Literatura pro 2. ročník – pracovní sešit (PS) – řešení daných cvičení Téma: Májovci, ruchovci a lumírovci (učebnice (U) str. 76-89) Májovci, ruchovci, lumírovci PS str. 77 Rakouská monarchie 1815-1848
01 Osudové osmičky: Dvacetiletí 1848-1869 bylo v Rakousku obdobím změn. R. 1848 nastolil i přes neúspěšné revoluce občanskou společnost. Oktrojovaná ústava z r. 1849 byla brzy zrušena. Neoabsolutismus, pro politiku i kulturu útlumový, měl pozitivní vliv na podnikání i dopravu. Únorová ústava z r. 1861 nesplnila očekávání. Mezinárodněpolitické prohry přinesly r. 1867 zákon o vyrovnání Rakouska s Uhrami. 02 Možné podklady pro prezentaci: Po pádu Metternichova absolutismu vydala vláda tzv. Oktrojovanou ústavu, která vyvolala ve Vídni další povstání, jež vedlo k odvolání ústavy. Novou ústavu, podle níž by se mělo Rakousko stát konstituční monarchií, měl vypracovat říšský sněm. Tato ústava ovšem v důsledku potlačení revoluce nebyla přijata a rakouský mocnář vládl v následujícím desetiletí absolutisticky. Vojenské neúspěchy v severní Itálii a tlak opozice vedly k vydání Říjnového diplomu v r. 1860, jímž se císař František Josef I. Zavázal vládnout ve spolupráci se zemskými sněmy a Říšskou radou. Tato listina byla o rok později rozpracována do tzv. únorové (Schmerlingovy) ústavy, která opomíjela některé demokratické principy a stranila německým liberálům. Prosincová ústava z r. 1867 zakotvila principy dualismu, a tedy rozdělení monarchie na část rakouskou (Předlitavsko) a uherskou (Zalitavsko). 03 základní fakta: Samuel Finley Breese Morse (27. 4. 1791-2. 4. 1872), americký malíř a vynálezce, r. 1837 vynalezl elektromagnetický telegraf a r. 1838 uvedl do praktického provozu telegrafní abecedu složenou z teček a čárek (Morseova abeceda). Jeho prototyp telegrafu byl schopen zaznamenat zprávu na vzdálenost až 10 mil. 04 1. Indiv. řešení. 05 Mladík žádným darebáčkem nebyl. Lidé mu tuto nálepku přisoudili na základě povrchních a urychlených soudů, které se nezakládaly na pravdě. Základní jazykové prostředky: ironie a sarkasmus, - ironie je podle významu řeckého slova zastíraná nevědomost – obvykle vysloví něco jiného než je skutečně pravdou, jde o způsob výsměchu, někdy vyjadřuje i kritiku. V psaném textu může a nemusí být graficky odlišena. Jazykové prostředky ironie jsou antifráze, hyperbola (přehánění, zveličování), litotes (málo je řečeno, ale mnohé je skryto mezi řádky), parodie (nápodoba za účelem výsměchu). Sarkasmus, řecky doslovně řezání do masa, kousavá, zraňující řeč, často vyjadřuje pohrdání a odmítavá stanoviska, uplatňuje se v konkrétních situacích a kontextech. Májovci, ruchovci, lumírovci PS str. 78
01 Rakousko-uherské vyrovnání byla ústavní forma v habsburské monarchii, zakotvená v prosincové ústavě z r. 1867. Na jejím základě se dosavadní rakouské císařství změnilo na unii dvou státních celků: Předlitavska (Rakousko) a Zalitavska (Uhersko), spojených společným panovníkem, armádou, zahraniční politikou a částečně financemi. Bachovský absolutismus byl politický systém v habsb. monarchii v letech 1851-1859, režim, který nastoloval absolutistickou a centralistickou formu vlády ve snaze o udržení stavu politické nehybnosti při provádění reforem shora. Prosincová ústava byla základní legislativní akt Rakouska-Uherska ze dne 21. 2. 1867. Byla reakcí na rakousko-uherské vyrovnání a platila v neuherských zemích až do rozpadu monarchie v r. 1918. Kodifikovala dualismus. Novorenesance je umělecký sloh poslední třetiny 19. století, navazuje tvůrčím způsobem na renesanci. Uplatnil se zejména při stavbě reprezentativních a
