květen 2009 Láska je cesta

květen 2009 Láska je cesta Velká noc z Bílé soboty na Boží hod velikonoční ukrývá velké tajemství. Ježíš vstal z mrtvých a Bůh tak otevřel člověku nový rozměr lidského bytí. Ježíšovi učedníci zažili vzkříšení Lazara, syna naimské vdovy a Jairovy dcery. Všechna tato vítězství nad smrtí byla však jen dočasná. Vzkříšení Ježíše Krista je skutečnost jiného řádu. V tomto vzkříšení se protíná historie stvořeného člověka s věčností Boha. Přijmout tuto novou skutečnost nebylo pro učedníky jednoduché. Pán se jim zjevuje a dává se poznat nejprve skrze jejich smysly. Přichází k nim první den po sobotě, tedy v neděli večer, a i když mají zamknuté dveře, objevuje se uprostřed nich. Mluví k nim a oni slyší jak jim říká: „Pokoj vám!ÿ Snaží se je uklidnit a ukazuje svoje rány po hřebech na rukou a zraněný bok probodený kopím. Pán je živ. Apoštol Tomáš s nimi není, a když mu sdělují, že se setkali s Pánem, odmítá tuto skutečnost přijmout. Tomáš nemohl uvěřit tomu, co nepoznal svými smysly, a jeho věta: „Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do jeho boku, neuvěřím,ÿje každému, kdo hledá pravdu jen skrze smyslové poznání, velmi blízká. Za týden se vzkříšený Ježíš stejným způsobem zjevuje všem učedníkům. Tomáš je s nimi také. Ježíš přesně odpovídá na jeho pochybnosti, které před učedníky vyslovil, a vybízí ho, aby vložil ruku do jeho rány a podíval se na jeho ruce. Říká mu: „Nepochybuj a věř!ÿ Tomáš přemožený láskou svého Pána, který přišel kvůli němu, odpovídá: „Pán můj a Bůh můj.ÿ

Ježíš pak vyslovuje blahoslavenství určené pro nás všechny: „ Že jsi mě viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli a uvěřili.ÿ Jakým způsobem dojít poznání Pána, když nemůžeme použít naše oči a hmat jako Tomáš? Odpovědí nám je způsob, kterým poznal Ježíše učedník po nočním rybolovu v Tiberiadském jezeře. Učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi o muži, který stál na břehu a radil jim, co mají dělat: „To je Pán!ÿ Láska je cesta. Otevřeme-li se Boží lásce, ona nás uschopní poznávat Boha srdcem. Stejným způsobem poznala Marie Magdalská Ježíše v nedělním ránu u prázdného hrobu. Duch Svatý, kterého se lidem dostává díky zmrtvýchvstalému Kristu, v nás tuto lásku neustále oživuje. Tato láska nás pak uschopňuje překonávat těžkosti, se kterými se v životě setkáváme.Umožňuje nám být vytrvalí a vnáší do našich vztahů a rozhodnutí stabilitu, schopnost milovat druhé lidi. Dává nám sílu pomáhat těm, kteří naši pomoc potřebují. Abbé Pierre, zakladatel Emauzského hnutí, jehož cílem je pomoc těm, které společnost odmítá, napsal o tom, jak je láska k Bohu ve službě potřebným nezbytná. Popisuje, jak jemu a jeho spolupracovnici slečně Coutauzové pomáhala dlouhá léta láska k Bohu překonávat přirozené rysy odlišných povah v zájmu těch, kteří potřebovali jejich pomoc. V knize Testament píše o této spolupráci se slečnou Coutazovou: „ Pracovali jsme spolu 39 let . . . ale ať z toho nikdo nevyvozuje, že jsme měli podobnou povahu. Třicet devět let společné práce, to byla tvrdá zkouška pro nás pro oba; já syn bohatých rodičů a ona dcera cestáře. Tím, co nás skutečně spojovalo, byla jen láska k Bohu a k chudým. 1

