Lázeňství jako wellness a součást nového životního stylu

Lázeňství jako wellness a součást nového životního stylu

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 5.5 2012 ..................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Anici Djokic, MBA za celkové vedení, věcné připomínky a cenné rady. Dále bych ráda poděkovala své rodině a přátelům za psychickou podporu a všem těm, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření a věnovali mi pár minut svého času.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Lázeňství jako wellness a součást nového životního stylu

Bakalářská práce

Autor: Lucie Khásová Vedoucí práce: Mgr. Anica Djokic, MBA Jihlava 2012

Copyright © 2012 Lucie Khásová

Abstrakt KHÁSOVÁ, Lucie: Lázeňství jako wellness a součást nového životního stylu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Anica Djokic, MBA. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 65 stran. Bakalářská práce je zaměřená na wellness. Jejím cílem je zjistit, zda je wellness pouze moderním trendem či součástí nového životního stylu. Práce se skládá z části teoretické a části praktické. Teoretická část definuje pojem wellness, detailně ho rozpracovává a dává do souvislostí s lázeňstvím. Praktická část obsahuje informace získané pomocí dotazníkového šetření. Výsledky jsou prezentovány pomocí grafů. Klíčová slova: Dotazníkové šetření. Lázeňství. Selfness. Poskytovatelé služeb. Prvky wellness. Výsledky průzkumu. Wellness.

Abstract KHÁSOVÁ, Lucie: Spas as wellness and part of the new lifestyle. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor Mgr. Anica Djokic, MBA. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2012. 65 pages. The bachelor thesis focuses on wellness. Its aim is to find out whether wellness is just a modern trend or a part of the new lifestyle. It consists of the theoretical and practical part. The theoretical part defines the term „wellness“ and gives the detailed description of it. It also shows how it is related to spas. The practical part includes information gained from the survey. The results are presented by the charts. Key words: Survey. Spas. Selfness. Service providers. Wellness elements. Results of the survey. Wellness.

9

Obsah Úvod ................................................................................................................................ 12 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 14 1 Lázeňství a wellness ..................................................................................................... 14 1.1 Lázeňství ................................................................................................................ 14 1.2 Wellness................................................................................................................. 15 1.3 Lázeňství vs. wellness ........................................................................................... 17 2 Historie wellness .......................................................................................................... 20 2.1 Vývoj ve světě ....................................................................................................... 20 2.1.1 Starověk .......................................................................................................... 20 2.1.2 Středověk a novověk ....................................................................................... 22 2.1.3 Dvacáté století ................................................................................................. 22 2.1.4 Situace dnes .................................................................................................... 24 2.2 Vývoj v České republice........................................................................................ 26 3 Wellness a jeho součásti ............................................................................................... 27 3.1 Pět základních dimenzí wellness ........................................................................... 27 3.2 Prvky životního stylu ............................................................................................. 28 3.3 Aktivní vs. pasivní wellness .................................................................................. 30 4 Poskytovatelé služeb wellness ..................................................................................... 32 4.1 Lázně ..................................................................................................................... 32 4.2 Hotely .................................................................................................................... 32 4.3 Bazény ................................................................................................................... 33 4.4 Sportovní wellness centra ...................................................................................... 34 4.5 Ostatní centra ......................................................................................................... 34 4.6 Certifikace wellness ............................................................................................... 34 PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 36 5 Dotazníkové šetření ...................................................................................................... 36 5.1 Konstrukce dotazníku ............................................................................................ 36 5.2 Vyhodnocování dotazníků ..................................................................................... 36 5.2.1 Rozbor jednotlivých otázek ............................................................................ 37 5.2.2 Souhrnné hodnocení........................................................................................ 56 6 Závěr............................................................................................................................. 57 7 Zdroje ........................................................................................................................... 59 10

7.1 Knižní publikace ................................................................................................... 59 7.8 Periodika ............................................................................................................... 60 7.9 Elektronické zdroje ............................................................................................... 60 8 Seznam obrázků a grafů ............................................................................................... 61 9 Příloha .......................................................................................................................... 63

11

Úvod Vést spokojený a plnohodnotný život je záměrem každého z nás. K tomuto cíli vedou různé cesty, avšak podle mého názoru součástí každé této cesty je dobrý zdravotní stav. Zdraví a jeho prevence, dobrá kondice – to vše jsou pojmy v poslední době stále častěji skloňované. Heslem nového životního stylu je: dobře vypadat a dobře se cítit. Téma mé bakalářské práce je „Lázeňství jako wellness a součást nového životního stylu“ a vybrala jsem si je hned z několika důvodů. V prvé řadě věřím, že wellness je důležitým pojmem současnosti a na své důležitosti bude v budoucnosti stále nabývat. Žijeme ve zrychlené době, která nám přináší spoustu pozitiv technického pokroku – většina lidských činností se zmechanizovala a práci jsou tak za nás schopny vykonávat spotřebiče či přístroje. Lidé mají proto více času, ale i když se to může zdát paradoxní, tráví ho spíše pasivně – poleháváním u televize, posedáváním u počítače… Ne příliš aktivní styl života dohromady s vývojem civilizačních chorob (jako jsou nemoci srdce či vysoký tlak) a stresem, který nám současnost nakládá na záda, způsobuje to, že uvědomování si vlastního zdraví stále sílí. Lékem na tento „trend“ současnosti by mohlo být právě wellness, které v sobě skýtá mnoho podob a mohlo by dopomoci každému, komu zdraví není lhostejné. Dalším důvodem je fakt, že mým trvalým bydlištěm je významné centrum západočeského lázeňského trojúhelníku – Karlovy Vary. Už odmalička tak mám tu výjimečnou příležitost vyrůstat v krásném lázeňském prostředí a s lázeňským cestovním ruchem se zcela sžít. I když je wellness širokým pojmem a zahrnuje spoustu činností i nelázeňského charakteru, řada obyvatel Karlovarského kraje si jej často asociuje právě s lázeňstvím. Důvodem může být jejich dosavadní zkušenost lázeňského obyvatele či pouhá neznalost. Ráda bych proto wellness rozvedla do více rovin a soustředila se na něj i jako na samostatnou, ne lázeňskou oblast. Mým hlavním cílem je zjistit, zda wellness tvoří součást životního stylu, tak jak věřím já, či zda je pouze módním prvkem. Současně se pokusím přijít na to, kolik toho lidé o wellness ví, s jakou pravidelností je praktikují, kolik peněz jsou ochotni do něj investovat, jaké mají požadavky na wellness centra a jak důležitou roli hraje existence wellness při výběru dovolené…

12

Práce bude rozdělena do dvou hlavních celků. V teoretické části se budu věnovat seznámení s pojmy lázeňství a wellness, jejich charakteristice a vazbě mezi nimi. Především wellness budu potom dále rozvíjet v podkapitolách. Cílem této části je shrnout teoretické poznatky z dostupné literatury, které budou podklady pro praktickou část. Praktickou část bude tvořit dotazníkové šetření, kterého se zúčastní obyvatelé Karlovarska (konkrétně respondenti z měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Ostrov, Cheb, Sokolov a Jáchymov). Analýzu a vyhodnocení provedu z různých úhlů pohledu, k čemuž mi dopomohou otázky identifikující věk a pohlaví respondentů. Dotazníkové šetření je pro mě nástrojem, pomocí kterého si budu moci na konci této bakalářské práce potvrdit, či vyvrátit stanovené hypotézy – myslím si, že s pojmem wellness se většina lidí již setkala, ale podle mého názoru bude jejich výklad značně zkreslený, a budou znát pouze tu část wellness, která je jim – jako spotřebitelům – předkládána. Přesto věřím tomu, že wellness (ať už v kterékoliv formě), je součástí životního stylu obyvatel Karlovarského kraje.

13

TEORETICKÁ ČÁST 1 Lázeňství a wellness 1.1 Lázeňství Lázeňství je jedním z oborů, který má v České republice dlouholetou a slavnou historii. Podle výkladového slovníku cestovního ruchu lze lázeňství definovat takto: „Souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřených na znalost přírodních léčivých zdrojů1 a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů. Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s využíváním síly přírodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí.“ (Pásková, Zelenka, 2002, s. 158) Lázeňství v České republice je chápáno hlavně jako součást zdravotního a sociálního systému péče o zdraví občanů. Tak je totiž definováno zákonem, který lázeňství chápe jako „integrální součást léčebné péče opírající se především o využívání přírodních léčivých zdrojů a další léčebné faktory (např. klima).“ Většinou jde o dlouhodobé působení léčby na pacienty (minimálně 3 týdny a více). Dle požadavků společnosti by mělo lázeňství pružně reagovat na měnící se zdravotní stav obyvatelstva země, postupné stárnutí populace, rozšiřování civilizačních chorob a problémů spojených s výskytem tzv. primárních rizikových faktorů – např. nedostatek pohybu, kouření, civilizační stres. (Knop, 1999, s. 27). O tom, zda je lázeňství výlučně součástí zdravotního a sociálního systému, nebo je plnohodnotnou součástí cestovního ruchu, se vedou dlouhé debaty. Léčebné lázeňství je tradičně záležitostí evropskou a je úzce spjato s výskytem přírodních minerálních vod a peloidů, pravda ale je, že v mnohých případech jsou lázeňská léčebná centra doprovázena i dalšími komerčně orientovanými nabídkami pro turisty. Ve vyspělých zemích Evropy s významnými lázněmi (např. Itálie, Francie, Německo, Rakousko, Švýcarsko apod.) má lázeňství v cestovním ruchu významné postavení a je velmi dobře

1

přírodní léčivé zdroje = přirozeně se vyskytující příznivé klimatické podmínky, minerální vody, plyny, peloidy, humidity (slatiny a rašeliny), bahno, vysoká nadmořská výška, jeskyně a další přírodní zdroje, které příznivě působí na lidské zdraví (Pásková, Zelenka, 2002, s. 237)

14

a efektivně ošetřeno centrální i regionální legislativou. Lázeňská centra jsou centry nejen lázeňské léčebné péče, ale také zdravotní turistiky (kam můžeme zařadit například populární komerční programy zaměřené na krásu, oddych a relaxaci). Lázeňství v těchto zemích reprezentuje skutečný potenciál cestovního ruchu a je významným prostředkem pro příjmy státu. Takovýto přístup byl původně i v předválečném Československu, ale socialistický vývoj lázeňství poznamenal. Aktivity cestovního ruchu byly vedením státu tehdy chápány spíše jako narušování medicínského poslání lázní, a nebyly tak podporovány. Jedinou činnost ve spojitosti se zahraniční klientelou či komerční nabídkou lázní pro domácí klientelu můžeme přisuzovat cestovní kanceláři BALNEA, která byla monopolním zástupcem této oblasti. Toto postavení jí bylo dáno legislativně. (Knop, 1999, s. 29) Lázeňství v sobě snoubí jak zdravotnictví, tak cestovní ruch a pacienti se chovají jako účastníci cestovního ruchu.

Je tvořené také lidmi, kteří službami, které nabízejí

(ubytovacími, stravovacími, balneologickými, rehabilitačními, dopravními apod.) umožňují druhým lidem se lázeňství zúčastnit. Proto je lázeňství komplexem ekonomických činností různých oborů a odvětví, které svými výkony zabezpečují uspokojování potřeb lázeňských hostů. [4] Lázeňství je fenomén, který pro danou zemi představuje potenciál dvojího typu – zlepšuje zdravotní stav svých obyvatel a významně ovlivňuje příjezd turistů, čímž přináší příjmy státnímu, komunálnímu i privátnímu sektoru jednotlivých ekonomik. (Knop, 1999, s. 42) I přesto, že má ČR pro další rozvoj lázeňství velmi dobré podmínky, dané bohatstvím a rozmanitostí přírodních léčivých zdrojů, a taktéž dlouhou tradici, musí se, chce-li uspět a přilákat více klientů – jak zahraničních, tak domácích, vyrovnávat s trendy a tendencemi evropského lázeňství, které nás provází posledních 15–20 let. Je to zkracování průměrné délky pobytu, orientace na samopláteckou klientelu a nahrazení léčebných pobytů jinými typy ozdravných pobytů, především těmi zaměřenými na wellness. [4]

1.2 Wellness Novodobý výraz „wellness“ má svůj původ ve spojení dvou slov, a to „well-being“ (v překladu znamenající stav zdraví a pohody) a „fitness“ (vyjadřující fyzickou zdatnost). Mohli bychom tedy říct, že wellness ve volném překladu znamená: být v pohodě a fit. 15