kulturních staveb (divadla, muzea, školy). Romantismus je myšlenkové hnutí a umělecký sloh v 19. století. Uplatňoval tvůrčí svobodu umělce, do popředí stavěl cit, vášně, fantazii, vůli, opravdovost. Historismus – programový návrat ke slohovým formám minulosti, z nichž je vytvářen sloh nový, označovaný pomocí předpony neo-, novo-. 02 Individuální řešení. 03 Individuální řešení. 04 1. Jiří Wingelmüller. 2. Josef Václav Myslbek. 3. Josef Mocker. 4. Oldřich a Božena. 5. Vojtěch Hynais. 05 1. 50. léta 19. století – cenzura, potírání svobodomyslných projevů a politického dění. 2. Trnový věnec symbolizuje utrpení (policejní umlčení Havlíčka, jeho nucený odchod do exilu). Němcová vyjádřila souhlas s Havlíčkovými radikálními politickými názory a nesouhlas s praktikami rakouské policie. V textu je to zdůrazněno proto, že trny ve vavřínovém věnci symbolizovaly nesvobodu a pronásledování odpůrců rakouské politiky, zatímco vavřínové listy byly důkazem toho, že i v trní mohou vyrůst „vavříny“, tj. skvělá literární díla (vavřínový věnec – symbol vítězství a síly). 06 Májovci byli skupina autorů seskupená kolem Jana Nerudy a Vítězslava Hálka, která vstoupila do literatury vydáním almanachu Máj v r. 1858 (Heyduk, Mayer, Šolc, Světlá, Arbes) a která se manifestačně přihlásila k tvorbě K. H. Máchy. Ruchovci byla literární skupina v 70. a 80. letech 19. století, tzv. škola národní, která zdůrazňovala své odhodlání pomáhat a sloužit národní věci a podporovat ji. Příslušníci této skupiny obnovili v literatuře historickou tematiku, zájem o slovanský svět a slovanskou kulturu, o venkov a selství. Kladli důraz na formální stránku svého projevu. K významným osobnostem této skupiny patřili Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská a Josef Václav Sládek. Lumírovci, tzv. škola kosmopolitní, byla literární skupina autorů 70. a 80. let 19. století, kteří navazovali na májovce úsilím o světovost české literatury. Vytčeného cíle dosahovali hojnou překladatelskou činností i vlastní tvorbou, v níž využívali podněty ze světové literatury. Požadovali uměleckou svobodu a čisté umění. Do literatury vnášeli smyslovost, bohatou obraznost, usilovali o dokonalost literární formy. Tuto generaci reprezentovali především Jaroslav Vrchlický, Josef Václav Sládek a Julius Zeyer. Pragmatismus představuje věcnost, nezaujatost, zaměření na efektivnost a racionální řešení problému, někdy bez ohledu na další okolnosti související s problémem. Tento filozofický směr vznikl v 70. letech v USA a rozšířil se zejména v anglosaských zemích. Pragmatismus se nezabývá podstatou a příčinou věcí, naopak se obrací k výsledkům a faktům, které z věci vyplývají. Hlavním kritériem pravdy je její užitečnost, hodnota, úspěšnost. Pozitivismus je myšlenkový směr, který navazoval na osvícenství důrazem na rozum, odmítal spekulace a romantické opojené vším, co není vědecky prokazatelné.
