LETŇANY SEVER OBYTNÝ SOUBOR

STUDIO B&M PROJEKTOVÁNÍ, OCHRANA KRAJINY

L E TŇ AN Y S EV E R – O B Y T N Ý S OU B O R POSOUZENÍ VLIVU ZÁMĚRU LETŃANY SEVER – OBYTNÝ SOUBOR, BYTOVÉ A POLYFUNKČNÍ DOMY V K.Ú. LETŇANY NA KRAJINNÝ RÁZ

VESELSKÁ 17 5 9 1 0 1 Ž Ď Á R N A D S Á Z AV O U

Akce: Letňany sever – Obytný soubor, bytové a polyfunkční domy Strana 2

2

Studio B&M, Bukáček&Miklová-Bukáčková Veselská 17, 59101 Žďár nad Sázavou


Akce:


LETŇANY SEVER – OBYTNÝ SOUBOR, BYTOVÉ A POLYFUNKČNÍ DOMY

Popis akce: Posouzení vlivu navrhovaného záměru LETŇANY SEVER – OBYTNÝ SOUBOR, BYTOVÉ A POLYFUNKČNÍ DOMY v k.ú. Letňany na krajinný ráz ve smyslu znění §12 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Metodika: Hodnocení je zpracováno podle postupu hodnocení krajinného rázu autorů Bukáček, R. Matějka, P. 1997: Hodnocení krajinného rázu - metodika. Správa Chráněných krajinných oblastí ČR (dnes AOPK ČR), Praha a navazující metodiky případového hodnocení autorů Vorel I., Bukáček R., Matějka P., Culek M., Sklenička P. 2004: Metodika posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz. Zadavatel:

Ing. Jan Dvořák Barrandovská 14 152 00 Praha 5

Zpracovatel:

Studio B&M, sdružení fyzických osob, Žďár nad Sázavou – Praha Ing. Roman B. Bukáček, Ing. Josef Rusňák

Datum:

03.05.2011

3



LETŇANY SEVER – OBYTNÝ SOUBOR POSOUZENÍ VLIVU NAVRHOVANÉHO ZÁMĚRU LETŇANY SEVER – OBYTNÝ SOUBOR, B YTOVÉ A POLYFUNKČNÍ DOMY V K.Ú. LETŇANY NA KRAJINNÝ RÁZ VE SM YSLU ZNĚNÍ §12 ZÁKONA Č. 114/92 SB. O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY.

1

CÍLE POSOUZENÍ

Cílem odborného posudku je posouzení potenciálního vlivu záměru Letňany sever – Obytný soubor, bytové a polyfunkční domy v k.ú. Letňany na krajinný ráz ve smyslu §12 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon“). Dílčím cílem je nalézt problematická místa z pohledu snížení estetické a přírodní hodnoty ve smyslu ustanovení § 12 zákona, kde je prioritní zachování stávajících hodnot krajinného rázu a případně navrhnout řešení. Toto hodnocení vlivu uvedeného záměru na krajinný ráz neposuzuje ani architektonickou kvalitu jednotlivých objektů ani kvalitu urbanistického řešení daného prostoru. 2 2.1

CHARAKTER ZÁMĚRU SITUACE A STÁVAJÍCÍ STAV

Jak je uvedeno v souhrnné zprávě je záměr navrhován do okraje urbanizovaného prostoru Letňan a Čakovic do prostoru stávajícího pole, jehož okraje jsou utvářeny zahrádkářskými koloniemi, lady a urbanizovanými plochami. Záměr, který je situován severovýchodně od kompaktní zástavby Letňan představuje rozsáhlejší výstavbu rodinných a bytových domů na ploše okolo 18 ha. Jak je uvedeno v předložené dokumentaci jedná se o návrh zástavby 118 rodinnými domy, 3 viladomy a stavbou sportovního areálu s tenisovým klubem, který je situována na parc. č. 760/1, 760/17, 764/2, 766/1, 768/4, 768/5, 796/1, 770, 771, 773/1, 838/1. Na pozemku č. 770 v současné době stojí jednopodlažní stavba bez čísla popisného a evidenčního, původně sloužící pro správu sportoviště umístěného na parcele 771. Na parcelách 776/1 a 768/4 se nachází zahrádkářská osada a na parcele 773/1 se nachází kynologický klub. Ostatní plochy jsou vedeny jako orná nebo jiná plocha. 2.2

ÚZEMNÍ PLÁN

Funkční využití území je dáno Územním plánem sídelního útvaru hl.m. Prahy, kde je pro severní část území vymezena funkce OB-čistě obytné s kódem míry využití území C. Funkční plocha OB je obklopena ze tří stran funkčními plochami SO 3-sloužící oddechu, ZMK-zelení městskou a krajinnou, ZP-zelení parkovou a při východní straně urbanisticky významným dopravním spojením propojujícím Letňany a Čakovice, které je vedeno jako veřejně prospěšná stavba pod č.87/DK/33–Letňany–komunikační propojení Veselská-V Sedlišti. V trase komunikace je počítáno s vedením cyklistické stezky.

4



Rodinné domy a viladomy se nachází v území vymezeném jako čistě obytné, které je označeno jako funkční plocha OB - C. Sportovní areál s tenisovým klubem je umístěn ve funkční ploše SO3 - částečně urbanizované rekreační plochy na pozemku vyuţívaném v dnešní době jako sportoviště. V ploše ZMK - zeleň městská a krajinná se uvaţuje s umístěním cyklostezky a hřiště.

Obrázek 1: Výřez z výkresu územního plánu hl. města Prahy.

2.3

CHARAKTER VÝSTAVBY

Řešené území je rozděleno na tři funkční plochy (OB, OV, ZMK) a navrhované stavby svým charakterem a náplní odpovídají stanovenému funkčnímu využití dle platného územního plánu hl. města Prahy. V území čistě obytném jsou navrženy bytové domy označené ve výkresové dokumentaci písmeny A, B,C,D,E. V území všeobecně obytném polyfunkční domy označené PD1, PD2 a PD3. Území městské zeleně bude řešeno jako ozeleněná plocha s výsadbou nízké zeleně a stromovou výsadbou. V ploše je navržená cyklostezka doplněná drobnou parkovou architekturou. Dopravně jsou navržené stavby napojeny na obytnou ulici, která tvoří průjezdný okruh s jedním slepým ramenem s kruhovým obratištěm. Obytná ulice se napojuje na místní pozemní komunikaci vedenou ve směru jihovýchodním, ze které bude obsloužena část bytových domů a polyfunkční dům PD 3 – ubytovna. Celý obytný soubor je tvořen třemi funkčními částmi a tomu odpovídá i jeho urbanistické řešení. Páteřní komunikace je stávající (je předmětem Dokumentace k územnímu řízení Obytný soubor Letňany sever – rodinné domy a viladomy). Tvoří ji vozovka, která je řešená jako dvoupruhová, dvousměrná komunikace s jednostranným chodníkem, doplněná silniční zelení – stromy v zatravněných plochách. Tato komunikace bude v rámci nové výstavby doplněná o dvě křižovatky pro napojení obytné ulice a podélný chodník po druhé straně komunikace se zelení a podélnými parkovacími stáními. Na komunikaci budou napojeny tři vjezdy do garáží bytových domů a vjezd na parkoviště a do garáží polyfunkčního domu PD3. Obytná ulice je řešená jako okružní se dvěmi křižovatkami, které ulici napojují na stávající pozemní komunikaci. Směrem k polyfunkčním domu je obytná ulice prodloužena slepým zásobovacím ramenem ukončeným kruhovým obratištěm. Prostor obytné ulice v proměnlivé šířce 8, 10, 15,3 m je tvořen dvoupruhovou dvousměrnou vozovkou doplněnou po jedné nebo obou stranách chodníkem, zelení a místy kolmými parkovacími stáními. Z obytné ulice jsou řešeny vjezdy do garáží bytových domů. Výstavba obytných domů je navržená převážně podél komunikací. Čtyři bytové

