisti na doprovodný program. V Hospitalu Kuks budou 4 hodiny (za oba portrétisty 1 hod / 3 000 Kč krát 4 hodiny, dohromady 12 000 Kč). Celkem se vynaloží 22 000 Kč. Celý večer budou mít hosté k dispozici občerstvení a pitný režim a také zázemí k relaxaci. 5.5.3. Finanční plán Předpokládané náklady činí dohromady 174 260 Kč s kvalifikovaným odhadem ceny pronájmu (včetně energií).
Předběžná kalkulace
Tabulka 7: Návrh předběžné kalkulace
Položka
Cena v Kč
Propagace
11 620 Kč
Odměny účinkujícím, personálu
33 400 Kč
Přímé náklady – nákup materiálu
119 240 Kč
Pronájem prostoru, energie
10 000 Kč 174 260 Kč
Celkem
Propagace zahrnuje tisk letáků, pozvánek za 10 000 Kč a reklamu v Českém rozhlasu za 1 620Kč. Odměny jsou minimální v rámci personálu, 11 400 Kč. Pro účinkující činí odměny 22 000 Kč. Nákup materiálu obsahuje: potraviny na catering, na grilování (14 810 Kč dohromady), hygienické prostředky (10 000 Kč), dekorativní výzdobu (47 950 Kč) a ostatní materiál důležitý k průběhu akce (4 480 Kč). Přesná cena pronájmu prostoru je neznámá. Na základě zveřejněných cen pronájmu jiných kulturních institucí se odhaduje 10 000 Kč.
Kdo se může stát finančním podporovatelem?
Hospital Kuks a neziskovou organizaci Revitalizace KUKS o. p. s. podporuje mnoho měst i různých společností. Jedná se o jistou výhodu, jelikož své jméno v kulturním odvětví si drží na vysoké příčce. Zde je uveden výpis potenciálních podporovatelů a poskytovatelů finančních prostředků.
72
Královéhradecký kraj – Podpora a rozvoj profesionálních i neprofesionálních kulturních aktivit
Obec Kuks
Zoo Dvůr Králové a. s.
Siduri o. s.
Město Dvůr Králové nad Labem – Dotace z rozpočtu města na kulturu
Město Hradec Králové – Dotační program na podporu kultury – činnost kulturních organizací
Město Jaroměř – Josefov, Město Smiřice
Nadace Český barok, Nadace Partnerství
Národní památkový ústav
Univerzita Hradec Králové
73
Závěr U kulturních památek je problémem, že nenaplňují dostatečně svůj potenciál a nevrací se k původním hodnotám historického objektu. Návštěvníci se setkávají s prohlídkovými okruhy, které jsou příjemným zpestřením kulturního života, avšak nezanechávají v lidech takový dojem, jak by mohlo zpřítomnění slavnostních událostí. Hlavním cílem diplomové práce bylo, jak se historickému barokním areálu, kde leží Hospital Kuks, úspěšně daří zpřítomnit slavnostní kulturu z 18. století, kdy památka vznikala. V té době v českých zemích vrcholil umělecký směr pojmenovaný baroko. Teoretická část kladla důraz na bádání v odborné literatuře. Z mnoha pramenů se vytvořila kapitola o baroku, jelikož bylo důležité pochopit kulturu daného období. Zodpovědělo se na otázky, v jaké době se staví Hospital Kuks a kdo ho nechal zhotovit. Zakladatelem byl mecenáš František Antonín Špork, jehož odkaz je v Kuksu všudypřítomný. Poté se práce obrátila k samotnému popisu místa nedochované části, kde se vyskytovaly kukské lázně a dochované části Hospitalu Kuks. Došlo k závěru, že slavnosti probíhaly v lázeňském areálu, který dnes nelze spatřit. Veškeré zpřítomňování se odehrává v hospitalu. Historický objekt byl také vybrán z důvodu, že i památka může mít výbornou marketingovou strategii. Na základě rozhovorů se správci, výročních zpráv a dokumentů zveřejněných na oficiálních webových stránkách se odkryl marketing Hospitalu Kuks. Praktická část se obrátila na slavnostní události za dob F. A. Šporka a na nabízený kulturní program dnes. Stěžejní informace se získaly z dochovaných sepsaných pamětí lidí, co žili v době 18. století. Dnešní vývoj pomohla zmapovat Markéta Sýsová, správkyně historického objektu. Zjistilo se, že v hlavní turistické sezóně je v Hospitalu Kuks nabitý program. Především je to způsobené tím, že objekt prošel rozsáhlou revitalizací a prostory se lépe přizpůsobily kulturnímu dění. Viditelná je návaznost na historické události. Zpřítomňují se divadelní představení, svatohubertské a vinné slavnosti, koncerty a mnohé další. Pracovní tým kolem Hospitalu Kuks se neustále snaží oživit kouzlo zašlé slávy a vymýšlejí nové akce pro veřejnost s návazností na 18. století. Z toho důvodu se vytvořil návrh akce Šporkova noc, která odkazuje na tehdy nejproslulejší událost Benátskou noc odehrávající se v Kuksu. Plán předkládá výstižné poslání, marketingový mix, marketingovou analýzu,
74
dramaturgii, produkci a finanční zajištění. Prozkoumaly se možnosti historického objektu, kulturní události podobného typu po celé České republice a získala se jména potenciálních dodavatelů a podporovatelů. Veškeré otázky v diplomové práci byly zodpovězeny. Podařilo se získat správné informace a na jejich základě se vytvořilo povědomí o slavnostní kultuře v Hospitalu Kuks. I nadále se bude pracovat s výsledky diplomové práce – předběžný návrh kulturní akce Šporkova noc bude předložen potenciálním organizátorům.
