Vltava z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny
1
2
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis
3
Ráda bych na tomto místě poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce panu ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení, konzultace a pomoc při zpracovávání této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za jejich podporu. 4
© 2014 Michaela Balážová 5
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Vltava
z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny bakalářská práce
Autor: Michaela Balážová Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2014 6
Abstrakt Balážová Michaela: Vltava z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce: ak. malíř Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 57 stran. Úkolem této bakalářské práce je vytvoření vodáckého zájezdu na řece Vltavě. V teoretické části se zabývám historií vodáctví na našich řekách, základními prvky techniky jízdy na kanoi spolu s bezpečností a nakonec i památkami v nejbližším okolí řeky. V praktické části vytvářím kompletní putování Z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny včetně prodloužené varianty zájezdu do Boršova nad Vltavou.
Klíčová slova vodáctví, zájezd, kanoe, řeka, říční kilometr, obtížnost, Vltava, tábořiště, kalkulace
Abstract Balážová, Michaela: Vltava from Vyšší Brod to Zlatá Koruna. Bachelor thesis. The College of Polytechnics Jihlava. Supervisor: academic painter Vladimír Netolička. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2014. 57 pages. The aim of this bachelor thesis is to organize a paddling tour on Vltava river. In the theoretical part I describe history of paddling on Czech rivers, the basics of paddling technique together with the safety precautions and finally also the sights located in the immediate neighbourhood of the rivers. In the practical part of the thesis I design the complete tour plan from Vyšší Brod to Zlatá Koruna including an extended tour variant to Boršov nad Vltavou.
Key words canoeing, tour, canoe, river, river kilometre, difficulty, Vltava, camp, calculation
7
Předmluva Hlavním důvodem, proč jsem se rozhodla zpracovat bakalářskou práci na toto téma, je můj vztah ke sportu a také vztah k přírodě a památkám. Vybrala jsem si řeku Vltavu, jako jedno z nejhezčích míst, kde se může provozovat vodáctví skoro po celý rok. Je to díky regulaci vody Lipenskou přehradou, což je oproti jiným českým řekám opravdu výhoda. Když je déle sucho, přehrada vodu vypouští, pokud je deštivo, voda je zadržována. Tudíž je skoro vždy optimální množství vody. Nejlepší je vyrazit na Vltavu rovnou z jara, kdy je na řece méně vodáků a můžeme obdivovat všechnu tu krásu bez rušení neukázněných vodáků, kteří se přišli na řeku pouze pobavit nebo přímo společensky unavit. Pokud nechceme, aby se na nás lepily lodě zezadu i zepředu a před jezy nebyly kolony, tak je opravdu lepší období prázdnin vynechat. Přes léto je Vltava jedna z nejnamáhanějších řek, kde za jeden víkend v červenci tu projede třeba i 5000 lodí. Na podzim je Vltava opět klidnější a pro opravdové milovníky vody a krás okolí vhodnější. Sama jsem popisovanou trasu absolvovala na podzim a musím uznat, že i když nebyla žádná parna (někteří ze skupiny i tak spali pod širákem), tak tam bylo krásně.
8
Obsah Abstrakt.............................................................................................................................7 Předmluva..........................................................................................................................8 Seznam obrázků a tabulek...............................................................................................11 1 Úvod a cíl práce........................................................................................................ 12 1.1 Úvod.................................................................................................................. 12 1.2 Cíl práce ............................................................................................................ 14 2 Teoretická část ......................................................................................................... 15 2.1 Historie vodáctví v Čechách .............................................................................. 15 2.2 Základní technika jízdy na kánoi ........................................................................ 16 2.2.1 Záběry na lodi ............................................................................................. 17 2.2.1 Řízení lodi na stranu háčka ......................................................................... 19 2.2.2 Řízení lodi na stranu zadáka ........................................................................ 19 2.3.2 Záchrana ..................................................................................................... 22 2.3.3 Obtížnost řek............................................................................................... 23 2.4 Kulturní památky v okolí řeky ........................................................................... 24 2.4.1 Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě ......................................................... 24 2.4.2 Hrad Rožmberk ........................................................................................... 25 2.4.3 Český Krumlov ........................................................................................... 27 2.4.4 Hrad Dívčí Kámen ...................................................................................... 27 2.4.5 Klášter ve Zlaté Koruně .............................................................................. 28 3 Praktická část ........................................................................................................... 30 3.1 Údaje o Vltavě ................................................................................................... 30 3.2 Jezy na Vltavě v úseku Vyšší Brod – Boršov nad Vltavou ................................. 31 3.2.1 Vyšší Brod – Rožmberk nad Vltavou (10,5 km) .......................................... 32 3.2.2 Rožmberk nad Vltavou – Český Krumlov (23 km) ...................................... 32 3.2.3 Český Krumlov – Zlatá Koruna (17 km) ..................................................... 33 3.2.4 Zlatá Koruna – Boršov ................................................................................ 34 3.3 Návrh putování .................................................................................................. 36 3.3.1 Vltava z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny .................................................... 36 3.3.2 Prodloužení putování do Boršova nad Vltavou ............................................ 38 3.3.3 Časový harmonogram: ................................................................................ 39 9
3.3.4 Kalkulace nákladů na putování na vodě:...................................................... 40 4 Závěr ........................................................................................................................ 45 Seznam použité literatury................................................................................................47 Seznam příloh..................................................................................................................49
10
Seznam obrázků a tabulek Obr. č. 1: Názvosloví jezu, Zdroj: http://www.nebezpecnejezy.cz/nazvoslovi.aspx ...... 22 Obr. č. 2: Hrad Rožmberk, Zdroj: vlastní ..................................................................... 25 Obr. č. 3: Zámecký rybník, Zdroj: vlastní .................................................................... 26 Obr. č. 4: Zámecká zahrada, Zdroj: vlastní .................................................................. 27 Obr. č. 5: Klášter Zlatá Koruna, Zdroj: http://www.ckrumlov.info/img.php?img=6521&LANG=cz ......................................... 29 Obr. č. 6: jez Dolní Mlýn, Zdroj: vlastní ...................................................................... 34 Obr. č. 7: Mapka jezů na Vltavě, Zdroj: http://www.surfsport.cz/pujcovnalodi/jednodenni-vylety/11/ ........................................................................................... 35 Tab. č. 1 Zdroj: http://www.hrad-rozmberk.eu/vstupne/ ............................................... 26 Tab. č. 2 Zdroj: http://www.hrad-rozmberk.eu/navstevni-doba1/ ................................. 26 Tab. č. 3, Zdroj: http://www.divcikamen.cz/navstevni-doba-a-vstupne/ ....................... 28 Tab. č. 4,5, Zdroj: http://www.klaster-zlatakoruna.eu/vstupne/ .................................... 29 Tab. č. 6: Zdroj: http://reky.vodaci.org/vltava .............................................................. 31 Tab. č. 7: Zdroj: http://www.raft.cz/obtiznost.aspx ..................................................... 31 Tab. č. 8: Harmonogram, Zdroj: vlastní ....................................................................... 40 Tab. č. 9: Zdroj: http://vltava.putzer.cz/ceniky ............................................................. 41 Tab. č. 10, Zdroj: vlastní.............................................................................................. 43
11
1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Řeku Vltavu jsem zvolila proto, že je to jedna z nejznámějších řek, na kterých je provozována vodní turistika a určitě je to hlavně díky množství památek v okolí a krásné přírodě. Úsek, o kterém budu psát, začíná ve Vyšším Brodě a končí ve Zlaté Koruně, jak již vyplynulo z názvu celé práce. Na kánoích a kajacích je možné splout i horní tok Vltavy z Lenory do Nové Pece. Protože zde Vltava protéká Národním parkem Šumava, vztahuje se na tento úsek řada omezení. Mezi ně patří, že splouvat tento úsek lze pouze v určitém období za podmínek stanovených vyhláškou NP Šumava (které lze nalézt na webových stránkách) a pro splouvání úseku Soumarský Most - Pěkná je nutné se zaregistrovat a uhradit menší poplatek Národnímu parku. Také je zde zakázán výstup na břeh mimo povolená místa. Protože zde řeka meandruje, není při vyšším stavu vody vhodná pro začátečníky a to je jedním z důvodů, proč plavbu zahajuji až ve Vyšším Brodě. Po splutí Teplé Vltavy by také mohl nastat problém při přepravě lodí přes vodní nádrž Lipno. V teoretické části se nejprve snažím odkrýt důležité body v historii vodáctví na našich řekách a podívat se k počátkům výletů na vodu. Poté bych pokračovala základní technikou jízdy na kánoi, kde budou popsány kroky od nasednutí na loď, po různé techniky záběrů, které mohou napomoci při řízení a manipulování s lodí. Je dobré mít tyto informace při prvním výletu na vodu, ale důležitějším krokem je převést teorii do praxe, a na klidné vodě si vše před vyplutím vyzkoušet. To je rovněž základním krokem k bezpečnosti na lodi, která bude zmíněná v následujícím textu společně se záchranou při případném převržení lodi. Znát základní prvky záchrany je nejdůležitější pro instruktora nebo vedoucího skupiny, ale pokud jede parta lidí na vodu sama, tak je to důležité pro každého z nich, aby nedošlo k tragické události. Každý určitě dobře ví, že se na našich, byť celkem klidných vodách, utopilo už mnoho lidí. Na závěr teorie bych zařadila památky, které jsou v okolí řeky a stojí za to je v rámci výletu navštívit nebo se k nim alespoň podívat zvenčí. Já sama jsem navštívila zahrady zámku v Českém Krumlově a následně i zámek, také jsem absolvovala večerní prohlídku kláštera ve Zlaté Koruně a v neposlední řadě jsem si prohlédla i zříceninu Dívčí Kámen. Vřele doporučuji navštívit tyto krásné památky. 12
Pokračovala bych praktickou částí, kde nejprve uvedu údaje o řece, včetně její kilometráže nebo popis konkrétních jezů na úseku, kde se bude putování konat. To vše bude zpracováno jako praktická příprava pro vedoucího zájezdu. Nakonec vytvořím putování Z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny, které bude na tři dny s možností prodloužit si toto putování o jeden den do Boršova nad Vltavou a projet si tak krásnou přírodou bez civilizace. Obě varianty budou obsahovat celkovou kalkulaci a konečnou cenou, za kterou by bylo možné putování na vodě absolvovat. Výsledkem mé práce bude tedy kompletní příprava putování, včetně praktické přípravy před samotným putováním pro vedoucího či instruktora skupiny. V praktické části rovněž okrajově zmíním CK nebo organizace, které pořádají vodácké zájezdy. Předpokládám, že v České republice není mnoho cestovních kanceláří, které by takovéto putování nabízely se vším všudy za souhrnnou cenu, proto bych chtěla vytvořit nový produkt, který by mohly CK nabízet a prodávat. O samotné Vltavě bylo napsáno mnoho literatury, je natočený i dokument v rámci cyklu Hledání ztraceného času - Vltava v obrazech. Tato série dokumentů má 86 dílů a postupuje od pramene řeky až k jejímu soutoku s Labem. V cyklu můžeme vidět jak staré filmové záběry a fotografie, tak i záběry ze současnosti. Celou sérii moderoval Karel Čáslavský, který ji vytvořil společně s Pavlem Vantuchem. I na naší škole bylo již o vodní turistice napsáno několik prací. Jde o bakalářské práce: Model Komplexního zajištění kurzu vodní turistiky pro potřeby katedry sportů VŠPJ od Michala Sládka a to stejné téma i od Petry Svatoňové, oba dva ve své práci porovnávali tři různé řeky z hlediska vhodnosti pro uspořádání kurzu pro VŠPJ. Zpracování programu týdenního kurzu zaměřeného na vodní turistiku a rafting od Barbory Mackové, která se zabývala řekou Lužnicí, na které plánovala školní kurz. Model komplexního zajištění pětidenního kurzu vodní turistiky na řece Sázavě pro potřeby VŠPJ a CK od Kláry Drnovské, která plánovala kurz na řeku Sázavu.
