LUDĚK vv
7.
MAROLD VIII.
1865.
f
.
ODEŠEL PILNÉ
PLNÉM
V
RUCE
JEJICH
1-
RUNOVANÉHO
1898.
=
ŽIVOTA.
JASU
SKLESLY,
DOSPĚLA
XII.
KDY
PRÁCE
VÝSLEDKU,
ÚSPĚCHEM.
U
KO-
HRO-
BU, KAM ULOŽILI MLÁDÍ ROZKVET-
LÉ,
STOJÍME
HRŮZOU ZASÁHLA PRÁCE
A
VÍCE NEŽ KTERÝ JEHO
ZDRCENI,
SMRTI, V
KTERÁ
PŘEDIVO
ROZBILA
ZEMŘEL. CÍLEM
S
LEDOVĚ
VÝZNAMNÉ
DÍLA
BRATREM
OVANUTI
BUDOUCÍ.
NÁM BYL, TEN,
JDEME
VĚRNOU
DÁLE NA
ZA
NĚJ
VZPOMÍNKOU.
POHLED Z
VYSTAVY.
K SNAH POZNÁNÍ NA TRETJAKOVSKÁ. RUSI. UMĚLECKÝCH PJE
PŘÍSPĚVEK
GALERIE v
TÁBORSKÝ.
FR.
/
v
Část
dalsi.=
budovou. s
»
Duma
Mich
s
jakoby
netrpělivostí,
ctíval
Obraz,
cenami.
koupil
Pavel
dostal
medaille
rovněž
jest
němž
na
Císaře
zjevila
Dokud
Alexandra umění
věnováno
obecně
se
cedulka
jako
v
které
tohoto
a
v
byl
obrazů
Petrohradě,
ruskému
prý
»Za-
prý
by
po-
roku směru
tomto
obrazárna
bratra a
se
k
dosud
byla
jeho způsobily,
že
stala
znamenitostem
předním
soukromá.
rovněž
Sergěje Michajloviče,
jeho,
odkaz
jeho
se
přítele umění,
veřejnou
a
Moskvy
města
přiřadila celého
a
zahrádkami,
lidé Roku
bývalý
nichž
a
přes
cizozemských, 125.000 díla
ruských
ještě
větší,
80
z
zalosti.
Moskvy
(moskovskij
Gorodskoj
tivní,
obrazů tomu
jehož
umělců.
Pavel
Treťjakov,
své
městu Moskvě
k
a
rublů,
zesnulého
města
odkázal
bylo
Michajlovič
na
úroků
svou
by
se
jich
mistrů
kapitál
zakupovala nová
velikému
připojil sbírku
sbírky,
nejslavnějších
doplňováni
Ktomuto
Michajlovič
bohatou
od
umělecké
daru
ihned
obrazů
s
pereulky,
vidíš
e
vše-
jí
(Treťja-
«
se,
břehu
už
vchod
a
sobě Sem
se
svých
ze
jak si
jsem
plotů zděných, a
připomenul
dvířkami
pěknou
nikov,
když
krámě
plot
i
svém,
jsou,
veřejnosti
do
Lermontova, kde
také
svém tam
jda
a
v
se
příjmení v
kde
doSem
vlevo
übíral
za-
konserva-
činívali.
jejich
tu
oká-
a
klidnějších
prolamovaných,
po
stav
je se
vy-
šťastnějšího,
staroruští,
sem
Štěpán Paramonovič,
směly,
zákoutí
ulicemi,
domky,
v
kdyby tu
ne
otcové
kupec,
byl
domky,
obchodů
příčními
jest
zahrádky
také
trůnu
Moskvy,
Tu
ti
chrá-
i
většinou
zděný
své
všecka
se
...
moskevští,
kupci
svých,
to
napovídá rodině
a
dvůr,
větších,
řeky
jakoby chtěly, rodinného,
omítky
stále
a
okolo
carského
stupňů
u
není
ruchu
světská
všecka krása,
ve
(La-
Tu
naproti,
stlačila
jednopatrové
se,
ulici
není
tu
obloucích,
pravém
řekou,
tato.
zrovna
života
živě
ach,
okolo
Nízké
galerie
útulku
übírají
mácností
těch
kupecká na
tváří
v
tam
dar,
svůj i
bratr
a
/
i
Lavrušinské
znamenitostí,
historie,
'zde,
jak
žijí
Sergej
zemřel
1892
starosta
Golova) v
o
hrádky
III.
;
zátiší.
kládat
r
však
Moskvou
za
seskupila
zámožnost
Kremlu skoro
gale
památku
Sergeje
a
h.« Krátce
c
jest
krouží
a
Tam
všecka
nádhera,
těžšího,
Ruska.
víří
napjatějších.
Smrt
věčnou
Pavla
sk á
města,
ohromných
v
i
v
skryta
lákavých
Ruch
Kremlu,
o
(Pjatnickaja),
pereulok)
výstavnosti,
mová,
konkurenta.
Ale
vrušinskij
části
jižní
Pjatnické
hluku.
na
bratří
obou
gallereja).
tiché
čtvrti
jej
galerie
»Treťja k
říkají
V
vždy a
nekupovali
111.
neměl
Treťjakov
ho
prý
vyznamenání
Treťjakov«,
ďhonneur.
otevřeno,
bylo
rozdával
on
Michajlovič
Museum
pro
očekávali
výstavách
uměleckých
nazvala
a
dar
přijala
11 ovi č ů Treťjakov ý
a
kovskaja Na
rada)
umělecká
ts k á
s
stí
vděčn
hlubokou Mě
(městská
těmi
jdeš právo
mladý Kalaš-
»gorodě«,
na-
»VOLNÉ
69
rozkládal
látek
se
nanavnazoval
zlato
a
Odzvonili
hoří
I
šel
také
branou
.
.
řeku
měli
Je
zdá
zahneš
a
.
ještě
poskytuje
Pavel
tu
útulnosti.
vcházíš
Sluhové
krojích
Katalog,
stranách,
15
za
platí.
temno-
kaloše
pláště,
umělců
seznam
kopějek,
Vstup
volný,
jediná
jest
šatnu
za
děl,
jejich
a
věc,
kterou
Dárcové
neplatí.
se
všeruské
na
méně
než
toliko
čas,
kdy
slavnostní
a
šlechetnosti
a
zámožnější,
která
mají
prohlídnout, otvírají
nemožno
třídy
na
našich
mnohých
týká
vstupného
Duma
každý
10-3 sobotu
Zavřena
svátků
neděli
a
Ustanovení
sálech
a
Když v
ní
děl, a
a
byla
1278
nuta
od
gobelinů.
patře
v
11
měsíce
rok, 24.
od
pátek,
v
a
do
25.
pro-
470
ruských;
veškerých rublů,
a
menších
kreseb,
9
mimo
to
4
na
bylo
plastických 83
obrazů
sošky
tanagerské děl
těchto tuto
vliv
byzantský
byla
částku
také
vzrostl,
a
pojištěna. značně.
Už
Od r.
té
1896,
doby tedy
odkaz po
neděle
V tak
vUiký,
uměním
a
daň
řádnou druhé
v
uměním
umění
nýbrž
Evropě, ruské
nešlo
a
se
nečnou
nepřebranou
snah, usedla
atd.
atd.
.na
něm
kátým pod
i
ní
od
i
na
na
bez tam
vševládná
mužem,
jejím
trůnem
zněl
Anglie Rusi.
v
tom
malíři
ale
hledí
své
vidí,
Móda
k
směru
ostatní a
citu,
jak
Rus
citů,
bůh
ví
o
koli-
Lžiklassicismem, dvořenmů
básníků.
tak
bylo
do
nazad,
Tak
odloučená
jenom
šťastnější
daleko
vášni,
nýbrž
pseudoklassiky.
byli
neko-
tou
paniky
všude
nim
s
dvorských
pathos
První
nadání, vzory
byla
cařice
se
ruského
umění,
trůně
se
Petro-
v
ducha
celou
s
po-
Když
celé
v
lidských
tentokráte
pevnině
byla
to
všecko
zaplatili
upřímný,
na
shýbaly
strnulý
evropské
člověk
ani
to
akademie
jako
a
stupnicí
tenkráte
byl
svým
umělců,
ne
Je-li
módě.
ruského
silný
člověkem;
projevuje a
to
projev
o
projev
o
Rusové
založena
nebyla
nepro-
umění
A
není
jest,
dvorského,
tam
přírody,
a
a
vždycky
vševládné
století
umění,
zmohlo,
se
Také
ruským.
18.
polovici
to
pracně
sochařství
a
nynějšího.
z
ruským,
učitelům
svým
Akademie
a
propraco-
svéráznému.
myslí
ve-
vytvořila,
strávivši
malířství
osobitému,
století
staletí
architektura
slohu,
vy-
a
uměleckého
let
sto
byzantský
ruském,
předešlého
uměním
vliv
ničemu
k
není
všecko
ruskému
aby
umění
o
konce
z
Jenom
jest
postupném
dřívější
Co
románský;
a
silné, se
řeč
tudíž
Nejsou minulosti, a
vtírají
ripoMMuneiniocTß
Umění
překot
utíkají
odhad-
*) lICKVCCTBO
galerie a
byla
tak
pracovalo
bylo
městský,
majetek
v
21
v
Moskvy
sálech
v
dobrých
to
Rusku.
v
vlastnímu
k
se
nebylo
Je
původnosti.
vala
a
prostrannějších.
cizozemských,
Cena
toho
března
1.
Nový
přízemí
v
olejových,
1,300.000
na
jest
umělců
umělců
od
tvoření
pečeti
hradě
jest bez-
přístupna
a
umění
ruské
rozvoji.
ne-
nejliberálnější.
odevzdána
obrazů
vesměs
kreseb
5
prvním
v
na
se
návštěvě
o
snažení
umění,
přání
ostatní
v
co
jakousi
dle
velkonočních,
zajisté
umístěna
Galerie
a
i
zdrželivý.
a
pondělí,
jest:
které
pravidla
»Galerie
hodin
4
10
hodin.
zní:
vyjmouc
den,
od
října
1.
1
§.
jichž
tak
přístupny,
přesně
vydala
liší
se
prázdninách
jsou
upjaty
také
se
dárců
obou
obrazárny, platně
atičností
kdož
obzoru.
velice
ústavů,
návštěvy,
doby
co
zachovala
duchu
v
i
pamatovali
o
obmezeně
jen
podobných
aristok
pochopitelnou
a
buď
kdož
ty,
svého
které
města
bývá
menších
větších
32
představuje jeho
nemá
Vrstvám
na
galerie
galerií ruských,
těchto
v
škerém
a
den
v
všechny,
na
rozšíření
k
Treíjakovská
zavřeny
jsou
a
celému
a
ráčí.
svátek;
ve
studentstvo
na
používají
státních
od
buď od
prázdnin
a
Co
Boží
majetné
Pamatovali
neděli
v
ustanovením
Tímto
jak
jen
Národu
zaplatit
zalíbit
jí
se
obrazárnu.
pracující,
letních
vstupné
mi
vypravovaly
IV.
staveno,
vrstvě
11.400;
vpouštět.
zástupy
ty
vykaměsíce
sváteční
dni
velkodušnosti
samotný.
celé
lidu
navští-
1894
Novgorodě).
nával
vyjmouc
vyjmouc
o
ani
do
paviloně
v
Vasněcova,
podzimní
a
(Tak
Nižním
v
zimní
dni
9500
3900.
diagramy
ruská*)
ne
rok«.
nejenom
kdy
svou
čas
volný
dar
přejí,
rok, ve
nemén
může
si
celý
po
Nový
a
sbírku,
svou
všem
než
toho
opravy;
mluví
dárců
si
3700
věčné
na
otevřena,
vánoční
a
odevzdávají
všední
budiž
galerie
ustanovení
Toto
týdně budou
nutný
velikonoční
hod
dni
čtyři
po
přístupna
kdož
všem,
bezplatně
časy
budiž
»Galerie
asi
V.
R.
zimní
od
zrovna
doprovází.
horlivá.
a
Měsíce
výstavě
sváteční
ve
a
že sobě:
vymínili
statistické
127
o
za
hostů.
nejmenší,
-
atd.
čilá
návštěvu,
zují největší
chvála
zakla-
e;
revue
od
obraz
nový
!
to
ročních
její
dá
obrazy
umělecká
nádherná
velmi
je
87.561
ji
milé
dojem
totiž to
pouhý
roč-
z
nad
galerie,
hlavní
A
kupuje
veliká
jejž
»Bohatýry«,
letní
odbírají příchozím
rublů,
a
která
Moskvy,
1896.
r.
zakoupil
Návštěva
staroruských
ve
že
oznamuje,
bylo
vyšlá
maličkého
do
Cítíš
sídla.
panského
Vejdeš.
modrých
se
do
jdeš
125.000
udržování
na
Michajlovič,
dni
tyto
v
Mi-
jednopatrový
vlevo
umělců.
ruských
kapitálu
města
r.
náklad
Tak
r.
Pavel
datel,
ti, když
se
8000
vilo že
sadu,
5000
příspěvku
.
.
to
kreseb
Sergeje MichajloviČe Treťjakova,
od
ního
asi
dům,
svůj
galerii.
pro
.
.
421
od
základního
úroků
z
572
olejových,
.
pohřížen,
Moskvu
vkusný,
nádvoří
čisté
na
se
maleb
děl
plastických
věnovaného .
dubové
dumy
za
budovu a
10
1427
galerii
v
Doplňuje
kupecký.
dvéře
v
on,
Treťjakovové
jednoduchý
bylo a
posvátných,
červánky
dům
na
hospodyni
chajlovič vystavěl dům,
svůj
domovu
mladé
k
Tu
k
hosty
70
Paramonovič
Stepán
krámek
tmavý
mhlivé
širý
laskavou
přepočítal.
chrámech
v
už
zpustnul
už
Zavírá
'
klekání
už
ztichnu],
stříbro
a
Kremlem
za
řečí
hedbávných,
SMĚRY*
tento
však
čtyřech letech,
umělecký
lečnosti N.
P.
pro
Sobko.
ii
Xyao.Keci
průmysl.)
nennaa
Illustrovaný
podporovcání (Předplatné
umění. pro
měsíčník V
cizina
Císařské
Petrohradě. 10
rublů
na
Spo-
Redaktor
rok.)
