Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s.
[email protected]
„Kurzové kritérium a zapojení koruny do ERM II“ Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Česká společnost ekonomická 6. 12. 2006 Seminář v rámci projektu GA ČR 402/06/1370
1. Východiska 2. Kurzové konvergenční kritérium, „značné napětí“ 3. Kurzové kritérium v ERM a ERM II 4. Simulace CZK v ERM II
1) Východiska Příprava přijetí eura v ČR: „Praktické přípravy v České republice jsou stále v počáteční fázi.“ (Třetí zpráva ..., EK, červen 2006). Zasedání vlády ČR 25. 10. 2006: - neusilovat o vstup do kurzového mechanismu ERM II ve druhé polovině roku 2007; - vstup do eurozóny: místo 1. 1. 2010 - v závislosti na „dosaženém pokroku v přípravě a zejména implementaci reforem“; - Národní plán pro zavedení eura: předložit vládě až na konci března 2007 (místo koncem roku 2006); - Strategii přistoupení projednat do srpna 2007; - přijat scénář „big bang“. Srovnání s dalšími zeměmi SVE: Zapojení do eurozóny Zavedení EUR Účast v ERM II ČR 1. 1. 2010 → ? --Estonsko 1. 1. 2007 → 1. 1. 2008 28. 6. 2004 Litva 1. 1. 2007 → po 2010 28. 6. 2004 Lotyšsko 1. 1. 2008 → ? 2. 5. 2005 Maďarsko 1. 1. 2010 → ? --Polsko ----Slovinsko 1. 1. 2007 28. 6. 2004 Slovensko 1. 1. 2009 28. 11. 2005 Pramen: Fourth Report on the Practical Preparations for the Future Enlargement of the Euro Area (Commission, 10. 11. 2006)
Reakce ECB (říjen 2006): „Opakované odklady termínů přijetí eura jsou v rozporu se sjednanými závazky aktivně a rozhodně prosazovat zavedení eura.“ (Bankovnictví, on line, 40/2006).
2) Kurzové konvergenční kritérium, „značné napětí“ Smlouva o založení ES: - „dodržování normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému po dobu alespoň dvou let, aniž by došlo k devalvaci vůči měně jiného členského státu.“ - „normální fluktuační rozpětí ... bez značného napětí během alespoň dvou posledních let ... zejména v tomto období nedevalvoval ...“ Vyhodnocování plnění kritéria: Komise ES (2000): - aplikace pásma ±15 % je nepřijatelná, požadováno ±2,25 %; - značné napětí při překročení hranic pásma: (i) délka a amplituda výkyvu ... ???; (ii) odezva hospodářské politiky (devizové intervence, změny v krátkodobých úrokových sazbách); (iii) tolerováno překročení apreciační hranice. Evropská centrální banka (2003): - „zda se směnný kurz pohyboval blízko centrální parity ... by neměla šíře fluktuačního pásma v rámci ERM II ovlivnit hodnocení, jak daný stát plní kritéria stability směnného kurzu“; - značné napětí: (i) míra odchýlení směnných kurzů od centrálních parity, (ii) krátkodobé úrokové diferenciály vůči eurozóně a jejich vývoj, (iii) devizové intervence.
3) Kurzové kritérium v ERM a ERM II ERM: vyhodnocováno 12 zemí v březnu 1998 (za období březen 1996 – únor 1998) Země překračující depreciační hranici v ERM Irsko Itálie Finsko od III 1979 17 měsíců 15 měsíců
Účast v ERM Max. odchylky kurzu: 1) - depreciační pásmo 4,2 (4,8) 7,8 (10,0) - apreciační pásmo 10,9 (12,5) 1,8 (2,5) Překročení depr. (EK) 32 dní 96 dní Změna centr. kurzu (rev. III 98) --2) Úrokový diferenciál: - minimum 1,6 2,5 - maximum 2,9 6,0 - průměr 2,4 4,1
4,2 (9,1) 3,7 (3,6) 39 dní ---0,2 0,4 -0,2
Poznámky: 1) Odchylky směnného kurzu od centrální parity (v %). První údaj vyjadřuje kurz k mediánové měně, denní kurzy (přístup Komise), údaj v závorce kurz k národní měně s nejvyšší odchylkou, desetidenní průměry (přístup EMI). 2) Diferenciál 3 M mezibankovních sazeb vůči průměru eurozóny (čtvrtletní průměry, v p. b.). Prameny: Convergence Report EMI (1998), Convergence Report EC (1998).
