Legální metrologie Legální metrologie je část metrologie, vztahující se k jednotkám, metodám a měřidlům z hlediska předepsaných technických a právních náležitostí, jejich cílem je poskytovat veřejnou záruku bezpečnosti a vhodné přesnosti měření (definice OIML). Na mezinárodní úrovni se legální metrologií zabývá organizace OIML (Mezinárodní organizace pro legální metrologii), na Evropské úrovni pak tato agenda přísluší organizaci WELMEC (Evropská spolupráce v legální metrologii). Organizace OIML spolupracuje s řadou mezinárodních organizací OSN, UNESCO, ISO, IEC. Jednou z úloh OIML je vydávat mezinárodní dokumenty (D) a mezinárodní doporučení (R). Dokumentů bylo vydáno již 31, doporučení bylo vydáno již 142. OIML vydala také Mezinárodní slovník termínů v legální metrologii (VIML), poslední vydání v roce 2000. Vydala také Mezinárodní slovník metrologie (VIM), základní a všeobecné pojmy a související pojmy, poslední třetí vydání v roce 2007. Revidované vydání tohoto slovníku (verze z roku 1993), je obsaženo v normě ČSN 01 0115 z roku 1996. Legální metrologie je upravena významnými předpisy: zákonem, vyhláškou, nařízením, normou a dalšími předpisy: MPM, TPM, MP, PNÚ, I, B, seřazeno podle klesající právní síly. Základem „Zákona o metrologii“, č. 505/1990 Sb. se stal vzorový „Zákon o metrologii“ vydaný jako mezinárodní dokument č. 1. Požadavky tohoto mezinárodního dokumentu byly transformovány do našeho právního řádu a vhodně doplněny o prvky z právní úpravy jiných členských států OIML a z dokumentů Evropské unie. V zákoně došlo k terminologickým změnám, které jsou dnes již v běžném užívání. Zákon byl v průběhu používání novelizován a sice zákony č. 20/1993 Sb., 22/1997 Sb. a značně novelizován zákonem č. 119/2000 Sb., další změny přinesly zákony č. 137/2002 Sb. a č. 226/2003 Sb. Nyní se pracuje na novém a přepracovaném zákoně. Základním vymezením působnosti zákona je zásada jednotnosti a správnosti měřidel a měření (definice podle §3 vyhlášky 69/1991 Sb.). Jednotnost měřidel a měření je založena na schématech návaznosti, která specifikují schopnost výsledků měření prokázat na každé úrovni pro danou zákonnou měřicí jednotku vztah k příslušnému etalonu vyššího řádu. Správnost měřidel a měření specifikuje soubor všech vlastností měřidel zabezpečujících jejich požadované metrologické parametry a současně vyjadřuje míru shody mezi výsledkem měření a skutečnou hodnotou měřené veličiny. Termín „organizace“ se vztahuje jak na právnické, tak i fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti. V praxi zákona se jedná podle vztahu k měřicím prostředkům o: • výrobce, • opravce, • dovozce, • montážní organizace, • uživatele, • státní orgány. Každá skupina subjektů má zákonem určené povinnosti a úkoly. Zákon rozděluje měřicí prostředky do následujících kategorií: • etalony • provozní měřidla: − stanovená měřidla, − běžná pracovní měřidla, 1
•
− orientační měřidla, − kontrolní měřidla, referenční materiály.
Stanovená měřidla mají zvláštní význam pro ochranu správnosti obchodního styku, pro ochranu zdraví, životního prostředí, bezpečnosti práce a jiných veřejných zájmů. Jejich seznam je určen vyhláškou MPO, je u nich požadováno schválení typu a pravidelné ověřování, tj. zjišťování právních a technických náležitostí. Pro zařazení do této skupiny rozhoduje oblast použití. Běžná pracovní měřidla Péče o tato měřidla je starostí uživatele, který na nepřesnost doplácí sníženou cenou svých výrobků. Další předpisy – normy – určují, které z těchto měřidel se musí pravidelně kalibrovat a které nemusí. Orientační měřidla jsou obvykle měřidla menších přesností, neovlivňují jakost výrobků a nemusí se kalibrovat. Další kategorií jsou kontrolní měřidla, používají se jen na kontrolu běžných pracovních měřidel mezi kalibracemi. Referenční materiály jsou měřicí prostředky zvláštního druhu, mohou být jak etalony, tak také provozní měřidla. Referenční materiály se certifikují. Uvádění měřidel do oběhu: U stanovených měřidel je výrobce povinen vyžádat si schválení typu a po vyrobení zajistit jejich prvotní ověření. Obdobnou povinnost má dovozce stanovených měřidel a jejich opravce po dokončení opravy. Pro výrobce a opravce platí povinná registrace Úřadem. Pro nově vyrobená, opravená nebo dovezená ostatní měřidla je schválení typu jako možnost, zůstává povinnost zajistit prvotní kalibraci vyrobených nebo opravených měřidel. Užívání měřidel: Stanovená měřidla, pokud jsou pro daný účel používána, podléhají povinnému ověřování. Seznamy stanovených měřidel, podle vyhlášky MPO, obsahují doby platnosti ověření prováděného periodicky, nestačilo-li ověření prvotní. Hlavní etalony podléhají povinné kalibraci, dobu platnosti určuje uživatel. Správnost ostatních měřidel zajišťuje uživatel obvykle porovnáním měřidla s etalonem, není-li vhodnější jiná metoda.
