Výstup projektu
Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí
PROFIL SKUPINY POVOLÁNÍ
Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
Praha, 2015
OBSAH
1.
Zaměstnanost ve skupině povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství ........................................... 1
1.1. VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ.......................................................................................... 1 1.2. POČET ZAMĚSTNANÝCH .................................................................................................. 1 1.3. ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH ................................................................................................ 3 1.4. PROJEKCE DO ROKU 2020 – EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA ......................................... 8 1.5. MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ.............................................................................. 10 1.5.1. 1.5.2.
Mobilita do skupiny povolání ....................................................................................................... 10 Mobilita ze skupiny povolání ....................................................................................................... 11
1.6. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA .......................................................................................... 12 1.6.1. 1.6.2.
2.
Genderové a věkové charakteristiky ............................................................................................ 12 Vzdělanostní struktura ................................................................................................................. 13
Kvalifikační profil skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství ......................................... 15
2.1. ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ ............................................................................. 15 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3.
Kvalifikační požadavky – porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání............................ 15 Požadavky pracovních míst.......................................................................................................... 16 Využití dovedností v zaměstnání.................................................................................................. 17
2.2. ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ ............................................... 18 2.2.1. 2.2.2.
Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů ................................... 18 Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání................. 19
2.3. SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ ....................................................... 20 2.3.1. 2.3.2.
3.
Pracovní orientace – podle typu pracovního prostředí ................................................................ 20 Pracovní hodnoty pracovníků ...................................................................................................... 21
Závěr ..................................................................................... 23
Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání“.
1.
Zaměstnanost ve skupině povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 1. úrovni. Jde o skupinu Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství (ISCO 6). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 29 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině):
Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód)
% z celku
kumul. %
Chovatelé a ošetřovatelé skotu, koz a ovcí (ISCO 61213)
21,0%
21,0%
Kvalifikovaní pracovníci pro těžbu dřeva (ISCO 62102)
13,1%
34,1%
Pěstitelé a chovatelé ve smíšeném hospodářství (ISCO 61300)
8,8%
42,9%
Kvalifikovaní pracovníci pro pěstění a ošetřování lesa (ISCO 62101)
7,2%
50,1%
Zahradníci pro pěstování zahradních rostlin (ISCO 61131)
6,7%
56,8%
Pěstitelé zemědělských plodin (ISCO 61110)
6,5%
63,3%
Ovocnáři, vinohradníci, chmelaři a ost. pěstitelé plodů rost.na stromech a keřích (ISCO 61120)
4,1%
67,5%
Zahradníci floristé a květináři (ISCO 61133)
4,1%
71,6%
Chovatelé a ošetřovatelé koní (ISCO 61211)
3,8%
75,4%
Chovatelé a ošetřovatelé prasat (ISCO 61212) Zdroj: VŠPS
3,6%
79,0%
Národní soustava povolání definuje 37 povolání. Jako příklad lze uvést: Chovatel a ošetřovatel skotu, Chovatel a ošetřovatel ovcí a koz, Těžař dříví motomanuální, Zemědělec farmář, Lesní dělník, Florista, Pěstitel základních plodin, Ovocnář, Květinář, Chovatel a jezdec koní, Chovatel a ošetřovatel prasat, Chovatel a ošetřovatel drůbeže a běžců.
1.1. Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství výrazně poklesl. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 60 tisíc osob. Průměrný pokles počtu zaměstnaných v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 3,2 % ročně. Snížil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 1,2 % (5. nejmenší skupina povolání ze 40 skupin). Rapidně poklesl počet zaměstnaných v devadesátých letech, který byl důsledkem transformačních procesů v zemědělství a celé ekonomice. I v dalším období v souvislosti se zefektivňováním výroby, zvyšováním produktivity práce a nástupem moderních technologií se počet zaměstnaných snižoval a zvyšovala se kvalifikační náročnost jednotlivých povolání.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014)
1
8%
ČR
EU28
6%
4%
2%
0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v ozbrojených silách uměleckých a oblasti ubytovacích tradičních řemesel a stravovacích a polygrafie služeb a obchodu
Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti
Provozovatelé Pracovníci v oblasti Odborní pracovníci prodejen, osobních služeb v obchodní sféře a prodavači a veřejné správě příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti
Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS
V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 5,4 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně vysoká.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20%
15%
10%
5%
0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Řídící pracovníci v Odborní pracovníci oblasti výroby, v oblasti informačních zdravotnictví technologií a vzdělávání
Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti
Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod.
Uklízeči a pomocníci
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti
Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce 2014. Zdroj: VŠPS
V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 8,7 milionů osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 4,0 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře
2
zaměstnanosti v ČR je 1,2 %, tj. je o 2,8 p. b. nižší než v EU28. Ze zemí EU28 s výrazně vyšším podílem zaměstnaných v dané skupině povolání zcela vybočuje Rumunsko – zemědělství a potravinářský průmysl má zde velmi velký význam.