S tímto termínem poprvé přišel americký lékař Halbert L. Dunn, který publikoval knihu s názvem „High Level Wellness“ a vyjádřil tak svůj názor na zdravý životní styl. Zpočátku nebyla příliš populární, navedla ale spoustu odborníků a lékařů na cestu wellness. (Müllerová, 2008, s. 10; Poděbradský, 2008, s. 14) Některé z teorií označují wellness jako protiklad slovu „illness“2, tedy stav, kde je absence nemoci. Když nejsme nemocní, jsme „well“, cítíme se dobře. Tato teorie ale v praxi příliš neobstála. Přestože nejsme nemocní, nemusíme cítit pocit pohody, spokojenosti a blaženosti. Můžeme prožívat nepohodu fyzickou, mentální, emoční či duchovní. Může to být i onen neidentifikovatelný pocit „cítit se nesvůj“ nebo „nebýt ve své kůži“, který zkrátka vyjadřuje, že nejsme v harmonii sami se sebou a něco není správně. Jakoby duše nebyla ve svém těle, jako by samotná naše osobnost byla rozpolcena. Není to nemoc, přesto je to stav na míli vzdálený onomu pocitu „well-being“. Proto je potřeba wellness pochopit se všemi jeho součástmi. (Cathala, 2007, s. 15) Wellness je novou „vlnou“ péče o zdraví, která zahrnuje i u nás zdomácnělý fitness. Už se nejedná jen o tělesnou zdatnost, ale o celý životní styl, v němž zdatnost hraje důležitou roli a tvoří základ zdravého způsobu života. Wellness můžeme definovat jako stálé a uvážené úsilí k udržení zdraví a dosažení nejvyšší úrovně životní pohody. „Mít vysokou úroveň wellness znamená těšit se dobrému zdraví, být šťastný, být schopen řešit stresové situace, účastnit se náročné fyzické činnosti, být energický, mít dostatek sebedůvěry, milovat a být milován a žít plnohodnotným životem.“ Není to však tělesný statický stav, ale neustále se měnící úroveň fungování orientovaná k maximální kapacitě a závislá na vlastní zodpovědnosti. Je to víc než odstranění bolesti nebo nemoci, prevence onemocnění nebo zdravotní péče. Je to soustavné úsilí dosáhnout maximálních možností. Je to celoživotní hledání optimálního fungování, jehož hlavním cílem je cítit se dobře teď, zítra i v budoucnu a mít příjemný a spokojený život. (Blahušová, 2005, s. 15) Česká asociace wellness pojem rozvádí i do jiných rovin: „Slovo WELLNESS znamená stav/pocit blahobytu, jenž je maximálně orientovaný na individuální možnosti člověka – vlastní osoby. Je to dlouhotrvající – stupňující se proces přeměny Vaší psychické, intelektuální, emoční, sociální, duchovní a okolní pohody. Tyto parametry jsou 2

anglický překlad slova nemoc

16

nejdůležitější součástí wellness. Wellness je také označení pro strukturu, zařízení a prostor, které jsou realizované v konceptu s touto filozofií (architektura, design, barvy…), a pro programy, které nás k pocitům wellness dovedou (procedury, balíčky, menu…). Wellness prostor je v nás i v přírodě, pokud nám zajišťuje prožitek krásy, klidu a míru.“ [7] Na wellness můžeme nahlížet také jako na aktuální trend, který je velkou podnikatelskou příležitostí. Pochopení jeho podstaty může pomoci nalézt podnikajícím subjektům nové podnikatelské příležitosti a vést k lepšímu uspokojování potřeb. Zároveň může být nástrojem pro lepší šanci uspět v konkurenčním boji na poli cestovního ruchu. (Poděbradský, 2008, s. 8)

1.3 Lázeňství vs. wellness O tom, zda lázeňství a wellness jsou dva zcela odlišné pojmy, nebo se naopak navzájem doplňují a jeden by bez druhého nemohl existovat, se vedou různé polemiky. Každý z autorů na problematiku nahlíží trochu jinak. Podle Attla a Nejedla (2004, s. 17–18) je lázeňský cestovní ruch podtypem zdravotně orientovaného cestovního ruchu. Druhým podtypem je potom zdravotní cestovní ruch, kam spadá i wellness. 

Lázeňský turismus – zahrnuje komplexní lázeňskou péči a pobyty zaměřené na léčení nemocí, následků nemoci nebo celkovou rekonvalescenci a může být realizován pouze v místech s přírodními léčivými zdroji.



Zdravotní cestovní ruch (anglicky „healthturism“) – je forma cestovního ruchu zaměřená na prevenci, relaxaci, celkovou obnovu fyzických a duševních sil jedince. Zájem o tento podtyp je v souladu se zájmem o životní styl nebo s jeho změnou. Může být realizován na jakémkoliv místě, které je vhodné svým prostředím a vybaveností. Velice důležitým podtypem healthturismu je wellness.

Podle Samka jsou balneologie3 a léčebné rehabilitace vyšším stupněm v systému prevence a léčby a na rozdíl od wellness vyžaduje předchozí zdravotnická vyšetření. Balneorehabilitace je integrální součástí medicíny a pro své pacienty zajišťuje nejenom léčbu, ale i všechny stupně prevence. Součástí poskytované péče jsou režimová opatření

3

balneologie = lázeňství

17

a dietní stravování. Proto by balneologie jako lékařský obor měla wellness programy provozovat. Pochopením těchto souvislostí mohou obě oblasti působit příznivě ve prospěch člověka a navzájem se doplňovat. (Poděbradský, 2008, s. 6) Podle Coopera a Cooperové (2009, s. 21) jsou důležitou složkou konceptu „health and wellness“ (zdraví a wellness) minerální vody jako součást holistického (celostního) přístupu k celé problematice. Wellness vykreslují jako komplexní životní styl, který láká čím dál více lidí. Na obrázku 1 si lze všimnout, že „health and wellness spa tourism“ (lázeňský cestovní ruch zaměřený na zdraví a wellness) může mít dvě podoby – „wellness spas“ (lázně zabývající se wellness) a „hot spring spas“ (lázně, které si zakládají na léčbě horkými prameny). Prvně jmenované jsou důsledkem volby životního stylu, uvědomování si důležitosti zdraví a nutnosti preventivně se chránit před nemocemi různého druhu. Ty druhé jsou lázněmi v klasickém slova smyslu: lidé se do nich jezdí léčit z nemocí a současně mají prostor na rekreaci a aktivní využití volného času. Navzájem se tedy obohacují.

Obrázek č. 1: Health & wellness tourism

Zdroj: Cooper a Cooperová, 2009, s. 4

V souvislosti s lázeňstvím a wellness se mluví i o tzv. efektu „healthness“. Je to spojení příjemného s užitečným, přičemž si lidé od lázeňského pobytu slibují jak fyzickou, tak i duševní relaxaci. (Müllerová, 2008, s. 111)

18

Pokud bychom toto měli shrnout a určit hranice, odkud kam sahá wellness a kde má své vytyčené území lázeňství, došli bychom k následujícímu. Nejvýznamnější rozdíl tkví v tom, že klasické lázeňství je pevně zakotvené v našem zdravotním systému svojí léčebnou funkcí a slouží především k léčení a doléčování zdravotních komplikací pacientů, kdežto wellness má spíše preventivní charakter a je určen převážně zdravým. Zatímco lázeňství je téměř vždycky spjato s přírodními léčivými zdroji a specifickými klimatickými podmínkami, zařízení wellness mohou stejně dobře fungovat jak v lázeňském prostředí, tak kdekoliv jinde. Rozdíl mezi těmito dvěma pojmy je i ve financování – lázeňský pobyt může částečně nebo i plně hradit zdravotní pojišťovna, kdežto wellness aktivity si hradí jejich uživatelé sami. Odlišnosti lze najít i v režimu fungování provozu – pro lázeňství platí (z důvodu předepsaných léčebných procedur) určitý řád a dietní zásady a je nutné dodržovat daná pravidla, ale wellness aktivity si každý řídí sám, podle svého naturelu a potřeb. (Müllerová, 2008, s. 111) Wellness i lázeňství jsou specifickou formou cestovního ruchu, která využívá obdobnou infrastrukturu, a obě dvě složky přinášejí pozitivní ekonomický a multiplikační efekt. (Poděbradský, 2008, s. 8)

19

2 Historie wellness 2.1 Vývoj ve světě Příznivé účinky různých relaxačních a lázeňských procedur na zdraví, vzhled i psychický stav si lidé uvědomovali již v dávných dobách. Už pravěcí lidé využívali vývěry teplé vody, které byly nápadné svou chutí, teplotou či barvou, tehdy jim přisuzovali nadpřirozené síly. Důvody používání koupelí se různily, jednou se lidé koupali z preventivních a hygienických důvodů, jindy kvůli radosti. (Poděbradský, 2008, s. 9)

2.1.1 Starověk Řecko a Řím Prapůvod současného pojetí wellness jako kultury těla, duše i mysli vychází z řeckého ideálu „kalokagathia“ – tedy harmonie krásného těla (z řečtiny „kalós“) a dobrého ducha (řecky „agáthos“). Už ve starověku se využívalo vody k relaxaci, regeneraci a léčení různých neduhů. Civilizační vývoj dospěl v antickém Řecku a Římě, co se týče způsobů hygieny, léčitelství a využívání vod v terapii, mnohem dál než ve střední a západní Evropě. Kladl se zde velký důraz na tělesnou čistotu. K tomuto účelu se nejprve začaly využívat malé nádoby, postupem času i sprchy, vany a dokonce malé bazénky. Obliba koupelí stále rostla a ve větších sídlech začaly vznikat veřejné lázně (ty by v dnešní době spíše odpovídaly relaxačním a regeneračním zařízením). Bývaly umísťovány v blízkosti knihoven a sportovišť. Řekové si často po koupeli dopřávali masáže a natírání kůže mastmi a oleji. Zpočátku byly tyto zvyky přepychem a výsadou zejména vyšších vrstev. Jejich další rozmach nastal až koncem 5. století př. n. l., kdy se rozvinula také parní a potní zařízení. S rozšiřováním hranice se šířilo zakládání těchto relaxačních center do střední a západní Evropy. (Budinská, 2006, s. 12–16; Poděbradský, 2008, s. 10) Tehdejší „lázně“ byly v dnešním slova smyslu spíše wellness centry, která více než léčení sloužila společenskému setkání, sportu a hygieně. Správným příkladem mohou být římské termy (monumentální luxusní lázně, které si téměř každý císař ke zvýšení své popularity nechal vystavět). Zahrnovaly několik prostor, dominantu budovy tvořila 20

veliká místnost, ve které byla umístěna vlažná lázeň s vyšší teplotou vzduchu, což způsobovalo slabé pocení. Tato místnost byla ideální zejména k masážím a natírání olejem. Neopomíjenou činností v tomtéž prostoru byla také společenská konverzace a relaxace. V dalších místnostech se nacházely chladná lázeň či teplý bazén. Po celém termu byly rozmístěny keramické, mramorové, někdy i kovové vany. Wellness charakter těchto zařízení dotvářela i skutečnost, že byla centrem kosmetické péče a sportovních aktivit. Specialisté se starali o odstraňování tvrdé kůže pemzou, nanášení mastí a pleťových zábalů, prováděla se zde depilace. (Poděbradský, 2008, s. 11) Neoddělitelnou součástí kalokagathie ale byly i sportovní aktivity. Rozvoj duševních schopností měl být harmonicky spojen s všestranným rozvojem tělesným a naopak, proto důležitou součástí tohoto principu byly olympijské hry, které měly dopomoci k jeho rozšíření do celého Řecka. Hry byly kolébkou vzniku atletiky a gymnastiky. [6] Orient Tak jako pro Římany, tak i pro orientálce byl pobyt v relaxačních centrech nejen možností očisty, ale i prostorem pro příjemná společenská setkání. Během nich mohli lidé relaxovat a dopřávat si masáže končetin či zad, nechat si umýt celé tělo či využít některé z kosmetických úkonů – velká péče se věnovala především vlasům a vousům a také depilaci. Relaxační centra se od těch řeckého a římského typu lišila pouze tím, že neměla prostory pro sport. (Poděbradský, 2008, s. 11–12) Dálný východ Myšlenka hýčkání těla i duše se rozvíjela i na Dálném východě. Budovaly se zde společné veřejné lázně pro muže a ženy a podle dochovaných písemností existovaly v rámci císařských paláců také přepychová kosmetická a relaxační centra. Japonsko díky vulkanickému podloží disponuje velkým množstvím minerálních a termálních pramenů – velice odlišných od těch evropského typu. Některé jejich účinky mohou podráždit kůži, jiné zase působí na kůži blahodárně a přispívají k jejímu vyhlazení. Dle japonské tradice se koupalo odpoledne ve velmi teplé vodě s přísadami rostlin a tělo se drhlo sáčky s rýžovými plevami. Žádanou metodou kromě koupelí byly také masáže, akupunktura, bahenní či pískové zábaly. (Poděbradský, 2008, s. 12)

21

2.1.2 Středověk a novověk Ve středověku lázeňství značně pokleslo, důvodem byl nízký zájem o čistotu. To bývá často kladeno za vinu církvi, která sice nebránila přiměřené péči o zdraví a čistotu, ale odsuzovala vše, co by mohlo jen nepatrně směřovat k neřesti a hříchu, a úplně tak zavrhla římské a řecké lázně, a tím i wellness. Zakázané ovoce ale chutná nejlépe, proto si šlechta a bohatí měšťané budovali místnosti s lázněmi převážně ve svých sídlech nebo si stavěli velké kašny v uzavřených zahradách. (Budinská, 2006, s. 24–26) Středověk v Japonsku zaznamenal naopak rozvoj koupelí a dalších procedur, existovaly tzv. velké lidové koupele. Řadu technik si mezi sebou národy Dálného východu vyměnily. Mnoho praktik převzali Japonci od Číňanů a řadu jich naopak předali Korejcům. (Poděbradský, 2008, s. 13) Určitá obroda myšlenek hýčkání těla i duše přišla až s barokem v 17. století. Kult vody byl zakotven i v náboženském základě, a tak v místech, kde vyvěraly podzemní vody, se začaly vystavovat kapličky a kostely, za kterými se pořádaly poutě. V té době se v souvislosti s průmyslovou revolucí rozvíjely odborné metody zkoumání složení minerálních pramenů a k pokroku došlo i v komunikaci, což zapříčinilo rozšíření povědomí o existenci míst s výskytem pramenů. Množství návštěvníků rostlo, a tak bylo nutné vybudovat odpovídající infrastrukturu. (Poděbradský, 2008, s. 13)