Informační listy Diecézní charity Plzeň

Její věrnost, kterou musela sama se sebou tvrdě vybojovávat, patří k největším divům mého života. Měla temperament velitele — což dokázala za války v odboji — a její hrdinství spočívalo v tom, že třicet devět let žila ve stínu někoho druhého.ÿ Poznání a přijetí Krista nás proměňuje a Kristus sám se stává skutečným úhelným kamenem, který drží díla, na kterých spolupracujeme při životě. Lidem dává sílu ke službě potřebným. K tomu abychom byli Charitou, potřebujeme Boží lásku. Ladislav Lego, spirituál DCHP

květen 2009

celém světě, věříme, že je nutné pracovat společně a ne odděleně. Při našich přípravách na oslavu Velikonoc ať v našich srdcích leží i oběti zemětřesení v Aquile v Itálii. Ať je jejich utrpení proměněno v radost Vzkříšeným Pánem. Prosíme za charitní komunity na celém světě, aby byly znamením a symbolem vykupující Boží lásky. V lásce a pokoji Kristově Oscar Andres, President Cardinal Rodriguez Maradiaga Lesley–Anne Knight, Generální sekretář

• Pozdrav Caritas Internationalis

PŘEDSTAVUJEME PROJEKTY DIECÉZNÍ Drazí kolegové a přátelé v Charitě, CHARITY PLZEŇ především Vám chceme poděkovat za to, • Poradna pro cizince a čím jste a co děláte. uprchlíky Jsme hrdí na to, čeho společně dosahujeme. Naše práce se uskutečňuje na horizontu zvýšeného množství přírodních katastrof, konfliktů ve více než 30 zemích, vyšší míře migrace, ztráty pokroku na jednáních o zvyšování pomoci chudým bohatými státy a bolestně pomalé reakce na změny klimatu. Vidíme poslední zprávy o zvyšování darů pro některé z našich charitních organizací i v době současné globální ekonomické krize. To je znamením, že vzkříšený Kristus motivuje k lásce a proti nenávisti ve světě a k většímu zájmu o naše sousedy v nouzi, než k životu v sobectví a nenasytnosti. Musíme opravdově věřit, že můžeme změnit naši společnost k lepšímu. K lepšímu místu pro život, práci a k oslavě Boha. Náš název — Caritas Internationalis — doslovně znamená „láska mezi národyÿ, a abychom dosáhli co největšího efektu v boji proti chudobě a nespravedlnosti na 2

Poradna pro cizince a uprchlíky v Cukrovarské ulici v Plzni funguje téměř stejnou dobu jako Diecézní charita Plzeň sama, tedy přes 15 let. Množství klientů, kteří za ta léta využili její služby, se počítá na desetitisíce a v posledním roce rapidně stouplo. Nutno říci bohužel — vzhledem k celkové situaci v naší zemi. Jen pro srovnání: za rok 2008 zde zaregistrovali 498 intervencí, od počátku roku 2009 do konce dubna už jich bylo 580. „Důvodem nárůstu počtu našich klientů je především probíhající krize. Cizinci ztrácejí zaměstnání, v důsledku toho i bydlení, úspory jim docházejí a oni se ocitají v těžko řešitelných situacích,ÿ vysvětluje vedoucí Poradny pro cizince a uprchlíky Mgr. HELENA DUCHKOVÁ. Co všechno Poradna pro cizince a uprchlíky klientům, jimiž jsou cizinci v nelehké situaci, může nabídnout? Naše činnost by se dala rozdělit na tři oblasti.Tu první představuje klasické sociálně právní poradenství. Sem patří jednak konzultace v poradně, jednak práce v terénu jako doprovod klienta na úřady a instituce, třeba na policii, do pojišťovny, na sociální odbor


květen 2009

magistrátu, při hledání zaměstnání, na lékař- Máme také učitelku českého jazyka, která ské ošetření a podobně. u nás každou středu vede jazykové kurzy