5



domy v západní části území jsou umístěny kolmo na obytnou ulici. Bytové domy jsou hmotově řešeny jako deskové s proměnlivou výškou, která klesá směrem k severovýchodu, tzn. směrem k druhé části čistě obytného území se zástavbou rodinnými domy a viladomy. Mezi bytovými domy vzniká ve střední části vnitroblok, který bude mít rekreační a odpočinkovou funkci. Parková úprava bude řešená chodníky, umístěním malého dětské hřiště nebo hracích prvků rozptýlených v ploše, vodním prvkem a ozeleněnými plochami sadových úprav. Vše bude doplněno drobnými prvky parkové architektury. Velká část bytových domů má první nadzemní podlaží zvýšené, umístěné cca 1,5 m nad terénem nad prostorem hromadných garáží pro jednotlivé domy. Plocha v jihozápadní části řešeného území je definovaná jako plocha všeobecně obytná a jsou v ní navrženy polyfunkční domy PD1, PD2 a PD3 a čtyřpodlažní bytový dům A4. Dům PD 1 je navržen jako deskový čtyřpodlažní objekt, který je propojen jednopodlažní podnoží s třípodlažním objektem PD2 obchodu a služeb. Oba objekty mají společnou podzemní hromadnou garáž s vjezdem ze severní strany. Výškově dominantním objektem je šestipodlažní bodový dům ubytovny umístěný v nárožní poloze území u vjezdu do území z komunikace Veselská. Polyfunkční domy jsou od prostoru komunikace odděleny pásem izolační zeleně. Architektonické řešení je dokumentováno ve výkresové části projektu v rozsahu polohového umístění staveb s ohledem na napojení na komunikace, odstupových vzdáleností a výškového řešení s ohledem na dodržení daných kódů míry využití území. Průměrná výška zástavby bytovými domy v čistě obytném území je 4 nadzemní podlaží (Domy A1, A2, A3 4+, B1 4+, B2 3+, B3 4, B4 3, C1 3+, C2 3+, E1 3+, E2 3+, D1 5+, D2 3+). Průměrná výška zástavby polyfunkčními domy a bytovým domem ve všeobecně obytném území je 4 nadzemní podlaží (Dům A4 4+, PD1 4, PD2 3, PD3 5+) Podlažnost 4 nadzemní podlaží splňuje kód míry využití území D z územního plánu, kde koeficient zeleně pro rozvolněnou čtyřpodlažní zástavbu městského typu je KZ = 0,55 a koeficient podlažních ploch je KPP = 0,8. Fasády bytových domů budou členěny architektonickými prvky, jako jsou balkóny, lodžie, terasy, pavlače, balkónové dveře, francouzská okna, okna. Povrchové úpravy budou řešeny kombinací omítaných povrchů s barevným nátěrem a fasádního obkladu. Všechny domy mají ploché střechy, některé jsou řešeny s ustupujícím posledním podlažím. Polyfunkční domy byly řešeny pouze objemově, jejich architektonické ztvárnění bude vyhotoveno po upřesnění účelu využití. Výtvarné řešení bude předmětem dalšího stupně projektové dokumentace, není předmětem hodnocení vlivu na krajinný ráz. Část plochy zeleně ZMK je součástí řešeného území. Území městské zeleně bude řešeno jako ozeleněná plocha s výsadbou nízké zeleně a stromovou výsadbou. V ploše je navržená cyklostezka doplněná drobnou parkovou architekturou. Další podrobné údaje o dispozičním řešení domů jsou uvedeny v souhrnné zprávě ateliéru Stavební projekce architekt Mašek spol s r.o. Uvažovanou výstavbou z hlediska automobilové dopravy bude nejvíc ovlivněná ulice Veselská směrem k napojení na ulici Libereckou (R8) a Kbelskou (E55). 3

PODKLADY

Hodnocení vychází z poskytnutých podkladů zadavatele (projektová dokumentace, souhrnná zpráva) a z podkladů získaných terénním průzkumem, který byl proveden v dubnu roku 2011. Hodnocení bylo zpracováno pomocí dostupných mapových podkladů (ČÚZK, Zeměměřický úřad - ZM 1:10000, Ministerstvo obrany ČR – DMÚ 25, orotofotomapa serveru

6



mapy.cz). Dále se hodnocení opírá o dostupné literární prameny a práce, informace uvedené na www stránkách obcí či jiné zdroje. Charakteristiky byly analyzovány na základě informací získaných terénní pochůzkou, přístupných mapových podkladů, literárních údajů a s využitím informací z leteckých snímků a mapových podkladů pocházejících ze serveru http://geoportal.cenia.cz a přiložené mapy byly vypracovány s využitím nástrojů GIS Janitor. Materiály využité k charakterizaci území jsou citovány vždy u příslušné kapitoly standardizovaným způsobem. 4

METODIKA HODNOCENÍ A POUŽITÉ POJMY

Hodnocení vychází z uvedeného zákona č. 114/92 Sb., který chápe krajinný ráz jako důležitou vlastnost krajiny, kterou je potřeba chránit před jejím znehodnocením. Krajinný ráz je utvářen především třemi skupinami charakteristik: přírodní, kulturní a historickou, vyznačujícími se přítomnými znaky v krajině, které ve vzájemném působení utváří celkový výraz krajiny. Každý přítomný znak se vyznačuje svým projevem, který může být pozitivní, negativní nebo neutrální a významem (zásadním, spoluurčujícím, doplňujícím) a svou cenností. Ochrana krajinného rázu spočívá v ochraně pozitivních znaků jednotlivých charakteristik a v eliminaci negativního projevu těch znaků, které jsou obecně vnímány jako nepřijatelné. Za nepřijatelné znaky především kulturní charakteristiky jsou považovány znaky, které z hlediska obecného vnímání jsou chápány jako nepřijatelné a rušivé. Hodnocení je prováděno ve smyslu uvedeného postupu ve čtyřech základních krocích – etapách: ·

Definice cílů hodnocení, popis navrhovaného záměru (viz kap. 1)

·

Vymezení hodnoceného (hodnocených) území a jeho charakteristika - vymezení záměrem dotčeného krajinného prostoru (DoKP) na základě vyhodnocení potenciálního dopadu a síly uplatnění posuzovaného záměru; případně vymezení specifických míst krajinného rázu, která mohou být významně potenciálně zasažena záměrem pro detailní pohled v hodnocení

·

Identifikace znaků krajinného rázu vymezeného území a vyhodnocení jejich významu, identifikace hodnot krajinného rázu

·

Konfrontace identifikovaných hodnot s daným záměrem

·

Posouzení zásahu do pozitivních znaků a hodnot krajinného rázu na základě zjištěných skutečností.

Osnova hodnocení: Etapa A: Definice cílů hodnocení ü Popis (charakteristika) hodnoceného záměru ü Definování cíle a klíčových otázek, na které má hodnocení odpovědět Etapa B: Vymezení záměrem dotčeného krajinného prostoru ü Analýza rozsahu dopadu daného záměru, případně analýza viditelnosti stavby ü Vymezení záměrem dotčeného krajinného prostoru na základě předchozí analýzy s odůvodněním

7



ü Vymezení dílčích územních jednotek v záměrem dotčeném krajinném prostoru (je-li to potřebné) ü Charakteristika dotčeného krajinného prostoru Etapa C: Identifikace znaků a hodnot krajinného rázu ü Identifikace znaků krajinného rázu vymezeného území dle jednotlivých charakteristik krajinného rázu (přírodní, kulturní a historické) v rámci vymezených jednotek a jejich klasifikace ü Identifikace měřítka a vztahů v krajině a jejích znaků ü Existence indikátorů zvýšených hodnot ü Hodnocení významu identifikovaných znaků Etapa D: Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz ü Hodnocení vlivu záměru na pozitivní hodnoty krajinného rázu ü Určení únosnosti vlivu záměru na krajinný ráz s odůvodněním 4.1

ZÁKLADNÍ POJMY VYCHÁZEJÍCÍ ZE ZÁKONA Č.114/92 SB.

činnost snižující estetickou a přírodní hodnotu krajinného rázu oblasti či místa je taková činnost, která natolik naruší specifické znaky a hodnoty oblasti či místa, že změní význam a obsah jednotlivých charakteristik estetická hodnota krajiny je projevem přírodních a kulturních hodnot, harmonického měřítka a vztahů v krajině a je výsledkem trvale udržitelného vývoje krajiny; předpokladem vzniku estetické hodnoty jsou subjektivní vlastnosti pozorovatele, objektivní okolnosti pozorování a objektivní vlastnosti krajiny (skladba a formy prostorů, konfigurace prvků, struktura složek) harmonické měřítko krajiny vyjadřuje takové členění krajiny, které odpovídá harmonickému vztahu činností člověka a přírodního prostředí a způsobům trvale udržitelného využívání dané krajiny; z hlediska fyzických vlastností krajiny se jedná o soulad měřítka celku a měřítka jednotlivých prvků harmonické vztahy v krajině vyjadřují soulad činností člověka a přírodního prostředí (absence rušivých jevů), trvalou udržitelnost užívání krajiny, chápaný jako harmonický soulad znaků jednotlivých charakteristik krajinného rázu historická charakteristika krajinného rázu je specifickou součástí kulturní charakteristiky a spočívá v souvislostech kulturních a přírodních charakteristik oblasti či místa. Historická charakteristika je klíčová pro pochopení logiky vztahů mezi přírodními vlastnostmi krajiny, jejím využíváním a vzhledem a jejich trvalé (dlouhodobé) udržitelnosti. Patří sem i místa bitev. charakteristika krajinného rázu je dána druhem a uspořádáním krajinných složek, prvků a jevů nebo jejich souborů, které se podílejí na vzniku rázu krajiny. Jedná se o charakteristiky přírodní, kulturní a historické. Vnímáme ji jako soubor typických znaků krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky (§3 zákona)

