Farmářství Farmářství je řemeslo jako každé jiné. Ve světě gothicu zastává farmářství důležitou roli při obživě obyvatel města Khorinis. Pěstování plodin na poli však není jedinou stránkou farmářství. Vypěstované plodiny je třeba ještě zpracovat, aby se jejich prodejní cena ještě zvedla. Farmáři se tedy kromě pěstování plodin na poli věnují i výrobě mouky z obilí a následného pečení chleba. Kromě toho taky pomocí chmelu vyrábějí jedno z nejlepších piv na ostrově. O většině těchto výrobních postupech by měl mít každý farmář základní přehled.
Pěstování na poli Nejzákladnější umění farmářů je tedy pěstování na poli. K tomu aby každý farmář dokázal efektivně pěstovat rostliny, je nutné znát vlastnosti půdy jako takové. Každá rostlina si něco z půdy vezme, ale také tam něco dodá. Proto existují určité koloběhy sázení rostlin, které pomáhají půdě udržet potřebné živiny pro pěstování. Kromě těchto koloběhů je možné vlastnosti půdy podpořit hnojivem ve formě zvířecích výkalů či za pomocí alchymisty dodat do půdy prvek, který ji zrovna chybí. Je jasné, že schopnost půdy dodávat živiny se zmenšuje s počtem vypěstovaných rostlin v této půdě. Musíme si tedy uvědomit, že i dobře udržovaná půda je občas potřeba vyměnit či jinak zrekultivovat.
Základní vlastnosti půdy Jelikož všechny tyto věci se nachází ve fantasy světě, předpokládejme, že za pomoci alchymistů, mágů a učenců bylo zjištěno složení půdy a prvky, které se v půdě nachází. V půdě se nám celkem nachází 4 základní prvky je jimi N, K, P, Ca První a nejdůležitějším prvkem, který obsahuje půda je Dusík (N). Tento prvek podporuje tvorbu nových výhonků a tedy růst rostlin. Potřebuje ho každá rostlina, jelikož dusík je nedílnou součástí všech živých organizmů. Při nedostatku tohoto prvku v půdě růst rostliny ustává a začínají jí žloutnout listy. To znamená, že pokud půda neobsahuje žádný N, rostlina se nedostane do konečné fáze jejího růstu a postupně odumře. Další prvek, který může obsahovat půda je Draslík (K). Tento prvek zpevňuje pletiva rostlin a zvyšuje odolnost rostliny proti chorobám a škůdcům. Proto je potřeba u rostlin, které jsou náchylné k chorobám. Těmto rostlinám je potřeba dodat draslík aby přežili do konečné fáze růstu. Dále nám půda může obsahovat Fosfor (P). Tento prvek zajišťuje zdravý vývin kořenů a vyzrávání plodů a semen. Díky tomu je potřeba u menších či okrasných rostlin. Plody rostlin, které potřebují P a přitom ho mají nedostatek, jsou většinou malé či vůbec žádné. Navíc v důsledku špatného dozrání plodu může být tento plod i jedovatý.
V neposlední řadě může půda obsahovat poslední prvek a to je Vápník (Ca). Tento prvek působí nepřímo na výživu rostlin a její celkový zdravotní stav. Většina rostlin ke svému růstu vápník nepotřebuje, výjimku tvoří pouze velké rostliny, u kterých hrozí velké riziko nákazy chorobou či škůdci. Toto jsou základní prvky, které může obsahovat půda. Kromě dusíku se každý prvek buďto vyskytuje v půdě či nikoli. Jen dusík, kterého půda obsahuje nejvíce, se uvolňuje postupně v dávkách, takže ho půda může obsahovat více. Pokud do půdy dodáváme prvek, který již obsahuje (kromě dusíku) půda se nezmění, jen dále bude daný prvek obsahovat.