2.1.3 Dvacáté století Vývoj wellness jako samostatné disciplíny lze datovat zhruba do 60. let 20. století. Důležitým mezníkem byl rok 1961, kdy vyšla kniha, o které byla už zmínka v kapitole 1 „High Level Wellness“ amerického lékaře Halberta L. Dunna, čerpá ze série jeho přednášek z konce 50. let 20. století, ve kterých představuje své myšlenky a názory na zdravý životní styl, který pojmenovává právě „wellness“. „Chápal ho jako způsob života orientovaný na dosažení povzneseného stavu fyzické a psychické pohody a popsal ho jako disciplinovanou oddanost snaze o osobní dokonalost.“ (Poděbradský, 2008, s. 14)

22

Obrázek č. 2: Dunnovo pojetí wellness

Zdroj: Poděbradský, 2008, s. 14

Ze schématu můžeme vyčíst, že dosáhnout „high level wellness“ (wellness na vysoké úrovni) lze pouze za předpokladu příznivého životního prostředí a též dobrého zdraví. To je zabezpečeno pomocí fungujících sociálních vztahů a možností kulturně žít. Opačný pól je důsledkem nefungujících sociálních a kulturních vztahů dohromady se špatným zdravotním stavem. Dále se Dunn zamýšlí nad možností, kdy jedinec nedisponuje příliš dobrým zdravím, ale může se opřít o dobře fungující sociální a kulturní vztahy. Opačnou možností je situace, v níž je jedinec ze zdravotního hlediska na vysoké úrovni, avšak jej ohrožují špatně fungující sociální vztahy a nemožnost kulturního vyžití. (Poděbradský, 2008, s. 15) I když kniha ze začátku příliš velkým trhákem nebyla, její myšlenky se dostaly do povědomí řady lékařů a odborníků z USA, později z Evropy. V roce 1977 byla v americkém státě Wisconsin založena National Wellness Institute, nezisková organizace, která si dala za cíl propagovat wellness po celém světě a podporovat informovanost odborníků v tomto oboru. (Poděbradský, 2008, s. 15) Dunn používal pro wellness symbol složený ze tří protínajících se kružnic, symbolizujících propojenost duše, mysli a těla a jedné vertikální osy, směřující vzhůru. Důvodem byla jeho nedůvěra v západní medicínu, která dávala přednost necelostní medicíně a striktně oddělovala tělo, mysl a duši člověka. Tělo měl na starost lékař, myslí se zabýval psychiatr a duše byla svěřena do rukou náboženství. Šipka znázorňuje 23

životní cyklus jedince, který se snaží dosáhnout splnění celoživotního cíle, trochu se odchyluje od středu průniku kruhů. Je možné, že naznačuje směr, kterým se má život ubírat. (Poděbradský, 2008, s. 15)

Obrázek č. 3: Symbol wellness

Zdroj: Poděbradský, 2008, s. 16

Postupem času se význam slova wellness měnil. V evropském kontextu se modifikoval spíše na „cítit se dobře“. V Evropě, a to především v Rakousku a Německu, došlo v 80. letech k výraznému rozmachu wellness center a specializovaných hotelů. Wellness se setkává se stále větší komercializací a v současnosti je výborným prodejním artiklem. (Poděbradský, 2008, s. 16)

2.1.4 Situace dnes Wellness se stalo předmětem byznysu, k jeho zavedení není potřeba přírodních léčivých zdrojů a například hoteliéři velice rychle pochopili, že tento obor je zdrojem značných financí. Ty hotely, které rozšířili své služby o wellness resorty, zaznamenaly růst tržeb – hotely byly atraktivnější pro zákazníky a ti zvýšili jejich vytíženost. Tato situace zklamala celou řadu opravdových zastánců, kteří měli pocit, že se z wellness vytratila jeho původní myšlenka. I to byl jeden z důvodů, proč se ve vývoji posouváme dále, ke druhé vlně wellness – k tzv. selfness. Chápeme je jako novou kulturu sebepoznání, která kromě relaxace, pocitu pohody a péče o vlastní zdraví obsahuje i požadavek na lepší ovládání svého života, na větší osobní kompetence. Zákazník tak přestává být jen pasivním příjemcem masáží či kosmetických služeb, ale sám usiluje o fyzické a duševní sebezdokonalení. „V rámci selfness se člověk musí soustředit na následující: 

zdravě jíst, 24



pravidelně sportovat,



najít rovnováhu mezi prací a volným časem (tzv. work-life balance),



pečovat o dobré vztahy se svým sociálním okolím (rodina, kolegové, přátelé),



dokázat se samostatně rozhodovat ve zlomových krocích ve svém životě,



neustále se učit novým věcem a umět tyto nové znalosti využívat,



přijmout tyto změny trvale do svého života.“

(Poděbradský, 2008, s. 16–19) Jedním z největších trendů v oblasti wellness jsou dnes tzv. „green spa“, jinak také wellness centra, která do své podnikatelské strategie zařadila koncept ekologie a udržitelného rozvoje. (Poděbradský, 2008, s. 20) Dále jsou to tendence spojovat wellness cestovní ruch s jinými formami cestovního ruchu. Můžeme ho nalézt jako součást nabídek incentivního a kongresového cestovního ruchu. Hotely s wellness zařízením byznysmeni vyhledávají, aby se mohli odreagovat po stresujícím dni, a firmy, aby zde mohly organizovat teambuildingové programy nebo dopřát svým zaměstnancům pobyt jako odměnu za dobře provedenou práci. (Poděbradský, 2008, s. 103) Pokud bychom se měli podívat blíže na státy Evropy, největší podíl na evropském trhu wellness má Německo, kde má toto odvětví pevné postavení v cestovním ruchu. Důvodem je tzv. období krize, kdy německá ekonomika spíše stagnovala a stále méně Němců trávilo svoji dovolenou v zahraničí a vyhledávalo alternativy trávení dovolené ve své vlastní zemi. Zjistili, že wellness neznamená jen relax, ale také investici do vlastního zdraví. To podnítilo spoustu cestovních kanceláří, aby rozšířily nabídku svých produktů v domácím cestovním ruchu. V důsledku vysoké poptávky rostl počet wellness hotelů. Z přibližného počtu 14 000 hotelů je zhruba 1 400 tzv. wellness hotelů. [1] Podle Poděbradského (2008, s. 20) v současné době německý, ale i rakouský trh wellness stagnuje, dochází k menšímu zájmu ze strany německých zákazníků, kteří se částečně přesouvají do Polska, kde byla v posledních letech vybudována masivní struktura poskytovatelů wellness služeb. Za zmínku určitě stojí i Maďarsko, které se snažilo obohatit klasické produkty wellness a připravilo produkty „wellness in the city“, což je kombinace wellness a městského cestovního ruchu.

25

2.2 Vývoj v České republice Wellness se do České republiky dostalo až v 90. letech 20. století, kdy se jeho myšlenka začala uplatňovat ve strategiích ubytovacích zařízení, lázeňských a fitness center. Důvodem mohla být separace od západoevropského dění před rokem 1989, ale také způsob, jakým je lázeňská péče vnímána. Jak už bylo zmíněno v předešlých kapitolách, lázeňství si zanechává svůj medicínský charakter na rozdíl od Kanady, USA nebo Velké Británie, kde je synonymem pro relaxaci, odpočinek, kosmetickou péči apod. V posledních letech však u nás dochází k dynamickému rozvoji. Na začátku 21. století se začalo s aktivní propagací zdravého životního stylu a zdravé výživy. Až po nějaké době se rozvinul i koncept usilující o komplexní přístup k člověku a hledání rovnováhy a harmonie. Wellness si získává stále větší popularitu a je čím dál perspektivnějším předmětem podnikatelské činnosti. Jeho služby mohou být čerpány v rámci lázeňských míst či fungovat zcela samostatně ve formě specializovaných beauty a fitness studií nebo komplexních wellness center. V roce 2007 byla založena Česká asociace wellness, státem registrovaná nezávislá, nepolitická, odborná, dobrovolná a zájmová organizace, která byla založena za účelem podpory a rozvoje oboru, protože do té doby bylo užívání názvu wellness často anarchické a chaotické. Jedním z cílů je i vytvoření certifikace subjektů wellness. (Poděbradský, 2008, s. 17)

26

3 Wellness a jeho součásti 3.1 Pět základních dimenzí wellness Existuje pět dimenzí wellness, které bychom, pokud chceme dosáhnout vysoce kvalitního života, měli ovlivňovat. Ideálně bychom měli působit na každou samostatně, ale zároveň si být vědomi toho, že všechny spolu vzájemně souvisí. Jenom rovnováhou mezi nimi lze dosáhnout nejvyšší úrovně wellness.

Obrázek č. 4: Základní dimenze wellness

Zdroj: Blahušová, 2005, s. 18

Fyzická dimenze obsahuje všechny fyzické aspekty, které mohou ovlivňovat kvalitu našeho života. Řadíme mezi ně: fyzickou zdatnost, zdravou výživu, kontrolu a ovlivňování hmotnosti, prevence kardiovaskulárních, nádorových a dalších onemocnění. Spirituální dimenze je v tomto případě chápána jako rozvoj vnitřní osobnosti. Zahrnuje jak životní zkušenosti a jejich odraz v hledání smyslu vlastního života, tak určitou schopnost určit skutečný zdroj potěšení, radosti a naplnění v životě. Spirituální dimenze je subjektivní a každý by měl najít svoji cestu poznání. Emocionální dimenze může být popsána jako soubor všech emocionálních jevů, které definují každého jednotlivce. Má tři hlavní oblasti: uvědomění (poznání vlastních pocitů i pocitů ostatních), přijetí (pochopení normálních lidských emocí) a management (schopnost kontrolovat a umět se vypořádat s vlastními pocity). Emocionální wellness je schopnost se smát, radovat ze života, umění přizpůsobit se změnám a schopnost vypořádat se se stresem. 27

Sociální dimenze zahrnuje vztahy s ostatními lidmi, porozumění si s nimi a pochopení jejich odlišností. Mentální dimenze obsahuje intelektuální a tvůrčí aspekty mozku ve smyslu stálé radosti ze získávání nových znalostí a zkušeností. Zahrnuje prvek zvědavosti, jenom cesta ukojení zvědavosti může vést k získání nových znalostí. „Schopnost myslet jasně a přizpůsobit se nové informaci je životně důležitá pro správné rozhodnutí a úplnou radost z toho, že se mi nabízí vysoce kvalitní život.“ Pod touto dimenzí si můžeme představit nové myšlenky, nápady či pokračující studium, konference, semináře či literaturu apod. (Blahušová, 2005, s. 18–21)

3.2 Prvky životního stylu Určit, co vše zahrnuje wellness je velice složité. „Oblast wellness je tvárná forma s tvárným obsahem.“ Můžeme říci, že obsahuje vše, co nám činí dobře, ale vzhledem k tomu, že se převážně jedná o vnitřní cítění spokojeného a vyváženého stavu a osobní dojem každého z nás, je výčet aktivit, technik a orientací věcí subjektivnosti. Představy o wellness se také liší v čase, v důsledku měnících se priorit. (Cathala, 2007, s. 16) Podle Lesové (2008, s. 10) má wellness pět součástí. Všechny mají značný vliv na úroveň životní pohody, avšak nejdůležitější je fitness.

Obrázek č. 5: Součásti wellness podle Lesové

Zdroj: Lesová, 2008, s. 10

Pozitivní přístup k životu a osobní návyky hrají ve wellness velice důležitou roli. Ne nadarmo se říká, že veselá mysl je dobrý lékař. Psychický a fyzický stav jedince spolu úzce souvisí, a zdraví obou by proto mělo být v rovnováze. Nezanedbatelným aspektem 28

jsou také emoce, které doprovází každou životní situaci, a jejich ovládání nám může usnadnit život. (Lesová, 2008, s. 10; Poděbradský 2008, s. 24) Výživa a kontrola hmotnosti je též důležitou součástí wellness stylu života a neobejde se bez zdravého a racionálního příjmu potravin – tzn. bez vyrovnaného příjmu a výdeje energie. Zvládnutí stresu se stává stále aktuálnějším tématem. Především chronický stres, který je důsledkem dlouhotrvající zátěže, ohrožuje náš organismus. Důsledkem je trvalé napětí, nervozita, oslabená imunita, poruchy spánku, problémy s metabolismem, špatná nálada apod. Cestou ven z tohoto začarovaného kruhu může být návrat k pohybové aktivitě, racionální stravě, dostatečnému odpočinku a regeneraci organismu. (Müllerová, 2008, s. 14) Poslední a nejdůležitější součástí je podle Lesové (2008, s. 16) fitness, neboli tělesná zdatnost, která má dalších pět částí: svalovou sílu, svalovou vytrvalost, složení těla, kloubní pohyblivost a kardiorespirační vytrvalost – všechny tyto složky lze zlepšit pravidelným cvičením. Müllerová (2008, s. 16) uvádí, že fitness, charakteristické vytrvalostním pohybem se střední zátěží, se v důsledku komercializace a soutěživosti změnilo v profesionální vrcholový sport, který spíš než ke zdraví vede k závažným zdravotním problémům. Dnes je fitness označením pro pravidelnou a poměrně fyzicky náročnou činnost skládající se z běhání, rychlé sportovní chůze, náročného aerobiku, spinningu, běhání a cvičení na trenažerech a posilování ve fitness centru. Nespokojenost odborníků s tímto vývojem vedla ke vzniku nového stylu, jehož součástí jsou i méně fyzicky náročné aktivity, přinášející pocit spokojenosti – může to být turistika, tanec, jízda na bruslích apod. Rozdílný názor má Cathala (2007, s. 17), která si wellness představuje coby koláč o mnoha dílech, který se může každý den měnit. Dnes je takový a zítra sice bude mít stejné složení, ale bude se lišit velikost jednotlivých dílků. Proto je wellness subjektivní – osobní záležitostí každého z nás.