8



krajinný ráz je dán přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa nebo oblasti (§12 zákona), resp. vnímatelnými znaky a hodnotami těchto charakteristik kulturní charakteristika krajinného rázu je dána způsobem využívání přírodních zdrojů člověkem a stopami, které v krajině zanechal kulturní dominanta krajiny je krajinný prvek či složka v krajině nebo dochované stopy kultivace krajiny, jejichž význam je nesporný z historického hlediska, architektury či jiného oboru lidské činnosti a které ve svém projevu převládajícím způsobem ovlivňují charakter daného místa či oblasti místo krajinného rázu je menší část krajiny, která je pohledově spojitá z většiny pozorovacích stanovišť nebo území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti; místo lze většinou jednoznačně vymezit oblast krajinného rázu je „území“ s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od sousedícího území ve všech charakteristikách nebo v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu; je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik přírodní hodnota je dána mírou přítomnosti ekosystémů chápaných jako ekosystémy přírodní a přírodě blízké, přirozenou morfologií krajiny, vnímatelných interakcí mezi ekosystémy a výraznými přírodními dominantami krajiny přírodní charakteristika krajinného rázu zahrnuje vlastnosti krajiny určené jak trvalými přírodními podmínkami, kterými jsou především geologické, geomorfologické, klimatické a biogeografické poměry, tak aktuálním stavem ekosystémů významný krajinný prvek dle ustanovení §3, odst. 1, písm. b) zákona zvláště chráněné území dle ustanovení §3, odst. 1, písm. f) zákona 4.2

DALŠÍ POUŽÍVANÉ POJMY V NÁSLEDNÉM HODNOCENÍ

dotčený krajinný prostor je část krajiny dotčená předpokládanými vlivy hodnoceného záměru (zpravidla vizuálními, ale též např. akustickými apod.); zahrnuje jedno nebo více míst krajinného rázu budova je vyhrazen pro nadzemní stavbu prostorově soustředěnou a navenek převážně uzavřenou obvodovými stěnami a střešní konstrukcí (Vyhl.137/98Sb.) dominanta je převládající, vládnoucí prvek v konfiguraci hmotných prvků krajinné scény dominantní rys je převládající jev nebo vlastnost krajinné scény estetická hodnota krajinného rázu je vyjádřením míry celkového pozitivního či opačného chápání výrazu dané krajiny kompaktní zástavba je souvislá zástavba, ve které stavby na sebe bezprostředně navazují ve formě řad, uzavřených nebo otevřených bloků, která tvoří uliční fronty nebo má výrazně ucelenou hranici vůči okolní krajině krajinná scéna - při pozorování z různých míst krajiny vnímáme tzv. krajinnou scénu vnímáme ji staticky (např. jako pohled z významného bodu krajiny) nebo dynamicky (jako sled pohledů z různých míst trasy průchodu krajinou); krajinná scéna je nositelem estetických hodnot,

9



tkvících v prostorovém uspořádání, v neopakovatelnosti a jedinečnosti panoramat, v harmonickém měřítku a v harmonických vztazích krajiny prostorové vztahy krajinné scény jsou vztahy mezi jednotlivými hmotnými prvky krajinné scény, jejich vzájemné vzdálenosti, proporce šířkových a výškových dimenzí, význam důležitých bodů, linií a prostorů, vzájemné osové vazby, rysy symetrie, gradace, atd. zásah do znaků krajinného rázu posouzení míry vlivu záměru na identifikované znaky krajinného rázu. Zásah může mít pozitivní dopad, nemusí mít žádný dopad. V případě negativního dopadu jeho míra může nabývat různé intenzity na škále od slabého zásahu, přes středně silný, silný až po zásah stírající přítomné znaky krajinného rázu. znak běžný jev určité charakteristiky krajinného rázu, který není významný ani ojedinělý v rámci oblasti krajinného rázu, v rámci regionu nebo v rámci státu znak doplňující jev určité charakteristiky krajinného rázu, který v určité oblasti nebo místě krajinného rázu doplňuje charakter krajiny znak jedinečný jev určité charakteristiky krajinného rázu, který je ojedinělý v rámci oblasti krajinného rázu, v rámci regionu nebo v rámci státu znak spoluurčující jev určité charakteristiky krajinného rázu, který v určité oblasti nebo místě krajinného rázu významně spoluurčuje charakter krajiny znak význačný jev určité charakteristiky krajinného rázu, který je význačný v rámci oblasti krajinného rázu, v rámci regionu nebo v rámci státu znak zásadní jev určité charakteristiky krajinného rázu, který v určité oblasti nebo místě krajinného rázu rozhodujícím způsobem determinuje charakter krajiny 5

ANALÝZA POTENCIÁLNÍHO UPLATNĚNÍ ZÁMĚRU

Záměr představuje rozsáhlejší výstavbu rodinných a bytových domů. Je situován do okraje urbanizovaného prostoru Letňan a Čakovic do prostoru stávajícího pole, v jehož okrajích jsou situovány zahrádkářské kolonie, lada a urbanizované plochy. Záměr navazuje na stávající zástavbu Letňan. Řešené území leží v severovýchodní části území městské části Praha – Letňany. Území se nachází v současně zastavěné i nezastavěné části obce. Ze severu je území ohraničené ochranným pásmem železniční trati Praha – Všetaty – Mělník. Ze západu přiléhá k ploše řešeného území stávající výrobní areál, území určené územním plánem pro výrobu, skladování a distribuci (VS). Slouží pro umístění výrobních zařízení všeho druhu, pro umístění průmyslové, zemědělské, stavební a řemeslné výroby, včetně skladů, skladovacích a distribučních ploch. Lokalita je v územně analytických podkladech oblastí určenou k obnově – brownfield, kde se očekává vývoj koncepce územního plánu. Dále sousedí ze západu s areálem objektu Green Park, který je funkční plochou nerušící výroby a služeb. Z východu je nezastavěná plocha. Na východní hranici s řešeným územím se předpokládá výstavba kanalizačního Letňanského sběrače a veřejného vodovodního řadu LT 400, který zajistí zaokruhování vodovodu z Letňan do Čakovic. V územním plánu je navrženo dopravní spojení komunikací Letňany – Čakovice jako veřejně prospěšná stavba pod č. 87/DK/33 – Letňany. Z jihu vede stávající silniční komunikace – ulice Veselská. Na její úpravu probíhá stavební řízení. Je vedená jako stavba č.0093 TV Kbely – etapa 0008 Toužimská. 5.1

OBLASTI A MÍSTA KRAJINNÉHO RÁZU

Prostor náleží pod územní plán hlavního města Prahy, kde byly v rámci pořizování územně analytických podkladů hlavního města Prahy vymezeny oblasti a místa krajinného rázu. Tyto

10



podklady jsou zveřejněny na stránkách Útvaru rozvoje hlavního města Prahy (http://www.urm.cz/cs/uap_kraj_2007). Prostor dle těchto ÚAP leží ve vymezené oblasti č. 21 Letňanská pláň a 23 - Kbelská pláň. Záměr je situován do území oblasti Letňanská pláň, a vymezený DoKP zahrnuje část sousední oblasti Kbelská pláň. Zdroj: Územně analytické podklady hl. m. Prahy, http://www.urm.cz/cs/uap_kraj_2007 5.2

UPLATNĚNÍ ZÁMĚRU V ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAZÍCH

Zástavba bude patrná pouze v bezprostředním okolí a jen výjimečně v několika průhledech ze zastavěného území ve Kbelech a Čakovicích. Dále se bude uplatňovat jako okraj zástavby města z okolní krajiny mezi Kbely a Miškovicemi. 6

VYMEZEN Í DOTČENÉHO KRAJINNÉH O PROSTORU (DOKP)

Záměrem dotčený krajinný prostor představuje území, které může uvedený záměr ovlivnit a ve kterém může dojít ke změně znaků a hodnot krajinného rázu ve smyslu §12, zákona č. 114/92 Sb.

Obrázek 4: Záměrem potenciálně dotčený krajinný prostor prostor (DOKP)

Dotčený krajinný prostor byl na základě těchto skutečností vymezen a zahrnuje, jak je uvedeno na přiloženém kartogramu, zastavěné území Letňan, Čakovic a části Kbelů s volnými různě využívanými prostory mezi těmito městskými částmi, letiště Letňany, parkové plochy mezi Letňanami a Kbely, zorněné plochy a lada se zelení, výstaviště a nákupní centrum a železniční koridor.

