učebnice
ČLOVĚK a PŘÍRODA – FYZIKA, CHEMIE zpracoval
Jiří Karas
OBSAH Fyzika Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Černý Mlýn a Elektrárna Tisová . . . . . . . . . . . . 1.1 Elektrárna Tisová a její geografické umístění 1.2 Historie výstavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Rozhodující milníky . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Současný stav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5 Ekologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.6 Budoucnost elektrárny . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2. Výpočet dráhy a rychlosti rovnoměrného pohybu – 6. ročník 3. Výpočet potenciální energie – 8. ročník . . . . . . . . . . . . . 4. Výpočet kinetické (pohybové) energie – 8. ročník . . . . . . 5. Elektromotory – 9. ročník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Chemie Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Anorganická chemie . . . . . . . . . 2. Endotermická reakce – 9. ročník . . Paroplynová elektrárna Vřesová Zpracování uhlí . . . . . . . . 3. Exotermická reakce . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2 3 3 3 4 5 5 5 6 7 9 10
11 12 13 14 15 16
1
FYZIKA Úvod Formou měření na konkrétních přístupných místech v přírodě ti vyučující přiblíží fyziku, ne jako množství vzorců a pouček, ale jako způsob jak chápat tento předmět v konkrétním poznání přírodních jevů, zákonitostí a souvislostí. V dnešním přetechnizovaném světě mohou mít moderní vymoženosti špatný dopad na přírodu i naše životní prostředí. Budeš z hlediska těchto souvislostí v jednotlivých předmětech (matematika, fyzika, chemie) studovat vybrané lokality řeky Ohře. Budeš provádět různá měření a na základě výsledků těchto měření řešit různé úkoly, aby sis dokázal, že ses něco naučil a že i neoblíbené předměty mohou sloužit jako nástroj k poznání přírodních jevů. Budeš prohlubovat své schopnosti a zvyšovat předpoklady k řešení problémů. Většinu měření a úloh s nimi souvisejícími budeš provádět v lokalitě Černý Mlýn v obci Tisová na Sokolovsku.
Černý Mlýn AUTOR: JIŘÍ K ARAS
Z tohoto důvodu je vhodné se seznámit se vznikem této stavby a také se dozvědět základní informace o velice důležité stavbě elektrárny Tisová, která leží na řece Ohři a nachází se v našem regionu. V minulosti byl Černý mlýn využíván jako zadržovací zařízení pro vodní mlýn, jehož název nese tato lokalita dodnes. V dnešní době je zde stále patrný pozůstatek vodního přivaděče, který končil v budově stojící po pravé straně silnice do Kynšperka. 2
1. ČERNÝ MLÝN A ELEKTRÁRNA TISOVÁ 1.1 Elektrárna Tisová a její geografické umístění Elektrárna Tisová leží v západní části Sokolovské pánve mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem. Je nejzápadněji situovaným energetickým zdrojem ČEZ, a. s. a patří k nejstarším hnědouhelným elektrárnám. Leží v nadmořské výšce 405 m a geograficky je téměř v geometrickém středu lázeňského trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří lázeňská města Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Je vybudována na místě původní hornické obce Tisová, která musela svého času ustoupit důlní činnosti. O jejím umístění právě do těchto míst rozhodly dva důležité faktory – řeka Ohře, ze které je zásobována vodou, a blízké zásoby sokolovského hnědého uhlí.