29

Obrázek č. 6: Součásti wellness podle Cathala

Zdroj: Cathala, 2007, s. 17

3.3 Aktivní vs. pasivní wellness „Wellness neboli pocit blaha lze charakterizovat jako směsici fyzické, duševní, intelektuální, emoční, sociální a psychické vyrovnanosti. Je-li tento pocit výsledkem fyzických aktivit, jde o tzv. aktivní wellness, pokud k němu dojdeme prostřednictvím jiných činností, lze wellness označit jako pasivní.“ (Müllerová, 2008, s. 25) Pod pojmem „aktivní wellness“ si můžeme představit nejrůznější druhy kolektivních i individuálních sportů. Pasivním wellness rozumíme preventivní a terapeutické procedury. Nejčastěji bývají rozdělovány podle souvislostí se čtyřmi živly: vodou, zemí, vzduchem a ohněm. Voda hrála v historii vždy velice důležitou roli. Lidé na ni byli vázáni, zajišťovala jim přežití, ale zároveň patřila mezi nejstarší terapeutické prostředky – pomáhala při zmírnění bolesti, léčení ran a nemocí. Na druhou stranu z ní lidé měli i respekt, báli se záplav, průtrže mračen, zrádných močálů… a protože její sílu přisuzovali silám stojícím nad nimi, snažili si jejich přízeň získat tím, že vykonávali obřady a přinášeli jí oběti. (Budinská, 2006, s. 7) Od nepaměti však byla využívána také pro své relaxační, uvolňující a léčivé účinky mimo jiné i v různých typech koupelí. „Koupel zrychluje tepovou a dechovou frekvenci, zvyšuje potřebu kyslíku, čímž se podílí na tlumení bolestí, uvolňování křečí a léčbě zánětlivých procesů v chronickém stádiu, stejně jako na psychické relaxaci.“ (Müllerová, 2008, s. 35) S vodním živlem spojujeme masážní koupele, podvodní

30

masáže, vodní střiky, afuzní sprchu Vichy (sprchu masírující tělo v různých frekvencích a silách), krenoterapii (léčbu minerálními vodami), watsu (spojení účinku vody a masáží shia–tsu) apod. Do živlu země patří peloterapie (léčba minerálním bahnem), peloidní koupele, fyrotereapie (léčivé bylinky), homeopatie, terapie květy, rostlinné zábaly, senná koupel, masáž krystaly apod. Se vzduchem se pojí oxygenoterapie, inhalace, plynové suché koupele, akupresura, akupunktura a reiki a k „ohňovým“ procedurám patří třeba masáž lávovými kameny, moxování (prohřívání akupunkturních bodů teplem), saunování nebo baňkování. (Müllerová, 2008, s. 26) V dnešní době mají ale své místo na trhu i procedury netradiční. Mezi nejznámější patří: 

AYURVEDA (systém alternativní terapie pocházející z Indie založený na dodržování pravidel zdravé výživy, pravidelném cvičení, využívání příjemných a zároveň

léčivých bylinných

terapií, relaxaci,

meditaci,

aromaterapii a terapii barvami) 

SHIA–TSU (japonská terapie a masážní technika, která je založena na základech klasické východní medicíny a západní anatomie a využívá především práci prstů, dlaní, loktů, kolen a chodidel)



AKUPRESURA (stará čínská metoda založená na tlaku na akupresurní body, je to metoda, při níž dochází k uvolnění nahromaděné a zablokované energie)



PIVNÍ LÁZNĚ (koupele v kvasnicovém pivu, které mají blahodárné účinky na lidské tělo)

K pasivnímu wellness patří také kosmetika, manikúra a pedikúra či peeling. (Poděbradský, 2008, s. 84–88)

31

4 Poskytovatelé služeb wellness 4.1 Lázně „Přírodní léčebné lázně podle lázeňského zákona představují soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení sloužících k poskytování lázeňské péče a jsou zákonem určeny jako přírodní léčebné lázně.“ V současné době je wellness trendem, který proniká i do nabídky lázeňských zařízení. (Poděbradský, 2008, s. 69) Důvodů je hned několik: 

snížení rizika, které plyne ze závislosti na financování z jednoho zdroje (zdravotních pojišťoven)



zvyšování konkurenceschopnosti lázní



zvyšování kapacit v lázeňství



demografické změny (především stárnutí populace v důsledku čehož se prodlužuje délka života)



čas, který jsou hosté schopni věnovat lázeňským pobytům na úkor pracovním povinnostem či jiným volnočasovým aktivitám



zvyšování výskytu civilizačních chorob



vzrůstající poptávka po wellness nabídce [5]

4.2 Hotely Wellness je fenomén, který ovládá i naše hotelnictví a promítá se do portfolia nabízených služeb. Hotel, který neposkytuje alespoň základní wellness služby může jen stěží obstát v konkurenci. Podle toho, do jaké míry je wellness ideál zahrnut do koncepce hotelu, dělíme ubytovací zařízení následovně: 

wellness hotely,



hotely s wellness aspekty.

U wellness hotelů je filozofie wellness hlavní myšlenkou a součástí všech činností hotelu. Hlavním cílem je, aby se zákazníci cítili dobře, byli opečovávaní a rozmazlováni, protože za tímto účelem hotel navštěvují. Klientela je generačně velice rozmanitá, protože tento typ hotelů vyhledávají jak mladí lidé toužící po zážitcích

32

a rodiče těšící se na úlevu od následků hektického života, tak senioři, kteří chtějí alespoň na chvilku „pozastavit“ čas. Jedním z důležitých aspektů úspěšnosti wellness hotelu a spokojenosti zákazníků je jeho poloha. Hotel stojící v centru města či poblíž rušné komunikace není příliš vhodný a může negativně ovlivnit dojem zákazníka. Celková atmosféra hotelu by měla navozovat příjemný a relaxační pocit a každý detail – květinová výzdoba či příjemná vůně – se počítá. Neméně důležitým faktorem ovlivňujícím zákazníkův dojem jsou zaměstnanci hotelu, kteří by měli být řádně informováni a vyškoleni. (Poděbradský, 2008, s. 73) Stále je však jedním z hlavních kritérií hodnocení pobytu kvalita poskytovaných služeb. V běžném hotelu je považováno ubytování a stravování za základní službu, u wellness hotelu však tato služba ustupuje do pozadí a stěžejními se stávají služby doplňkové – relaxace, regenerace, sportovní aktivity – zkrátka zážitek. Přesto nelze opomenout výraznou změnu ve stravování, důraz je kladen na zdravou výživu, nezávadné potraviny a hlavně pestrost nabídky a neměly by chybět ani biopotraviny. V pokoji potom host očekává kvalitní postel se zdravotní matrací, prostornou koupelnu a příjemnou vůni. [2] V nabídce wellness hotelů by neměl chybět program volnočasových aktivit.

4.3 Bazény „Bazénové komplexy patří mezi zařízení, která jsou lidmi žijícími wellness životním stylem často vyhledávána.“ Blahodárné účinky vody byly zmíněny již v předešlé kapitole. Bazény se tedy pro zákazníky stávají místem pro zlepšování fyzické kondice, uvolnění svalů a relaxování. V našich podmínkách jsou velice oblíbené bazény venkovní, ale jejich součástí by měly být i bazény kryté, aby v nich zákazníci mohli relaxovat a sportovat po celý rok. (Poděbradský, 2008, s. 75) Podle Müllerové (2008, s. 120) lze za další místa wellness aktivit považovat i aquacentra a aquaparky, které rozšířily klasické vybavení bazénů o atrakce „vodního světa“, vířivky, vodní jeskyně, různé druhy saun, solárium, posilovnu a prostory pro masáže a relaxační procedury.

33

4.4 Sportovní wellness centra Rozšířenou formou wellness s komerčním využitím jsou centra spojující činnosti wellness a fitness, která nabízejí jak pohybové, tak relaxační aktivity. K dispozici jsou cvičební sály pro kondiční a zdravotně-rehabilitační cvičení, posilovna, wellness centrum s bazénem, vířivkou, saunou a další prostory určené pro regeneraci a relaxaci. Tyto kluby často fungují na bázi klubového členství „all inclusive“, které zahrnuje veškeré aktivity. Cílovými zákazníky nejsou pouze lidé z nejvyšších příjmových skupin, ale i lidé ze středních příjmových skupin, kterým firmy na tento druh aktivit přispívají. I z tohoto důvodu se mnohá centra stavějí v blízkosti různých kancelářských či rozlehlých bytových komplexů. (Müllerová, 2008, s. 119)

4.5 Ostatní centra Další centra založená na wellness filozofii jsou kosmetické salóny, jejichž nabídka se týká zejména péče o obličej a tělo. Mezi hlavní služby patří peeling, masáže, čistící ošetření či aplikace pleťových a tělových masek. „Procedury by měly být založeny na účinnosti a na vytváření příjemné atmosféry, navození pozitivních emocí a skutečného prožitku wellness.“ I když byl pojem kosmetický salón dříve spojován spíše se ženami, v dnešní době začínají vznikat i kosmetické salóny speciálně pro muže, kteří o sebe chtějí nyní veřejně pečovat. Kosmetická péče se stala typickou součástí oblasti wellness. (Poděbradský, 2008, s. 76)

4.6 Certifikace wellness Protože wellness je moderním trendem, který láká už jen svým názvem, počet hotelů a ostatních wellness zařízení neustále přibývá. K tomu, aby se zákazník dokázal na tomto trhu lépe orientovat, byla od roku 2009 vytvářena kritéria pro wellness certifikaci, která měla přispět ke zkvalitnění služeb a zpřehlednění rozsahu nabízeného produktu v hotelích. Na přípravě se podílela Česká asociace wellness ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj a Asociací hotelů a restaurací České republiky (dále jen AHR ČR). Jednou z podmínek je platná klasifikace hotelu AHR ČR a další povinné a nepovinné body rozhodují o tom, zda hotel obdrží certifikaci Wellness gold, Wellness silver či Wellness bronze. Při posuzování se sleduje vybavení, poloha hotelu, 34

návaznost na outdoorové aktivity, nízkokalorické jídlo, množství ovoce a zeleniny, pitný režim, rehabilitace, odbornost personálu, fitness centrum atd. [3] Přestože výstupem této certifikace mělo být konkrétní číslo, popřípadě i katalog opravdových wellness hotelů a center, našla jsem jen velice úzce profilovaný katalog týkající se převážně města Prahy. Myslím si, že certifikace hotelů, ale i ostatních typů wellness center je nezbytná, protože lidé rádi investují své peníze smysluplně a vyhledávají především kvalitu, na druhou stranu je ale podle mého názoru velice složité objektivně ohodnotit všechna zařízení, zvlášť proto, že wellness jako pojem nemá pevně stanovené hranice.

35

PRAKTICKÁ ČÁST 5 Dotazníkové šetření 5.1 Konstrukce dotazníku Dotazníkové šetření probíhalo na přelomu zimy a jara roku 2012 a respondenty byli obyvatelé Karlovarského kraje. Pro výzkum nebylo důležité, z jakého konkrétního města respondenti pocházejí, protože stěžejní byl fakt, že všichni mají blízko k lázeňství – ať už jako obyvatelé přímo lázeňského města, nebo obyvatelé města, které je v bezprostřední blízkosti lázní. Jedním z mých cílů bylo totiž také zjistit, jestli jsou lidé touto tradicí při nahlížení na wellness ovlivněni. Dotazník obsahuje 15 jednoduchých, ale účelně sestavených otázek, což lze považovat za výhodu, protože respondenti při vyplňování dlouhých dotazníků často ztrácejí zájem a pozornost. Obsahuje dvě identifikační otázky, pomocí kterých lze určit segmenty, a dvě otázky škálové, díky kterým lze sledovat postoj segmentů k wellness životnímu stylu. Dále je součástí jedna otevřená otázka, která dává respondentům prostor pro vyjádření vlastního názoru na wellness, a šest uzavřených a čtyři polootevřené otázky, kde je možnost odpovědi typu „jiné“ pro případ, že by se respondentům navržené odpovědi nehodily. Dotazník je přílohou této bakalářské práce.

