je Vaše cesta k úspěchu snazší

INFORMACE PRO PARTNERY A PŘÍZNIVCE EUROPLANTU www.europlant.cz

2 / 2004

Jarní aktivity Úspěch nebo patálie? Pokusy v H. Borové Změny kolem nových brambor Zastavení v Bramku Kongres Europatatu

S NÁMI

Množitelské plochy Europlantu

je Vaše cesta k úspěchu snazší

• JARNÍ AKTIVITY •

3

2

1

4

(1.,2.,3.) Dne 27.2. přednášel pro počernické zahrádkáře známý odborník RNDr. Stanislav Peleška

5 (4.,5.) Jednání zástupců Europlantu z ČR, Slovenska a Polska v Lüeneburgu ve dnech 17. a 18. května Expozice našich odrůd ve Velké Losenici.

7

6

(7.) Jednatel pan Joerg Eggers zve zájemce o spolupráci

(6.) Sídlo Europlantu v Lüeneburgu

10

8

(9.,10.,11.) Setkání rozšířené sekce obchodníků ÚBS s vedením UKZUZ a SRS dne 19. dubna

9

(8.) Krátká večerní prohlídka Lüeneburgu

13

12

11

18

17

(17.,18.) Jednání se slovenskou firmou Vinica na výstavě Salima v Brně dne 4. března 14

15

2

16 (12.,13.,14.,15.,16.) Tradiční bramborářský seminář dne 1. června v Čelákovicích a v Přerově nad Labem

19 (19.,20.) I na mražené zelenině se dá najít Europlant

20

BRAMBORÁŘSKÁ SEZÓNA 2003 / 2004 Úspěch nebo patálie? Zhodnotit sezónu. Tento úkol mám vždy počátkem července. Získat všechna možná čísla o naší činnosti a popsat je co možná nejobjektivněji. A nejen to. Vysvětlit důvody, proč jsme některé problémy řešili tak a ne jinak! Naši činnost hodnotit otevřeně a to nejenom uvnitř vlastní firmy, ale postřehy klidně předávat i svým obchodním partnerům a prostřednictvím tisku také konkurentům. Nyní, již rok a půl, též formou našeho firemního občasníku. Čísla budu sdělovat jen některá.

Co Vás, čtenáře, může zajímat?

Dovolím si uvést to základní. Naše činnost byla od 1. 7. 2003 do 30. 6. 2004 velmi úspěšná. Bez problémů jsme zvládli přechod daňového roku z kalendářního na skutečný zemědělský. Proto jsou tato hodnocení činnosti opravdu potřebná, neboť jsou součástí auditu. Je možno uvést, že stále platí, že být úspěšný v našich krajích a ještě o tom psát, není obvyklé, spíš podezřelé. Ne se nad konkurencí vyvyšovat,že „my jsme ti nej...“ a ostatní nemají šanci, tak ne! Hranice mezi úspěchem a prohrou je totiž z venku dost často těžko viditelná a někdy se úspěch s neúspěchem dokáže dobře prolínat!

Co se nám skutečně povedlo?

1. Zobchodovali jsme veškeré sadbové brambory, které jsme v ČR přihlásili k množení. Skutečně zobchodovali! Tak, jak to má podle předpisů být a ne jakkoli jinak! České sadby jsme potřebovali 9.050 tun. Vývozy jsme omezili a požádali mateřskou firmu, ať úkoly plní za nás. Trochu riskantní řešení, protože v nové sezóně to může být obráceně. Ale jinak to nešlo, zboží nebylo dostatek! 2. Zobchodovali jsme všechny smluvně vypěstované konzumní brambory odpovídající kvality v ČR a rozvozili je po ČR tak, jak bylo potřeba. Úkol nelehký, ale splněný. A to zejména díky bramborárně v Úněšově. Celkem 7.394 tun. Zkusili jsme i vývozy, i když jenom málo, protože nebylo co. 3. Dovezli jsme historicky nejvíce konzumu jak z Německa, tak z Belgie a též ze Slovenska. Ne proto, že bychom jenom chtěli. Kvalitního konzumu v našich odrůdách se pěstuje v ČR stále méně, než je potřeba, a tak nám nic jiného nezbývalo. Celkové skóre bylo 13.581 tun. Přání partnerů je třeba plnit. Zde je možno říci – trochu patálie. Ale proč? Informování příslušných orgánů o tom, že je třeba naše kroky prověřit nebylo mnoho úspěšné. Více už víte, pokud jste si pročetli náš úvodník v minulém čísle. 4. Dovezli jsme historicky nejvíce sadby nejenom z Německa, ale také z Holandska. Celkem jsme zobchodovali 5.343 tun. Určitě úspěch. A jak to bude dále? EUROPLANT má svoji sílu již po celé Evropě! Sadba se dá vedle výše uvedených zemí dovézt také z Francie, Belgie, Dánska a Slovenska. Tam všude se dá množit a vozit do ČR ve vhodné době, v balení a bez karantény tak, jak si to bude zákazník přát. Kalibrace podle přání a kvalita podle

