je Vaše cesta k úspěchu snazší

INFORMACE PRO PARTNERY A PŘÍZNIVCE EUROPLANTU www.europlant.cz

1 / 2005

Akční podzim Divoký trh s bramborami Naše prezentace Rozhovor s předsedou ÚBS Brambory ze Želiva Valná hromada Solany

S NÁMI

Ceny ELIT pro jaro 2005

je Vaše cesta k úspěchu snazší

AKČNÍ PODZIM

Setkání s partnery v Soběšicích Valná hromada Solany v Košeticích zaujala

Zájem účastníků o degustaci ve Velké Losenici nás překvapil

V Soběšicích bylo později i veselo...nejenom takto vážně

Nejvyšší představitelé našich partnerů - zleva ing. J. Slaný, ing. J. Houček a ing. J. Nevosád při rozhovoru v Košeticích

Expozice v Lysé nad Labem při Výstavě Zemědělec byla uměleckým dílem! Hádejte koho... Stánek firmy Europlant v Lysé nad Labem navštívili také nestoři Českého bramborářství - p. ing. J Mejstřík a p. Otomar Bříza

Kolektiv zaměstnanců Europlantu odpovědný za prezentaci firmy při Bramborářských dnech v Havlíčkově Brodě

Pohled na soutěžící v pojídání bramboráků - druhý zleva je vítěz Kamil Hamerský - za 2,05 min. snědl 2 kg bramboráků

2

Úspěšný pokus o zápis do Guinessovi knihy rekordů při loupání 50 kg brambor odrůdy Milva. Výkon p. Ivana Bumby 1:50,03 h. je jistě hodný obdivu.

Ing. M. Tupá v rozhovoru s p. J. Puldou ze Solany

DIVOKÝ TRH S BRAMBORAMI aneb nevzdávejme to! Milí bramboráři, stojíme na prahu kalendářního roku 2005 a určitě si klademe otázku, co nám tento hospodářský rok může ještě přinést. Myslím si, že český bramborář už v letošní sezóně prožil úplně vše. Nejdříve prudký pád ceny, pak velmi silné prodeje za odpovídající ceny a v druhé polovině první půlky sezóny prodeje za ceny pod nákupními cenami u velkého počtu řetězců… Jistě dostatečný důvod k intenzivnímu zamyšlení, proč to tak vůbec je, co si o tom myslí firma Europlant a co je třeba pro překonání stavu udělat. A o tom bych Vám chtěl říci pár slov. Dovolím si uvést, že příčiny stavu na trhu s konzumními bramborami byly podle nás celkem vyčerpávajícím způsobem popsány v minulém čísle našeho časopisu. Dovolím si ale říci, že mnohem větší roli, než si kdokoliv na začátku sezóny mohl myslet, začali hrát potravinářské řetězce. Akce prodejů pod cenu znemožňuje ostatním prodejcům jakékoliv uplatnění brambor jinde na trhu, i když…. Někteří kupující v maloobchodě se nás začínají ptát, není-li takto mimořádně laciné zboží (jeden kilogram za méně než za jednu korunu) nějak poškozené nebo dokonce zdravotně závadné. Jistě zajímavá reakce, kterou málokdo čekal a je mimořádně zajímavé, že český spot řebitel tak to reaguje. Souboj jednotliv ých řetě zců s cenami pod nákupní cenou je obvyklý i ve starých členských zemích EU. Takto jsem byl v minulosti informován, že to někdy „přijde“, ale vždy jen na několik dnů. Tak to dlouho probíhalo i u nás. Letos je to však v ČR a i jinde, např. v SR, úplně jinak. Prodeje pod náklady mají dlouhodobý charakter. Pro samotné brambory je to určitě dobré, neboť jsou vícekrát zařazovány do jídelníčků v různých typech jídelen a zřejmě i v domácnostech. O kolik je to více se asi nedá zjistit. Osobně si myslím, že to funguje do určité ceny a i chudý spotřebitel nerozlišuje příliš 1,50 nebo 3,- Kč za kilogram… Pro zemědělce je tento rozdíl velmi důležitý! Teď už mně asi mnozí dáte za pravdu, že máme co do činění s něčím, co lze nazvat trhem divokým možná bláznivým. Co udělat pro to, aby se takováto situace neopakovala? Může to český zemědělec nějak ovlivnit? Nebo už bude na „věčné časy“ vlečen evropským trhem? Pravda je podle mě někde uprostřed. Vliv volného evropského trhu s konzumními bramborami bude plně znát už při sklizni nových konzumních brambor v letošním roce. Vyjdou-li rané resp. nové brambory v Itálii a Řecku, budou dodávky ze zahraničí zasahovat do června a pak se asi příliš nevyplatí „honit“ rychlost s odrůdami s nižší konzumní kvalitou. Postupně zřejmě dospějeme do situace jako v Německu, kde se sice rychlost také „honí“, ale s odrůdami s dobrou až velmi dobrou konzumní kvalitou. Zde vidíme šanci pro naše kvalitní velmi rané konzumní odrůdy, jako je např. naše stálice Colette a rozvíjející se novinky Angela, Presto, Finka, Flora a brzy jistě červená bomba Bellarosa. Pěstitel odrůd firmy Europlant by měl mnohem více naslouchat poradce naší firmy, které odrůdy pěstovat z našeho sortimentu, abychom si pak společně věděli rady, jak na to! Nelze opomenout ani naše informace od řetězců z Německa, které získávají naše sesterské firmy při dodávkách německým řetězcům působícím ČR, výrobcům hranolků, lupínků, kaše