1.2 Historie výstavby Historie elektrárny začíná v lednu roku 1953, kdy bylo rozhodnuto o výstavbě, a začala se zpracovávat projektová dokumentace a následně i příprava staveniště. Byly provedeny rozsáhlé úpravy terénu na rozloze téměř 41 ha. Zahrnovaly demolici bývalé obce Tisová, přeložky vodovodu a Tisovského potoka, zvýšení terénu staveniště navážkou nad úroveň stoleté vody, zasypání slepých ramen řeky Ohře. Stavba vyvolala ovšem ještě další rozsáhlé investice. Vybudování pobřežní silnice Citice – Černý Mlýn, regulaci toku Ohře, vybudování jezu Černý Mlýn a ochranné hráze proti záplavám, vybudování přehrady Jesenice na řece Odravě pro zajištění potřebného množství užitkové vody a zlepšení průtoku řeky Ohře, zajištění přenosu výkonu elektrárny do energetického systému příslušným elektrickým vedením do rozvodny Sokolov – Vítkov, vybudování lávky přes řeku Ohři k železniční zastávce Hlavno pro zaměstnance dojíždějící ze směrů od Chebu a Karlových Varů. Vlastní výstavbu elektrárny lze rozdělit do dvou technologických celků ETI I a ETI II. Výstavba ETI I byla zahájena v r. 1954. Zdrojem páry ETI I byly původní vysokotlaké kotle s granulačním ohništěm a přirozenou cirkulací. Každý kotel měl čtyři mlecí okruhy s tlukadlovými mlýny, které byly v letech 1965–1970 rekonstruovány a vybaveny ventilátorovými mlýny s přímým foukáním uhelného prášku do ohniště. Pro zapalování kotlů se používal lehký a těžký topný olej.
3
Výstavba ETI II byla zahájena v r. 1955. Byly instalovány tři bloky 100 MW, které byly uvedeny do provozu v letech 1960 až 1962. Celkový instalovaný výkon ETI II činil 300 MW. V celkové koncepci se stala Elektrárna Tisová svým výkonem 512 MW ve své době první československou elektrárnou a byly v ní poprvé instalovány a ověřeny v provozu bloky o výkonu 100 MW. V roce 1964 po ukončení výstavby a stabilizaci provozu se Elektrárna Tisová podílela na výrobě elektrické energie celé elektrizační soustavy republiky 9,8 %.
1.3 Rozhodující milníky V průběhu let 1983 až 1987 proběhly rozsáhlé rekonstrukce prvního technologického celku ETI I, které se týkaly přestavby na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Dva turbogenerátory 50 MW byly nahrazeny kondenzačními turbínami s regulovaným odběrem o výkonu 55 MW (TG2 a TG3). Současně byl vybudován rozvod tepla pro region Sokolovska a teplo začalo být dodáváno do okolních měst a obcí (Sokolov, Březová, Habartov, Bukovany, Svatava, Královské Poříčí). Celkový instalovaný výkon elektrárny se tak zvýšil na 522 MW. V první útlumové vlně hnědouhelných elektráren na začátku devadesátých let byly odstaveny dva 100 MW bloky. Nejvýznamnější investiční aktivity posledních let byly zaměřeny na splnění požadavků nové legislativy v ochraně vod a ovzduší před znečišťujícími látkami a na ekologické ukládání odpadů. Cílem rozsáhlého a finančně náročného programu Elektrárny Tisová bylo snížení emisí popílku, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého na hodnoty nižší než stanoví zákon. Naplňování programu začalo v roce 1992 instalací elektrického odlučovače na bloku 100 MW v ETI II a náhradou kotlů K125 t/h ETI I za dva fluidní kotle o parních výkonech 350 t/h. Pro zapalování všech kotlů v elektrárně se v současné době používá zemní plyn. U ETI II byla v letech 1995–1997 instalována odsiřovací jednotka. Ekologizace Elektrárny Tisová byla završena realizací doprovodných staveb, které zabezpečují ekologické ukládání vznikajících z tuhých zbytků po spalování uhlí v úložišti a kompletní zneškodnění znečištěných odpadních vod z areálu elektrárny chemickou čistírnou odpadních vod. Mimo těchto velkých staveb probíhá průběžně modernizace zařízení elektrárny tak, aby odpovídalo současným trendům výroby elektřiny a tepla.