zákona a vyhlášky. Vše samozřejmě obchodované podle podmínek R.U.C.I.P. 2000. A kam tu namnoženou sadbu ve výše uvedených zemích mimo ČR můžeme vozit? Do nových zemí EU - Polska, Maďarska a Slovinska a také vyvážet mimo hranice EU - do Rumunska, Chorvatska, Bulharska, na Ukrajinu, do Ruska a jinam! Potřebujeme lidi, kteří stále rostoucí zájem o naše špičkové odrůdy dovedou dobře využít. Jednoho už máme mimo ČR a to na Slovensku! Více v rubrice „Víte, že .....“. A diskuze o tom, že nebylo vše v pořádku? Nerozumíme! A říkat si, že bude dobře, když někomu bude hůř! Snad ne! Neúspěch může samozřejmě přijít, ale snažit se poškodit někoho a hlavně nebojovat o svůj vlastní úspěch, ale proti někomu, to je podle mě nesportovní! Přes toto všechno jsme i nadále jen pro boj o úspěch vlastní firmy! 5. Licence. Toto nezvratné právo šlechtitele je každoroční problém. Proč? Chceme stále více. Samozřejmě tun, které narůstají s přihlášenou plochou (letos 1.218 ha). Počet tun pod licencí nemusíme zveřejňovat. Musí být v návaznosti na počet hektarů, které se přihlásí! Chceme stále jen jednoznačnější text smlouvy! Velmi tvrdý text vylučující jakékoliv podvody s obchodem se sadbou brambor v rámci EU, kdy jsou hranice členských zemí prostupné od Porta, kde mj. sídlí náš portugalský zástupce až po Poprad, kde je naše slovenské zastoupení množící sadbu „Tu tvrdost přeháníte“, slyšíme mnohdy. Jsme přesvědčeni, že nikoliv. To ale musí vědět ti, kteří jsou v podobné pozici jako my. Zkuste si představit, že byste měli zaplatit pokutu za neoprávněný prodej namnožené sadby v ČR mimo výhradního zástupce právě ve jmenovaném Portugalsku od českých množitelů resp. přihlašovatelů bez Vašeho souhlasu. Beru tedy raději patálie nyní, než za rok, když se na to přijde. Říkáte si: „Co asi nám chtěl tímto úvodníkem říci?“ Dovolím si proto jen doplnit, že Europlant je tady! V plné síle i po vstupu České republiky do Evropské unie. Četl jsem si nedávno náš článek „S Europlantem do Unie“ v Bramborářství číslo 5 z roku 2002. Skoro jsem se vyděsil. Prakticky vše, co je tam uvedeno, platí! Opravil bych jediné. Odrůdy ANGELA, PRESTO, BELANA a OKTAN nestojí před registrací. Jsou zaregistrovány a to hned třikrát – u nás, v Německu a v celé Evropské unii a s nimi dalších 60 k našim 23 již zaregistrovaných. V budoucnosti to už tak nebude. Registrovat se bude v jediné zemi, pro celou Unii. První pokusy jsme začali dělat již letos i u nás. A záleží jen na úrovni našich předpisů, budou-li pro zahraniční šlechtitele zajímavé. Závěrem si dovolím sám odpovědět na v nadpisu položenou otázku: „Byla-li sezóna 2003/2004 úspěšná nebo spíše „patálie“? Určitě úspěch! A také chci pozvat všechny současné a nové partnery naší firmy k spolupráci v sezóně 2004/2005 při budování Evropského bramborářského domu firmy EUROPLANT. Do Unie můžete jít s EUROPLANTEM bez obav. Ing. Jiří Procházka, jednatel 3

STABILNÍ PLOCHY BRAMBOR NEJSOU BĚŽNÉ naše brambory se k nim zřejmě jen tak snadno nedostanou. Navíc také vysoká produkce znamená, že pěstitelé v EU vždy chtějí brambory spíše prodávat než nakupovat“. Takže naši bramboráři, podle vás, Evropu neohrozí. „Zatím asi ne. Třeba i proto, že nám klesají osázené plochy. V současné době je ČR na hraně pokrytí vlastní potřeby a když je méně příznivý rok jako loni, tak musíme – aby se nasytil domácí trh – brambory dovážet“.

Zleva Jiří Zvolánek, Václav Macek st. - ředitel pobočky Europlantu na Vysočině

Snímkem ručního sázení brambor na pozemcích společnosti Havlíčkova Borová, zemědělská, a.s., připomínáme „start“ již devátého ročníku polních srovnávací pokusů, kde má svá „želízka v ohni“ také firma EUROPLANT. Jeden z organizátorů, Jiří Zvolánek (zády k objektivu), ředitel akciové společnosti, nám potvrdil, že tato již tradiční akce je letos částečně výjimečná tím, že začala den před oficiálním přijetím ČR do EU. A co takový krok pro bramboráře znamená – tedy jestli jsou důvody k obavám z EU – to byla i první otázka pro Jiřího Zvolánka. „Záleží na tom, co budeme posuzovat. Rozhodně jsme na srovnatelné úrovni ve vybavení technikou. Vysoká je i odborná úroveň českých bramborářů, předností jsou i naše ucelené pozemky, větší hony než v západoevropských zemích. Naopak jistý rozdíl je v dávkách užívaných hnojiv a pesticidů, tedy chemických přípravků proti plevelům a škůdcům. Někteří odborníci ale usuzují, že naše odrůdy jsou, možná právě vlivem těch nižších dávek, chutnější než odrůdy vypěstované v zahraniční“. „A pokud jde o ceny – cena brambor v EU není vysoká a ta nás může ohrožovat, když bude nadprodukce brambor. Jisté je, že mnohé obchodní řetězce, které jsou majetkem zahraničních subjektů (pokud budou mít potřebu), k nám brambory ze západní Evropy dovezou bez ohledu na české pěstitele. Skutečností je, že státy EU přebytky brambor při vývozu dotovaly, což bylo pro pěstitele zajímavější a levnější než jakákoliv likvidace nadvýroby. Od 1. května jsme na jedné lodi a doufám, že tato praxe již skončila“. Znamená to, že budete Evropě konkurovat? „My se konkurence nebojíme, ale myslím si, že různá „ochranářská“ opatření uplatňovaná v zemích EU působí, že 4