13
1.2 Cíl práce Jak jsem již zmínila v úvodu, hlavním cílem práce je vytvoření vodáckého putování pro 24 osob se dvěma instruktory, které se bude konat z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny s možností druhé varianty prodloužit si sjezd do Boršova nad Vltavou. Vodácké putování bude obsahovat celkovou kalkulaci nákladů, včetně ubytování v kempech. Dalším bodem je příprava vedoucího skupiny vodáků, což zahrnuje praktické informace o řece.
14
2 Teoretická část 2.1 Historie vodáctví v Čechách Začátky vodáctví se datují zhruba od druhé poloviny 19. století. Právě do tohoto období spadají počátky rekreační plavby. Začaly vznikat „sandolíny“ a „maňasy“, což byly předchůdci pramic a kajaků. První kanoe vplula na české vody v roce 1875, kdy ji koupil lékárník Ferdinand Zinke od anglických handlířů, ještě společně se závodními koňmi. Toto byla na delší dobu jediná kanoe v Čechách. Další kanoe nechal přivézt z Kanady roku 1910 Josef Rossler - Ořovský, jehož jméno je známé hlavně z lyžování (první pár lyží v Čechách). Po roce 1910 se začínají vyrábět první české kanoe, které postupně vytlačují z řek ostatní lodě (maňásky a veslice). Rozvoj kanoistiky probíhá hlavně mezi skauty a v Klubu českých turistů. V roce 1913 založil Josef Rossler Ořovský v kavárně u Karla IV. Svaz kanoistů Království Českého. Po vzniku Československa se kanoistika začala rozvíjet rychlým tempem. Oblíbená byla jak ve sportovních formách, tak v rekreačních. Rozvíjela se vodní turistika, byly založeny tábořiště, a také byly pořádány první závody maratónského charakteru. Jezdilo se Záhoří-Chuchle, České Budějovice - Praha, Cholín - Praha a mnoho dalších. Velkým krokem v turistice byl rozvoj skládacích kajaků. Vodáci byli osvobozeni od vozidel s vlekem a tím se jim zpřístupnily nové, technicky náročnější a hůře přístupné toky. Pořádají se závody, slalomy, dálkové jízdy. V roce 1936 se vydává se první souborná vodácká kilometráž českých řek, ing. Vratislav Teklý, 112str., obsahuje 41 řek vč. jejich kilometráží a popisů. Rozvoj vodáctví šel také ruku v ruce s trampingem. Trampové, poloorganizované hnutí dobrodruhů, měli k přírodě nejblíže. Mnoho osad leželo přímo na řekách. Trampové na kanoích procestovali celou tehdejší republiku. Ve druhé polovině 20. století představovalo sjíždění řek opět formu útěku do přírody, kde v rámci vodácké komunity vznikaly vřelejší vztahy, než jaké panovaly v tehdejší společnosti. Čeští vodáci se podíleli i na odvážných experimentech, jako je rafting a sjíždění stále obtížnějších vodních toků.
15
Za dob normalizace nastoupila "nová vlna trampingu" a s ní opět ruku v ruce vodácká turistika. Útěky do přírody byly jediným řešením, jak se schovat před všudypřítomnou totalitou. Navíc nebylo jednoduché cestovat mimo rámec východního bloku. Proto se obnovovaly vodácké oddíly a kluby. Začaly se jezdit české poháry vodáků, na kterých se setkávali lidé z celého tehdejšího ČSSR. Vodáci se chtěli hlavně bavit a to nejenom sportem, ale i společensky a v přírodním prostředí. Na tehdy laminátových kajakách, kanoích i pramicích zaplavili vodáci celou republiku. Dokázaly na křehkých laminátových lodích splout cokoliv. Na co nestačila laminátka, tam se plulo na "raftu", což byl upravený vojenský nafukovací člun zvaný "Matylda". [Jančar, 2004, str. 7-9], (1)
2.2 Základní technika jízdy na kánoi Nejprve bych zmínila, že při plavbě na kanoi se používá pádlo, nikoli veslo, které se na rozdíl od pádla opírá o okraj lodi, a této lodi potom říkáme veslice. Pádlo se drží volně v ruce. Kanoe může být obsazena buď jedním členem, u kterého se říká, že jede v „singlu“ nebo dvěma členy, u kterých se potom říká, že jedou v „doublu“. U jízdy v „doublu“ se vodák sedící vepředu, nazývá háček a vodákovi, který sedí vzadu, se říká zadák (kormidelník, kotrč). Háček je motorem lodi a jeho hlavním úkolem je pádlovat vpřed nebo může pomáhat zadákovi řídit, ale pouze podle jeho povelů (nesmí sám řídit loď). Řízení má na starost zadák, který je zodpovědný jak za správný směr plavby, tak za bezpečnost posádky. Zadák by měl být pokud možno zkušenější z té dvojice. Pokud jde o rozsazení vodáků na kanoi, tak oba dva sedí co nejblíže lubu (boku), na straně, na které pádlují. Sezení v lodi by mělo být pevné, ale nikoli strnulé. (2) Nošení Způsob nošení kanoe je závislý na tvaru lodi, což znamená, že pokud není kanoe na nošení nijak zvlášť upravena, nosí se ve dvojici dnem dolů. Kanoi s pevnou palubou nosíme obvykle za držáky na špičkách lodi nebo za límce na protilehlých stranách. Na delší vzdálenost je lepší vzít kanoi ve dvojici na protilehlých ramenech. Laminátová loď se může táhnout na měkčím terénu za nadnesenou špičku.
16
Nastoupení Loď by měla být u břehu, špičkou proti proudu. Zadák přidržuje loď za lub, límec nebo přední úchyt. Háček nastupuje na loď první – stoupne do středu lodi, uchopí oběma rukama luby, rukou, kterou má blíže břehu drží pádlo, poté vstoupí druhou nohou do lodi a zaklekne nebo usedne na sedačku. Po usednutí háčka do lodi nastupuje zadák stejným způsobem a háček přitom udržuje loď u břehu Sed a klek Na klidných tocích v kánoi sedíme. V těžších terénech klečíme, neboť klek zvyšuje stabilitu lodi snížením jejího těžiště. Vystupování z lodi Po zastavení lodi přídí proti proudu háček podrží loď u břehu, může použít pádlo. První vystupuje zadák. Rukama se podrží lubů, postaví se v lodi, jednou nohou vstoupí na břeh, a touto nohou přitahuje loď ke břehu. Poté přenese váhu těla na tuto nohu a vystoupí z lodi druhou nohou. Pádlo neházíme na břeh, ale necháme ho v lodi, nebo ho podržíme v rukou (může se použít jako opora při vystupování).
2.2.1 Záběry na lodi Základní záběr vpřed Poháněcí záběr lodi, který provádí většinou háček – slouží jako výchozí záběr k provedení dalších prvků. Pádlo uchopíme jednou rukou za hlavici a druhou rukou ve výšce 15 cm nad listem tak, že palec objímá žerď proti ostatním prstům. Sedíme uvolněně, trup držíme zpříma. Pádlo ponořujeme do vody kolmo celým listem, tažení pádla končíme v úrovni těla. List pádla se vynoří za tělem. K dalšímu záběru je pádlo vedeno vzduchem vpřed, těsně nad hladinou. Celý záběr provádíme plynule. Řídící záběr zadáka Zadák v poslední třetině základního záběru táhne pádlo po lubu, v konci záběru obrátí list záběrovou stranou k lodi, kováním vzad a zapáčí zatažením vyšší paže dovnitř.
17
Nižší ruka přidržuje pádlo u lubu. Sílu zapáčení volíme podle potřeby. Háček, který udává rytmus záběrů, musí pádlovat tak, aby dovolil zadákovi provedení prvku. Vylehnutí na pádlo Tento prvek má hlavně stabilizační význam, avšak působí na loď složkou brzdící a řídící. Používá se za jízdy ve velkých vlnách, jak u háčka, tak u zadáka. Prvek se provádí tak, že se v mírném předklonu vysune pádlo mírně šikmo vzad nad vodu, co nejdále od lodi, plocha přední strany listu pádla se položí na vodu, přední strana listu by měla být mírně zdvižena, aby pádlo nezajelo pod hladinu vody. Váha těla se částečně přenese na pádlo, ale žerď pádla se neopírá o lub. Brzdění lodi z klína Používá se pro zastavení lodi v kterémkoli terénu. Jde o výchozí prvek pro jízdu vzad. Vychází z jízdy vpřed základními záběry. Je prováděn oběma jezdci. Zastavení lodi provedeme z tohoto základního záběru tak, že v okamžiku, kdy je loket nižší paže u boku jezdce, zastaví jezdec pohyb pádla (prudce). Loket nižší paže je přisunut k tělu. Vyšší paže se sníží tak, aby hloubka ponoru pádla odpovídala terénu. V mělčích řekách brzdíme loď pádlem zasazeným šikmo do vody, při větší hloubce řeky může být pádlo zasazeno kolmo. Žerď pádla se opírá o lub. Zpětný záběr z klína Používá se pro jízdu vzad. Po zabrzdění lodi se přechází v jízdu vzad. Tento záběr provádí oba jezdci. Pádlo zasazujeme do vody v úrovni boku, nižší paže má loket za tělem, tlačí pádlo vpřed, vyšší paže nepatrně přitahuje hlavici. Tělo přechází do hlubokého předklonu zároveň s tlačením pádla vpřed. Pohybem těla jednak zesilujeme záběr, jednak odlehčujeme záď, což má význam při řízení lodi. Řízení lodi tímto záběrem při jízdě vzad se provádí odlišně. Háček, který při jízdě vzad přebírá řízení lodi, používá zpětný záběr se zapáčením. Zadák při řízení lodi vzad používá zpětný záběr odtlačovací.