»VOLNE
71
k
se,
nim
rovnávat
také
která
a
Rusové
jako
sám
marokov a
tairea; praví
něm
o
ruské
ba
své
na
zpod
čas
malířů
že
pseudoklassiků
okolí Ne
ji
zdravějšího
zájmu
rozvoje,
Tu
a
petrohradské
Rafaelův,
(dlouhými
zde
iv
poučení
Římě
slovo,
Sorrenta,
Albana
těchto
jeho
jen
přírodu,
Je
slavený
g
připravovával
o r o
se
než
byly
státi
jako
tyto
v,
nadšený kreslič
prvý k
Ra-
se
práci
beděv a
ze
je
(1812 —1837)
barev,
hry
plátně
na
rodu,
oba
tak
a
jež
se
viděl
v
zachycovat;
intimně.
své); b
V
mých posledních
a
effektů
otvírá
mi
oči,
z
ajá
byli
stávám
ruský
Le-
Šěedrin
a
jasu,
snažil
a
poeticky všech
se
vy-
opravdovými
italské
se
se
Silvestr
vzduchu
zíral
zbavuju
»
podobně.
volného
přírodě
jali
Rabus,
objev,
zemřelí,
syta
Říma,
rozlehlejší,
Něvu;
činili
druhý
»Ponenáhlu
Příroda
jiní
záhy
radoval
první
;
Vor
(1791 —1830),
a
(1753 —1824),
maloval
.
ještě
do
se
domově
zamyšlenější,
.
skutečná
příroda
po
za
divu
Benátkách, Tivoli,
v
Aleksějev
sice
je
konečně
je
zatoužili
atd.,
práce
překvapením
s
namalovali
když
Marka
své
Vábí
není
vábí
Benátkách
po
LebedČv,
talenty
Sv.
vážnější,
Tak
Canaletto«,
a
Ale
vymyšlená.
Rovněž
doby.
že
cítíte,
motivů,
odchovanec
v
na
se
pří-
předsudků. otrokem.
jejím
v
Sebujev, Bruni
však
jadřovati.
té
Vene-
»klassiků« !.
těch
Módy.
žně,
pastvu,
pokládat
tam
italská
italských
cítění;
těžší
slibující
napodobující;
modlitbami
nikoliv
jiskerka,
pracím
ruské
patrnou
as
Avšak
hlavy.
neosmělil
se
krajinářů
u
příroda
a
prohlížíte
přirozeně
»Rus,
mnoho
mužické
-
odvodních
nestál,
života,
k
se
kromě
ale
jenž
zaradujete
obrací
tehdy
vojáky,
cizinec,
se
prvý
jeho
z
vláda
byla
se
Šěedrin
(1737 —1773), první
Akademie,
však jenom ctitel
bez
ne
zastavíte
básníka
udušuje.
které
Losenko
vnímání,
prý
již
nestaral,
se
zachycuje
mocná
hle,
něhož
úryvky
významem
radostí
u
tam
sem
názoru,
i
rovné Tak
nejen
nikdy
Zauervejd,
Tu
o
(1777 —1832), současné
předvádí
(1779 —1847),
mužíku,
dovedně
šíří
zůstal.
maluje
s
smělé
tak
k
rozvoj
.
a
podivuhodné,
prokmitá
nepochopujc,
bez
počátky jinde.
a
své
tuto
nikdo
cianov
Dmitrijeva Kantěmira, vzhled
smělý
paruky
.
ruského
prvního
a
později
Ale .
Orlovskij
—
zálibu
také
přírodě,
Ra-
Rafaely, když
atd.
malba
Venecianov
láskou
tak
ještě
cizincem
komisí
Vol-
mělo
trochu
něm
po
Su-
věnec«
podali
dlouho
Antiocha
neobvyklé
jiskra lepšího,
u
vedle
nastávající,
kladli
hned
atd.;
ruského
své
a
dchne
Cheraskov)
Wouwermany
Jako
dobro-
básník
už
vější
72
»ruský Wouwerman*, první
ne-
Cicerony,
stavěli
dobu
tu
alespoň
knížete
pseudoklassika,
ho
aby
verši
své
slávu
Fontaine
v
Poussina
neodvratný.
ten
mělo
tož
skutečné,
prošlehuje
ala
u
povrchní
sebou
při-
Tassovým«
se
př.
nás
Nejedlého
literatuře
v
za
pochlebném
v
Rafaela
jest
míti
Racine
»jemu
Poussiny nad
blíží
(na
j.,
a
Jako
Vojtěcha
nebyl prý proti tomu,
ještě
ne
se
neb
známka
dětinskost,
všude.
tehdy
chtěl
malířství
také
měli
Malherbey
Pindary,
to
stánce
jeho
přirovnávají
se
básní
»Z
Virgilův,
cinea
objevuje
říkali:
myslně
záhy
Přirozená
dávají.
vyspělosti,
duch
velmi
SMĚRY«
a
vlašských. Saturnovi
následovník
jiní
malují
Tu
Poussinův,
náboženské
Akirnov
ostříhávati
zcela
křídla
Ba si n,
S t
obrazy úplně po
e
za
francouzsku
Amorova.
Tu
j
e
n,
vlivů dává
k
zajíma-
POHLED
motivy
Z
duši
ruské
všecko i
obrazech
je
vlašské,
přírody.
VÝSTAVY.
nenaleznete
už
jednoduché.«
Jeho
prozrazují
jeho
toto
komposice
Příště
obrázky, pronikání dále.
FRT.
BÍLEK.
STUDIE KE
KRISTU.
NÉ
»V OL
77
NAPSAL
J.
četl
první
povídku
prvního
dílo
řádu,
míhají
se
matuji
se
paměti
v
poměry
děj
i
mé
již
dobře
zcela
který
více
po
let,
jsem
co
bezměrném
zá-
konečně
dílo
vytvořil
epochální.
že
Přirozenoť,
MEDITAČNÍCH.
třicet nebo
asi
umělci,
o
nepříznivými
s
pase
tak
tomu
78
ARBES. POVÍDEK
SVATÝ VÁCLAV. — Z Už
SMĚRY«
mnohé
podrobnosti
jen jako
aspoň
některé
na
Přes
mlze.
v
povídky to
pa-
význačné
mo-
menty. V
povídce
který
byl
se
k
obrazu
měrné
partie
neb
líčil
aspoň
že
při čtení
celé
duše,
úspěchem
docílil
Co
vše
aby
ideální
lásky
bez-
a
tváři
obraz
vané
milenky
v
konečně
se
dovedně
přiro-
a
Pamatuji
korunován
zápas
tak
že
stalo,
pocítil
že
umělec
vlastního
svého
vše,
to
útraty
na
vlastní
našich
Moderní
i
novellisté
románů
před
půl
dobývali
čtenářek! i
bylo
vkouzlil
zničil.
romanticko-
stoletím
a
sympathie
neboť
tehdá
na
zbožňo-
úmrtím
oněch
z
umí-
když
svůj
obraz
jedna
jakýmiž
nad
výraz
právě
dříve
svých
čtenářův tak
málo
dnů.
autoři
pseudomoderní
dlouho
čtenářů
hoři
pamatuji
ideální
šťastně
ten
osudech
o
okamžicích,
v
výraz
Pravím
a
oduševnělý
teprve
rukou
bylo
nevím;
vypravováno,
to
byla
novel
způsobem
asi
zoufalém
povídek,
čtenářek.
dosti
jeho
krutý
vystihnul
pak
cizozemští
za
na
trýzněnému umělci
uspokojení přes
modelu
všeho
povídek,
byl
milenky
svůj
erotických
po-
nezůstala
přesvědčivě.
duševně
toho
když
a
Dle
možnost
tvoření,
dosti
míře
jisté
jakým
a
své
rala,
právě
a
dojmu.
když
umělec
že
jen,
počet
snažil
se
zbožňovaného
přibližnou
vypravující
druh
okouzlujícího
jako
model
za
člověk.
jako
mnozí
její
byl podrobně,
uměleckého
v
úspěchu
štěstí
líčen
přál jsem
a
zvláštní
jsem
již
tajův
do
všeho
Dle
zeně
zamiloval
marně
obrazu
tahy
skytajíc
hlubokého
bez
mne
v
léta
po
zápas umělcův
povídky,
nahlédnouti
se
Dolorosy,
tvář
si
malíři,
bolesti.
Duševní
z
zvoliv
okouzlující
v
vroucností
svou
a
chudém
o
výraz oduševnělé vroucnosti,
idolu
se,
šlechtičny
Mater
vdechnouti
tato
veškerou
s
čarokrásné
do
totiž
vypravováno
získati
dospělých
ovšem
se
K.
pro ;
snaží
své
ale
plody
také
ŠIMŮNEK.
větší STUDIE
marně ..
.
Z
PRAHY.
Z. BRAUNEROVA. V
ŠERU.
v
Čtenář,
obzvláště
než
starosti,
feniků
německý
čeští
My
všech
snů
Přes
to
nezáleží, koli
a
svatého V
někdo
bude-li na
vkus,
několika
Václava,
konkursu
měrech
mají
Nebylo náhodou
zálibu
málo na
lety
a
čili
módu
byl
byly
poprvé,
i
socha
co
hlavou
se
nic.
určen
v
mojí
si
také
kde
takového
všelijaké
právě
prostě
a
díla
byti
konkursu
myšlénky.
nebo
několik
za
proslaveného
takého
a
dospělou
na
alfou
kterémuž
jako
na
skončím:
pedantický
monumentální
a
omegou
tom bez
pranic
jakých-
umíněnec.
jízdeckou
sochu
důstojný.
obvyklé
podmínky:
postavena
povšimnul.
jako
asi
—jak
na
.
zajímavosti.
člověka,
střízlivě
socha
skoro
valné
tak
»řemeslném« má
tak
konkurs
vypsán náklad
míti
.
čtenářky
na
zpupností
začínám
ohledu
provedeny,
jsem
nemůže
koupí
dávno
již .
erotika
A
buď
i
sensačním
jiné
cizozemského
díla
přirozeno,
jistou korporací
také
některého,
hlavně
vzdorovitou
románu
po
konečně
si
nebo
odkázáni
kohokoliv
jejíž provedení
model
zavířily
případ
naslouchati
uvedeny
býti
sice
neerotický
jak
sáhne
zcela
dosvědčují
doklady
nejvýše
český
neerotické
vypravování
Na
»proslavujícího«
doposud jest,
tisícerá
zaeskamotuje,
vydluží
se
teprve
kterýmž
pro
vypravuji
ohledů
Před
přání
rukou si
tudíž
jsme
mládež,
do
jak
vůbec.
povídek
nebo
reklamou
povídkáři
dospívající
nebo
čtením
překlad
má
Cechách,
v
reklama
mu
nejrafinovanější
nebo
čas
mařil
kterou
povídce,
po
aby
nás
u
Ale
v
jakých
roz-
atd.
tentokráte
zajisté
jen
T.
KALVODA.
CINTORINĚ.
kolik
Napadloť mi, kolik
z
u
tisíc
nás A
celá
cen,
věru, armáda
se
loterií. na
A
dle
vším
kurentů se
utěšiti
i
Umění
zamne
jemnými pocity
by
nás
u
pouze
jim
bylo
lidského
bylo
se
Čechách
v
podařilo tímto
již
získati
vypsáno; kterékoliv
způsobem
jen
pouze
.
.
jen
tebe
nemůže
tvého
podaří
se
věci nebo
srovnati
se
že
se
sebedůvěru,
a
súčastnila
takovéto
možná,
se
talent
tvůj
účastní. míře
jisté
v
jakou
s
doposud
a
konkurování
a
své
ostatní
.
.
.
bez
po
osvědčí,
Z
druhé,
.
.
desíti,
Ostatní
vůbec
u
mohou
nás
ovšem
závistí,
po
a
nebo
že
a
práce
jen pouhá
lítostí
a
.
.
snad
a
na
dvaceti
zdař
i
aspoň mimo-
bůh
a
více a
kon-
mohou
.
relativně hrstička
vůbec
neb
následkův.
případě
pracovali
světa«
uznání
tebe
pro
někdy jindy
nejvýznačnější
českého
veřejností
prospěšných
tři .
talent'
zavíří
nemění.
nebo
[obecenstvo
nehty
zůstati
dva,
zvítězí
ti
tvoje
se
Oči.»celého
zajásat.
Jméno
pranic
snad
jim
vždy
milovné
hrýzti
než-li
můžeš
jednou,
obráceny.
podstatě
ruce,
konkursů
takovýchto
Pokus
trpělivost
neobyčejnou
.
pokus
ne
si
!
na
na
že
byť
bylo
života
let
jsem
jinak,
vyhraješ.
zpravidla jeden
nadějí,
dokonalejší.
nemohu
že
talentu
tím
zvítězí
Obyčejně,
ti
budou
odměnění
Než
usměje
se
ínteressentův
kolik
slovy:
připomenul
výsledkův, Možná,
štěstí
aniž
súčastnilo,
jiných umělců
i
výtvarných
podaří-li
řádné
jinými
úžasem
s
Vsaď!
tebe
jich
se
druhu
podobného
proexperimentováno.
přímo
Soudím-li s
neboli
Cechách
v
umělců
výtvarných
vypsaných
konkursů
set
s
neb
absolutně
zajásá,
jakýmikoliv
nej-
vítěz
jinými
si
pří-
»V OL N
83
Co umění
je
umění
po
nich?
konkurovali! Konkurovali i
nemilé A
Nikdo
toho
umění
v
přece
byl
úplně
vůle.
vlastní
trpké
a
jich
Konkurs
z
ba
světu,
milovnému
.
ské
aby
Než
snášejí
zdálo,
.
někdo
činěn
býti
odpovědným
za
ne!
»osvědčují
a
své
Mají zcela
až
výše
k
metám
stupným
i k umění
jak
umění
jsem v
.
umění,
genie
své
jako
četl, a
mé
nedo-
té
chaos
totiž,
doby
mnohá
rukama
mýma
pokoušel úmorně
se
básní
znati,
že
vatelů
a
Někteří
příklad
Jiní
nad
mnohé
si
a
z
v
obraznosti
po
dílem
změnění
pomůcky,
zcela
skladatelů
tomto
než-li
fantasie
výkladě snad
již
modelu
.
chtějíce
.
ve
klín
k
a
oněch
vy-
umělec,
vážné matroně
á
to
nebo
jedna
hlavně
a
táž
umělecky tvořivé
nejpružnější nežli
jen
?
překonati
variacích
více
poskytnouti
sebe
byl
nejdokonalejší
myšlénka,
ani
i
celku
v
dílem
nesčetných
nemůže
pouhého
po-
formálního
od-
.