5.2 Vyhodnocování dotazníků Výzkumu předcházel tzv. předvýzkum, kdy jsem cvičně rozdala pět dotazníků, abych se přesvědčila o tom, že je pro respondenty srozumitelný a nebudou mít problémy s jeho vyplněním. Následně jsem dotazník umístila na internet a zhruba sto jsem jich vytiskla a rozdala po různých provozovnách (fitness centra, kadeřnictví, kavárny apod.) Celkem bylo vyplněno 256 dotazníků. V první fázi vyhodnocování jsem kontrolovala, zda jsou dotazníky úplné, a pro mou práci tedy využitelné. Bohužel jsem našla tři, které těmto kritériím neodpovídaly. Dva byly vyplněné jen zčásti a jeden skoro vůbec. Proto celkový počet hodnocených dotazníků je 253.

36

Mezi respondenty bylo 80 % žen (celkem 203) a 20 % mužů (celkem 50) a to v následujících věkových kategoriích.

MUŽI 18 - 25

26 - 35

ŽENY

36 - 55

56 a více

18 - 25

26 - 35

36 - 55

56 a více

54% 78% 22% 22% 13%

2%

8%

1%

Graf č. 1: Věkové kategorie mužů

Graf č. 2: Věkové kategorie žen

Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Jak lze z grafů vyčíst, mezi muži i mezi ženami se výzkumu zúčastnilo nejvíce respondentů z kategorie 18–25 let. Menší podíl na dotazníkovém šetření měly kategorie 26–35 a 36–55 let. Nejmenší podíl patří kategorii 56 let a víc, kde jsem reálně získala pouze dva dotazníky za ženy a jeden za muže. Proto jsem se rozhodla tuhle věkovou kategorii dále nezohledňovat, protože podle mého názoru nemá dostatečnou vypovídací hodnotu. Všechny odpovědi byly zaznamenány v kontingenční tabulce a následně vyhodnoceny.

5.2.1 Rozbor jednotlivých otázek OTÁZKA Č. 1 – Věříte, že je ve zdravém těle zdravý duch? Věříte, že je ve zdravém těle zdravý duch? 100% 80% 60% 40% 20% 0%

Věříte, že je ve zdravém těle zdravý duch?

ano ne

100% 80% 60% 40% 20% 0%

ano ne

18 - 25 26 - 35 36 - 55

18 - 25 26 - 35 36 - 55

ŽENY

MUŽI

Graf č. 3: Otázka č. 1 – ženy

Graf č. 4: Otázka č. 1 – muži

Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Zdroj: vlastní zpracování, 2012 37

První otázka byla „zahřívací“, měla za úkol zaujmout pozornost respondenta a trochu mu napovědět, jakým směrem se bude dotazník ubírat. I přesto, že byla očekávána kladná odpověď na otázku, celá 4 % žen a 4 % mužů z kategorie 18–25 let odpověděla záporně, tedy že si nemyslí, že je ve zdravém těle zdravý duch. Zajímavé je, že téměř polovina stejných respondentů dále vypověděla, že se wellness v nějaké formě pravidelně věnuje. Je tedy možné, že s teorií celostní medicíny někteří nesouhlasí. OTÁZKA Č. 2 – Uveďte, zda souhlasíte a v jaké míře s následujícími tvrzeními. Následující otázka se týkala různých tezí, na které měli respondenti odpovídat pomocí škály 1–5, kde 1 znamená „velmi souhlasím“ a 5 „velmi nesouhlasím“. Zvolila jsem nejprve segment žen, abych odpovědi mohla následně porovnat s tím, jak odpovídali muži.

ŽENY 60% 50% 40% 30% velmi souhlasím

20%

souhlasím

10%

nemám názor

0% Zdravý Žiji životní zdravě, styl je pro protože mě se chci dobrou cítit prevencí dobře. proti nemocím.

Sleduji nové trendy životního stylu a řídím se jimi.

Graf č. 5: Otázka č. 2 – ženy

Jím zdravě.

Aktivně se věnuji sportu a jiným fyzickým aktivitám.

Myslím si, že jsem optimista, který má upřímnou radost ze života.

nesouhlasím velmi nesouhlasím

Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Když se celkově podíváme na graf, vidíme, že teze „zdravý životní styl je pro mě dobrou prevencí proti nemocím“, „žiji zdravě, protože se chci cítit dobře“, „aktivně se věnuji sportu a jiným fyzickým aktivitám“ a „myslím si, že jsem optimista, který má upřímnou radost ze života“ se setkávají převážně s pozitivními odpověďmi, ženy buď souhlasí bezvýhradně anebo nějaké malé výhrady mají. Oproti tomu na výrok týkající se sledování nových trendů a zdravého stravování většina respondentů názor nemá. U těch žen, které s názorem přeci jen přišly, převládá v případě sledování nových trendů 38

negativní reakce (28 %) a v případě zdravého stravování reakce pozitivní (40 %). Na tezi „aktivně se věnuji sportu a jiným fyzickým aktivitám“ 52 % dotazovaných odpovědělo, že se sportu aktivně věnuje, zatímco 19 % s tímto tvrzením nesouhlasí. Pro mě překvapivé závěry plynou z teze poslední, která se týká optimistického pohledu na život. Za optimistky se považuje celých 63 % žen. 27 % dotazovaných svůj názor nedokáže posoudit a pouhých 10 % je proti.

MUŽI 70% 60% 50% 40% 30%

velmi souhlasím

20%

souhlasím

10%

nemám názor nesouhlasím

0% Zdravý Žiji životní zdravě, styl je pro protože mě se chci dobrou cítit prevencí dobře. proti nemocím.

Sleduji nové trendy životního stylu a řídím se jimi.

Graf č. 6: Otázka č. 2 – muži

Jím zdravě.

Aktivně se věnuji sportu a jiným fyzickým aktivitám.

Myslím si, že jsem optimista, který má upřímnou radost ze života.

velmi nesouhlasím

Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Z grafu je patrné, že většina mužů souhlasí s tezí „zdravý životní styl je pro mě dobrou prevencí proti nemocím“ – celých 64 % souhlasí absolutně, 26 % má malé výhrady. Negativně tvrzení hodnotí pouze 4 % mužských respondentů. U výroků „žiji zdravě, protože se chci cítit dobře“, „aktivně se věnuji sportu a jiným fyzickým aktivitám“ a „myslím si, že jsem optimista, který má upřímnou radost ze života“ opět převládají pozitivní stanoviska, i když se našlo pár respondentů, kteří na věc nemají jasný názor. S tezí týkající se sledování nových trendů si nedokázalo poradit 40 % dotazovaných, u těch, kteří názor projevili, převládá negativní stanovisko. U čtvrtého tvrzení „jím zdravě“ je situace podobná, 44 % mužů nemá žádný názor, ale na rozdíl od teze předchozí, byly projevené názory spíše pozitivní. U posledního výroku „myslím si, že jsem optimista, který má upřímnou radost ze života“ jasně převládá pozitivní reakce, 39

16 % neví, zda souhlasit, či nesouhlasit a pouhých 6 % mužů se za optimisty nepovažuje. Pokud bychom měli srovnat postoje k uvedeným tezím podle pohlaví, lze usoudit, že ženy i muži odpovídali velmi podobně. Nejdůrazněji svůj názor projevili muži i ženy hned v první tezi, která se týká zdravého životního stylu jako prevence před nemocemi. Je vidět, že lidé staví zdraví na přední příčky svého životního žebříku a jsou ochotni mu věnovat více pozornosti. Podle mého názoru je to velice dobrá cesta, zdraví má každý z nás pouze jedno a je třeba si ho hýčkat. Momentu kdy jde člověk k lékaři a už je nemocen lze ve většině případů předejít a lidé si postupně uvědomují, že preventivní péče je bezbolestná ba i příjemná a ve finále je stojí méně peněz i času. Za kladnou shodu lze též považovat i tezi „žiji zdravě, protože se chci cítit dobře“, která byla druhou v pořadí, se kterou muži i ženy nejvíce souhlasili. Jelikož teze „sleduji nové trendy životního stylu a řídím se jimi“ se prokázala jako nedůležitá a většina respondentů na ni neměla názor, lze soudit, že základním motivem zdravého životního stylu je, aby se lidé cítili dobře a – jak vyplývá i s první teze – aby se chránili před možným vznikem různých nemocí. Přesto nové trendy sleduje zhruba 25 % respondentů obojího pohlaví a ti by tak mohli být zajímavým segmentem třeba pro cestovní kanceláře. Po nových trendech ihned sáhnou a mají tendence je vyzkoušet. Jsou v podstatě zárukou pro všechny podnikatelské subjekty – jsou těmi, kvůli kterým se vyplatí riskovat a zavádět nové produkty. Výrok „jím zdravě“ byl opět ve shodě a setkal se převážně s reakcí „nemám názor“. Myslím si, že i když lidé zdravému životnímu stylu věří a prevence je pro ně důležitá, ve stravování mají stále ještě rezervy. Na vině může být česká kultura, která holduje spíše nezdravému jídelníčku, fakt, že zdravé stravování přeci jen něco stojí nebo pouhá neznalost. Podle serveru obezita.cz je v České republice 68 % žen a 72 % mužů, kteří trpí nadváhou nebo obezitou. Doba se změnila, fyzická práce už není tak náročná a lidé zpohodlněli. Na každém kroku nás lákají různé pochutiny a stává se, že často jíme, aniž bychom vůbec měli pocit hladu. [8] Se správným sestavením jídelníčku nám může pomoci výživový poradce nebo například pracovník fitness centra – stačí chtít a začít věřit, že to není zbytečné. Malé odlišnosti můžeme vidět u teze „aktivně se věnuji sportu a jiným fyzickým aktivitám“, kde se s kladnou odpovědí ztotožnilo více mužů než žen. Důvodů může být 40

hned několik a souvisí možná trochu se stereotypy mužů a žen. Ženy jako matky nemají tak rozsáhlý časový fond a za den musí stihnout vícero činností. Muži na druhou stranu jsou statnými jedinci, a jelikož jsem v tezi zmínila i „jiné fyzické aktivity“ mohli si je asociovat například i s prací okolo domu. Přesto více než polovina žen se sportu aktivně věnuje a určitě je to i tím, že právě pro ně se vymýšlí stále něco nového – zumba, K2 hiking apod. Drobnou odchylku lze také vysledovat u výroku posledního, zatímco 78 % mužů se považuje za optimisty, ženy tak jasné stanovisko nemají a s odpovědí více váhaly. Snad je to proto, že se ženy (na rozdíl od mužů) od přírody více strachují a mají tendence situace více analyzovat. OTÁZKA Č. 3 – Co si vybavíte pod pojmem wellness? Tato otázka byla otevřená. Respondenti měli možnost několika slovy popsat, co si právě oni pod pojmem wellness vybaví. Jelikož žádná z odpovědí nebyla identická a každý respondent přišel s jinou kombinací asociací, nebylo možné jednotlivé odpovědi uspořádat do skupin a ohodnotit kolik procent respondentů tu kterou skupinu odpovědí zvolilo. Totální shoda byla totiž nulová. Proto sestavený žebříček odpovídá četnostem pojmů v odpovědích jednotlivých respondentů.

Co si vybavíte pod pojmem "wellness"? Lázně a lázeňské pobyty Sauna Relaxace, pohoda, odpočinek Bazén a vířivka Zdravý způsob života Aktivní trávení volného času

Zdraví Masáže Péče o tělo, zkrášlování Cvičení, fitness, sport Pohoda duše a těla Procedury

118 84

38

37

41 43 42

32

22 25 8

Graf č. 7: Wellness a asociace respondentů

4

5

6

5

5

2

Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Odpovědi byly rozmanité a vyskytovaly se v různých kombinacích. Přesto nejčastěji si dotazovaní asociovali wellness s relaxací, pohodou či odpočinkem. Nezanedbatelným 41

pojmem jsou také masáže, které respondenti zmínili hned 84krát. Bazénu a vířivce, sportu či fitness a péči o tělo patří hned třetí místo – každou jednotlivou složku zmínil téměř každý šestý muž či žena. Následuje sauna, která byla nejčastěji uváděna v kombinaci s bazénem. Wellness si s lázněmi či lázeňskými pobyty spojuje 37 dotazovaných a většina z těchto lidí dále ke své představě zařadila procedury. Na druhou stranu si wellness jako kombinaci a snahu o zdraví duše a těla představuje jen 25 dotazovaných. Přibližně stejné množství lidí je vnímá jako zdravý způsob života a jen velice střídmě se ve spojitosti s wellness objevily pojmy jako zdraví, regenerace, prevence. Jedenkrát bylo též uvedeno wellness jako „dobrý business“ či jako módní záležitost. Masáže, bazén s vířivkou, sauna, fitness, kosmetika – to je podle mě to, co nejvíce podléhá komercializaci a s čím se lidé můžou denně setkat na různých místech. Proto mě četnost jednotlivých odpovědí příliš nepřekvapila. Potěšilo mě však, že téměř polovina všech dotazovaných vystihla podstatu wellness – pohodu a odpočinek, které jsou pro mě nadřazenými pojmy všech jednotlivých součástí. Vždyť o tom vlastně wellness je, pokud si odpočineme a relax nám dopomůže k tomu, že se budeme cítit spokojení, je v celku jedno, čím jsme toho dosáhli. Na druhou stranu mě zarazilo, jak málo lidí si asociuje wellness se zdravím a zdravým životním stylem a především jak málo lidí přikládá důležitost spojení těla a duše. Je to osvětou, která není dostatečná. Lidé mnohdy hledají štěstí na nesprávném místě a myslí si, že za něj musí platit. Přitom se stačí pouze podívat do svého nitra.