a škrobu. Vím, že to nepůjde najednou, ale věřím že se nám situace bude dařit. Vedle odrůd, kterých má naše firma dostatek a vedle již výše jmenovaných si dovoluji uvést např. rané Belanu, Camillu, Marabel a Noru, polorané Bettinu, Fileu, Lauru, Milvu, Rosellu, Solaru a polopozdní Marenu, přicházíme s novinkami jako je Baccara, Vitara, Clarissa, Esprit a další. Na škrob máme 10 odrůd, ze kterých jsou nejznámější Tomensa, Goldika, Amado a Oktan. Nejvíce podle mě ovlivňují ceny odhady sklizně v rozhodujících bramborářských zemích v Evropě, v tzv. velké pětce - Německu, Holandsku, Francii, Belgii a Velké Británii. Důležitá je zejména produkční plocha, která by se měla tento rok snížit. První něme cké o dhad y, zat ím spekul at iv ní, hovoř í o 8 % poklesu. První velmi pozitivní signál, který by měl zpevňovat cenu v příští sezóně nejenom v Německu. Podle evropsk ých analytiků má i ČR „rezer v y“. Pokles plochy by i u nás mohl ceny stabilizovat. Sám si ale myslím, že by nemusel být v roce 2005 tak velký! Pokud jste dospěli až sem, je vám určitě jasné, že se o pěstování konzumních brambor a brambor pro různá zpracování bude muset velmi intenzivně přemýšlet. Jsem přesvědčen o tom, že Ti naši partneři, kteří se dosud nerozhodli, mají stále příležitost začít s naší firmou jednat, popř. svoje objednávky sadby doladit. Naši poradci jsou připraveni. Teď je vhodná příležitost opustit divoký trh s konzumem a přejít na trh se sadbou brambor. Tento trh by za normálních okolností vůbec neměl být „divoký“, ale dovolím si říci, že letos bohužel je. A to je určitě škoda, protože desítka hráčů na trhu by se měla umět domluvit na jednoduchých pravidlech ne proti pěstitelům konzumu, ale v souladu s obvyklými pravidly v EU. Vlastníci množitelských licencí od šlechtitelů a zástupců šlechtitelů si musí uvědomit, že nelze překračovat obvyklá evropská pravidla a nabízet monopolní odrůdy kdekoliv po světě bez jednání a povolení od majitelů popř. zástupců majitelů odrůd a vyjednat pro příští léta např. institut minimálních cen. I u obchodu se sadbou nabízí naše firma svým stálým partnerům a novým zájemcům odrůdy o kterých ví, že na zdejší trh patří. Prodej by měl probíhat za rozumných cen, které umožní všem hráčům na tomto trhu pokračovat v činnosti i příští rok. Vážení kolegové, dovolte i mně, abych Vám popřál do pěstitelského roku 2005/ 2006 jen to dobré, hodně zdraví a trochu více radosti s bramborami a zejména s odrůdami firmy Europlant šlechtitelská spol. s r.o. Praha - Horní Počernice. A také dobrou spolupráci s pobočkami ve Vatíně (Vysočina), Nemilkově (Šumava), Úněšově (západní Čechy) a Praze. Držíme palce ve druhé polovině této sezóny!

Ing. Jiří Procházka, jednatel 3

ZEMĚDĚLEC LYSÁ NAD LABEM 14. - 17.10.2004

Prodejní pult Europlantu v obležení kupujících

Plnou škálu svých produktů představila také firma Pavel Pokorný - Bramko, významný partner Europlantu. Hádejte, kdo aranžoval...

Bohatě vyzdobený stánek před zahájením výstavy

4

14. BRAMBORÁŘSKÉ DNY V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ 21. - 23.10.2004

Smažení bramboráků na obří pánvi patřilo mezi atrakce sobotního programu Bramborářských dnů

Pohled na pečlivě vyzdobenou expozici Europlantu

Předsednictvo Bramborářských dnů (v první řadě druhý zleva ministr zemědělství ČR ing. Jaroslav Palas)

Popularita Bramborářských dnů neklesá - důkaz vidíte sami!

Diskuze s vystavovateli - druhý zprava p. L. Rákos z firmy Amaro nabízející na český trh lignohumáty

Nejen bramborami živ je člověk... Jörg Eggers s ing. M. Tupou v plném tempu na parketě v Havlíčkově Brodě

5

ZPRÁVA ZE SETKÁNÍ S PARTNERY V SOBĚŠICÍCH DNE 26.11.2004 Jednou z našich posledních akcí pořádaných v letošním roce bylo již tradiční „Přátelské posezení příznivců firmy Europlant“, konané opět v Soběšicích.

Ing. Alena Jirková z ÚKZÚZ Plzeň při své tradiční přednášce

Diskuze mimo hlavní sál byla jistě velmi důležitá...! A snad i veselá...?

6

Po úvodních slovech ing. Františka Trnky, ředitele OD Soběšice, se slova ujal ing. J. Procházka, jednatel společnosti Europlant. Ve svém vystoupení zhodnotil průběh vegetace, nastínil možnosti obchodu s bramborami v rámci ČR a dotknul se též možností dodávek brambor do okolních zemí (Německo, Slovensko). Z příspěvku ing. A. Jirkové (ÚKZÚZ Plzeň) vyplynulo, že letošní rok byl pro sadbaře poměrně příznivý, bylo málo sestupněných či zamítnutých porostů, a proto se dá předpokládat že sadba bude kvalitní a v dostatečném množství. Zástupce největšího výrobce bramborového škrobu v ČR, firmy Lyckeby Amylex Horažďovice, ing. F. Kruml vyhodnotil podzimní kampaň jako velmi dobrou. Plánovaný nákup škrobu byl splněn na 99 %, což je ve vztahu k EU ideální. Další dva příspěvky patřily zástupcům společností Bayer a Syngenta, ing. P. Vlažnému a ing. E. Skalovi. Ve svých vystoupeních seznámili přítomné s novými přípravky na ochranu rostlin, které jejich firmy uvádějí na trh. Liva Předslavice patří v regionu jihozápadních Čech mezi známé prodejce zemědělské techniky a na naše setkání si její zástupci připravili ukázky z bramborového programu firmy AVR. Po bloku odborných přednášek byla připravena degustace osmi odrůd brambor. K nemalému překvapení všech zúčastněných byla jako nejchutnější vyhodnocena odrůda Camilla. Tato raná odrůda je varného typu BC a podle doporučení šlechtitele je určena hlavně na lupínky, hranolky a sušené výrobky, ale jak je vidět i podle zájmu některých stravovacích zařízení, má své místo i mezi bramborami konzumními. Zlatým hřebem setkání bylo vystoupení hudební skupiny Compakt ze Sušice, která pod vedením ing. P. Hejplíka hrála k tanci i poslechu až do časných ranních hodin.