18
2.2.1 Řízení lodi na stranu háčka Malé přitažení Používá se při menší změně směru. Provádí oba jezdci. Oba jezdci v normálním tempu záběrů zasazují pádlo asi 20 až 40 cm od lubu vnitřní hranou pádla, šikmo vpřed. Záběr táhnou směrem k tělu. Záběrová strana je přivrácena šikmo k lodi. Velké přitažení Používáme je při větší změně směru jízdy. Háček zasazuje pádlo co nejdále stranou těla. Pádlo je nastaveno tak, aby na záběrovou plochu pádla nabíhala voda. V další fázi záběru se táhne pádlo obloukem k lodi. Čím více chce jezdec přitáhnout, tím více se natáčí trupem do strany a vytahuje z lodi. Zavěšením na pádlo se odlehčí loď a stane se pohyblivější. Zadák tento prvek neprovádí. Loď se naklání na stranu háčka. U tohoto cviku je nejvhodnější klek na obou kolenou s pevným uchycením stehen.
2.2.2 Řízení lodi na stranu zadáka Záběr od lodi Používá se pro pomalejší změnu směru jízdy, je vhodný pro málo hluboké toky. Háček natočí záběrovou stranu listu pádla od lodi, zasadí je u špičky lodi těsně u lubu a zabírá obloukem od lodi. Váhu těla přenáší co nejvíce na pádlo. Zadák zabírá kratším záběrem pod loď. Záběr přes ruku Tento záběr se užívá při řízení lodi na stranu zadáka. Používá se především v mělčích tocích. Provádí oba jezdci. Záběr provádí jezdec, aniž by měnil držení pádla. Přetočí trup na druhou stranu lodi, list pádla přenese ze záběrové na opačnou stranu, zasadí pádlo do vody šikmo vpřed co nejdále od lodi záběrovou stranou pádla směrem k boku lodi. Je výhodné posunout držení pádla nižší paži poněkud výše po žerdi. Voda nabíhá na list pádla a otáčí loď. 19
Jezdec se na pádlo zavěšuje a naklání loď dovnitř obratu. Přitom je nutné si uvědomit, že velikost náklonu musí být úměrná síle působící na list pádla a že náklon musíme zrušit v okamžiku ukončení tlaku vody na pádlo. V této fázi nemá totiž jezdec možnost udržet dále stabilitu lodi v náklonu a mohlo by dojít, k převržení. Zpětný záběr obloukem od lodi Používá jej zadák při řízení lodi za jízdy nebo na místě. Tohoto záběru užívá zadák v kombinaci se záběry háčka od lodi, odtlačovacím záběrem na lubu a přiložením pádla k lubu. Vyšší paží natočí pádlo přední stranou listu od lodi a zasadí těsně u boku lodi za tělem. Potom zabírá obloukem od lodi. Váha těla spočívá co nejvíce na pádle. Záběr k lodi Tak jako předchozí, používá se záběr k lodi k jejímu posunování bokem za klidu. Provádí jej oba jezdci. Záběr začíná zasazením pádla vedle sebe na úrovni těla a co nejdále od lodi. Tělo je vykloněno z lodi a loď mírně nakloněna na stranu posunu. Pádlo přitahujeme k lodi. U lodi vytahujeme pádlo z vody. Znovu se vykloníme a zasazujeme pádlo do vody. Při tomto prvku se loď střídavě naklání a narovnává. Druhý jezdec provádí opačný prvek odtlačovací, což je zpětný záběr obloukem od lodi. Odtlačovací záběr po lubu Používá se k bočnímu posunu lodi z ruky jezdce. Pádlo přidržujeme ve svislé poloze u lubu lodě. Střídavým tlačením pádla vpřed a tažením vzad se současným natáčením listu v úhlu přibližně 45° k podélné ose lodi v odtlačovací poloze dosáhneme značného odtlačovacího účinku. Bidlování pádlem Používá se v mělkých vodách, kde není možné používat normální prvky, jako jsou záběry poháněcí a řídící. Provádí se tak, že opřeme pádlo listem o dno a tlačíme loď, kam potřebujeme a to buď vpřed, nebo do stran. Důležité je místo, kde je pádlo zasazeno, neboť podle toho 20
můžeme loď odstrkávat. Po provedení jednoho záběru, zasadíme pádlo na další místo a opět pokračujeme se záběrem. [Špaček, Mrzena, Vít, 1990, str. 14 - 21] Samozřejmě podle příručky se určitě nikdo pádlovat nenaučil. Hlavně to chce vyzkoušet přímo na řece nebo je možné se například přihlásit do vodácké školy. Důležité je také umět použít ostatní vodácké vybavení, správně se posadit do lodi a zapnout si plovací vestu (jinak by byla k ničemu). Abychom si uchránily osobní věci, musíme ovládat i správné uzavření loďáku. Základním pravidlem je, že by loď nikdy neměla na vodu vyplouvat sama, vždy s kamarády nebo jinou skupinou – s tím souvisí také bezpečnost na vodě.
2.3 Bezpečnost na řece Měli bychom vědět, že voda je vždy silnější než člověk. Proto bychom se měli důkladně připravit a vyzkoušet si své znalosti a dovednosti na lehkých vodách (nikoli na prudkých tocích). Znalost plavání a plovací vesta by měly být samozřejmostí. Základem bezpečnosti je dostatek informací o toku, který chceme sjíždět a podle toho zvolené potřebné vybavení (vesta, přilba, neopren, házecí pytlík, vhodné oblečení a také vhodnou obuv, aby nedošlo k poranění nohou). Na místech, kde si nejsme jisti, loď raději přeneseme po břehu. Lodě se nejčastěji přenáší u jezů, kde mohou číhat různá nebezpečí.
2.3.1 Jezy Jezy jsou umělou překážkou v toku řeky, kterou postavil člověk. Některé jsou bezpečné, jiné nebezpečné. Nebezpečí můžeme hledat při nízkých stavech řeky v pevných částech stavby. Z betonu může koukat kus larsenu, nebo ocelového drátu. Může se stát, že se zachytíme nohou v nečekané díře. Pod jezem se může nacházet větší množství kamene, často ostrého lomového. Je problém, že pod vodu nevidíme, takže musíme dobře "číst" a předvídat. Chce to jisté zkušenosti. Při vysokých vodních stavech nás většinou nezajímá samotné těleso jezu, ale voda. Pod jezy se může často tvořit nebezpečný vodní válec. Jezy jsou dokonce často konstruované tak, aby se pod nimi vodní válec tvořil. Voda, která dopadá "natvrdo" dopadající plochu neustále omílá. Voda, která dopadá do hlubokého vývařiště, těleso jezu tolik neomílá, tudíž je to pro stavitele mnohem výhodnější řešení. Při normálním, nebo nízkém stavu 21
vody je vývařiště mělké a nemá sílu. Ale stačí kolikrát jenom pár kubíků průtoku navíc a jez má "tah". Nejrychleji reagují na nižší zvednutí hladiny tzv. tiché válce. Nezkušený vodák často nepozná nebezpečí a do takového jezu se vydá. Jaké je pak jeho překvapení, když se mu příď plavidla propadne do provzdušněné vody a on je najednou obětí tichého válce. Klasický válec, který najdeme pod většinou jezů, poznáme i po sluchu. Je vidět, jak se voda vrací a s sebou si nese velké množství předmětů. Běhá nám mráz po zádech. Pokud si nejsme jisti, zda se opravdu jedná o válec zabiják, můžeme zkusit vhodit větší klacek do proudu a počkat si, zda ho vývařiště pustí. Za opravdu vysokých stavů se pod jezy drží celé kmeny stromů. Válec je kolikrát tak silný, že strom dokáže na moment znovu postavit, aby ho po chvíli znovu uchvátil do nekonečného točivého tance. V takových válcích končí mnoho životů.[1]
Obr. č. 1: Názvosloví jezu, Zdroj: http://www.nebezpecnejezy.cz/nazvoslovi.aspx
2.3.2 Záchrana Pokud dojde k převrhnutí lodi, nejdůležitější je zachovat klid. Člověk pod vodou vydrží s dechem minimálně 20 – 30 sekund. Na klidné vodě, stejně jako v peřejích se většinou několikrát vynoříme a můžeme se nadechnout. Pokud jsme tedy ve vodě, nejprve zhodnotíme, pokud je to možné, situaci a poté se snažíme dostat ke břehu. Pokud je loď vybavená proti převržení, tak poplave sama, a my na sobě máme vestu, která nám pomůže. Při plavání v řece, nebo pokud nás unáší proud, musíme být vždy nohama 22
napřed, můžeme tak tlumit případné nárazy do kamenů nebo jiných překážek. Převrženou loď uchopíme za jednu ze špiček a doplaveme s ní ke břehu – loď by se na cestu neměla vydávat sama a totéž platí pro pádlo (bez něj bychom nemohli loď ovládat). Až se dostaneme na břeh, vylijeme z lodi vodu. Pokud máme na lodi další věci, měli bychom je mít přivázané, jinak taky mohou odplavat či se potopit a nemusíme se s nimi už shledat. Jakmile jsme na divoké či prudčeji proudící vodě, možnost převržení se zvyšuje. Na místech, kde nelze pomoci z druhé lodi, je nutné pomoci ze břehu. To platí i pro překonávání jezů. Pokud se loď převrhne na místech, kde není možné pomoci z vody, je možné ze břehu použít házecí záchranný pytlík, což je plovoucí lano o délce většinou 15 – 20 metrů v plovoucím vaku. Když házíme pytlík, musíme nejprve upozornit křiknutím, aby s tím ten ve vodě počítal, a my musíme být připraveni na trhnutí a tah lana, abychom sami neskončili ve vodě. Házecí pytlík nepoužijeme, pokud je dotyčný v bezvědomí. Tam už zbývá uvázat se pomocí speciálního úvazku a vydat se pro něj do vody – do tohoto by se rozhodně neměl pouštět laik bez tréninku.
2.3.3 Obtížnost řek Každá řeka je z vodáckého pohledu zařazena do stupnice obtížnosti. Ty nejjednodušší toky, vody stojaté nebo pomalu tekoucí, jsou označovány ZW, což vychází z německého slova Zahmwasser. Proud řeky nebývá silný, ale v některých případech může táhnout do vrboví na březích. Zde bychom měli znát základní záběry na lodi a umět doplavat s lodí ke břehu. Minimálně děti by měli mít plovací vestu, jelikož do 15ti let je to povinné. Po ZW následují stupně divoké vody WW I – WW VI, což je odvozené z německého slova Wild Wasser. Tyto stupně označují tyto úseky: úsek lehký (I), mírně těžký (II), těžký (III), velmi těžký (IV), extrémně těžký (V), a hranici sjízdnosti (VI). O obtížnosti řeky se budu konkrétněji zabývat v praktické části. [Jančar, 2004, str. 15 - 17]
23
2.4 Kulturní památky v okolí řeky 2.4.1 Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě Cisterciácký klášter byl založen Rožmberky v roce 1259 a dávno už není určen jen pro mnichy žijící podle řehole sv. Benedikta. Návštěvníkům je přístupný klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, mnišský chór, hlavní oltář, kaple, filosofický či teologický sál. Otevírací doba v období květen - září: pondělí
zavřeno
úterý - sobota
9:30 – 11:30, 12:30 – 17:00
neděle
12:30 – 17:00
Vstupné: Cena: 95 Kč Snížená cena: 75 Kč Časová náročnost: 2,0 hodiny (3) Cisterciácké opatství ve Vyšším Brodě patří mezi nejkrásnější dochované kláštery v Čechách. Bylo založeno v červnu roku 1259 Vokem z Rožmberka. Mělo sloužit jako duchovní ústav, kde probíhaly nepřetržité modlitby za spásu duší rodu Rožmberků a zároveň jako pohřebiště pro příslušníky tehdy nejmocnějšího panského rodu v Českých zemích (je zde pohřbeno deset generací rodu). V neposlední řadě mělo také hospodářský a strategický význam opevněného kláštera jako správního centra, využitelného i k obranným účelům. (4) Nyní v klášteře žije komunita cisterciáků, kteří objekt postupně rekonstruují. Za návštěvu stojí klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl dostavěn ve 14. století a k vidění zde jsou čtyři kaple, jeden hlavní oltář a osm vedlejších. V rámci areálu kláštera je možné navštívit poštovní muzeum. Expozice zachycuje dějiny poštovnictví v Čechách, na Moravě a Slezsku a nechybí ani zmínky o historii evropské. Chloubou vyšebrodské pobočky muzea je největší sbírka historických 24
poštovních kočárů a vozů, které pocházejí z 19. století. Dále jsou k vidění historické stejnokroje či staré poštovní štítky.