11



Vzhledem k charakteru a výšce uvedeného záměru představuje jím dotčený krajinný prostor území zastavěných částí sídel Letňany, Čakovice a Kbely a různě využívané prostory mezi nimi. Hranice je vedena po komunikacích a zastavěných částí, které vytváří pohledové i pocitové bariéry a umělé předěly v krajině. V tomto vymezeném prostoru se záměr bude uplatňovat • změnou využití území a tedy ovlivnění vztahů v krajině (zorněné plochy z volné krajiny v okolí města vytváří specifický charakter okraje města), • dále pohledově z různých částí této příměstské krajiny v průhledech tím, že místy doplní pohledový horizont, pohledově se uplatní v místě změnou charakteru místa a tím ovlivní vztahy a měřítko krajiny, • dále ovlivní svým charakterem stávající zeleň a fragment tradičního obrazu krajiny sídel v okrajích hlavního města Prahy, čím ovlivní přírodní, kulturní i historickou charakteristiku krajinného rázu. 7

CHARAKTERISTIKA DOTČENÉHO KRAJ INNÉHO PROSTORU V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH

Krajinný ráz je utvářen přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa či oblasti. Tyto základní charakteristiky jsou v krajině zastoupeny přítomností určitých charakteristických znaků přírodní, kulturní či historické povahy. Znaky při tom představují prvky a složky krajiny v určité konfiguraci a vzájemném vztahu a jsou nositeli estetické a přírodní hodnoty území. Charakteristika je zpracována tak, aby bylo možné získat seznam charakteristických znaků krajinného rázu vymezeného území. Krajina, kam je záměr situován, je součástí Čakovické tabule. Záměr sám o sobě představuje zábor agrárně využívaného pozemku obklopeného zahrádkářskou kolonií, komplexem průmyslových a obytných budov a z východu pak navazují opět agrární kultury. 7.1

GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ

Z geomorfologického hlediska dle oficiálního členění členění náleží DOKP k oblasti Středočeská tabule (VIB) do celku Středolabská tabule (VIB-3) a podcelku Českobrodská tabule (VIB-3E), kde je situován do okrsku tohoto podcelku nazývaného Čakovická tabule (VIB-3E-b). Oblast

Celek

Středočeská tabule Středolabská (VIB) (VIB-3) 7.1.1

Podcelek tabule Českobrodská tabule (VIB-3E)

Okrsek Čakovická (VIB-3E-b)

tabule

PODCELEK

Podcelek Českobrodská tabule (VIB-3E) - Leží v jižní a jihozápadní části Středolabské tabule a tvoří plochou pahorkatinu se střední výškou 242,8 m nad mořem a středním sklonem 1º 52'. Je složená z křídových pískovců a slínovců, permských sedimentů, hornin proterozoika a podřadně též kutnohorského krystalinika. Českobrodská tabule představuje strukturně denudační reliéf v okrajové oblasti České tabule, sklánějící se mírně od jihu k severu a charakterizovaný rozsáhlými strukturně denudačními plošinami, strukturními hřbety a suky, svahovými údolími menších levých přítoků Labe, říčními terasami a tvary na sprašových pokryvech. Okrsek Čakovická tabule (VIB-3E-b) - Leží ve střední části Českobrodské tabule. Je to plochá pahorkatina tvořená cenomanskými pískovci a spodnoturonskými písčitými spongility a slínovci. Čakovická tabule představuje k severovýchodu ukloněný reliéf rozsáhlých pleistocenních a staropleistocenních struktur denudačních plošin rozbrázděných na severovýchodě zpravidla nesouměrnými údolími svahových potoků, levých přítoků Labe. Místy

12



se uplatňuje akumulační povrch na sprašových pokryvech a závějích. Čakovická tabule leží v 2. až 3. výškovém stupni a její povrch je jen nepatrně zalesněný, pouze v západní a jižní části jsou plochy dubových a borových porostů. Území, kam je záměr situován, představuje plochou tabuli pouze na severu ohraničenou mírným hřbítkem (terasou). Citace výpisu: Demek J. (ed.) 2006: Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny. Academia, Praha. Upraveno pro potřeby hodnocení. 7.2

BIOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ

Dle biogeografického členění ČR (Culek (ed.)) se vymezené území DoKP rozkládá v Českobrodském bioregionu (1.5), který leží uprostřed středních Čech, zabírá přibližně Českobrodskou tabuli, východní část Pražské plošiny a část Čáslavské kotliny; tvoří tak úpatí Českomoravské vrchoviny a Středočeské pahorkatiny směrem k Polabí. Bioregion má plochu 1214 km2 a je výrazně protažen ve směru západ - východ. Bioregion tvoří plošiny na starších sedimentech s pokryvy spraší a vegetací hájů s malými ostrovy acidofilních doubrav, významná jsou menší skalnatá údolí s acidofilními a teplomilnými doubravami i skalními společenstvy. Převažuje slabě teplomilná biota 2. (bukovo-dubového) vegetačního stupně, v jihozápadní části je již biota 3. (dubovo-bukového) vegetačního stupně. Biodiversita je podprůměrná, exklávních a mezních prvků je velmi málo, vyznívají zde některé západní prvky. Nereprezentativní součástí jsou vysoké kopce u Kutné Hory a přechodný pás k Havlíčkobrodskému bioregionu na jihovýchodě. Bioregion je z naprosté většiny intezivně zemědělsky využíván, přesto se zde zachovaly unikátní komplexy přirozených částečně podmáčených dubových lesů (Vidrholec) i slabě teplomilná travnatobylinná lada a křoviny v zaříznutých údolích. Reliéf má charakter tabule ukloněné od jihu k severozápadu až k severovýchodu. Plochý povrch zpestřují četná malá, výrazně zaříznutá, ale jen 20 - 50 m hluboká údolí, směřující z vyšší pahorkatiny směrem k Vltavě a Labi, tj. zhruba k severu. Údolí mají asymetrický profil; ploché svahy orientované k východu jsou většinou kryté spraší, svahy se západní orientací jsou strmé, někdy i skalnaté. Nejvýraznějším údolím je asi 50 m hluboký kaňon Vrchlice nad Kutnou Horou. Buližníky, křemence a ortoruly tvoří nízké kamýky a hřbety se skalními výchozy. Tam, kde vystupují kvádrové pískovce Cermanu, se lokálně vytvořily i mělké pískovcové kaňony (okolí Vinoře). Pozoruhodné jsou i pseudozávrty ve spraších na pískovcích u Miskovic. Reliéf má ráz ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30 - 75 m, při okrajích vrchovin na jihu pak charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75 - 120 m. Bioregion se rozkládá z části v termofytiku, z části v mezofytiku. Zaujímá větší část fytogeografického okresu 10. Pražská plošina (fytogeografický podokres 10a. Jenštejnská tabule a západní části fytogeografického podokresu 10b. Pražská kotlina), v mezofytiku část fytogeografického okresu 64. Říčanská plošina (fytogeografický podokres 64a. Průhonická plošina a severní polovinu fytogeografického podokresu 64c. Černokostelecký perm) a značnou část fytogeografického okresu 65. Kutnohorská pahorkatina (s výjimkou jihozápadního a východního okraje). Vegetační stupně (Skalický): kolinní až suprakolinní. Potenciální přirozenou vegetaci tvořily především háje svazu Carpinion, a to zejména Melampyro nemorosi-Carpinetum, na těžších podmáčených půdách charakteristicky i Tilio-Betuletum. Okrajově sem zasahovaly i acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion) a méně náročné typy teplomilných doubrav (Potentillo albae-Quercetum). Buk je zastoupen pouze fragmentárně, skutečné bučiny chybějí. Podél vodních toků byly luhy zastoupené nejspíše asociacemi Pruno-Fraxinetum, Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotae-Fraxinetum. Bažinné olšiny (Carici elongatae-Alnetum a Carici

13



acutiformis-Alnetum) byly zřejmě velmi řídké. Na otevřených místech skalek bylo snad maloplošné přirozené bezlesí. Přirozená náhradní vegetace je především reprezentována travinobylinnými porosty. Na vlhkých stanovištích jsou to louky, náležející vegetaci svazů Calthion i Molinion, výjimečně snad i Caricion davallianae a možná i Caricion fuscae, na něž navazovaly zřejmě i fragmenty svazu Violion caninae. Na suchých stanovištích se uplatňují subtermofilní trávníky svazů Koelerio-Phleion phleoidis a snad i Cirsio-Brachypodion pinnati, které na nejextrémnějších místech přecházejí až do vegetace svazu Festucion valesiacae. Lemy (vzácné) náležejí svazu Trifolion medii, křoviny svazu Prunion spinosae. Flóra bioregionu je charakterizována zastoupením hercynské hájové květeny. Lokální mezní prvky nejsou příliš výrazné, jsou reprezentovány některými termofilnějšími druhy těžších půd, exklávní prvky jsou výjimečné. Fauna bioregionu je hercynského původu, silně ochuzená, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá, kobylka Leptophyes punctatissima). Převládá otevřená kulturní step (havran polní), do níž jsou vmezeřeny nepatrné zbytky xerotermních společenstev (z měkkýšů např. trojzubka stepní). Bioregion patří k velmi starým sídelním oblastem, trvale byl osídlen již od neolitu. Většina lesů byla v minulosti smýcena, dnes lesy kryjí zlomek plochy bioregionu, zbývající část nemá vždy zachovalou porostní skladbu; hojné jsou lignikultury akátu a borovice. Na odlesněných místech převažují agrikultury, travinobylinné porosty jsou zachovány zejména na ostrůvkovitě se vyskytujících prudších svazích, výjimečně i na vlhkých loukách, dnes převážně zmeliorovaných. Rybníky mají nevelkou plochu. Citace výpisu: Culek, M. (ed.) 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma Praha. Upraveno pro potřeby hodnocení. 7.3 7.3.1

OBLASTI KRAJINNÉHO RÁZU

OBLAST Č. 23 - KBELSKÁ PLÁŇ

Vymezení Území zahrnující roviny Českobrodské tabule, mírně se svažující k SV. Ohraničení je nuanční, akcentované ne příliš vhodně na Z industriálními zónami. Na J tvoří hranici horizont vlastní Vysočanské kotliny. Charakteristiky §

Matrice: sídlo s rozsáhlými industriálními zónami, zástavbou domů, letištní plochou a poli.