07 Individuální řešení. 08 Fejeton (z franc. lístek) – tzv. podčárník, je specifický publicistický žánr, obvykle používaný v tisku jako protějšek k hlavním článkům. Vtipně zpracovává zdánlivě nevýznamné, ale zajímavé téma a ukazuje všední věci v novém světle, přičemž autor je hodně subjektivní a vychází z vlastních zážitků. Je napsán lehkým zábavným slohem, autor v něm mnohdy satiricky komentuje dobové události. Častá je nadsázka, humorné postřehy nebo hyperbola.
09 Jan Neruda: Povídky malostranské, Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Julius Zeyer: Radúz a Mahulena 10 Odmítali představu národního uvědomění, jehož vzorem by byla slávy dcera, RKZ a lidová píseň 2. Literatura by měla přispívat k střízlivému sebepoznávání současného člověka a ovlivňovat novou společenskou morálku. 3. Neruda preferoval svět města. 11 N, A, A, A, N, A, A, A, N, A. Jan Neruda PS str. 64-65 01 Praze, fejetonu, Písně kosmické, Prosté motivy, Povídky malostranské, novinář.
02 Individuální řešení. 03 1. Individuální řešení. 2. Provokovala svou tematikou – obrazy ze hřbitova, baví se spolu červi, kteří vylezli z lebek umrlců. 3. Blín – rostlina s jedovatými plody z čeledi lilkovitých, , mořivý – úmorný, kvas – nápoj, jehož základem je sladové těsto, mouka a voda (původem z Ruska), skočná – český lidový tanec, stenot – sténání, sloulo – nazývalo se. 4. Obraz ze záhrobí chudých. 5. Individuální řešení. 04 Písně kosmické – sbírka vyjadřující vztah člověka k vesmíru, Balady a romance – sbírka motivovaná mýty, Žerty hravé a dravé – sbírka fejetonů. 05 O rytíři Palečkovi. Když se mu zjevila Vesna, bohyně mládí a života, přál si aby – až jednou zemře – mohl vždy na jaře na 8 dní ožít. 2. Rýmové schéma: aabbc. 3. Např. http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/311474-palecek-palcek-jan-dvorni-sasek-jiriho-z-podebrad. 4. Balada je lyrickoepická báseň s chmurným dějem a často s tragickým koncem. Romance je lyrickoepická rozmarná báseň se šťastným koncem. Neruda neužívá klasickou podobu balady a romance, děj balady je založen na nadpřirozené události, ale není tak tragický, je zlehčen. Romance v Nerudově pojetí je realističtější, tragická (např. Romance helgolandská - http://users.ox.ac.uk/tayl0010/balady.htm) 5. Erben řeší téma konfliktu člověka se základními mravními zákony a je přesvědčen, že mravní řád je neměnný a že osud člověka mnohdy nezávisí na jeho vůli. Nadosobní řád zničí každého, kdo se mu chce vzepřít. Hrdinové nebojují, jsou trestáni za své chyby. Neruda pokračuje v erbenovské lidové tradici, zabývá se ve své sbírce tematikou obecně lidských vztahů (např. mezi matkou a synem). Českým národním charakterem, biblickými a legendárními náměty, obecnými problémy lidské morálky. Na rozdíl od Erbena aktualizuje Neruda staré legendy a mýty, dává jim nové poslání národní i společenské. Jinak chápe žánr balady a romance. 06 1. Býval spokojeným člověkem, i když byl žebrák (lidé ho často obdarovávali). Po rozšíření pomluvy se k němu všichni otočili zády. 2. Individuální řešení. 3. Ne. 4., 5., 6. Individuální řešení. 