Vltava po Malši. Malše. Blanice (Otava) se údolí. rozevírá do

„Koncepce pprotipovodňové o ochrany obce s ro ozšířenou působnností České Budějo ovice“

1.a. V Vymezeníí území OR RP a jeho charakterristiky Úzzemí ORP České Č Budějovice (správvní obvod obce o s rozšířřenou působbností) je vymezeno seznameem obcí, kteeré do příslu ušného obvoodu spadají. Hranice ORP je dána hhraničním po olygonem katastrálních území o obcí po obvo odě ORP.

Obr.1. –– ORP České B Budějovice

OR RP České Bu udějovice se rozkládá naa ploše 923 km k 2, délka hranice h ORP je 221 km. Území je primárněě tvořeno čeeskobudějovvickou pánvíí, která je naa svých okra ajích uzavřenna zlomovým mi svahy. Území O ORP je odvodňováno něko olika význam mnými toky – – viz následujjící odstavec .

VH TRES spool. s r.o.

7.

Statuttární město Českké Budějovice


1..a.1. Hydroggrafie územ mí správního o obvodu

Obr.2. –– Říční síť na ú území ORP

ní toky na území Správnního obvodu u ORP České é Budějovicee hydrologicky náleží Vššechny vodn k povod dí Vltavy. právního obvvodu zahrnuje části těch to dílčích po ovodí: Území Sp 1‐06‐01 Vltava po M Malši 1‐06‐02 Malše 1‐06‐03 Vltava od M Malše po Lužn nici 1‐07‐02 Lužnice od sstátní hranice po Nežárkku 1‐08‐03 Blanice (Otaava)

P Povodí 1‐06 6‐01 – Vltavva po Malšii Ú Území povod dí se nachází v jihozápaddní části spráávního obvodu. V tomtoo povodí jedn noznačně dominuje řeka Vltavva, protékajíccí od hranicee správního o obvodu až po Boršov na d Vltavou v poměrně úzkém aa strmém údolí. Teprve p pod Boršoveem nad Vltavvou k soutokku s Malší v ČČeských Bud dějovicích se údolíí rozevírá do o ploché Českobudějoviické kotliny s oboustrannou širokouu říční inund dací. Nad Českými Budějovicem mi jsou v rám mci levobřežžní inundace provedeny dva význam mné původně ě mlýnské Rožnovský (n na Stecherůvv mlýn). náhony –– Plánský a R VH TRES spool. s r.o.

8.



V V úseku úzkéého údolí Vlttavy ústí do řřeky poměrn ně krátké, čassto bezejmennné vodní to oky, které mají velkký sklon koryyta a často i charakter bbystřin. Probíhají zde jevy tomu odpoovídající – přředevším nezaned dbatelná eroze koryt a přísun štěrkoového materiálu do korytta Vltavy. Jiiný charakte er již mají levobřežžní přítoky v oblasti Česko obudějovick é kotliny (Ho omolský a Littvínovický pootok). Významné pravostraanné přítokyy Vltavy: nský potok Třebonín bezejmeenný vodní to ok 4 x Významné levostran nné přítoky V Vltavy (postuupem po pro oudu): Dvořáčkova strouha ok 3 x bezejmeenný vodní to Vrábečskký potok bezejmeenný vodní to ok 1 x Homolskký potok bezejmeenný vodní to ok 1 x Litvínoviický potok Významné rybníky: h přítocích): V povodí Třebonínskkého potoka (soustava ryybníků na praavostranných Děkanecc, Čekanov, ŠŠiroký, Jizba, Štilec, Punčoocha, Bohdaalů, Milíkovskký

Obr.3. – R Rybníky‐Třebonínský potok VH TRES spool. s r.o.

9.



V povodí Homolskéh ho potoka: Závratskký, Černodub bský

Obr.4. – Rybníky‐Homolský potok

V povodí Litvínovickéého potoka: Šindlovský, Horní litvvínovický, Prostřední litvíínovický, Dolní litvínovický

Obr.5. – R Rybníky‐Litvíno ovický potok

Významná vodní dílaa: pohyblivý jez na Vltavě v Českých Buddějovicích Trilčův p Jedná see o stavidlovýý po výšce člleněný jez o dvou polích s pravobřežžní vodní elekktrárnou. Jezová zdrž je na praavém břehu opatřena occhrannou hráází až po návvodní začátek sportovníhho areálu Me eteor. Na levém břřehu jezové zdrže končí ú úsek nízké occhranné hrázze pod areálem Stecheroova mlýna.

P Povodí 1‐06 6‐02 –Malše e P Povodí se nachází n v jižn ní části Spráávního obvodu. Odtokovvou páteří úúzemí je řekka Malše v úseku dolní část náádrže VD Řím mov po zaústtění do Vltavvy zprava v Českých Buděějovicích. Údolí Malše oké a to až po obec Plav. Pod tou uto obcí Maalše vtéká do d široké je poměěrně úzké i často hlubo VH TRES spool. s r.o.

10.



Českobu udějovické ko otliny. Zde zároveň až p o město Česské Budějovice, je korytoo lemováno širokými pásy obo oustranné inundace. Z hlediskka výskytu ryybníků je totto dílčí povoodí nevýznam mné. Rybníkyy v tomto poovodí mají spíše nižší hráze. Přřípadné zvlášštní povodně ě by měly poouze velmi lo okální charakter. Významné pravostraanné přítokyy Malše: Lomský potok potoky Pašínnovický, Svinenský, Lome ecký a Řevnoovický) Stropnicce (významněější přítoky‐ p ok) Zborovskký potok (významnější přřítok – Strážkkovický poto Starohod dějovický po otok Hodějovvický potok Významné levostran nné přítoky M Malše: Římovskký potok Bartocho ovský potok Bukovskký (Plavnický)) potok Významné rybníky: V povodí Svinenskéh ho potoka (so oustava bočnních nádrží): Pašinovický, Mlýnskýý v Pašinoviccích, Bruno, PPelikán, Tobiiáš, Hamerskký, Starý, vyddra, Jobský

Obr.6. – Rybníky‐Svine enský potok


11.



V povodí Zborovskéh ho potoka: Pilný, Prostřední, Mlýnský

Obr.7. – R Rybníky‐Zboro ovský potok

Významné vodní nád drže: dkaliště Teplárny České B Budějovice Nádrž od hráze má zde Těleso h z již para ametry, kdyy potenciáln ní porucha je významnná pro obla ast údolí Hodějovvického potoka pod nádržží. Významné vodní dílo o: ov VD Římo Území O ORP zahrnujee část přehra adní nádrže i objekt pře ehrady VD Římov. Ř Přehrrada je sypan ná, výšky 47,5 m, heterogenníí. Jedná se o o nejbližší přřehradu protti toku pro ú území správnního obvodu. Zvláštní ň v případě mimořádné události na tomto VD je j pro velko ou část územ mí správního o obvodu povodeň (údolí M Malše a Vltavyy pod soutokkem) zásadněě významná..

P Povodí 1‐06 6‐03–Vltava a od Malše po Lužnici P Povodí se naachází v seve erní části Spprávního obvvodu. Odtoko ovou páteří území je řekka Vltava pod so outokem s Malší v Če eských Buddějovicích. Vltava zde e postupněě opouští širokou Českobu udějovickou kkotlinu a pod d Hlubokou vtéká opět d do užšího úd dolí, kdy územ mí Správního o obvodu opouští vv rámci nádrrže VD Hněvkkovice. Vltavva zahrnuje vv trase další vvýznamné vzzdouvací objekty. P Ploché územ mí levého bře ehu s několi ka vltavským mi i nevltavsskými přítokyy, zahrnuje poměrně významn nou soustavu u rybníků někdy i velkýchh hektarovýcch výměr. Z hlediskka existencee rybničních nádrží je ttoto povodí velmi významné. Význnamné jsou soustavy rybníků při Dehtářskkém potoce a a Bezdrevskéém potoce. VH TRES spool. s r.o.

12.



Významné pravostraanné přítokyy Vltavy: odská stoka ((potok) Dobrovo Kyselá vo oda Luční po otok Dobřejovvický potok Libochovvka Kozlovskký potok Budáčekk Významné levostran nné přítoky V Vltavy: enný a Babický) Dehtářskký potok (věttší přítoky – potoky Jankkovský, Kame Bezdrevsský (Soudný)) potok (většší přítoky – p otoky Břeho ovský, Pištínský, Olešník, JJamský, Mydlovaarský) Munickýý potok Rachačka Strouha Hradní strouha VH TRES spool. s r.o.

13.



Významné rybníky: ho potoka: V povodí Dehtářskéh V území odvodňovaaným tímto potokem m mezi obcemi Č. Budějo ovice, Dubnéé, Čejkovice e, Dasný, Branišovv, Žabovřeskky, Čakov, Zá áboří, Kvítkoovice, Habří a Lipí za zm mínku stojí sseskupení přředevším těchto ryybníků: N u Čako ova, Zběhovv, Kamenný, Zábořský, Holašovický, H , Roubíček, Beranov, Dehtář, Posměch, Nový Nechvil, Podevrážskký, Starý, Volský, Březoový, Podvesný, Dlouhý u Čakova, Kvítkovický,, Bojiště, Panin, Starý H Haberský, Žaabinec, Ficlákk Haberskýý‐Mlýnský, P

Obr.8. – R Rybníky‐Dehtáářský potok I.


14.



Blatec, ZZajícovský, Dolní a Horní Machovec, M Mlýnský, Čejjkovický, Vyššatov, Motovvidlo, Dasensský, Starý a Nový Vrbenský, Malý Vrbenský, Domi n, Černiš, Starý houže enský, Šnejddlík, Starohaklovský, K Novohakklovský, Mlaadohaklovskýý, Malý a Veelký Vávrovsský, Lišovskýý, Štičí sádkyy, Dubský, Kořenský, Malý a Velký Braniišovský, Návvesný, Vitínn, Nuzov, Dubenský, D Ja ahelník, Dolnní a Horní Rohovec, Žabinec, Panenský, M Městský, Zad dní Homolskýý

Obr.9. – Ryybníky‐Dehtářský potok II.

V povodí Bezdrevskéého potoka: Velké Náákří, Nová, Černá, Březo ovec, Blatecc, Svoletínekk, Přední, Zb budovský, Obblanov, Horní, Dolní, Olší, Karrtouzský, Mlýýnský u Sedllce, Dvorský,, Hlavateckýý, Volešek, Plástovický, ŠŠtičí, Žabinecc, Knížecí, Kuchyňkka, Medenicee, Chrášťansský, Lesný, N Nevděk, Vlhlaavský, Velký a Malý Karrasín, Hlásnýý, Velký a Malý Farrský


15.



Obr.10. – R Rybníky‐Bezdrrevský potok I. VH TRES spool. s r.o.

16.



Rojdánek, Nové jámy, Šnekl, Návvesný, Blansský, Starý, Mydlovarský, Pacák, Křivoonoska, Pěnsský, Velký a Malý Hvězdář, Mu unický, Velkýý Zvolenov, Naděje, Pod dhradský, Be ezdrev, Češnnovický cíp, Přední a opole, Bezdrýývka, Zlivský,, Zadní To

Obr.11. – Rybbníky‐Bezdrevvský potok II.


17.



Z vyjmen novaného výýčtu rybničníích nádrží m má řada vyššíí hráze. Jedn ná se zároveeň i o poměrrně velké vodní nádrže. Územ mí pod těm mito rybníky je obecně ohroženo zvláštními z ppovodněmi (povodně ( vyvolanéé případnou havárií hráze). V kaskád ě rybníků je bezpečnost dána někdyy nejslabším článkem, neboť v případě haváárie významn nější nádrže v kaskádě, d dochází často o k haváriím hrází po toku. Významná vodní dílaa: Jiráskův jez Jez České Vrbné Jez Hluboká nad Vltaavou o dvou políchh s pravobře ežní elektrárrnou vzdouvvá hladinu v prostoru Pohyblivvý válcový jeez Jiráskův o soutoku Malše s Vltaavou. Po proud du na okraji katastru Česských Budějoovic je vyšší kklapkový jez o dvou polícch České Vrbné. Jez je vybaven levobřežní vodní průto očnou elektrrárnou a plaavební komo orou u pravéého břehu, která při povodni otevřením m může posílit průtočnost pprofilu. Zdrž česskovrbenskéh měrně dlouhé úseky ohrázovánaa – vyskytují se zde pom ho jezu je oboustranně o vyšších o ochranných h hrází až po p profil Novéhoo mostu. K posled dnímu pohyb blivému jezu na Vltavě poo proudu v rrámci Správn ního obvodu ORP patří stavidlový jez o dvvou polích Hluboká H nad Vltavou. Je z je vpravo vybaven pla avební komoorou, vlevo v nadjezí odbočujee náhon, pro otéká přes p přístav po levvém břehu a za mostem m (lokalita H Hamry) se pře es objekt vodní eleektrárny vrací do řečiště Vltavy. Zdržž jezu zahrnu uje (na levém m břehu) systtém tentokrá át nižších ochranných hrází.

1‐‐07‐02 Lužnice od státn ní hranice p po Nežárku Po ovodí se naléézá na výcho odě správníhho obvodu. P Povodí v rám mci hranic spprávního obvvodu ORP nezahrnuje hlavní vo odní tok. V rá ámci zájmovvého území sse vyskytují p pouze vodní í toky drobné é – jedná se o levo obřežní příto oky Lužnice. Významné levostran nné přítoky LLužnice: potok Spolský p Miletínský potok Hůrecký potok Borový p potok Dubenskký potok Ponědraažský potok Bošileckýý potok Bukovskký potok VH TRES spool. s r.o.

18.



Významné rybníky: V povodí Spolského potoka: Spolský, Benátský, V Výskok, Nový u Libína, Ad amovský, Laazna, Slavíčekk, Zvíkovský, Vlkovický, LLánský

Obr.12. –– Rybníky‐Spo olský potok


19.



V povodí Miletínskéh ho potoka: Dvořištěě, Nový, Slověěnický, Poho ořka, Horní a Dolní Pohořř, Kukla, Doln ní a Nový u LLišova, Návessní

Obr.13. – R Rybníky‐Milettínský potok


20.



1‐‐08‐03 Blanice (Otava) Po ovodí se nalézá na seve erozápadě SSprávního ob bvodu. Odvo odňovací pátteří tohoto území je Radomilický potok, kkterý je pravo ostranným ppřítokem Blanice. Do té ú ústí u Milenoovic. ní se vyskytuje řada rybn ičních nádrží. Naa Radomilickkém potoce vv kaskádě, al e i jako bočn Z ttohoto povo odí je řízeně možný převvod části prrůtoku do po ovodí 1‐06‐003 v oblasti k rybníku Blatec. P Povodňové p průtoky více n než ze 2/3 oddvádí Radom milický potokk. Významné levostran nné přítoky R Radomilickéého potoka: Temelíneecký potok Malešickký potok Sedleckýý potok Dříteňskký potok VH TRES spool. s r.o.

21.



Významné rybníky: V povodí Radomilickkého potoka: kaskáda Radomilickýý potok: Kouteckýý, Podhorskýý, Plaček, Dvořák, Bělohůůrecký, další ryb bníky: Malettínek, Čekal, Cihelna, Puustý, Dolní a a Horní Stra achovický, V Velký Luský, Jubilejní, Blatec, M Malé Nákří, R Radomilický

Obr.14. – R Rybníky‐Radom milický potok


22.



1..a.2. Základ dní hydrologgická data vvýznamných toků ORP P

Záákladní hydrrologická datta jsou převvzata z podkkladových materiálů m (2) a materiálů ů ČHMÚ. Hydrologgická data jsou uvedena v tabulce, kdde jednotlivé é symboly zn načí: 1‐06‐03‐‐017 – číslo h hydrologického pořadí Qn – N‐leetý průtok (m m3.s‐1) Zd de uvedená hydrologická á data jsou pplatná aktuáálně platná k datu zpraco k ování této studie, po větších p povodňových h událostech h se tato datta vždy aktuaalizují. Pro případné projjekční či jiné é práce je nutno žádat Český hydrometeo orologický úústav o dataa aktuální v daném časee. Hodnota N‐letých průtoků tedy není ho odnota neměnná (např. průtok Q100 na Vltavě v Č Českých Buddějovicích je dnes 908 m3/s, v 880. letech byyl na hodnotě ě cca 635 m3 /s). vo odní tok v proffilu

Q1

Q5

Q10 1

Q50

Q100

č.. hydrolog. pořřadí

3

(m /s)

3

(m m /s)

3

(m /s) /

3

(m /s))

(m3/s)

1.4

3.6

5

9.3

11

8.1

20

28 8

50

62

13

32

43 3

77

95

16

38

51 1

92

115

20

47

63 3

113

140

24

53

71 1

129

160

10

23

31 1

58

74

14

30

40 0

75

94

4

11

15 5

30

37

14

40

56 6

106

133

Bezdrevský poto ok ř. km 42,9 (hráz rybníka u Směd dečku) 1‐‐06‐03‐017 Bezdrevský poto ok nad tokem Melh hutka 1‐‐06‐03‐021 Bezdrevský poto ok nad tokem Třebáánka 1‐‐06‐03‐025 Bezdrevský poto ok ř. km 13,3 nad M Malovickým pottokem 1‐‐06‐03‐031 Bezdrevský poto ok nad Mydlovarskýým potokem 1‐‐06‐03‐043 Bezdrevský poto ok ústí do Vltavy 1‐‐06‐03‐049 D Dehtářský potokk hráz rybníka Deh htář (ř. km 11,4 4) 1‐‐06‐03‐013 D Dehtářský potokk ústí do Vltavy 1‐‐06‐03‐015 M Malše ř. km 89,4 (hraniční profil) 1‐‐06‐02‐001 M Malše nad Tichou 1‐‐06‐02‐007 VH TRES spool. s r.o.

