Lokální strategie projektu

Lokální strategie projektu Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost

“Efektivní spolupráce v oblasti prevence školního neúspěchu žáků”

Projekt číslo: CZ. 1.07/1.1.00/46.0001 Žadatel a realizátor projektu Město Moravský Krumlov Zahájení projektu 1. května 2014 Ukončení projektu 30. června 2015

Obsah: 1. VIZE 1

2. LEGISLATIVNÍ RÁMEC 3. SWOT ANALÝZA 4. PLÁN ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ ZÁVĚR Ad 1. VIZE Z materiálů vydaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále MŠMT), Českou školní inspekcí (dále ČŠI) a v dalších materiálech na národní i regionální úrovni bylo již několikrát konstatováno, že: „Česká republika trpí vysokou nerovností v přístupu ke vzdělání. V českém vzdělávacím systému jsou děti v útlém věku rozřazovány do různých typů škol a tříd, které do značné míry předurčují jejich další vzdělávací i profesionální dráhy. Tento systém znevýhodňuje především žáky z jiných etnických skupin, sociálně slabých rodin či děti zdravotně postižené (tedy děti se speciálními vzdělávacími potřebami), které příliš často končí ve školách s omezeným rozsahem učiva a později nemohou najít uplatnění na trhu práce. Ze všech zkoumaných zemí má podle OECD Česká republika druhý nejvyšší dopad sociálně-ekonomického zázemí školy (a domácností) na školní výsledky žáků.“1 Již mnohokrát potvrdily školy a výsledky vzdělávání, že možnost odejít ze základního vzdělávání již z tzv. „hlavního proudu vzdělávání“ do škol výběrových, jako jsou např. víceletá gymnázia, oslabuje podmínky, možnosti vzdělávání i dosahované výsledky všech účastníků vzdělávání. Často se také stává, že předurčuje budoucí vzdělávací a profesní dráhu jednotlivých žáků, a to nejen pozitivně. Tento systém mimo to také znevýhodňuje žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména skupiny žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, zdravotně znevýhodněné a zdravotně postižené. Z uvedených vystupují do popředí etnika, kde chybí motivace a zájem rodiny, především rodičů samých, o vzdělávání jako takové a zejména o vzdělávání svých dětí. Bohužel toto má následně dopad na jejich budoucí uplatnění na trhu práce. Což neustále dokládá, že takoví žáci nemají rovné příležitosti při vzdělávání a následně v uplatnění na trhu práce. Problém nerovnosti je třeba řešit na všech úrovních – nejen změnou legislativy či naopak přímou pomocí jednotlivým školám, ale i na úrovni krajské a lokální. Obce samy si ve svých strategických výhledech stanovují priority, je zde tedy potenciál pro změnu jejich strategického uvažování a plánování v oblasti vzdělávání. Mohou také lépe a rychleji formulovat opatření k řešení specifických problémů, které se v oblasti vzdělávání v daném kraji vyskytují, jako je například vysoký počet sociálně vyloučených lokalit, nedostatek podpůrných služeb apod. Proto se také město Moravský Krumlov rozhodlo a Rada města Moravský Krumlov na své schůzi dne 17. prosince 2013 schválila zapojení města Moravský Krumlov jako obce s rozšířenou působností do projektu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále OP VK). Městu Moravský Krumlov bylo doručeno Vyrozumění o schválení žádosti o finanční podporu z OP VK ze dne 13. června 2014 a poté byla zahájena činnost projektu “Efektivní spolupráce v oblasti prevence školního neúspěchu žáků” (dale projekt).