§

Osy: RBK na S, stará císařská silnice Praha -Brandýs a nově chystaná severní Kbelská spojka.

§

Póly: historické jádro Kbel. Součást industriálního pásu Prahy omezovaného v rozvoji letišť.

Doporučení Zvláštní pozornost věnovat případným aktivitám na J ohraničení oblasti, které tvoří zásadní horizont Vysočanské kotliny i širšího prostoru Pražské kotliny.

14


7.3.2


OBLAST LETŇANSKÁ PLÁŇ

Vymezení Zvlněná plošina Českobrodské tabule, ohraničení je nuanční, akcentované ne příliš vhodně na J a V industriálními zónami. Na J tvoří hranici horizont Vysočanské kotliny. Charakteristiky §

Matrice: velkoplošná mozaika sídlišť, domků a industriálních ploch, promísených poli, součást S průmyslového pásu Prahy.

§

Osy: údolí Mratinského potoka, RBK, historické cestní trasy Libeň –Březiněves, Veleň, -Vinoř, D 8 a spojky D8 –R10.

§

Póly: vrch Ládví, park v Čakovicích, skládka odpadů Ďáblice, Zabitý kopec, historická jádra Ďáblic, Břežiněvsi, Třeboradic, Čakovic a Miškovic. Oblast je významně suburbanizována a na J je prakticky bez krajinářských (ale i urbanistických) hodnot. Cenné jsou Ládví a historická jádra sídel.

Doporučení Území vyžaduje silnou urbanistickou koncepci, která jednotlivé industriální a komerční zóny sjednotí do ucelených zón a vytvoří v nich i zelené póly. Směrem na S je třeba tyto zóny, vůči volné rurální krajině, pohledově izolovat zelení RBK, v sledu typickém pro venkovská humna. Zdroj: Územně analytické podklady hl. m. Prahy, http://www.urm.cz/cs/uap_kraj_2007

Obrázek 2: Vymezení oblastí krajinného rázu v ÚAP hl. města Prahy.

7.4

VÝZNAMNÁ VYMEZENÁ MÍSTA KRAJINNÉHO RÁZU

V prostoru jsou vymezena místa krajinného rázu, jejichž identifikace z uvedených mapových a textových podkladů citovaného ÚAP k jevu č. 18 a charakterizace v textové části není

15



srozumitelná. Není jasné, o jaké znaky se opírá vymezení míst. Materiál však obsahuje popis typu místa: Z hlediska míst krajinného rázu patří vymezený prostor výstavby v Letňanech k místům krajinářské hodnoty č. 3 „střední“ - méně hodnotné celky (převážně homogenní, avšak esteticky málo kvalitní celky, např. kompaktní sídliště). Zdroj: Územně analytické podklady hl. m. Prahy, http://www.urm.cz/cs/uap_kraj_2007

Obrázek 3: Vymezení míst krajinného rázu dle ÚAP hl. města Prahy.

7.5

HISTORIE ÚZEMÍ A VÝVOJ KRAJINYV ŠIRŠÍM KONTEXTU

Celé území mezi Vltavou a Labem je pokryto velmi úrodnou půdou, která odedávna lákala zemědělce k polnímu hospodaření. Díky tomu zdejší krajina oplývá nesčetnými předhistorickými nálezy. Z pražského území asi před 5 000 roky vedly úzké karavanní stezky na Boleslavsko. Jedna důležitá stezka vedla (dle kulturních nálezů z neolitu) od starodávného vltavského brodu v Podbabě přes Tróju, Horní Libeň, Prosek a Kbely. Dále pak podle Vinořského potoka přes Vinoř, Jenštejn, Dřevčice, Vrábí, Brandýs, kde byl patrně vhodný brod do Staré a Mladé Boleslavi. Existenci stezky dokládají četné nálezy po pozdně neolitickém lidu s vypíchanou keramikou. Prvé osídlení v DokP se uskutečnilo v době bronzové. Podle vykopávek existovalo osídlení i v době železné. U Vinořského potoka směrem k Vinoři byly nalezeny zbytky většího sídliště o několika chatách s jamkami se železnou struskou a se zlomky nádob zhotovených na hrnčířském kruhu. To ukazuje na existenci řemeslnického sídliště. Stezka byla v Praze posléze přeložena z Podbaby přes Letnou, odtud přes libeňský brod a v době slovanské přes poříčský brod, Dolní Libeň do Vysočan a Kbel. Dále pak známou trasou na Boleslavsko. Později byla stezka prodlužována přes Mnichovo Hradiště, Stráž pod Ralskem, Jablonné v Podještědí, Žitavu, Zhořelec, Frankfurt nad Odrou a podle Odry do Štětína. Odtud

16



bylo možné plavit zboží přes Baltické moře na Rujanu a do Skandinávie. Ve středověku byla tato stezka nazvána "Žitavská". Koncem doby železné začaly ve hvozdu podél uvedené stezky vznikat osady: Kbely, Vinoř, Dřevčice, Vrábí. Byly to dvorce vladyků, kteří měli za úkol chránit bezpečnost ubírajících se bojovníků, družin a kupců před napadením lupiči či nepřáteli. Majitelé tvrzí pokračovali v zúrodňování krajiny žďářením a mýcením lesů. První písemná zmínka o Letňanech pochází z roku 1347, kdy se uvádí založení poplužního dvora „Wesz Letniany" pražským měšťanem Mikulášem Velflínem od Věže zřejmě kolem roku 1307. Zdejší polnost pak v průběhu času často měnila majitele, krátce byla i majetkem Valdštejnů, až se roku 1651 Letňany staly součástí vinořského panství, které bylo ve vlastnictví rodu Černínů z Chudenic. Od roku 1850 byly Letňany samostatnou obcí, do školy a do kostela se tehdy ještě chodilo do Čakovic. Jak píše Ottův slovník naučný, v roce 1890 měly Letňany 50 domů a v nich 606 obyvatel české národnosti. Sousední Čakovice tehdy měly 126 domů a 2111 obyvatel, Prosek 46 domů a 562 obyvatel. Letňany se postupně rozrostly na počátku 20. století, kdy se sem stěhovali dělníci z vysočanských továren. Svůj charakter Letňany získávaly v době první republiky s výstavbou leteckých továren Letov (1921), Avia (1931), Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ, 1927) a pobočky Aera a Pragy. S nimi byla založena i dvě letiště. K další zásadní změně dochází v 70. a 80. letech 20. století, kdy bylo vybudováno sídliště na západní straně městské části. Na začátku devadesátých let k němu přibyla ještě panelová výstavba na Staré návsi, která nahradila dřívější centrum obce s usedlostí a rybníkem. Zbyl pouze park a klasicistní kaple sv. Kříže z roku 1865, nejvýznamnější letňanská památka. Za zmínku také stojí stavba krajinné dominanty majáku (vodárenské věže) na letišti ve Kbelích. Jedná se o kulturní památku vystavěnou v první polovině 2o. století, kombinující funkci majáku (neonové osvětlení) a vodárenské věže.

Dobová fotografie. Přelomovým rokem v soudobých dějinách Letňan je rok 1999, kdy byla postavena 1. etapa Obchodního centra Letňany společností Tesco. Toto obchodní centrum je největší v ČR a týdně

17



přiláká kolem 70 tisíc zákazníků z celého hlavního města a jeho okolí. Jeho součástí je i multikino s 12 kinosály s celkovou kapacitou téměř 3 tisíce míst a Aquacentrum Letňany Lagoon, plavecký bazén s fitness centrem. V září 2001 začala premiérová sezona nové hokejové haly SC Letňany postavené v areálu společnosti TESCO. Její projekt předložili bratři František a Vojtěch Kučerovi. V hale jsou dvě ledové plochy – evropského a kanadského rozměru, restaurace, obchodní plochy a posilovna. V roce 2002 se Letňany staly správním obvodem – Prahou 18. Po vystavění bytového projektu firmy Skanska tzv. Nového Proseka, které je na katastrálním území Letňan, mají Letňany 15 tisíc trvale hlášených obyvatel. V květnu 2003 byl v Letňanech slavnostně zahájen provoz Centra aktivního životního stylu Blue Orange. Poskytuje celou škálu služeb k aktivnímu a zdravému trávení volného času. Letňany mají také tenisovou halu, která je součástí víceúčelového sportovního centra. Pražský veletržní areál (PVA), otevřený v září 1998, má velmi výhodnou polohu u průmyslového polookruhu a konečné metra C, která byla otevřena v květnu 2008. Areál hostí významné akce veletržního světa. S ním sousedí od roku 2005 Národní přírodní památka Letňanské letiště, která je největší rezervací sysla obecného v České republice. 7.5.1

VÝVOJ LETŇAN

Stabilní katastr

Současnost

Překryv obou map

18


7.5.2


VÝVOJ ČAKOVIC

Stabilní katastr

Současnost

Překryv 7.5.3

VÝVOJ KBELŮ

Stabilní katastr

Současnost

19



Překryv

Čerpáno z podkladů: www.letnany.cz (14.4.2011), www.praha19.cz (14.4.2011), www.geoportalpraha.cz (14.4.2011)