Základní rozložení živin v půdě
Dusík (N) III
Draslík (K) I
Fosfor (P) I
Vápník (Ca) -
Jak je vidět z rozložení živin je možné v jedné půdě vypěstovat až 3 rostliny, jelikož půda obsahuje 3 dusíky a každá rostlina si vezme jeden. Poté je nutno půdu vyměnit či pořádně prohnojit. O tom se, ale budeme bavit až dále.
Rostliny Jako farmáři se můžete setkat s různými rostlinami, jak s běžnými tak vzácnějšími. Každá rostlina potřebuje ke svému životu dusík (N). Kromě toho dle typu rostliny potřebuje ještě další prvky, které půda může obsahovat. Pokud tam tyto prvky chybí, kytka se nedostane do konečné fáze svého růstu a zahyne. Podle druhu kytky a scházejícího prvku v půdě můžou nastat různé situace jejího uhynutí. Všechny tyto situace však znamenají neúspěch a kytka není vhodná k normálnímu prodeji. Např. Pokud pěstuji brambory a půda v sobě neobsahuje potřebné prvky, nedozrají mi a budou zelené tedy jedovaté. Jaké prvky potřebují rostliny ke svému růstu a naopak jaké prvky po sobě zanechají, udává následující tabulka. Dá se říci, že máme 5 základních rostlin a druhů rostlin, které farmáře nejvíce zajímají. Každá z těchto rostlin si kromě prvku potřebného pro růst vezme ještě 1 dusík, což není v tabulce uvedeno.
Rostliny Brambory Obilí Zelenina Chmel Bob
Potřebné prvky pro růst K P P, Ca K, Ca Ca
Uvolněné prvky do půdy Ca K K P P/K
Pěstování rostlin Teď když už známe vlastnosti půdy a rostlin můžeme se pustit do samotného pěstování. Dále se budeme bavit převážně o podpůrných prvkách a ne o dusíku, který potřebuje každá kytka. V základě nám jde o to udržet v půdě vždy alespoň dva prvky. Díky tomu můžeme střídat rostliny bez velké potřeby hnojiv a navíc máme půdu připravenou i na složitější rostliny, které potřebují prvků více. Je jasné, že se do fáze jednoho prvku v půdě můžeme dřív nebo později dostat. To nám signalizuje, že půda je již vyčerpaná a její schopnosti jsou omezené. Takže pokud začneme pěstovat v půdě, v které nikdo nepěstoval, máme k dispozici základní rozložení živin v půdě. Díky tomu můžeme zasadit například brambory, které nám z půdy vezme K a dodá nám do něj Ca. Pak bude rozložení živin vypadat následovně.
Dusík (N) II
Draslík (K) -
Fosfor (P) I
Vápník (Ca) I
Poté můžeme do půdy zasadit například obilí, které nám z půdy vezmou P a dodají nám do ní K. Rozložení živin pak bude vypadat následovně.
Dusík (N) I
Draslík (K) I
Fosfor (P) -
Vápník (Ca) I
Nyní můžeme prezentovat různé způsoby jak pokračovat. Pro klasickou údržbu půdy bychom mohli do půdy zasadit bob, což jsou zelené rostlinky, které se pak do půdy zaorají a obnoví jejich živiny. V praxi to funguje tak, že mění Ca buďto v P nebo K. Pro nás by teďko bylo vhodné změnit Ca na P a tím dosáhnout základního rozložení živin v půdě (bohužel už bez dusíku, který dodáme pohnojením). Dále můžeme do půdy zasadit Chmel, který ke svému růstu potřebuje K a Ca a dodá nám do půdy P. Chmel je náročnější rostlina, takže půdu dosti vyčerpá a půda pak obsahuje pouze jeden prvek, s kterým se dá pracovat a to P. Půdu však můžeme obnovit speciálními hnojivy. Také bychom do půdy mohli zasadit zase brambory. To by nám však odebralo K a dodalo Ca. Jelikož půda již Ca obsahuje, vyčerpala by se a dále obsahovala pouze jeden prvek a to Ca, které se nenačítá. Na příkladu bylo prezentováno, že je vhodné udržovat určité cykly rostlin, které půdu méně namáhají a živiny nám v ní vydrží déle.