1

OECD: Rovnost a kvalita ve vzdělávání: Podpora znevýhodněných žáků a škol: http://www.csicr.cz/getattachment/017472f4-231a-4519-9123-da6720755a0b/Vytah-zpravy-final.pdf;.jpg;.aspx, strana 10 – 13

2

Tato lokální strategie byla vytvořena na základě uvedeného projektu města Moravský Krumlov a vychází z úspěšného pilotního projektu v Karlovarském kraji. Proto tento projekt navazuje doporučené aktivity, zejména na teoretické kulaté stoly pořádané v rámci odborné veřejnosti, ovšem s tím rozdílem, že účastníci tohoto projektu budou v praxi ověřovat a prověřovat možnosti ovlivnit školní neúspěch žáků. Na základě výsledků tohoto ověřování v praxi je zpracována a stanovena tato strategie v rámci daného správního obvodu města Moravský Krumlov.

Vize uvedené v projektu: „Pedagogičtí pracovníci v zapojených základních školách (dále ZŠ) budou zajišťovat kroužky zaměřené na podporu jazykové, čtenářské, matematické gramotnosti a pro celkový osobnostní růst žáků. Budou mít k dispozici didaktickou literaturu. Rovněž budou probíhat konzultační hodiny zaměřené na individuální práci se žáky a spolupráci rodičů se školou. Předpokládá se zapojení asistentů pedagoga do vzdělávání a školního psychologa působícího na ZŠ. Začlenění žáci budou mít možnost při výuce využívat tablety (celkem 80 kusů), čtečky elektronických knih (celkem 50 kusů) a didaktické pomůcky a materiály (obrazové materiály, didaktické hry, pracovní listy). Počítá se s podporou vzdělávání pedagogických pracovníků, za tím účelem budou organizovány odborné semináře zaměřené na komunikační dovednost, finanční gramotnost a strategické řízení. V rámci projektu budou organizovány kulaté stoly, společná setkání škol zaměřená na vzájemnou spolupráci, informovanost, výměnu zkušeností v oblasti předcházení školnímu neúspěchu, společná setkání škol a zřizovatelů pro možnost výměny zkušeností.“2 Zapojení a účast žáků, pedagogických pracovníků a škol: Správní obvod Obce s rozšířenou působností Moravský Krumlov zahrnuje 33 obcí včetně Moravského Krumlova, ve správním obvodu žije cca 22 000 obyvatel. Celkem 16 obcí je zřizovatelem ZŠ, v Moravském Krumlově jsou dvě úplné ZŠ s 630 žáky. Celkem je tedy ve správním obvodu 17 ZŠ, z toho 5 ZŠ je úplných (1.-9.roč.), 12 ZŠ je neúplných s 1. st. (1.-5. roč.). Z hlediska počtu žáků mají ZŠ s 1. st. 27 tříd s 377 žáky, ZŠ úplné navštěvuje v 71 třídách 1 329 žáků. Celkový počet tříd ve všech ZŠ správního obvodu je 71 tříd s 1 706 žáky (stav dle výkazů k 30. 9. 2014). V rámci všech aktivit projektu byla plánována účast 324 žáků zapojených ZŠ a podpora 284 pedagogických pracovníků. Zapojené ZŠ: Do projektu se zapojilo 14 základních škol ze správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravský Krumlov: ZŠ a MŠ Bohutice ZŠ a MŠ Dolní Dubňany ZŠ Hostěradice ZŠ a MŠ Jezeřany-Maršovice ZŠ Jiřice u Miroslavi ZŠ Miroslav ZŠ Moravský Krumlov, Ivančická ZŠ Moravský Krumlov, Klášterní náměstí 2

Projekt „Efektivní spolupráce v oblasti prevence školního neúspěchu žáků, CZ.1.07/1.1.00/46.0001http://www.mkrumlov.cz/download/projekt-vzdelavani/Zakladni_informace.pdf

