Přehled encykliky Caritas in Veritate (Vatikán, červenec 2009) (označuje přímý citát) – neoficiální překlad na http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=11492
Úvod Láska (caritas) v pravdě, kterou Ježíš Kristus dosvědčil svým pozemským životem a zejména svou smrtí a vzkříšením, je hlavní hnací silou pravého rozvoje každé lidské osoby i celého lidstva. Láska – «caritas» – je mimořádná síla, která podněcuje lidi, aby se odvážně a velkodušně zasazovali o spravedlnost a pokoj. Ubi societas, ibi ius: každá společnost si vytváří vlastní systém spravedlnosti. Láska přesahuje spravedlnost, protože milovat znamená dávat, nabízet druhému ze svého; ale nikdy není bez spravedlnosti, která vybízí dávat druhému to, co je jeho Milovat někoho znamená chtít jeho dobro a účinně se o ně přičiňovat. Vedle individuálního dobra existuje dobro, jež se pojí se sociálním životem lidí: obecné dobro. Je to dobro celku nás všech Láskyplnná péče - caritas – je mimořádní síla, která vede lidi k … činnosti na poli spravedlnosti a míru Caritas in veritate – láskyplnná péče v pravdě – je základní princip sociálního učení církve
Kap. 1: Poselství encykliky Populorum progressio (Pavla VI) Poznámka: toto kapitola zdůrazňuje návaznost encykliky na učení Pavla VI a 2.vatikánský koncil
Lidský pokrok je povolání (vocation) – Bůh člověka povolává k rozvoji a naplnění svého života Podle Božího úradku se každý člověk narodil k tomu, aby se rozvíjel, protože život každého člověka je od Boha uložený úkol (Pavel VI) Stále více globalizovaná společnost nás k sobě přibližuje, ale nečiní z nás bratry. Rozum sám je s to pochopit rovnost mezi lidmi a stanovit občanské soužití mezi nimi, ale nedokáže založit bratrství. Zaostávání (underdevelopment) je způsobeno zanedbáním solidarity, pozornosti a lidského bratrství…
Kapitola 2 – Lidský rozvoj v dnešní době Poznámka: toto kapitola rekapituluje širokou oblast lidského rozvoje Pouhý ekonomický a technický rozvoj nepostačuje Stát selhává v (potřebné) roli sociální sítě, mizí sociální kapitál vzájemné důvěry Podpora odborů a dalších společenství vzájemné podpory Jídlo a přístup k vodě je základní právo všech lidských bytostí, bez vyjímky Praktická solidarita k rozvojovým zemí je… důležitým nástrojem k řešení globální ekonomické krize Proklamovaný i praktikovaný ateismus odebírá morální a lidské zdroje rozvoje Otevřenost k životu je středobodem pravého rozvoje Láska je bohatá rozumem a rozum je plný lásky
Poznámka: pro srovnání Maslowova hierarchie hodnot (Abram Maslow, po 1950.)