Hovoříte o klesání ploch brambor. Platí to i v Havlíčkově Borové? „Ne. Za posledních deset let máme stabilní výměru, ale vím o řadě pěstitelů, kteří skončili třeba proto, že neměli peníze na pořízení nové technologie. Např. jen odkameňovací linka k prosévání půdy je investice za téměř sedm milionů korun. Kdo ale nemá alespoň sto hektarů brambor, tak se mu nevyplatí ji kupovat, i když na takto ošetřeném poli vyrostou mnohem kvalitnější brambory než na poli s kamením. A to nemluvím o úspoře lidské práce, pohonných hmot a dalších náležitostech“. Jak jste na tom pokud jde o výměru brambor? „V současné době máme cca 200 ha, z toho 120 sadby, 80 ha je konzum a poměrně velký podíl mají brambory ke zpracování na hranolky, také pro výrobu bramborové kaše a brambory na mytí a balení“. Vraťme se k pokusům – můžete jejich letošní ročník stručně popsat? „Vysázeli jsme zatím rekordní počet celkem 199 odrůd ze všech šlechtitelských stanic v ČR a od firem, které u nás reprezentují zahraniční dodavatele sadby brambor. Je samozřejmé, že každý chválí především tu svoji nabídku a tento pokus objektivně prověří, jak která odrůda zareaguje na podmínky Vysočiny. Cílem je prokázat veškeré výnosové schopnosti testovaných vzorků. Na parcelkách nechybí ani některé zcela nové, neznámé odrůdy a pokus ukáže, zda má smysl jejich „úřední“ zkoušení. Skutečností je, že v ČR bylo až doposud povoleno cca 115 odrůd. Naším vstupem do EU se situace významně mění, protože odrůdy povolené ve společenství mohou být prakticky bez problémů pěstovány i u nás“. Kdy bude možné konkrétnější hodnocení výsledků pokusu, případně toho, jak se naplňují vaše představy vzhledem k EU? „Myslím si, že vybavením a produktivitou práce i kvalitou sklizně tradičním zemím společenství stačit můžeme. A na výsledky letošního polního pokusu se přijďte zeptat až budeme, ve čtvrtek 22. července společně s VÚB a Ústředním bramborářským svazem ČR, pokusy u nás v Havlíčkově Borové hodnotit“. Ptal se Jan Kliment

ZMĚNY U NOVÝCH BRAMBOR

Pro obchod s novými bramborami ve státech Evropské unie platí obdobně jako u rychle se kazící zeleniny, čím méně překážek, tím větší možnost obchodování. K jeho výraznému rozvoji došlo zejména v posledních patnácti letech v souvislosti s rušením překážek obchodu uvnitř EU, dále díky jasnému stanovení celních kvót na dovozy ze zemí mimo EU a po zrušení dalších obchodních bariér. Je jasné, že i u nás se podmínky pro nákup nových brambor ze zahraničí v souvislosti se vstupem do EU změnily. Tato problematika pochopitelně velmi zajímá naše pěstitele v ranobramborářských oblastech, kteří jsou teď vystaveni většímu konkurenčnímu tlaku než dříve. Proto jsme se zeptali na podrobnosti kolem nákupu brambor ze zahraničí ing. Jiřího Procházky, který je nejen místopředsedou Ústředního bramborářského svazu ČR, ale i místopředsedou EUROPATATU, významné a vlivné evropské organizace obchodníků s bramborami. Můžete uvést, které státy Evropské unie nakupují a dovážejí nejvíc nových brambor a odkud? Největší množství nových brambor každoročně nakupují v Německu, dvě stě padesát až tři sta tisíc tun, ve Velké Británii sto padesát až dvě stě tisíc tun a ve Francii osmdesát až sto tisíc tun. V letošním roce byl v těchto státech o dovoz nových brambor poměrně značný zájem z toho důvodu, že starých bylo ve skladech méně než obvykle a jejich kvalita byla nižší. Trh byl od března zásobován převážně novými bramborami z Egypta, u kterých pro letošní sezónu zvýšila Evropská unie bezcelní dovoz na sto třicet tisíc tun. Egypt však má problémy s hnědou hnilobou, i když proti ní přijal v polovině devadesátých let velmi přísná opatření. Letos v březnu byly u egyptských brambor známy jen dva výskyty této karanténní choroby, ale už druhého dubna byla naplněna kritická hranice pěti pozitivních nálezů. Z toho důvodu Stálý fytosanitární výbor Evropské komise s platností od šestnáctého dubna dovoz egyptských brambor do EU zastavil. Ve větším rozsahu než loni se do Evropské unie v letošním roce dovážejí nové brambory z Izraele, kde rozšířili jejich pěstební plochy. Předpokládá se, že místo loňských sto pěti tisíc tun se jich odtud letos doveze kolem sto šedesáti pěti tisíc tun. Stanovená kvóta bez cla je pouze třicet tisíc devět set tun a byla vyčerpána již koncem února. Dovozy nových brambor z Maroka jsou několikanásobně nižší než bývaly dříve, letos jen na úrovni třiceti devíti tisíc tun. Z Kypru se počítá z jarní sklizně s množstvím celkem asi sedmdesát tisíc tun. Vstup Kypru do Evropské unie ještě letošní export nových brambor nijak výrazně neovlivnil, ale umožňuje jejich prodej ve všech členských státech nejen dřívější monopolní firmě Cyprus Potato Marketing Board, ale i dalším soukromým exportérům. Je otázkou, co tato změna v příštích letech způsobí.