23.



vo odní tok v proffilu

Q1

Q5

Q10 1

Q50

Q100


3

(m /s)

3

(m m /s)

3

(m /s) /

3

(m /s))

(m3/s)

19

54

76 6

143

179

24

69

96 6

180

226

41

116 1

161

301

377

55

153 1

213

395

494

1.2

3.8

6.1 1

12

15

5.6

17

24 4

45

58

10

32

46 6

87

110

14

44

62 2

118

149

21

64

91 1

175

221

11

32

46 6

89

113

114

241 2

313

517

623

172

350 3

452

750

908

173

354 3

458

759

918

179

365 3

472

782

946

M Malše nad Kamenicí 1‐‐06‐02‐013 M Malše nad Černou 1‐‐06‐02‐023 M Malše nad Stropnicí 1‐‐06‐02‐039 M Malše m most v obci Roudné 1‐‐06‐02‐077 Sttropnice ř. km 52,6 nad prravobř. přít. od obce Šejby 1‐‐06‐02‐040 Sttropnice nad Veveřským potokem 1‐‐06‐02‐042 Sttropnice nad Žárským pottokem 1‐‐06‐02‐052 Sttropnice nad Svinenským potokem 1‐‐06‐02‐058 Sttropnice ústí do Malše 1‐‐06‐02‐072 Svvinenský potokk ústí do řeky Stro opnice 1‐‐06‐02‐069 V Vltava ř. km 246,0 (silniční Most v Plan né) 1‐‐06‐01‐216 V Vltava pod soutokem s Malší 1‐‐06‐03‐001 V Vltava nad Dehtářským m potokem 1‐‐06‐03‐0051 V Vltava pod Dehtářským m potokem 1‐‐06‐03‐016 VH TRES spool. s r.o.

24.




Q1

Q5

Q10 1

Q50

Q100


3

(m /s)

3

(m m /s)

3

(m /s) /

3

(m /s))

(m3/s)

179

365 3

472

783

946

190

387 3

500

830

1004

1.6.

4.3

6

11

14

1.8

3.8

4.9 9

7.6

9

1.4

10

14 4

27

35

2.2

5.8

8.1 1

16

19

2.2

5.9

8.3 3

16

20

2.4.

4.8

6

9.2

11

3.6

9.6

13 3

24

30

2.5

5.6

7.2 2.

12

14

0.68

1.9

3

6

7.5.

2.3

6.1

8.5 5

16

20

4.1

10.7 1

14..3

26.8

34

4.2

10.9 1

14..5

27.2

34.4

V Vltava nad Bezdrevským m potokem 1‐‐06‐03‐016 V Vltava pod Bezdrevským m potokem 1‐‐06‐03‐050 V Vrátecký (Dubiččný) potok ústí do Dobrovodského potoka 1‐‐06‐03‐004 Liitvínovický pottok hráz rybníka Šind dlovský 1‐‐06‐01‐216 D Dobrovodský po otok ústí do Vltavy 1‐‐06‐03‐005 D Dobrovodský po otok to očna MHD Such hé Vrbné 1‐‐06‐03‐003 D Dobrovodský po otok nad Vráteckým p potokem 1‐‐06‐03‐003 D Dobrovodský po otok hráz rybníka Švaajce 1‐‐06‐03‐003 D Dobrovodský po otok m most na Pražskéé třídě 1‐‐06‐03‐005 H Hodějovický pottok ústí do Malše 1‐‐06‐02‐078 Bezejm. vod. od d r.Pilmanův‐StokaJIH ústí do Dobrovodské stoky 1006‐03‐0051 Čertík (Rudolfovvský potok) křřížení s komuniikací Nemanice‐Borek 1‐‐06‐03‐056 Kyselá voda RN (SN) Kyselá vvoda II. 1‐‐06‐03‐053 Kyselá voda RN (SN) Kyselá vvoda I. 1‐‐06‐03‐053 VH TRES spool. s r.o.

25.




Q1

Q5

Q10 1

Q50

Q100


3

(m /s)

3

(m m /s)

3

(m /s) /

3

(m /s))

(m3/s)

4.6

12

16 6

30

38

6.4

16.2 1

22..8

40.9

51.3

6.7

17

24 4

43

54

7.1

18

25 5

46

57

1.6

3.9

5.6 6

10

12.5

1.8

4.8

6.4 4

12

15.2

2

5

7.1 1

12.7

16

Kyselá voda pod ústím Stokyy 1‐‐06‐03‐055 Kyselá voda m mosty na E55 1‐‐06‐03‐055 Kyselá voda pod obcí Hrdějovvice 1‐‐06‐03‐057 Kyselá voda ústí do Vltavy 1‐‐06‐03‐057 Sttoka RN (SN) Úsilné zdrž II. 1‐‐06‐03‐054 Sttoka RN (SN) Úsilné zdrž I. 1‐‐06‐03‐054 Sttoka ústí Stoky 1‐‐06‐03‐054


26.



1..a.3. ORP z hlediska kliimatologickkých podmíínek

Srrážkové pom měry: a prostorovo ou proměnliivostí, která je dána Srrážky v Česku jsou typiccké značnouu časovou a interakcíí fyzikálních procesů jejich vznniku, atmossférické cirrkulace a fyzickogeoggrafických charakteeristik našeho území. V zzimním půlrooce (říjen‐březen) jsou vypadávající ssrážky vázán ny hlavně na přechody frontáálních systém mů. Naopak v měsících letního půlrroku (dubenn – září) jso ou srážky mi pohyby vzduchu s tvorbou ku povité až bouřkové nezřídkaa spojené s výstupnými s i konvekčním b oblačnossti. Prostoro ové rozdíly jssou pak způssobené především orografickými vlivvy (nadmořská výška, expozicee vůči směru proudění).

Obr.15 5. – Průměrn ý roční úhrn ssrážek na územ mí ORP

Obr.16. – Vymezeení oblasti dle e Langova dešťťového faktorru (podíl prům měrného ročníího úhrnu srážžek a prům měrné roční teploty) VH TRES spool. s r.o.

27.



Obr.17. – Jednod denní maximáální úhrny srážžek na dešťom měrných staniccích

O Obr.18. – Prům měr sezónníchh maxim sněh hové pokrývky y na území ORRP VH TRES spool. s r.o.

28.



Teeplotní pomě ěry ožení teplott na území ORP je dáno poklesem m teploty s rostoucí s Záákladní prostorové rozlo nadmořsskou výškou u. Tato situa ace může bbýt výrazně ovlivněna konkrétní k poovětrnostní situací a terénem m. Teplotní poměry jsou p dány zejmé na typem přřicházející vzzduchové hm moty nad naše území (příliv tropického a aarktického vvzduchu). Naaopak v oblastech tlakových výší se pplně uplatňu ují lokální vlastnosti terénu a rradiační pom měry. Při inveerzních situaacích v zimě, kdy teplota s výškou neklesá, ale p s nízkkými teplotaami a na horách h je vzrůstá, bývá v nížinách často nepříjemnéé chladné počasí s vysokými v tepplotami ve dne d a nízkými v noci. ZZpracování te eplotních bezoblaččné počasí s poměrně charakteeristik je provvedeno za ob bdobí 1961‐22000.

Obrr.19. – Průměrrná roční teplota na území ORP


29.


„Koncepce pprotipovodňové o ochrany obce s ro ozšířenou působn ostí České Budějo ovice“

1..a.4. Charakkteristiky ORP

Ch harakteristikyy byly zpraccovány v proogramu ArcG Gis pro příslu ušné území O ORP. Z hlediiska výpočtů ů byly stan noveny a spo očteny tyto ccharakteristikky: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

přehledn ně zpracován ny délky jedn notlivých tokků v zájmovém území stanoven n DMT zájmo ového územíí z DMT byyla stanoven na mapa sklo onitosti ORP a spočteny ssklony pro jednotlivá povvodí byla provvedena analýza mapy Land Cover proo celé územíí ORP a dále pro jednotlivvá povodí v O ORP a) D Délky jednottlivých toků


NÁZEV TOKU

CELKOVÁ DÉLK KA (m)

Spo olský potok

15607.94

Milettínský potok

17142.45

Dehttářský potok

23103.38

Bošilecký potok

3794.90

Břehovský potok

8496.55

Dube enský potok

19222.40

Bezdrrevský potok

12222.67

Budáček B

6217.95

Vltava

39293.57

Čertík

10076.81

Kamenný potok

7194.89

Neplacchovský potok

4150.52

Kozlo ovský potok

6090.37

Dobrovodský potok

12394.03

Újezd decký potok

800.68

Svinecký potok

1859.55

Třebonínský potok

3247.41

Pištíínský potok

8501.02

Olešník

10963.93

Mazelovský potok

8089.33

Hodějjovický potok

5581.79

Slavoššovický potok

5275.67

Stropnice

8315.17

Mun nický potok

12140.42

Malo ovický potok

4087.20

Borrový potok

7577.66

Bíílý potok

5948.66

Do obrá voda

6049.45

Poněd dražský potok

7876.22

Líšn nický potok

5910.48

Strouha S

2015.39

Petro ovický potok

59.60

Libějo ovický potok

513.25

Rachačka R

6237.81

Jam mský potok

6844.10

Bab bický potok

3478.09

30.

Statuttární město České Budějovice


NÁZEV TOKU

CELKOVÁ DÉLK KA (m)

Malše

21212.62

Hom molský potok

6022.66

Lib bochovka

7481.65

Kyselá voda

13407.62

Zborovský potok

9023.72

Svine enský potok

2698.59

Zábo ořský potok

5276.48

Radom milický potok

4651.81

Buko ovský potok

1477.95

Vráttecký potok

6494.92

Lišo ovský potok

5029.46

Hůrecký potok

8507.35

Pašinovický potok

4676.20

Pozn: Klasifika ace toků je pprovedena naa základě databáze DIBA AVOD. b) DMT zájmovvého území SSestavený m model terénu je zobrazen v příslušném m barevném spektru v přříloze 1.a.3.. c) SSklonitost úzzemí SSklon územíí byl vyhodnocen na z ákladě DMTT. Sklony prro jednotliváá povodí jsou uvedenyy v přiložeené tabulce ( ( uveden minimální, maxximální a prrůměrný sklo on jednotlivýých povodí ). Graficky jee mapa sklonitosti takéé uvedena v příloze. ČHP

PLOCHA m

MINIMÁLNÍ SKLON °

MAXIMÁLNÍ SKLON °

PRŮMĚRNÝ SKLON °

Malše

1‐‐06‐02‐075

1280000

0

14

2.41

LBP stoka od Hůr

1‐‐06‐03‐054

5310000

0

7

2.14

Dehtářský pottok

1‐‐06‐03‐014

21890000

0

5

0.77

Břehovský po otok

1‐‐06‐03‐048

19830000

0

2

0.33

Dobrá Voda

1‐‐06‐03‐052

11900000

0

8

2.14

Bukovský potok

1‐‐07‐02‐063

2670000

0

1

0.13

Malše

1‐‐06‐01‐216

18470000

0

5

0.8

Vltava

1‐0 06‐03‐005/1

10170000

0

3

0.33

Olešník

1‐‐06‐03‐034

22390000

0

6

1.23

Vrátecký poto ok

1‐‐06‐03‐003

11040000

0

12

2.1

Stropnice

1‐‐06‐02‐058

5580000

0

10

2.6

Dobrovodský potok

1‐‐06‐03‐004

7820000

0

11

2.23

Vltava

1‐‐06‐01‐210

6690000

0

15

3.97

Vltava

1‐‐06‐03‐064

7480000

0

16

5.19

Kyselá Voda

1‐‐06‐03‐055

850000

0

2

0.67

Čertík

1‐‐06‐03‐056

13770000

0

10

1.77

1‐0 08‐03‐079/3

4350000

0

5

1.03

Vltava

1‐‐06‐03‐063

8420000

0

12

3.44

Vltava

1‐‐06‐01‐214

14550000

0

14

2.62

Bezdrevský po otok

1‐‐06‐03‐050

1770000

0

0

0

NÁZEV TO OKU

Malešický pottok


2

31.



NÁZEV TOKU Kamenný potok

ČHP

PLOCHA m2




1‐0 06‐03‐011/2

1950000

0

4

0.94

Libějovický po otok

1‐‐08‐03‐080

1940000

0

1

0.78

Zborovský potok

1‐‐06‐02‐074

26570000

0

13

1.86

Malše

1‐‐06‐02‐039

19580000

0

15

2.24

Vltava

1‐‐06‐03‐066

8570000

0

22

6.24

Bezdrevský po otok

1‐0 06‐03‐044/2

450000

0

1

0.18

Miletínský po otok

1‐0 07‐02‐068/5

27790000

0

5

0.82

Petrovický po otok

1‐‐07‐02‐042

2450000

0

2

1.03

Dobrá Voda

1‐‐06‐03‐053

3300000

0

5

1.52

Bezdrevský po otok

1‐‐06‐03‐045

390000

0

0

0

Kozlovský pottok

1‐‐06‐03‐069

610000

0

9

4.7

Malovický pottok

1‐‐06‐03‐032

10170000

0

2

0.3

Jamský potokk

1‐‐06‐03‐035

9280000

0

4

0.57

1‐0 06‐03‐011/1

990000

0

5

1.14

Stropnice

1‐‐06‐02‐070

4350000

0

8

2.92

Stropnice

1‐‐06‐02‐072

2030000

0

12

4.19

Újezdecký potok

1‐‐08‐03‐082

1690000

0

2

0.43

Hůrecký poto ok

1‐0 07‐02‐068/4

21390000

0

6

1.07

Kaňovský potok

1‐‐07‐02‐049

40000

0

0

0

Kyselá Voda

1‐‐06‐03‐057

7240000

0

7

1.25

Malše

1‐‐06‐02‐080

1160000

0

0

0

Svinenský pottok

1‐‐06‐02‐069

4630000

0

7

2.33

Třebonínský p potok

1‐‐06‐01‐213

2850000

0

11

1.61

1‐0 07‐02‐068/3

8680000

0

2

0.95

Strouha

1‐‐06‐03‐073

3030000

0

12

3.15

Rachačka

1‐‐06‐03‐072

3600000

0

14

4.57

Vltava

1‐‐06‐03‐058

30000

0

0

0

Bošilecký potok

1‐‐07‐02‐064

22830000

0

2

0.53

Dubenský pottok

1‐‐06‐03‐015

20700000

0

2

0.46

Bezdrevský po otok

1‐0 08‐03‐079/6

5710000

0

6

0.94

Bezdrevský po otok

1‐‐06‐03‐043

26050000

0

2

0.22

Vltava

1‐‐06‐03‐062

800000

0

14

5.55

Malše

1‐‐06‐02‐079

970000

0

1

0.01

Kamenný potok


Spolský potokk

1‐‐07‐02‐040

6980000

0

2

0.95

1‐0 08‐03‐079/5

11480000

0

4

0.64

Babický potokk

1‐‐06‐03‐012

7900000

0

11

1.13

Dehtářský pottok

1‐‐06‐03‐008

2100000

0

6

1.75

Bezdrevský po otok

1‐‐06‐03‐033

10000

0

0

0

Dehtářský pottok

1‐‐06‐03‐013

12540000

0

5

0.8

Bezdrevský po otok

1‐‐06‐03‐047

2000000

0

3

0.29

Homolský pottok

1‐‐06‐01‐215

15840000

0

7

1.67

Kozlovský pottok

1‐‐06‐03‐067

9650000

0

13

3.14

Bílý potok


32.



NÁZEV TOKU Pašínovický potok Vltava

ČHP

PLOCHA m2




1‐‐06‐02‐071

6680000

0

12

2.24

1‐‐06‐03‐074

190000

0

5

3.05

1‐0 07‐02‐068/1

25280000

0

6

0.8

Vltava

1‐‐06‐03‐060

10050000

0

15

3.25

Bukovský potok

1‐‐06‐02‐076

6110000

0

7

2.39

1‐0 08‐03‐079/2

680000

0

1

0.75

Vrcovský poto ok

1‐‐06‐02‐055

340000

0

2

1.44

Dobrovodský potok

1‐‐06‐03‐002

1490000

0

1

0.07

Dehtářský pottok

1‐‐06‐03‐006

26060000

0

17

3.42

Libochovka

1‐‐06‐03‐065

16570000

0

17

2.46

Pištínský poto ok

1‐‐06‐03‐046

13260000

0

2

0.49

Spolský potokk

1‐‐07‐02‐043

17400000

0

3

0.8

Bezdrevský po otok

1‐‐06‐03‐031

6870000

0

3

0.52

Vltava

1‐‐06‐03‐061

5520000

0

9

2.77

Rachačka

1‐‐06‐03‐071

8280000

0

12

3.04

Olešník

1‐‐06‐03‐036

2140000

0

1

0.29

Křemžský pottok

1‐‐06‐01‐209

780000

1

15

8.47

Zábořský poto ok

1‐‐06‐03‐010

10550000

0

18

4.34

Líšnický potokk

1‐‐06‐03‐068

13590000

0

8

2.81

Zábořský poto ok

1‐‐08‐03‐086

810000

0

1

0.51

Vltava

1‐‐06‐03‐016

880000

0

0

0

1‐0 07‐04‐006/1

40000

0

0

0

Malše

1‐‐06‐02‐038

630000

0

9

3.16

Svinecký poto ok

1‐‐06‐01‐212

6590000

0

6

0.87

Vltava

1‐‐06‐03‐070

7750000

0

12

4.19

Dubenský pottok

1‐‐07‐02‐060

44790000

0

7

0.86


1‐‐07‐02‐067

400000

0

2

1.2

1‐0 08‐03‐079/7

13320000

0

4

0.59

1‐‐06‐03‐001

13480000

0

2

0.26

1‐0 06‐03‐044/1

9470000

0

6

1.05

Kyselá Voda

1‐‐06‐03‐051

11030000

0

6

1.81

Cmelenský po otok

1‐‐06‐01‐204

2720000

0

14

7.08

1‐0 07‐02‐068/2

6750000

0

4

1.15

Vltava

1‐‐06‐03‐076

2020000

0

8

3.64

Spolský potokk

1‐‐07‐02‐041

790000

0

2

0.97

Hodějovický p potok

1‐‐06‐02‐077

20940000

0

12

2.13

1‐0 08‐03‐079/1

540000

0

0

0

Zborovský potok

1‐‐06‐02‐073

4810000

0

13

2.82

Zábořský poto ok

1‐‐06‐03‐009

10870000

0

13

3.24

Bukovský potok

1‐‐07‐02‐065

1160000

0

1

0.58


Temelínecký p potok

Bukovský potok

Bílý potok Malše Bezdrevský po otok

Lišovský poto ok

Bílý potok


33.