2.4.2 Hrad Rožmberk Hrad pocházející z poloviny 13. století patří mezi nejstarší hrady Vítkovců, předchůdců jednoho
z nejvýznamnějších
českých
šlechtických
rodů
-
Rožmberků.
Jedná
se o komplex původně dvou rožmberských hradů tzv. Dolní hrad a Horní hrad, z něhož se zachovala pouze kamenná hláska zvaná Jakobínka. Horní část byla později upravena na letní šlechtické sídlo. Rovněž Dolní hrad prošel několika přestavbami, z nichž nejvýznamněji ovlivnila podobu hradu renesance a konečně styl anglické novogotiky. V 19. století byla tato část posledními majiteli – rodem Buquoyů přeměněna v romantické muzeum přístupné veřejnosti, jehož interiér dnes doplňují cenné sbírky obrazů, zbraní, nábytku, porcelánu a skla. V Rožmberské síni je portrét Bílé paní Perchty z Rožmberka, která se zde podle pověsti zjevuje. [2]
Obr. č. 2: Hrad Rožmberk, Zdroj: vlastní
Prohlídka představuje procházku sedmi staletími pod dohledem dávných obyvatel hradu, kteří na návštěvníky shlížejí ze svých portrétů. Dále jsou k vidění sbírky starožitného nábytku, obrazů, porcelánu a zbraní. Zájemci se rovněž mohou vypravit na večerní a noční prohlídky s Bílou paní, případně na prohlídku katovny s muzeem hrdelního soudnictví. [Obůrková, 2006, str. 33] 25
Ceník vstupného pro sezónu 2014 Český výklad
dospělá osoba
rodinné vstupné děti (od 6 let) senioři 2 dospělí studenti, ZTP (starší 65 let) +max. 3 děti
Hlavní trasa 1 100 Kč Buqoyské sbírky
60 Kč
70 Kč
260 Kč
Trasa 2 90 Kč Soukromé pokoje
60 Kč
70 Kč
240 Kč
Trasa 1 + 2
170 Kč
110 Kč
130 Kč
Věž
40 Kč
40 Kč
40 Kč
Dětský okruh (pro školy)
80 Kč
50 Kč
Katovna muzeum hrdelního soudnictví
20 Kč* 50 Kč
10 Kč* 30 Kč
Zapůjčení + AUDIO-GUIDE 48 Kč
10 Kč* 30 Kč
+ 48 Kč
+ 48 Kč
Tab. č. 1 Zdroj: http://www.hrad-rozmberk.eu/vstupne/
* cena za vstupné do katovny při zakoupení vstupenky také na hlavní prohlídkovou trasu Návštěvní doby v létě 2014 měsíc
Úterý - pátek
Soboty, neděle, svátky
ČERVEN
9.00 - 16.30*
9.00 - 16.30*
ČERVENEC
9.00 9 17.00*
9.00 - 17.00*
SRPEN
9.00 - 17.00*
9.00 - 17.00*
ZÁŘÍ
9.00 - 15.30*
9.00 - 15.30*
Tab. č. 2 Zdroj: http://www.hrad-rozmberk.eu/navstevni-doba1/
26
2.4.3 Český Krumlov Jedno z nejkrásnějších měst České republiky s atraktivním okolím. Hlavním magnetem je hrad a zámek a renesanční městské jádro s úzkými středověkými uličkami, romantickými zákoutími a nespočtem památných budov, které reprezentují mnoho různých architektonických stylů. [Obůrková, 2006, str. 7] Státní hrad a zámek Druhý největší hradní a zámecký komplex v České republice patří k nejvýznamnějším památkám ve střední Evropě. Zámecká věž s celým areálem tvoří jednu z dominant města. Původně gotický hrad ze 13. stol. byl rozšířen ve 14. stol. a v 16. stol. renesančně přestavěn. V 17. a 18. stol. byly provedeny barokní a rokokové úpravy. Kromě zámeckých interiérů, k jejichž zhlédnutí máte na výběr ze dvou prohlídkových tras, se Vám nabízí zámecká věž, která je symbolem bohaté historie a výtvarné krásy Českého Krumlova, zámecké barokní zahrady ze 17. století nebo barokní divadlo, které je jedno z nejzachovalejších barokních divadel na světě. Na prvním zámeckém nádvoří se nachází zámecké lapidárium, v němž jsou vystaveny originály barokních soch ze zámeckého areálu. Od doby panování posledních Rožmberků jsou na zámku chováni medvědi. (5)
Obr. č. 3: Zámecký rybník, Zdroj: vlastní
Obr. č. 4: Zámecká zahrada, Zdroj: vlastní
2.4.4 Hrad Dívčí Kámen Zříceniny hradu Dívčí Kámen, zvaného též Maidštejn nebo Menštejn , jsou rozloženy na strmém skalnatém kopci na soutoku Vltavy s Kremžským potokem. Řadí se k nejrozsáhlejším zříceninám v České republice.
27
Hrad založili roku 1349 Rožmberkové a v jejich vlastnictví zůstal téměř po celou dobu své existence. V roce 1394 zde krátce věznila odbojná panská jednota krále Václava IV.. V 16. století se Petr Vok rozhodl sídlo dále neopravovat a od té doby byl hrad opuštěn a postupně zpustl. Již v letech 1541 se o Dívčím kameni zmiňují prameny, jako o pustém hradu. [Obůrková, 2006, str. 23] V prostorách hradu jsou pravidelně pořádány koncerty, historická, šermířská a divadelní vystoupení, středověké trhy, přednášky a výstavy. (6) Při návštěvě zříceniny je vybíráno vstupné: dospělí
40 Kč
studenti do 26 let, důchodci
30 Kč
děti od 6 do 15 let
20 Kč
děti od 4 do 6 let
10 Kč
Tab. č. 3, Zdroj: http://www.divcikamen.cz/navstevni-doba-a-vstupne/
2.4.5 Klášter ve Zlaté Koruně Opevněný cisterciácký klášter, který v meandru řeky Vltavy založil král Přemysl Otakar II., měl upevňovat královskou moc a čelit rozpínavosti rodu Rožmberků. Klášter byl založen roku 1263. Jméno tomuto místu dal trn z Kristovy Koruny, což byl dar francouzského krále Ludvíka IX. Svatého. Časem se Svatá trnová koruna (lat. Sancta Corona) změnila na Zlatou. V historii byl klášter zničen Vítkovci, v roce 1354 vyhořel, 1420 byl přepaden a vypálen husitskými vojsky. V roce 1785 byl klášter zrušen Josefem II. V roce 1940 za Protektorátu byl klášter zabaven gestapem a po válce pak zkonfiskován. Od roku 1945 je klášter přístupný veřejnosti. Je zde instalována výstava o životě mnichů. Dnešní podoba kláštera je výsledkem přestaveb v několika epochách, a v různých architektonických stylech. Jádrem kláštera je rajský dvůr, který je obklopený křížovou chodbou, k níž přiléhá kapitulní síň, refektář a chrám Nanebevzetí Panny Marie. Lákadlem je rovněž kaple Andělů strážných z roku 1350. V klášteře je možné prohlédnout si stálou expozici jihočeského písemnictví. (7), [Obůrková, 2006, str. 58]
28
I.TRASA - Prohlídka bývalého cisterciáckého kláštera s výkladem průvodce český výklad Dospělí
100 Kč
Děti (6-15 let), studenti, držitelé průkazů ZTP, České hostelové asociace
60 Kč
Senioři (nad 65 let), držitelé karty EUROBEDS
70 Kč
Rodinné vstupné (2 dospělí + max. 3 děti do 18 let)
250 Kč
II. TRASA - Stálá literární expozice (bez průvodce) Dospělí
60 Kč
Děti (6-15 let), studenti, držitelé průkazů ZTP, České hostelové asociace
40 Kč
Senioři (nad 65 let), držitelé karty EUROBEDS
50 Kč
Rodinné vstupné (2 dospělí + max. 3 děti do 18 let)
140 Kč
Tab. č. 4,5, Zdroj: http://www.klaster-zlatakoruna.eu/vstupne/
Obr. č. 5: Klášter Zlatá Koruna, Zdroj: http://www.ckrumlov.info/img.php?img=6521&LANG=cz
29
3 Praktická část Pro začátek bych nejprve zmínila organizace, které se zabývají řekou Vltavou. Některé z nich nabízejí již připravené zájezdy, jiné pouze zájezdy na objednávku. Jsou to například CK Povoda, CK Sport-s, vodácké a turistické centrum Honza, Cestovní Dům, e-cesty.cz nebo CK Cvok. Většinou jsou nabízeny zájezdy, které zahrnují pouze půjčení lodí, pojištění vodáckého vybavení a vodáckého instruktora. U některých je v ceně i poplatek za místo na stan v kempech a u e-cesty.cz je v ceně i polopenze. Ostatní je hrazeno samostatně. Většina z nich také nabízí školní vodácké kurzy na objednávku, které jsou sestaveny dle přání.