4
1.4 Současný stav Vyvedení elektrického výkonu elektrárny do rozvodny Sokolov – Vítkov je prostřednictvím linek 110 KV u ETI I a linkou 220 KV u ETI II. Vyvedení dodávky tepla je prostřednictvím parní soustavy o jmenovitých parametrech 1,2 MPa, 240 °C. Roční výroba elektřiny se pohybuje okolo 1,6 TWh, dodávka tepla odběratelům okolo 1500 TJ. Palivem je sokolovské hnědé uhlí, které je dopravováno pásovou dopravou přímo z třídírny od dodavatele Sokolovská uhelná a.s. V roce 2004 bylo zahájeno spalování uhlí s dřevní štěpkou do 20 % množství uhlí na fluidních kotlích. Zdrojem technologické vody pro elektrárnu je řeka Ohře a též přilehlé odkaliště bývalého lomu Silvestr, která se nazývá výrobní jednotka – Tisová I.
1.5 Ekologie Modernizace elektrárenských provozů zajistila zvýšení účinnosti výroby elektřiny a tepla a snížila negativní vlivy provozu elektrárny na životní prostředí. Zmíněné dva fluidní kotle a 100 MW blok s odsiřovací jednotkou jsou nejen spolehlivým zdrojem tepla, ale zároveň vyřešily problém emisí znečišťujících látek, které unikají do ovzduší. Modernizace elektrárny také zasáhla do způsobu ukládání odpadů.
Tisová, pohled na elektrárnu z cyklostezky AUTOR: JIŘÍ K ARAS
1.6 Budoucnost elektrárny V souladu s průběžnou aktualizací programu obnovy se předpokládá možnost dlouhodobého provozu hlavního výrobního zařízení elektrárny bez vynaložení vyšších 5
investičních nákladů nebo nákladů na obnovu dožitých částí a celků do r. 2015–2018. Výroba ETI I je technologií kombinované výroby elektřiny a tepla. Rozsáhlá síť centrálního zásobování teplem dává záruku využití provozu elektrárny pro pokrytí potřeb regionu.
Odkazy, pomůcky a zdroje TISOVÁ. [ONLINE]. [CIT. 2014-02-24]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW.CEZ.CZ /CS/VYROBA-ELEKTRINY/UHELNE-ELEKTRARNY/ CR /TISOVA . HTML
2. VÝPOČET DRÁHY A RYCHLOSTI ROVNOMĚRNÉHO POHYBU – 6. ročník Při těchto měřeních si zopakuješ, jak se měří čas. Můžeš použít stopky nebo mobilní telefon. Každé měření může mít jinou hodnotu, která se může lišit i o několik sekund. Proto proveď měření třikrát. Hodnoty naměřených časů sečti a vyděl počtem měření. Tak dostaneš průměrnou hodnotu, kterou dosadíš do vzorce pro výpočet dráhy. Nejvhodnější způsob, jak změřit čas, je umístit do toku řeky lehký, dobře viditelný předmět a sledovat jeho pohyb po stanovené dráze.
Meandr v lokalitě „Bahna“ AUTOR: JIŘÍ K ARAS
6
Např. Pracovní list č. 1 – výpočet dráhy rovnoměrného pohybu – 6. ročník Třemi měřeními byl změřen čas, za který daným obloukem lokality „Bahna“ řeky Ohře propluje předmět umístěný do proudu při kraji řeky. Spočítej dráhu, kterou těleso uplave, je-li rychlost toku v = 0, 83 m/s. Nákres
v
j
r s
z
AUTOR: JIŘÍ K ARAS
3. VÝPOČET POTENCIÁLNÍ ENERGIE – 8. ročník Při řešení této úlohy (výpočet potenciální energie v lokalitě Černý Mlýn) je nutné stanovit výšku s nulovou nadmořskou výškou. V tomto případě je nulová výška povrch hladiny vody pod jezem. Následně změřit výšku horní hladiny vody nad jezem. Při měření je vhodné použít laserový metr z důvodu horšího přístupu v měřené lokalitě. Měření proveď několikrát. Naměřené hodnoty porovnej a výsledné měření zprůměruj. Při měření dochází k rozdílu zhruba 0,1 m, což je způsobeno vlněním povrchu vodní hladiny pod jezem. V rámci praktických měření a pozorování budeš vytvářet pracovní listy. Pořídíš si vlastní nákresy dané lokality. Výškový rozdíl hladiny řeky Ohře zima – léto je až 1,5 m. Daná měření budou rozdílná v různých ročních obdobích. Praktické úkoly měření, prohlídka konkrétního místa, pořízení fotografií názorně doplní probrané učivo a umožní ti jeho plné pochopení. Přiblíží ti znalost tvého kraje a umožní ti zanesení výsledků tvé práce do interaktivní mapy řeky Ohře. 7
V pracovním listu č. 3 budeš počítat potenciální energii vodního sloupce v lokalitě Černý Mlýn.