Degustace odrůd brambor naší firmy zaujala i předsedu představenstva České škrobárenské a.s., ing. Josefa Jonáše. Vedle vítězné odrůdy Camilla mu jistě chutnala i druhá odrůda v pořadí, raná salátová Belana a „bronzová“ poloraná salátová odrůda Milva.

Zprávu podává ing. Jiří Jarošík

STÁT NÁM ZŮSTAL DLUŽEN Vstup do roku 2005 je příležitostí k rozhovoru s předsedou Ústředního bramborářského svazu České republiky Ing. Františkem Novákem, Csc. Při jednom z posledních loňských setkání bramborářů, ve Velké Losenici, jste se svěřil s pocitem, že pěstitelé by rok 2004 nejraděj zaspali a probudili se až v květnu 2005. Proč? „Myslím, že většina z nás má po dni, který se nepodařil, touhu takový den pěkně zaspat. A sezóna ze sklizně 2004 byla pro pěstitele pozdních konzumních brambor opravdu nepodařená. Vlivem výkyvů počasí v průběhu vegetace se ne každému jejich pěstiteli podařilo docílit nadprůměrnou sklizeň hlíz s dobrou kvalitou. Ani ti, kterým se to podařilo, nemají důvod k jásotu, neboť prodávají za ceny, které jsou nejhorší za několik posledních let. Sečteno a podtrženo ekonomický výsledek pěstování a prodeje konzumních brambor za sklizně 2004 bude v nejlepším případě na nule, ve většině případů bude pasivní“. Je úroveň zpeněžování konzumních brambor jen otázkou klimatických podmínek a nebo jde také o praktické dopady našeho přijetí do EU? „Vliv počasí na výnosy jsem stručně zmínil. Nerovnoměrnost srážek znamenala vyšší výskyt obecné strupovitosti, srpnové deště přišly pro některé odrůdy příliš pozdě a hlízy zůstaly drobné a to vše negativně ovlivňuje tržní uplatnění. Neméně významný vliv na tvorbu našich cen jsou ceny u našich sousedů, členů EU. Ve srovnání s podmínkami pro dovoz konzumních brambor, které platily před 1. květnem 2004 se dá říci, že současná farmářská cena je praktickým dopadem našeho přijetí do EU“. Při různých rozhovorech s pěstiteli brambor před přijetím ČR do EU nezřídka převažoval pesimismus. Znamená to, že byl oprávněný? „Je obrovskou chybou ekonomicky hodnotit pěstování konzumních brambor podle právě probíhající jedné sezóny. A to pozitivně i negativně. Proto hodnotit dopady členství v EU na celé odvětví po osmi měsících členství ČR v EU v celém rozsahu nelze. Potvrdil se zvýšený konkurenční tlak na domácí trh, který nastal zcela logicky po odbourání tarifní ochrany domácího trhu. To musel očekávat realisticky každý a nemělo smysl vymýšlet formy ochrany, které jsou v rozporu s pravidly EU. Při hodnocení prvních měsíců fungování českého bramborářství v podmínkách EU by nemělo určitě zapadnout, že v období od začátku července do konce září se objem dovážených a vyvážených konzumních brambor do EU prakticky rovnal. Znamená to, že v tomto období byly našimi pěstiteli nabízeny na trh brambory za srovnatelnou cenu v konkurenceschopné kvalitě. V dalším období se objem dovážených konzumních brambor výrazně zvyšoval a to především do firem balících konzumní brambory“. Hovoříte o dovozech. V těchto souvislostech ÚBS ČR nejednou poukazoval na možnost rizik zavlečení karanténních chorob, např. z Polska. Jaká je v těchto souvislostech realita uplynulého pěstitelského roku? „Přestože objem dovezených brambor z Polska v roce 2004 nehraje v objemu dovážených konzumních brambor významnou roli, tak na základě kontroly těchto dovozů můžeme říci, že naše obavy se plně potvrdily. Státní rostlinolékařská správa kontrolovala 29 partií polských konzumních brambor a ve čtyřech případech, což je 14 %, zjistila výskyt bakteriální kroužkovitosti bramboru. To je četnost výskytu karanténní choroby, která nebyla zjištěna