3

ZŠ Olbramovice ZŠ a MŠ Rybníky ZŠ a MŠ Skalice ZŠ a MŠ Suchohrdly u Miroslavi ZŠ a MŠ Vedrovice ZŠ Vémyslice Z celkového počtu 17 ZŠ ve správním obvodu se neúčastní ZŠ Lesonice, ZŠ Tavíkovice a ZŠ Trstěnice. Projekt byl zpracován ve spolupráci s jednotlivými zapojenými ZŠ, s vedením škol a pedagogickými pracovníky, a vycházel z jejich potřeb. I tato lokální strategie byla zpracována na základě zjištění a výsledků v rámci projektu ve spolupráci s uvedenými ZŠ a také ve spolupráci s realizátory projektu. Aktivity projektu a jejich realizace: V rámci první aktivity kulatého stolu se oslovené ZŠ a jejich vedení a pedagogičtí pracovníci vyslovili k možnosti účasti a k možnostem nabídnutým v projektu, přičemž si některé aktivity, kroužky a jejich zaměření na příslušné gramotnosti, asistenty a technické a didaktické pomůcky mohly zvolit podle svých potřeb. Zároveň se všichni společně snažili definovat nejvhodnější aktivity v rámci projektu vzhledem k potřebám jednotlivých ZŠ. Na začátku pedagogičtí pracovníci provedli ve svých školách a školních kolektivech pedagogickou diagnostiku žáků (ohrožených neúspěchem) a na základě ní vybrali vhodné žáky pro zapojení do projektu. Pro pedagogické pracovníky zapojené do projektu byly v rámci projektu realizovány semináře pro ředitele škol 2x a 6x semináře pro pedagogické pracovníky Byla vytvořena psychologická poradna přímo v Moravském Krumlově obsazená 1 psycholožkou, která působila 3x v týdnu v Moravském Krumlově a 2x v týdnu na ZŠ zapojených do projektu. Ve spolupráci s psycholožkou zajištěnou v rámci projektu pedagogičtí pracovníci vybraných ZŠ připravili odpovídající aktivity pro vybrané žáky. Byly to vzdělávací aktivity - kroužky čtenářské gramotnosti, jazykové gramotnosti, matematické gramotnosti, konzultační setkání se žáky a s jejich rodiči, dále zpracovali pro žáky individuální plány podpory3 a ty pak na závěr projektu vyhodnotili. Všechny uvedené aktivity v průběhu projektu postupně realizovali. Mimo to vybraným žákům ohroženým neúspěchem také pedagogičtí pracovníci připravili a zajistili didaktické a technické pomůcky, které využívali při vyučování, při dalších aktivitách projektu i mimo vyučování a které také těmto žákům zapůjčovali domů k přípravě na vyučování. Přestože ZŠ žáky ohrožené školním neúspěchem vykazovaly a monitorovaly, jejich výsledky vzdělávání se postupně v průběhu projektu zlepšovaly, bylo dosaženo zlepšení vzájemné spolupráce mezi pedagogickými pracovníky, mezi školou a rodiči žáků, mezi školami navzájem a rovněž mezi školami a jejich zřizovatelem. V rámci projektu byly organizovány vzájemné kulaté stoly, společná setkání ZŠ zaměřená na vzájemnou spolupráci, informovanost, výměnu zkušeností v oblasti předcházení školnímu neúspěchu, společná setkání ZŠ a zřizovatele pro možnost výměny zkušeností. Byl vytvořen webový portál pro zveřejňování jednotlivých metodických podkladů pro cílovou skupinu, podkladů z kroužků, konzultačních hodin, podkladů od psychologa a školních asistentů.

3

Vzor formuláře pro Individuální plán podpory – uveden v příloze

4

Příčina školního neúspěchu žáků se projevovala také v oblasti nedostatku materiální podpory a individuálního přístupu, což se také podle výsledků projektu podařilo zlepšit. Na základě analýzy hodnocení práce v kroužcích a hodnocení individuálních plánů podpory, byla většina žáků na konci projektu úspěšná. Vize a cíle stanovené v projektu „Efektivní spolupráce v oblasti prevence školního neúspěchu žáků” se podařilo naplnit, plánované klíčové aktivity projektu se realizovaly. V průběhu projektu i v závěru byly vyhodnocovány všechny realizované aktivity podporující úspěšnost vzdělávání žáků. Hlavním cílem projektu bylo zvyšování kvality ve vzdělávání a ten se podařilo splnit. Novou strategickou vizí se proto stává - udržet tuto kvalitu vzdělávání a úspěšnost žáků v základním vzdělávání s pomocí již osvědčených a přetvrvávajících aktivit projektu a nově nabytých kompetencí pedagogických pracovníků a vedení ZŠ, zřizovatelů a také rodičů žáků.

