LOGISTIKA - HISTORIE, VÝVOJ
LOGISTIKA - HISTORIE, VÝVOJ • Logos – slovo, řeč rozum, počínání, • Logistés – počtář, úředník ve starých Athénách, • Logistikon – rozum, důmysl, • Logistické – umění počítat.
vývoj logistiky v rámci ekonomické teorie • 1. etapa (období před rokem 1950) je charakterizováno jako období nečinnosti • 2. etapa (období let 1950-1970) je obdobím přípravy logistické teorie a praxe, zejména v oblasti fyzické distribuce • 3. etapa (od roku 1970-1985) je charakterizována úspěšným rozvojem americké logistiky v západní Evropě
vývoj logistiky v rámci ekonomické teorie • 4. etapa (od roku 1985-1995) Prosazuje se v ní systém integrované logistiky (Computer Integrated Logistics, CIL.), která je stále efektivnější • Poslední, pátá etapa, od roku 1995 – je charakteristická uplatňováním elektroniky a internetové technologie, které umožňují vytvoření velkých sítí i logistických partnerů – Supply Chain Net
Další možné pojetí vývojových etap 1. Optimalizace distribuce kdy bylo třeba při zvýšení požadavků trhu optimálně uspořádat průběh dodávky zboží. 2. Změna trhu prodávajícího na trh kupujícího (přechod k zakázkové výrobě) vyvolala nutnost vzájemného sladění zpracování zakázek, výroby (plánování a řízení výrobního procesu) a dodávky zboží.
Další možné pojetí vývojových etap 3. Uzavřený systém materiálových toků s cílem minimalizace zásob (skladování), kde musí být jednotlivé prvky přesně naplánovány z hlediska času i množství (Just in Time). 4. Tzv. celostní logistika respektuje nadpodniková hlediska dodavatelů, zákazníků i nositelů služeb a stává se nadpodnikovým integračním systémem materiálových toků široce využívajících výpočetní techniku (CIL - Computer Integrated Logistics).
Stručná charakteristika logistiky Nejstručněji lze jak vojenskou, tak civilní logistiku definovat jako „podporu“(Support). Tedy podporu bojujících jednotek (pozemních,leteckých, námořních) nebo podnikově ekonomickou (nákup, výroba, distribuce fyzickýchvýrobků). V nejširším pohledu pak logistika zahrnuje i celý vojenský průmysl, mobilizaci jednotek, zajatecké tábory, polní nemocnice, opravárenské služby atd.
Teoretický základ logistiky jako vědní discipliny pak tvoří: - matematické modelování a automatizované zpracování informací, - technický a technologický rozvoj v dopravě, manipulaci, skladovém hospodářství i balení - uplatnění systémové teorie řízení, - růst konkurence v národním i mezinárodním měřítku, - marketing vyjadřující potřeby trhu, - zhodnocení postavení a funkce distribuce v závislosti na vývoji struktury výroby a trhu, - analýza vlivu distribučních nákladů na celkové náklady a zisky, - intenzifikace reprodukčního procesu a z ní vyplývající požadavky na distribuci, - reakce oběhových procesů na změnu struktury výroby vyvolané potřebami trhu, - zobecnění poznání v procesech oběhu.
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ LOGISTIKY • Vojenská logistika • Deregulace dopravy • Konkurenční tlak • Informační technologie • Kapacita kanálů • Pozitivní vliv na zisk
Definice logistiky • „Logistika představuje strategické řízení funkčnosti, účinnosti a efektivity hmotného toku surovin, polotovarů a zboží s cílem dodržet časové, místní, kvalitativní a hodnotové parametry požadované zákazníkem. Jeho nedílnou součástí je informační tok propojující vzájemně logistické články od poskytování produktů zákazníkům (zboží, služby, přeprava, dodávky) až po získávání zdrojů.“
Definice logistiky Podle Evropské logistické asociace je definice logistiky následující: • „Logistika představuje organizaci, plánování, řízení a realizaci toků zboží vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka konče tak, aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích.