při kontrolách dovážených brambor z žádného jiného státu, od začátku kontrol karanténních bakteriálních chorob. SRS přijala opatření, která jsou dovozci polských brambor povinni splnit. Základní povinností je oznámit dovoz každé zásilky pracovníkům SRS. Dovoz polských brambor tedy zakázán není, ale je mu věnována ze strany SRS zvýšená kontrolní pozornost. V každém případě riziko zavlečení bakteriální kroužkovitosti bramboru z Polska existuje a všichni dovozci by si toto nebezpečí měli uvědomovat. Podle mého názoru si bohužel rizika při exportu polských brambor do EU plně neuvědomují, anebo nechtějí uvědomit, experti zasedající ve Stálém fytosanitárním výboru v Bruselu. O to větší pozornost jim musíme nadále věnovat my“. Jak jako předseda ÚBS ČR vnímáte, že v roce 2004 nebyly zkoušeny registrované konzumní odrůdy pro Seznam doporučených odrůd? „Náš svaz považuje objektivní zkoušení a doporučování odrůd pěstitelům za jednu z nejefektivnějších forem poradenství. Proto jsme se snažili již od účinnosti zákona č. 92/1996 Sb. zahájit zkoušení odrůd pro tyto účely. Protože MZe ČR v té době nechtělo finančně tyto zkoušky podpořit, za finančního přispění škrobáren jsme zahájili zkoušky odrůd, určených na výrobu bramborového škrobu. V loňském roce jsme již vyhodnotili druhý tříletý zkušební cyklus. Po schválení zákona č. 219/2004 Sb., který zkoušení odrůd pro jejich zapsání nově legislativně upravuje, jsme opakovaně nabízeli ÚKZÚZ spolupráci na zkoušení konzumních odrůd. Bohužel ÚKZÚZ zkoušky v roce 2004 nezahájil a ani nepověřil žádný subjekt jejich prováděním. To nás mrzí o to více, že v tomto roce nebyly plně vyčerpány finanční prostředky, které pro tyto účely MZe ČR vyčlenilo. ÚKZÚZ počítá s tím, že v roce 2005 zkoušky zahájí na svých pracovištích podle metodiky platné pro registrační zkoušky. Nebude tak brán zřetel na metodiku, kterou jsme pro tyto účely již dříve vypracovali, ani na náměty, které jsme ÚKZÚZ předkládali. Obávám se, že není-li brán hlas bramborářské veřejnosti na zřetel při stanovení cílů této činnosti, těžko se cíle dosáhne“. Frekventovaným tématem loňských, hojně navštívených 14. bramborářských dnů v Havlíčkově Brodě byla jednotnost odrůd. Ve svém vystoupení jej nepominul ani ministr zemědělství Jaroslav Palas. Jaké jsou praktické výstupy jeho, řekněme, příslibů? „Na bramborářských dnech zaznělo, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce zkontroluje v roce 2004 odrůdovou jednotnost u 90 partií konzumních brambor. To je ve srovnání s naším dlouhodobým požadavkem roční kontroly 500 vzorků žalostně málo. „Výstupem“ příslibu ministra, že se „na to podívá“, je skutečnost, že se ani 90 partií konzumních brambor v roce 2004 nezkontrolovalo. Na českém trhu SZPI vůbec nekontroluje odrůdovou pravost konzumních brambor. Naprosto nedostatečnou kontrolou odrůdové jednotnosti trpí především spotřebitel, ale i dobrý pěstitel. Zatím podobně dopadl příslib ministra o podpoře spotřeby českých brambor“. Co považujete za rozhodující pro bramborářský rok 2005? „Nejdůležitější pro každého bramboráře bude se ještě před výsadbou rozhodnout, zda se chce „poprat“ s evropskou konkurencí. K tomu by měl posoudit všechny svoje možnosti a uvědomit si, že jsme součástí evropského trhu se všemi důsledky. Samostatný český trh je minulostí. Za rozhodující považuji využití všech našich možností pro dosažení co nejvyšších výnosů kvalitních brambor. Brambory jsou náročnou intenzivní plodinou. Pokud je chceme úspěšně pěstovat, musíme všechny jejich nároky splnit“. Děkuji za rozhovor. Ptal se a zaznamenal Jan Kliment 7

DEN BRAMBOR VE VELKÉ LOSENICI 2.12.2004, 154 účastníků

Zájem o přednášku Dr. L. Štelcla, zaměstnance naší dceřinné firmy na Slovensku, byl mimořádný

Pohled na přednášející a partnera z Ukrajiny Sergeje Malinovského (zcela vpravo), pěstujícího brambory na 320 ha

Ing. Lubomír Šantrůček při tradičním „školení“ účastníků našich setkání Předseda svazu Solana ing. Antonín Sůva byl se zájmem o brambory jistě spokojen

8

Degustace odrůd brambor se ve Velké Losenici zúčastnilo 77 podepsaných návštěvníků akce. Vyhrála velmi raná odrůda FINKA před ranou BACCAROU a velmi ranou odrůdou COLETTE!

Ing. František Kruml při optimistickém příspěvku bedlivě sledovaný zástupcem firmy Bayer ing. P. Ortem a hostem ze Slovenska, ing. Mariánem Tokárem, vedoucím hlavní odrůdové zkušebny ÚKSÚP Spišská Belá

Zájem o pěstitele našich odrůd na Ukrajině byl velký také mezi prezentujícími se firmami (zleva Dr. L. Štelcl, S. Malinovskij)

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ INVESTICÍ U BRAMBOR JSOU LIDÉ Želiv je jedním ze zemědělských podniků, které během posledních dvou let zdvojnásobily výměru, na které hospodaří. Brambory tvoří nosnou plodinu, ale především z toho důvodu, že kromě hospodaření ve vhodné oblasti máme zainvestováno do Ředitel ZD Vysočina Želiv ing. Josef Bulant technologií pro pěstování a zpracování této plodiny. Myslím si, že ti, kteří nenakoupili zařízení na některou specializaci, dnes to budou velmi těžko dohánět. Jestliže toto všechno máme, musíme dělat vše proto, abychom zařízení plně využili, neztratili dech při obnově a jistým způsobem je ještě rozšířili, tak aby plnila svůj účel. Navíc alternativní využití těchto investic není téměř žádné. Největší investicí je však podle mého přesvědčení suma znalostí a dovedností zemědělců při pěstování této plodiny. Plocha věnovaná bramborám u našeho družstva se pohybuje okolo 170 hektarů. Značnou nevýhodou u brambor, která z nich činí naprosto rizikovou plodinu, jsou rozkolísané ceny. Zarážející je to, že při srovnatelné ploše a struktuře mohou rozdíly ve dvou letech činit až dvacet miliónů korun, což je v tržbách zemědělského podniku příliš. Struktura v našem podniku je bez podstatných změn, převážně se věnujeme sadbě, následuje konzum a do 10 % jsou to odrůdy pro průmyslové zpracování. Představy o společné zpracovně se zatím nepodařilo uskutečnit, i když právě v centru bramborářské oblasti by to skýtalo nesporné výhody pro pěstitele. Málokdo si plně uvědomuje, že právě na Vysočině je realizována téměř polovina bramborové produkce Velká péče se v Želivě věnuje šetrné manipulaci s bramborami celé republiky. S přibývajícím časem šance na realizaci této myšlenky ubývají a přitom právě ve skladování a tržních úpravách jsou největší rezervy. Jestliže v samotném pěstování a sklizni patříme ke světové špičce, musíme se na patřičné úrovni vyrovnat i s koncovkou, která by nás posunula na úroveň Belgie, Holandska a Německa. Rozdíly jsou znát především koncem skladovací sezóny a zlepšení by mělo nastat bez převratných investic, samotným zvýšením péče. Pokud budu mluvit o vztahu pěstitelů a odběratelů k jednotlivým odrůdám, zdaleka nerozhoduje jenom poptávka, ale především konkrétní přírodní a provozní podmínky jednotlivých zemědělských podniků. Je pochopitelné, že přání odběratele musí být vyslyšeno, ale musí být také splnitelné. Věnujeme se zhruba deseti odrůdám všech užitkových směrů a neustále zkoušíme další. Rozhodujícím kritériem je tedy výběr odrůd, které lze v našich podmínkách dělat v maximální kvalitě. Jednotlivé od-