Ad 2. LEGISLATIVNÍ RÁMEC Současný stav v českém školství podmiňují aktuálně platné právní normy, které působily současně při realizaci projektu na cíle a výstupy celého projektu. Tyto platné právní normy objektivně ovlivňují podmínky, průběh a výsledky vzdělávání žáků, pedagogických pracovníků a řízení škol. Mezi nejdůležitější právní normy, které významně ovlivňují realitu škol, patří: Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce 5

Zákon č. 89/2012 Sb., Zákon občanský zákoník Zákon č. 128/200 Sb., Zákon o obcích Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech povinné školní docházky Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných V diskuzi nad problémy jednotlivých ZŠ se účastníci projektu shodli na nutnosti změny legislativního rámce vzdělávání v ČR. K tomu uváděli tyto důvody: Proti školnímu neúspěchu žáků je možno významně bojovat již v rámci předškolního vzdělávání. Jsou rodiny, které dítě v žádném případě nepřipraví na vstup do školy, a právě tady je začátek mnohých potíží neúspěšných žáků v základním vzdělávání. Především je třeba si uvědomit, že nejvíc dítě ovlivňuje rodina, ta vytváří první zkušenosti dítěte, utváří jeho hodnoty, vzory, návyky. Škola může leccos ovlivnit, ale ne změnit proti vůli rodičů. A právě proto je potřeba co nejdříve, tedy již v předškolním vzdělávání začít s utvářením prospěšných návyků, schopnosti soustředit se, schopnosti udržet pozornost, respektu k autoritě, respektu k pracovnímu režimu mateřské školy či ZŠ, bez kterého má budoucí žák ZŠ založeno na problémy. Pro vzdělávání žáků a pro jejich sociální, morální a osobnostní vývoj není prospěšný odchod žáků ze ZŠ v průběhu jejich vzdělávání do výběrových škol, jako jsou např. víceletá gymnázia. V základním vzdělávání chybí dostatečný počet asistentů pedagoga zajišťující kvalitní a individuálně zaměřenou pedagogickou práci s žáky neúspěšnými, zdravotně znevýhodněnými a zdravotně postiženými. Často se ozývaly názory, že pokud musí učitel pracovat v plně naplněné třídě s několika žáky vyžadujícími speciální vzdělávací péči4 bez asistenta pedagoga, dochází zjevně k omezování ostatních žáků, neboť na ně nemá dostatek času i učitel snažící se sebevíc. V současné době je vzdělávací systém ve značné míře založen na ochotě a obětavosti pedagogických pracovníků, kteří se snaží nelehké úkoly, které před ně staví společnost a rodiče, zvládat, aniž by k tomu měly odpovídající finanční, materiální a odborné zázemí. Neexistence školních psychologů v našich školách je velkým nedostatkem. Často je potřeba analyzovat prostředí v dané třídě, analyzovat vztahy žáků mezi sebou, vztahy žáků k pedagogovi. V rámci projektu si školy právě tuto možnost vyzkoušely a ocenily velký přínos psychologa při prevenci neúspěchu žáků ve vzdělávání. Možnost pružného řešení problémů, možnost práce psychologa i s rodiči problémových žáků se jevila jako velmi přínosná pro zvládání školní neúspěšnosti jednotlivých žáků. V rámci průzkumu provedeného při realizaci projektu a týkajícího se prevence školního neúspěchu žáků byly definovány a průběžně zaznamenávány jako důležité, až podmiňující tyto legislativní náměty: - předškolní vzdělávání dostupné všem, - zkvalitnění profesní přípravy a pracovních podmínek pedagogických pracovníků, - posílení a proměna poradenského systému i jeho využití ve vzdělávání, 4

Žákem vyžadující speciální vzdělávací péči je považován žák dle ustanovení § 2 odst. 1 písmeno b) školského zákona

6

- posílení odpovědnost rodičů za chování a výsledky vzdělávání žáků ve škole. Potřebujeme vytvořit fungující systém, který bude přívětivý v základním vzdělávání pro všechny žáky bez rozdílu i pro pedagogické pracovníky.