3.1 Údaje o Vltavě Řeka Vltava je nejdelší česká řeka, jejíž délka je 430 kilometrů, plocha jejího povodí činí 28 090 km2, z toho 27 006,7 km2 připadá na české území. Má dvě pramenné větve, ze kterých je za hlavní považována tzv. Teplá Vltava, která pramení na Šumavě, na východním úbočí Černé Hory, v nadmořské výšce 1172 m.n.m. Několik kilometrů od pramene se říčka nazývá Černý potok a až poté přejímá název Teplá Vltava. Druhou pramennou větví je tzv. Studená Vltava pramenící v Bavorsku. Od soutoku Teplé a Studené Vltavy poblíž obce Chlum se řeka nazývá již jen Vltavou. U města Mělník se Vltava v nadmořské výšce 156 m n. m. vlévá do Labe, jež po průtoku Německem ústí do Severního moře. (8) Vodácká kilometráž Služby půjčoven se týkají pouze přivezení a odvezení lodi a vodáckého vybavení. Samotný program si tedy plánujete sami. V tom pomohou vodácké kilometráže, které koupíte v každém lepším knihkupectví. Jedná se o vodáckou mapu, ve které je popsán splouvaný úsek řeky. Klasické kilometráže používají značky, které jsou laikovi nesrozumitelné, ty nové mají exponovaná říční místa vyfocená a jsou u nich grafické vysvětlivky toho, kde číhá nebezpečí a kudy je vhodné jet. Vždy si ale musíme uvědomit, že autor kilometráž psal za běžného stavu vody. V případě nadprůměrného nebo podprůměrného vodního stavu se podmínky splutí mění. Navíc kilometráž může být staršího data, a pokud řekou prošla povodeň, mohl se daný úsek zcela změnit. Kilometráž je nám tedy pouze pomocníkem, 30
nikdy jí nesmíme 100% věřit. Vždy se musíme spolehnout pouze na vlastní úsudek. Pokud se nám na řece něco jenom trochu nezdá, je lepší loď přetáhnout po břehu nebo úsek překoníčkovat. [3] Podrobnou kilometráž řeky Vltavy předkládám v Příloze. Obtížnost řeky Vltavy Pro nás je důležitý červeně vyznačený úsek. V tabulce níže je stupeň WWI vysvětlen. úsek
ř. km
obtížnost
Lipno II - Boršov nad Vltavou
319,1 - 249,6 WW I-
Boršov nad Vltavou - ústí do Labe 249,6 - 0,0
ZW B+
Tabulka č. 6: Zdroj: http://reky.vodaci.org/vltava
Stupeň obtížnosti
Charakter toku
Nároky na vodáka a jeho vybavení
Příklad úseku
WW I
Lehký tok s občasnými peřejemi.
Znalost ovládání lodě, loď zajištěná proti potopení, vhodné vesty a helmy, znalost sebezáchrany.
Lužnice z Tábora do Dobronice při průtoku 10 m3/s v Bechyni.
Tabulka č. 7: Zdroj: http://www.raft.cz/obtiznost.aspx
3.2 Jezy na Vltavě v úseku Vyšší Brod – Boršov nad Vltavou Jezy na Vltavě jsou většinou všechny sjízdné a bezpečné. Záleží však na stavu vody. Jede se však na vlastní nebezpečí. Proto se doporučuje před každým jezem zastavit, vystoupit a jez si prohlédnout ze břehu. Obtížnost jezu se dá zjistit i podle průjezdu ostatních lodí. Nebezpečí jezů v letních měsících je spíše v kamenitém řečišti pod jezem. Při převrhnutí vás proud bude táhnout a můžete se zde odřít a natlouct si. (9) V následujícím textu jsou jednotlivé jezy podrobněji popsány z hlediska jejich sjízdnosti a obtížnosti. Úsek je rozdělen do částí Vyšší Brod – Rožmberk, Rožmberk – Český Krumlov, Český Krumlov – Zlatá Koruna a poslední část Zlatá Koruna – Boršov nad Vltavou. V každém úseku jsou popsány popořadě jednotlivé jezy postupně tak, jak se nalézají na řece. U každého jezu je pořadové číslo, dle kterého lze určitý jez nalézt na mapce pod textem, kde se nalézají i nákresy jezů pro lepší představu. 31
3.2.1 Vyšší Brod – Rožmberk nad Vltavou (10,5 km) 1. Jez u „BÍLÉHO MLÝNA“ Vyšší Brod, 318 ř. km Popis: Restaurovaný kamenný jez s propustí. Výška jezu 1,2 m, délka 90 m, náhon mlýna je vpravo. Je sjízdný starou propustí u levého břehu, kde bývá nepříjemný skok na začátku a vysoká vlna s vracákem na konci propustě. Nová propust je pro vodáky spíše obtížná a ve většině případů přetahují loď za nižšího stavu vody po hrázi jezu nebo přenášejí po kamenném přechodu se svažitou rampou a po schodech u levého břehu. 2. Jez u HORNÍ MLÝN Herbertov, 315 ř. km Popis: Restaurovaný kamenný jez s propustí. Výška jezu 1,5 m, délka 45 m, náhon elektrárny je vpravo. Je sjízdný na pravé straně po dřevěném skluzu propustí. Za nižšího stavu lze lodě spouštět. Přenášení lodí po pravém pilíři propustě je zrádné, pro silný náhon elektrárny. 3. Jez DOLNÍ MLÝN Rožmberk nad Vltavou, 308,5 ř. km Popis: Restaurovaný kamenný jez s retardérovou propustí. Výška jezu 1,4 m, délka 55 m. Je snadno sjízdný sportovní retardérovou propustí u pravého břehu. Po pravém břehu lze snadno lodě i přenášet.
3.2.2 Rožmberk nad Vltavou – Český Krumlov (23 km) 4. Jez PEČKOVSKÝ MLÝN Větřní, 288 ř. km Popis: Betonový jez s retardérovou propustí. Výška jezu 1,8 m, délka 90 m, náhon papírny je vlevo. Je sjízdný po dlouhé úzké propusti u pravého břehu. Je nutné počítat s možným skokem při vtoku do propusti, a proto je důležité udržovat loď co nejvíce ve středu koridoru. U pravého břehu lze také lodě přenášet. Přenášení je pohodlné, ale dlouhé. 5. Jez KONOPA Český Krumlov, 286 ř. km
32
Sjízdný lépe po levé polovině nové propusti. Pod pravou propustí se nachází šikmý vodní válec, kterému je dobré se vyhnout, zleva, po levém rozhraní proudnice. Další překážka pod propustí jsou vyčnívající kameny u pravého břehu, střetu zabráníme, stočíme-li loď mírně doleva. Propust je umístěna u pravého břehu, kde lze také přenášet lodě.
3.2.3 Český Krumlov – Zlatá Koruna (17 km) 6. Jez NA RECHLÍCH Český Krumlov, 285 ř. km Popis: Kamenný jez s propustí a s dřevěným krytým mostem pro pěší. Výška jezu 1,1 m, délka 108 m. Na trvale zavřené propusti, která je vpravo, je namontována dřevěná skluzavka. Ta je situována v levé polovině propusti. Lodě se přenáší po pravém břehu. Za nižšího průtoku je nejkratší cesta přetahování lodí po přímo po hrázi u levého břehu, kde proudí minimum vody. 7. Jez U LIRY Český Krumlov, 284 ř. km Popis: Nízký kamenný jez s propustí. Výška jezu 1 m, délka 33 m. Jez sjízdný propustí, která je vlevo. Válec pod propustí zalévá lodě. Za vyššího stavu lze jez sjet i po koruně jezu. Přenášení lodí po úzkém kamenném přechodu je komplikované. 8. Jez MRÁZKŮV MLÝN Český Krumlov, 283 ř. km Popis: Restaurovaný kamenný jez s retardérovou propustí. Výška jezu 1,5 m, délka 55 m, náhon je vpravo. Po levém břehu lze snadno lodě i přenášet. Bezpečně sjízdný u levého břehu přes spodní retardérovou propust. 9. Jez u „JELENÍ LÁVKY“ Český Krumlov, 282,5 ř. km Popis: Restaurovaný kamenný jez s vorovou propustí. Výška jezu 1,5 m, délka 56 m, náhon mlýna je vpravo. Je sjízdný velkou vorovou propustí vlevo, je třeba počítat s velkou vlnou a nepříjemným „vracákem“ pod propustí, další možností je jízda středem do kohoutu, zde se však můžete těšit na zalití otevřené lodi a proto můžeme zvolit splouvání mimo střed do rozhraní proudnice, což je o něco méně riskantní. Nebo můžete loď přenést po sníženém 33
kamenném přechodu vlevo. Tento jez je velikou atrakcí hlavně pro turisty, jelikož mají z Jelení lávky velmi dobrý výhled na topící se lodě a koupající se nešťastníky. 10. Jez ZLATÁ KORUNA Zlatá Koruna, 269 ř. km Popis: Restaurovaný kamenný jez se sportovně retardérovou propustí. Výška jezu 1,6 m, délka 90 m, náhon mlýna je vlevo. Jez těsně před kempem ve Zlaté Koruně. Sjízdný sportovně retardérovou propustí, která je u pravého břehu, kde lze také lodě přenášet.
3.2.4 Zlatá Koruna – Boršov Jez U RYBŮ Boršov nad Vltavou, 251 ř. km Popis: Poškozený a vlevo protržený jez. Výška jezu 0,6 m, délka 100 m. Snadno sjízdný středem protržené části neudržovaného jezu. Po levém břehu se také lodě přenáší. 11. Jez ZÁTKŮV MLÝN - Boršov nad Vltavou, 250 ř. km Popis: Betonový jez s nesjízdnou propustí. Výška jezu 2,3 m, délka 130 m, náhon mlýna je vpravo a náhon elektrárny vlevo. Téměř nesjízdný, loď přenášíme po dlážděném koridoru na levém břehu vedle elektrárny. (10, 11)
Obr. č. 6: jez Dolní Mlýn, Zdroj: vlastní 34
Obr. č. 7: Mapka jezů na Vltavě, Zdroj: http://www.surfsport.cz/pujcovna-lodi/jednodennivylety/11/
35
3.3 Návrh putování 3.3.1 Vltava z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny Program: Sraz 1. den: Sejdeme se v kempu „Pod hrází“ ř. km: 318,9 (vpravo) v odpoledních hodinách nebo další den ráno, nejdéle však v 10:00. Organizátoři budou na místě hned první den. Při příjezdu první den u vchodu do kempu zaplatíme ubytování a seznámíme se s instruktory a mezi sebou. K večeru je možná prohlídka města, kde je k navštívení například cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě.
2. den: Ráno si v klidu zabalíme do doprovodného vozidla a rozdáme si vodácký materiál. Nováčky naučíme základním vodáckým dovednostem, zkušeným vodákům jenom připomeneme pravidla bezpečnosti na vodě. Kolem 11:00 bychom mohli vyplout. Na úseku zdoláme tři jezy (ve Vyšším Brodě, v Herbertově a Rožmberku), proplujeme okolo hradu Rožmberk, kde je možný oběd a prohlídka hradu a naši plavbu ukončíme v Branné. Ubytování v kempu Branná ř. km: 298,1 (vpravo). Vodák do 15-ti let
40,- Kč/noc
Vodák nad 15 let
60,- Kč/noc
Stan, přístřešek
50,- Kč/noc
V kempu je restaurace s pultovým prodejem a krytou dřevěnou pergolou pro 100 osob k sezení. U pergoly je dalších 100 míst venkovního sezení pod slunečníky. Restaurace je situována na břehu Vltavy, aby byl dobrý výhled na lodě a věci i na ostatní projíždějící vodáky. Restaurace je otevřena denně od 7:30 do 1:00 hod. Doplňkové služby, které může kemp nabídnout: -
prodej dřeva, cena jednoho balíku je 80,- Kč
-
prodej kempinkové výbavy
-
dětské hřiště pro děti od 4 do 12 let 36
-
wi-fi připojení k internetu zdarma
-
nabíjení telefonů v uzamykatelných schránkách zdarma
-
živé kozy v kempu
-
golf pro děti
-
lanové centrum
-
poštovní schránka
-
živá country hudba v kempu
-
půjčovna lodí a raftů KANAK (12)
Možné další zastávky budou po cestě dle potřeby nebo přání účastníků.