Nepřítomnost „značného napětí“ v důsledku: - následná apreciace a udržení kurzu poblíž centrální parity (resp. v apreciačním pásmu – případ irské libry); - nízké resp. klesající úrokové diferenciály; - nevýrazné devizové intervence.
ERM II: - Řecko v květnu 2000 (za období duben 1998 – březen 2000); - Slovinsko a Litva v květnu 2006 (za období květen 2004 – duben 2006). „Značné napětí“ v ERM II Řecko 25 měsíců
Účast v ERM (ERM II) Max. odchylky kurzu: 1) - depreciační pásmo 0,0 - apreciační pásmo 8,2 (8,1) / 9,0 Překročení depr. (EK) 0 dní Změna centr. kurzu Rev. I 2000 2) Úrokový diferenciál: - minimum 5,4 - maximum 9,6 - průměr 7,7
Slovinsko 22 měsíců
Litva 22 měsíců
0,2 0,1 0 dní ---
0,0 0,0 0 dní ---
0,9 2,3 1,6
0,0 0,6 0,3
Poznámky:1) Odchylky směnného kurzu od centrální parity k euru (v %). Řecko: První dva údaje se vztahují k účasti v ERM: kurz ke mediánové měně (údaj v závorce: kurz k národní měně) – viz poznámky k předchozí tabulce. 2) Diferenciál 3 M mezibankovních sazeb vůči průměru eurozóny (čtvrtletní průměry, v p. b.). Prameny: Convergence Report ECB (2000, 2006), Convergence Report EC (2000, 2006).
Řecko Komise: - „drachma podléhala určitým napětím ... která byla pouze dočasná,“ zároveň však „drachma nezakoušela silné napětí“; - vysoké úrokové sazby (3 M až 19 %) nebyly indikátorem silného napětí, neboť byly obranou proti ruské krizi a brzy začaly klesat ECB: - „odchylky od centrálního kurzu byly značné,“ a to nad centrální kurz. Existovala „významná volatilita kurzu“ (postupně klesající); - „významný úrokový diferenciál“ (postupně klesající).
4) Simulace CZK v ERM II Simulovaná účast v období červenec 2004 – červen 2006 s centrální paritou 31,52 CZK/EUR (průměrný měsíční kurz prvního měsíce sledovaného dvouletého období – přístup ECB). Kurz: - počáteční dva měsíce s nevýraznou depreciací (0,3 %); - výrazné apreciační překročení užšího fluktuačního pásma (2,25 %) s maximem 10,3 % v květnu 2006, avšak stále v systému ERM II; - lze očekávat revalvaci centrální parity. Vývoj kurzu CZK v ERM II podobný jako vývoj kurzu řecké drachmy. Obr. 1. Měnový kurs CZK/EUR
Obr.4. Měnový kurz GDR/EUR (ECU)
32 360 350
GDR/EUR (ECU)
CZK/EUR
31
30
29
28
340 330 320 310 300
27
290
II/00
X/99
XII/99
VIII/99
VI/99
IV/99
II/99
XII/98
X/98
VIII/98
IV/98
V/06
III/06
I/06
XI/05
IX/05
VII/05
III/05
V/05
I/05
XI/04
IX/04
VII/04
VI/98
280
26
Úrokový diferenciál nízký a klesající (Řecko – klesající, avšak s vyššími hodnotami) Obr.2. Úrokový diferenciál ČR
Obr.5. Úrokový diferenciál Řecko
Úrokový diferenciál (p. b.)