8

IDENTIFIKACE ZNAKŮ A HODNOT KRAJINNÉHO RÁZU DOTČENÉHO KRAJ INNÉHO PROSTORU 8.1

ZPŮSOB IDENTIFIKACE A KLASIFIKACE HODNOT

Pro každou z charakteristik krajinného rázu (přírodní, kulturní, historická) v dotčeném prostoru (DoKP) je třeba specifikovat markantní znaky, které se nejsilněji uplatňují v krajinném rázu – je to prostá přítomnost objektů a jevů a jejich uplatnění: ü identifikovat důležité rysy a znaky hodnocené krajiny, které ji definují, ü identifikovat důležité znaky uplatňujících se sídel nebo jednoho sídla, ü identifikovat důležité rysy prostorových vztahů a měřítka krajiny. Znaky přírodní charakteristiky mohou tkvět v přítomnosti, charakteru, struktuře a vizuálním projevu následujících prvků a jevů: reliéf, lesy, porostní pláště okrajů lesů, rozptýlená dřevinná zeleň, louky, mokřady, vodní toky, vodní nádrže a jezera - břehové porosty, vodní plochy. Přítomnost přírodních hodnot v dotčeném krajinném prostoru je též zpravidla indikována přítomností přírodních cenností, chráněných zákonem (rezervace, památky). Znaky kulturní a historické charakteristiky mohou tkvět v přítomnosti, charakteru, struktuře a vizuálním projevu následujících prvků a jevů: místa kulturně-historického a duchovního významu, stavby a stavební soubory dokládající historický vývoj a využití krajiny, struktura osídlení a urbanistická struktura sídel, obraz sídla, kulturně - historický význam zástavby, zapojení sídla do přírodního rámce.

20



Přítomnost pozitivních hodnot v dotčeném krajinném prostoru je též indikována přítomností architektonických a památkových hodnot. Estetické hodnoty krajiny jsou spoluvytvářeny prostorovými vztahy a uspořádáním krajinné scény (prostorová skladba a charakter prostorů, konfigurace a charakter prvků, rozlišitelnost) harmonií vztahů a měřítka. Znaky prostorových vztahů a uspořádání krajinné scény mohou tkvět v přítomnosti, charakteru, struktuře a vizuálním projevu následujících prvků a jevů: mozaika krajinných složek, plošná struktura krajiny, liniová struktura krajiny, bodová struktura krajiny, barevnost v krajinné scéně, kontrast hranic krajinných složek, geometrizace krajinných složek, horizonty a prostorové vymezení krajinné scény. Přítomnost pozitivních hodnot v dotčeném krajinném prostoru je též indikována přítomností některých specifických hodnot prostorového uspořádání krajiny (mozaika krajiny – rytmické střídání ploch, horizont). Znaky harmonických vztahů v krajině a harmonického měřítka jsou vyjádřeny zejména v souladu lidských činností v krajině, tedy v souladu znaků a jevů přírodní charakteristiky na jedné straně a kulturní a historické charakteristiky na straně druhé. Dále tkví v souladu měřítka celku a měřítka jednotlivých prvků, ve formách prostorů a v zastoupení přírodních a přírodě blízkých složek a prvků krajiny. 8.1.1

KLASIFIKACE ZNAKŮ A HODNOT KRAJINNÉHO RÁZU

Každému znaku jsou dány vlastnosti, které definují jejich míru uplatnění – význam (zásadní, spoluurčující, doplňkový), projev (pozitivní, neutrální, negativní) a cennost (jedinečné, význačné, běžné) Významem rozumíme určitý podíl znaku nebo hodnoty v celkovém výrazu krajiny. Význam stanovujeme ve třech stupních podle následující stupnice: I.

Zásadní – dává vymezení oblasti nebo místa, odlišuje jej od okolních

II.

Spoluurčující - dává základní obsah vymezené oblasti či místu

III.

Doplňující – je nezanedbatelný, působí však jako doplňující prvek

Klasifikace pozitivních a negativních projevů1 znaků, které byly identifikovány v dotčeném krajinném prostoru (DoKP). Každý identifikovaný znak, krom toho, že má určitý podíl na výrazu dané krajiny, se vyznačuje projevem. Projev může být pozitivní, tzn. že daná charakteristika působí v celkové krajinné scéně kladně, nebo negativní, příp. neutrální. Určení projevu je velmi důležité pro následné vyhodnocení charakteristik. Negativní projev je stanovován těm znakům, které svou přítomností působí rušivě v celkové krajinné scéně, jsou z nějakého důvodu nepřijatelné, cizorodé, narušují dílčím způsobem harmonické vztahy a měřítko, stírají pozitivní vnímání částí krajiny apod. Klasifikace cennosti znaků, které byly identifikovány v dotčeném krajinném prostoru (DoKP). Identifikované znaky nemají z hlediska obdoby stejnou cennost. Některé z nich můžeme proto označit jako jedinečné, jiné jako význačné nebo běžné. Pozn.: Je zřejmé, že zásahy do jedinečných hodnot nebo jejich degradace budou považovány za konfliktnější než zásahy do znaků a hodnot, které takovou cennost nemají. Pro přehlednost hodnocení byl vytvořen výčet znaků všech tří charakteristik podílejících se na obou hodnotách krajinného rázu. Dále byly vyhodnoceny a zaznamenány do přiložené tabulky

21



znaky, které by mohly být realizací stavby ovlivněny a stanovena míra tohoto ovlivnění. Vlastnosti jednotlivých znaků jsou pak vyjádřeny dle následujícího klíče: ü

Význam: zásadní, spoluurčující, doplňující

ü

Projev: negativní (-), pozitivní (+), neutrální (0)

ü Cennost: běžný, význačný, jedinečný 8.2 8.2.1 Id 1 2 3

4 5 6 8.2.2 Id 1

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

SEZNAM IDENTIFIKOVANÝCH ZNAKŮ DOKP

IDENTIFIKOVANÉ ZNAKY PŘÍRODNÍ CHARAKTERISTIKY KRAJINNÉHO RÁZU MÍSTA Znak krajinného rázu Rovinatý prostor s nevýraznými zářezy drobných potoků Antropogenní tvary měnící významně reliéf krajiny, nakupené kopečky za betonárkou v okraji Letňan Mimolesní zeleň tvořící místy pásy doprovázející liniové objekty v krajině, zahrady a lada Městská stanovištně nepůvodní zeleň zahrad a zahrádkářských kolonií, parková zeleň v sídlištích a v okrajích zástavby, parková zeleň komponovaných prostorů (park Letňany - Kbely, zámecký park v Čakovicích) Tranato-bylinné pásy podél cest, v okrajích polí Travnatá společenstva vázaná na letiště Letňany s výskytem kolonie sysla obecného

Význam zásadní

Projev 0

Cennost běžný

spoluurčující

+/-

běžný

spoluurčující

+

běžný

spoluurčující

+

běžný

doplňující doplňující

běžný +

význačný

IDENTIFIKOVANÉ ZNAKY HISTORICKÉ A KULTURNÍ CHARAKTERISTIKY KRAJINNÉHO RÁZU MÍSTA Znak krajinného rázu Kompaktní zástavba vícepodlažních bytových domů sídlištního charakteru a rodinných domů v uličním uspořádání v Letňanech a Kbelích s neuspořádanými objekty v okrajích vytvářející neutěšený obraz okraje města – charakter suburbie Průmyslové zóny s halovými objekty a komíny, tovární komplexy s výrobními areály, skladiště, betonárka, vytvářející industriální charakter místa Nákupní centra s přilehlými objekty parkovišť a komunikací a halovými objekty bez začlenění do krajiny Výrazně se uplatňující komunikace I. třídy vytvářející bariery v krajině a drobné provozně zatížené komunikace nerespektující historickou stopu Zorněné bloky s lady propojené polními cestami se zelení v okrajích vytvářející kontrast vůči zástavbě městského charakteru Historicky významný prostor Letiště Letňany s halovými objekty a přistávací plochou vytvářející výrazný objekt v krajině, využívané ke hraní golfu. Parkové úpravy mezi Letňanami a Kbely Řada zahrádkářských kolonií v okrajích zástavby Dochovaná památka kaple Sv. Kříže (memento na původní zástavbu Letňan) Dochovaný komplex zámku a zámeckého parku v Čakovicích Kulturní dominata „majáku“ vodárenské věže Kbely