3. den: Poplujeme do Českého Krumlova. Řeka zde meandruje krásnou přírodou, ke konci cesty nás čekají i dva jezy (jez ve Větřní a jez Konopa). Volné odpoledne můžete strávit procházkou po městě, kde je toho opravdu hodně k navštívení (např. Státní hrad a zámek, zámecké zahrady, Minoritský klášter, kostel Sv. Víta, Židovský hřbitov a synagogu, grafitový důl…) nebo třeba koupáním v kempu, kde je dobrý přístup do vody. Ubytování v kempu Vltavan ř. km: 286,7 (vpravo) Celý komplex se nachází 100 m za jezem a je ze 2/3 obklopen řekou a skálami. Zbytek tvoří bývalá, již nefunkční továrna Otavan, ze které se postupně buduje zázemí pro vodáky. Přímo z kempu jezdí MHD na autobusové a vlakové nádraží. Objekt Vltavanu je oplocen.
Ceny za ubytování: osoba (kemp) - 70,- Kč/noc (55,- Kč + 15,- Kč rekr. poplatek) stan - 50,- Kč/noc Kemp nabízí: - ubytování ve stanech nebo v pokojích - 8 sprch s teplou vodou (automat na mince - 20,- Kč) - splachovací WC - prostor na umývání nádobí, pitná voda 37
- parkoviště (pro zájemce - společná garáž) - pobočka půjčovny lodí Ingetour - občerstvení (posezení pro 80 osob v místnosti s krbem a 40 osob venku, podáváme snídaně, rychlé občerstvení, točené pivo Gambrinus a Plzeňský Prazdroj) - úschova lodí - přeprava bagáže (13)
4. den: Proplujeme skrz Český Krumlov, což nám bude trvat zhruba hodinu. Čekají nás čtyři jezy, které všechny sjedeme. Řeka nás povede skrz historické centrum města, okolo krumlovského zámku a pivovaru, kde se zastavíme na oběd. Poté opustíme město a řeka se zařízne do krajiny téměř bez civilizace, kterou opět spatříme až ve Zlaté Koruně, konečném cíli naší plavby.
3.3.2 Prodloužení putování do Boršova nad Vltavou Toto putování je prodloužené o úsek ze Zlaté Koruny do Boršova nad Vltavou. Program: 1., 2., 3., 4. den: viz předchozí putování 4. den: Ubytování v kempu „U Kučerů“ ř. km: 268,6 (vpravo) Je to původní vodácký kemp, který se rozprostírá na pravém břehu řeky Vltavy v obci Zlatá Koruna. Má rozlohu téměř 2ha, kapacitu přibližně 250 stanů a cca 50 parkovacích míst.
Ceny ubytování: 1 osoba 70Kč / noc 1 dítě 5-15 let 60Kč / noc 1 pes 30Kč / noc 1 stan (malý) 30Kč / noc 1 stan (velký) 50Kč / noc
38
Vybavení: V areálu se nachází velké množství různých druhů a typů občerstvení, které se snaží uspokojit každého návštěvníka. Pod velkou krytou pergolou je až 200 míst k sezení. Součástí objektu je sociální a hygienické zařízení. Jsou zde umístěny umývárny se studenou vodou, 25 splachovacích WC, 7 sprch s teplou vodou opatřených automaty na 20Kč a prostor na umývání nádobí. Pitná voda je samozřejmostí v celém areálu. V noci je areál osvětlen a dodržuje se noční klid. (14)
5 den: Poslední den na vodě nás dovede do Boršova nad Vltavou. Po výjezdu ze Zlaté Koruny nás čeká stylové občerstvení, kde dělají výborné pšeničné placky na kameni, dostatečný důvod k zastávce. Řeka teče uprostřed lesů a okolo zříceniny hradu Dívčí Kámen, který si můžeme v případě zájmu prohlédnout. Po doplutí se zabalíme, rozloučíme a je čas odjezdu.
3.3.3 Časový harmonogram: 1. den Odpoledne
Příjezd do kempu „Pod hrází“
2. den Vyšší Brod -> Branná (21 km, 4 hodiny jízdy) 10:30
Vyplutí z Vyššího Brodu
12:30 – 14:00
Pauza v Rožmberku na prohlídku hradu a oběd
14:15
Vyplutí z Rožmberku
16:30
Příjezd do kempu Branná
3. den Branná -> Český Krumlov (12,5 km, 4 hodiny jízdy) 9:30
Vyplutí z Branné
12:30
Příjezd do kempu Vltavan
Od 13:00
Možnost obědu ve městě, prohlídky hradu atd.
18:00
Večerní program u táboráku
4. den Český Krumlov -> Zlatá Koruna (17 km, 5 hodin jízdy) 10:00
Vyplutí z Českého Krumlova
39
10:30 – 11:30
Možnost oběda v Českém Krumlově
16:30
Příjezd do Zlaté Koruny
Od 17:00
Možnost prohlídky kláštera
18:30
Rozloučení a případný odvoz řidičů ke svým zaparkovaným vozům ve Vyšším Brodě
5. den Zlatá Koruna -> Boršov nad Vltavou (18,9 km, 5 hodin jízdy) 9:30
Vyplutí z kempu
12:30 – 14:00
Zastávka u zříceniny Dívčí kámen
16:00
Doplutí do konečné zastávky, rozloučení a případný odvoz řidičů ke svým zaparkovaným vozům ve Vyšším Brodě
Tab. č. 8: Harmonogram, Zdroj: vlastní
3.3.4 Kalkulace nákladů na putování na vodě: V této kapitole počítám kalkulace jak na hlavní vodácké putování z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny, tak i na prodloužení putování do Boršova nad Vltavou. Maximální počet účastníků na jedno putování je 26 + 2 instruktoři. Kanoe a ostatní vybavení jako jsou pádla, barely a vesty budou vypůjčené z půjčovny rafting Vltava, která nám zajistí i dopravu zavazadel a 2 vodácké instruktory. Ceník půjčovny rafting Vltava: Vícedenní výlety: hlavní sezona 9.6. - 24. 8. 2014 1 den
2 dny
3 dny
4 dny
350,-
270,-
250,-
240,-
/den
/den
/den
/den
Kanoe pro 2-3-osoby "dag", "turan",
350,-
300,-
280,-
270,-
"baraka"
/den
/den
/den
/den
900,-
850,-
800,-
790,-
/den
/den
/den
/den
Kanoe pro 2 osoby "vydra", "pálava"
Raft 6 pro 3-6 osob "colorado 450"
40
5 a více dní 230,-/den
260,-/den
770,-/den
Raft 4 pro 3-4 osob "colorado 360"
Kajak - různé druhy
600,-
550,-
550,-
550,-
/den
/den
/den
/den
350,-
270,-
250,-
240,-
/den
/den
/den
/den
550,-/den
230,-/den
Tab. č. 9: Zdroj: http://vltava.putzer.cz/ceniky
V kalkulaci počítám s půjčením kanoí pro dvě osoby „vydra“ nebo „pálava“. Samozřejmě je možné jet Vltavu na raftu, ale s touto možností já nepočítám, protože celá bakalářská práce je zaměřena na splutí Vltavy na kánoích, jak z teoretického, tak z praktického hlediska. Proto nejsou rafty zmíněné ani v kalkulaci. V ceně putování nejsou účtovány žádné vstupy, vše je dobrovolné. Stravování si rovněž obstará každý sám (většinou je v každém kempu restaurace nebo občerstvení). Doprava na místo vyplutí je individuální, jelikož obstarání autobusu by bylo velmi složité. Hlavním důvodem je, že putování bude pořádáno pro širokou veřejnost a přihlásit se na něj může kdokoliv, z toho vyplývá, že svoz lidí z různých míst republiky autobusem by bylo nelogické a velmi nákladné. Sraz je proto přímo v kempu, ze kterého se bude vyplouvat a dopravit na místo se lze buď vlastním autem, linkovým autobusem nebo vlakem. Spoje si lze vždy předem zjistit na internetu. Při dopravě vlastním autem, je možné nechat ho zaparkované za menší poplatek přímo v kempu „Pod Hrází“, kde si ho poslední den putování vyzvednete.
1. varianta kalkulace Nepřímé náklady: 1) vodácký instruktor: fixní plat 1600/den × 2 = 3200 × 3 dny = 9600 Kč 2) doprava zavazadel mezi kempy: 400/den × 3 = 1200 Kč 3) riziko neobsazenosti: 26 × 0,8 = 20,8 = cca 21 Celkové nepřímé náklady (9600 + 1200)/21 = 514,2 Kč Přímé náklady: 1) půjčení lodí 250/den = 125/osoba × 3 = 375 Kč V ceně půjčení lodí: 41
pádla, vesty a barely bezplatné vrácení lodí na předávacích místech jistota klidného výletu - pojištění proti poškození 2) ubytování v kempu Branná 60/noc + stan 50/noc* ubytování v kempu Vltavan 70/noc + stan 50/noc * ve stanu počítám se dvěma osobami, proto cenu dělím dvěma 60 + 25 + 70 + 25 = 180 Kč Celkové přímé náklady 375 + 180 = 555 Kč Celkové náklady = nepřímé náklady + přímé náklady CN = 515 + 555 = 1070 Kč Marže CK 10% 10% = 107,1070 + 107 = 1177,Konečná cena po úpravě = 1200,2. varianta prodloužení do Boršova nad Vltavou Nepřímé náklady: 1) vodácký instruktor: fixní plat 1600/den × 2 = 3200 × 4dny = 12 800 Kč 2) doprava zavazadel mezi kempy 400/den × 4 = 1600 Kč 3) riziko neobsazenosti: 26 × 0,8 = 20,8 = cca 21 Celkové nepřímé náklady (12800 + 1600)/21 = 685,7 = 686 Kč Přímé náklady: 1) půjčení lodí 240/den = 120/osoba × 4 = 480 Kč 2) ubytování v kempu Branná 60/noc + stan 50/noc* ubytování v kempu Vltavan 70/noc + stan 50/noc ubytování v kempu „U Kučerů“ 70/noc + stan 50/noc * ve stanu počítám se dvěma osobami, proto cenu dělím dvěma 60 + 25 + 70 + 25 + 70 + 25 = 275,Celkové přímé náklady 480 + 275 = 755 Kč 42
Celkové náklady = nepřímé náklady + přímé náklady CN = 686 + 755 = 1441 Kč Marže CK 10% 10% = 144,1 1441 + 144,1 = 1585,1 Konečná cena po úpravě = 1590,Shrnutí - konečné ceny putování Varianta zájezdu
Počet dní
Konečná cena s Dph
1. Vltava z Vyššího Brodu
4*
1200,-
5*
1590,-
do Zlaté Koruny 2. Vltava z Vyššího Brodu do Boršova nad Vltavou Tab. č. 10, Zdroj: vlastní
* První noc je dobrovolná, je možnost dorazit až druhý den ráno, proto si ubytování hradí každý sám Cena zájezdu zahrnuje: -
půjčení lodí a vodáckého materiálu (včetně jejich dopravy do místa vyplutí)
-
pojištění lodí proti poškození
-
přepravu bagáže mezi kempy
-
dva instruktory
-
ubytování v kempu (stan vlastní)
Cena zájezdu nezahrnuje: -
dopravu do místa vyplutí (dopravit do kempu se lze buď vlastními auty, autobusem nebo vlakem)
-
stravování
-
neopren (lze si ho ale za poplatek zapůjčit)
43
Shrnutí Ve své práci jsem vytvořila putování, které začíná ve Vyšším Brodě a končí ve Zlaté Koruně. Popluje se na kanoích, které jsou pro dvě osoby. Trasa je rozplánovaná na čtyři dny, s tím, že první den je dobrovolný a na vodu se vyjíždí až den druhý. Během putování navštívíme Rožmberk, Český Krumlov a Zlatou Korunu. Celkovou cenu putování jsem vykalkulovala na 1200 Kč. V ceně není stravování a doprava na místo. Vytvořila jsem i prodloužení putování o jeden den do Boršova nad Vltavou. Cena prodlouženého putování je 1590 Kč. Během prodloužené cesty lze navštívit zříceninu hradu Dívčí Kámen. Putování je určené pro každého, kdo by chtěl vyrazit na vodu, ať už je to začátečník nebo zkušený vodák.