h AUTOR: JIŘÍ K ARAS
Jez Černý Mlýn AUTOR: JIŘÍ K ARAS
8
4. VÝPOČET KINETICKÉ (POHYBOVÉ) ENERGIE – 8. ročník Při řešení této úlohy si procvičíš v praxi výpočet kinetické energie vody na základě vlastních měření. Z důvodu objektivního výpočtu je nutné, aby měření byla prováděna několikrát. Měření budou prováděna ve skupinách. Jedna skupina by měla mít alespoň tři žáky. Jeden umístí předmět do proudu řeky v určené vzdálenosti, druhý měří čas, za který předmět proplave daným úsekem a třetí žák zapisuje naměřené hodnoty. Po zkušenostech je vhodné, aby každá skupina provedla měření 5×. Měření vyjdou s menšími rozdíly, proto je dobré měření zprůměrovat a vycházet z této hodnoty při výpočtu. Jako předmět je vhodné použít míček atd. Za větrného počasí dochází k větším rozdílům naměřených hodnot času. Je vhodné zopakovat si vzorec pro výpočet rychlosti. Před vlastním měřením je dobré si zopakovat měření stopkami (mechanické, digitální), protože často dochází k situaci, že si na místě těžce vybavíš tuto činnost. Doporučená délka dráhy by měla být alespoň 2 metry, protože při vyšším stavu hladiny řeky je tok poměrně rychlý a neměl bys dostatek času k měření. Při řešení úlohy je nutné určit rychlost v1 toku vody před hranou jezu a rychlost v2 před dopadem vody na prahu jezu. Tvým úkolem je vypočítat o kolik se zvětší pohybová energie vody před dopadem u prahu jezu. Při měření času je vhodné měřit čas, za který urazí vhozený předmět (např. obarvený tenisový míček) určenou dráhu před hranou jezu a měřit čas, za který předmět opustí hranu jezu a dopadne na hladinu vody u prahu jezu. Je nutné dbát zvýšené opatrnosti. Pro měření času zcela vyhovuje měření stopkami. Tímto způsobem určíš rychlost v1, v2. K dalšímu výpočtu využiješ údaje z předešlého měření (výška jezu h, dráha s2). Veškeré hodnoty převáděj na základní jednotky, aby nedocházelo k chybným vyhodnocením. Naměřené hodnoty se mohou výrazně lišit, protože jez v lokalitě Černý Mlýn je pohyblivý a dá se měnit jeho výška (s2 = h).