Ad 3. SWOT ANALÝZA Znamená analýzu místních podmínek v oblasti vzdělávání ZŠ zapojených do projektu, obsahuje silné a slabé stránky zjištěné při realizaci projektu. Přehled silných a slabých stránek před realizací projektu: Ze strany zřizovatele: Silná stránka – ochota podporovat školu a snaha o řešení školní neúspěšnosti žáků zapojených ZŠ. Slabá stránka – nemožnost podporovat tuto snahu dostatečnými finančními prostředky z vlastních prostředků zřizovatele. Ze strany školy: Silné stránky • ochota a snaha škol, vedení škol a pedagogických pracovníků řešit školní neúspěch žáků ZŠ, • osobní nasazení pedagogických pracovníků nad rámec pracovních povinností, 7

• snaha škol vytvořit žákům motivační prostředí a vytvořit motivační prostředí také pro učitele, • snaha školy motivovat rodiče k většímu zájmu o výsledky vzdělávání žáků ZŠ, Slabé stránky ➢ nedostatek finančních prostředků škol a s tím spojená nemožnost zaměstnat dostatečný počet asistentů dle skutečné potřeby jednotlivých žáků, ➢ nemožnost zaměstnat alespoň na částečný úvazek dlouhodobě v ZŠ školního psychologa a využívat jeho odborné rady, zkušenosti a konzultace s ním, ➢ nemožnost využívat k individuální práci se žáky počítače a další techniku ve větším rozsahu, ➢ nemožnost zapůjčit žákům domů počítač, případně jiné pomůcky pro zvýšení zájmu a motivace ke vzdělávání žáků i rodičů, ➢ vysoké počty žáků ve třídách, a s tím související nemožnost věnovat se dostatečně žákům ohroženým školním neúspěchem. ➢ omezené možnosti ZŠ ovlivnit a motivovat rodiče k zvýšení zájmu o výsledky a zlepšení výsledků vzdělávání žáků ZŠ. Přehled silných a slabých stránek po realizací projektu: Ze strany zřizovatele: Silná stránka – ochota podporovat školu a snaha o řešení školní neúspěšnosti žáků zapojených ZŠ. Slabá stránka – nemožnost podporovat tuto snahu dostatečnými finančními prostředky z vlastních prostředků zřizovatele. Ze strany školy: Silné stránky • ochota a snaha škol a pedagogických pracovníků řešit problém se žáky ohroženými školním neúspěchem, • osobní nasazení pedagogických pracovníků nad rámec pracovních povinností, • zlepšení motivace ke vzdělávání u žáků ZŠ i pedagogických pracovníků, • pozitivní zkušenost získaná v projektu s aktivitami podporujícími žáky ohrožené neúspěchem ve vzdělávání, • zlepšení přístupu rodičů žáků ZŠ ke vzdělávání a k většímu zájmu o výsledky vzdělávání, • získání finančních prostředků a s tím spojená možnost zaměstnat na určitou dobu potřebný počet asistentů, • získání finančních prostředků a tím i možnosti zaměstnat školního psychologa v ZŠ a zajistit jeho odbornou spolupráci při vzdělávání žáků ohrožených neúspěchem, • možnost využívat k individuální práci se žáky počítače a další techniku ve větším rozsahu, • možnost zapůjčit žákům domů počítač, případně jiné pomůcky pro zvýšení zájmu a motivace ke vzdělávání žáků i rodičů, Slabé stránky ➢ omezené možnosti ZŠ ovlivnit a motivovat rodiče k zvýšení zájmu o výsledky a zlepšení výsledků vzdělávání žáků ZŠ, ➢ dosud přetrvávající problémy s nedostatkem finančních prostředků ZŠ a s tím spojená nemožnost zaměstnat dostatečný počet asistentů včetně školního psychologa dle skutečné potřeby škol.