Další oblast naší práce je poměrně nová, trvá teprve od letošního února a jedná se o zapojení v projektu Dobrovolné návraty, kde nás o spolupráci požádalo Ministerstvo vnitra ČR. Jde o pomoc cizincům v návratu do jejich vlasti. Doprovázíme je od podání žádosti o vstup do projektu až po odvoz do zařízení ve Velkých Přílepech u Prahy, kde dostanou nocleh a stravu a čekají na odlet letadla domů. Od počátku projektu do dnešního dne jsme zajistili pomoc 150ti lidem, z valné většiny se jednalo o mongolské státní příslušníky. Třetím naším úkolem je monitorování situace cizinců, kteří se sice rozhodli zde zůstat, ale mají problémy. Snažíme se reagovat na jejich potřeby, zajistit jim jídlo, hygienu, zdravotnickou péči. Římskokatolická církev a Českobratrská církev evangelická nedávno vyhlásily sbírku, z jejíchž výnosů byla zajištěna potravinová a humanitární pomoc právě pro tyto cizince v nouzi. Na konci dubna proběhlo např. předávání potravinové pomoci pro vietnamskou komunitu, která je mimochodem velice uzavřená, takže tato akce znamenala určitý vítaný průlom v komunikaci.

pro cizince, jak pro pokročilé, tak pro začátečníky.

Pokud vím, není vám cizí ani určitá osvětová činnost? Příležitostně děláme besedy na základních a středních školách o cizinecké problematice. Jde nám hlavně o prevenci rasismu a xenofobie, o výchovu k toleranci. Nejpůsobivější vždycky bývá, když je tam s námi někdo z klientů, kdo vypráví svůj autentický životní příběh . . . Nově jsme od března zahájili společně se Střediskem adopcí na dálku cyklus měsíčních pořadů s názvem „Setkání se solidaritouÿ, což jsou neformální besedy s lidmi, kteří se profesionálně nebo dobrovolně podílejí na humanitárních, charitativních a solidárních akcích u nás i ve světě. V březnu prezentoval své fotografie a zážitky z terénní práce v Kongu dětský lékař MUDr. Jan Trachta, v dubnu proběhla beseda s arménským knězem o životě a humanitárních projektech v jeho zemi. 19. května přijede misionář Antonín Lukeš se svými zážitky z působení v Ekvádoru, 9. června bude Lenka Černá hovořit o Fair Trade. Všechny tyto akce probíhají v plzeňské kulturní kavárně Jabloň vždy K tomu všemu ale potřebujete i spo- od 19 hodin. lupracovníky z řad odborníků. Čtenáře teď možná překvapí, když Samozřejmě. Tři dny v týdnu zde prozradím, že pracovnicemi Pomáme k dispozici mongolskou tlumoč- radny pro cizince a uprchlíky DCHP nici, další naše pracovnice tlumočí z bul- jsou čtyři mladé ženy. Nebylo by harštiny a ruštiny, na ostatní jazyky si v jednání s některými klienty zaponajímáme tlumočníky dle aktuální situ- třebí spíše mužské autority? ace. Jako externí právní poradce působí No, už se nám stalo, že přišel agresivní JUDr. Jan Klail, podle potřeby spolu- klient a musely jsme požádat o pomoc něpracujeme s lékaři a zdravotnickými zaří- koho z kolegů z jiných projektů. Ale nejde zeními, humanitárními organizacemi atd. jen o klienty. Když jsme rozváželi humani3


tární pomoc po ubytovnách cizinců, nelíbilo se to bossům některých „pracovníchÿ agentur, protože oni potřebují, aby jejich klienti byli na nich závislí. Takže jsem si vyslechla pár nepěkných telefonátů. Ale s tím nic neuděláme, snažíme se na to nemyslet. Důležitější je, když můžeme někomu pomoct, to je fajn. Smutné je, když klient přijde pozdě, když už nemůžeme nic dělat . . . S Helenou Duchkovou,

květen 2009

tuaci Arménie dvacet let po ničivém zemětřesení a především otřesné životní podmínky tamějších seniorů, byla od 4. do 30. dubna k vidění v Domově pro seniory sv. Jiří v Plzni.

vedoucí Poradny pro cizince a uprchlíky DCHP, si povídala Alena Ouředníková.