9
Nákres
t1 s1
t2
s2 = h AUTOR: JIŘÍ K ARAS
5. ELEKTROMOTORY – 9. ročník V kapitole elektrodynamiky ses zabýval stroji na přeměnu elektrické energie na mechanickou. Dověděl ses, že nejvhodnější pro pohon strojů jsou třífázové motory s kotvou nakrátko, protože jejich rotor nevyžaduje žádné přívody proudu. V příkladu, který budeš řešit, poznáš, že asynchronní motor (generátor, alternátor), dokáže přeměnit mechanickou energii zpět na elektrickou. Budeš řešit úlohu, kde využiješ znalosti z 8. třídy, kde jsi počítal velikost potenciální energie předmětů. V minulosti se v hydroenergetice potenciál vody měřil na lopatkách vodních kol. V dnešní době využívá člověk různých druhů vodních turbín s poměrně vysokou účinností. Doplníš do vztahu pro výpočet potenciální energie pouze účinnost turbosoustrojí. Výsledný výpočet bude vyjádřením výkonu (vyrobená elektrická energie). Wp = m × g × h × ρ
10
CHEMIE Úvod Po prostudování 1. dílu chemie ses seznámil s řadou prvků MPSP a jejich vlastnostmi, možnostmi jejich slučování. Poznal jsi např., že při tření probíhá redoxní reakce, jejímž produktem je teplo. Vlastnosti těchto reakcí využívá člověk v různých oborech a ty si tyto skutečnosti uvědomuješ, srovnáváš a využíváš při dalším studiu chemie. Cílem není, abys znal všechny prvky, jejich možné sloučeniny, ale pochopil, že některé z milionů látek, které existují, tvoří základ přírody. Těmito látkami se budeš v 9. ročníku zabývat. Sloučeniny uhlíku znáš již z předešlého ročníku v podobě oxidů uhličitého, uhelnatého atd. V 2. díle chemie poznáš, že sloučeniny uhlíku jsou organické sloučeniny. V průběhu výuky poznáš, že bez organických sloučenin by nemohl existovat život. Pochopíš, že tyto sloučeniny tvoří rostlinná i živočišná těla, jsou součástí naší potravy a jsou obsaženy i v našich tělech. Po prostudování základních kapitol zjistíš, že některé organické sloučeniny vyrobené člověkem jsou pro náš život velmi užitečné, ale vytváří i nebezpečí zneužití např. léků, drog a jedovatých látek. Zdokumentuješ užitečnost organických látek pro průmysl, zemědělství, dopravu na konkrétních příkladech. Uvědomíš si vztah mezi chemickým průmyslem organických látek a životním prostředím, pochopíš úzký vztah mezi chemií a životním prostředím, které je v některých oblastech našeho regionu značně narušeno.
Vřesová AUTOR: JIŘÍ K ARAS
11
1. ANORGANICKÁ CHEMIE V rámci projektu by ses měl i v předmětu anorganické chemie zabývat různými úlohami, kde bys v praxi využil svých teoretických znalostí. Řeka Ohře protéká regionem s různým geologickým podložím. Její voda má v různých místech různou barvu i složení (hlavně na přítocích potoků a potůčků). Tvým úkolem bude v těchto úlohách ověřit a prokázat různost barvy vody, její kyselost, nasycenost minerály, nečistotami. V předešlých hodinách jsi získal teoretické znalosti o druzích vod a v praxi bys měl nyní těchto znalostí využít. Praktickým úkolem bude odběr vzorků z přítoku řeky Ohře. Jedná se o potok, který se vlévá do řeky Ohře těsně za železničním mostem v Dasnicích. Tento přítok nebyl vybrán náhodně. V minulosti byl několikrát silně znečištěn. Protéká čističkou v Habartově, která byla před několika lety nákladně zrekonstruována. Jelikož do přítoku jsou vyvedeny trativody odpadních vod, dochází ke znečištění. Aby měření v této lokalitě bylo objektivní, práce se rozvrhne na tři etapy. Odběr vody bude prováděn v různou dobu. Bude zjišťována mechanická nečistota (nestejnorodá směs a stejnorodá směs – rozpuštěné látky pomocí lakmusu) a zjištění pH vody v různou dobu. Úkolem bude po odběru vody z přítoku provést laboratorní rozbor a současně provést rozbor vody z řeky Ohře před nátokem a zjistit případné rozdíly ve složení vody.