8

Na základně analýzy předložených individuálních plánů podpory a na konci projektu zpracovaných hodnocení individuálních plánů podpory bylo zjištěno, že všichni žáci zapojení do projektu vykazovali pozitivní změny, a to celkové nebo alespoň dílčí. Pozitivní posuny se u žáků týkaly především: pozornosti – koncentrace, soustředění, udržení pozornosti a schopnosti střídání pozornosti při vyučování, mnozí žáci dokázali sledovat vyučování téměř po celou dobu, udrželi téměř do konce hodiny pozornost a aktivně se zapojovali do výuky, někteří potřebovali pomoc a motivaci pro udržení pozornosti, V případě jednotlivých gramotností se projevovaly např. tato zlepšení: čtenářské gramotnosti – zlepšilo se čtení, zlepšení pochopení obsahu čteného textu, interpretace a reprodukce obsahu čteného textu, došlo ke zlepšení v samostatnosti při čtení, zlepšila se pečlivost a přesnost v psaní textu, v úchopu psacích potřeb, v psaní písmen, jiný žák postupně četl krátké texty s obrázky z různých zdrojů, pracoval samostatně i na interaktivní tabuli, úkoly zvládal velice dobře, písemný úkol zpracovával bez problémů sám, u některých žáků přetrvává problém se samostatností, žák pracuje dle svých možností, ale projevuje se malá snaha, u některých až nesamostatnost, žáci pracují pod dohledem a s dopomocí učitele, jazykové gramotnosti – někteří žáci neuměli žádné slovíčko z angličtiny, obtížně vyslovovali anglická slova, v průběhu projektu se postupně naučili fráze a slovíčka z angličtiny, ta je nyní baví, zapojují se aktivně do výuky, umí utvořit rozhovor, popsat jednoduchý obrázek, znají barvy, čísla, matematické gramotnosti – žáci se zlepšili tak, že základní početní operace zvládali, po procvičení zvládali i početní postupy, občas bylo třeba pomoct s porozuměním zadání, v geometrickém učivu se orientovali, někteří žáci i pna konci projektu delší početní postupy zvládali s dopomocí, často měli potíž s porozuměním zadání, přetrvávala nejistota v geometrickém názvosloví a geometrické úkoly zvládali s dopomocí.5 Po komparační analýze situace před započetím projektu a po skončení projektu se ukázala jasná převaha pozitivních změn a silných stránek v zapojených školách. Příležitosti: zlepšení spolupráce mezi školami ORP, Hrozby: časté změny v legislativní oblasti částečně ovlivněné častou změnou vedení MŠMT a systém financování škol. Před realizací a po realizaci projektu se nezměnily a zůstaly stálým negativním faktorem až hrozbou při vzdělávání žáků ZŠ v uvedené oblasti tyto faktory: Místní podmínky ve správní oblasti města Moravský Krumlov jsou i nadále dané především zemědělským krajem bez většího průmyslu související s poměrně velkou nezaměstnaností v jednotlivých obcích a tím i nižší sociální úrovní. Dalším negativním faktorem se jeví časté dojíždění rodičů za prací mimo obec, ve které rodina žije. Ve svém důsledku nutnost dojíždění za prací ovlivňuje negativně možnost rodičů věnovat dítěti dostatek času a pozornosti při přípravě do školy. Existenční problémy rodiny často převáží nad zájmem o prospěch a úspěšnost vlastního dítěte ve škole. S těmito rodiči se také obtížně navazuje kontakt a spolupráce při neúspěchu ve vzdělávání.