ČHP

PLOCHA m




1‐0 07‐02‐069/2

890000

0

1

0.13

Munický poto ok

1‐‐06‐03‐059

24200000

0

10

1.64

Dehtářský pottok

1‐‐06‐03‐007

4910000

0

14

3.58

Hodějovický p potok

1‐‐06‐02‐078

7310000

0

8

1.95

Bezdrevský po otok

1‐0 08‐03‐079/4

30000

0

0

0

Budáček

1‐‐06‐03‐075

6400000

0

15

3.82

Třebonínský p potok

1‐‐06‐01‐211

1280000

0

5

1.6

NÁZEV TO OKU Zlatá stoka

2

Malše

1‐‐06‐02‐037

350000

0

10

4.49

Spolský potokk

1‐‐07‐02‐039

23160000

0

5

1.11

Vltava

1‐‐06‐03‐049

6020000

0

1

0.02

Vltava

1‐0 06‐03‐005/2

880000

0

1

0.18


34.



d) LLand Cover n na celém úze emí ORP TYP POV VRCHU ÚZEMÍ

PLOCHA ha

PROCENTA

Souvislá městská zástavba

25.12 2

0.02

Nesouvislá m městská zástavbaa

45 504.68

2.83

Průmyslové a a obchodní areályy

11 125.95

0.71

Silniční a žele ezniční síť s okolím m

67.08 6

0.04

Letiště L

308.23

0.19

Oblasti souča asné těžby suroviin

188.17

0.12

Haldyy a skládky

308.86

0.19 0.03

Sta aveniště

41.38 4

Sportovní a rekreační plochyy

332.00

0.21

Nezavlažovvaná orná půda

89901.71

56.46

Loukyy a pastviny

10863.20

6.82

Směsice polí, luk a trvalých ploddin Zemědělské o oblasti s přirozenoou ve egetací

121.34

0.08

020.58 70

4.41

Listnaté lesy

16 657.98

1.04

Jehliččnaté lesy

31970.17

20.08

Smíššené lesy

59 954.22

3.74

Nízký p porost v lese

468.89

0.29

Mokřin ny a močály

154.49

0.10

Vodní toky

167.02

0.10

Vodní plochy

40 057.94

2.55

TYP PO OVRCHU U ÚZEM MÍ Souvislá m městská zástavvba Nesouvisláá městská zásttavba Průmyslovvé a obchodní areály 0.29% 0.10% 3.74%

2.83% 0.71% 0.100%2.55% 0 0.04% 0.1 19% 0.02%

0.12% %9% 0.19 0.03% 0.21%

20.08% 1.04%

56.46 6%

4.41% 0.08%

6.8 82%

Obr.20. –– Graf typu po ovrchu územ mí


35.



e) LLand Cover n na jednotlivýých povodíc h NÁ ÁZEV TO OKU

PLOC CHA POVO ODÍ ha

1,2 27

ČH HP

1‐06‐0 02‐075

PLOCH HA m

PROC CENTA %

Nesouvislá mě ěstská zástavba

1699342

13,36 1

Nezavlažovan ná orná půda

3344217

26,36 2

Louky a pastviny

894418

7,05

Zem mědělské oblasti ss přirozenou vege etací

3000843

23,73 2

Jehličnaaté lesy

37765

0,30

Smíšen né lesy

3700336

29,21 2

1267 67921

100,00


39399491

21,35 2

Průmyslové a o obchodní areály

10700479

5,80

Letiště

20033524

10,86 1

18,46

Sportovní a rekreační plochy

1666109

0,90


81300856

44,06 4

Louky a pastviny

5477495

2,97


603330

0,33

Jehličnaaté lesy

25377310

13,75 1

184555595

100,00


3611043

1,85


70855128

36,25 3

1‐06‐0 01‐216

Malše

22,12

1‐06‐0 02‐039

Louky a pastviny

38944287

19,92 1


12922067

6,61

Jehličnaaté lesy

50700611

25,94 2

Smíšen né lesy

15099760

7,72

Vodní plochy

3333144

1,70

195446039

100,00

Souvislá městtská zástavba

429981

3,69


8511707

73,13 7

1,1 16

0,9 95

1‐06‐0 02‐080

1‐06‐0 02‐079


158823

1,36

SSměsice polí, luk a trvalých plodin n

2544118

21,82 2

1164 64629

100,00


4577354

48,14 4


4133933

43,57 4


59912

0,62


727755

7,66

9499954

100,00

5,1 12

1‐06‐0 02‐038


76604

1,26

Louky a pastviny

1255739

20,82 2

Jehličnaaté lesy

4255552

70,46 7

Vodní plochy

450041

7,46

6033936

100,00


2

TYP POVRC CHU ÚZEMÍ

36.



NÁ ÁZEV TO OKU


13,56

ČH HP

1‐06‐0 03‐001

Malše

PLOCH HA m

PROC CENTA %

Souvislá městtská zástavba

2088833

1,54


6644 44703

49,01 4


16333162

12,05 1

Silniční a železn niční síť s okolím

3699940

2,73

Haldy a skládky

12235

0,01


12388319

9,13


17122853

12,63 1


283357

0,21


11588878

8,55

Smíšen né lesy

4522155

3,33

Nízký porrost v lese

1099704

0,81

135558139

100,00

Jehličnaaté lesy

2433527

64,06 6

Vodní plochy

1366635

35,94 3

3800162

100,00


5944648

11,21 1


1611122

3,04

Stave eniště

2044252

3,85


33788822

63,68 6

Louky a pastviny

1455147

2,74


2999888

5,65

Jehličnaaté lesy

5211679

9,83

5305 05559

100,00


7233078

3,31


2577336

1,18


69555389

31,80 3

6,7 78

1‐06‐0 02‐037

LBP stoka d Hůr od

31 5,3

1‐06‐0 03‐054

21,87

1‐06‐0 03‐014

Louky a pastviny

48522632

22,19 2


2500555

1,15


14166254

6,48

Jehličnaaté lesy

48100401

22,00 2

Smíšen né lesy

6399753

2,93

Vodní plochy

19644320

8,98

218669719

100,00


11622775

54,93 5

Dehtářský otok po

2,1 12

1‐06‐0 03‐008

2


Louky a pastviny

4755914

22,48 2


602299

2,85

Jehličnaaté lesy

2666764

12,60 1

Smíšen né lesy

323352

1,53

Vodní plochy

1188619

5,60

21166723

100,00


37.



NÁ ÁZEV TO OKU


ČH HP

12,52

1‐06‐0 03‐013

PLOCH HA m

PROC CENTA %


5366663

4,29


78300964

62,60 6

Louky a pastviny

1444 44611

11,55 1


9700251

7,76

Jehličnaaté lesy

13599319

10,87 1

Smíšen né lesy

3399284

2,71

Vodní plochy

292205

0,23

125110296

100,00


2500282

0,96


92355841

35,39 3

Louky a pastviny

33900018

12,99 1


185 1898

7,10

Jehličnaaté lesy

101660801

38,94 3

Smíšen né lesy

4322108

1,66

Vodní plochy

7733420

2,96

Dehtářský otok po 26,12

1‐06‐0 03‐006

4,8 88

260994369

100,00


2533612

5,20


13922029

28,53 2

Louky a pastviny

12599664

25,82 2


1088697

2,23

Jehličnaaté lesy

18655525

38,23 3

48799526

100,00


15200398

15,02 1


341 1125

33,70 3


29055528

28,70 2


4088484

4,04


18777466

18,55 1

101223000

100,00


15557

0,02

Oblasti současn né těžby surovin

1411750

2,13


21944015

33,00 3

1‐06‐0 03‐007

4,8 88

1‐06‐0 03‐007

10,12

1‐06‐03 3‐005/1

Vlttava

11,93

1‐06‐0 01‐210

Louky a pastviny

9077467

13,65 1


2799288

4,20

Listnatté lesy

2555392

3,84

Jehličnaaté lesy

2847 47774

42,84 4

Smíšen né lesy

203307

0,31

6647 47551

100,00


6766787

9,03

Listnatté lesy

10033102

13,38 1

Jehličnaaté lesy

7955053

10,60 1

Smíšen né lesy

50233636

66,99 6

74988578

100,00

7,5 50


1‐06‐0 03‐064

2


38.



NÁ ÁZEV TO OKU


ČH HP

8,4 44

1‐06‐0 03‐063

PLOCH HA m

PROC CENTA %


4577565

5,42


30166758

35,74 3

Louky a pastviny

1148 48555

13,61 1


196614

0,23

Listnatté lesy

220081

0,26

Jehličnaaté lesy

22066295

26,14 2

Smíšen né lesy

15700609

18,61 1

14,60

1‐06‐0 01‐214

84441478

100,00


17066772

11,69 1


1911892

1,31


35966651

24,63 2

Louky a pastviny

39377854

26,97 2


103 1875

7,07

Listnatté lesy

240078

0,16

Jehličnaaté lesy

40833698

27,97 2

Smíšen né lesy

279947

0,19

146000766

100,00


4922421

5,77

Louky a pastviny

900091

1,06


3999496

4,68

Listnatté lesy

32600075

38,20 3

Jehličnaaté lesy

129 1618

15,14 1

Smíšen né lesy

2847 47256

33,36 3

Vlttava

8,5 53

1‐06‐0 03‐066

Vodní toky

1522948

1,79

85333905

100,00


189943

54,60 5


157752

45,40 4

346 4695

100,00


390053

4,89


2699890

33,79 3

Jehličnaaté lesy

1933407

24,22 2

Smíšen né lesy

2966311

37,10 3

7988661

100,00


1322408

60,55 6

Jehličnaaté lesy

256666

11,74 1

Vodní toky

605593

27,71 2

2188668

100,00


12255406

12,18 1


11366103

11,29 1


37844176

37,61 3


809994

0,81

0,0 04

1‐06‐0 03‐058

0,8 80

1‐06‐0 03‐062

0,2 22

10,06


1‐06‐0 03‐074

1‐06‐0 03‐060

2


39.



NÁ ÁZEV TO OKU


10,06

ČH HP

PLOCH HA m

PROC CENTA %

mědělské oblasti ss přirozenou vege etací Zem

10788572

10,72 1

Jehličnaaté lesy

480053

0,48

Smíšen né lesy

25922392

25,77 2


1155239

1,15

100660935

100,00


1233248

2,23

Letiště

3522779

6,39


19188600

34,78 3

Louky a pastviny

5277465

9,56


1500194

2,72

Jehličnaaté lesy

22822439

41,37 4

Smíšen né lesy

1611841

2,93

55166565

100,00


1688624

19,82 1


4255198

49,97 4

1‐06‐0 03‐060

5,5 51

1‐06‐0 03‐061

0,8 85

1‐06‐0 03‐016


2577052

30,21 3

8500874

100,00


2277687

2,95


13633612

17,65 1

Louky a pastviny

19155488

24,79 2

Listnatté lesy

713310

0,92

Jehličnaaté lesy

2240 40181

28,99 2

Smíšen né lesy

12955488

16,76 1


2733971

3,55

Vodní toky

3399712

4,40

77277449

100,00


9277191

45,90 4

Louky a pastviny

2944840

14,59 1

Jehličnaaté lesy

4511006

22,32 2

Vodní toky

3477199

17,19 1

20200236

100,00


1311949

14,47 1


6699922

73,48 7


1044679

11,48 1

Vodní plochy

51191

0,57

9111742

100,00


80034

0,13


259951

0,43


339 1174

56,25 5

Louky a pastviny

1444140

2,39

Vlttava 7,7 73

1‐06‐0 03‐070

23,91

1‐06‐0 03‐076

0,9 91

1‐06‐03 3‐005/2

6,0 04

1‐06‐0 03‐049

2



40.



NÁ ÁZEV TO OKU


Vlttava

ČH HP

6,0 04

PLOCH HA m

PROC CENTA %

mědělské oblasti ss přirozenou vege etací Zem

8144480

13,51 1

Listnatté lesy

78884

0,13

Jehličnaaté lesy

10322655

17,13 1

Smíšen né lesy

2966239

4,91

Vodní plochy

3077900

5,11

60288456

100,00


3622581

1,82


127333922

64,08 6

Louky a pastviny

19788954

9,96


7999032

4,02

Jehličnaaté lesy

19399719

9,76

Smíšen né lesy

12277931

6,18

Vodní plochy

8288401

4,17

198770539

100,00


288 1543

24,24 2

1‐06‐0 03‐049

Břeh hovský po otok

20,41

1‐06‐0 03‐048

11,89

1‐06‐0 03‐052

Do obrá vo oda

Louky a pastviny

9666545

8,13


3522564

2,97

Jehličnaaté lesy

70533593

59,34 5

Smíšen né lesy

6311651

5,31

118885898

100,00


50 113

1,51


20366618

61,39 6

Louky a pastviny

1888970

5,70

3,3 32

1‐06‐0 03‐053


2211512

6,68

Jehličnaaté lesy

8200445

24,73 2

33177657

100,00


380086

1,42


21922309

81,98 8

Louky a pastviny

4433814

16,60 1

26744209

100,00


4099481

6,68


23788075

38,79 3

Louky a pastviny

10655820

17,39 1


11544255

18,83 1

Jehličnaaté lesy

11222415

18,31 1

61300046

100,00


424477

100,00


7996

0,07

Jehličnaaté lesy

9488783

82,27 8

Mokřiny a močály

1811832

15,77 1

Vodní plochy

218867

1,90

11533278

100,00

22,98

1‐07‐0 02‐063

6,1 13

1‐06‐0 02‐076

Bukkovský po otok

19,08

5,3 37

1‐07‐04 4‐006/1

1‐07‐0 02‐065


2


41.



NÁ ÁZEV TO OKU


ČH HP

22,38

1‐06‐0 03‐034

PLOCH HA m

PROC CENTA %


7877594

3,52


2955079

1,32

Haldy a skládky

21955479

9,81


137776225

61,53 6

Louky a pastviny

19133957

8,55


11677412

5,21

Listnatté lesy

72268

0,03

Jehličnaaté lesy

8277633

3,70

Smíšen né lesy

9833448

4,39

Vodní plochy

4366018

1,95

223990112

100,00


9445

0,04


14277251

59,67 5

Louky a pastviny

1100985

4,64


4544668

19,01 1

Oleešník

2,1 10

1‐06‐0 03‐036

Vodní plochy

3988214

16,65 1

23922064

100,00


7477249

8,27


7477249

8,27

Haldy a skládky

186669

0,21


31099775

34,42 3

Louky a pastviny

8344182

9,23


13600799

15,06 1

Jehličnaaté lesy

20441763

22,60 2

Smíšen né lesy

1733977

1,93

90333661

100,00


2888632

5,13


2711617

4,83


1044 44209

18,55 1

Louky a pastviny

10844639

19,27 1


4888626

8,68

Jehličnaaté lesy

21866299

38,84 3

Smíšen né lesy

2644843

4,71

56288865

100,00


1188978

2,71


15555708

35,47 3

Louky a pastviny

11633820

26,54 2


8722524

19,90 1

Smíšen né lesy

6744395

15,38 1

4385 85427

100,00

Vrátecký otok po

11,05

1‐06‐0 03‐003

26,45

Stro opnice

1‐06‐0 02‐058

4,3 39

1‐06‐0 02‐070


2


42.



NÁ ÁZEV TO OKU

Stro opnice

PLO OCHA POVO ODÍ ha

2,,02

ČHP Č

1‐06‐‐02‐072

PLOCCHA m

PRO OCENTA %

Nezavlažovaaná orná půda

7335769

36,43

Louky aa pastviny

1775099

8,67

Zem mědělské oblasti s přirozenou vegetací

4665800

23,06

Jehličn naté lesy

6443183

31,84

20119851

100,00 1

Nesouvislá městská zástavba

8663490

11,00

Průmyslové a obchodní areály

52991215

67,40


5995964

7,59

Jehličn naté lesy

9111081

11,60

Smíše ené lesy

1889121

2,41

7,,85

1‐06‐‐03‐004

Dobro ovodský po otok

1,,50

78550871

100,00 1


844892

5,67


6115629

41,11

Louky aa pastviny

4333665

28,96


3663501

24,27

14997687

100,00 1


3000598

34,66


3008676

35,59

Louky aa pastviny

2556154

29,54


11827

0,21

8667255

100,00 1


9552138

13,14


122437

0,17

Letiště

1448514

2,05


45116518

62,34

Směsice polí, lukk a trvalých plodin

1883820

2,54

1‐06‐‐03‐002

0,,87

1‐06‐‐03‐055

7,,24

1‐06‐‐03‐057

Kysellá voda


3774392

5,17

Jehličn naté lesy

8446572

11,68

Smíše ené lesy

2111013

2,91

72445404

100,00 1


733958

0,67

Letiště

1114175

1,04


33112243

30,06

Louky aa pastviny

18552113

16,81

11 1,02

1‐06‐‐03‐051


9330177

8,44

Jehličn naté lesy

28223613

25,62

Smíše ené lesy

19112814

17,36

110019093

100,00 1


2

TYP POVR RCHU ÚZEMÍ

43.



NÁ ÁZEV TO OKU

Čeertík


13,71

ČH HP

PLOCH HA m

PROC CENTA %


14822771

10,81 1


1399404

1,02

Haldy a skládky

3433269

2,50

Stave eniště

2100259

1,53


54588281

39,79 3

Louky a pastviny

9844484

7,18


25366149

18,49 1

Jehličnaaté lesy

20588798

15,01 1

Smíšen né lesy

5033474

3,67

137116888

100,00


28522378

65,64 6


7555104

17,38 1

Jehličnaaté lesy

7388090

16,98 1

4345 45573

100,00


2933110

16,45 1

1‐06‐0 03‐056

Malešický otok po

79 8,7

1‐08‐03 3‐079/3

78 1,7

1‐06‐0 03‐050


1344812

7,57


9533019

53,50 5

Smíšen né lesy

1155378

6,48

Vodní plochy

2844990

16,00 1

17881309

100,00


137707

3,04


48 175

10,67 1

Vodní plochy

3899542

86,29 8

0,4 45

1‐06‐03 3‐044/2

0,3 38

4511424

100,00

Smíšen né lesy

8442

0,22

Vodní plochy

3833105

99,78 9

3833947

100,00


3833461

6,71


40088158

70,19 7

Louky a pastviny

2977801

5,21


3011423

5,28

Jehličnaaté lesy

4233378

7,41

Vodní plochy

2966551

5,19

57100772

100,00


7211106

2,76


2777467

1,06


102992210

39,40 3

Louky a pastviny

76644224

29,34 2


13000348

4,98

Jehličnaaté lesy

620084

0,24

Smíšen né lesy

24044490

9,20

Vodní plochy

33999821

13,02 1

1‐06‐0 03‐045

Bezd drevský po otok 5,7 71

1‐08‐03 3‐079/6

26,13


1‐06‐0 03‐043

2


44.



