9. ˇríjna 2013
Lipsko – Zlom
ˇtla st sve o n v la S – o k s ip L gustusplatz 20.00 hod. | Au ˇ esko a ˇ: C e Partnerské zem hu! to jde? Pˇres Pra Slovensko – Jak divadlo Videoinstalace a a ance a živá hudb Zvuková perform na: Další informace iheit.de fre erzig eip w.l ww www.leipzig.de
Program 20–21 hod. Augustusplatz • Uvítací projev pfiednese Burkhard Jung, primátor mûsta Lipska, a Róbert Roth, slovenský herec (spoleãný zástupce Slovenské republiky a âeské republiky) • poté: divadlo, hudba a videoinstalace se spojí na jevišti pfied Operou do pÛsobivého divadelního pfiedstavení o vycestování • paralelnû: návštûvníci Slavnosti svûtla vytvofií se svíãkami velkou ãíslici „89“ 19–22 hod. Grimmaische Straße/Nikolaistraße Filmové projekce na fasádû Eiscafé San Remo od 22 hod. Nikolaikirche Staroslovanská mše od Miroslava Pfiíhody
V návaznosti na Slavnost svûtla otevfiou své brány rÛzná místa spojená se soudobými dûjinami.
My jsme ten lid Dne 9. fiíjna 1989 udalo 70 000 lidí v Lipsku smûr pro zásadní zmûny v Evropû. Jejich nenásilný protest a jejich odvážné vystoupení za svobodná a demokratická lidská práva vytvofiily pfiedpoklady pro pád Berlínské zdi. U pfiíležitosti letošního hlavního tématu âesko a Slovensko se bude Slavnost svûtla 2013 vûnovat zejména historickým událostem Pražského jara 1968, obsazení nûmeckého velvyslanectví v Praze 1989, odjezdu uprchlíkÛ z NDR pfies Drážìany do Hofu, ale také návratu po roce 1989. Aspekty ztráty a odcizení v mûnící se spoleãnosti urãují umûlecké vyjádfiení v rÛzných výrazových formách jako ãinohra, video, hudba a text. Tým spoleãnosti LTM GmbH pro Slavnost svûtla pfiitom opût spolupracuje s umûleckým vedoucím Jürgenem Meierem. I letos zde vystoupí mnozí další umûlci rÛzných žánrÛ, mezi nimi i autor a divadelní režisér z Lipska, Ralph Oehme, hudebník a producent Mike Dietrich, brnûnská skupina „Ty Syãáci“, spisovatel a fieditel Nûmeckého literárního institutu v Lipsku, Claudius Niesen, soubor hercÛ z Lipska a amatérští herci z fiad ãlenÛ Taneãní školy Jörgens.
Jak to jde? Prˇes Prahu! Videoinstalace
Videoinstalace sleduje cestu za svobodou pfies pražské velvyslanectví do Spolkové republiky, kterou v roce 1989 zvolily tisíce lidí. Ve zpûtném pohledu bude možné zažít, v jak rychlém tempu šly události za sebou a vzájemnû se podmiÀovaly. Stát, který uprchlíci opustili, již o nûco málo pozdûji neexistoval, a Nûmecko, do nûhož jeli, se po 9. listopadu 1989 rovnûž od základÛ zmûnilo. Pozdûjší návrat do „staré“ vlasti znamenal cestu do nové zemû a byl pro mnohé spojen s pocity rozervanosti a odcizení. Videoperformance spojuje dûní na jevišti a ãasový horizont s historickým materiálem, dotoãenými scénami a zaãlenûnými texty na symbolické informaãní nádražní tabuli.
Jak to jde? Prˇes Prahu! Divadelní hra V centru dûní je individuální rozmûr historických událostí. Na jevišti pfied Operou uvedou herci a skupina amatérských hercÛ témata „Odchod a pfiíjezd“ na pfiíkladu jedné rodiny z Lipska. Touto rodinou vede trhlina: syn a snacha chtûjí vycestovat, rodãe chtûjí zÛstat. Žádost o vycestování byla zamítnuta, dûti utíkají na pražské velvyslanectví Spolkové republiky. Pro protagonisty stojí ztráta, euforie a odcizení tûsnû vedle sebe. Tento individuální osud bude masovû zvûtšen komparzisty, ktefií zviditelÀují odyseu Lipsko-Praha-Drážìany-Hof výmluvnými obrazy. Jeden herec vyãlenûný z dûní komentuje scény z dnešního hlediska.