Členění logistiky Logistiku je možno třídit podle různých hledisek na jednotlivé druhy. Jednou z možností je rozdělení podle oblasti zkoumání: • Makrologistika se zabývá globálními aspekty logistiky z hlediska národního hospodářství, regionu, ale i vyšších národních celku. V centru pozornosti logistiky je v tomto případě především mezinárodní doprava, mezinárodní a globální integrace výrobních kapacit, dopravy, spojů, cel, národní či mezinárodní legislativy týkající se přepravy a vlivu na životní prostředí. • Metalogistika se zaměřuje na řešení problému podniku přesahujících jeho právní rámec. Zabývá se problematikou dodavatelů surovin, distributorů, zákazníků, činností dopravy, meziskladu a kooperací logistických podniku. • Mikrologistika se zabývá řešením většiny technologických, ekonomických, informačních a rozhodovacích metod při řízení toku materiálu, zboží a služeb uvnitř podniku, např. automatizovaným řízením skladu, metodám optimalizace toku materiálu výrobním procesem. Berou se v potaz také vnější vztahy podniku a podniková logistika má charakter ucelené a systémové disciplíny.
Cíle podnikové logistiky • Rámcovým cílem podnikové logistiky je zabezpečit uspokojování přání zákazníků na dodávky a služby na požadované úrovni, a to při minimalizaci celkových nákladů. Tento cíl má dvě složky: výkonovou a ekonomickou. • Výkonovým cílem je zabezpečovat patřičnou úroveň služeb, to znamená připravovat potřebné materiály, polotovary, nakupované díly, podsestavy a hotové výrobky (od vstupu do podniku přes výrobu a montáž až do výstupu z podniku) ve správném množství, druhu a jakosti, ve správném okamžiku, na správném místě. • Ekonomickým cílem je splnit výkonovou služku cíle s přiměřenými náklady a bez ohrožení likvidity podniku. Při stanovené úrovni služeb zákazníkům je třeba minimalizovat náklady.
Cíle podnikové logistiky Logistické cíle lze dělit i jinak: na vnitřní a vnější. • Vnější logistické cíle se zaměřují na plnění přání zákazníků a požadavků trhu. Tyto cíle jsou zaměřeny na udržení či zvýšení objemu prodeje a podílu na trhu. Jde zejména o krátké dodací lhůty, o vysokou úplnost a spolehlivost dodávek a o dostatečnou pružnost podniku. • Vnitřní logistické cíle se orientují jednak na snižování nákladů na dopravu, manipulaci a skladování, na výrobu, na zásoby a na řízení, jednak na snižování objemu kapitálu vázaného v zásobách a v technických prostředcích logistického systému.
Členění logistiky Z hlediska účelového pojetí však rozlišujeme logistiku členěnou podle systémového pojetí: • • • • • • •
skladovací logistika, obchodní logistika, dopravní logistika, nákupní (zásobovací) logistika, distribuční logistika, průmyslová logistika, marketingová logistika.
Funkční vymezení logistiky • pořizovací logistika • výrobní logistika • distribuční logistika. • logistika recyklace a likvidace odpadu.
Rozsah logistických aktivit (užší pojetí) • Řízení • Řízení • Řízení • Řízení • Řízení • Řízení
služeb zákazníkům, cyklu objednávek, zásob, výroby, distribuce, dopravy.
KLÍČOVÉ LOGISTICKÉ ČINNOSTI • Zákaznický servis • Prognózování / plánování poptávky • Řízení stavu zásob • Logistická komunikace • Manipulace s materiálem • Vyřizování objednávek • Balení
KLÍČOVÉ LOGISTICKÉ ČINNOSTI Podpora servisu a náhradní díly Stanovení místa výroby a skladování Pořizování/nákup Manipulace s vráceným zbožím Zpětná logistika Doprava a přeprava Skladování