NÁ ÁZEV TO OKU


ČH HP


PROC CENTA %

261221751

100,00

Louky a pastviny

48810

58,12 5


34466

41,88 4

82277

100,00


473379

2,40


679976

3,44


1955577

9,90


1766945

8,96

Louky a pastviny

1599139

8,05

Listnatté lesy

724482

3,67

Vodní plochy

12566172

63,58 6

19755670

100,00


38077184

55,99 5

Louky a pastviny

13322077

19,59 1


7899814

11,61 1

Jehličnaaté lesy

3799625

5,58

Vodní plochy

4911404

7,23

6800 00104

100,00


2111992

2,25

Haldy a skládky

8663

0,01


54377685

57,64 5

Louky a pastviny

1044614

1,11


1722945

1,83

0,0 01

1‐06‐0 03‐033

1,9 99

1‐06‐0 03‐047

13,56

1‐06‐0 03‐031

Bezd drevský po otok

9,4 43

1‐06‐03 3‐044/1

Listnatté lesy

157719

0,17

Jehličnaaté lesy

23366071

24,76 2

Smíšen né lesy

9433926

10,01 1

Vodní plochy

2099861

2,22

94333675

100,00


94499

29,03 2


232224

70,97 7

327724

100,00

0,0 03

1‐08‐03 3‐079/4

1,9 96

1‐06‐03 3‐011/2


6911314

35,10 3


5433545

27,60 2

Vodní plochy

7344497

37,30 3

1969 69356

100,00


1911658

19,46 1

Louky a pastviny

1866285

18,91 1


1100653

11,23 1

Smíšen né lesy

53 155

5,40

Vodní plochy

4433379

45,01 4

9855130

100,00

Kam menný po otok 0,9 99

1‐06‐03 3‐011/1


2

PLOCH HA m

45.



NÁ ÁZEV TO OKU

Libějjovický po otok


12,92

ČH HP

1‐08‐0 03‐080

PLOCH HA m

PROC CENTA %


15000732

76,71 7

Louky a pastviny

2255466

11,52 1


2055094

10,48 1

Listnatté lesy

25 198

1,29

19566490

100,00


5288401

1,98


9240 40195

34,67 3

28,74

1‐06‐0 02‐074

Zborrovský po otok

Louky a pastviny

46366545

17,39 1


11644454

4,37

Jehličnaaté lesy

106220585

39,84 3

Smíšen né lesy

4644834

1,74

266555014

100,00


5944429

12,39 1


28333922

59,09 5

Louky a pastviny

195537

0,41


5933054

12,37 1

Jehličnaaté lesy

7555093

15,74 1

47966034

100,00


4500833

1,62


2733440

0,98


67977574

24,43 2

Louky a pastviny

27441735

9,85


8166557

2,93

Jehličnaaté lesy

127556747

45,85 4

Smíšen né lesy

2200541

0,79


6833021

2,45

Vodní plochy

308 1961

11,08 1

278222409

100,00


2449 49120

28,26 2

Louky a pastviny

175 1496

20,21 2


4711158

5,44

Jehličnaaté lesy

35177306

40,59 4

Smíšen né lesy

4766860

5,50

8665 65940

100,00


7988437

3,14


140448725

55,31 5

Louky a pastviny

9199437

3,62


26044667

10,25 1

Jehličnaaté lesy

61500185

24,21 2

4,8 80

1‐06‐0 02‐073

31,28

1‐07‐02 2‐068/5

Mileetínský po otok 9,9 91

1‐07‐02 2‐068/3

25,40

1‐07‐02 2‐068/1

Vodní plochy


2


46.

8777719

3,46

253999170

100,00



NÁ ÁZEV TO OKU Mileetínský po otok


43 4,4

ČH HP

1‐07‐0 02‐067

PLOCH HA m

PROC CENTA %


3011728

73,16 7

Louky a pastviny

1055071

25,48 2

Jehličnaaté lesy

56608

1,36

4122408

100,00


3766929

15,46 1


3677269

15,06 1

Louky a pastviny

2977475

12,20 1

Jehličnaaté lesy

13966597

57,28 5

24388271

100,00

389915

6,46

Petrrovický po otok

23,17

1‐07‐0 02‐042


60 0,6


99996

1,66

Jehličnaaté lesy

4144957

68,84 6

Smíšen né lesy

1377297

22,78 2

Vodní toky

16658

0,28

6022823

100,00


12744470

13,17 1


2277938

2,36

Listnatté lesy

25677084

26,53 2

Jehličnaaté lesy

19344438

19,99 1

Smíšen né lesy

36700956

37,94 3

96744886

100,00


75344110

73,74 7

Louky a pastviny

7766982

7,60


7555973

7,40

Jehličnaaté lesy

1288548

1,26

Vodní plochy

10222076

10,00 1

1‐06‐0 03‐069

Kozllovský po otok

9,6 67

1‐06‐0 03‐067

Malo ovický po otok

26,58

1‐06‐0 03‐032

Jam mský po otok

30 9,3

1‐06‐0 03‐035

102117691

100,00


1977107

2,12


458 1062

49,27 4

Louky a pastviny

20744948

22,31 2


7188883

7,73

Listnatté lesy

27793

0,03

Jehličnaaté lesy

600052

0,65

Vodní plochy

16633949

17,89 1

Újezzdecký po otok

48 6,4

1‐08‐0 03‐082

92988793

100,00


66 161

3,83


13344863

77,26 7

Jehličnaaté lesy

1199492

6,92

Smíšen né lesy

2077268

12,00 1

17277784

100,00


2


47.



NÁ ÁZEV TO OKU

Hůrrecký po otok

PLOCHA POVO ODÍ ha

21,,36

ČHP

PLOCH HA m

PROCENTA %


7311719

3,43


1677132

0,78

Nezavlažovaná orná půda

129883673

60,79

Louky a pastviny

16880469

7,87


21993885

10,27

Jehličnaté lesy

35774258

16,74

Smíšené lesy

255722

0,12

213556856

100,00 1


433639

81,22

Louky a pastviny

48872

9,07

Jehličnaté lesy

52218

9,71

533730

100,00 1


5855044

11,81

1‐07‐02‐068/4

Kaňovský po otok

20,,68

1‐07‐0 02‐049

Svin nenský po otok

15,,77

1‐06‐0 02‐069

Louky a pastviny

23998570

48,42


5566136

11,23

Jehličnaté lesy

8944042

18,05

Mokřiny a močály

5200058

10,50

49553850

100,00 1


13306

0,05


8899351

31,38

83 2,8

1‐06‐0 01‐213

Louky a pastviny

9422047

33,24


1099356

3,86

Jehličnaté lesy

2566984

9,07

Smíšené lesy

6355084

22,41

28334129

100,00 1


8366801

64,92

Louky a pastviny

1777546

13,77


1488764

11,54

Třebo onínský po otok

10,,31

1‐06‐0 01‐211

Smíšené lesy

1255903

9,77

12889014

100,00 1


15559950

51,70

Louky a pastviny

2888008

9,54

Jehličnaté lesy

8544028

28,30

Smíšené lesy

73387

0,24


3000337

9,95

Vodn ní toky

78859

0,26

30117569

100,00 1

Strouha

13,,25

1‐06‐0 03‐073


2


48.



NÁ ÁZEV TO OKU


60 3,6

ČH HP

1‐06‐0 03‐072

PLOCH HA m

PROC CENTA %


173383

0,48


196 1856

54,52 5

Louky a pastviny

14434

0,04


2233885

6,22

Jehličnaaté lesy

1049 49151

29,16 2

Vodní toky

3444443

9,57

35988152

100,00

Rachačka

8,9 91

1‐06‐0 03‐071


410061

0,50


20677194

24,96 2

Louky a pastviny

3766507

4,55


1444988

1,75

Jehličnaaté lesy

3148 48771

38,02 3

Smíšen né lesy

19377171

23,39 2


5300656

6,41

Vodní toky

356646

0,43

Bošilecký otok po

28,09

1‐07‐0 02‐064

82881995

100,00


108 1551

4,73


2300535

1,01


161884547

70,79 7

Louky a pastviny

9900310

4,33

Jehličnaaté lesy

25222184

11,03 1

Vodní plochy

18522538

8,10

228661664

100,00

20,64

1‐06‐0 03‐015


9866598

4,78


33326

0,02


747 1803

36,19 3

Louky a pastviny

3047 47923

14,76 1


23522310

11,39 1

Listnatté lesy

1047 47513

5,07

Jehličnaaté lesy

4977456

2,41

Smíšen né lesy

20544149

9,95

Dub benský po otok


7133129

3,45

Vodní plochy

24733229

11,98 1

206447437

100,00


4344064

0,99


7988529

1,82


3722278

0,85


200557885

45,69 4

Louky a pastviny

251 1030

5,72


4255592

0,97

56,73


1‐07‐0 02‐060

2


49.



NÁ ÁZEV TO OKU

Dub benský po otok


56,73

ČH HP

PLOCH HA m

PROC CENTA %

Jehličnaaté lesy

173550002

39,53 3

Smíšen né lesy

13344077

3,04


194400

0,04

Vodní plochy

5922964

1,35

438995822

100,00


26388089

38,02 3

Louky a pastviny

5500683

7,94

Jehličnaaté lesy

33441623

48,16 4

Vodní plochy

4088434

5,89

69388830

100,00


6799789

6,04

Louky a pastviny

7588329

6,74


10099450

8,97

Jehličnaaté lesy

77533664

68,89 6

Smíšen né lesy

2366453

2,10

1‐07‐0 02‐060

94 6,9

1‐07‐0 02‐040

30,97

1‐07‐0 02‐043

Vodní plochy

Spo olský po otok

8177769

7,27

112555453

100,00

Jehličnaaté lesy

7477771

93,05 9

Vodní plochy

558875

6,95

8033645

100,00


9300758

4,02


28 114

0,12


939 1868

40,60 4

1,3 36

1‐07‐0 02‐041

23,13

1‐07‐0 02‐039

Louky a pastviny

30600662

13,23 1


19166675

8,29

Jehličnaaté lesy

77022184

33,29 3

Vodní plochy

1033099

0,45

231333359

100,00


69022296

60,17 6

Louky a pastviny

11933857

10,41 1


8911166

7,77

13,68

1‐08‐03 3‐079/5

Bílý potok

Listnatté lesy

592212

0,52

Jehličnaaté lesy

9855637

8,59

Smíšen né lesy

4911266

4,28

Vodní plochy

9477244

8,26

114770677

100,00


4900791

91,65 9

Louky a pastviny

390073

7,30

Jehličnaaté lesy

56636

1,05

5355500

100,00

0,5 54

1‐08‐03 3‐079/7


2


50.



NÁ ÁZEV TO OKU

PLO OCHA POVO ODÍ ha

ČHP

11,49

1‐08‐03‐079/1

PLOCCHA m

PRO OCENTA %


4600033

80,40


1122154

19,60

Bílý potok 14,65

1‐08‐03‐079/7

5722188

100,00 1


3033745

2,39


69668036

54,77

Louky a pastviny

33996872

26,70

Listnaaté lesy

11338913

8,95

Jehličn naté lesy

3622597

2,85

Smíše ené lesy

1055937

0,83

Nízký porost v lese

3866772

3,04

Vodníí plochy

600238

0,47

127223110

100,00 1


44221539

55,98

Louky a pastviny

3100287

3,93


8000701

10,14

Jehličn naté lesy

8266231

10,46

Vodníí plochy

15339561

19,49

78998320

100,00 1


7633345

4,82

Lettiště

4622748

2,92


79443845

50,20

Louky a pastviny

6700391

4,24


17446991

11,04

Jehličn naté lesy

42336927

26,77

158224248

100,00 1


22004667

33,15

Bab bický po otok

30,06

1‐06‐03‐012

Hom molský po otok

15,83

1‐06‐01‐215

Pašin novický po otok

17,91

1‐06‐02‐071

Louky a pastviny

11667892

17,56


6199348

9,31

Jehličn naté lesy

26558423

39,97

66550330

100,00 1


5899787

81,61


53387

0,75

Jehličn naté lesy

1277503

17,64

7222678

100,00 1


1899164

58,87


500188

15,62

Louky a pastviny

277923

8,69

Jehličn naté lesy

544066

16,83

3211342

100,00 1

Temeelínecký po otok

5,59

1‐08‐03‐079/2

Vrcovský otok po

11,23

1‐06‐02‐055


2

TYP POVRCHU ÚZEMÍ

51.



NÁ ÁZEV TO OKU

Libocchovka


16,54

ČH HP

1‐06‐0 03‐065

PLOCH HA m

PROC CENTA %


717709

0,49


40044264

27,54 2

Louky a pastviny

1488079

1,02


2733076

1,88

Listnatté lesy

2949 49465

20,29 2

Jehličnaaté lesy

62222502

42,80 4

Smíšen né lesy

2277371

1,56


6422592

4,42

145339058

100,00


2222989

1,70


79999934

60,82 6

Louky a pastviny

7344070

5,58

Jehličnaaté lesy

4688325

3,56

Smíšen né lesy

1446 46567

11,00 1

Vodní plochy

228 1192

17,34 1

Pišttínský po otok

23,81

1‐06‐0 03‐046

Křem mžský po otok

13,87

1‐06‐0 01‐209

131553078

100,00


32210

0,42

Louky a pastviny

20011

0,27

Jehličnaaté lesy

7522323

99,31 9

7577543

100,00


2822636

2,67


22244865

21,01 2

Louky a pastviny

31666678

29,90 2

11,02

1‐06‐0 03‐010

Listnatté lesy

4499937

4,25

Jehličnaaté lesy

35377306

33,40 3

Smíšen né lesy

6333328

5,98


2933662

2,77

Vodní plochy

7776

0,01

105889189

100,00


448850

5,70

Jehličnaaté lesy

7411745

94,30 9

Záb bořský po otok

13,51

1‐08‐0 03‐086

14,21

1‐06‐0 03‐009

7866594

100,00


55592

0,05


45166915

41,58 4

Louky a pastviny

12299163

11,31 1


14144435

13,02 1

Jehličnaaté lesy

30600950

28,18 2

Smíšen né lesy

2488821

2,29

Vodní plochy

3877998

3,57

108663873

100,00


2


52.



NÁ ÁZEV TO OKU

Líšn nický po otok

PLOCHA POVO ODÍ ha

13,,71

ČHP

PLOCH HA m

PROCENTA %


200529

0,15


31228166

23,14

Louky a pastviny

13336362

9,89

Listnaaté lesy

6277691

4,64

Jehličnaté lesy

68002448

50,33

Smíšené lesy

16000349

11,84

135115546

100,00 1


28446325

43,16 4

Louky a pastviny

17227266

26,19


13110256

19,87

Jehličnaté lesy

4199581

6,36

Smíšené lesy

2911985

4,43

65995414

100,00 1


555993

2,03

Louky a pastviny

58850

0,21

Jehličnaté lesy

23993293

86,92

Smíšené lesy

2988281

10,83

27553417

100,00 1

1‐06‐0 03‐068

Svin necký po otok

14,,27

1‐06‐0 01‐212

Cmeelenský po otok

19,,73

1‐06‐0 01‐204

Lišo ovský po otok

74 6,7


7333878

10,88


800768

1,20


38444774

57,00

Louky a pastviny

8722517

12,94


4599480

6,81

Jehličnaté lesy

4822423

7,15

Smíšené lesy

2700818

4,02

67444659

100,00 1

1‐07‐02‐068/2

20,,93

1‐06‐0 02‐077


17884185

8,53


101008932

48,30 4

Louky a pastviny

11009692

5,30


32336368

15,46

Jehličnaté lesy

21664978

10,34

Smíšené lesy

25224464

12,06

209228618

100,00 1

17115921

23,59

Hoděějovický po otok


7,27

1‐06‐0 02‐078

Haldy aa skládky

5288996

7,27


28551958

39,22

Louky a pastviny

6733308

9,26


5877124

8,07

Jehličnaté lesy

6355513

8,74

Smíšené lesy

2799679

3,85

72772500

100,00 1


2


53.



NÁ ÁZEV TO OKU

Zlatá stoka

PLOC CHA POVOD DÍ ha

5,4 46

ČH HP

1‐07‐02 2‐069/2

PLOCH HA m

PROC CENTA %


3500912

39,27 3

Jehličnaaté lesy

3077827

34,45 3

Vodní p plochy

2344755

26,27 2

8933493

10 00,00

Nesouvislá měsstská zástavba

10144021

4,18 4

Sportovní a rekkreační plochy

1499805

0,62 0


57222696

23,59 2

Mun nický po otok

25 24,2

1‐06‐0 03‐059

Louky a p pastviny

3044763

1,26 1

Zem ědělské oblasti s přirozenou vegetací

32522899

13,41 1

Listnatté lesy

21488244

8,85 8

Jehličnaaté lesy

53211748

21,93 2

Smíšen né lesy

40366344

16,64 1

Nízký poro ost v lese

6155688

2,54 2

Vodní p plochy

16966953

6,99 6

242663162

10 00,00

Bud dáček

16,1 18

1‐06‐0 03‐075

2


Nesouvislá měsstská zástavba

2311744

3,60 3


16866062

26,17 2

Louky a p pastviny

1699336

2,63 2

Jehličnaaté lesy

43477190

67,47 6

Vodníí toky

88840

0,14 0

64433173

10 00,00

V Vzhledem k časovým akttualizacím m mapy pokryvu u území (Lan nd Cover) je analýza po jednotlivých h povodích h provedenaa i proto, ab by bylo možžné dlouhodobě sledova at vývoj pok ryvu. Žádoucí je přitom m vývoj k vvyššímu proccentnímu zasstoupení luk,, pastvin a lesů. Přílohy: na území OR RP 1.a.1. – Základní rozzložení toků n Hydrologickáá povodí na ú území ORP 1.a.2. – H 1.a.3. – SSestavený model terénu ORP 1.a.4. – M Mapa sklonittosti území O ORP 1.a.5. – LLand Cover území ORP


54.