Jak to jde? Prˇes Prahu! Soundtrack/živá hudba
Foto: Zdenûk Závodný
Zvuková performance ke Slavnosti svûtla Lipsko 2013 spojuje obsahové roviny a scénické události celého pfiedstavení. Kompozice je urãena motivem „cesty“. „Vše, co je, letí“ (Kafka) je základním motivem, který je za pomoci digitálních zpÛsobÛ produkce moderní popové a taneãní hudby realizován ve zvukových obrazech a strukturách. Synteticky vytvofiené rytmy, klasické nástroje, výÀatky z projevÛ soudobých politikÛ a zvuãné citáty oživují historické události. Živá hudba vytváfií s dynamickým a anarchickým recitativem kontrapunkt k dûní na jevišti.
Foto: Archiv Obcˇanského hnutí Lipsko / Beatrice Stevens
Po volbû reformního komunisty Alexandera Dubãeka pfiedsedou Komunistické strany âeskoslovenska (âSSR) zaãaly politické a ekonomické reformy. Spoleãenské skupiny jako odbory a kulturní instituce dostaly vûtší autonomii, cenzura byla ve velké mífie zrušena. Pokus vytvofiit „socialismus s lidskou tváfií“, se setkal se souhlasem jak kritické ãeské vefiejnosti, tak i ve svûtû a pozdûji vešel do dûjin jako „Pražské jaro“. Reformní úsilí ovšem náhle skonãilo v noci na 21. srpna 1968 pfiíchodem jednotek Varšavské smlouvy, civilní odpor âechÛ a SlovákÛ byl brutálnû potlaãen. Solidární protesty v NDR potlaãily bezpeãnostní orgány. Kolektivní trauma z násilné porážky Pražského jara trvale ochromilo opoziãní hnutí v âSSR, až v 70. letech vzniklo nové kritické obãanské hnutí.
Pražské jaro 1968
21. srpna 1968
„Pfiišli jsme k vám, abychom vám sdûlili, že dnes budete moci vycestovat.“ Ostatní slova tehdejšího ministra zahraniãí Genschera zanikla 30. záfií 1989 v nadšeném jásotu týdny ãekajících uprchlíkÛ, ãímž skonãila vyhrocená situace na velvyslanectví Spolkové republiky v Praze. V tom okamžiku zde na vycestování ãekaly až 4 000 obãanÛ NDR. Kapacity velvyslanectví co se týãe provizorního ubytování a stravování uprchlíkÛ narazily na své hranice. Od léta 1989 se poãet uprchlíkÛ na velvyslanectvích SRN, pfiedevším v Praze, podstatnû zvýšil. DÛvodem byly obavy, že by vedení NDR v pfiedveãer 40. výroãí NDR mohlo zavfiít dosud relativnû bez problémÛ pfiekroãitelnou hranici do âSSR. Podle výroku „Jak to jde? – Pfies Prahu!“ opouštûly každý den tisíce lidí svou vlast smûrem na Prahu.
Foto: Blanka Lamrová
Obsazení velvyslanectví 1989
léto 1989
Dne 1. fiíjna 1989 se dal do pohybu první zvláštní vlak s uprchlíky z velvyslanectví z Prahy pfies Drážìany do Hofu v Bavorsku. Toto fiešení bylo výsledkem zdlouhavých vyjednávání mezi ministry zahraniãí Sovûtského svazu, NDR, âSSR, Polska a Spolkové republiky na okraj Valného shromáždûní OSN v New Yorku. Trasa pfies území NDR tomu dodala zdání formálního vyhoštûní. Pfii prÛjezdu výsostným územím NDR ustoupilo nadšení ve vlacích skliãujícímu neklidu. Podél trasy doprovázely vlaky tisíce východních NûmcÛ. Na mnoha místech konãily demonstrace násilnými stfiety s pofiádkovými silami a zatãeními. Poté, co úfiady NDR odebraly uprchlíkÛm s jejich doklady i jejich identitu, pfiejely vlaky u Hofu hranici do Spolkové republiky. Nyní ležel pfied uprchlíky nový zaãátek v neznámé zemi.