Zákon č. 119/2000 Sb ze dne 6.4.2000, kterým se mění zákon o metrologii č.505/1990 Sb Účelem zákona je úprava práv a povinností fyzických osob, které jsou podnikateli a právnických osob a orgánů státní správy a to v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření, §1. Změny proti zákonu č. 505/1990 Sb: • Zákon opět zavádí zákonné měřicí jednotky základních veličin soustavy SI, §2, předchozí zákon 505/1990 Sb (na rozdíl od zákona 35/1962 Sb) je neuváděl a odkazoval na normy. • Stanovená měřidla (přesněji pracovní měřidla stanovená) stanoví vyhláškou Ministerstvo průmyslu a obchodu, §3, dříve je určoval svým výnosem Úřad. • Zákon nově zavádí pojem hlavní etalon, dříve hlavní etalon podniku nebo referenční etalon (podle mezinárodního metrologického slovníku). • Lhůty rekalibrace hlavního etalonu nyní určuje uživatel, dříve metrologický inspektorát, §5, odst.5. 2
• Měřidla, která mají původ ve státech Evropských společenství, se považují za měřidla, jejichž typ byl schválen podle tohoto zákona, pokud jsou označena značkami platnými v Evropských společenstvích, které jsou stanoveny vyhláškou ministerstva. • Postup při ověřování stanovených měřidel stanoví ministerstvo vyhláškou, §9, dříve se postupovalo podle norem MPM. • Hotově balené zboží označené symbolem „e“ určené k prodeji a umístěné do obalu bez přítomnosti spotřebitele, jehož množství obsažené v obalu, zejména objem nebo hmotnost, má předem stanovenou hodnotu, kterou nelze změnit bez otevření nebo zjevného porušení obalu. Balírny nebo dovozci tohoto zboží jsou oprávněni použít tohoto symbolu před uvedením do oběhu jen za předepsaných podmínek, §9a, odst.2. • Určená skupina měřidel může být stanovena k povinnému ověřování i jinými právními předpisy, §11, odst.3. • Osvědčení ve formě dokumentu nebo zahraniční značky o ověření, schválení nebo certifikaci měřidla, jeho typu nebo referenčního materiálu vydané mezinárodní organizací nebo orgánem jiného státu se uznává za důkaz o ověření nebo schválení provedené podle tohoto zákona, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Úřad může těmto osvědčením přiznat stejné účinky i v dalších případech, jestliže je to účelné, §12. • Zákon zavádí pojem autorizované metrologické středisko, §16, místo dříve užívaného pojmu státní metrologické středisko. • Pokuty subjektům jsou až do výše 1 000 000 Kč, dříve jen do výše 200 000 Kč.
Úkoly orgánů státní správy, osob a subjektů (výpis ustanovení) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, §13: V oblasti metrologie Úřad: a) stanoví program státní metrologie a zabezpečuje jeho realizaci; b) zastupuje Českou republiku v mezinárodních metrologických orgánech a organizacích, zajišťuje úkoly vyplývající z tohoto členství a koordinuje účast orgánů a organizací na plnění těchto úkolů i úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv; c) autorizuje subjekty k výkonům v oblasti státní metrologické kontroly měřidel a úředního měření, pověřuje oprávněné subjekty k uchovávání státních etalonů, pověřuje střediska kalibrační služby a kontroluje plnění stanovených povinností u všech těchto subjektů; při zjištění nedostatků v plnění stanovených povinností může autorizaci odebrat; d) uděluje souhlas s navázáním hlavních etalonů na etalony zahraničních subjektů se srovnatelnou metrologickou úrovní; e) provádí kontrolu činnosti Českého metrologického institutu; f) kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem; g) poskytuje metrologické expertizy, vydává osvědčení o metrologické způsobilosti metrologických zaměstnanců a stanoví podmínky za účelem zajištění jednotného postupu subjektů pověřených uchováváním státních etalonů, autorizovaných metrologických středisek, středisek kalibrační služby a subjektů pověřených výkonem úředního měření; h) zveřejňuje ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví zejména subjekty pověřené k uchovávání státních etalonů, autorizovaná metrologická střediska, subjekty autorizované pro úřední měření, střediska kalibrační služby, státní etalony, seznamy certifikovaných referenčních materiálů a schválené typy měřidel; i) plní úkoly podle zvláštních předpisů.