1.b. Pop pis stávajíccího stavu u z pohled du ochrany před poovodněmi Sp právní obvod d zahrnuje 79 9 měst a obccí, které se skkládají někdyy i z více osadd. V území obvodu se nachází významné větší v vodní to oky (Vltava, Malše, Stro opnice, Dehtářský potok,, Bezdrevskýý potok a Svinenskký potok), do oplněné mno ožstvím malýých či drobnýých vodních ttoků. Zatímcco větší toky protékají územím v úsecích sp píše s nižším sklonem, jeejich krátké p přítoky pak p přitékají častto spádnicovvě z boků údolí se sklony výrazzně vyššími. Morfologickky zahrnuje ú území správn ního obvoduu jednak pah horkatiny, m a vyvinutýým údolím, centrum území však tvooří českobud dějovická kde vodní toky prottékají hlubším oká kotlina ss původně meandrujícím m mi dnes čassto upravenýými toky pánev aa českobuděějovická širo s údolím m nevyvinutýým a velmi širokým. V Východní okraj území navazuje n na pánev Třeboňskou. V plochýých pánevnícch oblastech h je umístěěno velké množství m rybničních nádrrží, někdy i územně rozsáhlýých (Bezdrevv, Dehtář, so oustava Vrb enských ryb bníků). Územ mí zahrnuje také část významné v drže Římov. údolní přřehradní nád Peestrost typů území i velikosti toků předurčují k mnoha k povodňovým pproblémům v území. Široké záplavové úzzemí v pánevvních úsecícch toků zasaahuje do plo och zástavbyy v krajském m městě i v ostatníích městech a obcích. Ro ozhraní plocché pánve někde s ost rým přecho odem do úzzemí pahorkkatin zahrnu uje často zástavbu u, která trpí ohrožením vtokem extrravilánových h vod ze svažitých plochh nad zástavvbou, kde v minulo osti došlo kee změně čle enění i využžívání pozem mků, či jen zástavba byyla v různě nedávné minulostti umístěna d do nevhodné é expozice beez ochranného nebo kom mpenzačníhoo opatření. Zaatímco povo odňové hrozzby na většších tocích jsou j díky povlovnějším u postupu povodně z vyšších h území a syystému hlássných profilůů do určité míry očekávvatelné, při výskytu inte enzivních lokálních h srážek probíhají na některých bbočních strm mých přítocíích tzv. bleeskové povo odně bez možnostti preventivn ní ochranné reakce. Jednná se především o pravostranné příítoky Vltavy v oblasti Českých Budějovic a a přímo sousedních obccí (odtok ze strmých sva ahů Lišovskéého prahu). Obdobné O bleskovéé povodně see pak vyskytují i při odtooku z Lišovskkého prahu vvýchodně ke Spolskému potoku a při odtokku z okrajovýých svahů Šu umavské horrnatiny, kde jje však nižší hustota zást avby. Z hlediska potenciálu škod d jsou pro měěsta a obce sstanoveny 3 stupně povoodňového oh hrožení.


60.



1..b.1. Popis sstavu v jedn notlivých o bcích na úzzemí ORP

O Obr.21. – Stu upně povodňňového ohrožžení v jednottlivých obcícch


61.



ADAMO OV (povodí 1‐‐06‐03) Obec sittuovaná na svažitých po ozemcích sevverovýchodn ně od Českýých Budějoviic podél kom munikace spojující í město Rudo olfov a obec Hůry. Zástavvba v obci (‐ cca 10 RD) je e ohrožovánna masivním odtokem ze zemědělských pozzemků nad o obcí po intennzivních srážkkách. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 2. BOREK (povodí 1‐06 6‐03) udějovic v tááhlém svahu na okraji Obec situovaná oboustranně při hlavní „pražžské“ silnici z Českých Bu Nachází se naa pravém břehu Kyselé vvody v dostatečném odsttupu – výškoovém i vzdále enostním města. N od záplaavového úzeemí toku. Ohroženy O m ohou být taak pouze je ednotlivé neevýznamné rekreační r nemovittosti v katasttru obce um místěné na lesních poze emcích pobllíž tohoto tooku. Zaznam menaným problém mem obce je tak hlavně ohrožení odd vtoku extravilánových vod při inteenzivních příívalových srážkách h ze severní strany od svažitých s pozzemků z lokaality Dehuť pod hosínskkým letištěm m a podél svažité kkomunikace čč. 603 „staré é pražské“. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1. BOROVN NICE (povodíí 1‐06‐02) Obec jih hovýchodně od Č. Budějovic, situovaaná ve svahu u pravého břehu b Zborovvského poto oka mimo jeho záp plavové úzeemí. Není však v vyloučeeno ohrožen ní obce vto okem extravvilánových vod v a to předevšíím podél ko omunikace od o Heřmaně,, která se do o obce pom měrně příkře svažuje. Ka atastrálně přísluší o obci chatovéé osady pod o obcí v údolí ZZborovského o potoka. Mn nohé chaty zdde jsou v záp plavovém území potoka. Úniko ové cesty od d chat jsou při povodni pouze pěší do stran sttrmého údolí potoka. povodňového ohrožení o obce 1, chatoových osad 3 3. Stupeň p BORŠOV V NAD VLTAV VOU (povodíí 1‐06‐01) Obec jih hozápadně od o Českých Budějovic. B K romě vlastn ní obce Boršova nad Vltaavou zahrnu uje osady Poříčí, Břřezí, Jamné aa Zahorčice. Významn ně je ohrožeen areál firmy Europasta SE v Březí, o objekt MVE a a ČOV. Vodyy strmého přřítoku od Kamenného Újezdu v Březí ohro ožují zaplaveení bytovek u točny MH HD. Únikovéé cesty z ohrroženého území jsou po místníích komunika acích do vyššších poloh úd dolí. Vlastní o obec Boršovv nad Vltavo ou, kromě zaaplavení někkterých komunikací Vltavvou (hlavně směrem k Březí) je v zástavb bě ohrožován na odtokem z přívalovýcch dešťů z lo okalit od Vččelné, od Po oříčí a od Vrábče. Dešťové odvvodnění v ob bci není uspookojivě řešeno. Zaplaven ny jsou pouzze přízemní a sklepní prostoryy. Stupeň p povodňového ohrožení B Březí, Poříčí aa Boršova 3. C (povodí 1‐0 07‐02) BOŠILEC Obec needaleko silnicce E 55 pod hrází Bošilecckého rybníkka a nad kon ncem vzdutí Horusického o rybníka. Obcí ved de koryto od bezpečnostního přelivu Bošileckého o rybníka. Možné o ohrožení obcce kromě zvlá áštní povodnně je v přetížžení odpadníího koryta odd přelivu Boššileckého rybníka aa dále extrém mně vysoká hladina v Hoorusickém rybníku při povvodni. Několik n nemovitostí je ohroženo o vtokem ext ravilánových h vod při extrrémních srážžkách. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 2. BRANIŠO OV (povodí 1 1‐06‐03) Obec naa západním okraji o Českých Budějovi c v poměrně ě plochém terénu bez vvětšího povo odňového ohrožení. Není zde vyvinuta výýraznější voddoteč. Při ve elmi intenzivvních srážká ch dochází odtokem extraviláánových vod jen k mírném mu zaplaven í některých o objektů bez významnějšíích škod. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1. VH TRES spool. s r.o.

62.



BŘEHOV V (povodí 1‐0 06‐03) Obec severozápadněě od Českýcch Budějovicc sama o sob bě ohrožena a není. Břeh ovský potokk protéká a“ (59 chatt) zvýšením hladiny pod obcí. V katastru obce je ohrožena chatová ossada „Picina m v důsledkuu vzdutí málokapacitním otvorem poolní cesty – je záměr v Břehovvském potocce především úpravy ttohoto otvo oru. Úniková cesta od cchat je po le esní cestě ke k komunikaaci Čejkovice e‐Břehov. Nevhodn ný propustek je i na potoce blíže ppod obcí, mů ůže svým vzdutím způsoobit zaplaven ní obecní ČOV. povodňového ohrožení o obce 1, chatoové osady 3. Stupeň p ČAKOV ((povodí 1‐06 6‐03) Obec naa západě sprrávního obvodu jižně odd rybníka Dehtář. Obec kromě kmeenové obce zahrnuje osady Čaakovec a Holubovská baššta. V obci Čaakov jsou ze strany rozvo odněného Jaankovského potoka ohroženy maxim álně dvě nem movitosti pod vsí u u rybníčku. V osadě Čakovec vyybřežený po otok zaplavuuje komunikkaci. Voda po p přívalovýých deštích stéká po komunikkaci od Janko ova a v Čakovvci zaplavujee jednu nemo ovitost. V osadě Holubovská Bašta dochá ází při vyšším m vodním sttavu na poto oce k zaplaveení silnice, nikoli však olní Holubovská Bašta je ohrožena v případě vysoké hladiny v rybníku De ehtář. Při nemovittostí. Tzv. Do povodních přřetéká hráz rrybníka Posm měch a dalšícch nádrží. větších p Stupeň p povodňového ohrožení o obce a osad 22. ČEJKOVIICE (povodí 1 1‐06‐03) Obec naa severozápadním okrajji Českých B Budějovic. Obcí O protéká á Dehtářský ý potok, kte erý je při povodni jedním ze zd drojů ohrože ení, neboť kaapacita korytta v obci odp povídá jen ccca tzv. dvoule eté vodě. Při vyššíích povodnícch dochází k vybřežení k vvody a zaplavení až třetiiny plochy oobce. Dalším zdrojem povodňo ového ohrožení je odtok z polních poozemků nad obcí ze seve erního až sevverozápadníh ho směru od hlavn ní silnice. Celkem vv kombinaci obou rizik je e v obci ohrooženo zaplave ením 1/4 tj. cca 20 nemoovitostí. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 2‐3. ČESKÉ BUDĚJOVICE (povodí 1‐06 6‐01,1‐06‐022,1‐06‐03) s obvodu. Zahrrnuje poměrrně rozsáhlé é území s oddlišným povo odňovým Město jee centrem správního ohrožením v jednotlivých lokaliitách. Mimoo základní (spojené) úzzemí města zahrnuje i situačně oddělené katastry ossad Třebotovvice a Kalištěě. Základ m možného povvodňového o ohrožení je ddán existencíí soutoku řekk Malše a Vlttavy ve městtě. Plochy kolem ssoutoku, dnees hustě zastavěné, jsoou původní inundací ob bou řek a m míra jejich dnešního povodňo ového ohrožžení je dána rozličnými řříčními úpraavami v histo orii města. FFaktem je skkutečnost rozsáhlýých povodněm mi ohroženýých ploch ve městě při ob bou hlavních tocích. V rámci Vltavy nad ssoutokem je e to na levém m břehu úze emí od Vltavyy k Litvínoviccké silnici a převážně plochy zeleně (Strom movka a Soko olský ostrov) , popř. s pou uze individuá álními objektty (Všesporto ovní hala, plovárnaa). Území zah hrnující areály podniků PPovodí Vltavyy, VHS a území bydlení LLuční je nedo ostatečně chráněno, protože není n zcela dokončena d oochranná baariéra s náva azností na Liitvínovický most. m Na pravém břehu je ohrrožen užší prruh území + nněkteré lokality (např. ulice E. Pitteraa ). V rámci Malše jsou na levém břehu b ohrožžena území pod železniččním moste m v oblasti pivovaru Samson a v jeho sou usedství protti a po prouddu. Ohroženaa jsou územíí od Malše aaž po cca Tylovu ulici. Na břeh hu pravém jsou ohrože ena území Mladého, rozsáhlé r obllasti Havlíčkkovy kolonie e, odkud vybřežen ná voda stékká dále do ce entra města k Senovážné ému náměstí a při dalším m postupu průtoku je ohroženo vlastní hisstorické jádro města i Prražské předm městí. Povod deň se do m města také propaguje p korytem m Mlýnské sto oky, která z Malše nad vvstupem do m města odboččuje. Přetížeená Mlýnska stoka při povodni přivádí povo odňový průto ok na okraj hhistorického jádra města.


63.



V rámci Vltavy pod soutokem je na levém m břehu ohrroženo územ mí Stromovkky, území k ssilnici Na Dlouhé llouce před vvýstavištěm, výstaviště, ččást sídliště V Vltavy v prosstoru objektuu Uranu. Na a pravém břehu jee ohrožen Sokolský ostrrov a prostoor při Slepém m rameni s propagací ppovodně částtečně do oblasti h historického jádra městta. Význam né ohroženíí je v lokalittě Pražské ppředměstí ažž po linii Dobrovo odského poto oka a Pražské é třídy. Významn ným povodň ňovým rizike em může býtt stabilita op pevnění říčn ních koryt vee městě při povodni. Rychlostti v „ sešněro ovaných“ korrytech ve měěstě jsou míssty poměrně značné. Při prováádění povod dňových průttoků je dále významná sstabilita ochranných hráází ve městě,, kdy tzv. zvláštní povodeň vyvolaná v de estrukcí hrázze může tvvořit význam mné další ppovodňové ohrožení v některých lokalitácch. Ochranné é hráze jsouu vesměs pod dél břehovýcch hran koryyt – poškoze ení břehů koryt jso ou závažným nebezpečím m pro ochrannné hráze (po odemletí). Kromě h hlavních toků ů jsou z hled diska povod ňového ohro ožení význam mné i tzv. tooky drobné – menší. Tyto tokky (především m na pravém m břehu Vlttavy či Malšše) pramení v oblasti Liššovského pra ahu, jsou charakteeristické svým m poměrně strmým poddélným proffilem v horníím úseku tooku. Významnými pro povodňo ové ohrožen ní města jso ou Dobrovoddský potok (v lokalitách h Suché Vrbbné, Husova kolonie, Pražské předměstí a a Obchodně ě podnikatelsský park u Voříšků), V Vrátecký potook (v lokalitá ách Nové Vráto, Su uché Vrbné), Kyselá voda a Čertík (v lokalitě Nem manice), Stoka_Jih (v lokkalitě Husova a kolonie, Pražské předměstí, Kněžské Dvo ory), Hodějoovický potok (v lokalitě Nové N Hodějoovice a Mlad dé). Malé toky jso ou charakterristické tzv. bleskovými povodněmi, které následují předeevším po příívalových deštích vvelké intenzity. V rámci města dále existují lokkality ohrožeené nadměrrným přítoke em vody z ppolí a nezastavěných pozemků ů po přívalo ových deštícch. K ohrože ným lokalitáám patří lokkality kolem ul. Branišo ovské, při okraji Stromovky blížže areálu Jiho očeské univeerzity, Pohůrrka, Nové Ho odějovice aj. Stupeň p povodňového ohrožení m města (v uveddených ohro ožených lokalitách při vellkých tocích) 3 Stupeň povodňovéh ho ohrožení města (v uvedených ohrožených lokalitách při malých tocích a problém mových okrajo ových lokalittách) 2 Stupeň p povodňového ohrožení m města (v lokaalitách neuve edených) 1 DASNÝ ((povodí 1‐06 6‐03) Obec sittuovaná pod dél silnice I.. třídy při vvýjezdu z Č. Budějovic směrem s na Vodňany v poměrně rovinatéém terénu. V obci neníí vyvinuta vvýrazná vod doteč. Mírnýým ohroženním obce jssou vody z přetížeeného silničn ního příkopu vodami z pproblémovéh ho propustku u strouhy odd Čejkovic po od hlavní silnicí, um místěného vv místě mírné ého terénníhho hřbetu. Katastrálně přísluší obci chatové é osady při rybníku Bezdrev. Některé chaty jsoou výškově nevhodně n osazeny tak, že doch hází k jejich zzaplavení přři vysokých p polohách hladiny v rybníkku Bezdrev. Únikové cesty od chat vedou pochopiteln ně od rybníkaa k silnici k Dasnému. povodňového ohrožení o obce 1, chatoových osad 2 2‐3. Stupeň p DÍVČICE (povodí 1‐06‐03) Obec na severozápadním okraji SSprávního obbvodu OPR. Kromě kmen nové obce Díívčice zahrnu uje obec i osady Čeeská Lhota, D Dubenec, No ovosedly a Zbbudov. Vlastní o obec Dívčice se místně dě ělí na Dívčicee – nádraží a Dívčice – ves. V Dívčicíích – nádraaží je prob blematické m místo za ko olejemi vleččky k MAPEE, kde je proveden p málokap pacitní prop pustek. Při povodňových p h stavech se e vzdouvá voda v v napájjecí stoce od d potoka Olešník aa jsou zde výýznamně ohrroženy zaplavvením tři nemovitosti. V Dívčicíích – vsi při p povodni přettéká voda z nnapájecí stokky rybníka svvůj pravý břeeh v délce ccca 70 m a ohrožujee vyplavením m až 15 nemo ovitostí. V osadě Česká Lhotaa je povodň ňovou hrozb ou kombinaace ne zcela kapacitníhoo koryta bezzejmenné stoky a p přítok vody zz polních pozzemků nad oosadou v případě přívalo ových a intennzivních dešťťů. Je zde ohroženo 17 nemoviitostí, z toho o dvě význam mně.


64.