Foto: Archiv Obcˇanského hnutí Lipsko / Bernd Heinze
Vlak svobody
1. rˇíjna 1989
Photo courtesy of Conrad Wiser
V roce 1976 se spojili umûlci, intelektuálové, ale také dûlníci, knûží a bývalí komunisté, aby upozornili na porušování lidských práv. Po petici „Charta 77“ zvefiejnûné v roce 1977 následovalo až do roku 1989 nûkolik stovek kritických dokumentÛ k tématÛm jako porušování lidských práv, mír, ochrana životního prostfiedí, filozofie a tvorba dûjin. Po „dni rozhodnutí“, 9. fiíjnu 1989 v Lipsku a pádu Berlínské zdi 9. listopadu došlo také v Bratislavû a Praze k nûkolikadenním demonstracím. Brutální potlaãení studenty organizovaného protestního shromáždûní 17. listopadu vedlo k masovým demonstracím, do ulic vyšlo až 750 000 osob. 19. listopadu se ãeské „Obãanské fórum“, vedené bojovníkem za lidská práva a dramatikem Václavem Havlem a slovenská „Vefiejnost proti násilí“ staly hybnými silami „sametové revoluce“. Koncem listopadu komunistické vedení odstoupilo a po prvních svobodných volbách v ãervnu 1990 byl Václav Havel zvolen prezidentem a Alexander Dubãek, symbol neúspûšného Pražského jara z roku 1968, pfiedsedou parlamentu.
Sametová revoluce
listopad 1989
Umûlci Jürgen Meier studoval na Umûlecké akademii v Münsteru, na Wilhelmovû univerzitû ve Westfálsku a na St. Martin’s School of Art London. V r. 1987 byl žákem mistrovské trˇ ídy Umûlecké akademie v Münsteru. Uãil na rÛzných vysokých školách, mimo jiné na HGB v Lipsku. K jeho projektÛm patfií národní a mezinárodní svûtelné umûlecké práce a plánování svûtelných koncepcí. Jürgen Meier obdržel za své práce ãetné ceny. Od roku 2007 pracuje jako umûlecký vedoucí pro Slavnosti svûtla v Lipsku. Ralph Oehme studoval divadelní vûdu a ãinoherní metodiku v Lipsku a od r. 1987 pracuje jako autor a režisér na volné noze. Jeho díla se hrají na mnoha nûmeckých jevištích. Svými inscenacemi se Ralph Oehme proslavil v Nûmecku a v Itálii. Kromû toho je hostujícím uãitelem ãinohry na rÛzných vysokých školách. V roce 1990 získal renomovanou cenu váleãných slepcÛ za rozhlasovou hru „Stille Helden siegen selten“ (Tiší hrdinové zfiídka vítûzí) a další literární ceny a stipendia mûsta Lipska a zemû Sasko. Mike Dietrich pracuje témûfi 25 let jako DJ, hudebník, producent a skladatel pro hip-hopové a soulové umûlce z Nûmecka a celého svûta, mezi nimiž jsou napfi. Xavier Naidoo, Herbie Hancock a Saul Williams. Zaãínal v 80. letech jako hip-hopový aktivista na scénû breakdance v Lipsku, která vznikla jako ilegálnû pÛsobící subkultura pod státním dohledem. V roce 2012 pracoval poprvé pro Slavnost svûtla v Lipsku. Skupina z Brna, partnerského mûsta Lipska, Ty Sycˇáci, vznikla v roce 2000 z iniciativy Petra Váši, vynikajícího zpûváka, básníka, performera a experimentátora. Dalšími ãleny jsou Petr Zavadil (kytara) a Tomáš Fröhlich (baskytara). Jejich styl se vymyká jakémukoli škatulkování, vlivy sahají od rocku a jazzu až po moravský folklór a world music. Již v roce 2009 zapÛsobili Ty Syãáci svým vystoupením na návštûvníky Slavnosti svûtla v Lipsku.