5

Viz Hodnocení individuálního plánu podpory – vzorek uvedený v příloze

9

Ad 4. PLÁN ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Plán řešení problémů, které analýza provedená v rámci projektu ukázala, obsahuje cíl, opatření vedoucí k naplnění cílů, časový horizont, odpovědnost za plnění daného opatření. Cíl projektu č. 1. Podpora žáků ZŠ ohrožených školním neúspěchem Opatření: ➢ nadále pro práci s cílovou skupinou budou využívány vzájemné konzultace pedagogů a konzultace s psychologem pro podporu žáků ohrožených neúspěchem, ➢ nadále pokračovat ve spolupráci s psychologem, což se projevilo jako největší přínos, která byla schopna v jednotlivých školách nahradit nebo doplnit pedagogickým pracovníkům odborné znalosti, 10

➢ nadále bude využíván individuální přístup při vzdělávání žáků ohrožených neúspěchem, ➢ budou využívány metodické podklady k výuce pro uvedené žáky dostupné na metodickém webovém portálu (individuální úkoly), ➢ nadále budou využívány kroužky v jednotlivých zapojených školách pro podporu žáků ohrožených neúspěchem, ➢ nadále budou využívány konzultační hodiny pro žáky a pedagogy případně s jejich rodiči, ➢ nadále budou využívány didaktické pomůcky pořízené v průběhu projektu, ➢ nadále bude využívána technika pro práci s cílovou skupinou i po ukončení projektu vzhledem k tomu, že technické vybavení školám zůstává, ➢ práce se žáky přímo ve třídách v rámci náplně práce pedagogů, ➢ v případě potřeby budou i nadále využívány individuální plány podpory žáků. Časový horizont: průběžně, po dobu školní docházky do ZŠ Odpovědnost: ředitelé ZŠ Cíl projektu č. 2. Podpora pedagogických pracovníků v oblasti výměny zkušeností Opatření: ➢ pedagogičtí pracovníci si budou vyměňovat zkušenosti z jednotlivých škol a aktivit, ➢ umožnit pro podporu pedagogických pracovníků účast na seminářích na podporu gramotností, práce s tablety, ➢ umožnit pedagogický pracovníkům realizaci kroužků, ➢ umožnit ve školách činnost školního psychologa a konzultační hodiny pro individuální přístup k žákům, ➢ psychologická poradna - práce s žáky i s rodinami těchto žáků, rozvoj osobnostního růstu žáků, ➢ využívat techniku pořízenou v rámci realizace projektu pro jednotlivé kroužky a podporu školního úspěchu žáků, ➢ využívat didaktické pomůcky pro podporu těchto žáků, ➢ využívat asistenty pedagoga pro přímou práci se žáky ohroženými neúspěchem při vzdělávání. Časový horizont: průběžně, po dobu školní docházky do ZŠ Odpovědnost: ředitelé ZŠ Cíl projektu č. 3. Vytvoření spolupracující sítě škol v regionu a spolupracující sítě škol a zřizovatelů v regionu pro možnost společného postupu při prevenci žáků ohrožených školním neúspěchem Opatření: ➢ využívat vzájemná setkání škol, vzájemná setkání škol a dalších subjektů – školská poradenská zařízení, zřizovatelé, střediska volného času, atp. pro možnost vzájemné výměny zkušeností a předávání dobrých zkušeností ➢ nadále diskutovat o vhodnosti a způsobu přístupu k žákům ohroženým neúspěchem. Časový horizont: průběžně, po dobu školní docházky do ZŠ Odpovědnost: ředitelé ZŠ