POZVÁNÍ • Popelka Nazaretská bude znovu uvedena! Městská charita Plzeň všechny srdečně zve v rámci oslav letošního dne matek na středu dne 13. května 2009 v 17 hodin do Památníku obětem zla v Plzni–Doudlevcích na hudebně– dramatické pásmo POPELKA NAZAZETSKÁ v provedení zaměstnanců a dobrovolníků Charity. Tento den je rovněž výročním dnem posvěcení místní kaple svatého Maxmiliána Kolbeho a slavnostní mše svatá bude sloužena v 16 hodin. Vstupné je dobrovolné a výtěžek bude věnován Domovu sv. Zdislavy pro matky s dětmi. Přijďte s námi vzdát hold Královně matek v kouzelné májové přírodě, poděkovat za tuto jedinečnou zahradu a podpořit i tolik potřebnou charitní službu.

Výstavu zahájil za velkého zájmu klientů domova pracovník humanitárního sdružení ARCHA Jan Vyškovský, který je spoluautorem výstavy a humanitárním pracovníkem právě v krásné, ale chudé Arménii. Jan Vyškovský také informoval o mezinárodním projektu „Mám babičku, dědečka v Arméniiÿ, který zprostředkovává pomoc arménským seniorům od obyvatel z jiných zemí světa. (alo)

• Jarní inspirace

Jaro mi začalo nádhernými exerciciemi v zasněžené Horní Blatné, vedenými úžasným P. Žákem a skvělým P. Petrašovským ve společnosti dalších milých účastníků z domažlického vikariátu a zajištěnými péčí I. Kašové. Díky všem! A hned vzápětí mi jako další dárek spadla do klína pracovní návštěva Německa. Spřátelená organizace AWO v Bad Doberan tam pozvala pracovnice našich domovů pro matky s dětmi v tísni. Já jsem tam jela jako zástupce našeho zařízení v Havlovicích, které provozuje přímo DCHP a z něhož se nikdo Anna Srbová nemohl zúčastnit. Jelo nás celkem devět a už během dlouhé cesty jsme vytvořili příjemné společenství. V malém městečku vzdáleném asi 15 km od sídelního města organizace jsme • Arménie dvacet let poté . . . byli velmi přátelsky uvítáni a zahrnuti vřePutovní výstava s názvem „Arménie dvacet lou péčí i drobnými pozornostmi. Sice bylo let poté . . . ÿ, která zachycuje neutěšenou si- trochu znát mírné zklamání ze strany našich

OHLÉDNUTÍ

4


hostitelů, kteří mezi účastníky marně hledali dva Jiří — ředitele DCHP a FCH KV, ale tím více jsme ocenili, že umožnili pobyt právě nám. Ubytováni jsme byli v rekreačním zařízení AWO pro děti, mládež či rodiny jen kousek od moře a nakonec i počasí k nám bylo vcelku vlídné. Během výborně zorganizovaného programu jsem litovala pouze toho, že neumím dobře německy. Nejvíce na mě zapůsobily dva provozy: denní stacionář pro děti v Bad Doberan „Uns Windroosÿ a klinika pro matku a dítě v Kühlungsbornu „Bummiÿ — hlavně po stránce metod práce, ale i účelného a praktického vybavení. V prvním případě se jedná o službu, která se snaží integrovat všechny děti bez ohledu na to, zda jsou zdravé či nějak hendikepované — ať smyslově, fyzicky, psychicky, mentálně, sociálně anebo s problémy jazykovými či kulturními v případě dětí cizinců. Jde o poměrně velké zařízení pro celkem 180 dětí, které je mohou navštěvovat od batolecího věku až do 12 let, takže si nemusí opakovaně zvykat na nové prostředí jako u nás při přechodu z jeslí do mateřské školy a pak do školní družiny. Přicházet mohou v kteroukoli denní dobu a na jak dlouho chtějí — otevřeno je v pracovních dnech od 6 do 18h, rodiče musí jen ráno nahlásit, zda tam dítě bude ten den jíst. A sami jsme viděli, že pro ně může být opravdu těžké své potomky odsud odvést — všude včetně chodeb jsou nejrůznější hry a edukační pomůcky, které děti lákají k využití, takže se i s batůžky na zádech pořád zastavují a zkoušejí a zkoušejí . . . Vše je zavěšeno ve výšce úměrné věku dítěte a označeno piktogramy, aby i malé děti, které neumějí číst, rozuměly, co a jak mohou (např. kde se musí zout nebo co smějí použít jen za účasti dospělého). Děti jsou přes den ve skupinách po 12–18, ale podle svého zájmu či momentální chuti mohou mezi nimi přecházet — jejich jedinou povinností je odhlásit se u „svého vedoucíhoÿ a předat papír se svým jménem a „původníÿ skupinou dalšímu dospělému. Tak je zajištěna evidence dětí i svoboda jejich pohybu a projevu a zároveň si zvykají na přebírání odpovědnosti s tím spojené. Je to