Claudius Nießen nejprve pracoval jako novináfi. Pozdûji studoval na Nûmeckém literárním institutu, jehož fieditelem je od roku 2008. Pod znaãkou „ClaraPark“ vyvinul nové formáty zprostfiedkování literatury, literární instalace a performance. Naposledy vydal umûleckou knihu „Vinta“ a svazek „Heimatkunde Leipzig“ (Vlastivûda Lipska). Poté, co v uplynulém roce balet Opery Lipsko reflektoval témata „svoboda a odpovûdnost“, pfiedstaví letos pût vybraných hercÛ a skupina hercÛ amatérských téma „Odchod a pfiíjezd“ na velkém jevišti na námûstí Augustusplatz. Otec: Johannes Gabriel | Matka: Heike Ronniger Syn: Stephan Fiedler | Snacha: Nina-Mercedés Rühl Režisér / entertainer: Stefan Schleue
Již více než 50 let zprostfiedkuje Taneãní škola Jörgens z Lipska širokému publiku praktické zkušenosti s tancem. Pro inscenaci na letošní Slavnosti svûtla pfiipravili úãastníci rÛzných taneãních kurzÛ bûhem nûkolika týdnÛ nároãných zkoušek pfiedstavení složené ze skupinových a individuálních scén.
De ˇkujeme sponzoru˚ m
De ˇkujeme mediálním partneru˚ m
Zvláštní podeˇkování patrˇí
partneru˚ m projektu
partneru˚ m • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Archiv Bürgerbewegung Leipzig e. V. Buchhandlung Ludwig / Promenaden Hauptbahnhof Bürgerdienst LE Christian Güssmer City-Hochhaus Leipzig Deutsches Rotes Kreuz — Kreisverband Leipzig-Stadt e. V. Dussmann AG & Co. KGaA ECE Projektmanagement G.m.b.H. & Co. KG PROMENADEN Hauptbahnhof Leipzig Evangelisch-Lutherischer Kirchenbezirk Leipzig Evangelisch-reformierte Kirche Leipzig Gasthaus Alte Nikolaischule Gewandhaus zu Leipzig Löwen Sicherheit Leipziger Servicebetriebe (LSB) GmbH Leipziger Wohnungs- und Baugesellschaft mbH Nikolaikirche Leipzig Polizeidirektion Leipzig Q-Park GmbH & Co. KG Stadt Leipzig, Branddirektion Stadt Leipzig, Ordnungsamt, Veranstaltungsstelle Stadt Leipzig, Verkehrs- und Tiefbauamt Stadtreinigung Leipzig Universität Leipzig VEMOWA Verkehrs-Montage GmbH Zeitgeschichtliches Forum Leipzig ZSL Betreibergesellschaft mbH
a technickému koordinátorovi • CWC Pasemann
Mûsto pokojné revoluce Lipsko pûstuje živou vzpomínkovou kulturu na podzim ’89. K nejdÛležitûjším bodÛm programu 9. fiíjna patfií mírová modlitba a projev k demokracii. Prvek svûtla hraje od roku 2007 významnou roli – tehdy, stejnû jako v pfiedchozím roce, uspofiádala spoleãnost Leipzig Tourismus und Marketing (LTM) GmbH „Noc svící“. V roce 2009 si 150 000 obyvatel Lipska a hostÛ poprvé pfii „Slavnosti svûtla“ pfiipomnûlo pokojnou revoluci. Po „20 letech nûmecké jednoty“ (2010) se od roku 2011 Slavnosti svûtla vûnují evropskému kontextu a zamûfiují se na vývoj v sousedních zemích: Polsku (2011), Maìarsku (2012), âSSR – dnes âesku a Slovensku (2013). V roce 2014 oslaví Lipsko 25 let pokojné revoluce velkou spoleãnou evropskou Slavností svûtla.
Porˇadatel:
Telefon: +49 (0) 341 7104-350 Telefax: +49 (0) 341 7104-359 E-mail:
[email protected] Internet: www.leipziger-freiheit.de www.leipzig.travel www.facebook.com/leipzigcity