75
Resumé: Práce se zabývá detailním rozborem slavnostní kultury v areálu Hospitalu Kuks. Probíhalo bádání na základě odborné literatury a rozhovoru s jedním ze správců Hospitalu Kuks. Povedlo se zmapovat historické i současné kulturní dění. Stěžejním výstupem bylo zjištění, zda se snaží národní kulturní památka zpřítomnit původní kouzlo barokního areálu. Další otázka se týkala v rámci zpřítomňování událostí, jakou využívají marketingovou strategii. Po nalezení odpovědí se navrhla slavnost s marketingovým plánem připomínající Benátskou noc s názvem Šporkova noc.
76
Resumé: The Thesis deals with a detailed analysis of the celebratory culture in the area of Hospital Kuks. Research has been conducted on the basis of professional literature and conversations with one of the administrators of Hospital Kuks. Through this have historical and present cultural events been mapped. The main goal was to find out if the national monument is trying to bring the prime charm of the baroque area into the present. The next question regarding the presentation of the events was what marketing strategy is being used. After finding the answers a celebration with a marketing plan reminding of Venitian night called Šporkova noc (Sporck’s night) was proposed.
77
Resumé: Le thème général souligne une atmosphère solennelle dans une aire d´hôpital Kuks. Des recherches sont basées sur la littérature spécialisée et sur l´entretien avec l´un des administrateurs. On réussit bien à explorer des activités culturelles contemporaines mais aussi historiques. Deux questions initiales. Est-ce que ce monument culturel national continue dans un esprit baroque? Quelles stratégies de marketing ils préfèrent? Comme un projet de perfectionnement, on s´inspire de „La nuit vénitienne“ transformée en „La nuit de comte Špork (Sporck)“.
78
Seznam použitých pramenů a literatury 1. Baroko v nás [dokument]. Režie Hana Teislerová. Česká republika, 1996. 2. BÁRTA, Miroslav a Martin KOVÁŘ. Civilizace a dějiny: historie světa pohledem dvaceti českých vědců. Vyd. 1. Praha: Academia, 2013, 557 s. ISBN 978-80-200-23018. 3. BLAŽÍČEK, Oldřich J. a Hugo ROKYTA. Kuks: Hospitál a Betlém. V Praze: Sportovní a turistické nakladatelství, 1959. Publikace Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody, 20 s. 4. BOR, D. Ž. František Antonín hrabě Špork: významný mecenáš barokní kultury v Čechách: [katalog výstavy]: Národní muzeum v Praze, 1999. Praha: Trigon, 1999, 60 s. ISBN 80-86159-17-5. 5. ČERNÁ, Martina. Láska ke třem pomerančům: komedie plná vitamínů. Kultura 21 [online].
2012,
1
[cit.
2016-12-07].