růdy jsou navíc ročníkovou záležitostí a podle okolností se musí měnit i některé agrotechnické postupy. Zatím největší úspěchy posledních let jsme měly s červenoslupkatou odrůdou Laura. Výnosy brambor byly v našich půdních a klimatických podmínkách značně ovlivněny ročníky.

Pohled do provozu firmy

Letošní rok je pro bramboráře kromě jiného zároveň první konfrontací našich dovedností a zkušeností se skutečným hospodařením a obchodováním Evropské unie. V této sezóně se Logo na obalu brambor balených přesvědčujeme, jaká byla reálve firmě ZD Vysočina Želiv nost našich představ. Pěstování, sklizeň i odrůdová skladba obstojí. Přesto nám však ještě něco chybí. Je to především větší pečlivost při skladování a tržních úpravách. Dovedeme sice balit, kartáčovat i prát tak jako jinde v Evropě, ale musíme přiznat, že koncem skladovací sezóny jsou produkty ze starých zemí EU pohlednější a to je přesně ono, co trh žádá. Další bolestí českého bramborářství je trh. Ten se u nás spolu se zpracovatelským průmyslem konstituoval převážně bez účasti prvovýrobců, kteří v té době zápasili o přežití a svoji pozici si musí dodatečně vybojovávat. Fenoménem současného trhu se staly super a hypemarkety, které tlačí ceny na hranici výrobních nákladů a na rozšířenou reprodukci pak prvovýrobcům nezbývá. Otevřel se nesmírně veliký společný prostor bez závažných omezení a v něm bude velmi záležet na vlastnostech obchodníků. Pokud jde o umístění české produkce na zahraničních trzích, myslím že tato otázka není v současnosti na pořadu dne i když kvalita i cena produkce by jistě vyhovovala. Oblast, kde bychom v konkurenci mohli uspět již dnes je sadbový materiál. K jeho rozmnožování máme velmi příznivé podmínky, což se projevuje v jeho zdravotním stavu. Umíme to a také cenově jsme schopni v konkurenci obstát, ale zatím nemáme obchodní partnery, kteří by tento obchod dokázali pro nás úspěšně realizovat. Pokud nezaspíme, je to jedna z možností uplatnění se na společném evropském trhu. Ing. Josef Bulant, ředitel ZD Vysočina Želiv 9

VALNÁ HROMADA SOLANY V KOŠETICÍCH DNE 9.12.2004

Pohled do dostatečně zaplněného jednacího sálu v Košeticích

PROJEV PŘEDSEDY SVAZU PĚSTITELŮ A ZPRACOVATELŮ BRAMBOR ČR ING. ANTONÍNA SŮVY Vážení přátelé, vážení přítomní, vítám Vás všechny na dnešní valné hromadě našeho svazu SOLANA a přeji nám všem hezký den. Máme za sebou první zkušenosti z členství v EU a tím i ze společného trhu v rámci EU. Zatím nelze říci, že by bylo nějak podstatně naše bramborářství ovlivněno tím, že jsme členy EU. Zdá se sice nyní, že ceny bramborové produkce jsou v současné době zapříčiněny dovozy brambor z EU, ale to určitě není pravda. Situace je taková, jaká je, a vyžaduje daleko širší posouzení, než prohlášení, že je to tím, že jsou otevřeny hranice uvnitř EU. Je zde situace, o které jsme Část vedení Solany, zleva ing. J. Nevosád, často slýchávali, že může naing. J. Domkář, ing. P. Kapoun a předseda ing. A. Sůva stat. Na straně druhé všichni hospodaříme pro to, abychom docílili maximálních výsledků a myslíme a zatím tomu tak bylo, že jsme při vysoké produkci dobří. Člověku se nyní vkrádá otázka, kdy vlastně budeme dobří hospodáři, kdy budeme úspěšní ekonomové, prostě co je pro nás úspěšnost, kde je jaké měřítko. Máme zapomenout, co jsou vysoké výnosy v RV, co je vysoká užitkovost, atd... Zde se ještě předpokládá při takovémto přemýšlení, že se musí zapomenout i na to, že všude žijí lidé. Vyslovuji asi to, co je opravdu nemoderní, prostě to, co se nyní příliš nedává do popředí. Pravda je také v tom, že takto nepřemýšlejí ani řady lidí, kteří žijí na vesnici a i v zemědělství pracují. Zde se musíme často ptát sami sebe, to je to všem lhostejné? Myslím, že tomu tak není, ale to, co lidi 10