Je předpoklad, že už letos dovoz výrazně vzroste a ovlivní ceny na českém trhu v neprospěch našich pěstitelů? Všechny státy Evropské unie mohou uvnitř svých hranic prodávat a nakupovat nové brambory bez překážek, na což si musíme také zvyknout. Objednávky pro obchodní řetězce však řídí většinou majitelé ze zahraničí, což při značném podílu supermarketů a hypermarketů na českém trhu bude mít jistě značný vliv. Za pozornost stojí i ta skutečnost, že pro nás, stejně jako pro Polsko, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko, zatím platí jiné požadavky trhu včetně supermarketů a hypermarketů, než v původních členských státech Evropské unie. Značnou roli přitom hrají nároky na kvalitu produkce. Pokud budou spotřebitelé v těchto zemích nakupovat nové brambory s loupatelnou slupkou a nebude jim vadit nestandardní velikost hlíz nebo jinak zhoršené vlastnosti, mohou je velkoobchodníci nebo balírny v těchto zemích nakupovat o dvacet až třicet procent levněji, než za co se prodávají kvalitní nové brambory ve starých zemích EU. Toto zboží je nám nabízeno z Řecka, Itálie, Španělska a také z Turecka, které může jít s cenou ještě minimálně o deset procent dolů. Letos převažovaly dodávky nových brambor s dobrou jakostí. Otázkou však je, jak to bude v příštích letech. Obchodování bez kvót a celních bariér vyvolává i otázku, jak rozdílné ceny mohou být v jednotlivých členských zemích a zda vůbec mohou naši ranobramboráři přežít. Jak se letos v první polovině roku vyvíjela situace na českém trhu? Do konce dubna neměla žádná produkční země důvod použít Českou republiku jako „ventil“ pro prodej nadbytečných nebo nekvalitních nových brambor. Během února a března stály na našem trhu přibližně stejně jako v Evropské unii. Teprve od května začal tlak na ceny zejména nákupem řeckého, italského a španělského zboží. Z těchto zemí se k nám vozily nové brambory v pytlích po patnácti a dvaceti pěti kilogramech v přepočtu za deset až patnáct korun za kilogram. Začátkem června vozili velkoobchodníci nové brambory za 10,50 až 11,50 korun za kilogram. V této době vstoupily zároveň na trh i rané brambory z domácí produkce. Bylo by dobré, kdyby jim naši obchodníci a spotřebitelé dávali přednost, i když představují riskantnější zboží, které vydrží čerstvé jen krátkou dobu, na pultech obchodů jeden až dva dny. Znám dobře situaci v Německu, kde u raných brambor sklízených z německých polí většinou už nikomu nevadí, že se u nich slupka loupe, což u dovážených nových brambor považují za známku špatné kvality a nemají o ně zájem. U raných brambor z domácí produkce němečtí spotřebitelé vysoce oceňují především jejich dobrou chuť a horší vzhled přijímají jako samozřejmost, takže se prodávají lépe než nové brambory z dovozu. Pokud podobný postoj zaujmou i naši spotřebitelé k domácí produkci raných brambor, pak mohou naši ranobramboráři na českém trhu dobře obstát i v podmínkách Evropské unie. Na závěr si dovolím ještě jednu optimistickou poznámku. Okolo poloviny června jsou české rané brambory natolik narostlé a zralé, že není problém je uplatnit na trzích ve starých zemích EU. Tuto možnost naši pěstitelé a obchodníci do 1. května tohoto roku neměli. Jsem proto přesvědčen, že tuto výhodu určitě využijí a náročný trh nových resp. raných brambor nebude hrozbou, ale spíše výhodou. Ing. Hana Hanžlová, Zemědělský týdeník 5

ZASTAVENÍ V BRAMKU SEMICE „Schneiberg, dobrý den, poslouchám vás.…Šest šedesát, to je stejné jako minule. …Tři deset,…šest čtyřicet. Saláty vůbec nerostly. Pár dnů se ochladilo a všechno zůstalo stát, ale když se udělalo teplo, tak pole nepoznáte. Za dva dny je salát o třicet deka těžší. Teď už máme a rádi jej dodáme……nashledanou.“ Nespočet podobných telefonátů měl obchodní ředitel Ing. Aleš Schneiberg (1966) při naší květnové návštěvě společnosti BRAMKO v Semicích. Na dotaz, jak ji lze stručně charakterizovat, odpověděl: „Hospodaříme na více než dvou a půl tisíci hektarech. S panem Pokorným, který je jediný vlastník společnosti, jsme před dvanácti lety začínali na podstatně menší výměře. Dnes jsme v této branži největší tuzemská firma v republice. Naší specialitou je polní zelenina. Na samém začátku jsme ji dodávali do různých skladů, bez zkušeností s obchodními řetězci, kterým jsme čerstvou zeleninu začali prodávat před sedmi lety. První byla Delvita, později Globus a dnes spolupracujeme téměř se všemi, které v republice jsou.“ Nezřídka je slyšet názor, že řetězce uplatňují tvrdý cenový diktát. Máte takové zkušenosti? „Samozřejmě, cenový diktát řetězců je denní realitou a je velmi tvrdý. Jeho základem je obrovská domácí konkurence pěstitelů zeleniny. Sami cítíme tlak několika dalších firem na naše pozice. Dodavatelé se předhánějí v nabídkách, kdo prodá levněji, jdou doslova na doraz a to řetězce rády využívají, mohou si vybírat a věřte, že to dovedou.“ Jsou to jen domácí pěstitelé, kdo na vás tlačí, nebo od 1. května pociťujete i konkurenci ze zahraničí? „Otevřením hranic a zrušením cla po přijetí do EU nám nejvíc konkurují zelináři z Německa a také z Itálie. Jejich zboží vychází levněji než naše a když je v zahraničí nadúroda, tak ji pěstitelé nabízejí za velmi nízké ceny, jen aby rychle prodali. Zelenina je specifický, „rychloobrátkový“ artikl. Průmyslové zboží, když nejde na odbyt, je možné vyrábět na sklad, ale když neprodáte zeleninu, tak ji za pár dnů můžete dát leda na kompost. Jeden den sklidíme a druhý den je zelenina na pultě. Kdo zaváhá, má smůlu, obchod chce jen čerstvé zboží.“ Pro vás je konkurence pěstitelů z EU asi nepříjemná, ale zákazníkům by měla vyhovovat. Pokud ovšem se nižší ceny, o kterých hovoříte, dostanou až na pulty obchodů… „Pestřejší nabídka a tlak na snižování cen jsou pro spotřebitele zcela určitě výhodné. Ostatně konkurenci potřebujeme i my, protože nás tlačí dopředu. Bez konkurence to nejde, ale každý si na ni musí nejprve zvyknout, byť to, když musíme reagovat na konkurenční ceny, někdy i finančně „bolí“. A stačit konkurenci znamená investovat, zlepšovat vlastní produkci, balení zboží, servis, atd.“ 6