Dostupné
z:
6. České farmaceutické muzeum Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 7. Český rozhlas [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 8. DOSTÁL, Petr a Jitka ČERNÁ. Marketingové řízení památkových objektů. Praha: Ekopress, 2014, 195 s. ISBN 978-80-87865-14-9. 9. DRMOTA, Josef. POHLED DO HISTORIE LOVU ZVĚŘE. Myslivost [online]. 2006, 54(6), 1 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: http://www.myslivost.cz/CasopisMyslivost/Myslivost/2006/Cerven---2006/POHLED-DO-HISTORIE-LOVU-ZVERE 10. GORYCZKOVÁ, Naděžda. Hlavní organizační řád Národního památkového
79
ústavu [online]. 2015 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z: 11. GÖTZOVA, Martina. Oprava schodiště i nová cyklověž. V Kuksu se chystají další projekty [online]. 2016, , 1 [cit. 2016-12-07]. 12. GRMOLEC, Zdeněk. Konfese baroku. Vyd. 1. Brno: Boskovice, 2007, 228 s. ISBN 978-80-7326-108-5. 13. HALÍK, Tomáš. Hospitál v Kuksu. Dvůr Králové n. L.: Nákladem vlastním, 1934, 91 s. 14. HANCKE, Gottfried Benjamin. Kuks - Theatrum Fagi: Popis Lázni Kuks v Čechách, patřících jeho říšské hraběcí excelenci hraběti von Sporck. Náchod: GATE Náchod, 2002, 107 s. ISBN 80-901712-7-3. 15. HILMERA, Jiří. Šporkovská residence v Kuksu. Praha: Klub českých turistů, 1948, 48 s. 16. Hospital Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z: 17. Hradec
Králové [online].
2016
[cit.
2016-12-07].
Dostupné
z:
18. Hudební
léto
Kuks [online].
2016
[cit.
2016-12-07].
Dostupné
z:
19. CHASTEL, André. Vyplenění Říma: od manýrismu k protireformaci. Brno: Barrister & Principal, 2003, 304 s. Dějiny a teorie umění. ISBN 80-86598-50-0. 20. JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění: [art marketing v praxi]. Praha: Grada, 2008. Manažer, 288 s. ISBN 978-80-247-2724-0. 21. KALISTA, Zdeněk. České baroko: studie, texty, poznámky. V Praze: Evropský literární klub, 1941. Národní klenotnice (Evropský literární klub), 352 s.
80
22. KALISTA, Zdeněk. Tvář baroka: poznámky, které zabloudily na okraj života, skicář problémů a odpovědí. 1. vyd. Praha: SPN, 1992. Odborná literatura pro učitele, 216 s. ISBN 80-04-25385-7. 23. KAZÁROVÁ, Helena. Barokní taneční formy. 1. vyd. V Praze: Akademie múzických umění v Praze, Hudební fakulta, Katedra tance, 2005, 246 s. ISBN 80-7331-026-0. 24. KOPECKÝ, Milan (ed.). O barokní kultuře: sborník statí. 1. vyd. Brno: Universita J.E. Purkyně, 1968, 191 s. 25. KŘÍŽKOVSKÝ, Ladislav a Jolana ŠOPOVOVÁ. Braunův betlém Kuks. [S. l.: s. n., 200-] n. l, 28 s. 26. Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: 27. Labská
stezka [online].
2016
[cit.
2016-11-13].
Dostupné
z:
28. LAUFROVÁ, Berta. Př íběhy hraběte Šporka. Vyd.1. Praha: Prostor, 1992, 261 s. ISBN 8085190192. 29. MIKULA, Mojmír. Kuks Braunův kraj: Informační, marketingová a programová strategie rozvoje turistické oblasti Kukska. Kuks, 2014, 80 s. 30. Národní
památkový
ústav [online].
2016
[cit.
2016-12-07].
Dostupné
z:
31. NEUMANN, Jaromír. Matyáš Braun - Kuks. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1959, 80 s. 32. Noc kostelů [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z:
33. Open
Air
program [online].
2016
[cit.
2016-12-07].
Dostupné
z:
34. PÁNEK, Jaroslav a Vilém HEROLD. Baroko v Itálii-baroko v Čechách: setkávání osobností, idejí a uměleckých forem: sborník příspěvků z italsko-českého sympozia Barocco in Italia, Barocco in Boemia, uomini, idee, forme d'arte a confronto: Praha,
81
Karolinum a vila Lanna 19.-21. dubna 1999. Praha: Filosofia, 2003, 624 s. ISBN 807007-176-1. 35. PREISS, Pavel. František Antoním Špork a barokní kultura v Čechách. Praha: Paseka, 2003, 608 s. Historická paměť. ISBN 80-7185-573-1. 36. Region
Tatry [online].
2016
[cit.
2016-12-07].
Dostupné
z:
37. Revitalizace
KUKS [online].
2016
[cit.
2016-12-06].
Dostupné
z:
2016
[cit.