ještě nedávno zajímalo, je jim jedno a nebo nabyli přesvědčení, že nemohou stejně nic dělat, a proto se chovají tak, jak se chovají. Řídící pracovníci, skuteční manažeři, podnikatelé přemýšlejí o tom, kam orientovat své aktivity, své podniky, případně svá vedení firem. Ovšem mnoho prostoru není. V posledním období se vytvořil hlad po půdě. Není to touha po jejím obdělávání, ale je to touha po evidenčních hektarech zemědělské půdy pro potřeby žádosti o dotace. Osobně mohu říci, že jsem znal tyto formy hospodaření z prostředí dřívějších členských států EU, ale stále jsem si při své naivitě myslel, že to tak nemůže být. Je tomu ale tak, unijní systém je v této věci nesmyslný, alespoň tak, jak ho známe po dnešní zkušenosti u nás. Toto je pravda, která do budoucna nemůže obstát, ale nejhorší je to, že nejsme schopni říci jak dlouhé toto období bude. Jen velmi těžko mohou státy dotovat nevýrobu a sociální smír. Někde musí být nasávací oblast pro ekonomiku, jinak si to neumím představit. Dnes zde hodnotíme uplynulý rok v bramborářství, i když my, jako svaz, ekonomicky budeme schvalovat teprve rok 2003. Letošní rok nelze hodnotit špatně, alespoň prvé pololetí 2004. Ceny brambor se pohybovaly v takových úrovních, že na to asi budeme dlouho vzpomínat. Další část roku je již pro naše posouzení nepříjemná, protože podmínky pro produkci brambor byly většinou obzvláště dobré a brambor je mnoho. Hovoříme-li o konzumních bramborách, je zde jasná úspěšnost ranobramborářů, jednak ve včasné sklizni a hlavně v otázce kvality sklizené produkce oproti oblastem typicky bramborářským. Celkově však je tedy možné konstatovat, že je to nadprodukce, která zapříčiňuje nízké ceny za nabízenou produkci brambor. Většinu bramborové produkce pro konzumní účely obchodují

řetězce - markety a supermarkety. Jejich metody různých akcí působí celorepublikově na snižování cen ve všech obchodech s bramborami. I když oni si tím zejména řeší lákání zákazníků do obchodů. Zde by měl asi zasáhnout úřad pro hospodářskou soutěž, protože zboží je často nabízeno pod nákupními cenami. Nejsem přesvědčen, že se tak stane, ale byl bych rád, pokud by někdo měl nějaký nápad jak situaci řešit. Nemám na mysli, aby toto dělal pouze svaz SOLANA. Byl jsem na různých akcích bramborářů, nic nového jsem se ale nedozvěděl, než většinou chlubení se něčím, čeho bylo dosaženo, ale musím říci, že to pro vlastní bramboráře v ČR nemělo žádnou hodnotu. Vše je řešeno pouze firemně, tj. komerčně. Pro bramboráře v sadbových oblastech a to jsme hlavně my, členové svazu, nyní nečeká také nic příznivého. Zde je nutné se podívat i do svých řad, neboť v ČR se léta odvozovala cena sadby až příliš od ceny konzumu. Neumím si představit cenu sadby ze sklizně letošního roku, jaká bude její hodnota na trhu. Jsme-li v EU, mělo by platit to, že se hodnota biologického materiálu pro výsadbu pohybuje na určité úrovni a jen málo je závislá na výnose v daném roce. Vždyť žádný pěstitel sadby nenechává množitelské porosty dorůstat do maximálního výnosu, ale ukončuje vegetaci jak kvůli velikosti sadby, tak hlavně pro zdravotní stav sadby. Výnosy sadby nejsou příliš závislé na ročníku pěstování. Veliké rozdíly v jednotlivých letech u ceny sadby jsou proto neodůvodnitelné. Velmi vážným počínáním jsou tzv. „Polní dny“ nebo „Bramborářské dny“, zde je potřebné, aby byl naplněn smysl těchto dnů, Agropodnik Košetice prezentoval ukázat veřejnosti skutečné prozabalené odrůdy od firmy Europlant vozní podmínky a v nich výsledky pěstovaných odrůd. Mám také takový dojem a nejsem sám. Ukazovat desítky až stovky odrůd je ke zvážení. Jsem přesvědčen, že z této akce zůstane v paměti pouze to, jaké bylo občerstvení. Musíme se naučit pracovat s méně odrůdami, jinak to nemá pro uplatnění na trhu význam. Některé organizace volají po zvýšení kontroly po stránce odrůdové pravosti. Na to mohou doplatit hlavně zemědělci v Čechách, kde je zvykem pěstovat minimálně 15 odrůd v hospodářství. Je nutné a žádoucí mít 3 až 5 nosných odrůd, které je možné v jednotlivých letech změnit, a ne to, co je dosud. Z hlediska vstupu na trh s bramborovou produkcí je nutné, aby brambory byly vzhledově prodejné. U řady odrůd se toho nedocílí, i když je možné chuťově hovořit o kvalitních odrůdách. To není většinou nic platné, kupující vybírají očima, a proto se tomu musíme přizpůsobit. Trpí-li odrůda strupovitostí, i když mírně, nebo ročníkově, je nutné ji ze sortimentu prezentovaných odrůd vyřadit, ať se to někomu líbí či nelíbí. Stejný problém je i s tvarem hlíz. Hlízy musí být takové, aby zaujaly svým tvarem. Nemá význam něco produkovat a potom to likvidovat, protože se s takovým zbožím na trh nedostaneme. Je nutné významně snížit sortiment odrůd v praxi a zabývat se jen tím, co jsem popsal. Stejným problémem je poškozování hlíz při sklizni a ostatní manipulaci. Po úpravě pro trh praním či kartáčováním je takové zboží neprodejné. Jak všichni dobře víte, již řadu let řešíme otázku kvality naší produkce, ale až letošní rok po sklizni, při silném přetlaku nabídky nad poptávkou, se jeví tato záležitost jako velmi aktuální.