3
(2) Úřad oznamuje orgánům Evropských společenství nebo příslušným orgánům států, se kterými jsou uzavřeny mezinárodní smlouvy, v rozsahu z těchto smluv vyplývajícím, informace o subjektech pověřených ke schvalování typu měřidel a k ověřování měřidel. Český metrologický institut, §14: (1) Český metrologický institut provádí metrologický výzkum a uchovávání státních etalonů včetně přenosu hodnot měřicích jednotek na měřidla nižších přesností, certifikaci referenčních materiálů, výkon státní metrologické kontroly měřidel, registraci subjektů, které vyrábějí nebo opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž, výkon státního metrologického dozoru u autorizovaných metrologických středisek, středisek kalibrační služby, u subjektů autorizovaných pro výkon úředního měření, u subjektů, které vyrábějí nebo opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž, u uživatelů měřidel, provádí metrologickou kontrolu hotově baleného zboží a poskytuje odborné služby v oblasti metrologie. (2) Český metrologický institut může a) povolit předběžnou výrobu před schválením typu měřidla, b) povolit krátkodobé používání stanoveného měřidla v době mezi ukončením jeho opravy a ověřením s omezením této doby. (3) Český metrologický institut oznamuje orgánům Evropských společenství nebo příslušným orgánům států, se kterými jsou uzavřeny mezinárodní smlouvy, v rozsahu z těchto smluv vyplývajícím, informace o vydání, změnách, zrušení nebo omezení certifikátů týkajících se schvalování měřidel. Zaměstnanci Českého metrologického institutu mají při plnění úkolů stanovených tímto zákonem určitá oprávnění a povinnosti vzhledem k subjektům, vykazují se zvláštním průkazem, povinností subjektů je součinnost s touto kontrolní činností, §17. Autorizovaná metrologická střediska, §16: (1) Autorizovanými metrologickými středisky jsou subjekty, které Úřad na základě jejich žádosti autorizoval k ověřování stanovených měřidel po prověření úrovně jejich metrologického a technického vybavení Českým metrologickým institutem a po prověření kvalifikace zaměstnanců, která je doložena certifikátem způsobilosti vydaným akreditovanou osobou. Pro účely autorizace může být využito zjištění prokázaných při akreditaci. Náležitosti žádosti o autorizaci a podmínky pro autorizaci stanoví ministerstvo vyhláškou. Na udělení autorizace není právní nárok. Neplní-li autorizovaný subjekt povinnosti stanovené zákonem nebo podmínkami stanovenými rozhodnutím o autorizaci, nebo pokud o to požádá, Úřad rozhodnutí o autorizaci pozastaví, změní nebo zruší. (2) Úřad autorizovanému metrologickému středisku přiděluje, popřípadě odnímá úřední značku pro ověření měřidla. V rozhodnutích a osvědčeních je autorizované metrologické středisko povinno uvést svůj název a připojit k podpisu otisk razítka autorizovaného metrologického střediska. (3) Jiné subjekty než ty, které jsou k tomu autorizovány, nejsou oprávněny užívat označení autorizované metrologické středisko, a to ani jako součást svého názvu. Úkoly a registrace subjektů, §18, §19: Subjekty: a) vedou evidenci používaných stanovených měřidel podléhajících novému ověření s datem posledního ověření a předkládají tato měřidla k ověření, b) zajišťují jednotnost a správnost měřidel a měření a jsou povinny vytvořit metrologické předpoklady pro ochranu zdraví zaměstnanců, bezpečnosti práce a životního prostředí přiměřeně ke své činnosti. 4
Subjekty, které vyrábějí nebo opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž, jsou povinny podat žádost o registraci Českému metrologickému institutu. Pokud má žadatel pro náležitý výkon činnosti vytvořeny potřebné předpoklady, podrobněji stanovené vyhláškou, Český metrologický institut registraci provede a vydá o tom osvědčení. Náležitosti žádosti o registraci stanoví ministerstvo vyhláškou. Český metrologický institut registraci zruší, jestliže zanikly důvody, pro které byla provedena. Subjekt je povinen ohlásit Českému metrologickému institutu trvalé ukončení registrované činnosti. Střediska kalibrační služby, §20: Úřad může pověřit subjekt na jeho žádost jako středisko kalibrační služby ke kalibraci měřidel pro jiné subjekty a přidělit