V osadě Zbudov je povodňovou hrozbou rozvvodněný mísstní potok, který zaplavuuje spodní část obce a nejméněě dvě nemovvitosti. Stupeň p povodňového ohrožení o obce Dívčice a osady Českká Lhota 2‐3 Stupeň p povodňového ohrožení o osad Zbudov 2 Stupeň p povodňového ohrožení o osad Dubeneec a Novosed dly 1. DOBRÁ V VODA (povo odí 1‐06‐03) Obec naa východním m okraji Českkých Budějo vic. Obcí protéká v pom měrně úzkém m údolí Dobrovodský potok. P Potok překraačuje řada mostků, m na jeejich dobré průtočnosti p při povodni záleží míra ohrožení níže ležžících nemo ovitostí. Pro oblém udržžení průtočnosti způso obuje řada plavenin z horního z pramenn ného a zalesněného povo odí potoka. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1‐2. DOUBRA AVICE (povodí 1‐06‐02) Obec naa jihovýchodn ním okraji Českých Buděějovic. Vzhledem k polozze obce blížee dílčího rozvvodí a na kopci neení obec povo odňově ohro ožena. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1. DOUDLEEBY (povodí 1‐06‐02) Obec sittuovaná jižn ně od Českkých Budějoovic v ostrém m meandru hlubokého údolí Malšše. Obec Doudleb by je na pravvém břehu uvnitř u mean dru, na levé ém břehu pa ak osada Strraňany. V rámci obce Doudleb by je ohrožen no 7 nemoviitostí v nižšícch polohách u řeky, v ossadě Straňanny pak 2 nem movitosti. V katastrru obce se nalézá nad i p pod obcí celkkem 60 chat blíže u řeky. Velmi záávažným ohrožením obce e při povodnních je snos sspláví – především odplavveného kula atinového dřeva z p pily u Hamru u a dalších vvyvrácených kmenů z povvodí pod Řím movem. Dřeevní hmota m má v obci destrukčční dynamickké účinky na mostní a daalší konstrukce. Únikové cesty z ohroožených loka alit vedou logicky ssměrem mim mo údolí po m místních kom munikacích. Osada Sttraňany je dále d ohrožen na vtokem exxtravilánovýých vod z horrní části od řřímovské silnice, kdy průtok p protéká plošn ně téměř celou osadou. Stupeň p povodňového ohrožení o obce i osad 33. odí 1‐07‐02) DRAHOTTĚŠICE (povo Obec seeverně od Čeeských Budě ějovic – na kopci bez vyyvinuté vodoteče. V obcci nejsou po ovodňové problém my, neboť zdee odtok vodyy teprve vznikká. Stupeň p povodňového ohrožení o obce1. 8‐03, osada V Velice 1‐06‐003) DŘÍTEŇ (povodí 1‐08 dním okraji Správního S o bvodu, zahrrnuje dílčí ro ozvodí. Přísluušné území zahrnuje Obec v sseverozápad více ryb bničních nád drží, území podél hlavnní odvodňovací osy Rad domilického potoka je poměrně ploché. ZZ potoka je rrealizován přřevod vody ddo sousedníh ho povodí v rámci rybničnního hospodářství. Obec Dřííteň zahrnujee několik osa ad. Poměry ve vlastní obci o Dřítni jsou dány m možnou manipulací na rybnících nadd obcí Dříte eňském a Kočinskéém. Koryto Dříteňského D potoka je ppostupně zkkapacitňován no, sousedícíí nemovitostti potoka jsou ohroženy. Osada Velice je ohro ožována příto okem extraviilánových vo od z polních p pozemků. Osada M Malešice – zde z jsou oh hroženy zap lavením níže ležící nem movitosti poovodňovým přítokem z Temelííneckého pottoka, rybníčkky v povodí jssou vyššími p průtoky přelévány. U osadyy Chvalešovicce je obrože en objekt ČO OV, nad obccí jsou další rybníky, kdde poměry převádění p povodněě – způsob m manipulace ovlivňuje pom měry pod ryb bníkem Dvořá ák.


65.



Větší Běělohůrecký rybník r nemá á dostatečnýý přeliv, při povodni byyla přelévánaa hráz. Pod hrází se povodňo ový proud dělí d (v územ mí rozvodí) na směr přřes Záblatí a a na směr přes Strachovice na Radomilickém potocce. Osada Bíílá Hůrka – d díky své vyššíí poloze na kkopci nebyla zaplavena. Osada Sttrachovice jee ohrožena m mírnou záplavvou níže položených nem movitostí a jeejich sklepů. Osady ZZáblatí a Záb blatíčko jsou u ohrožován y přítokem extravilánovvých vod z ppolí nad osa adami po intenzivn ních srážkách h. Výrazná široká záplaava od Rado omilického ppotoka může e postihnoutt osady Radoomilice a Zá áblatíčko‐ zastávkaa. Stupeň p povodňovéh ho ohrožení osady Bílá H Hůrka 1, osaady Strachovvice, Velice, Chvalešovice a obce Dříteň 22, stupeň po ovodňového ohrožení Zááblatíčka a Záblatí, Z Male ešic 2 – 3,¨sstupeň povo odňového ohrožení Radomilic, Záblatíčka‐zzastávky 3. DUBIČNÉ (povodí 1‐06‐03) B m mezi Rudolfo ovem a Dob brou Vodouu. Umístění obce je Obec výýchodně od Českých Budějovic v kopcovvitém terénu u bez výrazn něji vyvinutéé vodoteče. V obci V nejsou výraznější í problémy z hlediska z povodní. povodňového ohrožení o obce1. Stupeň p DUBNÉ ((povodí 1‐06 6‐03) Obec naa západě od d Českých Budějovic. B K romě kmenové obce Dubné D spadaají pod obec osady Jaronice, Křenovice aa Třebín. mi intenzivnícch srážek, kddy z polních pozemků Dubné aa osada Křenovice jsou ohroženy odttokem z velm od jihozápadu dochází k masivn nímu odtokuu mechanickyy zakalené vody, v která zzaplavuje i zástavbu. z V obci D Dubné proved dli obtokovýý kanál, kterýý svádí vodu u mimo obecc – zde hrozíí pouze prob blémy při snížení ffunkčnosti tohoto zaříze ení (špatná údržba, ucp pání při povo odni). V osa dě Křenovicce nejsou dosud žádná opatřeení provedena. V osadě Jaronice jso ou ve spodn ní části obcee u tzv. Jaronického nemovitosti – zřejmě zpěětným vzdutím od málokkapacitního ppropustku. odpadu ohroženy 4 n drží často Osada Třřebín vnímá ohrožení vlivem zvláštnních povodníí. Nad osadou je řada rybbničních nád ne s dosttatečnými přřelivy. Stupeň o ohrožení obcce jako celek 2. DYNÍN (p povodí 1‐07‐02) Obec naa severových hodě Správníího obvodu. Kromě kme enové obce Dynín sem sspadá i osad da Lhota. Obcí pro otéká Bošileccký potok a je eho přítok. PPod obcí je zaačátek vzduttí Bošileckéhoo rybníka. V obci D Dynín jsou u potoka ohro oženy záplavvou nejméně ě dvě nemovvitosti. Záplaavu může akkcentovat příliš vyssoká hladina v Bošileckém m rybníku. Stupeň p povodňového ohrožení o obce Dynín 1 –2. HABŘÍ (p povodí 1‐06‐‐03) Obec záp padně od Čeeských Budějjovic v podhůůří Blanského lesa pod K Klukem, ohroožena v přípa adě velmi intenzivn ních srážek a následným m masivním m vtokem exxtravilánovýcch vod do oobce při so oučasném přetížení kanalizace. Bližší objektty u potoka jjsou mírně zaaplaveny. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 2. HEŘMAŇ Ň (povodí 1‐‐06‐02) Obec jižně a nedaleeko Českých Budějovic. Díky své po oloze na kop pci neí obec c ohrožena z hlediska z povodní. Katastrálněě k obci však náleží chatoové osady – u u Zborovskéh ho potoka v lokalitě „Ve mlejnku“ a dále chatové osad dy na Malši „nad Rechleema“. Tyto osady o – zvláště na řece Malši jsou ohroženy o výrazně. Únikové cessty od chat jssou reálné p o místních kkomunikacích h směrem k oobci. Stupeň p povodňového ohrožení H Heřmaň 1, chhatové osadyy 3. VH TRES spool. s r.o.

66.



HLAVATTCE (povodí 1 1‐06‐03) Obec naa okraji Spráávního obvo odu ORP, seeverozápadně od Českýcch Budějovicc. Obec je ohrožena o v případě přívalových dešťů odto okem z polníích okolních pozemků – zzvláště při akktuálním nevvhodném osevu (p př. kukuřice). Je zde ohrožena jedna nnemovitost. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1. HLINCOV VA HORA (po ovodí 1‐06‐0 03) Malá obec nad městtem Rudolfovem, zahrnuuje ve svém katastru kasskádu drobnýých rybníků v horním úseku po otoka Čertík. Vlastní obe ec nezahrnujje výraznou vodoteč. V p případě velm mi intenzivnícch srážek dochází ke vtoku exttravilánových vod do ně kterých částtí obce a jsou u někde zap laveny přízemní části objektů (garáže). Stupeň p povodňového ohrožení o obce1. HLUBOK KÁ NAD VLTA AVOU (povodí 1‐06‐03) Město H Hluboká nad d Vltavou ob bhospodařujje více men nších osad s různým stuupněm povo odňového rizika. Vlastní m město Hlubo oká nad Vlta avou je ohrooženo záplavvou v lokalitá ách Hamr, PPodskalí, Třeboňská a Vltavská silnice v Hluboké – Zám mostí. Při veelmi vysokýcch povodních h nad Q100 jee ohrožena i lokalita Podhrázíí u zahradnicctví. Při povo odni je zaplavven i objekt ČOV v Hlubo oké – Zámosttí (Křesín). V obci B Bavorovice je j ohroženo o několik nííže ležících nemovitostíí v kombina ci vzdutím Vltavy a vybřežen ním Dehtářřského poto oka. Vybřežžením Bezdrrevského potoka jsou ohroženy rybářské provozovvny, bažantn nice a další ccca 3 nemovittosti v oblastti „Poříčská“. V oblasti rybníka Bezzdrev je na kkatastru obcee více objekttů chat, zapla avených při povodňovýcch vyšších hladinácch v rybníku vv rámci možné manipulaace. Osada Po oněšice je oh hrožena nadměrným příttokem extravvilánových vod při intenzzivních srážkkách. Velmi výýrazné ohro ožení vtokem m extravilánnových vod při intenzivvnějších srážžkách je op pakovaně dokumentováno v ossadě Jeznice. ou při povod dňové vysokéé hladině v n nádrži Hněko ovice zaplaveeny sklepy n některých V osadě Purkarec jso nemovittostí a ČOV. ovodňové Ve zbylých osadách –– Hroznějovice, Kostelec , Jaroslavice, Líšnice a Munice je jen nepatrné po riziko. povodňovéh ho ohrožení 3 pro části oobcí a osad Hluboká nad Vltavou, BBavorovice a a chatové Stupeň p osady u Bezdreva, ún nikové cesty vedou do vyyšších poloh osad. Stupeň p povodňového ohrožení 2 2 pro Poněšicce a Purkarecc. Stupeň p povodňového ohrožení 1 1 pro Hroznějjovice, Koste elec, Jaroslavvice, Líšnice aa Munice. HOMOLE (povodí 1‐06‐01) Obec přii jihozápadníím okraji Česských Budějoovic. Obec Homole se míístně dělí na tzv. Staré Homole“ a „Nové Homole“. Do obce náleží zzároveň osadda Černý Dub. Ve „Starých Homollích“ v místě ě bývalé STTS – dnes ZT Z Holding dochází při přívalových h deštích k masivn nímu odtoku a splachu z polních poz emků ze směru od letišttě. Jsou zde oohroženy zaplavením některé objekty – naapř. haly firm my Elektrospool. V „Novýcch Homolích h“ je ohrožen na jedna nem movitost extrravilánovými vodami (blízzko zvonice). Ze strany ohrožení rozvodněním r m Homolskéhho potoka jssou ohroženyy především m nemovitostti naproti hřišti poblíž cesty od d točny do Č.Dubu. Tyto nnemovitosti jsou zároveň ň ohroženy i nadměrným m vzdutím hladiny vv Černodubsském rybníku u. Dále jso ou v Nových Homolích u u cesty na KKoroseky (zaa mostem přes potok) vvpravo, ohroženy tři nemovittosti. V osadě Černý Dub jssou splachem m a odtokem m ze svažitých h pozemků o ohroženy 2 nnemovitosti. Stupeň p povodňového ohrožení o obce Homolee 2. VH TRES spool. s r.o.

67.



HOSÍN (p povodí 1‐06‐‐03) Obec Hosín je situ uovaná na výrazném nnávrší, bez rizika povodňových přííhod. Z obce e vytéká bezejmeenná strouhaa. Do obce spadá osada Dobřejovicce, jejímž cenntrem protéká Dobřejovický potok. PPotok je má poměrně kapacitn ní koryto a prrotéká výrazn nou údolnicíí. Nemovitosti zde nejsou u výrazněji o hroženy. Z hlediskka vtoku exttravilánových vod při inntenzivních srážkách s je ohrožena přředevším čá ást osady zvaná Naa Vyhlídce. V katastrru osady jso ou poblíž nádrže Hněvkoovice za mostem situová ány dva rekrreační objekkty blízko maximállní hladiny s možným zap plavením při velmi vysoké hladině v n nádrži. Problém movým místeem v rámci katastru oobce je lokkalita původního hliníkuu na Chyňa avě. Zde devastovvaný a zaneesený původ dní systém sstok způsob buje povodňová rizika –– i skutečné é příhody zaplaven ní několika reekreačních objektů při sttaré pražské silnici. V katastrru obce v ob blasti svažitýcch pozemků,, je v důsledku nevhodné é zemědělskké činnosti v minulých letech devastován odvodňovací o a protieroz ní systém ze emědělských h ploch. Při výrazných dešťových d příhodácch zde vznikáá soustředěn ný odtok vodd, který ohrožžuje níže ležíící území – H Hrdějovice. Stupeň p povodňového ohrožení o obce Hosín 1,, u Dobřejovvic a Chyňavyy je stupeň oohrožení 2. 06‐01 a 1‐06‐‐03) HRADCEE (povodí 1‐0 Malá obec na jihozáp padě od Českých Budějovvic. Svým um místěním v oblasti dílčíhoo rozvodí, není výraazněji ohrožena záplavou u nemovitosstí. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1. VICE (povod dí 1‐06‐03) HRDĚJOV Obec na severním okraji Českých h Budějovic. Kromě kme enové obce H Hrdějovice zaahrnuje obec i osadu Opatovicce. Povodňo ové ohroženíí obce je rozzsáhlé a odeehrává se v kkombinaci ro ozvodnění voodotečí a příítoku vod z polních h pozemků. Potok Kyyselá Voda, který proch hází centrem m obce, ohrrožuje záplavvou celou nnáves (z cca 80 %) a zaplavuje zde významně mj. i nejméně pět nemovitostíí. V některýcch úsecích bbyly provede eny úseky ochranných bariér. Záplava z řeky Vltavyy se zde prop pojí se zápla vou potoka, vltavská čásst záplavy ohhrožuje nejm méně čtyři nemovittosti. né ohroženíí obce se dě ěje i přítokeem vody z rozsáhlých polních poze mků pod Hosínem ‐ Významn nejméněě 30 ha. Po přívalových h deštích vyyšší intenzityy je zde ohrroženo záplaavou nejméně deset nemovittostí. Osada O Opatovice je vvýrazně ohro ožena záplavvou z Vltavy a Kyselé Vod dy. Je ohrožeena celá osada vyjma cca tří n nemovitostí – vysokým zaplavením. Problematický je izolovvaný dlouhý ý přístup do obce při povodni. Únikové cesty vedo ou z Hrdějovic směrem kk městské části č Nemanic, z Opatovvic pak po zranitelné místní ko omunikaci k Hosínu. Stupeň p povodňového ohrožení o obce Hrdějovvice jako celkku 3. HŮRY (p povodí 1‐06‐0 03) Obec za severovýcho odním okraje em Českých B Budějovic, se everně od Ru udolfova. Obbec díky své poloze není povvodňově ohrožena, odtokk se zde tvořří bez obtížnýých účinků vůči okolí. Stupeň p povodňového ohrožení o obce Hůry 1 HVOZDEEC (povodí 1‐‐07‐02) Obec jižžně od Lišovva mimo hla avní komun ikační síť. Nad N obcí je malý rybníčček, který zachycuje z extrémn ní přívalový o odtok z polí. Rybníček nettvoří větší ne ebezpečí pro o obec. I velkký neovladate elný VH TRES spool. s r.o.

68.



odtok přři přívalových h srážkách ne eohrožuje záástavbu obce e. Stupeň o ohrožení obcce 1. CHOTÝČ ČANY (povod dí 1‐06‐03) Obec seeverně od Českých Č Budě ějovic není vlivem své polohy v ob blasti dílčíhoo rozvodí po ovodňově ohrožena. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1. JANKOV V (povodí 1‐0 06‐03) Obec naa západě Správního ob bvodu. Krom mě kmenové é obce Jankkov, zahrnujje obec dále osadu Holašoviice. Obcí Jan nkov protékáá Jankovský potok, kterýý nezpůsobujje v obci povvodňové ohrrožení. Problémovým místem vv obci je prostor pod zpe evněnými ploochami areálu družstva. Odtok z těchhto zpevněnýých ploch po intenzivních srážkkách přímo o ohrožuje jednnu nemovito ost pod tímto o areálem. Pod osad dou Holašovice protéká N Nekyselský ppotok. Osadaa není výrazn něji povodňoově ohrožena a. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1. povodí 1‐06‐‐03) JIVNO (p Obec Jivvno je situovvána východn ně od městaa Rudolfov v oblasti Lišovvského prah u. Vlivem svvé polohy není povvodňově ohrrožena. Rybn ník Mrhal, v katastru obcce, nemá do ostatečně kappacitní přelivv a může tak ohro ozit prostor vv podhrází. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1. KAMENN NÝ ÚJEZD (povodí 1‐06‐0 01 a povodí 1‐06‐02) Obec situovaná jižněě od Českých h Budějovic na rozvodí M Malše a Vltavvy. Obec kroomě kmenovvé obce – Kamenného Újezdaa zahrnuje i osady Buukovec, Rančice, Březí, Milíkovice, Krasejovka a, Kosov, Radosticce a Opalice. Povodňo ové ohrožen ní je dokumentováno v části obce Radostice, kde dvě trvvalé a dvě rekreační r nemovittosti jsou oh hrožovány přřívalovým oddtokem vod, značně zne ečištěných eerozním spla achem ze svažitých h pozemků n nad nemovito ostmi. V osadě Březí jsou zaaplavovány kkomunikace, nikoli pak nemovitosti. ého potoka pod Rančicemi mohou být mírněě ohroženy některé Vlivem rozvodnění Třebonínské ní nemovitossti v údolí potoka. rekreačn Zbylé osady obce jso ou díky své poloze mimo povodňové ohrožení. Stupeň p povodňového ohrožení B Březí a Radosstice, chaty p pod Rančicem mi 2. Stupeň p povodňového ohrožení p pro Kamennýý Újezd, Bukkovec, Milíko ovice, Krasej ovka, Kosovv, Rančice a Opalicee 1. KOMAŘIICE (povodí 1‐06‐02) Obec na jihu správníího obvodu vv povodí řekyy Stropnice vv místě přítoku Svinenskéého potoka. Obec kro omě kmenovvé obce zahrnuje dále os ady Pašinovice, Sedlo a S Stradov. V obci Ko omařice jsou u ohroženy d dvě nemovitoosti – záplavo ou od Stropn nice. V osadě Pašinovice je j ze strany Stropnice a Svinenského potoka záplavou ohrooženo nejmé éně sedm nemovittostí. Povodň ňové ohrože ení Pašinovicc tvoří i nad dměrný příto ok vody z plooch výše po oložených pozemků ů a to zpraviidla po přívalových deštíích podél komunikace od d Římova. Únniková cesta a vede při neprůchodnosti mo ostu přes Sttropnici směěrem po ko omunikaci na a Římov či Branišovice a Dolní Stropnicci. no cca deset těchto objektů. Do katasstru obce dále patří objekty chat u Sttropnice – je zde ohrožen V osadácch Sedlo a Sttradov nejsou nemovitossti (vzhledem m k poloze ossad) ohroženny. Stupeň p povodňového ohrožení p pro Sedlo a Sttradov 1, Ko omařice 2. Stupeň p povodňového ohrožení p pro Pašinovicce a chaty u SStropnice 3 VH TRES spool. s r.o.