Při degustaci konzumních brambor se vedla velmi živá diskuze

Zde nepomohou žádné odbytové organizace, to už máme za sebou, zde je řešení v dobrých dodavatelských a odběratelských vztazích. Další vážnou věcí je to, že se nenechá nic dělat proti rajonizaci konzumních brambor u větší části ploch. Dnes již víme, že brambory vypěstované pro konzumní účely v Polabí a dalších oblastech bez kamení v půdě jsou podstatně vzhledově lepší. Nyní je potřebné řešit, aby se každý rozhodl, jakou plochu konzumních brambor je schopen uplatnit do trhu. Organizovat toto nejde, a tak je se musí každý poučit sám ze zkušeností. Vážení přátelé, naší hlavní činností je zabezpečování produkce konzumních brambor a sadbových brambor. Myslím si, že také dobře spolupracujeme s majiteli odrůd, a tak nic nebrání tomu, aby naše činnost byla i nadále úspěšná. Také je pravdou, že někteří naši odběratelé mají problém s placením za odebrané sadby a uhrazují ji velmi opožděně. Snažíme se řešit tyto problémy zpětným odběrem konzumní produkce od těchto odběratelů, aby se zaplatila cena sadby. Velmi těžko se to ovšem realizuje v letošním roce, kdy cena sadby byla příliš vysoká a nyní po sklizni je cena konzumu nízká. Zde je potřebné sledovat jakými problémy jednotlivé odrůdy více či méně trpí a podle toho se zaměřovat na výběr odrůdy a z víceletého přehledu na negativní výběry. Hodnotíme-li zdravotní stav Zástupci ZD Čechtice J. Kehar brambor jako celek, je možné říci, a S. Kubálek u prezentace odrůd konzumních brambor že jsou nyní velmi příznivé roky. Nebyly velké výskyty porostů ve špatném zdravotním stavu. Je potřebné, aby nás tento vývoj, který trvá již několik let, příliš neuspokojil a nedostali jsme se do nepříznivé situace. Stále je nutné věnovat pozornost včasným negativním výběrům. V letošním roce jsme měli opět jako svaz vysázeno v Košeticích od sedmi majitelů 77 vzorků odrůd. Porost byl založen skutečně jako provozní, to znamená bez zvláštní péče a to je snad správné. Celkově to však některé majitele příliš neuspokojilo, protože vzorky byly vysázeny od okraje pozemků a zřejmě utužením půdy došlo k horší prezentaci některých odrůd. Ale i to bylo pro něco dobré, víme proč se tak stalo. Vážení přátelé, dnešní setkání není jenom hodnocení, které je naší každoroční povinností, ale je také hlavně setkáním Vás, zástupců bramborářů, členů svazu. Věřím, že bude dost času i na neformální diskuzi při posezení po schůzi. Je také možnost ochutnat několik nejfrekventovanějších odrůd. Děkuji Vám za pozornost. 11

VÍTE, ŽE...

...jednatelem firmy Hruška je p. Karel Hruzík, nestor Českých zelinářů

...majitelem firmy Bramko je p. Pavel Pokorný

...mezi největší partnery Europlantu patří Beskyd Fryčovice a.s. (na snímku zleva ing. L. Vantuch, zcela vpravo L. Volný, uprostřed ing. A. Kern, jednatel firmy Friweika Weidensdorf, ve výřezu ing. G. Konečný)

...tato trať nedělá problémy starostovi Horních Počernic I. Liškovi

...podzimní běh Okolo Europlantu je dlouhý 7.500 m

...se z brambor dají udělat zajímavé figurky? (práce dětí na výstavě Zemědělec v Lysé nad Labem)

...vítězům blahopřála obchodní ředitelka firmy ing. M. Tupá

...jednatel firmy vystoupil na semináři i výstavě INTERPOM 2004 v Kortrijku v Belgii ...Europlant sponzoroval koncert kytaristy prof. Štěpána Raka v Horních Počernicích

...na výstavě v Kortrijku vystavovala odrůdu Marabel belgická firma J. MUYSHOND

...Europlant navštívil dne 4.10. šlechtitelskou stanici Kaltenberg v Bavorsku

12

...práce v Bioplantu (meristémové laboratoři) již běží naplno

...ředitelem laboratoře Bioplant je Dr. Richard Schuchmann

...výstavu v Kortrijku navštívil také zástupce Europlantu Holandsko p. Ben Bredeck

VÍTE, ŽE...

...kontrola kvality sadby Jörgem Eggersem v Čechticích dne 23.10.2004 dopadla více než dobře ...jednání Europlantů proběhlo 9. - 11.9.2004 v Paříži. Pohledy na Eiffelovku ze střechy autobusu - zleva Jörg Eggers, vpravo Thomas Bottner, zástupce Europlantu pro východoevropské země

...při kontrole v Čechticích pomáhal J. Eggersovi i Dr. L. Štelcl

...prohlídka vzorků z pokusů v Dolním Sasku odhalí i něco nového

...“sesterská“ firma Agrar Kontor Gmbh Uelzen ročně zabalí 200.000 tun konzumních brambor

...kontrola sadby v Čechticích končila u výlovu rybníka (ryby se odnášely v pytlích od firmy Nordkartoffel)

...dalšímy hosty „Open Days“ v Holandsku byli ing. Vladimír Havelka z Fritagro Nižkov a ing. Juraj Máčaj z firmy Agro Máčaj Z přebytku materiálů vybral Radek Longin.

...Agrar Kontor Gmbh Uelzen zabalí ročně mj. 10.000 tun odrůdy Belana

...paní Karin Meyer, odpovědná mj. za ČR a Ulf Hofferbert jsou důležití lidé pro celý Europlant

...hostem „Open Days“ v Holandsku byl také ing. František Kruml z firmy Lyckeby Amylex

...nejenom prohlídka hlíz na „Open Days“ v Holandsku dopadla velmi dobře

13

VÝSLEDKY VÝNOSOVÝCH ZKOUŠEK z pokusů v Havlíčkově Borové odrůda

Celkový pohled na pokusné pole, v popředí odrůdy Europlantu

Seminář navštívili naši hosté z Německa ing. Bernd Krellig, odpovědný za uznávání sadby v Sasku (vlevo) a ing. Lutz Rödiger, odpovědný za uznávání sadby v Duryňsku, uprostřed náš poradce v Sasku ing. Artur Altenburg