Za dobu, co jsem u vás, jste stále v jednom kole. Mobil i pevný telefon jsou trvale v permanenci, ani počítač se nezastaví… Máte po práci náladu na nějaké koníčky? „Teď, kdy spolu hovoříme jsme vlastně na začátku, děláme jen pět čerstvých položek: lahůdkovou cibulku, zelenačku, ředkvičku, kedlubny, hlávkový salát. Ale nebude to dlouho trvat a bude zde ještě větší frmol, přibude nám dalších patnáct položek. A když přijdu domů, to mám hlavu úplně vypnutou a jsem rád, že se jdu projít se psem, ale to si vůbec nestěžuji. V pracovním tlaku se cítím jako ryba ve vodě. Zvládám jej i díky sportu, chytám ve Slovanu Lysá nad Labem kde hrajeme fotbalovou A třídu. Jedním z našich sponzorů je EUROPLANT. Sport je pro mne významnou relaxací. Po zápase jsem ve sprše s klukama, kterým bych mohl dělat tátu, ale tam ty pracovní stresy doslova odplavou. Sport a dobrá parta v obchodním oddělení jsou nesmírně důležité Konstruktér Pent Bryen z Anglie a majitel podmínky ke zvládání společnosti BRAMKO Pavel Pokorný (vlevo), tak náročné práce.“ připravují návrh projektu další nové velkokapacitní linky na škrábání brambor.

Jako sponzora fotbalu v Lysé nad Labem připomínáte EUROPLANT, zaměřený především na brambory. Jakou roli má tato komodita ve společnosti BRAMKO? „Konzumní brambory patří k našim rozhodujícím plodinám. Letos jsme jimi osázeli 500 ha a tvoří zhruba 35 % obratu firmy. Brambory jsou „nosná“ položka naší ekonomiky, ale mimo to pěstujeme cibuli, mrkev a petržel, květák, bílé i červené zelí, také zelí čínské. Máme i pór, ředkvičky, jahody, brokolici, celer nebo pažitku. K doplnění našeho sortimentu nakupujeme i produkci od dalších pěstitelů u nás a v zahraničí. Při celoročním zá-

Přímo pod okny nové haly s řízenou atmosférou letos poprvé vysázeli zcela nový typ salátu. Jmenuje se Little Gem (čti: litl džem, rozuměj: malý klenot), který na první pohled vypadá jako něco mezi ledovým a barevným salátem. V Semicích věří, že i u nás si získá stejně velkou oblibu jako ve Španělsku, odkud byla nová odrůda salátu dovezena.

ZASTAVENÍ V BRAMKU SEMICE sobování naše kamiony zákazníkům, prakticky v celé republice, rozvezou přes 55 000 tun zeleniny a brambor.“ Hovoříme o bramborách – jaká je jejich odrůdová skladba a jak se pěstování daří? „Specializujeme se na velmi rané brambory, asi 80 ha máme pod fóliemi, proto i sklizeň zahajujeme již 1. června. Pěstujeme hlavně Impalu, ale také Marabel a některé další odrůdy. Přes 90 % našeho odbytu tvoří prodej brambor praných a balených, proto klademe důraz na odrůdy, které jsou k tomu vhodné. Drtivou většinu sadby kupujeme od již zmíněné firmy EUROPLANT. Brambory máme většinou pod závlahami, výnosy se u nejranějších sklizní pohybují na úrovni 20 až 25 tun po hektaru, za každý další týden je to minimálně o pět tun víc, u pozdnějších odrůd jsme v průměru na padesáti tunách.“ Majitel společnosti BRAMKO Pavel Pokorný doplňuje: „Příchodem firmy EUROPLANT, která je od samého začátku pro nás spolehlivým partnerem, došlo k významnému obohacení sortimentní skladby o nejen pro nás vhodné odrůdy brambor.“ Řekli jsme, že patříte mezi zelinářské jedničky v republice – kolik zaměstnáváte lidí? „V té největší špičce cca 450, ale mimo několika místních lidí máme pracovníky především ze Slovenska a z Ukrajiny. V této souvislosti nelze přehlédnout, že i přes zhruba desetiprocentní nezaměstnanost v regionu, je domácích pracovních sil poměrně málo. Naše zemědělství je – i díky státní politice a některým kulturním „počinům“ – trochu zprofanované, někdy zlehčované až zesměšňované, a naši lidé práci na poli, nebo třeba při loupání zelí, považují za nedůstojnou. Ale není to jen u nás. Z cest do zahraničí vím, že zeleninu v Německu sklízí Poláci, ve Francii Portugalci, v Rakousku jsou to Turci, v Holandsku Portorikáni a tak bych mohl pokračovat. Pohled do části expediční haly, místa komDomorodci jsou při pletování zakázek pro odběratele. Ředkvičky, sklizni zeleniny, ná- kedlubny nebo lahůdková cibulka patřily v době reportáže k nejžádanějším. ročné na ruční práci na polích, spíše vyjímkou. A my se zahraničním dělníkům, kteří pro nás pracují, snažíme vytvářet příznivé finanční i sociální zázemí, a proto se k nám většina z nich pravidelně vrací.“ Jedna věc je zeleninu pěstovat, ale ta možná ještě důležitější, je všechno dobře prodat. Mám pocit, že v těchto souvislostech jste prakticky bez problémů. Nebo se mýlím? „Asi se mýlíte. Naším současným a snad největším problémem jsou obaly, tedy ony známé zelené umělohmotné přepravky. Nezodpovědností a absolutním nezájmem především našich velkoodběratelů, tedy řetězců, nám jich chybí doslova tisíce.