Osobní růst a rozvoj Úcta, respekt, uznání Láska a potřeba „někam patřit“ Bezpečí Fyziologické potřeby
Kapitola 3 – Bratrství, ekonomický rozvoj a občanská společnost Poznámka: toto kapitola formuluje nové pohledy na tržní ekonomiku a vyrovnává učení církve s některými pozitivními směry vývoje v posledních desetiletích
Fungování trhů je založeno na důvěře, zprostředkuje směnu mezi rovnocennými partnery Ekonomickou činnost je třeba rozšířit i o sociální spravedlivost a distributivní (rozdělující) spravedlivost, aby dosahovala obecného dobra Oblast ekonomiky není ani eticky neutrální , ani přirozeně nelidská a protispolečenská Ekonomický život potřebuje kontrakt, spravedlivé zákony a formy přerozdělování … a skutky v duchu daru Jan Pavel II – encyklika Centesimus Annus – systém se 3 složkami: trh, stát a občanská společnost kde se (má) nejvíce projevovat ekonomika dobročinnosti I chudí potřebují participovat na ekonomice, nemají „povinnost“ zůstat chudými a zaostalými Globalizace není a priorit ani dobrá ani špatná, bude tím, co z ní dá lidstvo vzniknout Princip podnikavosti je třeba přenést i do ostatních vztahů (sociální podnikání) … „každý, kdo pracuje, vytváří něco nového“
Kapitola 4 – Rozvoj národů, práva a povinnosti, životní prostředí Poznámka: toto kapitola přináší nejvíce nového pohledu v celé encyklice
Práva jsou neoddělitelná od povinností, které jsou vzájemně sdíleny Lidé jsou zdrojem pro rozvoj společnosti, rodina je prostředí k výchově k zodpovědnosti a solidaritě, vysoká porodnost není příčinou zaostalosti ale zdrojem pro budoucnost. V malých rodinách se děti – jedináčci nenaučí občanské ctnosti a principy solidarity Zdůraznění role nevládních institucí a neziskových organizací k rozvoji a vytvoření „civilizovanějšího a konkurenceschopnějšího trhu“ , vzájemné prolínání práce tržně orientovaných firem a „neziskových“ organizací (tvoří) novou obsáhlou a různorodou realitu, která spojuje soukromý a veřejný sektor, nevylučuje zisk, ale považuje ho za nástroj k uskutečnění humanitárních a sociálních cílů Rozvoj je spojen s povinnostmi plynoucími ze vztahu člověka k přirozenému životnímu prostředí, vzhledem k chudým, budoucím generacím i celému lidstvu … Pokud nedokážeme v přírodě vycítit náměty k dokončování a úkoly k naplňování, dopadne to buď tak, že ji považujeme za nedotknutelné tabu anebo naopak, že ji zneužíváme. Oba tyto postoje nejsou v souladu s křesťanským pohledem na přírodu, plod Božího stvoření.
„Příroda je výraz plánu lásky a pravdy.“ Vyspělé země musí zmenšovat vlastní energetickou spotřebu, energetické zdroje je třeba zpřístupnit i zemím, které je dnes postrádají Na této naší zemi je prostor pro všechny; na ní musí celá lidská rodina nalézt zdroje nezbytné k důstojnému životu s pomocí samotné přírody, daru Boha svým dětem, a s vynaložením vlastní práce a vlastní vynalézavosti. Musíme však upozornit na závažnou povinnost předat zemi novým generacím v takovém stavu, aby ji také ony mohly důstojně obývat a dále kultivovat. … Je žádoucí, aby mezinárodní společenství umělo ocenit náklady, které nyní přenáší na nové generace, a neváhalo dát je hned zaplatit těm, kdo bezuzdně a škodlivě využívají prostředí, v němž žijeme Způsoby, jakými lidstvo zachází s životním prostředím, závisejí na způsobech, jakými zachází samo se sebou, a naopak Církev je zodpovědná vůči (celému) stvoření a tuto odpovědnost musí uplatňovat také ve veřejné sféře … musí chránit nejenom zemi, vodu a vzduch… ale i chránit lidstvo před sebezničením Ekologie životního prostředí vyplývá z lidské ekologie … povinnost k přírodnímu prostředí se pojí s povinnostmi k druhé osobě Kniha přírody je jedna a nedělitelná, jak po stránce životního prostředí, tak po stránce života, sexuality, manželství, rodiny, sociálních vztahů, jedním slovem integrálního lidského rozvoje. Povinnosti, které máme vůči životnímu prostředí, se pojí s povinnostmi, které máme vůči lidské osobě chápané samostatně i ve vztahu s druhými. Nelze vymáhat jedny a pošlapávat druhé. Pravdu a lásku, kterou pravda odkrývá, nelze vyprodukovat ani zhotovit… Lze je pouze přijmout
Kapitola 5 – Spolupráce v rámci lidské rodiny Poznámka: toto kapitola vyzdvihuje pojem subsidiarity
“Jeden z nejhorších druhů chudoby, kterou člověk může zakoušet, je samota” Rozvoj národů závisí především na uznání, že tvoří jedinou rodinu Jedna z nejdůležitějších úloh (všech) náboženství je lidi spojovat, Bůh musí mít své místo ve veřejné sféře Věřící I nevěřící mají žít jako rodina před zraky Stvořitele Důležitost subsidiarity (rozhodování na nejnižší možné úrovni) – potvrzení svobody,zdůraznění odpovědnosti a solidarity, zdůrazňování práv a pěstování zodpovědnosti příjemců pomoci Subsidiarita … je účinným protilékem proti každé formě paternalistického asistencialismu.