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 24% 22% 20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% MT
SK
CZ
UK
BE
DE
EE
SE
NL
DK
IT
LU
HU
ES
CY
LV
FI
FR
EU28
AT
BG
IE
SI
LT
HR
PL
PT
EL
RO
0%
Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS
1.2. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu – z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo – s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. V rámci skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství vykazuje odvětvová koncentrace v ČR vysoké hodnoty, míra rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími tím pádem tedy není příliš velká. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že odvětvová koncentrace u této skupiny povolání je velmi vysoká také v Evropské unii. V rámci EU28 dosahuje odvětvová koncentrace skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství ve srovnání s ČR vyšších hodnot. To je pravděpodobně způsobeno také tím, že je v ČR ve srovnání s ostatními zeměmi EU stále vysoký podíl pracovní síly zaměstnán v průmyslovém sektoru.
3
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100%
80%
ČR
60%
EU28
40%
20%
0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání
Administrativní pracovníci, sekretáři apod.
Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace
Provozovatelé Všeobecné sestry Zaměstnanci v prodejen, a porodní ozbrojených silách prodavači a asistentky se příbuzní pracovníci specializací Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace
Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS
Odvětvová koncentrace pracovníků ve skupině povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství je v ČR nejvyšší v rámci odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov (85,0 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). Úroveň odvětvové koncentrace pracovníků této skupiny povolání je v rámci ostatních sledovaných odvětvích velmi nízká. Mírně vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazuje pouze odvětví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti (5,6 %).
Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR
EU28
Zemědělství, lesnictví a rybolov
85,0%
88,2%
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti
5,6%
5,8%
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
3,0%
0,6%
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
1,7%
1,6%
Veřejná správa a obrana
1,2%
1,4%
Potravinářský a tabákový průmysl
0,7%
0,2%
Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
0,6%
0,4%
Zdravotní a sociální péče
0,6%
0,4%
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
0,5%
0,2%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
0,5%
0,0%
Ostatní odvětví
0,7%
1,1%
100,0%
100,0%
ČR Celkem
Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS
4
V EU28 je situace z pohledu odvětvové koncentrace v rámci jednotlivých odvětví poměrně podobná. Také zde dosahuje skupina povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství nejvyšší míru koncentrace v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov (88,2 %, o 3,2 p. b. více než v ČR). Ve srovnání s ostatními odvětvími dosahuje mírně vyšších hodnot také odvětví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti (5,8 %, o 0,2 p. b. více než v ČR). Největší část osob ze skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství je zaměstnána v Jihomoravském kraji. V tomto kraji pracuje téměř 12 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem kraje na celkové zaměstnanosti ČR je to o 1 p. b. více). Dalších téměř 12 % pracuje v Jihočeském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 6 %), více než 11 % v Moravskoslezském kraji (kraj má 11% podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a více než 10 % ve Středočeském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR nízká. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například v Jihočeském kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství zaměstnáno téměř 12 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Jihočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 6 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě).
Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje
Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS
5
Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Na níže přiloženém grafu se můžeme podívat, jak to v rámci skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství vypadá s odvětvovou exkluzivitou. Přestože je z porovnání úrovně odvětvové exkluzivity v ČR a EU28 zřetelný velmi výrazný rozdíl, v ČR můžeme odvětvovou exkluzivitu u skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství ve srovnání s ostatními skupinami stále považovat za vysokou. Hodnoty odvětvové exkluzivity v EU28 jsou nicméně výrazně vyšší – skupina povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství vykazuje v EU28 nejvyšší úroveň odvětvové exkluzivity vůbec.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50%
ČR
EU28
40% 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v Kvalifikovaní Obsluha Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti nejvyšší státní ozbrojených silách oblasti ubytovacích pracovníci v stacionárních specialisté v oblasti osobních služeb a stravovacích zemědělství, strojů a zařízení výchovy a úředníci a nejvyšší představitelé služeb a obchodu lesnictví a rybářství vzdělávání společností Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity
Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity
Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS
Rozdíl v míře odvětvové exkluzivity v ČR a EU28 je také velmi dobře patrný z níže přiložené tabulky zobrazující zastoupení skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství v rámci jednotlivých odvětví. Nejvyšší podíl pracovníků této skupiny povolání vykazuje v ČR i EU28 odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov. Pokud si však srovnáme velikost podílů pracovníků v tomto odvětví, můžeme vidět, že exkluzivita je v EU28 ve srovnání s ČR na zcela jiné úrovni. Zatímco v ČR činí podíl pracovníků skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov 37,3 % (tedy 37,3 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání), v EU28 je to dokonce 73,6 %. Podíly pracovníků skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství v ostatních odvětvích jsou jen minimální, a to jak v ČR, tak i v EU28.