!«
ne
mi
napadlo
podobném
vavřínů,
po
zakládající
kulmi-
točí
Zde
v
se
němž
nejdokonalejší,
s
výrazem
A
jak už
bezúčelných
znázorniti bitevní v
výtvorů
země-
sice
a
poli
nelze
jakých si
již
mohl
především
jen
zase
tradicím.
získati
dávno
práhnouti
by na
»Na
původnosti
umění
stojí
dílo
tudíž
pouze snad
kolem
již
ve
ústředního
všem
všudy
nepřekonatelné
—-
skutečné mrt-
Pietě
gladiátorů
může
že
druhu,
na
byť
se,
pře-
absolutní.
.
chladnokrevností
tohoto
věků
proti osvědčeným uměleckým
bodu,
jako
aby
novým
některého, .
aby
vypravo-
dávno
v
myšlénky
možno
umělci
několika
základní
směřovati
díla.
soudnému
těchto
byla
byla
stínu
umělců-reků těch použili, jak známo,
tváři
která
látka,
jest
myšlénku
tuto
prohloubení
jest možno,
táž
a
zá-
kdy
nemohl
zdokonalení
rysech
znázorněna,
a
použil,
, jsem jinak,
dosáhla
Jedna
.
jejich rek-umělec
tomto
položili
již
bolesti
ať
bodu.
načního
voly,
jsem
nemohl
básníků
hlavních
»Ne,
onen
iv
v
básník
zajásal
ten
a
nimi
duchaplně vylíčeném
vypravovatelů povídek
cíli,
mezi
nebo
dle
k
dospěl
uměleckých
obdiv.
připomenul
byl
i
konečně
všeobecný
Ano,
z
umělec
jistému
geniálnějším, domníval,
pouhá
okamžiku,
základní
prodlením
vznikly,
tudíž
a
kříži
na
všecky umělecké výtvory
knih
prvního řádu
dílo
kouli
povídku
nebo
k
bylo
byly již
mi.
Neboť
Krista
znázorniti,
formálnímu
kdyby
od
pokus
umělecky
tisíce
A
totiž
kdy
někdy
onu
báseň
skladatel
geniální
duševním
budícím
jichž
o
svízelném,
processu
na
obsahu:
jež
přirozenosti
formálnímu.
již
se
znázorněna.
další
hlédnouti
obdobných.
na
obsahu.
nebo
hudební
sochař,
malíř,
byl
jsem
níž
o
strnulou
a
přihlásila
podobnénapadlo
a
docílení
k
nanejvýš
A
rozvířila
ta
k
duchu
povídka,
vzpomínek
co
povídka
podobného
mi
to
umělecky
znovu
nežli
proti
vzpomínka
a
časopisů nejrůznějšího
črta
s
již zmínil, pravý
zcela
duchu,
v
vše
jen
Každý
nejdokonalejšího
napadla
proputovalo
také
Krista
právu.
myšlénka umírajícího
poprvé
vždy
skoro
a
svému
zdokonalení
nenovou
mrtvoly
přes
netalentovaných
umění
tak
jsem
byl
se
Od
chtěje
člověka
model
za
meditací
touto
s
ku
skepse
ku
pouze
zrakem
se
zároveň
čemu
.
nedohledným
resonoval,
duši
umělec,
spo-
.
.
Najisto
a
A
příšernosti, jaká
kříž
na
.
.
kladní
a
si
přibil
moderní »K
.
tak
právě
dokonalosti
slunci
k
talentovaných
a
kříži,
mi
se
nejreelněji znázorniti umírajícího
Avšak
umělci
jen dále,
proto
skvostů
milovném
obecenstvu
.
upřeným
výš
na
se«
děkuje
Umění
nás.
u
umění
v
»osvědčily
umělecké
pravých
příznivce
mezi
přívržence
méně
možná
jak
podobné,
a
vsak
se
pak
.
.
i
se«
řadu
lhostejném
A
.
Konkursy
nekonečnou
jim
co
. .
jinde
to
.
vypravování, kdy
jednom
v
živého
netalentovanost ?
Ne,
Vše
dosti!
.
lid-
v
svíjejících
se
Jiní
nemocnicích
v
mukách
krutých
v
se
.
Může-liž něčí
lože
u
nevyrovnalo
čívala
jen
vždy
talent .
tváři
zračící
bolesti
odstíny
studovali
nemocných
.
.
konečně
rozhoduje
Mnozí
dobrovolný. tedy
84
SMĚRY«
samému
i
nenutil,
Nechť
následky
É
vřavu,
nejkrutší
vrhli
se
seč. .
.
mé zdánlivě
mětu,
od
za
takových neplodných
meditací beze
něhož
často
všeho
byly
se
a
stává
impulsu vrátily
původně
vyšly
více
méně
myšlénky se
k
předk
po-
85
»VOLNÉ
vídkám,
básním
nadlidském dí:o
začasté
teprve
svému
myšlénka
zvláštního
ty
menouti, Ve nané
s
jež jsem
plody,
nejzávažnějším
v
všech
bylo
umělecké
si
dílo
podrobně
as
miniaturní
bravurou,
ale
konalosti,
všech
ve
bylo
způsobem jakýmkoli
i
A a
zpracovány. doko-
svrchované
posléze
ať
také,
do-
již
a
hned
to?«
si
Najisto
jen
natažen
cosi
otázku
proto,
neúprosná
se
sama
aby
kontrolovati.
chtít
leckého bo-li dílo
se
díla
v
snad
jsem
skepse
zodpověděla:
čtenář
Aby
nemohl
prvního
Krátce,
odporný žádného
řádu
mu
nebo
šlo-li čili
virtuosní
démon
jiného
chceme-li,
nápadem
Nyní
takovýmto
ba
ani
vyřídil
že
i
já
neplodným uzdu
své
že
dům
mimo
mi
následujícím někdy
leže
pracovně,
uspořádal
a
chtíc
budu
ve
kdesi
abych
bezprostředně
v
napadlo,
vztyčil,
se
divanu
upřímně přiznám,
se
proud
v
.
.
.
den
týž
týdnu
ne-
kra-
napsati
vůbec
ovšem
předmětem
taktéž
původce
jeho
dokončení
po
ani
dílo,
jež
byl
zničil.
tom,
co
jsem
předeslal,
byl
byť
to
snad
nena-
nezajímalo
jako
umě-
případný
skutečně
umělecké
jejímž
historie
lásky,
by
možno
jej
byla
zajímala
domysliti,
se
v
jak
ne-
situaci
se
nalézám .
. .
o
umělecké
nic.
tato
skepse
účele,
tu
povídkovou skizzu,
bude
nějaká básni
bizarrní
vypra-
přesvedciti, je-li popis
povídce
slovy:
byl
starém
všedního
choulostivé
jinými
nepřípadným
jsem
svém
na
mnohého
padlo,
vůbec
zaražen.
když
zcela
Po
vujícího
jak
zničeno.
ozvala
také
nebo
dlouhochvilným myšlénkám popustil
tinkou, »Proč
snad
a
já,
prudce
použitím všech
dílo,
skutečnosti
ve
myšlénkou,
touto
meditací
mých
vylíčeno mnohdy
a
dílo
jako
Závěrečnou
pouhým
ještě připo-
popisováno,
a
umělecké
neexistovalo.
všechny
konečně
a
stylistických pomůcek popsáno s
mohl
vzpo-
takové
poněvadž
líčeno
bylo
ku
Napadlať
byly
momentu
vznikající
mým
a
86
oklamán,
též obdiv.
druhu.
jakou
po
vytvořili
upřímně
se
mozkem
přímo virtuosní íinessa, literární
takový
a
přiznám slehla
kteří
konečně
nadšení
nyní
zahanbení
mínková
umělcích,
o
namáhání
budící všeobecné
A
mi
črtám
a
SMĚRY«
hnessa
neměla,
houževnatě nežli
aby
byl
jak
mi
našeptával, čtenář
JAROSL.
Bylo
září
v
náladových se
hrouží
PANUŠKA.
ČERNOKNĚŽNÍK.
a
dnů,
právě kdy
vzpomínky,
jeden
člověk
jež
se
oněch
z
o
samotě
zase
proti
podivně tak
rád
vůli
člo-
»VOLNÉ
87
SM
ĚRY«
88
nenadání
Z
pronesl
mně
vzácného
nadání,
bodrým
já poznal jed-
a
sochaře
přátel byl
který
k
sobě
šlehla
duší
upoutal
pracemi
řinčivě
pozdrav,
svých mladších
ze
Kdosi
zastaven.
byl
přímo proti
sokolský
tonem
noho
jsem
několika
již
všeobecnou
po-
zornost.
Bezděky
?«
»Konkuruješ přece
aš
tváři
»Já?«
létla
ti
chmura
lehýnká
náhlého
míním,«
pak
»Nemůžeš
k
Václava!
.«
lehkostí kterou
odpoale
úplně
všickni
poraženi,«
člověka,
který
dávno
už
šlo,
.
slovu.
jsme
hlavu
na
jsem
konkurování
jest
tentokráte
o
přec
přítele poškádlil;
bych
bitvou
ležitost,
však
kterému
chtěl
rozmaru
nepřipustil
bezúčelné,
hravou
vyhrkl
.
záporně, mne
konkurs
nevěděl?!«
svatého
sochu
»Tentokrát
před spustil zá-
byl
zrale
pro-
ŠALOUN.
L.
myslil
PODOBIZNA.
pojednával
a
telisující
problém rovněž
veka mavé
mi,
zakroužil
domovní
překročil
jsem
jako by
Ničeho šlénkovitě
si
po
mne
du-
z
netěší
a
rmoutí
a
ještě a
práh
ulice
do
dech
ovanul
ale
jež
jsem
Bylo
právě
zároveň
a
několik
loudal
ulice.
duším,
nebolí
se
a
nejvšed-
ve
»Což pak že
ulic,
übírám.
aniž
mi,
bych
bezmy-
jako
pranic
také
bezpochyby
se
všem
neláká,
nehněte, bych
si
byl
byl
ne-
pro-
vědom,
nevíš,
strovské
znalců
českého
psán
jen pro ať
komu,
je jisto: šího
až
žádné
již
.
aby
komukoli
dosud
odstínech?!
již
jako
pravé
—nadržuje?!
původce
modelu
a
že
budou
se
tak
všichni
že
mi-
obdiv
zasloužený
neřeklo,
se
vědět,
několika
před
konkurs
konkurovat
pochybnosti
podrobnost
okamžitě
vzbudil
umění
v
tak
ještě
nyní
.
forma;
bude-li
chtěl
nechceš
Ostatně .
baga-
rozřešen,
nýbrž jen
práce a
vystaven
laiků?!
i
nebo
s
umělecký
jest
některá
snad
takovéto
dílo
že
něj
o
věci hlavní,
model
byl
se
nežli
nezbývá,
nikoli
to
by
nyní
definitivně
již
ten
ní
neinteressovaného.
nevíš,
pak
kdo
každému,
lety veřejně
nebaví,
kam
že
všední fysiognomii ulice,
byl
nevšímaje
střízlivým
proč
bezúčelné
v
střízlivosti.
nější
šel
zvrhávají
pokusiti,
jakmile
můj
zrak
těm
rády
reflexe.
Než
bylo
tak
o
nonchalancí
»Což
a
nebo
vyčítavě.
jsem
uraženého,
pouhého
vlastní
pře-
jeho
který
pranic nezáleží.
nežli
přítel
cyni-
rozmrzelosti
bych
tonem
urážce
vědít
tvář
a
nevíš,
připomenul
prudce
Z
ani
pak
»Jakž
mínit,
skoro
sklamání.
»Vždyť
na
napadá?!«
mužné,
v
podával.
tónem
se
došel
přítel
mne
mi
pravici
zasmál
»Co
lakonicky
se
bezstarostnosti
výrazem
ckým.
optal jsem
důrazem, když
s
ušlechtilé
s
vzpomínka
konkurs.
na
a
mojí
byl se
Neboť
vy-
nětolik
nejzdařilejstane, ostatní
není kon-
»VOLNÉ
89
kurenti
právě k
své
této
v
svědomitější,
nostech
vdechl
svému
slovem
řádu
jest
mém
po
ARNOŠT
celku
i
jiných
konal
iv
dílo
nej-
Vždyť
jsem .
Ale
.«
.
»Skoro za
život-
visti,«
pravil
zdá,
ovšem
nevěřil?
bych
oči
vlastní
na
pře-
předešel.
jako
horlivostí
s
Nezávidím
díla,
mně
umělecké
ironii
kamaráde!
»Proč
svým
přítel
mi
se
kládal
Jsou
časem
se
podrob-
naprosto
odpovědít:
jsem
svědčil
studia,
prvního
náhledu
90
Chtěl
byl
talent
oslňující
mistrovské
překonati
svůj
nejhlubší
a
v
který
té
práci
chceš-li,
ba
překvapující,
nost,
byl
který
k
velký
nejvšestrannější
dílu
byl
mistra,
přivedl
práci
úplné platnosti,
který
Překonati
překonáni.
SMĚRY«
slova
bys
řevnivosti
má nebo
věř mi
nemnohá,
zá-
»Nikoli.
enthusiasťy.
mistrovi,
po-
slovo!
na
musí
před kterýmiž
HOFBAUER.
DEKORATIVNÍ VÝPLŇ.
nemožno. sama
A
sebe
ten
se
mohl
toho
překonati by
bezpochyby
Nevím, tvářil-li jsem poněkud přítel
příčiny se
mi
v
očích
mých
jen
neodváží
překonati
mistr
díla
sám.
prostě
dokonalosti,
se
při
nedůvěřivě náhle
zpytavě
»Nevěříš?«
jest
každý
z
té
pří-
po
podobný
i
dílem
umělci, mi
optal
vyčetl
do se
v
nebo
proudu
panegyrickém z
řeči
nějaké jiné ustal
a
za-
očí. po
který
taj no,
nedůvěřivost.
jako
by
byl
nesnadný
jak
takovým
Václav
svatý
Jako .
podobnými problém
.
.
není
sujety,
bylo
mistrovi
rozřešiti.
pravdě hovost.
My
jako chvíli,
obírá
se
A
kapitulovat.
právě mistrův
jest
Chtít tomto
závistník
nejzavilejší
zbytečný.«
naprosto
výkladu
to
oclvážiti
se
nepřekonatelnosti jeho
pokus
díval
je,
poněvadž jest vůči
příčiny, padě
Pokusu
ráz
epochálního
Slovo
výtvarní odborní
znali, že umění.
to
nebo
vylíčit!
slovy
lidské
umělci
znalci,
jeden
z
díla,
naznačiti
jen
pokládám
jest naprosto
nemáme
je
kritikové.
arci Ati
nejskvělejších
za
po blá-
málomocno. tak
v
všickni
moci do-
triumfů českého
=
Příště
dále.