07 1. Podle příhody, k níž došlo při pohřbu pana rady. 2. Užití krátkých zvolacích vět, časových příslovcí, dynamických sloves, výstižných přirovnání a metafor. Tato pasáž začíná větou: Teď se to stalo! 3. Individuální řešení. 4. Povídka je prozaický žánr, příběh s poměrně jednoduchým dějem a několika postavami. Román je prozaický útvar, jehož dějová linie se dále větví a rozvíjí se motivy vedlejšími, epizodními. Zachycuje různá společenská prostředí a osudy mnoha postav v dlouhém úseku života. 08 1. Zamýšlí se nad tím, co udělat se slamníkem, který dosloužil. 2. Publicistický styl – styl sdělovacích prostředků. Novinářské útvary: zpráva, oznámení, článek, komentář, úvodník, fejeton, sloupek, reportáž, interview, inzerát. 3. Ekodvůr je sběrné středisko odpadů. Skládka je zařízení pro trvalé uložení odpadů. Spalovna odpadu je technická jednotka se zařízením určeným ke spalování odpadu (http://www.enviki.cz/wiki/Spalovna_odpad%C5%AF ) Vítězslav Hálek PS str. 82 01 A N N A A A A 02 1. Poldík byl prostý vozka, léčitel koní, muž, kterého měli všichni rádi. 2. Užívají se četná výstižná dějová slovesa v činném rodu, která se střídají s citoslovci, je vložena přímá řeč i otázka. 3. Když zestárl, předal živnost Frantíkovi, synovi své dávné lásky Málky a zemřelého Francka, a věnoval se jen chovu koní. Později se k němu přistěhovala Málka a ošetřovala o jako otcem do smrti. 4. V Praze. 5. Rumař je povozník, člověk, který rozvážel písek a kamení. Panychida je smuteční slavnost, tryzna za zemřelé. 03 1. První báseň je oslavou lásky, druhá oslavou básníků. 2. Abcb. 36. V prvním verši je užito slovo srdce ve významu“povaha“, duše“, ve třetím verši je užito rčení zpívat od srdce – „tj. z nejhlubšího přesvědčení, ve čtvrtém verši – nosit někoho v srdci - - tj. zamilovat si. 4. Nerudovo Hřbitovní kvítí je sbírkou pesimistickou, v níž je vyjádřena ponurost, tragičnost, trpkost, krutá ironie, sarkasmus. Hálkovy Večerní písně jsou knihou radostných milostných veršů – optimistická, naivní, smyslová nálada. V obou sbírkách je pravidelný verš (veršové schéma je striktně dodrženo
ve Večerních písních, ale v Hřbitovním kvítí ne). 5. Odkazuje k Bibli. 6. V běžné řeči je prorok člověk schopný předpovídat budoucnost. Původní význam slova prorok (náví) vychází z Bible – byl to prostředník mezi Bohem a člověkem. Největším prorokem v biblickém podání byl Mojžíš, který mluvil s Bohem tváří v tvář a jehož prostřednictvím dal Bůh lidem zákon (Desatero). http://cs.wikipedia.org/wiki/Prorok. Karolina Světlá PS str. 83 01 Shora dolů: N, A, N, A, A, A, N, N. 02 1. Petříček byl nehezký tělesně postižený mladík, který napadal na nohu, Měl navíc velmi nepříjemný hlas. Byl ale chytrý, bystrý, dokázal předvídat běh událostí a často radil lidem. 2. Individuální řešení. 3. Čtverák – taškář, šibal, šprýmař, potutelník – potměšilec, šibal, který něco tají, zvědavý jako straka – hodně zvědavý, nadán duchem prorockým, - dokáže předvídat budoucnost. 03 1. Nesoulad způsobený narozením dcery. Evička přenesla svou lásku a pozornost na ni, Štěpán se cítí odstrčený a žárlí. 2. Snaží se je zvládnout klidně, bez velkých emocí, s laskavým vysvětlováním. 