jí kalibrační značku. Grafickou podobu kalibrační značky stanoví ministerstvo vyhláškou. Toto pověření úřad udělí, pokud žadatel prokáže způsobilost pro provádění kalibrace měřidel osvědčením vydaným podle zvláštního právního předpisu. Úřední měření, §21: Úřad může v případech zvláštního zřetele hodných autorizovat subjekt na jeho žádost k výkonu úředního měření ve stanoveném oboru měření. Podmínkou výkonu je užívání měřidel odpovídajících požadavkům státní metrologické kontroly, dále osvědčení o odborné způsobilosti úředního měřiče, doložené certifikátem způsobilosti (vydaným akreditovanou osobou), odpovědného za úřední měření vydané Úřadem a dohled prováděný Českým metrologickým institutem. Úředním měřením se rozumí metrologický výkon, o jehož výsledku vydává autorizovaný subjekt doklad, který je veřejnou listinou. Autorizaci může Úřad odejmout, jestliže se zjistí, že nejsou dodržovány podmínky jejího řádného výkonu. Náležitosti žádosti o autorizaci stanoví ministerstvo vyhláškou. Pokuty subjektům, §23: Úřad může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč subjektu, který a) uvedl do oběhu měřidlo, jehož typ nebyl schválen, ač měl být, nebo které nemělo vlastnosti schváleného typu anebo nebylo ověřeno, ač mělo být; b) použil stanovené měřidlo bez platného ověření k účelu, pro které byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený; c) neoprávněně použil, pozměnil nebo poškodil úřední nebo kalibrační značku měřidla; d) ověřil stanovené měřidlo nebo provedl úřední měření bez oprávnění nebo vyrobil, popřípadě opravil měřidlo bez registrace předepsané tímto zákonem; e) neposkytl zaměstnancům Českého metrologického institutu zákonem stanovenou součinnost; f) neplní povinnosti stanovené v §18, g) použil ke kalibraci hlavního etalonu referenční materiál bez certifikátu nebo opatřil certifikovaný referenční materiál neplatným certifikátem; h) uvedl do oběhu hotově balené zboží označené symbolem „e“ v rozporu s povinnostmi uvedenými v §9a. Vyhlášky MPO (Ministerstva průmyslu a obchodu), všeobecné: • 262/2000 Sb. Jednotnost a správnost měřidel a měření. • 345/2020 Sb. Měřidla k povinnému ověřování a schválení typu. • Novela 65/2006 Sb. je změna vyhlášky 345/2020 Sb. • 264/2000 Sb. O základních měřicích jednotkách a jejich označování. • 332/2000 Sb. Postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel. 5
• • • • • • • • • • • • • • • •
333/2000 Sb. Požadavky na vodoměry na teplou vodu. 334/2000 Sb. Požadavky na vodoměry na studenou vodu. 335/2000 Sb. Požadavky na taxametry. 336/2000 Sb. Požadavky na plynoměry. 337/2000 Sb. Požadavky na měřidla pro měření tlaku v pneumatikách vozidel. 338/2000 Sb. Požadavky na elektroměry. 339/2000 Sb. Požadavky na hmotné délkové měrky. 21/2001 Sb. Požadavky na průtokoměry pro kapaliny jiné než voda. 22/2001 Sb. Požadavky na měřicí systémy pro kapaliny jiné než voda. 249/2001 Sb. Požadavky na automatická kontrolní a třídicí vážící zařízení. 250/2001 Sb. Požadavky na pásové dopravníkové váhy. 29/2002 Sb. Požadavky na měřicí přístroje pro měření objemové hmotnosti obilí. 30/2002 Sb. Postupy při ověřování nádrží používaných jako měřidla na plavidlech. 31/2002 Sb. Požadavky na lihoměry a hustoměry na líh. 32/2002 Sb. Požadavky na závaží vyšší než střední přesnosti od 1 mg do 50 kg. a další vyhlášky.
Nařízení vlády: • 326/2002 Sb. Technické požadavky na váhy s neautomatickou činností. • 181/2001 Sb. Technické požadavky na zdravotnické výrobky. • Usnesení vlády č.1250/2004 K návrhu koncepce rozvoje národního metrologického systému ČR. MPM – Metodické pokyny pro metrologii ÚNMZ: • Schéma návaznosti měřidel, zásady tvorby. • Schvalování typů měřidel. • Autorizace metrologických středisek k ověřování stanovených měřidel. • Terminologie v legální metrologii, atd. TPM – Podnikové normy ÚNMZ: • Etalony, vyjadřování chyb a nejistot. • Stanovení nejistot při měřeních. • a mnoho dalších. MP – Metrologické předpisy, vydává generální ředitel ČMI. PNÚ – Starší podnikové normy ÚNMZ, částečně dosud v platnosti. Instrukce I: metody zkoušení při ověřování. Technické předpisy B: technické požadavky na měřidla a měřicí přístroje.
6