42

OTÁZKA Č. 4 – V jaké souvislosti jste se prvně setkal/a s wellness? Tato otázka byla polootevřená a respondenti mohli vybrat pouze jednu odpověď.

V jaké souvislosti jste se prvně setkal/a s wellness? Slyše/la jsem o wellness v televizní či rozhlasové reportáži.

45% 40%

Viděl/a jsem reklamu nabízející některé produkty wellness.

35% 30% 25%

Wellness mi bylo nabídnuto jako součást zájezdu.

20% 15%

O wellness jsem slyšel/a od přátel či rodiny.

10% 5%

jiná odpověď

0% 18 - 25

26 - 35

36 - 55

Graf č. 8: První setkání s wellness (dle věkových kategorií) Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Z grafu vyplývá, že nejvíce respondentů z každé věkové skupiny se o wellness dozvědělo prostřednictvím reklamy nabízející některý z produktů wellness. To jen potvrzuje teorii o tom, kterak je reklama mocným nástrojem propagace. Dále se první setkání dle jednotlivých kategorií liší. V kategorii 18–25 let se 22 % respondentů setkalo s wellness díky reportáži v televizi či rádiu a necelých 20 % o něm slyšelo od někoho ve svém okolí. Pouze 12 % dotazovaných bylo wellness nabídnuto jako součást zájezdu, důvodem je podle mého názoru nízký věk – typy zájezdů zaměřené na wellness jsou většinou nabízené jiným segmentům. V kategorii 26–35 let se lidé hned po reklamě setkali s wellness hlavně jako součástí zájezdu a v případě 24 % dotazovaných o něm viděli či slyšeli reportáž. O něco méně respondentů se o něm dozvědělo prostřednictvím přátel či rodiny. 26 % mužů a žen z kategorie 36–55 se přiklonilo k možnosti, že se o wellness dozvěděli prostřednictvím své rodiny a známých, a 18 % byl wellness nabídnut jako součást zájezdu.

43

Mezi jiné odpovědi patřilo setkání s wellness ve škole a na internetu (kategorie 18–25), v časopisech a navštěvovaných wellness centrech (26–35) a setkání prostřednictvím dne otevřených dveří v lázeňské provozovně (36–55). Reklama je součástí jednoho z nástrojů marketingového mixu – propagace. Jejím cílem je zasáhnout co největší počet možných cílových trhů a získat potenciální zákazníky na svou stranu. Jak z průzkumu vyplynulo, nejčastěji se respondenti s wellness seznámili právě prostřednictvím reklamy. K tomu, aby člověk slyšel nebo viděl reportáž, si musí pustit televizi či rádio, pro to, aby mu bylo wellness nabídnuto jako součást zájezdu je nutné, aby se nějakého zájezdu zúčastnil, aby se o wellness dozvěděl díky rodině a přátelům, musí mít jeho rodina a přátelé nějakou osobní zkušenost – všechny tyto možnosti tedy mají jisté podmínky – reklama ale ne, je všudypřítomná. Setkáte se s ní na ulici, v obchodě, v restauraci, v časopisech, na internetu, na tolik populárních sociálních sítích apod. Je všude a všude na nás působí. I když si to nechceme připustit. Přesto si myslím, že v současnosti tolik reklamy na wellness není, protože je to riskantní odvětví, které není prověřené dobou. Reklama je drahá záležitost, a pokud do ní chceme investovat, musíme si být jisti návratností těchto investic. Podle mého názoru je nejvíce reklam na spotřební zboží, protože bez toho se zkrátka lidé neobjedou. Ale wellness? To je novinka se stále se zvyšujícím potenciálem bez záruky. Doufám, že tato bakalářská práce, konkrétně tento výzkum přispěje k osvětě a přinese marketingovým tvůrcům jistoty. Nedá mi to, abych však nevznesla jednu námitku. Pokud wellness reklam bude přibývat, je jisté, že se stane hlavně komerční záležitostí. Problém totiž je, že cílem reklamy je získat platící zákazníky. A zákazníci budou platit především za masáže, produkty ve fitness centru, bazén – tedy za to, s čím si wellness respondenti asociovali ve třetí otázce. Neexistuje ale reklama, která by nás upozornila na to, že bychom měli myslet pozitivně a pečovat o svou duši. Pravý význam tedy definitivně vymizí a já si nejsem jistá, že to není v rozporu s mým svědomím.

44

OTÁZKA Č. 5 – Kam byste za wellness nejspíš vyrazil/a? Tato otázka byla polootevřená a respondenti měli možnost odpovědět na více variant. Proto celkový součet odpovědí u jednotlivých pohlaví neodpovídá stu procentům.

Kam byste za wellness nejspíš vyrazil/a? 80% 70%

do fitness centra

60%

do specializovaného wellness centra

50%

do hotelu

40% 30%

do lázeňské provozovny

20%

jiné

10% 0% ŽENY

MUŽI

Graf č. 9: Cílová místa wellness

Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Z grafu lze jednoduše vyčíst, že obě kategorie si jako hlavní cílové místo wellness představují specializované wellness centrum, u žen je to 75 %, u mužů o něco méně – 60 %. Jako další možnost většina respondentů uvedla lázeňskou provozovnu, více se s tímto názorem ztotožnily ženy, kde tuto možnost zaškrtla více než polovina, u mužů tuto variantu uvedlo pouze 32 %. Nezanedbatelným cílovým místem wellness je i hotel, což byla třetí nejčastější odpověď u obou pohlaví. Přestože z otázky č. 7 vyplývá, že wellness provozovny by pro strávení relaxačního víkendu s kamarády či kamarádkami využily převážně ženy, u této otázky si wellness asociují s hotely převážně muži. Ve fitness centru by wellness hledalo pouze 12 % žen a 14 % mužů, a to i přesto, že si v otázce č. 3 wellness se sportem asociovalo 42 respondentů. Dotazovaní mezi jinými odpověďmi uvedli například pobyt v horách. Z průzkumu jasně vyplývá, že nejčastějším cílovým místem wellness je specializované wellness centrum. Na otázku proč, lze podle mého názoru hledat vysvětlení například v následující otázce (graf č. 10), kde si respondenti wellness provozovnu představují 45

jako místo, kde se můžou setkat s masérskými službami, fitness a jinými druhy cvičení, bazénem, léčebnými procedurami a dalšími produkty. Pravděpodobně jde tedy o „time management“ – lidé chtějí ušetřit svůj čas a to jim specializované centrum, kde jsou všechny možné produkty pod jednou střechou, určitě umožní. Další důvod může být i ušetření financí. V těchto centrech je možné získat permanentku, která zajišťuje výhodné využívání jednotlivých produktů. Dále si myslím, že jde možná i o důvěru, kterou velká centra vzbuzují – díky většímu rozpočtu, který mají, si mohou dovolit zaplatit profesionální pracovníky a zajistit tak svým zákazníkům profesionální péči. Wellness centra zkrátka poskytují komplexní balíček služeb a nabízejí vždy něco navíc. OTÁZKA Č. 6 – Ve specializované wellness provozovně byste především vyhledával/a? Následující otázka byla opět polootevřená, to znamená, že respondenti mohli v této otázce zaškrtnout odpověď „jiná“, a navíc mohli zaškrtnout více odpovědí, takže jednotlivé celky opět tvoří více než 100 %.

Ve specializované provozovně byste především vyhledával/a 90% masérské služby

80% 70% 60%

fitness a jiné možnosti fyzických aktivit

50%

bazén

40% léčebné procedury

30% 20%

jiné

10% 0% ŽENY

MUŽI

Graf č. 10: Nabídka specializovaných wellness center podle názorů respondentů Zdroj: vlastní zpracování, 2012

V této otázce ženy stejně jako muži uvedli jako nejčastější produkt specializovaných wellness center masáže. Z žen tuto možnost uvedlo přes 80 % dotazovaných, muži se drželi více při zemi, a tuto variantu označila více než polovina. Mezi ženami dále vedl 46

bazén a léčebné procedury, o něco málo méně dotazovaných – 36 % – uvedlo fitness či jiné fyzické aktivity. U mužů byly odpovědi rovnoměrně vyrovnané. Na každou z nich odpovědělo cca 40 % respondentů. I když specializovaná wellness centra většinou nabízí kombinaci všech těchto složek (popřípadě je vynechána služba léčebných procedur), všechny možnosti zaškrtlo pouze malé procento respondentů. Konkrétně to bylo 24 žen a 4 muži. Respondentů, kteří uvedli všechny možnosti kromě léčebných procedur, bylo celkem 22 a všechny to byly ženy. V odpovědi „jiné“ zazněla možnost: komplexní balíček bez preference jedné jediné, sauna, péče o tělo ve formě kosmetiky a solárium. Specializovaných wellness center je celá řada a stejně tak, jako nejsou přesně dané hranice pojmu wellness, tak rozmanité jsou i jednotlivé služby, které wellness centra nabízejí. Graf ale může být šikovným vodítkem ke zjištění, co klienti ve svých centrech nejvíce vyhledávají. Pokud se zaměříme na nejčastěji volenou odpověď, zjistíme, že jí byly masérské služby. Proč tomu tak je? Budeme-li vycházet z otázky č. 7 (graf č. 11), tak nedůležitějším důvodem využití wellness je krátký odpočinek, a ten nám masáže určitě přinášejí. Jsou finančně dostupné, nejsou časově náročné a přinesou nám kýžený užitek, možná dokonce zlepší zdravotní stav. Konec konců otázka č. 10 (graf č. 14) nám tuto teorii potvrzuje, přes 80 % všech respondentů jako osobní zkušenost s wellness uvedlo právě masáže. Důvodem může být i fakt, že masáže jsou typickým produktem wellness center.

47

OTÁZKA Č. 7 – Z jakého důvodu byste wellness provozovnu využil/a? Sedmá otázka byla též polootevřená, ale tentokrát respondenti mohli zvolit pouze jednu možnost.

Z jakého důvodu byste wellness provozovnu využil/a? 60%

zlepšení zdravotního stavu

50%

krátký odpočinek

40%

redukce váhy

30%

romantický víkend ve dvou

20% víkend s kamarády/kamarádkami

10%

jiné 0% ŽENY

MUŽI

Graf č. 11: Důvody pro návštěvu wellness provozovny (dle pohlaví) Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Z předešlého grafu vyplývá, že ženy shodně s muži by wellness provozovny využily především kvůli krátkému odpočinku, což se zdá pochopitelné vzhledem k tomu, že ve třetí otázce si většina respondentů wellness asociovala právě s odpočinkem a relaxací. Druhé místo je též ve shodě – i když s rozdílnou mírou přesvědčení, obě skupiny by wellness provozovnu využily pro romantický víkend ve dvou. Zatímco u mužů je dalším podstatným důvodem zlepšení zdravotního stavu, ženy by daly přednost víkendu s kamarádkami či kamarády. Pro zlepšení zdravotního stavu by do wellness provozovny jelo 12 % všech dotazovaných žen. Důvod „redukce váhy“ uznalo pouze 7 % respondentů, podle očekávání 5 % z nich byly ženy. U těch, co zvolili jiný typ odpovědi, by byla prioritní kombinace všech nabízených bodů.

48

OTÁZKA Č. 8 – Jak často využíváte nebo byste využil/a služeb wellness? Tato otázka byla uzavřená, respondenti měli možnost odpovědět pouze na jednu z variant.

Jak často využíváte nebo byste využil/a služeb wellness? 40% 35% 30%

týdně

25%

měsíčně

20%

čtvrtletně

15%

ročně

10%

méně, než jednou za rok

5% 0% 18 - 25

26 - 35

36 - 55

Graf č. 12: Intenzita využití služeb wellness (dle věkových kategorií) Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Jak lze z grafu vyčíst, v nejmladší kategorii využívá (nebo by využilo) služeb wellness nejvíce respondentů měsíčně, překvapivě hned na druhém místě je údaj „méně než jednou za rok“. Tyto protipóly má za následek fakt, že ve třetí otázce si celá třetina respondentů wellness spojila se zkrášlováním, masážemi, procedurami a relaxačními pobyty a přibližně stejná část si je spojila s bazénem, vířivkou a saunou. Jelikož respondenti této kategorie jsou převážně studenti, kteří nedisponují tolika financemi, je jasné, že zkrášlování, masáže, procedury atd. patří do zbytných položek, čili že jsou do nich studenti ochotní investovat pouze jednou za rok či méně často. Naopak bazén se saunou a vířivkou velikým zatížením není, proto si jej studenti mohou dovolit častěji. Ve věkové kategorii 26–35 let převládá odpověď „měsíčně“, kterou označilo celkem 38 % respondentů. Dále využívají dotazovaní služeb wellness čtvrtletně, ročně, týdně a nejméně respondentů (pouhá 3 %) odpovědělo, že služeb využívá nebo by využilo méně než jednou za rok. Téměř polovina těchto respondentů si ve třetí otázce asociovala wellness s relaxem a pohodou a zdravým způsobem života, je tedy 49

na každém, jakou cestou toho dosáhne. Důležitý je také fakt, že tato věková kategorie je většinou finančně nezávislá, čili má prostředky pro to, aby zdravým stylem života žila. Respondenti poslední věkové kategorie se wellness věnují převážně týdně a poté shodně a překvapivě buď měsíčně či méně než jednou za rok. Nejčastějšími odpověďmi této kategorie ve třetí otázce byly relaxace, masáže a zdraví. Dává tedy smysl, že tato kategorie, jejíž horní hranice je 55 let, je ochotna do svého zdraví a pohody investovat jak čas, tak i peníze. OTÁZKA Č. 9 – Kolik peněz jste ochoten/ochotna měsíčně investovat do své vlastní osoby za účelem relaxu, pohody a klidu? Tato otázka byla opět uzavřená a respondenti mohli zvolit pouze jednu z odpovědí.