Povalují se v různých prodejnách nebo skladech a nejen že nám je nevrací, ale nechtějí je ani zaplatit. Jeden řetězec dluží 9 000 beden, další 5 000 ks přepravek, každá je za 150 korun, a tak bych mohl pokračovat. Náš největší dlužník si do obchodních podmínek stanovil, že nebude obaly zálohovat a tím se prakticky zbavil jakékoliv odpovědnosti. Problémem u řetězců pro nás je do jisté míry i jejich mezinárodní propojení, to znamená již zmiňoZákazníky vyhledávaný pohotový balíček vaná zahraniční konpolévkových směsí s opracovanou zeleninou (celer, mrkev, petržel kudrnatá i kořenová, kurence. Ta dovede kedluben, pórek), je jedním z nejprodávabýt velmi nepříjemná. nějších výrobků společnosti BRAMKO Semice. Například cena salátu z Německa, kde mají jeho obrovský přetlak, byla na úrovni, která u nás ani neodpovídá výrobním nákladům a to je v obchodování zapeklitá věc.“ Uspět na trhu znaZcela nový pomocník: Mycí linka zeleniny. mená neustále přiPraní zboží před jeho zabalením pro drobné cházet s novinkami. spotřebitele je v současné době neodmysliPřipomenete i něco telnou součástí obchodní nabídky společnosti BRAMKO Semice. jiného než je salát ze Španělska pod okny vaší kanceláře? „Neustále se pokoušíme o něco nového. Za zkušenostmi jezdíme i po Evropě a snažíme se o jejich využití v našich podmínkách. Jako první v republice jsme začali prát mrkev, pak balit ledový salát, taky brambory, jako jedni z prvních máme velké chladící haly na zeleninu. Tak, jako ve vyspělých zemích Evropy, balíme zboží do papírových i dřevěných přepravek, kde naše kvalitní zelenina vypadá opravdu špičkově, a neustále vymýšlíme něco nového.“ Agronomové i lidé na polích se celý rok snaží, aby všechno špičkově vypěstovali, obchodníci musí umět zboží stejně kvalitně prodat. Obchodní oddělení řízené Ing. Alešem Schneibergem je duší firmy. Na operativnosti a rychlosti všech jeho pracovníků velmi záleží, aby práce lidí na polích, použité osivo nebo sadba, závlahy a hnojiva, prostě veškeré úsilí a náročná péče, nepřišly vniveč. I řidiči rozvážkových automobilů vědí, že musí jezdit absolutně přesně. Byli jsme svědky omluvy obchodního ředitele zákazníkovi za zpoždění dodávky vzorků o několik minut než v telefonátu slíbil. Hlavní zásadou společnosti BRAMKO Semice je: dodávat vždy včas a jen kvalitní čerstvé zboží. Text a foto Jan Kliment 7

PEVNÉ VZTAHY PLATÍ I V EU S realizovaným vstupem do Evropské unie čekají naše zemědělství změny, o jejichž dosahu se zatím většinou jenom dohadujeme. Pokud jde o samotné pěstování, nemáme se jako br amb or ář i př í l iš čeho obávat. To umíme na velmi slušné urovni, v některých oblastech jsme dokonce na špici Evropy. Tak jako většina manažerů v zemědělství Snad tou nejpodstatnější se ani ing. Jiří Nevosád neobejde bez a neodkladnou změnou, která častého telefonování. souvisí se vstupem do EU je změna podmínek obchodu. Tato změna se zásadně dotkne všech: od pěstitelů přes obchodníky po zpracovatele této komodity ,bez ohledu na objemy výroby. Ochrana českého trhu skončila a všichni se musí smířit s jedním společných prostorem, do kterého navíc vstupuje jeden z největších evropských producentů -Polsko- s poměrně rizikovým zdravotním stavem produkce. Aby čeští producenti a obchodníci uspěli, je nutné hledat stále nové formy tržní úpravy, které by mohly oslovit zákazníky na náročných trzích ostatních států EU. Tím mám na mysli například úpravy v jednorázových varných obalech pro mikrovlnné trouby a podobné formy, které dokáží oslovit zákazníky, ušetřit jim čas a námahu, a nabídnout produkt, který splňuje tyto požadavky. Rozhodující je objevit mezeru na trhu a patřičně ji zaplnit. To jde jen na základě stabilních a seriózních vztahů producentů s obchodníky. Již dávno neplatí heslo, „co si vyrobíme, to si také sníme“, ale dnes je aktuální, „budeme vyrábět tolik, kolik umíme prodat“. V otázkách potřeby trhu se musíme orientovat rychleji, než jsme byli zvyklí,a musíme plně využívat nejnovějších poznatků v tomto oboru. Je to mnohdy rizikové rozhodování, ale váhání může způsobit značné ekonomické

8

ztráty. Marketing je pro nás nový obor, který budeme muset zvládnout na stejné úrovni jako samotné pěstování. Pokud najdeme spolehlivé obchodní partnery, můžeme se s nimi o znalosti tohoto oboru podělit a při oboustranné výhodnosti spolupodílet na někdy ekonomicky náročné realizaci. Protože rozhodující část bramborové produkce realizují producenti prostřednictvím obchodníků, je nezbytné, aby se tyto vztahy dostaly na odpovídající úroven bez snahy o získání jednostranných výhod. Kapitolou samou o sobě jsou odrůdy. Nemám momentálně přehled, o kolik odrůd se v unii jedná, ale počet nebude daleko od tisícovky. Již se projevuje, že super a hypermarkety, přes které se realizuje převážná většina produkce, mají zájem o konkrétní odrůdy a nechtějí riskovat. Těchto několik odrůd bude mít pro producenty zásadní význam. Podobně zúžený výběr odrůd je i u brambor ostatních užitkových směrů, o kterých také rozhodují odběratelé. Jisté problémy jsou Senagro a.s. Senožaty dodává odběratelům také loupané brambory. Před zahájením hlavní sezóny však i se skladováním. Mumusí linka projít důkladnou údržbou. síme se naučit lépe využívat stávajících zařízení a technologií, někde je i modernizovat. Tady máme ještě značné rezervy. První konkrétní zkušenosti o trhu v EU však získáme až po letošní sklizni, která může ukázat, kterým směrem se obchod s touto komoditou vydal. Ke stabilizaci však může dojít řádově nejdříve za tři roky, které prověří naši dovednost a v neposlední řadě i vytrvalost. Ing. Jiří Nevosád, Senagro a.s. Senožaty (pro Europlant připravil Bc. Luboš Göbl)