Železniční most v Dasnicích s přítokem z Habartova AUTOR: JIŘÍ K ARAS
12
Přítok řeky Ohře v Dasnicích za železničním mostem (na fotografii je toto místo označeno černým kolečkem) a řeka Ohře před tímto nátokem (označeno červeným kolečkem) AUTOR: JIŘÍ K ARAS
2. ENDOTERMICKÁ REAKCE – 9. ročník Žiješ v regionu, kde působí Sokolovská uhelná společnost, která je jedním z největších průmyslových gigantů. Svou činností zasahuje do tvého života přímým či nepřímým způsobem. Jedním z největších závodů Sokolovské uhelné společnosti je závod Vřesová, která zpracovává uhlí vytěžené z dolu Jiří. V tomto závodě se vytěžené uhlí upravuje drcením, sušením a dále zpracovává exotermickou a endotermickou reakcí, kterou jste již probrali. K této činnosti je zapotřebí velké množství vody, kterou závod Vřesová čerpá sítí čerpacích stanic z řeky Ohře a z přehrady Tatrovice. Paroplynová elektrárna Vřesová využívá endotermické reakce např. v tlakové plynárně, kde hlavním produktem výroby je generátorový plyn, svítiplyn (v minulosti), vodní plyn atd. Veškeré zpracované uhlí se endotermickou reakcí nepřemění na jeden produkt, ale při reakcích vznikají i vedlejší produkty, jako těžký olej, surový benzín, fenol, čpavek, dehet. Ty je potom nutné další chemickou reakcí upravit a zpracovat.
13
Přehrada Tatrovice AUTOR: JIŘÍ K ARAS
Paroplynová elektrárna Vřesová V poválečné době došlo v sokolovské hnědouhelné pánvi k přechodu od hlubinné těžby hnědého uhlí k lomové těžbě a s tou těžbou vyvstala i otázka zpracování uhlí. Z důvodu potřeby svítiplynu v tehdejším Československu bylo v 50. letech 20. století rozhodnuto o výstavbě Zpracovatelské části společnosti Hnědouhelné doly a briketárny Sokolov (HDB) ve Vřesové - přesný název Palivový kombinát Vřesová. V 60. letech byla stavba dokončena a postupně byl celý komplex uveden do provozu. V 90. letech rozhodla tehdejší vláda o ukončení výroby svítiplynu a proto byl zahájen projekt výstavby paroplynové elektrárny a z výroby svítiplynu se přešlo na výrobu energetického plynu, který je primárně určen k výrobě tepla a elektrické energie. Na jaře roku 2011 byla ve Vřesové ukončena výroba briket a odstavena briketárna. Tento provoz postupně nahradí výroba multiprachu, která v omezené míře probíhala i v době provozu briketárny. Celý zpracovatelský komplex ve Vřesové je jedinečný tím, že je zde na malém území uhlí připraveno, zpracováno a po ukončení výroby svítiplynu a výstavbě paroplynové elektrárny je výsledný plyn přímo na místě přeměněn na elektrickou energii a teplo.
14
Zpracování uhlí Uhlí začíná svou cestu zpracováním v drtírně, kde je vytěžené uhlí rozdrceno na menší frakce a následně dopraveno do sušárny. V sušárně je uhlí sušeno pomocí horké páry (teplota 150–160 °C). Uhlí má na vstupu cca 40% obsah vody, po vysušení je potřebná vlhkost 20 % pro teplárnu a 30 % pro generátorovnu. Část uhlí je tedy po vytřídění dopravena pásovými dopravníky do sekce Teplárna. Toto je jeden z nejdůležitějších technologických celků, hlavním oborem je výroba tepla, které je následně parovody distribuováno městům a firmám. Druhá část uhlí je dopravována do Tlakové plynárny – Generátorovny. Uhlí je zde zplyňováno za určitého tlaku klasickou oxidací, vháněním směsi kyslíku a přehřáté páry. Součástí Tlakové plynárny je i zařízení VVKP – Vedlejší využití kapalných produktů, které slouží zejména ke zpracování lehkého hnědouhelného dehtu (popřípadě dalších surovin, které vznikají při ochlazování a čištění generátorového plynu), ze kterého je také vyroben energoplyn. Tato technologie je jednou z unikátních technologií, kterou Sokolovská uhelná využívá (podobných zařízení je na celém světě pouze několik). Po přechodu domácností na netoxický zemní plyn (zemní plyn je přírodní hořlavý plyn využívaný jako významné plynné palivo), skončily dodávky svítiplynu, ale kombinát Vřesová úspěšně přežívá díky příjmům ze své elektrárny, která vyrábí energii ve světě ojedinělou technologií paroplynového cyklu.