69.



KVÍTKOV VICE (povodíí 1‐06‐03) Obec na západě od Českých Bud dějovic. V rám mci katastru obce je ohrrožena povoddní na bezejmenném ho rybníka je edna nemoviitost – samo ota v neobytné části. Podd hrází Kvítkkovického přítoku K Kvítkovickéh rybníka n na Dehtářskéém potoce je e ohrožen přřímým zaplavvením dnes rrekreační obj bjekt bývaléh ho mlýna. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1‐2. LEDENIC CE (povodí 1‐‐07‐02 a 1‐06 6‐02) Městys jjihovýchodněě od Českých h Budějovic, zahrnuje i o osady Ohraze ení, Ohrazenííčko, Růžov, Zborov a Zaliny. Kmenová obec Ledenice byla donedávna z hhlediska povodní velmi o ohroženou obbcí. Od devadesátých let probíhaly v obci koncepční postupná p PPPO. Jejich do ovršením pře ed rokem 20010 již není samotná obec ohrrožena povo odňovou událostí. V rámci katastru osaady Zborov jsou ohroženny chaty pob blíž Zborovskkého potoka – především m v rámci boční eroze břehů ko oryta potoka a při povodňňových průto ocích. V katasstru jsou ohrroženy malé rybníčky s absenccí přelivů. V katastrru osady Zaaliny přetékají nedostattečností bezzpečnostních h přelivů ryybníčky na Spolském S potoce ((nebezpečí zvvláštní povodně, která bby musela býýt tlumena v rámci retenčční nádrže K Kačerovec a nádržee Lazna nad LLedenicemi). Zbylé osady jsou bezz výraznějšího povodňovéého ohrožen ní. Stupeň p povodňového ohrožení o obce Ledenicce 1, chatovýých osad u Zb borova 2‐3. SStupeň povo odňového ohrožení osad Ohrazzení, Ohrazen níčko, Růžovv, Zborov a Zaaliny 1. ovodí 1‐07‐0 02) LIBÍN (po Obec naa východě sp právního obvvodu. Kroměě kmenové obce zahrnu uje osady Sppolí, Slavošovvice a na katastru existuje rozsáhlá chatovvá oblast přeedevším při SSpolském ryb bníku. Po proveedených pro otipovodňovýých opatřeníích v obci pře etrvávají na severu územ mí problémy s vnikem extraviláánových vod v oblasti „staré štěpánovvské cesty“. V osadě Spolí vybřeežuje při povvodni Spolskký potok a zaaplavuje přillehlé nemovvitosti. Úniko ová cesta vede po komunikaci k obci Doma anín. Osada Sllavošovice není díky své vyšší poloze povodňově ohrožena. Chatová osada při Spolském ryybníku, zahrrnující až 18 80 chat je výrazně v ohroožena vyšší hladinou u při povodn ni. Původní přeliv rybníkka není zcelaa kapacitní. Únikové cessty vedou do vyšších v rybníku poloh k o obci Libín. Stupeň p povodňového ohrožení SSpolí a chatovvé osady 3. Stupeň p povodňového ohrožení o obce Libín a oosady Slavoššovice 1. povodí 1‐06‐‐03) LIBNIČ (p Obec na severovýchodním okraji Českých Buudějovic. Kro omě kmenovvé obce sem náleží i osad da Jelmo. Dílčí pro oblémy z hleediska povod dňového ohrrožení jsou u místního potoka (bezzejmenný) s možným mírným ohrožením d dvou nemoviitostí mj. dom mova důchodců. Přívalovéé intenzivní srážky a následný odttok z polních h pozemků ze směru ood Jelma oh hrožuje 5 nemovittostí, v jiné lo okalitě obce u hřbitova jee odtokem z polí ohrožen na jedna nem movitost. Stupeň p povodňového ohrožení o obce Libnič 2 , stupeň ohrrožení osady Jelmo 1. LIPÍ (povvodí 1‐06‐03 3) Obec naa západě až jihozápadě j Českých Č Buddějovic. Krom mě kmenové é obce zahrnnuje i osadu Kaliště u Lipí. V o obci Lipí při rozvodnění Dehtářskéhho potoka (m místně zvaný Štírovec) jjsou poblíž mostu u komunikkace směr Habří H přímo ohroženy zaaplavením nejméně 4 nemovitosti. Osadu Kališště u Lipí ohrožujee odtok z přívvalových inte enzivních sráážek. Odtok přichází z po ozemků z jižnního až jihozá ápadního směru. V V osadě jsou takto ohroženy nemovittosti nízkým zaplavením. Stupeň p povodňového ohrožení o obce Lipí 2, oosady Kaliště u Lipí 1‐2. VH TRES spool. s r.o.

70.



LIŠOV (p povodí 1‐07‐02) Město Lišov, na seveerovýchodě Českých Buddějovic, zahrnuje i řadu o osad. Patří seem Červený Újezdec, ověnice, Sádek, Hrutov, Hůrky, Koln ný, Levín, Dolní Miletín, Dolní Slověnice, Horní Miletíín, Horní Slo Lhotice, Velechvín a Vlkovice. ody, které působí probblémy přede evším na V samotném městě jsou problémem extraavilánové vo uktuře obce, problémová á místa poškoozování infraastruktury jsou v k.ú. Levvín (mostek) , mostek infrastru a nezpevvněná cesta vv k.ú. Červen ný Újezdec a okraj zástavvby v Lišově při křižovatcce Lomená‐Přřívorka. V Horním m Miletíně činí povodňovvou hrozbu oodtok z polí po přívalovýých deštích vvelké intenzitty. Odtok probíhá ze směru od d Dunajovické é hory a ohroožuje zaplavvením čtyři nemovitosti. V osadě Velechvín jee mírnou hrozbou rozvoodněný Hůre ecký potok, který zaplavvuje údolí, niikoli však obytné d domy. Ve Sllověnicích je e ohrožena ř ada nemovittostí vysokou hladinou vv rybníku Dvořiště při průchodu povodně. Stejně tak ob bjekty chat ppři rybníku. V osadě Vlkovice ohrrožuje rozvodněný Milettínský potok mírně dvě obecní nemovvitosti. ných osadách h není význaamnější povo odňové nebezpečí. Ve zbylých neuveden povodňového ohrožení o osad Dolní aa Horní Miletín, Velechvíín, Vlkovice a Slověnice 2, města Stupeň p Lišov a o osad Hůrky, Č Červený Újezzdec, Sádek, Hrutov, Koln ný, Levín a Lh hotice 1. OVICE (povod dí 1‐06‐01) LITVÍNO ním okraji Če eských Buděějovic. Krom mě kmenové obce sem ppatří osady Mokré a Obec naa jihozápadn Šindlovyy Dvory. V obci Litvínovice see kombinuje povodňovéé ohrožení okraje o záplavvy z Vltavy see záplavou ze z strany Litvínoviického potokka a nadměrným přítokkem z extravilánu od pro ostoru letištěě. Záplavu akcentuje a polních pozeemků od Plan né – z letištěě. Bylo zde zaaplaveno až 4 40 nemovitoostí. přítok z p Osada Šindlovy Dvory je ohrože ena předevšíím přítokem vody z neza astavěných ppozemků od Švábova Hrádku po přívalovýých intenzivn ních srážkáchh. Voda stékká do nové zástavby, z čásstečně však ohrožuje okraj zásstavby staré (nad ObÚ). C Celkem je v ŠŠindlových D Dvorech ohro oženo cca 5 nnemovitostí. Osada M Mokré je významně v ohrožena o oddtokem z po oměrně svažitých pozeemků ze se everu po přívalovýých intenzivních srážkácch. Odtokem m je zde význ namně ohrožženo až 20 nnemovitostí. Úniková cesta z o obce vede po o komunikaci směrem naa Třebín. Stupeň p povodňového ohrožení o obce jako cel ku 3. OV (povodí 1 1‐07‐02) MAZELO Obec jee situována na komunikaci mezi Ševětínem a Lomnicí nad Lužnicí í blíže koncce vzdutí Záblatskkého rybníkka. Obcí prrotéká bezeejmenná stoka místně ě zvaná M Mazelovská. Původně málokap pacitní stoka byla zhruba před 25 letyy zkapacitněna do dnešní podoby, ktterá zřejmě zz hlediska Blíže stoky, vv možném zá provádění povodňovvých průtoků ů vyhovuje. B áplavovém úúzemí, se nachází cca šest nem movitostí. Ohrožení O těcchto nemoviitosti by přiipadalo v úvvahu zejménna v případě ě zvláštní povodněě – v důsledkku havárie na a výše ležícícch rybnících – – Dubenském m či Ždárském m. Problém my v rámci kaatastru obce jsou se zapllavováním přístupové sillnice k obci ood Ševětína – zřejmě v důsledku nedobréh ho stavu stokk a zejména propustků pod silnicí. Stupeň o ohrožení obcce 2. MOKRÝ LOM (povod dí 1‐06‐02) Obec na jižním okrajji Správního obvodu. Kroomě kmenovvé obce Mokkrý Lom zahrrnuje i osadyy Polžov a Lahuť. Obec a osady jsou umístěny na svažitých pozemcích. V případě přívalových p dešťů jsou odtokem munikace, kdde dochází ke k škodám. Nemovitostti výrazněji ohroženy o zatíženy především místní kom nejsou. ohrožení obcce 1‐2. Stupeň o VH TRES spool. s r.o.

71.



MYDLOV VARY (povod dí 1‐06‐03) Obec seeverně od Zlivi Z není z h hlediska při rozené povo odně ohrožena. V obci se vnímáno o možné ohrožení zvláštní povvodní z odka ališť bývaléhoo MAPE. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1. NÁKŘÍ (p povodí 1‐06‐‐03) Obec naa severozápadě Správníího obvodu . Ohrožení obce způsobuje pouze odtok z příívalových srážek. O Ohroženy jsou tři nemo ovitosti ze ssměru od ossady Velice. V obci je vvnímáno jako možné ohrožení zvláštní povvodní od ryb bníka Malé N ákří. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 2. NEDABY YLE (povodí 1 1‐06‐02) Obec jih hovýchodně od Českých Budějovic ppři „svinenskké“ silnici. Obec je situovvána ve vyššší svažité poloze b bez možnéh ho ohrožení blízkou bezzejmennou vodotečí. V úvahu V přichhází mírné ohrožení odtokem m vody po místních m kom munikacích vv rámci svažiité plochy obce o po přívvalovém dešti vysoké intenzityy. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1. NEPLACH HOV (povod dí 1‐07‐02) Obec naa severových hodním okra aji správníhoo obvodu. Obcí O protéká bezejmennná vodoteč. Pod obcí vodoteč podchází trrať ČD kapacitně probleematickým propustkem, p ovodňové který vzdouuvá vyšší po průtoky zpět do obcee. ným ohrožením obce je přítok vodyy z polních pozemků p po přívalových deštích ze severní s a Významn západní strany. Zap plavením je v obci ohrožženo až 30 nemovitostí (zaplavení především stodol a sklepů). Stupeň p povodňového ohrožení o obce 2‐3. VES (povodí 1 1‐06‐02) NOVÁ V h Budějovic. Kmenová obec se dělí n na tzv. starouu a novou čá ást. Obec Obec na jihovýchoděě od Českých ůrka. Katastrr obce dále zzahrnuje i ch hatové osady u Zborovsského potoka a a to ve zahrnujee i osadu Hů dvou lokkalitách – po od ČOV a „u Šanderáku““. Potok ohro ožuje z obce pouze objekkt ČOV, pět chat pod ČOV a něěkteré další vv druhé lokalitě. Zástavbba obce ohrožena není. V části sstará Nová Ves V jsou ohrroženy odtookem ze svažitých pozem mků pod traatí ČD nejméně čtyři nemovittosti. Osada Hůrka díky svéé poloze v ob blasti dílčíhoo rozvodí ohrrožena není. Stupeň p povodňového ohrožení o obce Nová Vees 2, stupeň povodňovéh ho ohrožení oosady Hůrka a 1. OLEŠNÍK K (povodí 1‐0 06‐03) Obec naa severozápadním okrajji Správníhoo obvodu. Kromě kmenové obce, oobec zahrnu uje osady Chlumecc a Nová Ves. V obci O Olešník protééká potok Olešník. Hlavnní přítok pottoka probíhá á ze dvou sm měrů. První směr od Nové jámy je zabezzpečen retenční nádrží,, druhý smě ěr od Nové Vsi zabezpeečen není. Při velmi vysokých h povodních v obci je pro oblém v zatrrubněné částti z Benešovýých rámů s kkapacitou a u udržením průtočno osti. Ohrožen na přímo je jjedna nemovvitost blíže p potoka. V osadácch Chlumec aa Nová Ves n nejsou probléémy s povod dňovým ohro ožením. Stupeň p povodňového ohrožení o obce Olešník 1‐2, stupeň povodňovéh ho ohrožení oosad 1. PIŠTÍN (p povodí 1‐06‐‐03) Obec sevverozápadněě od Českých h Budějovic. Kromě kmenové obce P Pištín zahrnuuje i osady Če ešňovice, Zalužice a Pašice.


72.



Obec Pišštín vnímá především p ohrožení o mo žnou zvláštn ní povodní rybniční r kaskkádou na Piištínském potoce. Zdejší rybníkky mají zřejm mě méně kappacitní bezpe ečnostní přellivy a při vyššších povodních hráze ozené povod dni dochází ppři rozvodně ění v obci přetékají (př. nejbližžší rybník nad obcí Knížeecí). Při přiro k ohrožeení nejméně jedné nemovitosti. V osadě Češňovice existují e dva způsoby povvodňového ohrožení. V lokalitě mísstně zvané „dolánek“ protéká Břehovský potok, p který při rozvodnnění ohrožuje e nejméně dvě d blízké neemovitosti. V lokalitě V zvané „h horánek“ (bllíže směrem k Č.B.) pak voda z polí po přívalovýých deštích velké intenzzity stéká k hlavní silnici a zatáápí zde někte eré nemovitoosti. Záplavaa je dána takké stavem prropustků pod d silnicí a stavem odvodňovaccích stok v lokalitě. v Zdde voda zaaplavuje neb bo jinak ohhrožuje nejm méně tři nemovittosti. Osady Paašice a Zalužžice nejsou výýrazněji ohrooženy z hlediska povodníí. Stupeň p povodňového ohrožení o obce Pištín aa osady Češň ňovice 2, stupeň povodňoového ohrožžení osad Pašice a Zalužice 1. PLANÁ (povodí 1‐06 6‐01) Obec přři jihozápadn ním okraji Českých Č Buddějovic. Obecc je umístěn na na levém m břehu Vlta avy, obcí procházíí vltavský tzvv. plánský náhon. n Ze st rany povodn ně na Vltavě ě je ohroženna jedna nem movitost, ležící nížže v rámci ob bce v okraji vltavské inun dace u fotbaalového hřišttě. Odtokem m z přívalovýých velmi intenzivních sráážek z prosto oru areálu le etiště je přím mo ohroženo nejméně deset neemovitostí (d domy u autob bazaru). Stupeň p povodňového ohrožení o obce 2‐3. ovodí 1‐06‐0 02) PLAV (po Obec situovaná po o obou březích řeky Malše na vstupu ře eky do Česko obudějovickéé kotliny. Na spodním okraji o obce ústí zlleva do Ma alše Plavniccký potok. Významná část obce v nižších pa artiích je v záplavo ovém územíí řeky Malše. Hydraulickéé poměry v obci zhoršuje příčný nássyp místní příjezdové komunikkace do obcee, aktuální kapacita k otvoorů při povo odni ovlivňuje přímo i pooměry v obci. Dále je zásadní vvčasné vyklizzení a zprůto očnění pravoobřežní berm my v obci od ssportovního zařízení a sttavebních buněk. Katastrálně přísluší o obci směrem m proti prouddu Malše nad d obcí chatové osady – ččasto nízko ssituované v záplavo ovém území Malše. Strmé leevé břehy Malše M nad obcí o jsou ohhroženy vzniikem význam mných sesuvvů s rizikem náhlého významn ného omezen ní průtočnosti koryta řekky. Únikové cesty z praavého břehu u obce jsou směrem do o vyšších čá ástí obce a do svahu po p místní komunikkaci k obci Heřmaň. H Únikové cesty zz břehu levé ého jsou při odříznutí roozvodněnou řekou se zbylou částí obce sm měrem ke dvo oru Plavnice a ke Kamenn nému Újezdu u. povodňového ohrožení o obce 3. Stupeň p RADOŠO OVICE (povod dí 1‐06‐03) Obec na západě Spráávního obvod du, kromě vllastní obce p přísluší sem o osada Tupesyy Povodňo ové ohrožen ní existuje pro bytovkyy a jednu nemovitost v Radošovi cích a to přítokem extraviláánových vod po intenzivn ních srážkáchh z polí ze sm měru od Sedlovic. Tupesyy nejsou ohro oženy. Stupeň p povodňového ohrožení R Radošovic 2, stupeň povo odňového oh hrožení Tupeesy 1. ROUDNÉÉ (povodí 1‐0 06‐02) Obec naa jižním okraaji Českých Budějovic B na levém břeh hu Malše. Ob bec je velmi významně ohrožena o záplavou u z řeky Malšše, kdy je v o obci ohroženoo cca 25 nem movitostí. Při přívalových deštíích je obec o ohrožovány zz jihu odtoke em ze svažitýých pozemkůů ze směru o od Včelné k silnici II. třídy a přeetokem přes těleso této kkomunikace.. Únikové cesty vedou u směrem k m městu České Budějovice.. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 3. VH TRES spool. s r.o.