44
4 Závěr Závěrem bych chtěla říct, že vytvoření celé této práce pro mě bylo velkým přínosem. Na vodu jezdím ráda, ale nikdy jsem sama neorganizovala takovéto putování na vodě. Když jsem jela na vodu, tak ve většině případů to bylo se školou, nebo s organizovanou skupinkou lidí, kde nás vedl instruktor nebo učitel. Akce byly většinou předem zorganizované a já si pouze sbalila potřebné oblečení, stan, jídlo a dopravila na místo, kde se to celé konalo. Tam se rozdal vodácký materiál, který byl již na místo výjezdu dopravený a připravený k převzetí. Konkrétní informace o řece jsem se vždy dozvěděla až na místě před vyplutím. Já jsem se proto rozhodla, že sama zorganizuji putování na vodě podle mých představ a pro tento cíl, jsem si vybrala řeku Vltavu. Nebylo to jen proto, že je tato řeka, řekněme nejznámější a nejnavštěvovanější v České republice, ale hlavně z důvodu nádherného okolí a velkého množství kulturních památek. Proto se zde dá naplánovat krásný vícedenní výlet. V teoretické části jsem zmínila vše důležité, co je dobré vědět před výjezdem na řeku Vltavu a nejen na ní, protože například základy pádlování můžeme použít na každé klidnější řece. Nastínila jsem fakta z historie vodáctví na našich řekách, a poté jsem se zabývala základní technikou jízdy na kanoi, bezpečností na řece a památkami v okolí. Vše, co jsem umístila do teoretické části, mělo své opodstatnění a považuji to za důležité. V praktické části bylo hlavním cílem zorganizování, již několikrát zmiňovaného, putování na řece Vltavě. Než jsem začala s organizováním samotného putování, zmínila jsem se na začátku praktické části velmi okrajově o organizacích, které se zabývají aktivitami na řece Vltavě a některé z nich pořádají podobné zájezdy. Pokračovala jsem praktickou přípravou instruktora nebo vedoucího skupiny, kde jsem popsala bezpečnost řeky a hlavně jednotlivé jezy, na které by se měli vedoucí předem připravit. Nechybí zde ani obrázky jezů. Nakonec jsem se dostala k přípravě samotného putování, které se skládá z denního programu, přibližného časového harmonogramu a v neposlední řadě také z celkové kalkulace s konečnou cenou putování. Jak bylo zmíněno již v úvodu, navrhla jsem dvě možnosti putování. První možnost již vyplývá z názvu práce, a koná se z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny a druhou možností je prodloužení putování do Boršova nad Vltavou, což je konečná stanice pro většinu plaveb.
45
Předpokládala jsem, že není moc cestovních kanceláří, které by nabízely zájezdy na vodu, ale není to úplně pravda. Existují CK, které takovéto zájezdy pořádají, jsou to například Povoda, CK Cvok, CK Sport-S, CK Peřej tours, a CK Cestovní dům. Prostudovala jsem jejich nabídku a snažila se své putování odlišit, a tím vytvořit nový produkt, který by se dal nabízet. Myslím, že hlavní cíl práce se mi podařil splnit. Putování, které jsem naplánovala, není celkově náročné ani drahé a proto se hodí pro všechny věkové kategorie od dětí pro starší aktivně žijící osoby. Každý by si určitě během putování přišel na své, díky dostatečnému volnému času, který lze věnovat ať už návštěvě památek nebo odpočinku a relaxaci v kempu. Celá tato práce bude určitě dobrým přínosem pro začínající vodáky, kteří se chystají na vodu a chtějí se něco předem dozvědět, jak z teorie obecně tak i konkrétní informace o řece Vltavě. Další přínos by mohl být právě pro cestovní kanceláře, které by chtěly toto putování zařadit do své nabídky. V neposlední řadě lze putování využít jako školní sportovní kurz.
46
Použitá literatura: BRYCH, Vladimír a Jan RENDEK. Průvodce: Hrady, zámky a tvrze Jihočeského kraje. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1985-1. JANČAR, Vojtěch. Na lodi křížem krážem po Čechách a Moravě. Havlíčkův Brod: Fragment, 2004. ISBN 80-7200-912-5. OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v jižních Čechách. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80251-0742-6. ŠPAČEK, Ota, Vladislav MRZENA a Zdeněk VÍT. Jedeme na vodu. Praha: Mladá Fronta, 1990. ISBN 80-204-0095-8.
Citace: [1] http://www.povoda.cz/clanky/1590584629/bezpecnost-na-tekouci-vode.html [20143-21] [2] http://www.hrad-rozmberk.eu/ [2014-3-21] [3] http://www.povoda.cz/clanky/2152097385/o-vodactvi.html [2014-3-25]
Internetové zdroje: (1) http://www.povoda.cz/clanky/1354326586/kratka-historie-vodactvi-v-cechach.html [2014-3-13] (2) http://www.outdoor-school.cz/vodacke-techniky [2014-3-13] (3) http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Cisterciacky-klaster-ve-VyssimBrode.aspx [2014-3-18] (4) http://www.mestovyssibrod.cz/2010080003-cisterciacky-klaster-vyssi-brod [20143-18] (5)http://www.ckrumlov.info/php/katalog/atr/select.php?&root=1&subtyp=2&poloha=1 [2014-4-8] (6) http://www.divcikamen.cz/uvodni-strana/ [2014-4-10] (7) http://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Zlat%C3%A1_Koruna [2014-4-10] (8) http://www.visitvltava.cz/cz/reka-vltava-v-datech/19/ [2014-4-11] (9) http://www.ingetour.cz/pujcovna-lodi-raftu/jedete-na-vodu-poprve [2014-4-11] (10) http://www.kempvltava.cz/cz/page/97/jezy-na-vltave.html?detail=491 [2014-4-13] 47
(11) http://www.kanak.cz/pujcovna-lodi/o-vltave/jezy-na-vltave/ [2014-4-13] (12) http://www.kanak.cz/kemp-branna/ [2014-4-13] (13) http://www.ingetour.cz/kempy/cesky-krumlov-vltavan-kemp [2014-4-13] (14) http://www.kempukuceru.cz/ [2014-4-13]
48
Přílohy: Příloha č. 1: Kilometráž Vltavy úseku Vyšší Brod – Boršov nad Vltavou, Zdroj: http://www.ingetour.cz/pujcovna-lodi-raftu/kilometraz-vltavy Příloha č. 2: Slovníček některých vodáckých výrazů, Zdroj citace: JANČAR, Vojtěch. Na lodi křížem krážem po Čechách a Moravě. Havlíčkův Brod: Fragment, 2004. 25 s. ISBN 80-7200-912-5. Příloha č. 3: Leták putování, Zdroj: vlastní
49
Příloha č. 1 Kilometráž Vltavy, úsek Vyšší Brod – Boršov v 10,0 hráz VD Lipno II
319,1
319,0 Pod hrází vp 318,7
vp
vl,
s Vyšší Brod vp vp vl Vyšší Brod - klášter 100 m vl (ČD - přeprava lodí jen spec.vlakem)
318,6 Půjčovna lodí Ingetour č.5 - loděnice Vyšší Brod - vp celoroční provoz odstavné parkoviště, pension a restaurace Inge 318,5
p v 1,2 N vp !! Bílý mlýn, peřej 200 m
317,9 317,4
ž
317,0 Vyšší Brod 100 m vp 314,9
v 1,5 N vp !! za VV (skoro X), v sezóně instalovaná dřevěná šupna, Horní mlýn Herbertov vp cvičná peřej vp pod jezem v úseku 200 m do WW II
314,5 Větší Vltavice vp 313,2 Rožmberk n. V. 120 m vp 312,6 ohyb Vltavy, 308,9 308,7 308,5 308,3
U Veverek vl, silnice směr Kaplice vp vp
vp s (kamenný) Rožmberk n. V. vp vl Rožmberk vp
vp vl
vl vp
v 1,4 !! Dolní Mlýn ( sportovní propust ) vp vl, peřej
308,1 Půjčovna lodí Ingetour č.7 - loděnice Rožmberk vl provoz V - IX, kemp a ubytovna 307,1
p peřej v úseku cca 180 m
304,5 Rožmberk vp
vp
298,1 Branná vp 297,9 Půjčovna lodí Ingetour č.8 - loděnice Nahořany vp provoz V - IX kemp U Fíka, občerstvení U Jury 297,9 Branná, brod
Nahořany vl
U Fíka 200 m vl
295,9
s Zátoň - Sporthotel vl
294,3
s Všeměry 2,5 km vp, kemp Vltava
292,7 U Vikinga vl
vl
292,4 Na Pískárně vl 289,5 288,2
s, po 100 m
300 m vp
vl p
v 1,8 N vl Pečkovský mlýn 50
sportovní propustí !! (je-li otev.)
papírna vl, Větřní vl
vl, 3
p v úseku 200 m
v 1,5 Konopa ( u Papouščí skály )
286,4
vp
vp, začátek Českého Krumlova
286,2 kemp Vltavan vp
285,4 Půjčovna lodí Ingetour č.10 - loděnice Č. Krumlov vp provoz V IX vp Nové Spolí vp vp 284,9
p (dřevěný krytý) v 1,1 !! Na Rechlích pozor na larseny v jezu a kameny pod jezem, v sezóně instalovaná dřevěná šupna vp s Český Krumlov vp vl
284,2
vp vl
v 1,0 !! za SV a VV válec v propusti !! U Lyry
284,1 283,6
s
283,1 Myší díra vp (možnost vyhnout se 2 jezům přenesením 80 m) 283,0
v 1,5 N vp
s Český Krumlov
282,8 282,5
sportovní propustí vl, Mrázkův mlýn vp vl, náměstí vp
v 1,5 N vp U Jelení lávky (vlny)
282,4
p Jelení lávka
282,2
s Český Krumlov Latrán vl
vl
sportovní propustí uprostřed !!
vp
282,0 vyústění Myší díry vp 281,6 pivovar Eggenberg vl vp + 50 m býv.