květen 2009

opravdu důmyslně vymyšlené a na dětech je poznat, že se tu cítí volně a přirozeně. Ani při naší exurzi jsme nezaznamenali žádné projevy jejich obav či nervozity z přítomnosti tolika „podivněÿ mluvících návštěvníků. Děti jsou spokojené a zaujaté zajímavou činností, takže tam vládne i vzhledem k velkému počtu dětí nezvyklý klid. Nikdo na ně také nespěchá s jídlem, převlékáním nebo uložením ke spánku, pracovníci respektují jejich tempo a pomáhají jim pouze, když to potřebují — děti se jinak samy obsluhují, odnášejí si nádobí, čistí zoubky, chystají své lůžko . . . Každá skupina má svůj název a skvěle a vkusně vybavenou místnost plnou jak běžných věcí z „velkého světaÿ (nádobí, nářadí, boty či šaty jako v „opravdovémÿ obchodě či domácnosti), tak nejrůznějších her, stavebnic a hraček, které neustále vyzývají k aktivitě. Každá herna je vymyšlená tak, aby podněcovala dětskou fantazii a umožňovala připravovat se na samostatný praktický život — jedna vypadala jako vesmírná loď, jiná jako jachta, obchod, dílna, nemocnice apod.V budově je nově i chemická laboratoř a také několik drobných domácích zvířat, o která děti samy pečují; samozřejmostí je i rozdělení běžné práce mezi děti — na nástěnkách mají svá jména ti, kteří ten den či týden vytírají, luxují, zalévají květiny, krmí zvířátka či dokonce myjí své malé klozety a umyvadélka! Mají k tomu ale také uzpůsobné malé vysavače, košťátka a další potřebné náčiní. A každý večer pak celkový úklid ještě „ jistíÿ nasmlouvaná firma. Klinika je určena maminkám, které mají buď samy nějaký problém (zdravotní či sociální), anebo se potýkají s nějakým (třeba i výchovným) u svého potomka/ů. Další své děti mohou nechat v péči jiné osoby, které za to zdravotní pojišťovna zaplatí. Několikatýdenní pobyty je možné na základě doporučení po čtyřech letech opakovat a jsou pro matky zdarma. Navrhuje je tam většinou lékař a pojišťovna v odůvodněných případech schvaluje. K dispozici tu kromě prostorných heren, tělocvičny, bazénu a solária jsou také různí odborníci (psycholog, speciální pedagog, fy5