0,5
0
-0,5
-1
8
7
6
5
4
Devizové rezervy postupně rostly (snaha brzdit apreciační trend). Vyšší rozkolísanost řeckých rezerv.
II/00
XII/99
X/99
VIII/99
VI/99
IV/99
II/99
XII/98
X/98
VIII/98
III/06
V/06
I/06
XI/05
IX/05
VII/05
V/05
III/05
I/05
XI/04
IX/04
VII/04
VI/98
3
-1,5
IV/98
Úrokový diferenciál (p. b.)
1
Obr.6. Devizové rezervy Řecka
Obr.3. Devizové rezervy ČR 23
31
22 21
Rezervy (mld. USD)
Rezervy (mld. USD)
30 29 28 27 26
20 19 18 17 16 15 14 13 12
25
11
II/00
XII/99
X/99
VIII/99
VI/99
II/99
IV/99
XII/98
X/98
VIII/98
VI/98
V/06
III/06
I/06
XI/05
IX/05
VII/05
V/05
III/05
I/05
XI/04
IX/04
VII/04
IV/98
10 24
Závěr: apreciace kurzu CZK, případná revalvace, klesající úrokový diferenciál, růst devizových rezerv, nesvědčí o přítomnosti „značného napětí“ (zřejmě ani „určitého napětí“). ---------------------------------MF ČR a ČNB: „Vyhodnocení plnění ...“ (2006): Téměř 4 roky (2003 – 2006), maximální odchylky apreciační 10,3 %, depreciační 7,1 %. Hodnocení: „poměrně významné odchylky,“ není jisté, že by tento vývoj byl vyhodnocen jako „pohyb blízko centrální parity bez výrazného napětí.“ (poslední dva roky“ apreciační odchylky max. 10,3 %, depreciační1,6 %). Ve „Vyhodnocení plnění ...“ je aplikován „volnější“ přístup ECB. Aplikace „přísnějšího“ kritéria Komise se však jeví jako vhodnější: - ČNB jako prioritní autorita zaměřená na vývoj měnového kurzu používá ve svém samostatném materiálu (tedy nikoliv materiálu vytvořeném společně s dalšími autoritami) „přísnější“ kritéria Komise, konkrétně v modifikované podobě asymetrického fluktuačního pásma 2,25 % a 15 % s formulací o porušení apreciační hranice jako „více přípustném“; - také řada odborných studií pracuje právě s tímto asymetrickým kritériem, - zejména: podle čl. 122, odst. 2 Smlouvy rozhoduje (kvalifikovanou většinou) o zrušení výjimky Rada EU na návrh Komise, nikoliv na návrh ECB (i když ECB má jistě určitý formální i neformální vliv).
Literatura: Convergence Report. Commission of the European Communities 1998, 2000, 2006. Convergence Report. European Central Bank. 2000, 2006. Convergence Report. European Monetary Institute. 1998. Égert, B. – Kierzenkowski, R.: Asymmetric Fluctuation Bands in ERM and ERM II: Lessons from the Past and Future Challenges for EU Acceding Countries. William Davidson Institute WP 597, July 2003. Fourth report on the practical preparations for the future enlargeent of the euro area. Commission of the European Communities, 10. 11. 2006. Komárek, L. a kol.: Kurzové aspekty v procesu přistoupení České republiky k eurozóně. Praha, Studie NH ústavu Josefa Hlávky 1/2005. Kurzový mechanismus ERM II a kurzové konvergenční kritérium. ČNB 15. 7. 2003. Stanovisko Rady guvernérů Evropské centrální banky k problematice směnných kurzů v přistupujících zemích. ECB 18. 12. 2003. Strategie přistoupení České republiky k eurozóně. Společný dokument vlády ČR a ČNB. 30. 9. 2003. Třetí zpráva o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny. Komise Evropských společenství, 22. 6. 2006 Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Společný dokument MF ČR a ČNB schválený vládou ČR 25. 10. 2006.