11

Cíl projektu č. 4. Pracovníci organizací působících v oblasti základního vzdělávání a pracovníci organizací působících v oblasti volného času Opatření: ➢ pro práci s cílovou skupinou bude využíván web - portál pro možnost využívání speciálních úkolů zadávaných pedagogickými pracovníky při vzdělávání žáků ohrožených neúspěchem. Časový horizont: průběžně, po dobu školní docházky do ZŠ Odpovědnost: ředitelé ZŠ Další příklad dobré praxe zařazený v rámci projektu, kterého je možné využít po skončení projektu: Každá škola zapojená do projektu si vypracovala individuální plány podpory pro každého jednotlivého žáka, podle kterých po celou dobu projektu postupovala a které na závěr také vyhodnotila. Konkrétní výsledky práce se žákem se projevily jako dílčí posuny v oblasti některých gramotností a požadovaných kompetencí v základním vzdělávání. Vzhledem k dosaženým výsledkům – dílčí posuny v dosažených kompetencích žáků v základním vzdělávání, je žádoucí, aby uvedená pedagogická práce s žáky ohroženými neúspěchem byla dlouhodobá a systematická. Z uvedených výsledků a informací pedagogických pracovníků také vyplynulo, že časový horizont, ve kterém se projeví výsledky ve větší míře, jsou dlouhodobé a průběžné. Obrovským úspěchem je i prosté zapojení žáka do činnosti třídy, zvýšení soustředění pozornosti na práci a školní úkoly, snaha úkol řešit a vyřešit. Dalším krokem je odstranit hrozbu opakování ročníku, odstranění problémového chování, aktivní zapojení se do práce třídního kolektivu, za tím vším je trpělivá a mravenčí práce pedagogického pracovníka, asistenta pedagoga, některých rodičů a školního psychologa. Indikátor úspěšnosti byl zřejmý při diagnostice v rámci projektu provedené pedagogickým pracovníkem a zpracován do hodnocení individuálních plánů podpory u jednotlivých žáků ZŠ. Často byly posuny u žáků konkrétně zaznamenány v hodnocení výsledků vzdělávání a při klasifikaci těchto žáků i na konci klasifikačního období.

Další okolnosti ovlivňující pokračování dobrých zkušeností v projektu: Pokud budou zřizovatelé škol ochotni finančně přispívat na školní psychology, a pokud si bude moci ředitel školy dovolit platit učiteli navíc práci v kroužku se žáky ohroženými neúspěchem, pak je velmi reálný předpoklad, že dojde k udržitelnosti projektu a dobrá praxe projektem ověřená bude i nadále pokračovat.

12

ZÁVĚR Vyhodnocování zjištěných údajů a výsledků v rámci projektu, jako jsou údaje o pozitivních zkušenostech pedagogických pracovníků při prevenci neúspěchu žáků při vzdělávání, údaje o dílčích úspěších žáků v základním vzdělávání, včetně dopadů zvolených aktivit v projektu na vzdělávání, jsou podmiňující pro definování výstupů lokální strategie. Výstupem lokální strategie projekti je objektivní zjištění, že všechny zvolené aktivity projektu a další doprovodné činnosti a využité popmůcky vedly k pozitivním změnám ve vzdělávání žáků zapojených ZŠ. Proto bylo doporučeno pokračování těchto osvědčených aktivit. Přestože bylo dosaženo úspěchů, zůstávaly jako limitující pro úspěšnost ve vzdělávání tyto faktory: 13

- odpovědnost rodičů za výsledky vzdělávání svých dětí, jejich kooperace v průběhu vzdělávání se školou a úroveň motivace žáků a jejich rodičů ke vzdělávání, - aktivní podpora žáků ohrožených neúspěchem, využití motivujícího hodnocení žáků a využívání školních psychologů.

Zpracovala Mgr. Růžena Šalomonová, mentorka projektu a PhDr. Renata Ševčíková mentorka projektu

PŘÍLOHY 14

1. OECD: Rovnost a kvalita ve vzdělávání: Podpora znevýhodněných žáků a škol: http://www.csicr.cz/getattachment/017472f4-231a-4519-9123-da6720755a0b/Vytah-zpravyfinal.pdf;.jpg;.aspx, strana 10 – 13 2. Projekt „Efektivní spolupráce v oblasti prevence školního neúspěchu žáků, CZ.1.07/1.1.00/46.0001http://www.mkrumlov.cz/download/projektvzdelavani/Zakladni_informace.pdf

3.

Formulář pro Individuální plán podpory

4.

Hodnocení individuálního plánu podpory - vzorek

15