Pomoc chudým zemím musí být považována za pravý nástoj tvorby bohatství pro všechny Uvažování o problémech turismu, migrace, odborů, chudoby a nezaměstnanosti, spotřebitelských sdružení, finančního sektoru a OSN jako o různých nástrojích lidské spolupráce … potřeba světové politické authority … k uskutečnění sociálního řádu odpovídajícího řádu mravnímu
Kapitola 6 – Rozvoj národů a technický rozvoj Technika jako nástroj „emancipace lidského ducha“ který se mnohdy stává samoúčelným Bioetika je pole, kde se dnes nejvíce rozhoduje: vytváří člověk sám sebe, nebo vše závisí na Bohu? Rozum a víra musí konat společně, mají li zachránit člověka. Rozum bez víry, přitahován pouhým technickým konáním, je odsouzen ztratit se v iluzi vlastní všemohoucnosti. Víra bez rozumu riskuje, že se odcizí konkrétnímu životu lidí
Závěr Bez Boha člověk neví kam má jít a nedokáže ani porozumět, kým je
Případová studie: Hospodářská krize v obraze Encykliky Podpora chudých zemí pomocí solidárního financování … může vézt nejen k opravdovému ekonomickému růstu… ale i k podpoře výrobních kapacit bohatých zemí Ekonomika musí vézt k ke snižování rozdílů v bohatství (mezi národy)… růst chudoby vyvolává erozi sociálního kapitálu … lidské ztráty jsou i ztrátami ekonomickými Samotný ekonomický systém by získal … uplatněním spravedlivého rozdělování (distributivní spravedlnost) Z rozvoje chudých zemí by měly prospěch země bohaté Velká výzva je ukázat… že v ekonomické činnosti má místo princip dobročinnosti a … logika daru jakožto výraz bratrství Při snaze o řešení současné ekonomické krize musí být rozvojová pomoc chudým zemím pokládána za pravý nástroj tvorby bohatství pro všechny Vyspělé státy… mají vyčlenit větší částky… na rozvojovou pomoc. Přehodnotí svou sociální politiku a vnitřní solidaritu, použijí princip subsidiarity a … vytvoří více intergované systémy společenského blaha (welfare) s participací soukromých subjektů a občanské společnosti. … Tak ušetří zdroje, odstraní plýtvání a získají zdroje na mezinárodní pomoc
Případová studie: Problematika životního prostředí v obraze Encykliky Téma rozvoje je dnes silně vázáno také na povinnosti, které vyplývají ze vztahu člověka k přirozenému životnímu prostředí. Bůh ho daroval všem a jeho užívání pro nás představuje odpovědnost vůči chudým, vůči budoucím generacím i celému lidstvu. … Pokud nedokážeme v přírodě vycítit náměty k dokončování a úkoly k naplňování, dopadne to buď tak, že ji považujeme za nedotknutelné tabu anebo naopak, že ji zneužíváme. Oba tyto postoje nejsou v souladu s křesťanským pohledem na přírodu, plod Božího stvoření. Příroda je výrazem plánu lásky a pravdy.