6
Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR
EU28
Zemědělství, lesnictví a rybolov
37,3%
73,6%
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti
2,6%
5,9%
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
0,5%
1,2%
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
0,4%
0,6%
Potravinářský a tabákový průmysl
0,3%
0,4%
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
0,3%
0,2%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
0,2%
0,1%
Veřejná správa a obrana
0,2%
0,8%
Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
0,1%
0,3%
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
0,1%
0,0%
Podíl na zaměstnanosti celkem
1,4%
4,0%
Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR
Kraj ČR
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti
Vysočina Jihočeský Pardubický Plzeňský Olomoucký Jihomoravský Moravskoslezský Královéhradecký ČR celkem Středočeský Zlínský Ústecký Liberecký Karlovarský Praha
2,8% 2,5% 2,1% 1,4% 1,4% 1,4% 1,3% 1,3% 1,3% 1,2% 1,2% 1,0% 1,0% 0,8% 0,4%
Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství v Kraji Vysočina (2,8 %), Jihočeském (2,5 %), Pardubickém (2,1 %) a Plzeňském kraji (1,4 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Praze a Karlovarském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je nízká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí – to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje pouze 1,9 % osob, což je o 4,1 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS
7
Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství na počtu zaměstnaných v kraji
Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS
1.3. Projekce do roku 2020 – expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: • Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; • Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. Ačkoliv lze v důsledku změn ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020, a vnitřních změn profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví očekávat nárůsty a poklesy v počtu pracovních míst v rámci jednotlivých skupin povolání, v případě skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství pravděpodobně k žádným výrazným změnám pravděpodobně nedojde. V roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 60 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků snížit zhruba o 1 tisíc osob, tedy přibližně o 2 %. Expanzivní poptávka v této skupině povolání dosahuje ve srovnání s ostatními skupinami velmi nízkých hodnot a je téměř nulová, to je koneckonců dobře patrné i z níže přiloženého grafu.
8
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020
Změna počtu prac. míst v tis.
40
20
0
-20
-40 Expanzivní Odborní poptávka v ČR pracovníci v celkem obchodní sféře a veřejné správě
Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech
Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě
Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou
Obsluha Pomocní a stacionárních nekvalifikovaní strojů a zařízení pracovníci
Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou
Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK
Ačkoliv v případě skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství nedojde do roku 2020 z hlediska počtu pracovních míst k žádným výrazným změnám, je třeba mít na paměti, že bude zapotřebí obsadit již existující pracovní místa, především z důvodu odchodu pracovníků do důchodu apod. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit zhruba 7 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství potřeba nově obsadit přibližně 6 tisíc pracovních míst.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 50
Změna počtu prac. míst v tis.
40
30
20
10
0 Odborní pracovníci Učitelé a ostatní Provozovatelé v obchodní sféře a specialisté v prodejen, veřejné správě oblasti výchovy a prodavači a vzdělávání příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou
Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích uměleckých a ozbrojených silách a stravovacích tradičních řemesel služeb a obchodu a polygrafie Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou
Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK
9
1.4. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je nadprůměrná. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 13. místo žebříčku fluktuace pracovníků. Obdobný podíl pracovníků odešel například ze skupiny povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací či Obsluha stacionárních strojů a zařízení. V hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jim patří 15. místo ze 40 skupin povolání. Obdobný podíl pracovníků přišel například do skupiny povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií či Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se liší o 0,8 procentního bodu v neprospěch nově příchozích. Do této skupiny povolání přišlo 9,0 % nových pracovníků, přičemž jich současně odešlo 9,8 %. Jde o skupinu povolání, kde je podíl odcházejících vyšší než podíl nově příchozích. 1.4.1.
Mobilita do skupiny povolání
Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 9,0 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující:
Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem
9,0%
z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání
3,7%
přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání
20,7%
z toho nejčastěji: Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků
6,7%
Pracovníci v oblasti osobních služeb
1,5%
Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
1,5%
Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických)
1,5%
Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu
1,5%
přišli ze vzdělávání (ze školy)
7,4%
přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání
15,6%
přišli z nezaměstnanosti
52,6%
V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti – změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS
Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z nezaměstnanosti (52,6 %), což z této skupiny povolání činí čtvrtou nejdůležitější skupinu pro nástup nezaměstnaných. Následují ti, kteří přišli z jiné skupiny povolání (20,7 %). Třetí nejpočetnější skupinu představují ti, kteří přišli z neaktivity (15,6 %). Následují absolventi škol (8,4 %), jejichž podíl je spíše podprůměrný ve srovnání s jinými skupinami povolání. Obdobný podíl absolventů vstoupil například do skupiny povolání Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie nebo Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu. Nejméně pracovníků ve sledovaném období pak změnilo zaměstnání, ale zůstalo ve stejné skupině povolání (3,7 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak šlo nejčastěji o skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků (6,7 %). S odstupem následují skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb (1,5 %), Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci (1,5 %), Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) a Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu (1,5 %).