22

Význam

Projev

Cennost

zásadní

-

běžný

spoluurčující

-

běžný

spoluurčující

-

běžný

spoluurčující

-

běžný

spoluurčující

-

běžný

doplňující

+

význačný


+ -

běžný běžný

doplňující

+

běžný

doplňující

+

význačný

spoluurčující

+

význačný


12 13

8.2.3 Id 1

2

3 4 5 8.3

Předimenzované komunikace mimo historickou stopu Dochované historické objekty centra Čakovic s dominantou kostela


spoluurčující

-

běžný

doplňující

+

běžný

IDENTIFIKOVANÉ ZNAKY VYJADŘUJÍCÍ MĚŘÍTKO KRAJINY A VZTAHY V KRAJINĚ A VYTVÁŘEJÍCÍ HARMONICKÉ VZTAHY I MĚŘÍTKO Znak krajinného rázu Výrazný kontrast navazující zemědělské krajiny v plochém reliéfu a okraje města s vícepodlažními domy Neuspořádanost jednotlivých urbanizovaných segmentů v krajině bez promyšleného propojení a řešení vztahů potlačující harmonické vztahy v krajině a snižující estetickou hodnotu krajinného rázu Zástavba nerespektující měřítko tradiční zástavby v krajině, nevytváří jednotné nové měřítko čímž významně, potlačuje harmonické měřítko v krajině vlivem objektů industriálních zón a rozsahu nákupcích center i komunikací Narušené horizonty továrními komíny a zástavbou panelových vícepodlažních domů bez kompozice obrazu sídla Uplatňující se dominanta vodárenské věže v Kbelích Dominanty industriálního charakter

Význam

Projev

Cennost

zásadní

-

běžný

spoluurčující

-

běžný

spoluurčující

-

běžný

spoluurčující

-

běžný


+ -

význačný běžný

PŘÍTOMNOST INDIKÁTORŮ ZVÝŠENÉ HODNOTY KRAJINNÉHO RÁZU

Přítomnost území zvýšené přírodní hodnoty Zvláště chráněná území a VKP Nejsou vyhlášena Velkoplošná zvláště chráněná území Maloplošná zvláště chráněná území Přírodní parky

Natura 2000

NPP Letiště Letňany: NPP byla vyhlášena dne 3. května 2005 za účelem ochrany kriticky ohroženého druhu sysla obecného (Spermophilus citellus). Rozkládá se na ploše téměř 47 ha. Nejsou vyhlášena CZ0113774 Praha-Letňany: Lokalita s výskytem velmi početné populace sysla obecného (Spermophilus citellus) vázaná na pravidelně sečený trvalý travní porost sportovního letiště. Část vegetace lze přiřadit k biotopu mezofilních ovsíkových luk. Vzhledem k časté seči, vlivu sešlapu a pojezdu přecházejí tyto porosty místy k vegetaci narušovaných trávníků a pastvin

Územní systém ekologické stability Nadregionální biocentra Regionální biocentra Nadregionální biokoridory

Nejsou vymezena regionální biocentrum Čakovice zasahuje do DoKP na s. Nejsou vymezeny

Indikátory přítomnosti hodnot kulturně historické charakteristiky. Indikátory přítomnosti hodnot kulturně historické charakteristiky

1

Přítomnost národní kulturní památky vč. pam. ochranného pásma (POP)

23

přítomnost indikátoru v řešeném území ANO NE X



Indikátory přítomnosti hodnot kulturně historické charakteristiky

přítomnost indikátoru v řešeném území ANO NE

2

Přítomnost archeologické památkové rezervace (vč. navrhované a POP)

X

3

Přítomnost městské památkové rezervace (MPR)(vč. navrhované a POP)

X

4

Přítomnost vesnické památkové rezervace (VPR)(vč. navrhované a POP)

X

5

Přítomnost městské památkové zóny (MPZ)(vč. navrhované a POP)

X

6

Přítomnost vesnické památkové zóny (VPZ)(vč. navrhované a POP)

X

7

Přítomnost krajinné památkové zóny (KPZ)(vč. navrhované)

X

8

Přítomnost kulturní nemovité památky (vč. navrhované a POP)

X

8.4

VYJÁDŘENÍ POZITIVNÍCH HODNOT

Pozitivní hodnoty vytvářející estetickou a přírodní hodnotu krajinného rázu tkví především: ü

Parkové úpravy v krajině Zámecký park v Čakovicích, park mezi Letňanami a Kbely

ü

Letiště v Letňanech s travnatou plochou a zelení, s hangáry a obslužnými objekty

ü

Přítomnost populace kriticky ohroženého druhu sysla obecného

ü

Udržovaná městská zeleň s okrasnými dřevinami

ü

Zeleň doprovázející liniové objekty v krajině, pásy zeleně v okrajích polí

ü

Pozitivně kulturní vnímané dominanty (kaple v Letňanech, vodárenská věž ve Kbelích, zámek v Čakovicích s parkem, kostel v Čakovicích)

9

HODNOCENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA KRAJINNÝ RÁZ 9.1

CÍLE OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU

Základním cílem ochrany krajinného rázu je zachování zákonem deklarovaných pozitivních hodnot. Pro každý vymezený prostor jde o vyjádření: ü

zda je zachována estetická hodnota krajinného rázu hodnoceného území

ü

zda je zachována přírodní hodnota krajinného rázu hodnoceného území

ü

zda je brán ohled na zachování významných krajinných prvků,

ü

zda je brán ohled na zachování zvláště chráněných území,

ü

zda je brán ohled na zachování kulturních dominant krajiny,

ü

zda je brán ohled na zachování harmonického měřítka krajiny

ü

zda je brán ohled na zachování harmonických vztahů v krajině

ü

zda není v rozporu s ochrannými podmínkami přírodního parku či památkové zóny a rezervace stanovenými vyhláškou

24


9.2 9.2.1


VLIV ZÁMĚRU NA OCHRANNÉ PODMÍNKY OBLASTÍ A MÍST KRAJINNÉHO RÁZU

OBLAST Č. 23 - KBELSKÁ PLÁŇ

Citovaný materiál ÚAP hl. města Prahy uvádí, že v souvislosti s výstavbou velkého městského okruhu se nabízí možnost vytvořit na Pražské plošině, mimo pohledový kontakt se sníženou kotlinou vnitřního města, nová centra Středočeské krajské, státní i Evropské správy (a doprovodných zařízení kulturních, školských a dalších), jako nová celoměstská jádra a hlavní kompoziční ohniska. Krajinářsky nejvhodnější lokalizace je v prostorech oblastí 12, 13, 15 či 17 na západě, na severu v oblastech 18, 20, 21 či 23, na jihu v oblastech 03, 47, 48, 49 či 50. Území vyžaduje silnou urbanistickou koncepci, která jednotlivé industriální a komerční zóny sjednotí do ucelených zón a vytvoří v nich i zelené póly. Směrem na S je třeba tyto zóny, vůči volné rurální krajině, pohledově izolovat zelení RBK, v sledu typickém pro venkovská humna. Takový požadavek je příliš obecný a není možné jej vztáhnout k ochraně krajinného rázu prostoru Letňan už pro jejich stávající charakter. Hodnocení: Záměr není v kolizi se žádnými zásadami ani ochrannými podmínkami v oblasti, neboť pro daný prostor stanoveny nejsou. 9.2.2

OBLAST Č. 21 - LETŇANSKÁ PLÁŇ

Citovaný materiál ÚAP hl. města Prahy uvádí, že okraje Prahy v oblastech č. 21, 22, 24 a 25 směrem k Labské nivě by měly být za zeleným okruhem regionálního biokoridoru tvořeny obytnou a harmonickou, celkově otevřenou venkovskou krajinou s významným podílem liniové zeleně, především neovocnými alejemi a v místech písků subrecentních niv i většími lesními celky charakteru Klánovického lesa. Doporučení: Zvláštní pozornost věnovat případným aktivitám na J ohraničení oblasti, které tvoří zásadní horizont Vysočanské kotliny i širšího prostoru Pražské kotliny. Takový požadavek je příliš obecný a není možné jej vztáhnout k ochraně krajinného rázu prostoru Letňan už pro jejich stávající charakter. Z materiálu není jasné, co znamená termín zelený okruh regionálního biokoridoru. Hodnocení: Záměr není v kolizi se žádnými zásadami ani ochrannými podmínkami v oblasti, neboť pro daný prostor stanoveny nejsou. 9.2.3

MÍSTA KRAJINNÉHO RÁZU

Citovaný materiál ÚAP hl. města Prahy uvádí pro vymezená místa označená kategorií 3 - střední – jsou charakterizována v citovaném materiálu ÚAP jako méně hodnotné celky (převážně homogenní, avšak esteticky málo kvalitní celky, např. kompaktní sídliště). Hodnocení: Záměr není v kolizi se žádnými zásadami ani ochrannými podmínkami místa, neboť pro daný prostor stanoveny nejsou. 9.3

VLIV ZÁMĚRU NA UVEDENÉ POZITIVNÍ HODNOTY KRAJINNÉHO RÁZU DOKP

Záměr je situován do okraje urbanizovaného prostoru Letňan a Čakovic do prostoru stávajícího pole, v jehož okrajích jsou v současné době z jedné strany zahrádkářské kolonie, ze strany druhé výrobní komplex s halovými objekty továrny AVIA. Uvnitř prostoru jsou drobná

25



lada a drobná zástavba. Záměr představuje rozsahem velkou výstavbu rodinných a bytových domů, která jednoznačně ovlivní charakter okraje sídla. Realizace záměru může mít vliv na některé znaky, které vyváří estetickou a přírodní hodnotu krajinného rázu. Ta je však v místa značně potlačena stávající zástavbou, které se charakter nově navrhované nijak nevymyká. 9.4