=
»V OL N
91
SMĚRY«
É
92
PÍSEŇ INTERNACIONÁLNÍ.
JVlně Dnes
ale
hruď
ten
lid
má
bily
ve
byl,
národ
světoobčanská
náhle!
zachvěla
se
národ
lhostejný
Neb
národ
síly!
nezvyklé
v
pacholků
Můj
tvář!
můj prostý
sveřepé
muce
ruce
že
a
své
při stih
jsem té
o
tvář
lidu
v
žluči svém
halil
se
hluboké
žhavou
a
nitru
sám
lásce
a
národu
duši
sebou
před sám
k
jich
rty
já
a
krve,
metaly
probudil
se
špíirp,
a
sliny
teprve!
lásku
prochvíval
mou
lednou
v
zrak
ve
do
zdrásaly
šklebivé
kalu
plné
nehty,
mého
zduřelé,
mu
výbuch
jsem
drápovité
a
bily!
A
Jich
žel, masku
kdys
nevěděl. VLADIMÍR
MÉ
Jůřovořím A
nejsi
poupě měl
Jest
mi
z
dítě,
lidských na
kde
zalévá
barva,
vše
tě
jedno,
tebou,
ta
jediné
čas,
tichu
v
než
vzdálenějším,
mých
jsem
stejná ta
s
a
vůně, síly.
vláha ten
nebo
jimž
tklivé
nové
ty
mám.
ode
A
tady
bytosť s
Ale
živa
za
lidská,
tobě.
Ale
ta
jsi
má
je
mosty
jsme
tebou
s
částí
bylo,
ač
dítě,
nedostupným čím
jsi
bytosť
tebou,
k
mne
Budu,
puky
jak
já hovořím
tím
všady.
jedno
nyní,
Hovořím
ruky,
jedné
tvar,
Jsme
jsi
navždy
tam
kvetem
nás
tě
nyní
Tys
živé
robátko
nadějí,
UMŘELO.
sám.
noci
bylo
DÍTĚ
květy
tím,
co
žádné
ty,
v
to
2/adumán šumí
mech
lán
A
proč?
..
jedněch krajů.
nás
pojí, jedno.
nedohledno
co
ji
mraky
sten
zhojí?
kraj
dýchal v
mhou.
podzim
na
dávný
na
růže,
světlý v
duši
teskná
šťasten
nikdy
PROKOP.
pro
ně
když
máj:
v
nocích
noc
Na
V.
lesy
jsem,
neznámé
zatopen
.
háj
luzný
rozkvet
jdou,
tichý
za
zbloudil
oblohou
.
DNŮ.
v
vřes,
a
nestrou
se
.
bolesť.
Daleko
pokropen
tesklivou
dálný
poli
les,
slzami
v
v
ZAVÁTÝCH
tajů,
sestrou.
rodnou
tajem, kterým jsme hledím
těch
KAREL
SMUTEK
HOUDEK.
plála
vůně
květ
něm, den
uvězněn,
dnem.
myslím
čas, na
hvězdy,
vlas, mé
smutno
je,
tíž, víc snad
nebudu
již. B.
M.
MARŠÍK.
JOŽA
ÚPRKA.
ZHODŮLAND ŠTORFSKÝCH.
A.
KROSTOVÁ.
DEKOR. Z
VÁZA
KAMENINY.
95
»VOLNÉ
PUVIS
PIERRE
DE
CHAVANNES.
SMĚR
Y«
konservativního tlesku
umění
barvy
korun vůně.
si
stromy
rozložení
kořist
za
letos
jen
vysoko květů
a
cnějící,
se
urodilo. de
G.
antické
visie
gendy.
Jsou
mužové a
objevovaly
se
sám
který nežli
v
Puvis
o
líře.
se
Ale
tvořit,
odvarech
vše
starých
čisté
zamlžené
vtipu
jako
jako
a
idealismu,
viděl
svůj
cíl,
forem!
a
pohrdavých
opilým
a
není
vždy
povrhovanych
v
právu
stávají
se
odbývali
blázna
kdo
Delacroix
kdy listí,
a
je
obdivovaní
znaků
na
a
veřejnosti, co
zůstal
vložil věren
počátků a
se
po
desíti
tenkráte do
do
nikdy
Zůstali
mu
dobyl
»\alky«
posledního
vlastně
vyhraňoval.
letech
dechu.
a
Od
úspěchu
»IVliru«, svých
mimo
ale
prvních
jejich
E.
tichém
volání
lidí
tone,
I
nerozeznáte neliší
se
od
cele
Volným
podle
hlasy
večera, jsou
zaujati
při
KROSTOVÉ
DEKORATIVNÍ
NÁDOBY ZKAMENINY.
poetu.
opatrují,
němž
a
ve
klidní,
jsou
kácejí Jeho
stromy matky
všichni tělem
pracují ať
i
cele
před
ním
banálních
nebo
kojí
oddáni V
žijou
azurem
posách.
oštěpem,
děti
a
od
pohybují,
se
vítají
od-
aniž
ale
odměřeně
metají
duchem.
ten
čistým
skulpturálních
šelest
nese,
zrozeny
letí
a
tlumenou,
Vědy
tempem
lučinách,
svým konáním,
břemena,
moudře
jsou
silní
světa
sílu
kdy
zimy
některé
neseným
květnatých
v
velikého
Všechny
ze
lidstvo,
odpoledne,
se
krutost
snů,
podivu-
půvab,
krajem
a
lidmi
jedinou
v
pří-
evokace
pozdního
oparu
splývá
musy
děv.
svět.
mužové
tomu
nezměnil, jenom prohluboval protivníci,
mír
Puvisových.
Euterpe
nežli
padesátého
prvního
svěžest',
ne-
jsme
zastupují
ma-
vysmívá
dříve
roku
objevil
se
Jeho
a
prvního Chavannes
dílech
v
a
mládí,
Vlahý
harmonii
antických a
stáří.
vody
kteří
lidmi,
jeho
krásné
oživené
jsou,
sny
do
neživou
a
kdo
vidíme,
poesii,
le-
a
vytýkali
kresbu
za
visiony
postního
směje
se
jako
měkkém,
šepot
usedají
de
v
jímavou
vy-
nadějeme. Puvis
klid
ustupuje.
koštětem,
tichého
výtvory
platil
jemnodeché
representují
vše
nichž
v
Sorbonnu,
zasazených
kterým
chybnou
a
vyrovnanosti,
vznešený
a
kdysi
a
oznaciti
odmítán,
myšlenek
terčem
barvu
nesené,
kteří
po-
Léto,
historie
obrazů
paláců,
a
Sen,
Musy,
inspirace,
plochy
komposici,
stupni
hodné
poetického jinde
velké
realismus
opovržením
s
a
byli zároveň
malujícího vy
musei,
nepravdivou
mu
smivavých silence
chtěl
byl
průkopníci
ještě
(mám-li
onoho
prvosenky
všichni
to
chrámu
Ne
Všichni
hlasitém
v
Odpočinek, krajů,
a
křesťanské
a
Puvis
a
druhým.
za
Když
naturalismus
a
Puvis
a
Rops
neúrodní.
a
snů,
idealismu.
pohodlných
Courbet
z
divných
a
sebe
jeden
unavení
ne
moderního
nezvítězil
rychle
jen heslovým slovem)
vždy
F.
a
také
krásných
vůdci
úplně
a
zanikli
ale
sice,
Burne-Jones,
rek
zde
dostatečnou
Chavannes
mladí
E.
Moreau,
Práci,
personifikace
stěn
brzo
utonuly
divuplné
zvláštního
co
maloval:
co
zahradě
v
Zimu,
štětce
a
zvláštního
Vyhlédl
podetíná
přízvuku
jiných.
Hle
žnec
96
a
Jeho
tiše,
zvedají
fanfarami
stařeny
je
svému
počínání,
jejich
duších
je
97
břené
hladiny
drobnými
podle
nebo
na
rozeseté
jich
arkadické
essentielním
tajemství i
zjev
přece
a
Odtud
umění, jež
moderního
kvetou
i
Umělec
tohoto
rozkládá
ideální
šeptají
vrby
světa:
v
po se
visie
chladu
jejich,
aniž
zjevy,
půvabných
přoše ve
a
vás
ssaje
chvěje
pravil
kdysi
zabýval
její případný přece
jich
se
viditelný
jen
to
dívek,
vše
Puvis,
jím
do
výraz.
očištěný
svět,
žen
a
jako
o
by
do
krajina
vybudovanou
koncepcí
z
efébu
v
ženy
na
řízy
Puvi-
pošinout
tóny
lesa,
pruhu
malíře
mírnou
kraje,
eklogy
a
duch
v
při
hudbou
tiší,
se
ideje. nich
při
rodiny
kam
místo,
na
práci
a
so-
otřelých
slabých
malebné se
ŘEPY.
materielní
místo
patří
vlastně
co
modlitbách,
půvabem
ucho
obrazové,
otázka,
dlouhém
a
Všechny
od
život
lidské,
obrazů
svých
nýbrž
ozvala
se
konání
jména.
jich
myšlénky,
biskupů,
sbírá
Všechno
lidstvo
blíže
nadechnutým
zároveň
a
aniž
chvíle,
silhuet,
staví
abstraktní
průvody
koupele,
lidí
staral
se
od
dlouhé
po
vítězí.
těmi
a
Místo
by
pestří
se
Paříže,
dlouhořasé
a
postří-
kroje.
jednoty
a
nejvšeobecnější.
velikostí
Opravdu
jsou
idey
obrazy
zjevy
nevědomec,
hledá
lučiny
a
harmonie
nahost
mésta
okolí
synthesu
nevyrovnatelná
ona
dovoluje
mu
z
zamodralá
plané,
voní,
a
nejednou
charakteru.
lidský.
zelenavé
vámi,
oleandry
a
kraje
svém
onoho
nevychází při práci
jeho
světlé
vše
sílu
ideální
pohybů,
povoláním.«
jeho
před
těká
Oko
»Jsem
má
neboť
dívčiny
melancholií
ale
vavříny
a
před
98
VYORÁVÁNÍ
vysněné
dumat
rytmem
únavy
to
rozevírají
se
synthesuje
leží
stupeň
na
postavil,
lovu,
barev.
v
svítí
středověkého
Puvisovo
čisté
alegorií
řídce
Jsou
jako
tom
v
Moře
ale
principu,
vysušuje
a
kvítky.
sousedství
Umění
snít
skály.
výhledy
Y«
SLAVÍČEK.
ANT.
umělec
Daleké
rhonská,
emanující,
nejbližsí
ciální
tiché
a
stejných
sových
nich.
pestrými
a
piccardská
v
kolem
přírody
mír
SMÉR
»V OLNE
Je
je
možno
Vidíte
děje.
práci,
rybáky
jste
zaujati
a
bledých, mysl
lomených
plní
sladkou
uklidňuje.
nevím
ničeho
posledního Y
jeho
mocně
filosofie,
z
hlavou
dechu,
umění
je
vysněný
historie
cosi a
i
šumně
jasně
a
vědy;
rukou.
Myslí
znaveného,
vyjadřovaný.
zabývám
se
viděnou
šelestivě
pouze
formou
svým a
bez
melancholického,
»VOLNE
99
Puvis
jich
de
ale
umění, která
posici,
filosofii
sanční totiž
Měl
naší
době:
hledá
svoje
jícím
třeskem
je
buen
osobitou
v
retiro
zdá
světa.
rene-
této
rozrušujícím
před
barev.
umělci
snění,
měl
němž
v
rozčilu-
a
zlidoví
nová
jara
dobrý
umění.
Máme Tak
protože
je
Tu
provozovaná,
UMĚNÍ
O
PRO
LID
UMĚNÍ
O
umění
několik
napsal
Ferdinand
nedávno
tu
je Co
má
pouze
málo
vrcholné,
dobývá:
vrcholný
volají
několik
pro
umění
je
lidové«
být
jedni;
lidí«
nebo
člověkově,
plastické
zemi
v
odtamtud
formy,
nebo
.
.
kde
tam,
a
zrakům
usiluje
jen
nebo
barev,
a
velikém
ve
tónu,
barvy
do
jenom
neko-
mlhy
poznává
postřehuje,
kdož
těm,
a
nejblíž
je
získává.
ukazuje,
Básník,
odkrývá,
co
učí
který
nás
i
tak
a
ducha
pro
cítiti
nově
umění
místo
nějaké
skladatel,
který
duševními,
životě
v
novými
malíř,
tóny
nám
jenž
lidském
hýbe
otvírá
nebo
důležitost
za
nichž
pravé
oči
i
vi-
hlubinami
ducha,
umění
taly:
bychom
je
čeho
umělcové
jsou
naše
pro
výšin
málo
jich
těch,
býti
opravdu tebe
rovném
zoučko
na
ševní,
geniem
požívat, lidstva
nově
buduje
a
zdravě,
a
aby
umění
dotýkají,
samo
zem
umějí a
i
Jsi
duse
genia zemi
na
lidské.
nich
v
neboť
hledali
nových
všeobecně nemůže Faust
chopeny,
básníka,
genie
krajů.
být
umění
umění
vrcholné
dokonce
splývají
jako
Co
bydlelo
zajímavou poukázal rický k
Michelangelovy nýbrž jenž
malý
nově
nikdy
boje
obrázek
kdož
zastance
lebných
jen
jejímu
níž
přírodní
vyposlouchaným
pocítěnou jemnost,
nebo
sebe
zase
není
nebo
toto,
Je
pošeti-
znepřátelovat obě
Ona
tisíceré
dvě
se
mnohotvárnosti,
jsou stejné péče.
své
snad:
stační
byla
schůzi
českého
osoby
geniálního odmyká
skromnější
dílko
neubírá,
nikde
všem,
které
stále
záležitosti žovati
druhé
kráse,
ukázal
uměleckých
čemž
mělkými
o
kdož
posudků, také
dotýká všem,
břitce
vtipy
památek
s
Chytila
na
sta-
odpoodbýti a
ma-
a
heslo,
pro
manife-
že
rozvaha
Věru, k
umění
spravedlivost,
kolem
se
co
citem
zbytečně
pracovati
hlučněji
dra
studentstva.