10
1.4.2.
Mobilita ze skupiny povolání
Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 9,0 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 9,8 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce:
Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem
9,8%
z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání
3,4%
odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání
21,6%
z toho nejčastěji: Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků
4,1%
Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci
2,7%
Obsluha stacionárních strojů a zařízení
2,7%
Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě
2,0%
Montážní dělníci výrobků a zařízení
2,0%
odešli do vzdělávání (do školy)
3,4%
odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání z toho odešli do důchodu
24,3% 18,9%
odešli mezi nezaměstnané
47,3%
V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti – odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS
U této skupiny je zcela jednoznačné, že největší skupinou jsou ti, kteří odešli mezi nezaměstnané (47,3 %). To je druhý nejvyšší podíl ze všech sledovaných skupin povolání. Více pracovníků, kteří odešli mezi nezaměstnané, bylo pouze ve skupině povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby. Druhou nejčetnější cílovou kategorií byl odchod do neaktivity (24,3 %), přičemž do důchodu odešlo 18,9 %. Následují ti, kteří odešli do jiné skupiny povolání (21,6 %). Do vzdělávání zamířilo 3,4 % pracovníků a stejný podíl pracovníků změnil zaměstnání, ale zůstal ve skupině povolání. Při pohledu na strukturu pracovníků, kteří odešli do jiné skupiny povolání, je zřejmé, že nejvíce pracovníků zamířilo mezi Pomocné a nekvalifikované pracovníky kromě uklízečů a pomocníků (4,1 %). Následuje skupina povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci (25,7 %) a Obsluha stacionárních strojů a zařízení (2,7 %). K četnějším skupinám povolání, kam pracovníci odešli, také patří Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě a Montážní dělníci výrobků a zařízení. Do ostatních skupin povolání zamířilo méně než 2 % pracovníků. Z dostupných údajů je patrné, že tato skupina povolání je nejvíce spojena se skupinou povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků, a to jak na straně příchozích, tak na straně odcházejících pracovníků. To je zřejmě dáno nízkými kvalifikačními nároky této skupiny povolání, kdy v ní mohou uspět i pracovníci se zcela odlišným kvalifikačním profilem. Jde o skupinu povolání, která se z pohledu rozdílu mezi nově příchozími a odcházejícími jeví jako méně příznivá, kdy podíl odcházejících je vyšší než podíl pracovníků, kteří do této skupiny povolání vstoupí. Můžeme z toho usuzovat, že na trhu práce není postavení této skupinu příliš progresivní, neboť počet pracovníků se v ní snižuje.
11
1.5. Demografická struktura 1.5.1.
Genderové a věkové charakteristiky
Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 44,3 let, tj. to je o 1,8 roku více než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství je 9. nejstarší ze všech skupin povolání v ČR.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk Technici v Zaměstnanci v Specialisté v všech oblasti ozbrojených oblasti zaměstnaných v informačních a silách informačních a ČR komunikačních komunikačních technologií technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem
Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
Uklízeči a pomocníci
Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností
Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem
Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS
Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 4 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je téměř o 6 p. b. méně, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se v této skupině povolání uplatňují čerství absolventi ve velmi malé míře (podprůměrně). V souvislosti se snižováním počtu zaměstnaných se snižoval i počet absolventů zemědělských oborů vzdělání, v současné době jejich počet stagnuje. S klesajícím počtem žáků se optimalizovala i síť středních škol. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 7,1 % a je o 0,3 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství převládají mezi zaměstnanými v ČR muži. Ti tvoří více než 67 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 10 p. b. více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání a Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství jsou jednou z nich.
12
1.5.2.
Vzdělanostní struktura
Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství.
Vzdělanostní struktura u skupiny Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství v ČR v roce 2014
Skupina povolání
Terciární
ČR celkem SŠ s MZ
SŠ bez MZ
ZŠ a nižší
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání – bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS
Jak je z grafu patrné, ve skupině povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství působí nejvíce pracovníků jak se středním vzděláním ukončeném výučním listem (52,8 %), tak se středním vzděláním ukončeném maturitní zkouškou (33,3 %). Následují pracovníci se základním vzděláním, kteří představují 7,7 %. Nejmenší podíl pracovníků představují ti, kteří dosáhli terciárního vzdělání. Těch v této skupině povolání působí pouze 6,2 %. V případě, že pracovníci absolvovali terciární vzdělání, pak jde nejčastěji o pracovníky s dosaženou magisterskou úrovní vzdělání (5,7 %). Bakalářské úrovně dosáhlo 0,2 % pracovníků. Vyšší odbornou školu absolvovalo 0,3 % pracovníků. Ani jeden pracovník nedosáhl doktorské úrovně vzdělání. Z uvedených údajů je patrné, že pro možnost pracovat v této skupině povolání se jako nejvhodnější jeví absolvování středního vzdělání, a to jak maturitní úrovně, tak vyučení, neboť pracovníci s těmito úrovněmi vzdělání představují více jak 86 % všech pracovníků. Současně jde také o skupinu povolání, kde najdou uplatnění i pracovníci bez odborného vzdělání, kdy se zde mohou uplatnit i lidé se základním nebo nižším vzděláním. Tato zjištění podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 20121, kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství bylo požadováno střední vzdělání s vyučením (61,5 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání) nebo maturitní (38,5 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání). Celkově byl požadavek na výši vzdělání uveden u 57,8 % inzerátů, ve kterých byli hledáni tito pracovníci. Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání vykazují 60 oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Obory jsou spojeny jak s terciární úrovní vzdělání (140 oborů), tak také se 1
Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2012. NÚV. Praha. 2013.