Václav Macek st. v akci v Havlíčkově Borové

Václav Macek ml. při přípravě prezentavce firmy v Havlíčkově Borové

Pohled do sálu při semináři dne 22.7.2004

14

vegetační hlíz na trs doba

výnos t

Angela

VR

15

40,12

Colette

VR

14

44,11

Finka

VR

13

44,40

Flora

VR

13

46,97

Presto

VR

18

41,54

Bellarosa

VR

9

48,97

Baccara

R

16

40,12

Cinja

R

20

32,12

Camilla

R

17

41,83

Nora

R

11

38,97

Vineta

R

12

51,54

Belana

R

17

34,12

Vitara

R

20

40,12

Marabel

R

18

58,67

Augusta

R

10

44,11

Tomensa

R

12

34,69

Romula

PR

12

46,97

Laura

PR

16

44,40

Bettina

PR

12

52,53

Goldika

PR

14

42,40

Solara

PR

17

54,25

Quarta

PR

17

42,83

Esprit

PR

16

59,67

Clarissa

PR

15

57,96

Nicola

PR

16

57,10

Milva

PR

20

70,23

Eldena

PR

22

44,82

Rosella

PR

14

64,52

Agria

PR

12

61,10

Filea

PR

19

43,40

Roberta

PR

12

42,54

Jelly

PP

13

62,52

Marena

PP

13

66,24

Amado

PP

10

57,39

Oktan

PP

12

61,67

CO SE JINAM NEVEŠLO...! Hodnocení sezóny 2004 Soutěžní posádka v automobilových orientačních soutěžích,

Ing. Pavel Štípek - Jiří Kalista, sponzorovaná firmou Europlant se v roce 2004 zúčastnila Mistrovství České republiky v automobilových orientačních soutěžích, Českého poháru a volných nepřeborových soutěží. Na všech těchto soutěžích propagovala svého sponzora. Vlevo p. Jiří Kalista, vpravo ing. Pavel Štípek, ředitel firmy Agro Olšany

Celkově obsadila posádka v seriálu Mistrovství ČR v AOS 2004 2. místo!

Odjeté soutěže Tišnov

MČR

3. místo

Vyškov

MČR

1. místo

Kladno

MČR

5. místo

Kladno

MČR

1. místo

Chlumec

MČR

1. místo

Chlumec

MČR

technická závada

Jilemnice

MČR

3. místo

Jilemnice

MČR

3. místo

Další závody odjela posádka Vyšperkovaná závodní Škoda 120 s logem Europlant v rámci Českého poháru v AOS v Náchodě, v Teplicích nad Metují, v Žatci, Roudnici nad Labem a v Táboře.

V roce 2005 se s námi setkáte 1. 2. 16. - 20.3. 7. - 10.4. 21. - 24.4. 14.7. červenec

Zelinářské dny v Olomouci Zemědělec Lysá n./L. Tržnice Zahrady Čech v Litoměřicích Flora Olomouc Polní den EUROPLANTU v ZD Čechtice Polní den ÚBS v Havlíčkově Borové

28.7.

Polní den EUROPLANTU v ZD Velká Losenice - odrůdy určené k průmyslovému zpracování

16.8.

Polní den v Soběšicích

18. - 23.8.

Agrokomplex Nitra (zastoupení Gramina s.r.o., Poprad)

25. - 31.8.

Mezinárodní agrosalon Země živitelka v Českých Budějovicích

16. - 24.9.

Zahrada Čech Litoměřice

13. - 16.10.

Zemědělec Lysá n./L.

20. - 22.10.

Bramborářské dny Havlíčkůvě Brodě

25.11. 1.12.

Setkání příznivců firmy EUROPLANT v západních Čechách v Soběšicích Den brambor v ZD Velká Losenice - výsledky sklizně a degustace s hodnocením

KONTAKTNÍ ADRESY FIRMY EUROPLANT: EUROPLANT šlechtitelská spol. s r.o. 193 21 Praha 9, Lhotská 2221/32 Tel.: 281 923 901, Fax: 281 923 900 E-mail: [email protected] www.europlant.cz

Obchodní středisko Vysočina 591 01 Žďár n. S. - Vatín 82 Tel./fax/zázn.: 566 630 366 E-mail: [email protected]

Obchodní středisko Šumava 341 42 Kolinec Nemilkov 21 Tel./fax/zázn.: 376 584 721 E-mail: [email protected] Bramborárna Úněšov Tel./zázn.: 373 315 265 Fax: 373 315 247

Vydavatel: Europlant šlechtitelská spol. s r.o. - informace pro obchodní partnery a příznivce EUROPLANTU. 1. číslo, leden - ročník 2005. Zdarma. Redakční rada: předseda - ing. Jiří Procházka, zástupce - ing. Matilda Tupá, jazykové korektury - Gabriela Růžičková, členové rady a fotografie - Bc. Luboš Göbl, Jan Kliment. Vedoucí vydání: Radek Longin. Grafická úprava, fotografie: Ateliér Longin, Kolín.

15

DìkujemeVám za dosavadní spolupráci a pøejeme hodnì úspìchù v novém roce.

Pro překonání nepříznivé bramborářské sezóny naše PŘÍZNIVÉ CENY ELIT pro výsadbu v roce 2005

Prodejní ceny tuzemské sadby (bez dopravy, obalu a DPH) stupeň

třídění

základní cena Kč / t

Cinja

E

30/50

12.000,-

Angela

E

30/50

13.900,-

Colette

E

30/50

13.500,-

Presto

E

30/50

13.500,-

Filea

E

30/50

13.300,-

Belana

E

30/50

14.000,-

Goldika

E

30/50

12.000,-

Esprit

E

30/50

13.500,-

Laura, Agria

E

30/50

14.500,-

Laura

E

35/50

13.500,-

Camilla

E

35/55

13.500,-

Marabel

E

30/50

14.500,-

Marabel

E

35/55

13.500,-

Baccara

E

35/55

14.500,-

Marena

E

35/55

14.000,-

Bellarosa

E

35/55

15.000,-

Milva

E

30/50

15.000,-

Nora

E

30/50

14.500,-

Oktan

E

35/55

12.000,-

Romula

E

30/50

13.500,-

Rosella

E

30/50

14.000,-

Solara

E

30/50

13.500,-

Tomensa

E

30/50

12.000,-

Vineta

E

30/50

12.500,-

odrůda