vedených
činí
histo-
ku
doba
Týž
c
volba
naši
po-
Chytila.
pražských.
nikdy.
být všemi
Mrštík,
přirozený
uměleckých
správnost opravdovým
Beethovenova,
K.
a
při
vyso-
Vilém
která
části
v
zavržitelnými,
jeho,
Nejen
dal
na
čím
pražských,
prospektů
Šťastnou
znova
řeči
historických
zděděných
Manifestační
dra
pana
Všeobecně
zvukem
lidového.
podnět
přispěla,
památek
těm,
ta-
od
do
odkvé-
a
studentstva
naznačil,
zachování
pro
věděl
k
části
první
v
vebních
má
nemohou
smy-
skupin,
rozkvétaly
hodna
českého
byla přednáškou
rozkvetu
však
hudba
Tu
ustupuje
velkých
1898. (Pokračování.)
vývoj Prahy,
chtějí
pochopeno
v
formách
škol,
kých
na
lidové
pouhé líbivosti
protivy.
svazují
a
schůze
pracuje
aby
praví
chtění.
daleko
umění
zanedbávat
ono,
PRAHA
ono
výšin.
komorní
poslední
i
napřed, Umění
pochopované
Goethův,
Sibylly
nově
vysílává
a
nám
se
lidském
vždy
a
V
lenty,
co
linií
tónu,
je
bli-
cvikem
příbytky se
:
tělesné
zástupové
pěkně
geniů,
novou
kdož
těch,
kteréž
umění«,
slova,
hlavních
umění
svých ryzích
ve
tebou,
za
a
i
slabým
podaří
dál
neko-
zdá-li
otázka
orgány
se
se
zprva
nejdou
lidové
umění
vrcholného
Umění
brzy
opanované vyvstanou
toť
geniové.
vždy
tvou
cvičí
hrnou
opatruje,
stezek
geniem
se
Avšak
přibývá
jednotlivci
za
je
víc
nových
Arci
za
snad
spatřují
břehu ?
podnícené,
Pořád
posilují.
jiti
tak
se
zdaž
nedorozuměním
duše,
namane
když
jsi-li,
a
všichni
osazuje.
mohou
více,
silák,
dohonit?
naší
lidové
kdož
rychle
taký
protože
půdě
umění
ti
vyhledavači
rozvijitelé
cítění,
nevídali
ještě
nikdy
vrcholní,
dobývá,
pouze se
jsme
zrak
abychom
pronikat
se
to
úlohy,
jeho
pěstovat!
pro
všech
jich
vrcholného
sobě
proti
ale
viděli,
na
stranou
vniterný,
dát
umění
obou
doby
přírodním,
novými
něho
bez
leží
co
tomu,
cítění
obratnosti,
důležitost
Ale
k
je
lidském
pouhé
lostí vzdělávat děti
zvané,
tendenční,
mluvu
vytvářeti
o
jejich
nově
a
odrůdy
tak
snadno
ním
za
umění
se
v
následují,
i
pravdě
mnohé
právem
»umění
je
lhostejno
mluvou
zadu
kupí,
Tu
opravdu
bez
přirozené
víc
výsevu
rozkvétat
tělesný
přijímat,
života.
však Umělec
vyplouvá
mnohých
sebe
když
nazírání,
a
ne-
.
slové.
nečna
do
druzí.
mysu
slova
víc
nečností
touto
království
cítění
by
zdravého
v
něco,
stranou
sluch
vniterný,
umění
»pravé
lidové?
některého
od
našeho
sílu
i
tělesný
Avenarius.
volají
umění
co
vychválila
Míním:
A
umění
pěkných mohli
»Umění
samého.
vzdělávat
VRCHOLNÉM poznámek
A
veškerá
aby
geniovy,
tudíž
a
se
spůsobuje
přep3mhové,
jsou
nesprávno Třebas
ostatně
ještě
přepychem
pouze
obejít.
dnes
umění
z
mohl
by
lidského
ostatního
tisíce.
kultura
kterakž
národa,
žně
ze
přec
pro
duchovní
zvýšená
Jak
lidovým!
výšin,
chléb
Zlidoví-li
ducha
dějiny
nejhlubší.
zrna
zjemně-
umělcových.
co
uměním
umění
lidového?
se
jeho
pohrdat
pece
jen
tím,
přec
vyžadují
citů
vycítění
nejušlechtilejšího
rozkvět
METLICE. METLICE.
j. J.
dotýká
zrna
k
výtvory
za
však
bylo
i
zřídka
označují
umění
ostatních
ústrojí
genius,
pro
jeho,
100
geniů
pravých
lejších
býti
a
a
patří
dumavé
její
kom-
v
forem
také
a
vyžadované
a
tvořili
a
umění
něm
pak
představy
a
mluvu
žili
jako
lomozem
a
sny
mistry
očím
attributech
v
Puvisovo
a
nejméně
je,
svoje
době
své
ve
jejich
v
ne
a
docela
svoji
cítil
a
vadná,
staré
úctě
v
akademickým
proto
předmětu.
ně
pro
měl
nenapodobí
se
nesrovnalá,
Žil
Mhavannes
SMĚRY«
k
historii
která
nikde
a
nenadnáší,
působiti chtějí se
tím
ozývá.
Čím
opravdověji
fedrováním
jeho
vzorem
za
ho
heslem,
důležitější sluší
souvisí,
uva-
jelikož
»VO L N
101
fedrování dosažení
k
níků
přihlásili
měst
Pražských
Pan
zastanců
starobylého
rázu
řad
náleží
přál studentstvu,
aby
první
požadavků
z
obecně
cuj'e
zachování
prospektů
jimiž schůze má
radě
zřízení
umělecké
vati,
níž
tvarní
Doufáme,
starobylého
rázu,
řady
ty.*)
proslovení
odpovídal které
váno
bude
k
šíce
vhodně
nýbrž
vše-
zachování
za
že
jen
tlumočiti Znovu-
jsou:
deputace, má
se
umělci,
domů
chování
zasedati
rázu
náměstí
zakoupených
zachování
starých
zbudováním
a
městskou
staroměstské
radnice
Prahy
Celetné,
zachování
váni
u
báňovité
staré
stavení
Bornmejského,
Vojtěcha
sv.
raze,
Karla
sv.
zachování
komisse,
uchránění
Strany,
Prašné
braný,
střechy
kostela
Klíčů«
»U
průlomu
Václava,
sv.
Zde-
na
nezměněné
zacho-
svatovítského,
malebných zákoutí
Vyšehradské skály
náměstí
a
za-
umělecké
návrhu
dle
Malé
před zamýšleným
která
komisse,
záchranu
o
vání roveň
starala
Praze, dán
aby
agitaci
schůze,
vysokých českého,
studentstva
tou
olupo-
a
která
rázu
se
proto
hlavně
by,
uměleckého.
aby
školách
dáván
v
veškerému
zájem
živý
na
krásu
pro
v
Prahy;
všem,
co
se
týká
když
tom,
zprávu
z
»Ovšem a
jejímž
čeho
jednotlivci,
požadavky.
v
pohledů.
potřebuje
přijdou
s
nebudou-li
krásných
obec
touto
řečí
ať
pana
provedením
tom
činěny
Neboť pro
tak
své
vlastenci
o
prohlásil
nesnáze
úpravy
účely anebo
a
rozšíření souhlas
bývá,
zejmena
nevlastenci
po-
důležité
je
umění
nějak směru
vzdělání
i
historicky
dán
k
že
jejich
na
nepřed-
universitě
dějiny
umění
,
Zádati
doplněni
za
mělo
škol,
zejména
by
,
studijního
programu
býti
však
to
a
spočívá
technických a
tomu
histo-
nebylo jaký
vůbec,
če-
středních
ve
ocenění
a
nedostatku,
důležitosti
ze-
vysokých
a
již
aby
studiu
výtvarného
svém
manifestační
nebyl
školách
směrech,
uměleckého,
zejména,
k
o
obou
v
při
že
ku
památek,
směrech
heslem.
vými v
Ne
vy
nám
týkej
zabíháme,
jest
u
škol
zjevů
s
někdo,
posluchačů
technických
nimiž
zástupců
že
požadavky
přesvědčením
pevným
nedostatku
dosavadním
tomto
že
pravě:
jakmile
ulice, s
Další,
ulice
přátely starožitností
již
tomu
by
uměleckého
středních
žádalo,
popud
nesrovnatelnou
těchto
bylo
obou
stálým
namnoze
setkáváme
se
i
u
tako-
naším,
vězí
že
příčina
akademicky
obcí.
nedávnou
primátora
mluvil
kde
staroměstského,
klubu
Melantrichovy,
s
že
částí
cenu
jednom
v
schůzi
při
vysokých
na
dějiny
se
vzdělaných srovnej
byl
ukázáno
právem
neblahých
Čtenář
nové
schůzí
Prahy.
*)
a
historického
scházelo,
lásku
českému,
studentstvu
rovno-
zajímavě,
stavěti
vzdělání
v
projevem
studentstvo
osvědčilo
úpravou
za
šířením
a
ve
nám
úsilovně
se
ricko-uměleckých
vysokých
podnět
byl
ní
starých
a
stejně
by
neměla
kulturně
Proto
podnět,
Prahu
zlepšení
odvětví
studentstva
domácího.
byla důstojným
nadšení
projevilo
bralo
v
škol,
akci
nedovedeme
Proto
bylo
že
mládež,
vzdělání
školách
mnozí
i
nelze
malebně
malebnost
pro
zanedbaného
však
jména
náší
se
akce
a
výsledek jistý
se
důležitá
přehlížeti
Prahy.
súčastnili
jíž
že
umělecky
vzděláním
se
dostavuje
zá-
smě-
Cechách,
celých
v
by
neru-
druhém.
pochopení
měrou
professorů
ku
bourání
prospekty,
a
starobylého
Manifestační z
měla
pérovali
je
by
nezměněné
pro
od
naopak.
dvě
jisti,
iv
však
Jelikož
vším
čilou
o
umělci
s
studentské
stálé
bezduchému
památky
záchraně
k
řující
shodě
ve
proti
Prahy
cenné
o
by
utvoření
k
podnět
dala
i
zhoubným
Jsme
zlepšení
ského
průlomem. Schůze
získání
které
Prahy,
dokud
malebně,
tyto
přímo
sobě.
proti
zachování
j.
a
že
chceš,
kdo
děliti
chybeno,
Melantrichovy,
Perštýna
aneb
starých,
značí
Železné,
Spálené,
Karlovy,
kostela
ulice
razu
uvažo-
po
.stavebních
uměleckých
nedovedeme
oceniti
za-
nezna-
nich
z
to,
na
děliti
Prahy
jisto,
upraviti
za-
v
karakteristického
Je
částí.
cenných
záležitosti,
pojišťovnu,
okolí jejího,
a
důraz
památek
nových
vskutku
ničeho
jako
pro
starých!
byl
částí
akce
připojovaly,
se
při-
vý-
zachování
staroměstského,
pro
a
zachování
žádáno
částí
cenných
položen
doplňo-
sama
architekti
jen
Dále
literáti.
i
nýbrž
nemají
částí
doplňujíce,
Vícekráte
části
kteráž
starým
své
jež
malebných
námi
s
nepra-
kteréž
a
stejně
nových
částem
harmonicky
částí
některých
o
touží
význačných
umělecky
na
že
kdož
těmi,
zachování
umělecky
a
okolnosti,
záležitosti
pro
sta-
nejsou kritikou,
ony
v
pro-
pražských,
Poznámky
upravení
menajících.
tvrzení,
vyzněla
tříčlenná
komisse,
však
dosavadního tří
vhodné
pro
mládí
že
dotud v
a
historického,
charakteristických
Požadavky, městské
rázu
názorů
od
kterýmž
nerozešla,
se
našich
projevem
některé
místě,
tomto
na
a
zajímavých
a
pohledů
napadají.
nemalebných
(0
-
nahodile
pojujeme
rázu
poznámek
těchto
schůzích
při
nýbrž
bez
schůzí
jiných
malebných
a
přejiti
primátor ujišťoval shromáždění,
pan
komise
památek
nám
nelze
i
starobylého
nedbaných,
vlasteneckého
tvrzeni,
výzva
zachování
vebních
této
stránky
prospektů
rozmnožiti
shromáždění,
překvapilo,
umělecká
že
bylo
primátora
pana
studentstva,
přiznal,
zastanců
místem
Nejzajímavějšim
jeho proslovení.
a
krásných
a
podařilo
se
primátora
příchod
nastoupila první
co
těchto
vlastním
102
radostné
pro
nám
projevem
zástupců obce,
řad
do
řeč-
Prahy.
byl
tomu,
do
Pražských svého
potěšen
řada
se
mládeži
Podlipného
dávno již
že
ohněm
s
způsobil
dra
pana
primátor
prohlásil,
kteří
intermezzo
Zajímavé
Přes
prostředkem
vystřídala
zastanců
řadám
k
jen
SMĚRY*
jevů
Chytila
studentstva,
se
vždy
cíle.
dra
pana
řad
z
přece
býti
žádoucího
řeči
l'o
má
to
É
často
zachováním mování
a
přehlížený
krásou
důsledků
lovaných
Prahy
začatých,
podniků,
za
moment
jest
;
nedostatečné
doposud
jejichž
bránící snahám
všestranně
uskutečněním
za
uvědoschva-
veřejnost,
hned
opačnými
ba vliv
valná na
většina
přeměnu
občanstva
Prahy,
touží,
jsou
to
které
mají značný
předeším:
splavnění
»VOLNÉ
103
Vltavy
souvisící
a
Staráme-li
Koňské to
Nelze
o
lépe jich
A.
za
nebyly
tak
i
míti
tratěmi, zděděný
NĚMEJC
STUDIE.
dosti které
ráz
a
upravení památek vod
k
závěrům
Milosrdných
u
městu
do
dechu
vlivu
nábřeží staré
při
nímž
se
v
a
rozestírá
jak
ku
nyní,
úpravu
Praze
na
obvodu
se
síť
zvýšením
Anežce
svaté
při
jich
zvýšením
př.