13
středním vzděláním s maturitní zkouškou (26 oborů) a se středním vzděláním ukončeným výučním listem (19 oborů).
Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství v ČR v roce 2014 15%
10%
5%
36-Oděvnictví (SŠ bez MZ)
42-Zahradnictví (SŠ s MZ)
42-Zahradnictví (SŠ bez MZ)
40-Stavebnictví (SŠ bez MZ)
Zemědělství (SŠ bez MZ)
30-Strojírenství (SŠ bez MZ)
01-Obecné vzdělání
34-Dopr. Prostředky (SŠ bez MZ)
41-Zemědělství (SŠ s MZ)
0%
V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS
Pokud jde o oborovou strukturu, je patrné, že mezi pracovníky panuje značná oborová rozptýlenost, i když se zde vyskytují specificky zaměřené obory na zemědělství a zahradnictví, ve kterých absolvovala celkem téměř polovina pracovníků této skupiny povolání. Mezi četnější obory vzdělání patří zejména obor Rostlinná a živočišná výroba a rybářství na úrovni středního vzdělání s maturitou (10,4 %), dále učební obor Motorová vozidla, lodě a letadla (8,0 %), základní vzdělání (7,7 %), učební obory Strojírenství, kovovýroba a metalurgie (7,5 %), Rostlinná a živočišná výroba a rybářství (7,4 %), Stavebnictví a inženýrské stavitelství (6,4 %), a také maturitní obor Zahradnictví (4,9 %). Čtyřprocentní hranici překročil ještě obor Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže (4,6 %). Ačkoliv u této skupiny povolání najdeme pracovníky se 60 obory vzdělání, v uvedených oborech absolvovalo 62 % pracovníků této skupiny povolání. Pokud se podíváme na údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 20122, vidíme, že v inzerátech hledajících pracovníky do této skupiny povolání byl obor vzdělání požadován jen velmi ojediněle (požadovaný obor vzdělání byl uveden pouze u jediného inzerátu). Je zřejmé, že pro zaměstnavatele pracovníků této skupiny povolání není oborové zaměření jejich zaměstnanců příliš důležité.
2
Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2012. NÚV. Praha. 2013.
14
2.
Kvalifikační profil skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce.
2.1. Úroveň kvalifikačních požadavků 2.1.1.
Kvalifikační požadavky – porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání
Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (86 % pracovníků). Přibližně 8 % pracovníků dosahuje jen nižšího sekundárního vzdělání, naopak přibližně 6 % má magisterské vzdělání. Nejvhodnější struktura vzdělání je přitom mírně odlišná. Podle názoru části pracovníků v této skupině povolání by pro výkon jejich povolání dostačovalo nižší vzdělání. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak podobně jako u řady dalších skupin povolání, jsou v průměru v zemích EU více zastoupeni pracovníci s nižší úrovní vzdělání (22 % pracovníků s nižší sekundární úrovní vzdělání a 9 % s primární úrovní nebo nižší), na druhé straně je vyšší zastoupení pracovníků s terciárním vzděláním, zejména vyšším odborným vzděláním (7 %). Nejvhodnější struktura v průměru za země EU by zahrnovala další zvýšení podílu pracovníků s nižší úrovní vzdělání. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání jak na úrovni vyučení, tak na maturitní úrovni. Pokud jde o oborové zaměření, lze doporučit vzdělání v zemědělsky orientovaných oborech.
15
Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání – skupina Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
ČR - dosažená úroveň vzdělání
ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání
EU - dosažená úroveň vzdělání
EU - nejvhodnější úroveň vzdělání
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6)
Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS
2.1.2.
Požadavky pracovních míst
Ve skupině Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství jsou požadavky pracovních míst poměrně nevyvážené. Zatímco nároky na nezávislost pracovníků při práci jsou vysoce nadprůměrné, požadavky na ovlivňování ostatních pracovníků jsou naopak velmi nízké. Na pracovních místech Kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství je tedy vyžadována především vysoká míra nezávislosti při práci (index 2,7 oproti 2,2 v průměru). Dále kladou tato pracovní místa relativně značné nároky na míru plánování (index 2,3 oproti 2,2 v průměru). Naopak nižší je potřeba dalšího učení, a to i ve srovnání s průměrem (index 1,7 oproti 2,0 v průměru) a velmi nízké jsou požadavky na ovlivňování ostatních pracovníků (index 1,3 oproti průměru 1,8). Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR kladeny vyšší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR v oblasti míry nezávislosti, naopak pracovníci vzhledem k charakteru povolání nepotřebují ovlivňovat ostatní spolupracovníky. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že ve všech oblastech jsou nároky na pracovníky v průměru za země EU nižší než v ČR.