Rostliny Základní Brambory – Doba růstu 1h - Nejprve se musí zasadit stonek a pořádně zalít. - po 1h se může sklízet. Obilí – Doba růstu 1h - Nejprve se musí zasadit sazenička - Po 30 minutách se musí obilí zalít a vyroste klas. Bob – Doba růstu 1h - Zasadí se rostlinka, pokud chceme, aby bob v půdě zanechal P, musíme ještě pořádně zalít - Po 1h se bob zamele do přípravy další půdy. (reálně se rostlinky sklidí)
Rozšiřující Zelenina – Doba růstu 2h - Zasadí se semínka a pořádně zalejí. - po 1h se pole opět zaleje a vyroste již daná zelenina (reálná). - po další 1h se může sklízet. Chmel – Doba růstu 2h - Nejprve se musí postavit chmelnice - Poté se zasadí semínka a pořádně zalejí - Po 1h se obtočí rostlinka a znovu se zalije - V půlce další hodiny se nasadí babulky chmele - A po další půl hodině se může sklízet Víno – Doba růstu 2h - Nejprve se musí postavit vinice - Poté se zasadí semínka a pořádně zalejí. - Po 1h se obtočí rostlinka již s vínem. - po další 1h se může sklízet. - Víno bere K/P a dodá Ca Tráva z bažin – Doba růstu 1h - Nejprve se zasadí semínka a pořádně zalejí. - Po 30 minutách vyrostou rostlinky, které se již nezalévají. - Po posledních 30 minutách se může sklízet. - Tráva - Přivolání snu bere P a dodá Ca - Mladý novic bere K a dodá Ca - Severní soumrak bere K, Ca a dodá P (roste o 1h navíc)
Pole Každé pole je samostatná jednotka, která je nezávislá na ostatních. Vlastnosti půdy, které se se mění pro každé jednotlivé pole zvlášť. Tabulku aktuálního stavu půdy, v jednotlivý polích, budete mít k dispozici na farmě. Každé pole se před použitím musí připravit. Zemina se musí pořádně nakypřit. Pokud se mění kompletní zemina v poli, má nová zemina počáteční vlastnosti. Každé pole má určitou kapacitu, kterou je schopno pojmout. Z jednoho pole se sklidí – Otýpka obilí = 1 chleba - 10 brambor - Zeleniny podle množství - Chmel – 2 kytky, počet paliček vystačí na 5 piv. - Víno – 2 kytky = 5 flašek vína - Tráva – 10 kytek = 20 cigaret Po sklizni je třeba některé suroviny dále upravit. Například z obilí se ještě musí vyrobit chleba či z chmelu pivo.
Negativní efekty Všechna úroda na poli se snižuje, i pokud pole někdo podupe. Většinou je to na uvážení farmáře, ale při hrubém podupání bude úroda minimálně poloviční. Při kompletním zničení pole úroda nebude. Brambory – Pokud nejsou z počátku zality, úroda je poloviční. Obilí – Pokud se nezalije, úroda je poloviční (půlka chleba) Zelenina – Za každé zalití, které se vynechá, se úroda snižuje z celkového maxima o polovinu. Tedy při ani jednom zalití nic nevyroste. Chmel – Musí být postavena chmelnice jinak nelze pěstovat. - Za každé zalití, které se vynechá, se úroda snižuje z celkového maxima o polovinu. Tedy při ani jednom zalití nic nevyroste. Víno – Musí být postavena vinice jinak nelze pěstovat. - Pokud se první zalití vynechá či zpozdí, celková úroda klesne na polovinu. - Pokud se zalije více než 1* úroda opět klesne na polovinu, v případě již pokleslé úrody vše uhnije a nic nevyroste. Tráva z bažin – Pokud se první zalití vynechá či zpozdí, celková úroda klesne na polovinu. - Pokud se zalije více než 1* úroda opět klesne na polovinu, v případě již pokleslé úrody vše uhnije a nic nevyroste.