3. Vyzdvihuje morální sílu žen, jejich schopnost sebeobětování, sledování vyššího morálního cíle. 4. - 5. Individuální řešení. 04 1. - 2. Individuální řešení. (např. www.zenskaprava.ecn.cz) Jakub Arbes PS str. 84 01 Shora dolů: A, A, A, A, N, A, A, N. 02 1. TAJEMSTVÍ OBRAZU SV. Xaveria, v němž byla údajně v rysech světcovy tváře zašifrována cesta k pokladu. 2. Choval se nezvykle, nepřirozeně. Zamyšleně přecházel několikrát před oltářem, pak si dlouho, nápadně prohlížel obraz, který poutal veškerou jeho pozornost. Pak znovu přecházel před oltářem a opakovaně obraz pozoroval. 3. Ano, výše uvedený obraz se skutečně nachází v chrámu sv. Mikuláše (www.psalterium.cz/o_kostele.php) 03 1. Romaneto je napínavé vypravování středního rozsahu. Vyskytuje se v něm zdánlivě nepochopitelná záhada, která je v závěru racionálně vysvětlena. 2. V daném příběhu to byly zvláštní vidiny, které míval zemřelý. Byl to přízrak ukřižované dívky. 3. Při pitvě bylo zjištěno, že vidiny byly způsobeny odumíráním zrakových nervů. 4. Newtonův mozek, Záhadná Madona, Ukřižovaná, Svatý Xaverius aj. 5. Ind. řešení. Adolf Heyduk PS str. 85
01 Muška jenom zlatá – prchavý okamžik, neuchopitelnost lidského štěstí. 2. Nespokojenost s tehdejší společností, touha po harmonickém světě. 3. K Hálkovi – zpěvností veršů. Rudolf Mayer PS str. 85 01 1. Mladý muž, nešťastný topič parního kotle, chudý vdovec. 2. Zemřela mu manželka a dítě. 3. Nad tím, že by mohl zničit stroj a zahubit i nenáviděné panstvo. 4. Balada je lyrickoepická báseň se smutným dějem a často tragickým koncem. Balady psali např. K. J. Erben, F. L. Čelakovský, J. Neruda, P. Bezruč, J. Wolker, V. Nezval … 5. Klasická balada erbenovského typu vychází z českých bájí, tematikou je často marný boj člověka s přírodou a nadpřirozenými silami. Sociální balada se orientuje na vztahy ve společnosti a především na nerovný boj mezi chudými, bezmocnými a bohatými lidmi. Ve většině sociálních balad je akcentována těžká práce, lopota dělníků.
Václav Šolc PS str. 85 01 1. Nástrahy a překážky, které udusily mladou lásku. 2. Apostrofa: lásko. Epiteton: zápal vřelý. Metafora: kámen na srdce nám pad. Hyperbola: zlatem lesklo se tvé planutí. Personifikace: zmary se shlukly. Přirovnání: jak lístky jsme se rozletěli. 3. Šolcův statek – roubená stavba z r. 1811, v níž je dnes soukromá galerie (www.cesky-raj.info/dr-cs/lidova-archtektura/cesky-raj/solcuvstatek.html) Svatopluk Čech PS str. 86 01 Shora dolů: N, N, A, N, A, A, A, N. 02 1. Zbabělost, pokrytectví. 2. Pokrytec je člověk, který se přetvařuje, člověk s dvojí tváří, který neváhá lhát, když z toho může mít prospěch. 3. Individuální řešení. 4. Satira je útočné, výsměšné dílo, které ostře kritizuje nebo zesměšňuje záporné jevy ve společnosti. Využívá k tomu ironii, nadsázku apod. Se satirou jsme se setkali např. u K. H. Borovského, V. K. Klicpery, J. K. Tyla, J. Nerudy apod. 03 1. V první ukázce šlo o dialog kováře, venkovského řemeslníka, s německým továrníkem, jenž reprezentuje podnikatele, kteří chtějí získat jeho kovárnu. Druhá ukázka je dialogem milostného páru, který se rozchází. 2. První ukázka má epický charakter (továrník chce zabrat řemeslníkovi jeho kovárnu), druhá ukázka je milostná lyrika. 