Příroda je posvátná. Není svatá sama o sobě ale je dílem a mostem, kterým nás může Boží svatost zasahovat a proměňovat. „Příroda je výraz plánu, lásky a pravdy.“ -
-
i dnešní věda uznává, že vesmír je podivuhodně připraven na vývoj života včetně inteligentního života a tento fakt vyžaduje nepředstavitelnou souhru mnoha základních kosmologických konstant a procesů (antropický princip) Láska v přírodě zahrnuje propojené ale mnohdy navenek konfliktní procesy péče a oběti, pokojného vývoje a katastrofy, která dává vznik nové existenci Příroda je zdroj poznatelné pravdy (na rozdíl od pravdy zjevené). Je tak těsně svázána s lidskou svobodou.
Otázky spojené s péčí a ochranou životního prostředí musí dnes nutně brát v úvahu energetickou problematiku. Hromadění zásob pro výrobu energie z neobnovitelných zdrojů, jež vytvářejí některé státy, mocenské skupiny a podniky, totiž představuje vážnou překážku pro rozvoj chudých zemí. … Mezinárodní společenství má za úkol neodkladně nalézt institucionální cesty, jak zavést pořádek do využívání neobnovitelných zdrojů za účasti také chudých zemí tak, aby se budoucnost plánovala společně.
-
Země třetího světa musí dostat podíl na neobnovitelných zdrojích nutný „k účasti na budování lepšího světa“ bez ohledu na jejich schopnost za ně platit současné ceny Toto jim umožní i snížit tlak na nadměrné využívání přírodních zdrojů (uhlí místo dřeva, nafta místo volských potahů) Země rozvinutého světa musí snížit jejich spotřebu jak absolutně (což vyplývá ze snižování výroby), tak i relativně (vzhledem k objemu výroby) Tato solidarita má i mezigenerační podobu a musí zohledňovat potřebu budoucnosti pro mladé lidi v zemích třetího světa Dnešní spotřeba neobnovitelných energetických zdrojů menšinou lidstva v rozvinutých zemích narušuje princip mezigenerační solidarity i v rámci těchto zemí samotných, natož pak v mezigeneračním srovnání pro celé lidstvo
. Na této naší zemi je prostor pro všechny; na ní musí celá lidská rodina nalézt zdroje nezbytné k důstojnému životu s pomocí samotné přírody, daru Boha svým dětem, a s vynaložením vlastní práce a vlastní vynalézavosti. Musíme však upozornit na závažnou povinnost předat zemi novým generacím v takovém stavu, aby ji také ony mohly důstojně obývat a dále kultivovat.
Úroveň spotřeby
Roční příjem na hlavu, USD/parita
Biokapacita na hlavu (ha )
Udržitelná populace Země
Nízká
1250
1
13,6 mld
Střední
5100
2,2
6,2 mld
ČR
25000
Cca 5
2,7 mld
Průměr staré EU
35000
9,5
2,1 mld
Zdroj: ročenka „State of the World, 2010 The Worldwatch Institue
Je žádoucí, aby mezinárodní společenství umělo ocenit náklady, které nyní přenáší na nové generace, a neváhalo dát je hned zaplatit těm, kdo bezuzdně a škodlivě využívají prostředí, v němž žijeme. -
V dnešní době činí již i politikové pokusy o vyčíslení velikosti těchto solidárních transferů, G. Brown mluví o 100 mld USD ročně (v přepočtu na cca 500 mil obyvatel EU se jedná o 200 USD/osobu, asi 3500 Kč ročně)
Pracovní list k problematice encykliky „Caritas in Veritate“ Stav
Z
Zdroje
P
Potřeby
Poměr Z / P: Změny: zakreslete současný stav a několik odlišných bodů Štěstí a životní spokojenost
Příjem Nepovinná otázka: jaké procento příjmů věnuji těm nejpotřebnějším (mimo vlastní rodinu):
K zamyšlení:
Tabulka: štěstí v závislosti na HDP Svislá osa: Průměrná hodnota z podílu lidí „šťastných“ a „celkově spokojených s životem“ Vodorovná osa: HDP (v USD 1995, parita – 1995, ČR si od té doby polepšila na tehdejší úroveň zemí EU)
Tabulka: Střední doba života jako funkce HDP