281,5
s
281,4
s + 100 m
U Jatek
281,3 Polečnice Český Krumlov 1,2 km vl, 281,2
vl
s
280,9 Ingetour č.11 - loděnice U Trojice vl provoz VII - VIII vl kemp Krumlov vl vl s čistička vp - konec Českého Krumlova
280,6 279,5 2
stp
+ 100 m
s
276,8
občerstvení U Milana
271,4
vl občerstvení Hacienda
270,4 269,0 268,7
s Rájov vp vp začátek CHKO Blanský les na levém břehu + 100 m v 1,6 N vl
stp
sportovní propustí vp, Zlatá Koruna
s (dřevěný) Zlatá Koruna vl Zlatá Koruna 2,2 km vl
vl,
vl
268,6 Půjčovna lodí Ingetour č. 12 - loděnice Zlatá Koruna provoz VI VIII 51
Zlatá Koruna vp
vp
264,2 samota U Rohana vp, několik peřejek v krásném údolí 261,5 Na Hamru vp 259,0 Podhradský vl 258,6 Křemže ,
vl, Třísov 1,5 km vl Třísov 1,5 km vl
Dívčí Kámen vl
256,9 samota U Cáby vl, konec CHKO Blanský les vl 255,4 býv. jez Pozděraz, mělčiny + 100 m Pozděraz vp 252,5
Maškovec vp
250,9
poškozený
250,0
vl
v 2,0 X N vp, Zátkův mlýn ( nejezdí se, nutno přenést ) Březí vp, těstárny Březí vp
249,6 Boršov vl 248,8
propustí U Rybů,
vp, peřej
vl
s Boršov vp vl
vp vl
vl
248,4 Půjčovna lodí Ingetour č.13 - loděnice Boršov vp provoz VI - VIII Vysvětlivky: jez jez, propust vlevo jez, propust uprostřed jez, propust vpravo přenášení jezu vlevo přenášení jezu vpravo obvyklý začátek splouvání obvyklý konec splouvání sjízdné X
nesjízdné
!!
nebezpečí vlevo vpravo
vl
vlevo
vp
vpravo most ž
železniční most
s
silniční most
p
most pro pěší kemp pension ubytování 52
hospoda / kiosek / občerstvení restaurace obchod pošta železniční zastávka železniční stanice lékař / zdravotnická služba hrad zámek zřícenina klášter kostel muzeum vodočet V
výška jezu
VD
vodní dílo
SV
střední voda
VV
velká voda
stp
stupeň
Příklad: 269,0 v 1,6 N vl sportovní propustí Zlatá Koruna Na říčním kilometru 269,0 se nachází jez s propustí vpravo, přenášet lze vpravo, výška jezu 1,6 metru, náhon vlevo, sjízdný sportovní propustí, jez nazýván Zlatá Koruna.
53
Příloha č. 2: Slovníček některých vodáckých výrazů ahoj - vodácký pozdrav, hojně používaný bagáž, bágle - vodácké vybavení na vodu i na břeh, převážně zabalené do vodotěsných vaků nebo PE soudků či konví (také banda, barel, apod.) blembák - přilba, helma, ochrana hlavy na vodě bort - bok kanoe, za který se nechytáme, protože nás to před zvrhnutím nezachrání buben - tvar jezu; jezové těleso se podobá bubnu, někdy pohyblivé, většinou nebezpečné jezy cvaknout se - převrhnout se, udělat se, chytit plaváčka či krysu - slangových výrazů pro převržení s lodí je nepočítaně čochtan - obdoba cvaknutí, také však vodácký vodník, čekající všude, kde je trochu naděje na cvaknutí deblovka - kanoe pro dva, jedno, zda otevřená či uzavřená, nejpoužívanější plavidlo na našich tocích eskymák - eskymácký obrat, většinou na kajaku dělaný, znamená návrat z polohy hlavou pod vodou do polohy s hlavou nad vodou, aniž opustíme loď - jedna z velmi dobrých vodáckých dovedností háček - ten vepředu na deblovce, většinou viník všeho na lodi házečka - záchranný prostředek k vytahování plovoucích jazyk - místo největší rychlosti proudu v peřeji, převážně hladké hladiny, zřejmé místo pro přejetí peřeje jez - příčná umělá stavba v řečišti, mnoha tvarů, zdroj nebezpečí (též splav, stupeň) kajak - loď původem ze severu, dnes převážně ovládaná jedním jezdcem, ale ani dva nejsou výjimkou; hlavní rozdíl oproti kanoi je v sezení a pádle. Pádlo má list na každé straně žerdi kanoe - loď pro jednoho, dva i více jezdců, u nás převážně pro dva; vyšší sezení oproti kajaku a pádlo s jedním listem a hlavičkou na druhé straně žerdi karfiol - druh vyvřelé masy vody, ne nepodobné uvedené zelenině. Bývá na velkých řekách a je nebezpečný pro stabilitu lodi. (Také vývar, květák…) kaskáda - peřej s výraznými spádovými stupni na rozdíl od kataraktu, kde je spád souvislý a schodovitý charakter není výrazný kohout - vrcholek velké vlny, která se balí zpět a zalévá loď, též zabalák
54
kolečka - pomocník pro přenášení kanoe s bagáží přes jez či přehradu (též kolejda, je možné je použít i pro kajak) koňadra - koníčkovací šňůra, provaz upevnění na špici i zádi lodě, určený k uvazování, spouštěná z jezu, k přetahování a zvláště zamotávání se do něj kontra - jeden z výrazů pro zpětný záběr kormidelník - výraz pro pána alespoň dvoumístné lodě, také kotrč, kotrčník, zadák aj. koruna (jezu) - horní strana jezu, přes kterou přepadá voda (není-li sucho) koza - jeden ze srubů, zdí šlajsny - vorové propusti kýl - část dna lodi, která je páteří lodi. Dnes bývá nahrazován jinak, bývá vnější a vnitřní, ovlivňuje řiditelnost lodě límec - také kokpit, část lodě na palubě u zavřených lodí, kam se uchycuje krycí zástěra, tj. špricka list (pádla) - část pádla, kterou zabíráme ve vodě a tím loď poháníme či řídíme loďák - lodní pytel, vodotěsný vak různé velikosti na uschování věcí v suchu loupák - spatně viditelný kámen v plavební dráze, na který méně zkušená loď hravě najede meandr - ostrý zákrut řeky měchuřina - veskrze nafukovací plavidlo navigace - nikoliv plavební řád, ale kamenné zdi uzavírající koryto řeky ve městech, kde se špatně přistává a vylézá olej - dlouhý úsek netekoucí klidné vody, opak peřejí peřeje - tvarem koryta a překážkami dané útvary v řece, které jsou radostí pro vodáka; protože voda teče, mohou být nebezpečné plovačka - plovací vesta, nikoliv záchranná, pomáhá při plavání ve ztížených podmínkách porcelán - třetí v deblovce, povětšinou nepádlující práh - stupeň v řečišti, většinou skalní, schod různé výšky pramice - pevná loď pro 3 - 7 osob, dnes hojně nahrazována raftem propust - vorová, štěrková, jalová - někdy místo pro projetí jezu, také šlajsna proudnice - spojnice nejvyšších rychlostí proudu v říčním korytě, většinou táhne pod břeh protiproud - překážkou způsobený zpětný pohyb vody proti přirozenému říčnímu směru toku, bývá pod jezem, za balvanem i jinde průtok - množství vody v korytě za jednotku času 55
sifon - přeneseně místo, kde voda proteče, ale vodák a loď nikoliv. Ideální místo k utopení šprajc - příčná výztuha v lodi, převážně v debl kánoích, k ní je možné přivazovat bagáž špricka, šprajda - krycí zástěra, pomocí které vodák brání vodě, aby vnikla do vody válec - místo, kde se voda vrací proti proudu toku. Tvarů a druhů je mnoho, některé jsou životu nebezpečné. Raději se jim vyhýbáme. vracák - viz též protiproud vývar - válec za překážkou, voda odtéká jen spodem - nebezpečné místo
56
Příloha č. 3: Leták
Putování z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny Jste aktivní, pobýváte rádi v přírodě a máte rádi vodu? Pokud ano, můžete se s námi vydat na vodácké putování po řece Vltavě z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny. Každý den splujeme úsek Vltavy a ve zbytku dne je možné navštívit památky v okolí řeky nebo jen tak relaxovat v kempu. Večer bude posezení u táboráku, zpívání a opékání buřtů. Každý si během putování určitě přijde na své. 1. den: Sejdeme se v kempu „Pod hrází“ v odpoledních hodinách nebo další den ráno, nejdéle v 10:00. Organizátoři budou na místě hned první den. Při příjezdu první den se seznámíme s instruktory a mezi sebou. K večeru je možná prohlídka města, kde je k navštívení například cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě. 2. den: Ráno si v klidu zabalíme do doprovodného vozidla a rozdáme si vodácký materiál. Nováčky naučíme základním vodáckým dovednostem, zkušeným vodákům jenom připomeneme pravidla bezpečnosti na vodě. Kolem 11:00 bychom mohli vyplout. Na úseku zdoláme tři jezy, proplujeme okolo hradu Rožmberk, kde je možný oběd a prohlídka hradu a naši plavbu ukončíme v Branné. 3. den: Poplujeme do Českého Krumlova. Řeka zde meandruje krásnou přírodou, ke konci cesty nás čekají i dva jezy. Volné odpoledne můžete strávit procházkou po městě, kde je toho opravdu hodně k navštívení (např. Státní hrad a zámek, zámecké zahrady, Židovský hřbitov a synagogu, grafitový důl…) nebo třeba koupáním v kempu. 4. den: Proplujeme skrz Český Krumlov. Čekají nás čtyři jezy, které všechny sjedeme. Řeka nás povede skrz historické centrum města, okolo krumlovského zámku a pivovaru, kde se zastavíme na oběd. Poté opustíme město a řeka se zařízne do krajiny téměř bez civilizace, kterou opět spatříme až ve Zlaté Koruně, konečném cíli naší plavby.
Cena: 1200,Cena zájezdu zahrnuje: půjčení lodí a vodáckého materiálu (včetně jejich dopravy do místa vyplutí) pojištění lodí proti poškození přepravu bagáže mezi kempy dva instruktory ubytování v kempu (stan vlastní)
57