3. Individuální řešení. 4. Znaky ruchovců patrné v této básni: zdůrazňovali své odhodlání pomáhat a sloužit národní věci a podporovat ji, obnovili důraz na venkov a selství. 04. Individuální řešení. Eliška Krásnohorská PS str. 87 01 Shora dolů: A, A, N, N, A, N, N, A, A, A. 02 1. Oním pokladem byla láska mezi Rózou a Kalinou. 2. Fráter – řeholník bez kněžského svěcení. Věstí – předpovídá. 3. Individuální řešení. 03 1. Spor o hubičku mezi Lukášem a Vendulkou před svatbou. 2. Individuální řešení. 3. Libreto je literární podklad opery. 4. Individuální řešení. 04 1. Braniboři v Čechách – libreto Karel Sabina podle románu J. K. Tyla, Prodaná nevěsta – libreto Karel Sabina, Dalibor, Libuše – libreto Němec Josef Wenzig, do češtiny přeložil Ervín Špindler, Dvě vdovy – libreto Emanuel Züngler na motivy francouzské komedie Lex deus veuves od Jeana Pierra Mallefilla, Hubička – libreto Eliška Krásnohorská podle povídky Karoliny Světlé, Tajemství, Čertova stěna – libreta E. Krásnohorská, Viola (fragment) – libreto Eliška Krásnohorská – podle Shakespearovy hry Večer tříkrálový. Jaroslav Vrchlický PS str. 88 01 Lumírovců, Zlomky epopeje, Noc na Karlštejně, Hippodamie, Zdeňka Fibicha. 02 Ind. řešení. 03 1. Zákaz vstupu žen na hrad Karlštejn. Vystupují zde král Karel IV., jeho manželka Alžběta, páže Pešek a jeho milá Alena, neteř purkrabího, Arnošt. 2. Karel IV. je vylíčen jako hodný, laskavý, romantický panovník, muž se smyslem pro lásku. 04 Noc na Karlštejně – komedie. Hippodamie – tragédie. Zlomky epopeje – básnický cyklus. 05 Láska, touha být se svým mužem, ale i zvědavost, žárlivost. 2. Metafora (přenášení významu, obrazné pojmenování): slunná tvář (metaforický epiteton). Metonymie ( přenos označení na jiný objekt na základě věcné souvislosti, nikoliv však podobnosti označovaných objektů): kam nesmí lidská noha vkročit. Apostrofa (oslovení nepřítomné osoby nebo věci): ó sladká rozkoši. 3. http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_IV.
06 1. Z rozhovoru mezi Jolosem a Pelopsem se dozvídáme, že Pelops chce vjet do Pisy, aby se zúčastnil jízdy o ruku divé Hippodamie. 2. Ne. Je psáno blankversem, který proslavil v dramatu Shakespeare. 3. Melodram je skladba, ve které je místo zpěvu použita recitace za doprovodu hudby, melodram Hyppodamie napsal podle Vrchlického trilogie Zdeněk Fibich. Fibich napsal také melodram Vodník, melodramy psal i B. Martinů aj. 4. O snaze vykoupit se z rodové kletby. 07 1. Vyjádřil svou lásku k rodné zemi, obdiv k ní, k její velikosti a vznešenosti, ukazuje lidské hodnoty. 2. Věří ve šťastnou budoucnost vlasti a v povznesení její slávy. 3. Karel IV., Jan Hus, Jan Žižka. 4. Blaník – pověst o svatováclavském vojsku, které čeká, až bude potřebná jeho pomoc. (www. tance.cz/clanek.php?num=185 5. Ind. řešení (www.videohumor.cz/video/615/divadlo-jarycimrmana-blanik-souboj-mecu) 08 1. Krásu krajiny v průběhu věků, oslavuje antiku. 2. Z římské mytologie. 3. Diana, Pan, Poseidon. 