Jechenthalových,
synagoze,
setkáváme
si,
hrozí
domů
u
úrovně
upravení
které
podobným,
Bratří, s
na
komunikací.
veřejných
nevšímáme-li
městy,
úrovně
ujímajícím,
provádění
pak
nemáme-li
a
protékajících
často
104
dále
nábřeží,
malostranského
kostele
sešněrováním
jinde,
a
od
bývalé
Žižkov.
záhy
jimi
pro
přijdeme
nábřeží
klášteře
dotčeny
aby
a
úrovně
upravení
na
zvýšením
tím
především
naopak,
památky,
s
až
brány
podniky,
i
pak
se
břehů
stavitelských
iramwayových,
zajímavém
při
setkáme
O
vlivu
Střeleckého,
úrovně
úprava
zachování
o
sítí
železných,
ostrova
ale
jen
nemáme-li
okolí, drah
se
ním
s
SMĚRY«
sluší
části,
po
připravena
vybudování na
se
pozoru
nedotýkají připravují
a
„starati,
jichž byla
nových
každý se
aby
naprostém
půda a
jak
nový
započatými
zachování pro
umělecky
cenných
částí,
celé
okolí
any
tratě
nevýhodně
a
úpravu
na
toužíme,
zachování
komunikační
starých
často
všemi
aby
a
často
zaměřené
částí
lze
starými,
pozměňují.
Sluší
a
těmi
podniky
nezmenšení
malebných
podnik,
Prahy
dojmů, a
okolí
nebyla
jimiž
pěkných
potřebě živými hleděti,
živnými
aby
majícími
podkopána, staré
působí
zákoutí.
vyhovět! a
vliv
stejně,
někdy
ulicemi,
nepopiratelné
tyto dobro
»VOLNE
105
podniků
nových mincí
viděti
pojímání
akce
Mluvíme
a
Vltavy
úkor
částí a
sbourání
než
zájem Ač
může
úpravu není
nás
u
té
oné
neb
komisse,
rázu
j
Prahy
více
daly
ku
podnětu
téměř
býti
roze-
podnětu
tvoří
ně
řada pro
předem;
že
příčina,
těchto obor
v
překva-
částí
co
že
dotčeného
nápravu a
šíření a
zájmu
krás
pochopitelno,
Prahy,
snadno
úplné,
přehlížena
kdyby
Jednáme
ných
Prahu
pro
intensivně
Řady
zvěděti
zřídka
daný.
přistupují
k
klad,
až
síly
Předloni
spis,
podaný
1893
r.
Umělecké
popudem
komisse
leckou),
v
měla
misse
otázek
šího
z
větší
všech
veškeru
Prahy
kroužku
elaboráty
ných korporací, žitě
úpravy
se
úzkého
sboru
zástupců
řešení
pro
pro
opírati úpravu
vědeckých, tak
že
inteligenci
by
naši,
a
odpovědné uměko-
této,
jednotné veškerých v
měly
Prahy,
tento
inteligencí
komisse
nejširším, Komisse
v
pa-
měla
pracovníků,
souhlasem
šir-
sestávajícího
uměleckých
sbor
pamětn l
nazvané
vydatných se
inte-
architektů
přesně vyznačeném smyslu.
spise
sestávati
jichž
býti orgánem
ráz
byl
a
se
ne
akce.
při
snad
zcela
slovené
komissi
členové
umělci
již
ze
samospráv-
representoval
nále-
kteráž by takto informována
se
pracovníci,
ovšem,
jakou
činnost
nejvíce
kteří
se
touženo,
mohou
svých
úpravy
a
o
to,
členy aby
literáti proto, historickém
v
z
kteří a
a
dva
býti
proumě-
v
i
jiní
aby
byli
úpravu
pro
orgán
kdo
této
úpravě
chtějí
v
stavebních
a
byli
které
v
památek,
nejsou jedná.
se
důležitých přejeme si,
jedná-li
zasedali
umělci
ně-
činnost,
činností
pracovati,
komissi
o
o
so-
výtvarných,
Prahy
komisse,
archi-
malíři,
architekta,
umělců
a
chtěli
nejde
nýbrž
celou
dělní
nazývá
literáty,
a
úpravy
ale
skutečně
je
Prahy
v
obor
nemnozí,
komisse
dovedou
■
zdály
nýbrž
komisse
a
ať
svou
výtvarní
směr
pracovní
techniků
ne
placeni.
činnosti
při
z
pracovního
naznačuje,
historickou,
vývoje
významu
na
zaráží
buď
aby
architekti,
historiky,
umělecké
aby
touží,
zasedali
tom
umělecké
býti
důrazem
s
spadajícími
prací, něž
o
otázkách
o
ti
splnění
akce
od
co
obor
v
zájem,
maličkostmi
nich
druhý
pracích
při
spadá
literáty,
jen
při
literární,
otázkám,
byli
a
poprvé
obcí
aby
staviteli,
Máme-li
aby
náhledy
stadentstva
dovedli
by
že
směrem
cizí
je'n
otázkami
kteří
chaři ;
z
umělecká)
všemi
inženýry,
ujmou ti
na
udávajícího
byla myšlena
lhostejno
pracovati, tekty,
Jeden
praveno,
něm
V
Prahy.
zde
umělecké
komisse
má
nalehati
odchýlek
schůzi
literáti,
a
snaha
organisace
plynoucích
podkladu,
nezasedali
(komisse
Prahy
aneb
přece
požadavky.
výtvarní
která
nové,
>vu
splňování
na
záchranná
celá
manifestační
nám
zn
celá
věc
o
Takovými nepodstatnými
obírající
Prahy
(pozdější
Prahy
cíle
brzkou
požadavky
Navržená
své
nepodstatných,
přijatého
a
svrchu
nebezpečí.
že
neznalosti
neb
správného
Jak
býti
měly
zřízení
ku
pochopení
pod-
požadavky
Spolku
a
již
nové
každé
českou
městské
vyznačen
nich
týkajících
mětním
radě
dříve
akci
věcí
u
věci
nám,
se
zníti
řiti
up
o
opakované,
kdož
projeviti
hrozí
kde
jimž jde
případě
po
podkladu,
spisu
splňování jich
každému,
T<>,
neznačí
záležitostech,
povrchní.
a
ten.
přece
a
měly
by
slova
pří
předprav,
zdá
často
do
práce,
postupu
o
tam,
lecké
cíle.
zájmu
v
se
již vyko-
přijatelný
Směry«
ty směřovaly
úpravu
pro
je
Besedy
inženýrů. Požadavky
akci
žádoucího
»Volné
tlumočil
jak
celé
vynaloženy
by
dosažení
do
uveřejnily
české,
ligence
celé
Prahy
bylo
co
dosti
nápravě.
k
přihlédnouti
byl
uskutečnění
jehož
veškeré
dán
zda
si,
neutěše-
však
krásy
a
podklad
na
by slušelo
že
Myslíme,
zastanců,
četě
uvědomí
zřídka
však
rozhojňují,
tčch
o
vedoucích
rázu
okolnost.
tato
zřídka
to
a
cestách
o
té
nebylo,
měla
se
umožňovala
Však se
na-
stále
zdánlivé
ne
pracovní
rázu
záchranná
možným
často
dosti
zachování
pro
by
činnosti
při
poměrech
uvažujeme
horlitelů
náno,
nebyla
mluvíme
a
činnost
což
úspěchů,
bez
zachování
se
by
Prahu
pro
byl
provedeno
schůzích,
všichni,
těch
z
neozvalo
program
postup,
dolehavěji
a
splnitelné,
upnouti
nepopiratelné
přes
týkající
dosavadní
byla
téměř
prosto
otázky
pro
jak
osudných
silněji
znovu,
měli
přistoupiti v
něho
z
požadavkům* pamětního
k
by
Prahy,
schválen
pracovního
směru
spis
nápravu
pro
němu
proti
starého
tomto
v
krásy
a
plán
veřejných
na
prohloubení
neznamená
stráži těžko
Jest
žádá
kroužku
východiště
jiné
dnes
stojí
pro
pamětní
jedinou
bylo
neúplně
a
opuštěn
nyní
se
nelze,
jen
téměř
přece
a
potřebných
směru.
tomto
v
vzpoměli
ač jiné schůze
studentstva,
rozjímání
zachováním
za
Málo
rázu
naší,
po-
nejprohloubenější
a
pracovní
inteligencí
byl
jen
Krátce,
snad
a
ukázáno ten
Celý
veškerou
hlasu.
se
za
nebylo
škod.
a
namnoze
řešení
akce
dnes
možno,
jest
zachováním
nejvhodnější
Do
by
již nezměnitelnými fakty.
stránky
manifestační
při schůzi
rnie
leží
pak
naznačoval
zmoci
upra-
nezbytných
postup
nej obsáhlejší
akci
pro
vyznačen
pracovníků.
doposud
program
zmatků
komunikační
při
podával
komunikacích
o
úpravou nových
a
nebyla
zvláště, náležejíc
se
více
důležité
jedné
krásy
a
tom
v
konečnými
peni býváme Ještě
řešívá
nich
z
čini-
podmínky
se
pojímání
jednotného
každá
staráme
které
vydatných
a
i
program
k
směřujících
spise
pamětním
pracovní
cestu.
že
podniků
a
zřídka
přece
Prahy,
otázek,
otázek
důležitých
mnohých
drobně
V
několika
její.
jasno,
Prahy.
obdivovaných
tratě
přeložení
vení
krocích
důležitých
o
Vltavy,
aby
nezavdávaly
některé
předem
prací,
spiše soukromý zájem
každému
býti
měly
a
vhodné
veřejný,
věky
památek;
nevhodné
položení
přivodí
potřebě
stavebních
tak,
byla
nápravu
splavnění
aby
se
sítě
jejich
vyhověly
aby
nemají,
úzké
106
Prahy.
kruhům
veřejných
po
jak
se,
splavnění
provedla
Voláme
nestaráme
ku
zájmu
rázu
a
závady
nejkrásnějších,
vzhledu
Prahy.
střeny,
bez
nábřeží
úprava
a
krásy
žádoucím
o
tom
na
zlatou
dosavadní
vede
zachováním
ponecháváme
které
telům,
kam
můžeme, za
zakupováno
minulých.
horujeme
však
kteréž
na
dob
památek
Zřejmě
zbytečně
nebylo
SMĚRY«
se
však
historikové čas
poučeni
pak
máme
»VOLNE
107
to a
a
zbytečné,
za
nejsou takovými ignoranty, uměleckého
Však
již
jak
sbor,
Prahy, vší
jemuž větší
předkládala jemně jeden hned
od
zárukou že
umělecké
jisté
žadavku
komisse
obavy
záležitostech
Nezavdalo
volaných
zištných
možno
pocítati
misse,
na
žádáno
bylo
dentské?
lecké,
v
neméně
léta
po
že
přes
jsme měrou
obec
že
to,
zastupitelstva,
pakli
studenti
uměleckých
prací,
práce
přesvědčeni stejnou
rady,
za
vedení
za
pro
pak
nepoznamenati,
rázu
mnjí
pro
bourání
jistě
v
snažiti
době
jsme
asi závadou
budou
při
od
slibujeme
všímati
svých
Praze
naším
si
si,
budou
studijích
značný
si
o
a
všemi,
kdož
níž
padu
usneseno,
městské
určité toto
i
usnesení
bylo
sděleno,
konkurenční
že
dobrozdání
s
námi
touží
stalo
hlav.
města
čeny
mají
kého
průmyslu.
Prahy býti
v
vyhotoviti měřítku
veškeré
Plány
1
soupisné :
720,
památnosti ty
sloužiti
v
plány
nichž
stavební
mají
ku
snad
stalo
pro
je
jinak
Je
Uměleckou
vzájemné
Besedou
nesprávně
VYDÁNÍ
KODEXU
snad
co
se
děje
Staro-
na
způsobem,
Umělecké
rada
Besedy
městskou
?
shoda
městská
rada
Umělecké
přípisy
objed-
slavná
aneb
radou
a
aneb
porozumění,
si
pomáhá
soutěží
pojišťovně,
ná-
jeho
tím,
s
aby
dohodnutí
domů
starých
představuje mínění
si
schůzi
pojišťovny
vypisování
pro
městské
při
městská
a
sbourání
tohoto
své
základě
na
městské
dozorstva
náměstí,
se
mezi
Polívkou
Umě-
Podlipného,
»Souhlasí snad Umělecká Beseda
městském
jakým
od
návrhu
úterní
dra
pana
stavbu
na
stavby paláce pojišťovny
architektem
plánů,
a
starosty
radě
sdělila
základ i
Na v
jakož
budovu,
Jiného
městská
jíž
korporativně
načež
neučinila.
rada
se
příčině
radnici, je
Z
dotace
vy-
Besedy?
kodexu století
i
VYŠEHRADSKÉHO
soupisné
městskou
radou
komisse
jedenáctém
v
zl.
svědka
o
na
z
1086.
r.
byl
pražskou
vydání
vzácného
povolen
3000
příspěvek
Vyšehradského,
SPRÁVNÍ soud
SOUD
rozhodl
ulici
který
na
umění
malířském
ve
Cechách.
záležitosti
v
Malé
DŮVODY
A
Straně
v
vzhledu
zájmu
domu.
čtyrpatrového o
zásadu,
že v
důvody nichž
porušen
lebným všem
bylo
usnesla
ve
panem
ladem
K SOUPISNÉ návrhuPLÁNY soupisné komisse PAMÁTEK usneseno PRAŽSKÚCH. STAVEBNÍCH
městské
městské
předsednictví
črtku
na
radě
Beseda
zcela
Beseda,
prohlédla
konkurs.
nový
ve
paláce
nepředložila
Umělecká
Polívky,
listo-
nečinilo
se
neodporučujc, aby vypisován byl
pojišťovny
budovy lecká
architekta
11.
stavby
projektovanou
na
by
skupením
ulice
smyslu
ve
ostruhové soud
Správní estetické
nějakou
budov
čís.
253.
zemského
Správní
výboru,
své
křiklavým
ulice,
sousedních,
v
těch
nesou-
utvořený
byť
čtyr-
rozhodnutí
jsou rozhodujícími
ráz
Neru-
v
zamítl projekt
opíral
stavbou,
měl
býti
ESTETICKÉ.
domu
ne-
umělci míti
s
městské.
pana
ohledně
listo-
usnesení
náměstí
Beseda
radě
městské,
za
Umělecká
11.
dne
závazného
postupu
v
BESEDA.
dne
ze
městské
rady
návrhy
náčrtky
se
by
pojišťovny
návrhy
UMĚLECKÁ
Staroměstském
na
dokud
dříve,
A
žádného
aby
úprav
případech,
radě
příště
mají.
pražské
rady
schůzi
»Ve
sděluje:
prospěch.
jedné znej důležitějších otázek uměleckých.
v
zuřiti
vzdě-
připojili,
výtvarní
městské
z
padu
příčině
PRAŽSKÁ
RADA
Zpráva
dově
více jen nahodile
kde
ukazováček,
co
nezaměstnaných
rýče
a
komis si
památek,
pražských
proslýchá,
je
starobylého
nesloužil
tento
plán
aby
starých
se
MĚSTSKÁ
nad-
pole pochopení výtvarného,
přinese
zde
nám
stojí otázka,
popředí
styků, kterých
studentstvem
rozřešení
se
doposud
příští
které
jichž
v
byl a
zřízení
jíž
o
obavu,
zachování
přátelé
těžko
však
městské,
rady
že
Křiženeckému.
architektu
a
svěřeno
Vypracování
směrech
některých
v
Herainovi
rozhodnutí
toto
naných.