2016-12-07].
Dostupné
z:
38. Rokycanští
patrioti [online].
39. RunGoRun [online].
2016
[cit.
2016-12-07].
Dostupné
z:
40. Řád
svatého
Huberta [online].
2016
[cit.
2016-12-07].
Dostupné
z:
41. Státní oblastní archiv v Zámrsku [online]. 2016 [cit. 2016-12-06]. Dostupné z: 42. Sedlecká
vína [online].
2016
[cit.
2016-12-07].
Dostupné
z:
43. SOMMER-MATHIS, Andrea, Daniela FRANKE a Rudi RISATTI (eds.). Spettacolo barocco!: Triumph des Theaters. Wien: Theatermuseum, 2016, 344 s. ISBN 978-37319-0347-5. 44. Theatrum Kuks [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z: 45. TOMKOVÁ, Veronika a Filip Košťál. Výroční zpráva 2015, Revitalizace KUKS o. p. s., 2016. 72 s. 46. TŘÍSKA, Karel. František Antonín hrabě Špork. 2. vyd. Praha: Nákladem Společnosti přátel starožitností, 1940. Stopami věků, č. 3, 78 s.
82
47. VILLARI, Rosario (ed.). Barokní člověk a jeho svět. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2004, 328 s. ISBN 80-7021-683-2. 48. Vinobraní
Kuks [online].
2016
[cit.
2016-12-07].
Dostupné
z:
49. VLNAS, Vít. Sláva barokní Čechie: stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. století. Praha: Národní galerie, 2001, 354 s. ISBN 80-7035-258-2. 50. VONDRUŠKA, Vlastimil. Intimní historie: od antiky po baroko. Vyd. 2. Brno: MOBA, c2013, 238 s. ISBN 978-80-243-5589-4. 51. Žen Sen [online]. 2016 [cit. 2016-12-07]. Dostupné z:
83
Seznam obrázků Obrázek 1: Vývoj měsíční návštěvnosti 2013–2015 ................................................................ 31
84
Seznam tabulek Tabulka 1: Swot analýza kulturní památky .............................................................................. 28 Tabulka 2: Roční návštěvnost .................................................................................................. 30 Tabulka 3: Swot analýza akce Šporkova noc ........................................................................... 62 Tabulka 4: Produkční zajištění vynaložených nákladů před termínem .................................... 69 Tabulka 5: Produkční zajištění personálu ................................................................................ 70 Tabulka 6: Produkční zajištění účinkujících ............................................................................ 71 Tabulka 7: Návrh předběžné kalkulace .................................................................................... 72
85
Seznam příloh Příloha A: Hrabě František Antonín Špork .............................................................................. 87 Příloha B: Hrabě František Antonín Špork s lovci ................................................................... 88 Příloha C: Pohled na kukské údolí v první polovině 18. století ............................................... 89 Příloha D: Pohled na nedochované kukské lázně ..................................................................... 90 Příloha E: Pohled na Hospital Kuks od sochy Herkommanna ................................................. 91 Příloha F: Ohňostroj nad Hospitaem Kuks .............................................................................. 92
86
Příloha A: Hrabě František Antonín Špork
Zdroj: Kuks - Theatrum Fagi: Popis Lázni Kuks v Čechách, patřících jeho říšské hraběcí excelenci hraběti von Sporck (2002, s. 2)
87
Příloha B: Hrabě František Antonín Špork s lovci
Zdroj: František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách (2003, s. 351)
88
Příloha C: Pohled na kukské údolí v první polovině 18. století
Zdroj: Kuks - Theatrum Fagi: Popis Lázni Kuks v Čechách, patřících jeho říšské hraběcí excelenci hraběti von Sporck (2002, s. 1)
89
Příloha D: Pohled na nedochované kukské lázně
Zdroj: Kuks - Theatrum Fagi: Popis Lázni Kuks v Čechách, patřících jeho říšské hraběcí excelenci hraběti von Sporck (2002, s. 11)
90
Příloha E: Pohled na Hospital Kuks od sochy Herkommanna
Zdroj: Kuks - Theatrum Fagi: Popis Lázni Kuks v Čechách, patřících jeho říšské hraběcí excelenci hraběti von Sporck (2002, s. 4)
91
Příloha F: Ohňostroj nad Hospitalem Kuks
Zdroj: Kuks - Theatrum Fagi: Popis Lázni Kuks v Čechách, patřících jeho říšské hraběcí excelenci hraběti von Sporck (2002, s. 23)
92