16
Požadavky pracovních míst – skupina povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 3,0
2,5
Index Požadavků pracovního místa
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Skupina povolání ČR
Všechny skupiny povolání průměr ČR
Míra ovlivňování ostatních
Míra plánování
Skupina povolání - průměr EU
Míra nezávislosti
Všechny skupiny povolání průměr EU
Schopnost dalšího učení
Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012
Kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z obvykle požadované doby vzdělávání, která je potřebná pro získání pracovního místa v této skupině povolání. Ve skupině Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství požadovaná doba vzdělávání dosahuje v průměru jen 10,6 roku, je tedy výrazně kratší než průměrná doba za všechny skupiny povolání, která činí 13,1 roku. Postačující doba vzdělávání přitom v České republice v této skupině dosahuje jen 10,3 roku. Srovnání ČR se zeměmi EU ukazuje, že úroveň vzdělání pracovníků vyjádřená počtem let vzdělávání je v zemích EU v průměru ještě mírně nižší. Obvyklá doba vzdělávání činí 10,3 roku a postačující 10,0 roku. 2.1.3.
Využití dovedností v zaměstnání
Jaké dovednosti Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství nejvíce využívají? Pracovníci v této skupině povolání využívají ve srovnání s jinými skupinami povolání většinu sledovaných dovedností poměrně málo často. Nejčastěji potřebují numerické dovednosti, i zde je ovšem četnost jejich využití pod průměrem (index využití těchto dovedností dosahuje 1,7 oproti 2,2 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Ještě nižší je využití čtenářských dovedností (index 1,6 oproti 1,9 v průměru). Velmi málo často pak potřebují ICT dovednosti (index četnosti využití 1,5 oproti 2,0 v průměru za všechna pracovní místa) a písemné dovednosti (index 1,2 oproti 2,0 v průměru). Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, je četnost využívání uvedených dovedností na podobně nízké úrovni. Celkově nízká náročnost povolání a nepříliš vysoká potřeba zvládání informačních technologií je zřejmá i z podílu pracovníků, kteří nemají zkušenost s prací na PC (kolem 12,0 % oproti průměru 5,0 %), v zemích EU tento podíl činí dokonce 25,0 % oproti průměru 7,0 %.
17
Četnost využití dovedností v zaměstnání – skupina povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
2,5
Index Využití dovedností v práci
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Skupina povolání ČR
Všechny skupiny povolání průměr ČR
Skupina povolání - průměr EU
Všechny skupiny povolání průměr EU
Četnost využití čtenářských dov.
Četnost využití písemných dov.
Četnost využití numerických dov.
Používání informačních technologií
Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012
2.2. Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků 2.2.1.
Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů
Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství dosahují poměrně nízké úrovně ve všech sledovaných oblastech. Relativně nejvyšší je jejich schopnost řešit problémy, i ta je ovšem ve srovnání s jinými skupinami povolání výrazně pod průměrem. Ještě nižší jsou čtenářské a numerické dovednosti. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství skóre pouze 261 bodů, to je o 21 bodů méně, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 3 roky vzdělávání. Ještě nižší je úroveň numerických dovedností, kde Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství dosahují jen 256 bodů, což je 24 bodů pod průměrem. Podobný výsledek se vztahuje i ke čtenářským dovednostem, kde bodové ohodnocení 250 bodů je přibližně 26 bodů pod průměrem. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině na obdobné, tedy poměrně výrazně nízké úrovni. V porovnání s okolními státy je ovšem např. úroveň dovednosti řešit problémy v této skupině povolání v ČR příznivější než u pracovníků v Polsku, Německu nebo Slovensku.
18
Úroveň schopností a dovedností – skupina povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 310 300 290
Počet bodů - PIAAC 2012
280 270 260 250 240 230 220 Čtenářská dovednost
Numerická dovednost
Dovednost řešit problémy
Skupina povolání ČR
Všechny sk. povolání - průměr ČR
Sk. povolání - průměr EU
Všechny sk. povolání - průměr EU
Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012
2.2.2.
Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání
Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence, konkrétně především spolehlivost, schopnost spolupráce, sebeovládání, zájem o ostatní a odolnost vůči stresu. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je ovšem význam osobnostních kompetencí zhruba na úrovni průměru. Poměrně důležité jsou metodologické kompetence, a to i ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Pracovníci potřebují zvládat samostatnost v rozhodování a poměrně velkou četnost rozhodování a být schopni se poučit z chyb. Dále potřebují koordinovat práci a činnosti jiných lidí a strukturovat práci. Důležitá je odpovědnost za výsledky a výstupy. Nižší, i když ve srovnání s jinými skupinami povolání opět zhruba na úrovni průměru, je význam sociálních kompetencí. Pracovníci potřebují především umět pracovat ve skupině, navazovat a zdržovat kontakty a koordinovat práci. Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství potřebují znalosti z oblasti zákaznických a osobních služeb a bezpečnosti, dále znalosti administrativy a řízení, obchodní a účetnické znalosti a přehled v oblasti práva. Z přírodních oborů by měli mít přehled z chemie, biologie, případně matematiky. Pro výkon povolání jsou potřebné dostatečné kognitivní dovednosti. Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství potřebují umět zhodnotit informace, posoudit stav věcí, rozhodovat se a řešit problémy. Rovněž potřebují i analytické a kritické myšlení. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání jsou ovšem nároky v této oblasti mírně podprůměrné. Z praktických dovedností, které jsou v této skupině poměrně významné, pracovníci potřebují umět dokumentovat a zpracovávat informace, monitorovat procesy, operativně kontrolovat a dohlížet, odhadovat měřitelné vlastnosti, identifikovat a monitorovat stavy a podobně.
19
Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání – skupina povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 100%
80%
60%
40%
20%
Kompetence
Důležitost
Znalosti
Důležitost - průměr
Schopnost se dále učit
Numerické dovednosti
Komunikace v mateřském jazyce
Praktické dovednosti
Kognitivní dovednosti
Podnikání, administr. a řízení
Služby
Zdravotnictví a sociální péče
Technické ob., výroba a staveb.
Přírodovědné ob., mat. a inf.
Společenské ob., obchod a právo
Humanitní ob. a umění
Vzdělání a výchova
Metodologické schopnosti
Sociální schopnosti
Osobnostní schopnosti
0%
Dovednosti
Úroveň náročnosti
Úroveň náročnosti - průměr
Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
2.3. Sociálně-psychologické charakteristiky povolání 2.3.1.
Pracovní orientace – podle typu pracovního prostředí
Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství převažují pohybové a manuální, resp. manuálně-technické činnosti. Práce probíhá často venku v přírodě a zahrnuje péči o rostliny a zvířata (Realističnost). Významným prvkem jsou dále činnosti ekonomického a organizačního charakteru (Podnikavost). Relativně významně zastoupeny jsou i administrativní činnosti a práce s čísly a fakty (Konvenčnost). Naopak vzdělávací, informační nebo poradenské činnosti jsou vykonávány málo často. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání se pracovníci věnují výrazněji již zmíněným manuálně technickým činnostem, práci s rostlinami a zvířaty a činnostem probíhajícím „venku“. Dále vykonávají organizační a ekonomické činnosti. Lehce pod průměrem je zastoupení administrativních činností a práce s čísly.
20
Pracovní orientace – skupina povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
Kreativita
100% 80% 60% Sociálnost
Konvenčnost
40% Skupina povolání
20% 0%
Průměr za všechna pracovní místa
Realističnost
Podnikavost
Investigativn ost
Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
2.3.2.
Pracovní hodnoty pracovníků
Pro spokojenost pracovníků ve skupině povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství je podstatná především nezávislost v práci, dále pak sociální vztahy a dostatečná podpora jejich práce. Méně důležité jsou dobré pracovní podmínky a úspěch a relativně nejméně důležité je uznání. Ve srovnání s jinými skulinami povolání je nadprůměrně významná hlavně nezávislost v práci. Důležitost ostatních hodnot pro pracovní spokojenost Kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství je lehce pod průměrem.
21
Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků – skupina povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství Úspěch
60%
40% Pracovní podmínky
Nezávislost
20% Skupina povolání 0%
Podpora
Průměr za všechna pracovní místa
Uznání
Vztahy
Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
22
3.