zioterapeut, logoped, masér aj.). Ve všední dny bývají programy pro maminky a děti většinou oddělené, aby si matky mohly odpočinout a mít také více času na hledání řešení svých problémů, víkendy tráví s dětmi společně. Všechny objekty jsou si podobné pestrou výmalbou a barevným zařízením i nábytkem a vybavením uzpůsobeným různě starým dětským uživatelům. Samozřejmě, že nedávno dokončené dostavby či rekonstrukce zmíněných budov si vyžádaly léta práce (někdy i za běžného provozu) a také spousty peněz. Na rozdíl od nás mají německé sociální služby ve financování určité výhody (např. legislativní povinnost měst a obcí přispívat podstatnou mírou na jejich provoz). Vedoucí jednotlivých provozů k nám byli velmi milí a vstřícní a ochotně zodpovídali naše dotazy. Pochopitelná byla i jejich oprávněná hrdost na to, kde a jakým způsobem pracují. Každoročně vysílají své pracovníky na zahraniční stáže do obdobných služeb, aby se vzájemně inspirovali a přinášeli nové poznatky a metody práce. A nezapomněli zdůraznit, jak je pro ně důležité dbát i na to, aby se u nich právě zaměstnanci dobře cítili, protože jejich spokojenost a iniciativa se pak automaticky odrazí i na vyšší kvalitě služeb. Všem z AWO, kteří se o nás tak příkladně starali, patří naše veliké poděkování. A především paní Martině Wagner, jedné ze dvou hlavních představitelů organizace AWO, v jejíž režii náš pobyt byl. Jsem přesvědčená, že na tento zážitek budeme všichni dlouho vděčně vzpomínat a že nás inspiruje i v našem dalším charitním působení. Jitka Pišlová, vedení projektů DCHP

• Charitní exercicie Pernink 2009 Chtěl bych toto cestou poděkovat Mons. Josefu Žákovi za úchvatný průběh duchovních cvičení, která jsem společně s dalšími pracovníky charit diecéze mohl zažít. Stejný dík si zaslouží i stále usměvavý a k plné spokojenosti se o nás starající vedoucí Formačního a vzdělávacího centra Josef Kaše a Stanislava 6

květen 2009

Dáňová, která nám připravovala po celý pobyt vynikající stravu. Na zahajovacím setkání po příjezdu všichni konstatovali, že přijeli s touhou po odpočinku od pracovních starostí i problémů všedních dní a snahou přiblížit se k Bohu. Pro mě předčil již první den všechna má očekávání. Po velmi působivých přednáškách jsem si znovu uvědomil, jak nesmírně veliká je Boží láska k nám. Je nezbytné zastavit svůj „běh životemÿ a nechat k nám Pána promlouvat, abychom zcela jasně a zřetelně objevili své úkoly, ke kterým nás On povolává a pro jejichž uskutečnění získáme i dostatek sil. Ve chvílích ztišení se pak z vnuknutí Ducha Svatého dá dospět k vyřešení tíživých problémů, kde jsem dříve nenacházel řešení, ať již z důvodu uspěchaného způsobu života, nebo pro svoji „duchovní slepotu.ÿ V tomto rozpoložení a naladění se na Boží strunu je pak možno zpětně rozplétat nitky životních příběhů a situací, kdy jsme byli Bohem zachyceni do ochranné sítě, abychom si neublížili. Určitě si vzpomeneme i (z našeho pohledu) „na chvíleÿ připoutání lanem nikdy nekončící a vše zahrnující otcovské lásky, které nikdo jiný není schopen. Bylo mi dáno velmi intenzivně prožít a vnímat Boží blízkost a dovedl jsem si živě představit Petrovy pocity na hoře Proměnění, kde toužil po prodloužení této nádherné události a chtěl postavit tři stany (viz Mt 17,4; Mk 9,5; Lk 9,33 ). Zkrátka jsem byl „na obláčkuÿ a vůbec se mi nechtělo vrátit do reality všedního života, protože toto sestoupení bývá pro mne velmi bolestné. Podobné zážitky se velmi obtížně popisují a čtenáři není dáno plně pochopit stav mého srdce, pokud něco podobného sám neprožil. Proto vřele doporučuji účast na podobném setkání. Co říci na závěr? Snad jen prosit o to, aby naše srdce zůstala působení Všemohoucího stále otevřena, pravidelně jsme se o svůj vztah k Bohu s péčí „řádného hospodářeÿstarali a „odstraňovali šupiny z našich očí,ÿ které nám brání ve správném vidění Boha a zamlžují Jeho obraz. Milan Hájek OCH Klatovy