účastní
nejméně
měrou
zvýšenou
otázek,
pakli
Poznámky,
po
po
honoráře
důvodu
mnoha
z
naši
i zanedbané
se
obecní
obci
většině
pocítati
projev studentů
sympatickým
přeji
nežádá
na
umě-
skutkem
členové
umělci
činností
jehož
z
míru
budou
která
odvětví
Manifestační
že
mezi
stu-
nezištně
již
však
staviteli
tak
obecenstvo,
pro
magistrát.
a
nám
nesouhlasí.
naprosto
lávati
i
lze
komisse
jsou
nezištně,
ko-
členy
pomáhají?
jichž
potřebných přípravných
důležitého
jednali,
jiných umělců
poměry
obětavost,
na
vedení
otázkách
i
poměrech
právem
léta
radou
svými
obecných
cleny
nepo-
schůzi
vším
jiných
členů
vzdala,-jak
se
manifestační
jiných stavů,
u
prací
předem
honorované
důležitých dobře,
honorovala
komissích
v
utěšeny jako
tak
za
kdož
obec
daných
to
činností
se
v
a
při dů-
dotírání
ku
po-
nelze
závislost
porušena
pohlíželo,
se
obcím
Jest
iv
vědomostmi
a
Víme
se
by
Což
pomáhalo
vlivu
by
obecných
těmi,
pracují
by
výslovně
Jak
peněz
z
ty
že
cho-
provedení
lítost.
aby
podnět
to
živlů?
volbu
jichž
žádati,
tím
by by
tím,
s
již
aby
placenými,
zvláštní
stavební
panu
Vítáme
a
účasti
bez
požadavku,
při
bychom
odborných
Nebyla
nezaplacenou? komisse?
byli
úřad
pro
lopaty
si
jsme
veřejného
nemohly
silami
i
památek jak
starobylých
podporou,
by
zájmu
Ohledně
českého více
poměrech
ležitých
býti
pocítili
a
studentstva
našich
toho
nejširší.
có
byl
a
by vzá-
činitelé
Představovali
otázky by
činnosti
ěinnosti
své
dva
druhému
zdaru.
rozřešeny
inteligence
váme
Tito
zástupce
oporou
o
vždy
úpravu
sobě
by byl
referovala
elaboráty.
začátku,
důležitosti
členové
táž
doplňovali, jeden
se
druhému
kruhů
který
si
jsme
v
přehledu
bylo
pro
soustředil
sbor,
by
neznali.
sbor
by
nebyli
historického
aby významu
představovali
komisse
naší,
umělci
výtvarní
památek
praveno,
který
inteligence
komisse,
té
domácích
z
umělecké
vedle
v
čeští
jelikož
108
SMEEY«
ma-
vyhovovala
požadavkům
král.
vyzna-
UMĚLECKÉ
umělec-
snazšímu
PRAHY. ních
listech,
SOUTĚŽE Poslední
že
SMĚŘUJÍCÍ
dobou
městská
rada
K
oznámeno
pražská
ÚPRAVĚ
bylo
zamýšlí
v
za
den-
pří-
O.
LEBEDA.
VARŮ. Z KARLOVÝCH
činou
získáni vítali
bychom
bez
pravu,
vStrany
vypsání
niž
stávajících
očekávati
předčasné
za
planu
aniž
městské.
školy,
Jak
úřadem
o
lze
s
projektu stavbě
Střelecký, dobré
která
záležitost:
aby
projevila
ani
k
*)
pro
v
Viz
Malé
se
nejmenším
ona
na
zprávu městské
Strany,
že
byly,
uměleckých
městskou
rady,
z
8.
t.
které
r.,
prosté
by
již
o
Co
místa
pobřežních není
slavná
rada
návrhy se
s
kde
od
pražskou,
uvedeno,
že
k
se
těmi,
navrhovateli?
slavné které
plány
úrovni
soutěže,
splavnění
vždy
nynější,
když
Vltavy
jim
příště
upříti
schváleny
zprávy ostrov
naději
býti
se
není
rozhodnuto
dny
chuť
která
stavebním
má Jakou
vůbec
pouhým,
Tyto
Malé
čtvrti
zdaleka
není
známo
úpravu
na
možno
rady i
a
ani
býti
Vltavy.*)
jest
lze
Jak
řeky.
urovnán
souvisí
městské
na
když
dojde,
Stranu, uvádíme
některé
dosavadních
v
učiněny
Malou
v
Malé
detailních
plánem
té
známo
aneb
zůstati
př.
splavněním
bylo
měly
když
výšky
ač
býti
před-
však
budovy,
zemskou,
příští
o
vůbec
to
stavbě
jaké
městská,
návrhy
sympatiemi projektů
čárách,
souvisí
pokud
k
pro
ku
pro
Jak
poměrů
za
předpravy
veřejné
nebyly
sněmovnu
že
do
určeny
jaké
plánů
zřízeny
znamená
pro
jisto, čar
by
předem
místní.
míst
že
získání
pro
tajno,
úpravních
potřeby
školy
jaké
se,
pobřežních
pojišťovnu
října
zjistí
doposud
nimi
vyhotovení
pro
pravděpodobnost,
známiti
osob
př.
téz
náležitou
o
zvláště
Prahy,
přípravné
Není
se
prohlásiti,
ěásti
práce
nestalo.
čas
soutěž.
veřejnou
opírají
ta
v
některé
důležité
vypsati
vypsáni
povinností
plány
se
stanovení
vyznačení
když
se
'
že to
potřeby
ani
vyhotovila
a
s
posouzení
dobu
jako úprava
přání
projektů
plány,
vůbec
prozradily, stejně
než
býti
Stranu
že
tom,
o
úpravní
jsme,
ku
překladištích,
jezech,
provedeny
Prahu
jaká byla
nejblizsí
kruhy
zabývala
nestrannému
takové,
o
mostu
úpravné
pro
návrzích
splavnění,
komise
vůli
určité
trvá,
se
na
přibližné
jest
byli
Malou
a
nám
komissi,
podkladu,
dlouho
př.
zdá
Doufali
uměleckou
obtížno
vyhotovovati
nového
umělecká
důležitých
ku
přesvědčeni
soutěže
neslibující.
určitého
rozhodujícími
projekty,
vypsání
Staroměstské
tak
výsledků,
budou
př.
jak
provedených
smluvena o
ku
neznámy jsou
když
zdar
zajištění
jak
kdybychom
bychom a
náměstí
pro
nelze
provedeny
k
doposud
přiklad
plánu
takové,
považovali
úpravních byly
úpravních
mají
mohlo,
Strany,'
že ne-
seznámením
očekávati
dobrou
vypisuje
soutěže
nelze,
nejsou.
že
měly
žá-
»VOLNÉ
111
doučí
výsledek,
rada,
za
niž
k
vyzvanými.
hladoví
úpravních zvěděti
že
k
zajištění
obeznalých utváření
plánů
cenou
radnici se,
že
k
veřejné,
neb
Ostatně onomu
nimiž
s
žádosti
řád
kroku
při
mimo
a
bez
autora
objeví
se
té
s
při
čemž
slyšeli
jsme,
soutěže,
našich
malých své
kruhy
Může
plány
všemi
stále
neb
oné
ovšem
příště
páni
jak
i
strany
zrady
více
nejmenší,
uměleckou
korporací
to
o
byla
úpravních
své
v
knize
de
Toulouse,
některá
Beaumontově 22
Rue
leckých
menus
stoletím
(dobou
stvím,
restauraci,
promítnut
jména
bohatě
a
světové
je
jako
reprodukován
Raymond
Saint-Aubina,
Ludvíka
reprodukcemi
vybranými a
E.
nejnovější
po
Sagota
v
LOTTONOVI H.
Grevel
svazek v
od
&
vkusem
print
slova
vydal
něm.
dosahuje
počátku
mistrů
jako
grever,
stol.
Mantegna, Durer,
Ostade,
Potter,
mnoho
jiných;
do
rytin,
škoda
and
Bell
(The deseti tické
sons
of
dvě
na
klub
Schaper,
HEINRICH Berlíně
Hauptmanna
album
jsou
levné
zajímavá
v
VOGELER deset
papírové
k
ve
mapě
básníka
a
vzácných horší
než
firmy
u
spracování
jasné, prak-
Umělec
zařadil
do
vlastních.
komisi
u
D.
Comme-
tištěných
Eitner,
lito-
Herbst, Illies,
Sibelist.
zvon«
vyšly
to
je
krásně
Ehren,
vydal
obrazů
»Utonulý
hlava
osmi
Wohler,
Obrazy Vogelerovy a
tu
v
Alde-
Základy kresby
většinou
vydal
díla
Bartolozzi
uveřejnil
sh.);
dílo.
illustrací,
umělců
Zastoupeni
Kayser,
v
stě
zahrnujíc
Manchestru,
v
pochopitelné
Hamburku
v
18
cena
franc.
patnáctým
velmi
knihu
novou
konaných
snadno
Hamburský
grafií.
design;
přednášek
textu
tera
Londýně
v
u
Fischera
dramatické
(Die
za
3
Gerharta
versunkene
Glocke).
marky.
malíře;
Franke
a
básni
dvojím vydání,
narodil
A.
a
j.;
Stargardta
umě-
minulým
prvním
programmes
A.
tisků),
(užíváme
mnohem
CRANE
vývoji
Začíná
první
Holbein,
četně
jsou
otisky
WALTER
bases
a
že
sh.
stoletím
Moreau,
sbírky je pojato
jen,
originály.
Delaunay,
J.
nákladem
vydavatelova: o
revoluční,
mají
císař-
illustrés) v
je
Berlíně
VAL-
Aetzung,
Cranach,
čas
marek), 21
devatenáctého,
et
U
leptů
a
eau-forte, angl. etching.). Sbírka začíná a
(Menus
. (Obrazárna
mědirytů
smyslu
ve
(16 za
v
svým
Hannotiau
knihu
estampe«.
dobou
FÉLIXI
Graefe.
Paříži
v
čtenáře
o
proti
hloupostí
afiší
vydal
(Adresa
výtvorů.
znalostí.
kniha
na
rozumí
městská
kreslíři
Berchmans,
petite
knihy
a
gallery«
dřevorytů,
tohoto
poprvé
Text
Londýně
v
»la
dobu.
vyšla
jejich
názvu
provádí
Meiera-
»The
96
je
J.
Co.
sbírky
němž
Paříži
Donnay,
Boudeta
u
ml.),
uměleckým
s
počet
uveřejnil
užívá
Moreau
Eisena,
Filipa
něž
pro
Rassenfosse,
značný
MAILLARD
francouzských, Cochina,
Meunier,
jednobarevně
LÉON
IV).
programu
vládou
pověsti,
páni
koho
u
na
nějakých
plánů,
litují,
rada
Širším,
mají
proto
nebude,
BEAUMONT
sebou
sice
pobídnuta.
za Zaznamenáváme 8 franků knihu některé o plakátech belgických »L'affiche belge«. Belgičtí umění o umělcích: a A. DEMEURE DE publikaceumělců
mezi
vlivu
jedná;
slavná
ne-
pracovníků
zaopatření
upřímnosti aby
kruhům
i
které
se
ohlášeno
sami
nyní
ty
a
však
plánů jest
činnosti
okolnostmi,
objednáním
za
veřejně
obtíže
známo
nepřetržité
jim líbí,
se
hotovení
znalosti
cenných nesnadno
že
trvá,
rady
zakousli
se
Není
přímo
sl.
platných
že
nejpohodlnějším
jest
by
práci.
Podlipný,
vyvíjejícími
se
její
při
ustavičné,
hospodaří jak
poměrech
třeba
bez
o
obraně
k
získání
poznenáhlu
býti
radnici
na
komissi
jejichž
osobami
něhož
do
sousta,
městská
Klíčů«,
»u
sloužící
tah,
Dr.
dům
na
prováděny jsou
městské
bez
poměrech,
a
hospodářství
a
radě
primátor
pan
neznamenající.
se
šachovní
jako
uměleckou
sice
nejskvělější
páni
již
tvrdí
Prahy
města
objednali;
nečiní
o
které
tedy takové,
opravdově
podporovala
níž
nestačí
pak
ať
všeobecné
též
uvádíme soutěž
vyhlíží jako vyhození
šlo
záležitostech
úpravu
rozvoje
nestalo,
112
jsoucích
vyhlíží jen
Kdyby
by
o
stávající
zvláštních
projektů
nazývajíce. tomu
vyhoví
byla
města
úpravy
honorovaných,
cestou
pro
pro
nic
komise
zvěděti
stadiem
Ovšem
milostivě
honoráři
ji
náležité
města.
Prahu,
jim
soutěž
vypsaná
snadě
na
soutěží zadané,
bez
kritisující.
se
ničeho
každým
s
příkladů
skutečně
se
umělecké
bylo
však
zábavnou,
by
bývalé
těžko
radou
aby
celou
pro
členů
jak
děje,
umlčeli
plánů
od
pracuje, věcí
městskou
něco
se
jímž
a
více
za
provedení přichází jen projekty
Každá,
že
městské,
nepoužity nechává,
SMÉRY«
za
30
marek
Vogeler se
r.
je
1872,
BOUDOVÁ.
PLENTY. VÝPLNĚ DEKORAČNÍ
»VOLNÉ
113
čas
nějaký do
se
pobyl
umělců
osady
V
Worpswede. dolnosaské
s
s
ba
duši Vogelerově
tické
jeho
rytiny
věku
zdá,
se
jitra
mladistvě
ptačího
hádkami.
Mackensen,
C.