Bramborárna předního pěstitele brambor a bramborové sadby na Vysočině Senagro s.s. Senožaty se chystá na novou sezónu

KONGRES EUROPATATU 56. VALNÁ HROMADA A KONGRES UNIE OBCHODNÍKŮ S BRAMBORAMI 3. - 5. června 2004, Trend Parkhotel Schönbrunn, Vídeň, Rakousko Poprvé v historii EUROPATATU, Unie obchodníků s bramborami v Evropě, se kongres této velmi vlivné organizace konal v Rakousku, které se stalo členem unie stejně jako my, tj. v roce 1996. Čtenáře našeho časopisu by mohlo zajímat, že členem je 18 zemí, a to členské země EU Belgie, ČR, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Rakousko, Slovensko, Španělsko a Velká Británie. Po vstupu ČR, Maďarska a Slovenska do EU se počet členů EUROPATATU, které nejsou členy EU, snížil na dva, a to Norsko a Švýcarsko. Jak vidíte, je členská základna opravdu pestrá, i když se dosud v EU nepodařilo zajistit členství všech starých zemí (chybí Portugalsko, Řecko a Švédsko) a členem nejsou ani noví členové EU – Estonsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Polsko a Slovinsko . Zvláště v případě Polska je to problém, který komplikuje a bude komplikovat obchod s bramborami v Evropě po vstupu této země do EU.

Romain Cools, generální sekretář Europatatu

Zleva Eva Moens, firma Vegaplan, Ing. J. Procházka, firma Europlant, Caes Van Arendonk, generální ředitel firmy Agrico

EUROPATAT byl založen v roce 1952 jako jedna z prvních profesních evropských organizací, které se zabývají obchodem se zemědělskými produkty. Cíle EUROPATATU jsou následující: 1) Zlepšení mezinárodního rozZleva Ing. František Novák, CSc., voje obchodu s bramborami předseda ÚBS ČR 2) Zastupování zájmů obchodníků z jednotlivých zemí na mezinárodní úrovni 3) Zastupování obchodníků s bramborami v mezinárodních orgánech Evropská unie velkoobchodníků s bramborami EUROPATAT vydala v roce 1956 první evropská pravidla pro obchod s bramborami. Ta kodifikovala obchodní zvyklosti a zavedla jednoduché a účinné postupy pro posuzování kvality zboží a řešení sporů. Od té doby jsou známa pod názvem R.U.C.I.P. (jedná se o zkratku z francouzštiny, Règles et Usage du Commerce Intereuropèen des Pommes de Terre). Nejnovější změna vstoupila v platnost 1.7. 2000. Dnes lze říci, že se podmínky R.U.C.I.P. používají při všech významnějších obchodech s bramborami v Evropě.

EUROPATAT lobuje za zájmy bramborářů ve všech možných evropských a světových organizacích jako je Evropská Unie (sídlo sekretariátu je v Bruselu a lze říci, že existuje velmi těsná spolupráce mezi vedením EUROPATATU a významnými výbory, kde lze prosazovat zájmy evropských bramborářů), hospodářská komise OSN (UN/ECE) v Ženevě, světová organizace pro výživu (FAO) se sídlem v Římě a hospodářská organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v Paříži. Asi chápete, že názory a zájmy tak pestrého společenství jdou mnohdy proti sobě, ale od toho jsou taková setkání, jako byl vídeňský Kongres. Na akcích se řeší všechna možná témata zcela otevřeně (Belgičan se v klidu „pustí“ do Belgičana a mlčenlivý Ir kritizuje vždy bezstarostného Itala atd.), hledají se cesty, jak proniknout do oficiálních institucí, řeší se a diskutují skutečné bramborářské problémy jako je bakteriální kroužkovitost, hnědá hniloba, háďátko, obchod s novými bramborami, zkvalitňování podmínek R.U.C.I.P., rozšiřování členů atd. Cílem je např. i to, jak vysvětlit španělskému delegátovi, že je třeba se vážně zabývat problematikou zdravotního stavu polských brambor a že to není problém jenom sousedů Polska, tj. ČR, Slovenska a Německa, ale i jeho! Nejvyšší cíl organizace je ale stále stejný - volný obchod se zdravými bramborami bez jakýchkoliv překážek a zákazů. V čem pomohl EUROPATAT českým bramborářům? Napomohl např. významně ve stanovení výše kvóty na škrob v roce 2002, rozvířil problematiku polských brambor v rámci EU, přináší dostatek informací o trhu s bramborami v Evropě, řeší problematiku obchodu mezi EU a ostatními státy a nyní, po vstupu EUROPATATU do organizace CELCAA, umožňuje ovlivňování evropských předpisů před tím, než budou v Bruselu schváleny. Součástí kongresů bývají vedle oficiálních kongresových témat také diskuze nad předem danými problémy. „Workshop“ byl letos ve Vídni zaměřen na změny v logistice po rozšíření EU a problém jak zajistit kvalitu a bezpečnost potravin. Jedná se samozřejmě také o společenskou akci evropských bramborářů, a tak je doprovodný program vždy pečlivě vybírán. Velmi významné jsou diskuze mezi účastníky kongresu mimo oficiální program, které jsou jak partnery, tak významnými konkurenty. Pro mnohé účastníky jsou mnohem důležitější než hlavní jednání. Pozice České republiky je skutečně dobrá a účastníky těchto akcí jsme již bráni jako rovnocenní partneři. Jednací jazyky jsou francouzština, němčina a angličtina, ale jako předseda komise pro rozšíření usiluji o zavedení čtvrtého jazyka, a to ruštiny. Ta by mohla přinést ulehčení komunikace pro řadu nových členů EU, popř. přivést do EUROPATATU další zájemce ze zemí bývalé východní Evropy, které mezi členy Unie obchodníků s bramborami zvu. Ing. Jiří Procházka, místopředseda Europatatu, Unie obchodníků s bramborami v Evropě 9