4. Satyr – v antické mytologii přírodní démon, má napůl lidskou a napůl zvířecí podobu. V přeneseném významu se tímto výrazem označuje prostopášný a smyslný člověk. Josef Václav Sládek PS str. 90 01 Shora dolů: A, A, N, A, A, A, A, N, N, A, A. 02 1. Bolest ze smrti manželky zkušenosti z cesty do Ameriky. 2. Stesk, bolest, smutek. 03 Indiv. řešení. 04 1. Jako nádherné rodné lány. 2. Sdružený rým. 3. Apostrofa (oslovení nepřítomné osoby nebo věci): velké, širé, rodné lány. Epiteton – básnický přívlastek: vlavé žito. 4. Ind. řešení. 05 1. Kritizuje bezpráví, jehož se běloši dopouštějí na indiánech. 2. Vyjadřuje s indiány soucit. 3. Ind. řešení Julius Zeyer Ps str. 91 01 Shora dolů: A, N, A, A, N, A, A, N, N, N. 02 1. Jan Maria Plojhar je romantický člověk, snílek. Velký vliv na utváření jeho povahy měly chůva, která mu vyprávěla různé příběhy a učila ho lásce k vlasti, a četba romantických knih. Vyrostl z něho přecitlivělý muž, který toužil po cizích krajích a velkých činech, ale nezajímající se o praktické stránky života. Nikde nenacházel uspokojení a klid. 2. Používá básnický styl, což se projevuje slovosledem (Jan Maria Plojhar narodil se poetou... vlhká jeho zahrada, které se fantazie jeho dotkly…), vnitřním dialoge, který je vyjádřen i přímou řečí (Duše jeho zvolala: „Budeš básníkem…“ ) 3. Zeyer oživuje romantické ideály: touha po cizích krajích, hrdinské činy, schopnost obětovat život pro ideály, rozpor mezi snem a skutečností. 4. Aischylos (525-456 př. N. l.), řecký antický dramatik, autor tragédií, např. Oresteia. Miguel de Cervantes (1547-1616), španělský renesanční prozaik, autor románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Luis de Camoes (1524-1580), portugalský renesanční básník, autor eposu Lusovci. 5. Pověst o blanických rytířích. 03 1. Příběh je zasazen do mýtického pohanského dávnověku, děj se odehrává na Slovensku, v magurském a tatranském království. Postavy: Radúz, Mahulena, Mahulenina matka Runa, Radúzova matka Nyola. 2. B. Němcová: Chyže pod horami, Slovenské pohádky a pověsti, Adolf Heyduk: Cimbál a husle, Julius Zeyer: Dům U Tonoucí hvězdy, A. Jirásek: Bratrstvo. 3. Oslavuje lásku jako silný milostný cit, který dokáže překonat všechny překážky, i lidskou nenávist, smrt a prokletí. 04 1. Pohádky (dříve také báchorka) patří k nejstarším literárním útvarům, byla původně žánrem lidové slovesnosti. Je to smyšlené vyprávění s poutavým dějem bez konkrétního času a prostoru, v němž se vyskytují motivy zázračných činů. Hlavní hrdina ztělesňuje dobro, poctivost, chytrost, sílu, prochází těžkými zkouškami, zvítězí nad zlem, překážkami i smrtí. Erben jazykově ani
obsahově pohádky neupravoval, rekonstruoval původní podobu lidové slovesnosti, protože se v ní odrážejí prastaré lidové mýty. Němcová pohádky upravovala jazykově i obsahově, chtěla jimi vychovávat a ukázat typické postavy a prostředí venkova. Zdůrazňovala rovnost všech lidí a vítězství dobra nad zlem. Zeyerova pohádka sice tematicky také vychází ze slovanských bájí, je to však pohádka umělá, psaná v dialozích (drama), jazykově výrazně lyrická, s přírodními motivy a hojnými metaforami. Zobrazuje dávnou minulost v postavách hrdinů, kteří mají důvěrný vztah k přírodě a kteří hledají lásku jako naplnění svého života.