Vinnen,
jeden
Ten
jejich
pevně deseti
listů,
několik
vodníkem
s
je
se
si
že
jen,
ale
stanovíce
nakladatelé
myslili
málo
devátý
Ale
i
barvách
levného
list, nebo
jiné
sjezd,
jenž
veřejném spolek
repro-
vydání
sice
mnoho
dusí
a
školní
netěší
ani
jediný velmi
bylo
listech
škodí
než
třech
prospívá časem
sama
odděleních
předsedal
péče
a
věci,
životě
komitét
veřejném
museí
z
až
Francie,
proto
se
dojmem
na
bude
ve
Pro
řádcích
Umělectvo
síly,
a
aby
české
komisi
ceně.
Ta
zasedala
zvláštní
umělců
Aby
jak
tak
své
hodnoty
Vídni
v
odpoví-
velikosti
při
všech
vlastní
při
umě-
uměleckou
jeho
Paříži
v
sekce
starosti,
na
ve
té
v
dokonce
a
po-
práci
nestalo kteří
umění
silami
by
našeho
domácími,
od
zvolenými.
umění
vystaviti celé
výši,
poměrné 1.a
4.
kollektivně,
jako
bylo
ovšem
říše.
finančně
podporováno
bodech
neumělci, ráz
a
nýbrž
umožněno
všeho
bylo
Aby
děl
uměleckých
zjevy
neměli,
bylo
mu
nebo
typické
ceských
rámci
V
Holandska,
stanoveny:
míti
bude
umění,
ceských
činiteli
porozumění
a
by
přípravných,
cizími
pro
účastenství
která
českého
posuzování
Aby se
4.
byly
jak
výstavě.
na
v
násle-
v
českého,
si vědomo
oddělení
rakouského
radách
3.
zde
česká umělecká
centrální,
významu
dající
předu
Vídni.
ve
umělectva
prosí, jsouc
ku
umění Rakouska
o
pařížské
výstavě
komise
:
výstavu
2.
k
Praze
zastoupena
krok
klademe
památku
Byla povolena zvláštní lecké
•
i
vlastní
značný kdy
požadavky
vzhledem
kdysi
to
přece jen
jsou
Vídni
ve
právoplatně jen
vždy
zajímavost
dujících
Je
i
těm
svých
tentokráte
stanovena
předcházejícím,
rozhodováno
škole, Sjezdu
letům
centrální.
vlastních
ve
že
která
umělecký
úplně všem
stanovilo,
výhodnější, centru
Inserátem
pařížské.
české
bylo
sběrací,
a
komisí
v
oproti
bylo zá-
nás
1900.
nevyhovují
ac
loňského
pro
posuzovací
nenáhlá
atd.)
za
právě
jmenovaný
výstavy
umělectvo
uměleckému
jako
jakýkoli
stanoviska
umělecké
Beernart,
že
které
vládou
se
výstavní
roku
tím
aspoň
samotný
uměleckých
(umění
ale
má
turnaj
Rytířský
PAŘNI
V
zve
súcastnění
ku
schůzích
nichž
z
listech
požadavkům,
Part
Rokováno se
zvláště
nevyhovuje.
VÝSTAVA
Podmínky
veřejném spíše
vyěkati,
technického
ministr a
do
uskuteční.
památky
o
měst
vlád,
a
v
nutno
umění
o
belgický
zástupců
se
sociálního
konodárného, obnovování
:
umění že
a
co
de
sjezd i
Attila)
Schwaige-
esthetickým
působiti
smrti,
král
I.a
umění;
jeho
detailu,
rozhodně
mládež,
denních
v
stroskotal;
belgických, Na
životě
v
(L'oeuvre
novinách
v
vytýkáno otázce
v
popud
nedostavil.
se
útočeno
prudce
postup
proměna o
sjezd
se
umělců
přízni
belgických;
násilný
dal
sjezdu
se
na
Pokus
účelu,
Anděl
Jeneweinovy,
nijak;
zajímavého
SVĚTOVÁ
na
muziky!
umění
zatím
výši
Na-
SCHWAIGERA,
Lev
listy
nevynikají
svému
H.
Papež
Oba
obvyklé
na
Hunnové
rovi
září konán
22.—26.
otázkou
obírat
public).
jenž
dnech
ve
měl
se
(Part
totiž,
public)
letos
byl
stojí
od
listě
menšími,
Faraem,
listy
palác,
turnaj.
Rytířský
středy,
dva
kartonky
druhém
na
kresbami
před
Mojžíš
(hunnský
Kristovo,
JENE-
od
listy
pobočnými
s
čtyřmi
se
Egypta),
z
Hunnové a
Lazara
Mojžíšův
dva
jsou
Oslavení
a
Mojžíše,
Odchod
1.
V Brusselu
keř
lezení
Vídni,
ve
moři
na
Hořící
listy
je patrno,
málo
peněz
roz-
krajině,
se
je
první
krajině
nebo
těch
na
toto
mapě
půvab jejich utrpěl
cenu
Za
:
V
Tak
jarní
Kristus
lze
Hauptmannovou,
Heinrichem.
s
vedle
Já.
smrákající
v
barvách
v
marky,
básní
Nickelmannem,
Skoda
zajímavý.
dukcí; že
loučí
kde
přírody,
básnické
jejich
Vogelerovi.
ale
umění
(Vzkříšení
WEINA
mají
snadno
o
114
jsou
ale
takže
neplatí
půvabné
v
po-
Y«
množovací
Overbeck,
vogelerovských.
truchlí
Rautendelein
desátý,
3
visí
a
všichni
-že
to
do
inspirovaných
Rautendelein
mlouvá
jsou
hluboko
spanilých
kde
dojista
tak
listů,
lásky
worpswedský,
svoje vlastní
akcentuje
vonného
jabloněmi;
písněmi
vidět,
na
člo-
máji
Modersohn,
není
výtvory,
stejně
proniká
list,
že
se
poetických
Schrodter
specifický
individuality
zaměnit
Ende,
am
poe-
Worpswedským
se
Sohn,
ráz,
týž
a
vlastní
H.
O.
jeho
prosycených
Vytýká-li
to
kvetoucími z
daly
mladého
za
styk
družiny
Zadívej
V
Láska,
dýše
Macken-
této
světa
směr.
osobitý
pod
to
něžných,
jemných,
soužití
do
dědince
její intimní
a
toho koutu
procházel
se
slunně
a
odloučené
zcela
Jaro,
př.
jakoby
zpěvu
a
přírody,
pronikající
zcela
ku
jako
milenců
přísného vážného
i lidmi zastrčeného
přírodou
pak
worpswedské,
hluboce
odebral
Kampfa,
a
světa
do rukou
družiny
přírodou,
kde
od
se
u
samotářů
této
dostal
hlavy
sena,
Dússeldorfě
v
SMÉR
jiné
tím že
toho
způsobem
druhu
mimoděk*)
sekce.
požadavkům
v
Švédska,
Belgie,
účastníky,
dva
aby
seno,
k
sjezd veno
r.
Ameriky.
Rakousko
1901
rokování
přání,
svolány
Itálie,
aby
byl o
veřejném 1899
r.
přípravné
v
nejspíš Paříži
sjezdy
byly
Německo
žádného.
uspořádán umění; v
mělo
Bylo
jen
usne-
mezinárodní
zároveň
jednotlivých
vyhověno; zbožným kouska
proje-
jakou
zemích
jistné
národní.
sám,
*)
V
nové pro
(druhé)
školu
a
řadě
dům,
vídeňských jež
vydává
obrázkových společnost
za
přáním.
se
strany
druhá i
to
Zadost
Také
vlády
poměry
k
ministeriu
pro
roz-
českých
nebyla
vůbec
pro
podána.
daleko
podpora zůstává
zpět
obchodu,
zůstaly oddělení za
Kdežto
věnuje.
musí
Translajtanii
archů
stylisována,
požadavky
finanční
Vídně
z
v
dva
říše
polovina
transport
jsou
ostatní
která
v
nejednomyslnosť
podporou, u
hraditi
daleko
jen Ra-
nás
po-
umělec
výhodnější;
tomto
smyslu byla
celných
umělců
uvádíme
přímo
vána
částka
vláda
200.000
jako
a
umění
zl.
takový
národně
ani
jednak
té
se
vůle
v
4.
Je
Umělecká
minulého
ukrytí
rokem
příštím
20.000
opětně
práce
jen
Pro
dodce
5.
Lhůta
VII.
listinu
1.
patentní
Listina
patentní
papíru.
První
listiny likosti silně
má
a
325
vystupující
tenturkunde« Ostatní
text
»Auf Grund R.
G.
des
Beschreibung theilt
K. .
.
textu
.
označena
nich
4
mohly.
in
tak
mají
straně
Patent
jest
8.
Práce
cenou
jetek
c.
kterou
místo
ponechati
niť
v
pro
15.
Wien,
lze
Místo
býti
bude
předu
Umělecké
vyzdobení
konkurentu
stává
buď
tálně,
ku
případě,
jest
vhodném
vůli
na
luštiti
průmyslovému však
třeba
provedení
vážné,
býti
buď
je
označením
allegorickým
nálezem
má
Georg
r.
G.
Klimt,
Kuger
a
m.
bude
1000
cenou
korun.
pečeť,
15.
ornamen-
březen
si
Podmínky
libovolně
ji
současně
korun
k
právo
reprodukci
bude
prohlášen
prvý
ústav
umělecký
vypisuje obory
1000,
na
který
ma-
nejdéle
konkurenční
do
obdržeti
I.
různé
pro
200
výhradný
ve
úřadu,
honorář
1899.
oddělení
v
plakátů
zů-
a
za
Výsledek
února
přechází
500
1899.
200
Bližší v
Obrázková
tohoto
veřejnou
&
marků.
podmínky
Hauptmann
soutěž
velkoprůmyslu.
a
Gewerbemuseum
Wolfrum
na
získání
Ceny Lhůta
sdělí
stano-
dodací
»Bayerische
Norimberku.
myšlénky »VyV
pokroku«.
znak
ře-
Schulz.
Úřad ponechává
návrhy
připevněna.
listiny
dv.
W.
Paul
Eder,
Malířů:
tiskárny.
patentního
Norimberku
veny 2.
Dr.
M.
školy
zadány
obálkami.
a
J.
ho-
obchodu,
rada
Dr.
Mědiryjci:
Pavel
používati.
Lithografický
každým i
hesly
grafické
poctěnáp
k.
získati.
An-
vepsány
sešití listiny
ministeria
r.
12.
Práce
Minist.
dv.
odměněna
práce
další
i
v
způsobem
Dr.
Nejlepší
er-
aby
třeba
I.
Předseda:
1899
14).
obvyklými
s
Myrbach.
7.
může
upravena,
písma
listu
bar.
ledna
.
1897
Prásident:
býti
.
angehefteten
....
der
mně
r
odborné
mistosekret.
znění:
Patentes
schopném
«
Januar
ein
honoráře
»Pa-
ordnungsmássigen des
obyčejného
levé
der
Erfindung:
der
čárami
11.
om
Fl.
15.
oddělení
o
místoředitel státní
Fritz,
hlavě
nápis
následující
die
Patentamt,
řádky
Na
fur
Anfang
E.
vé
by
konkurent
sc
reprodukce
do
Marmagella,
v
státní
ditel
ve-
.
ist
.
ve
označením »Nro
obsahuje
Tag
....
den
ktomu
dargelegte
worden.
meldung
v
30
List
anon3
Beck
v.
textem
jest
hervortret.)
ne
prove-
Bya-li
zvláštního
Siebensterngasse
seestává:
Jury
tiskového
obsahovati
Patentgesetzesv
Nro
81.
(wirksam
listiny
silného
upravena.
6.
podmínek.
opatřena
má
mm.
patřícím
a
z
umělecky
220
X
archu
archu
strana
býti
následujících
za
sestává
soutěž
vypisuje veřejnou
zavazuje
bez
ceny
určena
polední
buďtéž
na
úplně
schopné.
dokonale
v
dodání
(Vídeň
porovnání
našimi.
OBCHODU
a
provedení.
diny
MINISTERSTVO
bílém
potud
plechy,
dodány byly
neprovedená,
částku
fondu
účelem
za
jen
jsou
oživení
k
reprodukce
obdržení
případě
v
výstavu tamnější
garančnímu
Poznamenáváme
m.
poměry'
s
ke
marků.
50.000
uměleckou
projektovanou
město
povolilo
částku
práce
aby
okamžité
návrh město
3
nejvýše
slouží
pokud
záhodno,
dená,
skončila internacionální velikýmvýstava deficitem, Drážďanech k jehož v
věnovalo
plotny
na
samém.
některá roku
Barevné
tiskem
černým
Odpo-
modelace.
chuti,
a
umělectvu
technicky prováděcí.
provedení
přípustný,
nás
volba
však
se
papíru.
nabyl u
ponechána
rucuje
maďarská
kdežto
dokumentoval, nenajde
věno-
umění
ráz
116
Umělci
3.
nových
pracovaných
maďarský
se
vlády,
u
objednání
na
ovšem
Tam
aby
to,
jen
pařížskou
»Rakouska«
ani
jednak
o
se
tam
výstavu
pro
stará
vrchu
že
tolik,
jen
prací
pro
SMĚRY«
»VOLNÉ
115
každém orla
Rakouska,
ve
umístiti.
z
II.
čásť
čísla
ukázky
»Mánes«.
spolku
výstavy
vesměs
obsahuje
PROHLJENÍ! Volnost
Činíme-li
tak
dnes,
Odsuzujíce o
pracech
hodnotě s
frivolní
které
svými V
činíme
Bílka
F.
prací,
pracemi
ponecháváme
kritiky
na
to
tón,
na
osobujeme cím
referent
»Manesa«
považujeme
místo
7.
neraději,
jakým
výstavě
sami
Praze,
tím
každému,
za
HOFBAUER
Péčí
a
nákladem
»Světozora«
však
hodnější p.
vystavených
K.
píše,
řádu,
naproti
nám
příležitost
M.
Čapek
ve
prohlašujeme,
umístili
jsme
právo
tomu
je
na
k
poskytnuta.
naprostém
právě
místo
posuzovati.
zase
tomu
svém
že
ji
vzhledem
nepochopení k
umělecké
nejvýznamnější ustupujíce
podřízenější.
XII.
JAN
spolku
opovržení
díla prvního
1898. Porota
A.
si
PREISLER
»MANES«.
výstavy A.
Zodpovědný Reprodukce
spolku
»Mánes
SLAVÍČEK
redaktor K.
fotozinkografie
L.
J.
:«
JOS.
KLUSÁČEK. VILÍMA
v
Praze.
SCHUSSER
Tiskem
Dra
-
EDV.
ST.
SUCHARDA.
GRÉGRA
v
Praze.