Závěr
Skupina povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 29 různých povolání. Největší z nich jsou Chovatelé a ošetřovatelé skotu, koz a ovcí (ISCO 61213) a Kvalifikovaní pracovníci pro těžbu dřeva (ISCO 62102). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je nízký – z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 5. nejmenší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je podprůměrný z hlediska mezinárodního srovnání. Ze zemí EU28 s výrazně vyšším podílem zaměstnaných v dané skupině povolání zcela vybočuje Rumunsko (zemědělství a potravinářský průmysl má zde velmi velký význam). Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství poměrně vysoká – v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 5,4 %. Skupina povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství je z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická vysokou odvětvovou koncentrací. Ve srovnání s EU28 je nicméně odvětvová koncentrace na nižší úrovni. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov. Úroveň odvětvové koncentrace pracovníků této skupiny je v rámci ostatních sledovaných odvětvích velmi nízká. Exkluzivitu Kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství můžeme v ČR považovat za vysokou. Hodnoty odvětvové exkluzivity jsou v EU28 nicméně výrazně vyšší – tato skupina povolání vykazuje v EU28 nejvyšší úroveň odvětvové exkluzivity vůbec. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov – a to jak v ČR, tak i v EU28. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství k žádným výrazným změnám v počtu pracovních míst nedojde. Do roku 2020 by se měl v této skupině povolání počet pracovníků snížit zhruba o 1 tisíc osob. Je nicméně třeba mít na paměti, že bude zapotřebí znovu obsadit již existující pracovní místa, především z důvodu odchodu pracovníků do důchodu apod. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit zhruba 7 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství potřeba nově obsadit přibližně 6 tisíc pracovních míst. Mobilita pracovních sil ve skupině povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství je mírně nadprůměrná. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci, kteří byli předtím nezaměstnaní. Tato skupina povolání je nejvíce spojena se skupinou povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků, a to jak na straně příchozích, tak na straně odcházejících pracovníků. To je zřejmě dáno charakterem prací v skupině povolání, kdy v ní mohou uspět i pracovníci se zcela odlišným kvalifikačním profilem. Jde o skupinu povolání, která se z pohledu rozdílu mezi nově příchozími a odcházejícími jeví jako méně příznivá, kdy podíl odcházejících je vyšší než podíl pracovníků, kteří do této skupiny povolání vstoupí. Na trhu práce není postavení této skupiny povolání příliš progresivní, neboť počet pracovníků se v ní snižuje. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 44,3 let, což je o 1,8 roku více než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR muži – ti tvoří více než 67 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury ve skupině Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (kolem 86 % pracovníků). Přibližně 8 % pracovníků dosahuje jen nižšího sekundárního vzdělání, naopak přibližně 6 % má magisterské vzdělání. Nejvhodnější struktura vzdělání je přitom mírně odlišná. Podle názoru části pracovníků v této skupině povolání by pro výkon jejich povolání dostačovalo nižší vzdělání. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak podobně jako u řady dalších skupin povolání, jsou v průměru v zemích EU více zastoupeni pracovníci s nižší úrovní vzdělání (22 % pracovníků s nižší sekundární úrovní vzdělání a 9 % s primární úrovní nebo nižší), na druhé straně je zde vyšší zastoupení pracovníků s terciárním, zejména vyšším odborným vzděláním (7 %).
23
Ve skupině Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství jsou požadavky pracovních míst poměrně nevyvážené. Zatímco nároky na nezávislost pracovníků při práci jsou vysoce nadprůměrné, požadavky na ovlivňování ostatních pracovníků jsou naopak velmi nízké. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že ve všech oblastech jsou nároky na pracovníky v průměru za země EU nižší než v ČR. Pracovníci v této skupině povolání využívají relativně častěji numerické a čtenářské dovednosti, naopak písemné a ICT dovednosti příliš často nepotřebují. Celkově je ovšem četnost využití všech uvedených dovedností ve srovnání s jinými skupinami povolání relativně nízká. Relativně nízkému využití těchto kompetencí v zaměstnání odpovídá i poměrně nízká úroveň dovedností pracovníků, kdy úroveň dovedností řešit problémy, i čtenářských a numerických dovedností je výrazně podprůměrná. Pro výkon povolání jsou, podobně jako v ostatních skupinách povolání, nejpodstatnější osobnostní kompetence, konkrétně především spolehlivost, schopnost spolupráce, sebeovládání, zájem o ostatní a odolnost vůči stresu. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je ovšem význam osobnostních kompetencí zhruba na úrovni průměru. Poměrně důležité jsou metodologické kompetence, a to i ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Pracovníci potřebují zvládat samostatnost v rozhodování a poměrně velkou četnost rozhodování a být schopni se poučit z chyb. Dále potřebují koordinovat práci a činnosti jiných lidí a strukturovat práci. Důležitá je odpovědnost za výsledky a výstupy. Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství potřebují znalosti z oblasti zákaznických a osobních služeb a bezpečnosti, dále administrativy a řízení, obchodní a účetnické znalosti a přehled v oblasti práva. Z přírodních oborů by měli mít přehled z chemie a biologie, případně z matematiky. Pro výkon povolání jsou potřebné dostatečné kognitivní dovednosti. Z praktických dovedností, které jsou v této skupině poměrně významné, pracovníci potřebují umět dokumentovat a zpracovávat informace. Z hlediska obsahu a stylu práce a pracovního prostředí ve skupině povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství převažují pohybové a manuální, resp. manuálně-technické činnosti. Práce probíhá často venku v přírodě a zahrnuje péči o rostliny a zvířata. Významným prvkem jsou dále činnosti ekonomického a organizačního charakteru. Pro spokojenost Kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství je podstatná především nezávislost v práci, dále pak sociální vztahy a dostatečná podpora jejich práce.
24