MNOŽITELSKÉ PLOCHY EUROPLANTU V ROCE 2004 Celkem 1218,51 ha Odrůda

10

VR ANGELA COLETTE FINKA FLORA PRESTO BELLAROSA R BACCARA BELANA CAMILLA CINJA MARABEL NORA JUVENA TOMENSA VINETA VITARA PR AGRIA BETTINA CLARISSA ESPRIT FILEA GOLDIKA LAURA MILVA NICOLA QUARTA ROMULA ROSELLA SATURNA SOLARA STEFFI PP MARENA OKTAN ROBERTA

ha

33,2 75,4 2,8 4,7 15,1 0,5 0,9 12,0 25,3 22,9 323,3 4,9 5,0 43,2 1,1 1,0 8,1 8,4 1,0 1,5 101,35 4,3 182,96 42,1 2,5 8,3 4,6 32,2 3,5 138,2 2,0 87,8 16,4 2,0

VR - velmi rané R - rané PR - polorané PP - polopozdní

VÍTE, ŽE...



... EUROPLANT opět vyvezl sadbu odrůdy KRASA v SE a E do Polska! ... světově proslulý šlechtitel, rodem Nizozemec, pan Albert Offereins, oslaví počátkem září t. r. v Bavorsku, kde pro naši firmu již 34 let šlechtí odrůdy brambor, své 65. narozeniny. Blahopřejeme! ... další setkání EUROPLANTU a firem zastupujících EUROPLANT v Evropě se bude konat v září v Paříži. Náš jednatel se těší! ... jednatel EUROPLANTU šlechtitelská spol. s r. o. Praha, Ing. Jiří Procházka, byl 3. června na Kongresu ve Vídni znovu zvolen, tentokrát na 2 roky, místopředsedou Unie evropských obchodníků s bramborami EUROPATAT. Zve všechny české bramboráře na příští kongres EUROPATATU do Irska ve dnech 26. – 28. května v roce 2005. ... od 14. do 23. července navštíví Česko + Slovensko jednatel firmy EUROPLANT PFLANZENZUCHT G.m.b.H. Lűneburg pan Jőrg Eggers. Tak dlouho u nás nikdy nebyl. Snad uvidí jen to dobré! ... známý slovenský bramborářský odborník, Dr. Luboš Štelcl, je od 1. června zaměstnancem firmy EUROPLANT šĺechtiteĺská spol. s r.o. Liptovský Mikuláš, dceřinné firmy EUROPLANTU šlechtitelské spol. s r.o. Praha na Slovensku. ... dodáváme nové brambory do Německa! ... vítězem osmého ročníku Jarního běhu EUROPLANTU dne 13. dubna se stal již po čtvrté za sebou etiopský lékař žijící v Praze Mulugeta Serbessa, špičkový maratonec.  ... vytvořit číslo našeho časopisu není žádná legrace...

Z přemíry informací vybrala Ing. Matilda Tupá, obchodní ředitelka firmy, vedoucí vydání tohoto čísla

V roce 2004 se s námi setkáte 15. 7.

Polní den EUROPLANTU v ZD Čechtice

21.7.

Polní den SOLANY v Košeticích

22.7.

Polní den ÚBS V Havlíčkově Borové

29. 7.

Polní den EUROPLANTU v ZD Velká Losenice - odrůdy určené k průmyslovému zpracování

10.8.

Lukavec - odborný seminář spojený s prohlídkou pokusů pro SDO škrobových brambor

12.8.

Polní den Europlantu v OD Soběšice

17.8.

Horažďovice - odborný seminář spojený s prohlídkou pokusů pro SDO škrobových brambor

26.8. - 1.9.

Mezinárodní agrosalon Země živitelka v Českých Budějovicích

14.10. - 17.10.

Zemědělec Lysá n. L. - prodejní výstava + hitparáda brambor

21.10. - 23.10.

Bramborářské dny ÚBS a VÚB v Havlíčkově Brodě

26.11. 2.12.

Setkání s partnery v západních Čechách v OD Soběšice Den brambor firmy EUROPLANT v ZD Velká Losenice

KONTAKTNÍ ADRESY FIRMY EUROPLANT: EUROPLANT šlechtitelská spol. s r.o. 193 21 Praha 9, Lhotská 2221/32 Tel.: 281 923 901, Fax: 281 923 900 E-mail: [email protected] www.europlant.cz

Obchodní středisko Vysočina 591 01 Žďár n. S. - Vatín 82 Tel./fax/zázn.: 566 630 366 E-mail: [email protected]

Obchodní středisko Šumava 341 42 Kolinec Nemilkov 21 Tel./fax/zázn.: 376 584 721 E-mail: [email protected] Bramborárna Úněšov Tel./zázn.: 373 315 265 Fax: 373 315 247

Vydavatel: Europlant šlechtitelská spol. s r.o. - informace pro obchodní partnery a příznivce EUROPLANTU. 2. číslo, červen - ročník 2004. Zdarma. Redakční rada: předseda - ing. Jiří Procházka, zástupce - ing. Matilda Tupá, jazykové korektury - ing. Jiří Procházka, členové rady a fotografie - Bc. Luboš Göbl, Jan Kliment. Vedoucí vydání: ing. Matilda Tupá. Grafická úprava, fotografie: Ateliér Longin, Kolín.

11

Agria • Camilla • Flora • Nora • Romula • Tomensa • Vineta