květen 2009

• Jaro v DPS sv. Alžběty

i v rodině) tolik spoléhali a prosili Jej i děkovali. Iva Trčková

Byl jednou jeden kouzelník . . . Ale ten náš Domov pokojného stáří sv. Alžběty nebydlel v ledovém hradu, a také neměl sněhobílou bradu. Zato měl dost učedníčků (ma- • Charita ČR pomáhá lých i větších) a také šikovné prsty. Vůbec v Zimbabwe to byl hodný a šikovný kouzelník. A ti jeho pomocníčkové, ať děvčátka, nebo chlapci — Charita ČR uvolnila ze svého krizového všichni měli černé pláště a někteří — zřejmě fondu částku 3 000 Euro na pomoc trz vyššího ročníku — i vysokou kouzelnickou pícím v Zimbabwe. čepici. Obyvatelstvo afrického státu Zimbabwe trpí pod vládou diktátora Roberta Mugabeho, zemi v současnosti provází politická nestabilita, rozklad základních funkcí státu a nepříznivé klimatické podmínky (sucho). Kombinace všech těchto faktorů způsobila, že téměř třetina (tedy přibližně čtyři miliony osob) všech obyvatel je závislá na potravinové pomoci, míra inflace dosahuje závratné výše 100 000 % a míra nezaměstnanosti se pohybuje okolo 85 %. Kromě toho je Zimbabawe zasažené epidemií HIV/ AIDS — podle odhadů je nakaženo je 25 až 35 % obyvatel. V srpnu loňského roku v zemi vypukla epidemie cholery, která zasáhla všech dvanáct provincií a téměř 84 % okresů. Epidemie si vyžádala více než 1 500 obětí na Ukázali nám, co všechno se dá dělat s kar- životech, dalších 30 000 je nakaženo a sitami, uhádli kartu, na kterou jsme si myslili, tuace se neustále zhoršuje. Za této situace, a překvapili nás dalšími kouzelnickými do- kdy je země zasažena hladem a nemocemi vednostmi. Těšíme se, že zase přijdou, zrovna téměř přestala fungovat státní infrastruktura tak, jako k nám jezdívají děvčata z Chlum- včetně zdravotnictví a vzdělávání. Centrální čan. Malá (kolem 5–6r.) i větší (12–18r.). nemocnice v Harare je uzavřena a regionální Jsou to tanečnice orientálních tanců a na nich zdravotní centra nemají dostatek léků, vybavidíme, co se dá všechno vyjádřit pohybem, vení ani personálu. Z tohoto důvodu se Chaže ani modlitba nemusí být jen tiché kle- rita ČR rozhodla podpořit projekt vedený čení nebo procházka ve slunečné přírodě, ale našimi místními partnery CADEC (Caritas i krásné, vláčné pohyby, které ukazují i vlíd- Zimbabwe) a CRS, jehož hlavními cíly jsou: nost, i prosbu, i lásku nejen našeho Pána, ale – Zlepšení situace v oblasti výživy i lásku, kterou máme projevovat jeden dru- pro pacienty s cholerou a AIDS podáváhému. ním energetických potravin s vysokým S tímhle přesvědčením jsme šli do Veliko- obsahem proteinu nočních svátků — i když nás hodně věcí bolí a – Zajištění dodávek čisté a bezpečné špatně se nám chodí, nechceme ostatní „kr- pitné vody do nemocnic Tyto aktivity jsou samozřejmě doprovámitÿ svým bědováním a přejeme všem požehnaný velikonoční čas a celé to údobí 7 ne- zeny školením zdravotnického personálu. děl do svátku Letnic — seslání Ducha sv. — Poskytování pomoci prostřednictvím najehož pomoc všichni tolik potřebujeme a na šich místních partnerů přímo na místě zarukterého jsme při všech zkouškách (nejen ve čuje, že pomoc se dostane přímo nejpotřebškolních lavicích, ale i pak — v zaměstnání nějším příjemcům a to s minimálními ved7


lejšími a režijními náklady. Díky přítomnosti našich prověřených partnerů na místě máme stále aktuální a čerstvé informace o situaci v Zimbabawe. Charita ČR situaci monitoruje a v případě potřeby je připravena poskytnout další pomoc potřebným. Na pomoc Zimbabwe můžete přispět na sbírkové konto Charity ČR, číslo účtu: 22770022/0800 u České spořitelny, variabilní symbol 119. Více o Charitě ČR naleznete na stránkách www.charita.cz.