Kolik jste ochoten/ochotna měsíčně investovat do své vlastní osoby za účelem relaxu, pohody a klidu? 60%

100 - 500 Kč

50% 600 - 1500 Kč 40% 30%

1600 - 3000 Kč

20%

více než 3000 Kč

10% Nejsem ochotný/á investovat nic, nezdá se mi to důležité

0% 18 - 25

26 - 35

Graf č. 13: Wellness a finance

36 - 55

Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Z třináctého grafu můžeme vyčíst, že shodně všechny věkové kategorie jsou ochotné investovat dvě nejmenší stanovené částky. U věkové kategorie 18–25 let mě to příliš nepřekvapuje, jak už jsem uvedla u předešlého grafu, tuto kategorii tvoří převážně studenti, kteří tradičně mají hluboko do kapsy. Překvapením jsou pro mě ale další dvě věkové kategorie, kde bych očekávala větší investice do své vlastní osoby. Na druhou stranu mě udivilo, že 7 % respondentů z první kategorie je ochotno investovat 1 600–3 000 Kč a 3 % respondentů ještě víc. Je to přibližně stejný počet jako u dalších dvou kategorií. 50

Důvod lze podle mě najít v současné situaci, ovlivněné světovou ekonomickou krizí a inflací, v důsledku čehož se vše zdražuje a reálné platy klesají. Lidem tak příliš financí nezbývá. Snaží-li se ušetřit, jako první škrtnou to zbytné – v tomto případě náklady na kosmetiku, masáže, zdravou (čili dražší) stravu apod. Otázkou ovšem zůstává, jestli lze náklady vynaložené na aktivity přispívající k našemu zdraví nazývat zbytnými… OTÁZKA Č. 10: Máte nějakou osobní zkušenost s wellness? Desátá otázka byla polootevřená a respondenti mohli odpovědět pouze na jednu z nabízených možností.

Máte nějakou osobní zkušenost s wellness? 50%

ano, zúčastnil/a jsem se wellness víkendu či jiného wellness pobytu

45% 40%

ano, pravidelně navštěvuji specializovaná wellness centra

35% 30%

ano, občas chodím na masáže

25% 20% ne, s wellness jsem se dnes blíž setkal/a poprvé

15% 10%

ne, přijde mi to nezajímavé

5% 0% ŽENY

MUŽI

Graf č. 14: Osobní zkušenost s wellness

Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Graf nám prozrazuje, že 70 % žen a 60 % mužů s wellness nějakou osobní zkušenost má. Nejčastěji zastoupenou alternativou u obou pohlaví jsou masáže, což není žádným překvapením, jelikož masáže byla druhá nejčastější asociace s wellness a souhlasí i s odpověďmi v deváté otázce – masáže se z hlediska financí určitě vejdou do respondenty nejčastěji uváděných limitů. S wellness pobyty mají zkušenost spíše ženy, naopak s wellness centry spíše muži. 24 % mužů a 17 % žen žádnou osobní zkušenost nemá, z větší části proto, že se s wellness do bližšího kontaktu dostali až prostřednictvím tohoto dotazníku, a z menší části proto, že jim přijde nezajímavé. V možnosti „jiné“ několikrát zaznělo, že dotazovaní zatím žádnou zkušenost nemají,

51

ale už nějakou dobu se chystají wellness zkusit. Častou odpovědí byl též nedostatek financí. OTÁZKA Č. 11 – Určete, zda souhlasíte a v jaké míře s následujícími tvrzeními. Následující otázka obsahuje opět teze, na které měli respondenti odpovídat pomocí škály 1–5, kde 1 znamená „velmi souhlasím“ a 5 „velmi nesouhlasím“.

Existence wellness služeb je pro mě důležitým kritériem při výběru dovolené. 35% 30% velmi souhlasím

25%

souhlasím

20%

ani souhlasím-ani nesouhlasím 15%

nesouhlasím

10%

velmi nesouhlasím

5% 0% MUŽI

ŽENY

Graf č. 15: Wellness jako kritérium výběru dovolené

Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Na tezi týkající se wellness jako kritéria při výběru dovolené odpovídali muži a ženy velmi podobně. U mužů je sice na prvním místě nesouhlas s tímto tvrzením a u žen převládá stanovisko bez jasného názoru, ale přesto můžeme říct, že celkově respondenti odpovídali spíše negativně, téměř 50 % všech dotazovaných mužů a žen si nemyslí, že by existence wellness služeb významně ovlivnila výběr jejich dovolené. Z těch respondentů, kteří zvolili kladné stanovisko, jsou muži těmi více ovlivnitelnými wellness službami. I když je u více respondentů existence služeb při výběru dovolené nedůležitá, 28 % mužů a 18% žen bere wellness služby v potaz a považuje je jako důležité kritérium. Je to tedy segment, který skýtá potenciál pro cestovní kanceláře. Jak vyplývá z dalšího tvrzení, tito respondenti považují relaxační wellness pobyt za dobrou investici, proto mohou cestovní kanceláře směle nabízet tyto pobyty a na wellness klást větší důraz, než tomu bylo dosud. 52

Peníze vynaložené na relaxační wellness pobyt, mi přijdou jako dobrá investice. 50% 45% 40% 35%

velmi souhlasím

30%

souhlasím

25%

ani souhlasím-ani nesouhlasím

20%

nesouhlasím

15%

velmi nesouhlasím

10% 5% 0% MUŽI

ŽENY

Graf č. 16: Wellness jako dobrá investice

Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Můžeme si všimnout, že u tohoto tvrzení je výrazně zastoupená možnost „ani souhlasím – ani nesouhlasím“, kde respondenti vyjadřují, že nemají úplně jasné stanovisko na věc. Přesto ale celkově v této tezi převládají kladné reakce. Více než polovina žen a přibližně 35 % všech mužů si myslí, že peníze vynaložené na wellness pobyt jsou dobrou investicí. Celkově tedy z jedenácté otázky vyplývá, že u většiny respondentů wellness služby sice zatím nemají hlavní slovo při procesu výběru dovolené a zákazníci se více soustředí na jiné aspekty jejich volnočasové aktivity, ale kratší wellness pobyt shledávají ve většině případů jako dobrou investici do svého já. Stačí tedy již málo a cestovní kanceláře si mohou najít svou novou podstatu. Musí vytvořit neodolatelnou nabídku a přesvědčit své stávající i budoucí zákazníky, že wellness je cestou, kterou se opravdu chtějí vydat.

53

OTÁZKA Č. 12 – Myslíte si, že wellness….? Dvanáctá otázka byla uzavřená a každý z respondentů mohl odpovědět pouze na jednu z nabízených možností.

Myslíte si, že wellness...? 90% je pouze novým trendem, který nemá hlubší smysl a s nástupem jiných trendů zcela vymizí.

80% 70% 60%

není úplnou novinkou, jen se o něm v souvislostí se zdravím více mluví.

50% 40% 30%

se rozhodně bude dál vyvíjet a příbývat na důležitosti.

20% 10% 0% 18 - 25

26 - 35

36 - 55

Graf č. 17: Jak si stojí wellness

Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Jak lze z grafu vyčíst, nejvíce respondentů v každé věkové kategorii se ztotožňuje s názorem, že wellness není úplnou novinkou, jen se o něm nyní, v souvislosti se stále intenzivnějším vnímáním vlastního zdraví, více mluví. 40 % respondentů ve věkových kategoriích 18–25 let a 26–35 let si myslí, že se wellness bude ještě dále vyvíjet a bude dále přibývat na důležitosti. Z kategorie 36–55 let si tuto tezi připouští pouze 15 % dotazovaných. Pouhá 2 % dotazovaných v kategorii 18–25 let a 4 % respondentů v kategorii 36–55 let má za to, že wellness je jen novým trendem bez hlubšího smyslu, který brzy bude smeten vlnou trendů jiných. Z kategorie 26–35 let tento názor nesdílí nikdo. Tuto otázku lze považovat za klíčovou. Vycházíme-li z faktu, že většina respondentů souhlasila s tvrzením, že wellness není novinkou, akorát se o něm v poslední době více mluví, můžeme se domnívat, že je tedy součástí jejich života, což by znamenalo, že stanovenou hypotézu můžeme potvrdit.

54

Dalším námětem k přemýšlení je poslední teze „wellness se rozhodně bude dál vyvíjet a přibývat na důležitosti“. Bude-li wellness důležitější životní složkou, pravděpodobně budou lidé ochotni do něj investovat více peněz a hranice v otázce č. 9 (graf č. 13) se posune. Změna by nastala asi i v otázce č. 11 (graf č. 15), kde by kritérium existence wellness služeb při výběru dovolené nejspíš nabralo na důležitosti. Za nejvíce osvícenou lze považovat kategorii 26–35 let, kde si nikdo nemyslí, že by byl wellness novým trendem, na druhou stranu skupinou, která má nedostatek informací je kategorie 36–55 let, což se dá pochopit, vzhledem k tomu, že tito respondenti nemusí mít vždy široký přístup k technologiím a tedy i k informacím. V kategorii 18-25 let se také našli tací, kteří vyjádřili svůj souhlas s prvním tvrzením, pravděpodobně to budou ti respondenti, kteří v otázce č. 10 (graf č. 14) uvedli, že se s wellness (prostřednictvím tohoto dotazníku) setkali poprvé. OTÁZKA Č. 13: Lze podle Vás praktikovat wellness pouze v zařízeních pro to určených (specializovaná wellness centra, hotely, lázně…)? Poslední otázka byla uzavřená a dotazovaní měli pouze dvě možnosti – souhlasit, nebo zaujmout negativní stanovisko.

Lze podle Vás wellness aplikovat pouze v zařízeních pro to určených? 70% 60% 50% ANO

40%

NE

30% 20% 10% 0% ŽENY

Graf č. 18: Aplikace wellness

MUŽI

Zdroj: vlastní zpracování, 2012

Na poslední otázku odpovídali muži i ženy téměř identicky. Více než 60 % respondentů z každé kategorie uvedlo, že wellness se dá aplikovat i jinde než pouze v zařízeních

55

pro to určených. Stále je tu ale velké procento těch, kteří si myslí, že wellness je něčím, za co je nutné platit. Komercializace tomuto mýtu nahrává.

5.2.2 Souhrnné hodnocení Respondenti v dotazníkovém šetření odpovídali celkem na 15 otázek, z nichž dvě otázky byly identifikační a z důvodu volby metodiky vyhodnocování byly zmíněny hned v úvodu praktické části. Třináct zbývajících otázek mi pomohlo při formování mého zjištění, a tím k vyvrácení či potvrzení stanovených hypotéz. Otázka č. 1 pro mě na začátku neměla příliš veliký význam a až po té, co na ní někteří respondenti překvapivě odpověděli negativně, jsem o ní začala více přemýšlet. Z mého úhlu pohledu je celostní medicína pokrokem, opravdu věřím, že naše zdravotní problémy mnohdy souvisí s problémy duševními. Je však možné, že ne všichni na tuto problematiku nahlížejí stejně. Je to proto, že mají jiná přesvědčení? Nebo jen proto, že o této teorii nejsou dostatečně informováni? V druhé otázce jsem sledovala vztah respondentů k jednotlivým tvrzením. Původně jsem se domnívala, že genderové kritérium ukáže rozdílnost v postojích, ale jak se ukázalo, rozdíly byly minimální. Wellness tak není doménou jen jednoho pohlaví, ale je doménou všech lidí. Zásadní informace plynou z otázky č. 3 (Co si vybavíte pod pojmem wellness?), protože respondenti své asociace promítali i do dalších otázek. S wellness se nejčastěji setkali pomocí reklamy, což dává smysl, protože právě masáže, bazén, fitness atd. jsou předměty propagace marketingového mixu. Za wellness by vyrazili především do specializovaného wellness centra, protože – opět – obsahuje všechny asociované složky. Nejčastějším motivem návštěvy je krátký odpočinek a nejsnazší cestou k němu jsou masáže. V současné době využívají obyvatelé Karlovarska wellness buď týdně, nebo měsíčně a maximálně jsou do něj ochotni investovat 1500 Kč. Prozatím není důležitým kritériem při volbě dovolené, ale wellness pobyt pro ně určitý smysl má. Většina respondentů si myslí, že wellness není úplnou novinkou, jen se o něm v souvislosti se zdravím více mluví, a více než polovina respondentů věří, že wellness lze aplikovat i na jiných místech, než pro něj určených.