VLIV ZÁMĚRU NA IDENTIFIKOVANÉ ZNAKY KRAJINNÉHO RÁZU

Srovnáme-li záměr s existujícími uvedenými znaky krajinného rázu vymezeného prostoru, pak dojdeme k závěru,: 1. že dojde k mírnému vlivu na přírodní hodnotu krajinného rázu potlačením objektů přírodní povahy (mimolesní zeleň tvořící doprovázející polní cestu podél ohrady továrního komplexu Avia a v okraji stávajícího pole, lada se zelení a travinami v okraji plochy navazující na zahrádkářské kolonie, sady a zeleň zahrádek. 2. že k ovlivnění estetické hodnoty může dojít jen v případě, že budeme považovat ornou v okrajích sídla za objekt vytvářející estetickou hodnotu, ta je však značně poničena scelením do bloků a značnou geometrizací navazující agrární krajiny. 3. že vzhledem ke značnému potlačení harmonického měřítka i harmonických vztahů v krajině dojde realizací záměru k únosnému k umocnění tohoto faktu. K určité změně ve vztazích dojde díky odstranění zahrádkářské kolonie, která v sobě nese místo rekreačního charakteru. 4. že jsou respektovány kulturní dominanty, neboť záměr nenarušuje prostor uplatnění žádné kulturní dominanty. 5. že jsou respektovány významné krajinné prvky, zvláště chráněná území. Na základě vyhodnocení znaků území a jejich vazeb a vztahů se ukazuje, že záměr neovlivní neúnosně stávající pozitivní hodnoty krajinného rázu tím, že potlačí uplatnění nebo je odstraní typické znaky jednotlivých charakteristik území. 9.5

HODNOCENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA KRAJINNÝ RÁZ VYMEZENÉHO DOKP Z POHLEDU OCHRANY POZITIVNÍCH HODNOT V ÚZEMÍ

Následující tabulka uvádí souhrnné vyhodnocení vlivu na uvedené hodnoty krajinného rázu ve smyslu §12 zákona č. 114/92 Sb. v úplném znění: Vliv na hodnoty krajinného rázu:

DoKP

zachování estetické hodnoty krajinného rázu

X

zachování přírodní hodnoty krajinného rázu

XX

zachování významných krajinných prvků

0

zachování zvláště chráněných území

0

zachování kulturních dominant krajiny

0

zachování harmonického měřítka krajiny

0

zachování harmonických vztahů v krajině

X

26



ohledu na území přírodních parků a památkových zón a rezervací jako prostorů zvýšené estetické a přírodní hodnoty krajinného rázu

0

Legenda vlivu: 0 - žádný, X – mírný, XX – únosný, XXX - na hranici únosnosti, XXXX - neúnosný

9.6

HODNOCENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA KRAJINNÝ RÁZ Z POHLEDU ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ

Záměr se projeví především v bezprostředním okolí. Z dálkových pohledů se téměř neuplatní, vyjma drobných několika průhledů ze zastavěného území Kbelů a Čakovic a jejich okrajů. V tomto případě dojde k pohledově nevýznamné změně posunutí „čela“ zástavby urbanizovaných prostorů Letňan a Čakovic. Vzhledem k převažující podlažnosti záměru, která je nižší než navazující zástavba sídlišť v Letňanech nelze očekávat vznik výrazné nežádoucí dominanty v území.

27

Akce: Letňany sever – Obytný soubor, bytové a polyfunkční domy


Strana 28

10

STANOVISKO

Cílem práce bylo posouzení vlivu uvedeného záměru výstavby obytného souboru v místě stávajícího pole v okraj zástavby Letňan a Čakovic v k.ú. Letňany na krajinný ráz ve smyslu ustanovení §12 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Za tímto účelem byl na základě analýzy vztahů v krajině a vizuálního uplatnění záměru v krajině vymezen dotčený krajinný prostor (DOKP), ve kterém lze předpokládat ovlivnění hodnot krajinného rázu a tento byl vyhodnocen z pohledu jeho širších územních vztahů. Prostor určený k výstavbě představuje v současné době převážně ornou zorněnou do uceleného bloku, v jejíchž okrajích je z jedné strany průmyslový areál Avia, ze strany druhé zahrádkářské kolonie s lady v okrajích s náletovými dřevinami. Jak ukazuje předcházející rozbor celého území vymezeného DoKP, neovlivní záměr v neúnosné míře žádnou z charakteristik vytvářejících estetickou či přírodní hodnotu, nezasáhne do dominant krajiny ani nezmění v krajině harmonické vztahy a měřítko. Mírně bude ovlivněna přírodní hodnota krajinného rázu, která bude potlačena nově urbanizovaným územím. Z tohoto důvodu lze doporučit respektování stávající mimoletní zeleně, kdy kvalitní prostory se vzrostlými dřevinami budou zachovány a začleněny do zástavby. Záměr sám o sobě se uplatní díky zachování výšek jednotlivých hmot nepřesahujících výšku stávající zástavby pouze v daném místě a v v dílčích průhledech z okolních zastavěných prostorů. Z hlediska zachování hodnot krajinného rázu ve smyslu ustanovení §12 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny lze konstatovat, že realizací uvedeného záměru nedojde k neúnosnému snížení hodnot krajinného rázu. Na základě uvedených skutečností lze konstatovat únosný vliv uvedeného záměru na krajinný ráz místa ve smyslu citovaného zákona.

Ing. Roman B. Bukáček Studio B&M

28


11


OBSAH

1 2

CÍLE POSOUZENÍ CHARAKTER ZÁMĚRU

4 4

3 4

PODKLADY METODIKA HODNOCENÍ A POUŽITÉ POJMY

6 7

5

ANALÝZA POTENCIÁLNÍHO UPLATNĚNÍ ZÁMĚRU

2.1 2.2 2.3

4.1 4.2 5.1 5.2

Situace a stávající stav Územní plán Charakter výstavby

4 4 5

Základní pojmy vycházející ze zákona č.114/92 Sb. Další používané pojmy v následném hodnocení

Oblasti a místa krajinného rázu Uplatnění záměru v širších územních vztazích

8 9

10

10 11

6 VYMEZENÍ DOTČENÉHO KRAJINNÉHO PROSTORU (DOKP) 11 7 CHARAKTERISTIKA DOTČENÉHO KRAJINNÉHO PROSTORU V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH 12

7.1 7.2 7.3 7.4 7.5

Geomorfologické členění Biogeografické členění Oblasti krajinného rázu významná vymezená Místa krajinného rázu historie území a Vývoj krajinyv širším kontextu

12 13 14 15 16

8 IDENTIFIKACE ZNAKŮ A HODNOT KRAJINNÉHO RÁZU DOTČENÉHO KRAJINNÉHO PROSTORU 8.1 8.2 8.3 8.4

Způsob identifikace a klasifikace hodnot Seznam identifikovaných znaků DoKP Přítomnost indikátorů zvýšené hodnoty krajinného rázu Vyjádření pozitivních hodnot

20

9

HODNOCENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA KRAJINNÝ RÁZ

24

20 22 23 24

9.1 Cíle ochrany krajinného rázu 24 9.2 Vliv záměru na Ochranné podmínky oblastí a míst krajinného rázu 25 9.3 Vliv záměru na uvedené pozitivní hodnoty krajinného rázu DoKP 25 9.4 Vliv záměru na identifikované znaky krajinného rázu 26 9.5 Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz vymezeného DoKP z pohledu ochrany pozitivních hodnot v území 26 9.6 Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz z pohledu širších územních vztahů 27

10 11 12

12.1

STANOVISKO OBSAH PŘÍLOHY

Fotodokumentace míst krajinného rázu s kartogramy

29

28 29 31 31


12 12.1


PŘÍLOHY

FOTODOKUMENTACE MÍST KRAJINNÉHO RÁZU S KARTOGRAMY

Foto 1 - 3: Pohled do prostoru uvažovaného záměru a jeho okolí z různých úhlů pohledu: 1. z okraje areálu Avia Letňany, 2. od zahrádkářské kolonie, 3. z polní cesty u kynologického klubu.

Foto 2: Pohled na zahrádkářskou kolonii v okraji pole.

30



Foto 3: Typické pro okraje sídla je prolínání polí a zástavby, která má často industriální charakter, jehož uplatnění zmírňuje mimoletní zeleň doprovázející v tomto případě železniční koridor.

Foto 4: V místě se pohledově uplatňuje uměle vytvořené návrší navazující na prakové úpravy, které uzavírá horizont a poskytuje výhled do krajiny.

31



Foto 5: Parkově upravený prostor v okraji Letňan a Kbelů z vyhlídky na návrší.

Foto 6: V zastavěném území Čakovic se již dnes ze sousedního prostoru uplatňuje rozestavěný vícepodlažní obytný dům jako dominanta. Tento pohled se realizací záměru již příliš nezmění.

32


Foto 6: Navazující zástavba Letňan (místo záměru je zcela vpravo okrajově).

Mapka 1: Záměr (převzato z projektové dokumentace).

33



Mapka 2: Vymezení dotčeného krajinného prostoru- červeně


(modře zákres samotného záměru)

34

LETŇANY SEVER OBYTNÝ SOUBOR

Recommend Documents