• Charita ČR a Hnutí DUHA chtějí zákon o snižování emisí skleníkových plynů Charita Česká republika 20. dubna podpořila záměr prosadit zákon, který má pomoci zavést v České republice moderní zelená řešení a stanovit rozvrh postupného snižování emisí skleníkových plynů. Charita ČR, přední česká humanitární organizace a největší nestátní poskytovatel sociálních služeb v České republice, i Hnutí DUHA, přední česká ekologická organizace, se shodly, že takový zákon bude výrazem odpovědnosti České republiky za podíl na změnách klimatu a jejich dopadech zejména na obyvatele rozvojových zemí. Hnutí DUHA prosazuje v rámci kampaně Velká výzva legislativu, která závazně stanoví, že Česká republika bude snižovat exhalace skleníkových plynů o 2 % ročně — krok po kroku, rok po roku. Rozhýbe tak investice do moderních zelených řešení, jako je zateplování domů, čistá energie, pohodlná veřejná doprava, místní potraviny nebo snadná recyklace. Zákon inspirovaný podobnou legislativou ve Velké Británii posílí ekonomiku, sníží účty rodinám i závislost na dovozu energie a srazí český příspěvek ke globálnímu znečištění. Česká republika patří se 12 tunami na obyvatele a rok k evropským rekordmanům

květen 2009

v exhalacích oxidu uhličitého. Dopady změn podnebí, jako je úbytek vody v řekách, vyšší mořská hladina, šíření infekčních nemocí, sucha nebo naopak záplavy, však nejvíce dopadne na obyvatele v rozvojových zemích Afriky, Asie či Latinské Ameriky. Kampaň Velká výzva již pár týdnů po startu nalezla oporu ve významných českých osobnostech včetně Václava Havla. Podle průzkumu legislativu podporuje také 66 % české veřejnosti. Ke kampani se připojují i občané a ze stránky www.velkavyzva.cz odesílají e-maily svým poslankyním a poslancům, jimiž je vyzývají k podpoře zákona. Petr Machálek, ředitel Hnutí DUHA, řekl: „Česká republika patří mezi největší znečišťovatele. Dopady změn klimatu však pocítí zejména chudí lidé daleko od nás. Je tedy na čase přijmout zákon, který znečištění omezí a zároveň podpoří inovace, posílí ekonomiku a sníží účty rodinám. Přihlásíme se tak ke spoluzodpovědnosti a konečný prospěch z toho tedy budeme mít my i rozvojové země.ÿ Pavel Gruber, vedoucí oddělení humanitární a rozvojové pomoci Charity České republika, řekl: „Charita ČR vede řadu projektů v chudých, převážně rozvojových zemích. Proto pro nás změna klimatu není nějaký abstraktní pojem nebo potencionální hrozba budoucnosti. Je to existující stav a s jeho důsledky se při naší práci potýkáme. V rámci svých možností se snažíme zmírňovat jeho dopady na ty nejchudší a nejpotřebnější. Z tohoto důvodu vítá Charita ČR kampaň Velká výzva, kterou vnímá jako projev spoluodpovědnosti obyvatel bohatého západu a severu, kam Česká republika bezesporu patří.ÿ Kontakt: Pavel Gruber, vedoucí oddělení humanitární a rozvojové pomoci Charity ČR, telefon: 26243330, 731604078 Jan Oulík, tiskové oddělení, mobilní telefon: 603 895 984

Vydává: Diecézní charita Plzeň, Hlavanova 16, 326 00 Plzeň, 377 223 861, 377 221 540 mail: [email protected],http://www.charita.cz. Vychází měsíčně jako příloha Zpravodaje plzeň-

ské diecéze, objednávky na: [email protected] i v elektronické podobě (PDF). 8

květen 2009 Láska je cesta

Recommend Documents