Vřesová AUTOR: JIŘÍ K ARAS
15
Vřesová AUTOR: JIŘÍ K ARAS
Odkazy, pomůcky a zdroje VŘESOVÁ. [ONLINE]. [CIT. 2014-02-24]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://CS.WIKIPEDIA.ORG/WIKI/V%C5%99ESOV %C3%A1
3. EXOTERMICKÁ REAKCE Řeka Ohře protéká údolím Krušných hor. Protéká lokalitami, které byly silně zasaženy důlními činnostmi při těžbě uhlí. Navštívíš některé lokality, aby ses seznámil s místy, kde se tato hořlavá hornina obsahující vázaný uhlík a další prvky vyskytovala. Na základě znalostí z hodin chemie víš, že uhlí se spaluje nejen v domácnostech, ale i v teplárnách, elektrárnách při výrobě páry. Na základě znalostí exotermické reakce, kdy se teplo hořením uvolňuje, vyhledáš průmyslové závody, které využívají exotermické reakce v našem regionu. Poznáš po zvládnutí učiva, kdy jde o paliva přírodní nebo průmyslově vyráběná. Dokážeš rozlišit jejich výhřevnost a jednoduchým výpočtem prokázat jejich kvalitu (h=). Značná část populace žáků našeho regionu je úzce spjata s uhlím z důvodu zaměstnanosti rodičů, známých, příbuzných. Vnímáš důlní činnost našeho regionu jako pozorovatel (vozidla SU, železniční přeprava atd.), ale také jako budoucí učeň, student ISŠTE. Je to největší a nejmodernější školské zařízení Karlovarského kraje, kde se studují hlavně technické obory. Vnímáš uhlí jako horninu úzce spjatou s naším regionem v dobrém i špatném smyslu. 16
Lom Družba AUTOR: JIŘÍ K ARAS
17
Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název globálního grantu: Zvyšování kvality ve vzdělávání v Karlovarském kraji II Název projektu: Vzdělávej se s řekou Ohře Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.18/02.0017
Vzdělávej se s řekou Ohře Projekt je zaměřen na poznávání Karlovarského kraje, jehož nedílnou součástí je řeka Ohře. Smyslem projektu je formou inovace výuky prohloubit základní znalosti žáků školy a uvědomění si širších souvislostí týkajících se významu toku (řeky Ohře) v dané oblasti – Karlovarském kraji. Hlavním cílem projektu je formou aktivní práce a komunikace s cílovými skupinami zvýšit informovanost a vědomosti žáků o způsobu využití a potřebnosti vodního toku řeky Ohře a jednotlivých ekonomických a ekologických systémech, které jsou na danou oblast navázány.
Základní škola Lomnice Základní škola Lomnice je úplnou základní školou venkovského typu. Na škole pracují tři speciální pedagogové, koordinátor ŠVP, metodik – koordinátor ICT a koordinátor environmentální výchovy. Funkce koordinátorů jsou obsazeny plně kvalifikovanými pedagogy. Škola využívá dětské hřiště, multifunkční hřiště a dvě fotbalová hřiště. Součástí školního komplexu je školní jídelna a školní družina. Škola je vybavena moderní počítačovou učebnou s 25 stanicemi, v každé třídě je interaktivní tabule. Prioritním cílem školy je vytváření zdravého klimatu mezi dětmi a mezi pedagogy. K naplnění tohoto cíle slouží i předmět osobnostní a sociální výchova, adaptační a ozdravné pobyty žáků, na které přispívá velkou měrou obec Lomnice. Škola se modernizuje díky podpoře obce Lomnice.
www.lomnicezs.cz grafická úprava: www.studioillek.cz tisk: Pavel Bedrník – Praha