56

6 Závěr Bakalářská práce se skládá ze dvou částí – z teoretické a praktické. Prvotním cílem teoretické části bylo seznámení s pojmy wellness a lázeňství a určení přesných hranic mezi nimi. Druhým, ale neméně důležitým cílem bylo rozvést wellness do všech možných rovin – věnovala jsme se jeho historii a současné situaci v České republice i ve světě, jeho náplni a složkám, rozdělení poskytovatelů služeb wellness a jeho certifikaci. Dle mého názoru byly stanovené cíle naplněny, a čtenář tak získává komplexní pohled na celou problematiku wellness. Praktickou část tvořilo dotazníkové šetření, jehož klíčovým cílem bylo zjistit, zda je wellness skutečně součástí životního stylu obyvatel Karlovarska, či zda je pouze moderním trendem. Výstupem tohoto průzkumu jsou graficky zpracované informace, které byly vodítkem pro zhodnocení mnou vyslovených hypotéz. Wellness, pojem současnosti a pojem budoucnosti. Dotazníkové šetření jednoznačně potvrdilo, že je v povědomí široké veřejnosti a převážná většina o něm již slyšela, ba i ho praktikuje. Přesto je nutné se ještě jednou – naposledy – zamyslet, co že wellness opravdu je. Je to pouze prázdný termín, nebo je to životní filozofie? Wellness je pocit, je to stav, kdy je člověk spokojený, je to cíl, k němuž vedou různé stezky. Kolik existuje lidí, tolik existuje jednotlivých cest. Pro mě je onou cestou propojení duše a těla, kultivace obou těchto složek. V rámci fitness můžeme trénovat a formovat své tělo, díky vodě ve formě bazénů a vířivek mu můžeme dopřát relax a pomocí kosmetiky ho můžeme zkrášlit, ale duši – naší nehmatatelnou podstatu – ani jedna z těchto složek nevyléčí. Wellness má podle mě i podle autorů dlouhodobě se této problematice věnujících pět dimenzí – fyzickou, emocionální, spirituální, sociální a mentální. Zatímco ta fyzická je evidentní a do kontaktu se s ní dostáváme prostřednictvím komerce, ostatní složky jsou velice individuální. Rozvoj vnitřní osobnosti, schopnost se smát a radovat ze života, péče o vztahy s ostatními lidmi, intelektuální rozvoj – každý z nás si tyto dimenze může namíchat podle chuti. Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit, zda je wellness součástí životního stylu obyvatel Karlovarska a já jsem dospěla ke kladnému stanovisku. Ano, wellness je součástí života lidí kolem mě, avšak je to onen wellness fyzické dimenze. Wellness 57

komerční, který nás obklopuje ze všech stran ve smyslu služeb, které nám obchodníci nabízejí. Jak už bylo řečeno dříve, jen samotné slovo „wellness“ je dobrým prodejním artiklem a to je možná jeho nevýhoda. Jak vyplývá z praktické části této práce, jen mizivé procento lidí zná jeho pravý význam. Myslím si, že by se v budoucnu měl klást větší důraz na to, aby se wellness dostal do podvědomí lidí jako životní styl, ne jen jako komerční záležitost. Řešením by mohla být osvěta v holistickém pojetí těla a to prostřednictvím školní výuky, seminářů či článků v neodborných časopisech. Též by bylo dobré, kdyby existovalo větší množství odborných publikací, o samotném wellness jich totiž moc nenajdeme. V této práci jsem se také chtěla přesvědčit o tom, zda domněnka, že obyvatelé Karlovarska jsou při nahlížení na wellness ovlivněni lázeňstvím, pravdivá. Došla jsem k názoru, že jistý vliv na ně lázeňství určitě má, avšak není nikterak zásadní. Zdá se, že obyvatelé Karlovarska, stejně jako obyvatelé celé České republiky, jsou více ovlivněni právě komercí. V úvodu této bakalářské práce jsem vyslovila následující hypotézy: měla jsem za to, že se s wellness většina lidí již setkala, bude znát jen tu část, která je jim – jako spotřebitelům – předkládána a kvůli tomu bude smysl wellness nesprávně interpretovat. Přesto bude wellness (ať už v kterékoliv formě) součástí životního stylu obyvatel Karlovarského kraje. Tato hypotéza byla prostřednictvím průzkumu potvrzena. Wellness je nepochybnou součástí cestovního ruchu a já doufám, že moje bakalářská práce bude přínosem pro všechny, kteří se rozhodnou v tomto odvětví podnikat (a na základě uvedeného průzkumu jim pomůže lépe identifikovat potřeby svých zákazníků), i pro ty, kteří by rádi změnili svůj životní styl a chtěli zkultivovat tělo i duši a poskytnout tak oběma těmto složkám člověka rovnováhu.

58

7 Zdroje 7.1 Knižní publikace ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 178 s. ISBN 80-86578-37-2. BLAHUŠOVÁ, Eva. Wellness, fitness. Praha: Karolinum, 2005, 235 s. ISBN 80-2460891-X BUDINSKÁ, Jitka. Kapitoly z dějin lázeňství. Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2006, 164 s. ISBN 80-85321-43-2 CATHALA, Hana. Wellness od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. Praha: Grada, 2007, 168 s. ISBN 978-80-247-2323-5

COOPER, Malcolm a Patricia ERFURT-COOPER. HEALTH AND WELLNESS TOURISM: Spas and Hot Springs. Velká Británie: Channel View Publications, 2009, 362 s. ISBN 978-1-84541-111-4. KNOP, Karel a kolektiv. Lázeňství - ekonomika a management. Praha: Grada Publishing, 1999, 232 s. ISBN 80-7169-717-6. LESOVÁ, Miluše. Wellness a hotelové sporty. 3. vydání. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2008, 122 s. ISBN 978-80-86578-77-4. MÜLLEROVÁ, Alena. Wellness jako životní styl. Brno: ERA, 2008, 132 s. ISBN 97880-7366-134-2. PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, s. 448. PODĚBRADSKÝ, Jiří. Wellness v ČR. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, s. 129. 59

7.8 Periodika [1]

FAJTOVÁ, Hana. Wellness - trend cestovního ruchu v Německé spolkové republice. Česká asociace wellness - magazín [online]. 2008, roč. 2008, č. 1, s. 14-15 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.spa-wellness.cz/ceskaasociace-wellness/magazin-caw/

[2]

FISCHER, Jaroslav. Wellness hotel ovládá naše hotelnictví. Česká asociace wellness - magazín [online]. 2008, roč. 2008, č. 1, s. 11 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.spa-wellness.cz/ceska-asociace-wellness/magazin-caw/

[3]

HEJMA, Jan. Klasifikace ukáže úroveň wellness hotelů. Česká asociace wellness - magazín [online]. 2009, roč. 2009, č. 1, s. 1 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.spa-wellness.cz/ceska-asociace-wellness/magazin-caw/

7.9 Elektronické zdroje [4]

BERÁNEK, Jaromír. Lázeňství v České republice. Www.cot.cz [online]. 2002 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/99_06/6_statistika1.htm

[5]

BLAŽEK, Martin. Integrace wellness do českého lázeňství. In: Poděbrady: město

našich

srdcí

[online].

2011

[cit.

2012-04-26].

Dostupné

z:

http://www.mestopodebrady.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=12349&id=2213 &p1=2362

[6]

CHLUBNÝ, Jiří. Antika: Olympijské hry. Avonet [online]. 2004 [cit. 2012-0426]. Dostupné z: http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1316

[7]

Význam slova wellness. Česká asociace wellness [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.spa-wellness.cz/ceska-asociace-wellness/vyznam-slovawellness/

[8]

Obezita: Obezita v ČR a ve světě. Obezita.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.obezita.cz/obezita/v-cr-a-ve-svete/ 60

8 Seznam obrázků a grafů Obrázek č. 1: Health & wellness tourism Obrázek č. 2: Dunnovo pojetí wellness Obrázek č. 3: Symbol wellness Obrázek č. 4: Základní dimenze wellness Obrázek č. 5: Součásti wellness podle Lesové Obrázek č. 6: Součásti wellness podle Cathala

Graf č. 1: Věkové kategorie mužů Graf č. 2: Věkové kategorie žen Graf č. 3: Otázka č. 1 – ženy Graf č. 4: Otázka č. 1 – muži Graf č. 5: Otázka č. 2 – ženy Graf č. 6: Otázka č. 2 – muži Graf č. 7: Wellness asociace respondentů Graf č. 8: První setkání s wellness (dle věkových kategorií) Graf č. 9: Cílová místa wellness Graf č. 10: Nabídka specializovaných wellness center podle názorů respondentů Graf č. 11: Důvody pro návštěvu wellness provozovny (dle pohlaví) Graf č. 12: Intenzita využití služeb wellness (dle věkových kategorií) Graf č. 13: Wellness a finance Graf č. 14: Osobní zkušenost s wellness Graf č. 15: Wellness jako kritérium výběru dovolené 61

Graf č. 16: Wellness jako dobrá investice Graf č. 17: Jak si stojí wellness Graf č. 18: Aplikace wellness

62

9 Příloha Dobrý den, jmenuji se Lucie Khásová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Dovoluji si Vás oslovit a poprosit o účast v dotazníkovém šetření, jehož účelem je zjistit, do jaké míry je wellness jako celkem nový trend, součástí životního stylu různých věkových kategorií obyvatel Karlovarska. Získaná data budou využita výhradně pro potřeby mé bakalářské práce a bude s nimi zacházeno jako s důvěrnými. Vyplněním celého dotazníku nestrávíte více, než pár minut. Děkuji Vám za jeho vyplnění!

1. Věříte, že je ve zdravém těle zdravý duch? ANO

NE

2. Určete, zda souhlasíte a v jaké míře s následujícími tvrzeními (1= velmi souhlasím, 2= souhlasím, 3= nemám názor, 4= nesouhlasím, 5= velmi nesouhlasím)

1

2

3

4

5

Zdravý životní styl je pro mě dobrou prevencí proti nemocím. Žiji zdravě, protože se chci cítit dobře. Sleduji nové trendy životního stylu a řídím se jimi. Jím zdravě. Aktivně se věnuji sportu a jiným fyzickým aktivitám Myslím si, že jsem optimista, který má upřímnou radost ze života.

3. Co si vybavíte pod pojmem „wellness“ ? …………………………………………………………………………………………………………

4. V jaké souvislosti jste se prvně setkal/a s wellness? Slyšel/a jsem o wellness v televizní či rozhlasové reportáži. Viděl/a jsem reklamu nabízející některé produkty wellness. Wellness mi bylo nabídnuto jako součást zájezdu. O wellness jsem slyšel/a od přátel či rodiny. Jiné; napište jaké…………………………………………………………………………….

5. Kam byste za wellness nejspíš vyrazil/a? Do fitness centra. Do specializovaného wellness centra.

63

Do hotelu. Do lázeňské provozovny. Jinam; napište kam………………………………………………………………………….

6. Ve specializované wellness provozovně byste především vyhledával/a: Masérské služby. Fitness a jiné možnosti fyzických aktivit. Bazén. Léčebné procedury. Jiné; napište jaké .................................................................................................................

7. Z jakého důvodu byste wellness provozovnu využil/a? Zlepšení zdravotního stavu. Krátký odpočinek. Redukce váhy. Romantický víkend ve dvou. Víkend s kamarády/kamarádkami. Jiný; napište jaký........................................................................................................... ........

8. Jak často využíváte nebo byste využil/a služeb wellness? týdně měsíčně čtvrtletně ročně méně než jednou za rok

9. Kolik jste ochoten/ochotna měsíčně investovat do své vlastní osoby za účelem relaxu, pohody a klidu? 100 – 500 Kč 600 – 1500 Kč 1600 – 3000 Kč více než 3000 Kč Nejsem ochotný/á investovat nic, nezdá se mi to důležité.

10. Máte nějakou osobní zkušenost s wellness? Ano, zúčastnil/a jsem se wellness víkendu či jiného wellness pobytu. Ano, pravidelně navštěvuji specializovaná wellness centra. Ano, občas chodím na masáže. Ne, s wellness jsem se blíže setkal/a dnes poprvé. Ne, přijde mi to nezajímavé.

64

11. Určete, zda souhlasíte a v jaké míře s následujícími tvrzeními (1= velmi souhlasím, 2= souhlasím, 3= nemám názor, 4= nesouhlasím, 5= velmi nesouhlasím)

1

2

3

4

5

Existence wellness služeb je pro mě důležitým kritériem při výběru dovolené. Peníze vynaložené na relaxační wellness pobyt, mi přijdou jakou dobrá investice.

12. Myslíte si, že wellness…? je pouze novým trendem, který nemá hlubší smysl a s nástupem jiných trendů zcela vymizí. není úplnou novinkou, jen se o něm v souvislosti se zdravím více mluví. se rozhodně bude dále vyvíjet a bude přibírat na důležitosti.

13. Lze podle Vás wellness aplikovat pouze v zařízeních pro to určených (specializovaná wellness centra, hotely, lázně, …)? ANO

NE

MUŽ

ŽENA

14. Jste

15. Je Vám 18-25

26-35

36-55

56 a více

65