73.



RUDOLFFOV (povodí 1‐06‐03) Město na severových hodním okra aji Českých B udějovic. K m městu dále n náleží osada H Hlinsko. Č na kterém k je siituován malý rybník Ve městtě Rudolfovv protéká hlubším údollím potok Čertík, „Královsský“. Během vyšší povodně nemají teento rybník aani rybníky n nad městem Rudolfov do ostatečné bezpečnostní přelivyy. Přetékáním m hrází není vyloučen vznik zvláštních povodní. PPři přirozené é povodni je ohrožeeno záplavou mlýnské úd dolí pod rybnníkem, moho ou být zaplavvovány části nemovitostíí. Ohrožen ní města je reálné i od dtokem z poolních pozem mků po přívalových inteenzivních de eštích od motoresstu Florida. ZZ tohoto pohledu je ohroožená lokalitaa pozemků sseverně nad bývalou hlavní silnicí blíže k A Adamovu. Tím mto masivním m splachem jjsou zde ohrroženy 2 rodiinné domy aa objekt DPS. V osadě Hlinsko je p povodňovým nebezpečím m Vrátecký potok. Předevvším blíže Aggrostavu, takké vlivem ne zcela kapacitních mostků je zzde ohroženoo nejméně 4 4 až 5 nemovvitostí, kde ddochází při povodních k zaplaveení zahrad, d dvorů a garážží. Stupeň p povodňového ohrožení m města Rudolffov 2, stupeň ň povodňové ého ohroženíí osady Hlinsko 2‐3. ŘÍMOV ((povodí 1‐06 6‐02) Obec naa jihu správního obvodu OPR. Kroměě kmenové o obce Římov zahrnuje dá le osady Bra anišovice, Dolní Strropnice, Doln ní Vesce, Horní Vesce, Haamr a Kladiny. Katastr obce zahrnu uje objekt Římovské Ř přřehrady. Maanipulace na a přehradě – řízená a nakonec okolnosttmi vynucen ná ovlivňuje poměry naa úseku říčn ní trati Malšše pod přehhradou. Kata astr obce zahrnujee dále i úsek Stropnice nad jejím úústím do Malše. Během m povodňovéé situace na a Malši a Stropnicci je ohroženaa řada objektů trvalého, ale předevšíím rekreačníího bydlení. V obci Říímov je ohro ožena jedna n nemovitost m mlýna a v Haamru další ne emovitost trvvalého bydle ení. V obci Říímov jsou oh hroženy dva rekreační obbjekty. V osadě Branišovice je ohrožen jeden rekrea ční objekt. V osadě Dolní Stropnice je přímo ohroženo celkem 37 rrekreačních o objektů. Úniikové cesty vvedou po polní kom munikaci do obce Dolní SStropnice. Obec Říímov je dálee ohrožován na i odtokem m z přívalovvých srážek. Odtok zatěěžuje a ohro ožuje ale předevšíím komunikaační síť v obcci. Velmi p problematickkým objekte em v rámci katastru je e areál pilyy v Hamru. Včasné ne evyklizení skladovaaného dřeva má velmi zá ávažné násleedky (destrukkce objektů) níže po tokku Malše – přředevším v Doudleebech a Plavu. Únikové é cesty vedoou po komu unikaci směrrem do Řím mova nebo do d osady Straňanyy. Stupeň p povodňového ohrožení o obce Římov, Branišovice, Dolní Stropn nice 2 Stupeň p povodňového ohrožení o osad Dolní Veesce, Horní V Vesce, Kladin ny 1‐2 Stupeň p povodňového ohrožení cchatových ossad u Malše, osady Hamr 3. 6‐03) SEDLEC ((povodí 1‐06 Obec na severozápadním okraji Správního o bvodu. Krom mě kmenové obce Sedlecc zahrnuje dá ále osady Lékařovaa Lhota, Malé Chrášťany,,Plástovice a Vlhlavy. V obci SSedlec je po ovodňovým ohrožením přítok vodyy z extravilá ánu po přívvalových inte enzivních srážkách h. V osadě Lékařova L Lho ota zůstává určitým pro oblémem učerpatelnost extravilánovvých vod vniklých do zahrází. V korytě po otoka blíže oobjektu ČOV V je konstrukce zvýšené ho brodu (p přejezdný blok prů ůtočných pottrubí nade dnem), d kteráá významně v úseku přilehlé hráze zvyšuje povvodňovou hladinu. Ostatní o osady význam mněji ohrože eny nejsou. Stupeň p povodňového ohrožení o obce Sedlec aa osady Lékaařova Lhota 2 2‐3. Stupeň p povodňového ohrožení o osad Malé Chhrášťany, Pláástovice, Vlhlavy 1. SRUBEC (povodí 1‐06‐02 a 1‐06‐03) Obec naa jihovýchodním okraji Českých Č Buděějovic. Obecc se nachází podél dílčíh o rozvodí v poměrně sklonitém m terénu. Krromě kmenové obce Srubbec zahrnuje e dále osadu Stará Pohůrrka. VH TRES spool. s r.o.

74.



Dílčí pro oblémy v rám mci katastru obce hrozí v dílčích lokkalitách podél Hodějovicckého potokka a jeho přítoku zz obce při vyšších průtocích. V lokalittě „ U Patočkků“ málokapa acitní mosteek na potoce ohrožuje zaplaven ním dvě soussední nemovvitosti (nikoli jejich obytné části). Návesní „ nebeský““ rybníček se e při velmi intenzivních deštích mírně přelévá s hrozbou zaplavení z sousední nemovitostti. Osada Sttará Pohůrkaa je ohrožena masivním odtokem z p přívalových d deštů velké iintenzity. Oh hrožení je v lokalitěě okraje nové zástavby podél silni ce při sjezd du od Srubce vpravo. O Ohroženy jso ou mírně některé nemovitosti – hlavně příízemní (garážžové) objektty. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1‐2. STARÉ H HODĚJOVICE (povodí 1‐06‐02) Obec naa jihovýchod dním okraji Českých Buudějovic. Vzh hledem ke své s vyšší pooloze a dosttatečném nadvýšení nad blízko ou vodotečí n není obec výýznamněji oh hrožena. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1. STRÁŽKO OVICE (povo odí 1‐06‐02) Obec na jihovýchoděě od Českých h Budějovic ppři „svinenskké“silnici. Kro omě vlastní kmenové ob bce náleží mec, Řevňovice. Na katasstru obce se nachází rozssáhlá chatovvá osada (200 chat) u sem dálee osady Lom Stropnicce. Z obce Strážkovice umístěné na kkopci je ohroožen pouze o objekt níže položené ČOV V. Osady LLomec a Řevvňovice nejsou výrazněj i ohroženy, odtok z přívvalových deššťů poškozu uje pouze komunikkační systém v obcích. Chaty u Stropnice jssou vesměs o ohroženy zássadně. Úniko ové cesty z cchatové oblaasti vedou do vyšších poloh po o místních ko omunikacích k obci. Stupeň povodňovéh ho ohrožení Strážkovic, Lomce a Ře evňovic 1‐2,, stupeň povvodňového ohrožení chatové osady 3. CE (povodí 1‐‐06‐03) STRÝČIC Obec naa západě správního obvo odu. Obcí prootéká Babickký potok a h hned na okraaji pod obcí podchází násyp ko omunikace. P Propustek je e málokapaciitní. Při povo odních na po otoce je tak ddíky zpětném mu vzdutí přímo oh hroženo zap plavením nejméně 5 nem movitostí. Do o oblasti křižžovatky přitéékají terénní údolnicí, podél ko omunikace od o Dobčic, extravilánové e é vody. Po jižní straně obce vede údolnice přehrazená křižovatkkou, na prottilehlé straně ě je situovánn mohutný areál a spádovvé základní šškoly, u kterré vlivem několika faktorů do ochází k zattápění přízeemních či su uterénních prostor. p Dallší ohrožení obce je způsobeeno nátokem extravilánovvých vod od komunikace e ze Záboří. Ú Únikové cestyy jsou v rámci obce. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 3. STŘÍŽOV V (povodí 1‐0 06‐02) Obec sittuovaná jižně od Českýcch Budějovicc. Hlavní zástavba obce e je na návrrší bez povo odňového ohrožení, okraj katasstru obce vša ak přiléhá kee Stropnici a k Malši. V případ dě přívalovýcch dešťů či vvelmi intenzivvních srážekk jsou v obci poškozovánny komunika ace, které slouží jako koryta od dtoku vody. U vlastní obbce je zaplavením ohrože en zdroj pitnné vody ‐ um místěn ve strouze p pod obcí směrem na Dou udleby. V katastrru obce se nachází cca 65 chatovýých objektů,, z nichž 30 chat v oblaasti soutoku Malše a Stropnicce je silně oh hroženo povvodní na těc hto tocích. I jen samotn ná záplava ood Malše ohrožuje již výústní úsek Stropn nice zpětným m vzdutím. V V záplavou ohrožené o oblasti se nachhází i jeden původní V ti však již ne ení trvale historickky existující obytný komplex označeený jako Nosskův mlýn. V současnost obýván aa jeho využittí pak je již po ouze rekreačční. Únikové cesty po místních komunikacích veddou směrem k obci. Stupeň p povodňového ohrožení SStřížova 1, sttupeň povod dňového ohrrožení chatovvé osady přii soutoku Malše a Stropnice a dalších zdejšších nemovittostí 3. VH TRES spool. s r.o.

75.



ŠEVĚTÍN N (povodí 1‐0 07‐02) Obec naa severových hodě správn ního obvoduu. Obec nen ní povodňovvě ohrožena vyjma níže e ležícího objektu obecní ČOV,, který je při povodni zapplavován místní bezejmen nnou vodoteečí. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1. ŠTĚPÁNO OVICE (povo odí 1‐07‐02) Obec na východním okraji správvního obvoduu. Obcí proté éká Miletínský potok, ktterý je při rozvodnění movitosti hrozbou pro cca tři nemovitostti – přímým zaplavením přízemních prostor a ppro další nem m sklepů. Po ovodeň na ppotoce je čaasto akcento ována význaamným příto okem po hrozbou zaplavením Vranína. přívalovýých deštích zz polních pozzemků podéll silnice od V Stupeň p povodňového ohrožení o obce 2. 6‐03) ÚSILNÉ ((povodí 1‐06 Obec naa severním okraji Českkých Budějo vic. Problém my v obci působila v m minulosti bezzejmenná vodoteč pod obecní nádrží. Po úpravách ryb níčka i vodoteče je zde p povodňové oohrožení z té éto strany minimalizováno. Povvodňovým ohrožením prro obec všakk zůstávají m masivní odtokky z polních pozemků z okrajů Nídlovského lesa ze severozápadu s u obce. Odtok zde pro obíhá ze dvvou směrů, ohrožuje né nemovito osti vesměs (1 garáž) ohroženy o předevšíím komunikkace v obci a obecní pllochy. Obytn nejsou. Stupeň p povodňového ohrožení o obce Úsilné 22. VČELNÁ (povodí 1‐06‐01 a 1‐06‐02) B Čáást obce (výýchodně od staré hlavníí silnice) ohrrožuje po Obec naa jižním okraaji Českých Budějovic. přívalovýých intenzivn ních deštích odtok z polnních pozemkků z jižní strany. Zaplavenním obytného podlaží je ohrožeeno cca pět nemovitostí,, zaplavením m suterénu paak mnohé da alší. Stupeň p povodňového ohrožení o obce Včelná 22 VIDOV (povodí 1‐06‐02) m okraji inundace řeky M Malše. Povod ní na řece M Malši jsou ně od Českýých Budějovicc na pravém Obec jižn v obci oh hroženy mírn ným zaplavením tři nemoovitosti a objjekt ČOV. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 2‐3. VITÍN (povodí 1‐06‐0 03 a 1‐07‐02) Obec přři staré pražské silnici severně od ČČeských Bud dějovic. Obec je na výšiině v oblasti rozvodí. V obci neení vyvinuta vodoteč, k m mírnému zapplavení objekktu může dojjít při selhán í kanalizace extrémní srážkou bez význam mnějších škod d. K obci přiináleží katasstrálně chato ová osada přři toku Libochovka. I větší povvodně zde prroběhly bez vvýraznějších škod. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1. VLKOV (povodí 1‐06 6‐03) Obec v o odlehlé poloze obklopen né lesy ‐ seveerně od Českkých Budějovvic mezi linieemi Vltavy a a silnice E 55. Pod o potok. Obec není povodň ňově ohrožen na. obcí protékáá Kozlovský p Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1. VRÁBČE (povodí 1‐0 06‐01) Obec jih hozápadně od o Českých Budějovic. B O Obec zahrnujje vlastní ob bec Vrábče, dále osady Vrábče – zastávkaa, Koroseky aa Kroclov. Z hlediska povvodňového o ohrožení je vvýznamná poouze osada Vrábče – zastávkaa. Zde existu uje nadměrn ný přítok exxtravilánovýcch vod, kterýý přetěžovaal obecní kan nalizaci a došlo tak k zaplaven ní několika (4) RD. Posíleení odtokovvé cesty (zřízzení nové oddvodňovací stoky) s by mělo ten nto problém z velké částii eliminovat. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1. VH TRES spool. s r.o.

76.



VRÁTO ((povodí 1‐06 6‐03) Obec naa východním m okraji Če eských Buděějovic. Katasstr obce zahrnuje dva potoky Vrátecký a Rudolfovvský. Při vyyšších povod dňových průůtocích dochází pouze k mělké zááplavě okraje asi tří nemovittostí a jejích sklepů na pravém p břehhu Vráteckéh ho potoka be ez výraznější ších škod. Po oměry při povodni zhoršil nedáávno provede ený plošný nnásyp v ploše e inundace na levém břehhu. Částečněě je obec ohrožována o vtokem exttravilánových vod ze severní stranny v rozsahu u novější vodohosspodářsky „n neošetřené“ výstavby. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1. ZÁBOŘÍ (povodí 1‐06 6‐03) Záboří jee obcí na záápadě Správn ního obvoduu. Záboří je protékáno Zábořským Z ppotokem, do o kterého jsou v ob bci zaústěnyy potoky, na kterých exi stuje několik rybničních nádrží – z nnich dominu uje rybník Kamenný. Potok see při extrém mních povoddních rozvod dňuje bez zaplavení přiilehlých objektů. Při potenciáální havárii rybničních ná ádrží by bylaa obec ohrožžena zvláštníí povodní. U U rybníka Kam menného při velmi vysoké hlad dině byly zaznamenány vvýznamné prrůsaky hrází vv části nad oobcí. Povodňo ová rizika v obci výýznamnou m měrou tedy m může ovlivnitt manipulace e s hladinou v rámci rybnníků. Manipu ulaci však provádí jjiný subjekt. K této obci dále náleží i obce Liipanovice a Dobčice. Ob bce jsou umístěny na svvažitých pozemcích a výraznější povodňovvé problémy zde nebyly zzaznamenányy. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 2. ZAHÁJÍ ((povodí 1‐06 6‐03) Obec seeverozápadn ně od Českýých Budějovvic, severně ě od Zlivi. Obec bez vvýraznější vodoteče. v Povodňo ové ohroženíí obce způsobuje poloha obce pod svvažitými poze emky Olešni ckého vrchu u. Odtok z pozemků ů nad obcí zze směru od Olešnickéhoo vrchu a Malé blany po intenzivnícch srážkách ohrožuje v obci ceelkem 10 nem movitostí (od d Olešnickéhho vrchu) a třři nemovitosti od Malé B lany. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 2. ZÁVRATY (povodí 1‐‐06‐01) Obec naa jihozápaděě Českých Budějovic. B ZZ hlediska po ovodňového ohrožení jee problémem odtok z přívalo ových a inteenzivních srá ážek – také vlivem špaatného stavu u odvodňovvacího systému stok. Ohrožen ny jsou místtní komunika ace a někollik nemovito ostí v dolní části obce kkolem návsii mírným zaplaven ním. Koncentrace odtoku u po intenzivvních srážká ch se děje z z jihozápadn ních svažitýcch pozemků ve dvou hlavních proudech. První proud d přichází poo koridoru polní p cesty z jihu a druhhý proudu ko oridorem lokální teerénní depreese – strže z jihozápadu kkolem kapličky do středu u obce. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1‐2. ZLIV (po ovodí 1‐06‐03 3) Město Zliv není význ namněji povo odňově ohrooženo. Během m povodňové é situace na přilehlých potocích a rybničnícch nádržích jjsou však zaplaveny veškkeré cestní p příjezdy k mě ěstu, takže jee město v tétto situaci izolované. Stupeň po ovodňového ohrožení měěsta 1. ZVÍKOV (povodí 1‐07 7‐02) Obec výcchodně od Č Českých Budě ějovic, jižně od Lišova. O Obcí protéká Miletínský ppotok, na potoce jsou v obci provedeny malé nádržky. Hráze těchhto nádržek nemají dosttatečné přel ivy, při povo odni jsou ny. Ohroženíí nemovitosttí blíže potokka existuje, n není však výrazné. přeléván Při povodňových stavech na poto oce dochází k výraznému u vzestupu hladiny ve Zvííkovském ryb bníku pod obcíí a zatápění o obecních pozemků zdolaa. Stupeň p povodňového ohrožení o obce 1‐2. VH TRES spool. s r.o.

77.



ŽABOVŘ ŘESKY (povod dí 1‐06‐03) Obec na západě Českkých Budějovvic. Kromě kkmenové obcce zahrnuje o osadu Dehtářře. o vyšší povvodní na De ehtářském potoce p někoolik níže po oložených V obci ŽŽabovřesky je ohroženo nemovittostí při pottoce včetně objektu obbecní ČOV. Obec O je také cyklicky oohrožována nátokem extraviláánových vod d ze zeměd dělsky obhosspodařovanýých pozemkků na jižní straně. Kom munikace vedoucí do obce z tohoto směru jsou poměrně strmého po odélného ssklonu a sttávají se koncentračními korid dory povrcho ového odtokku do obce. ňové problém my nejsou. V osadě Dehtáře zásadní povodň povodňového ohrožení o obce 2‐3. Stupeň p


78.



1.b.2. Popis o ohrožených lokalit na ttocích, pro která byla v vyhlášena zzáplavová ú území

BEZDREEVSKÝ POTO OK popis proti proudu: avorovice see nachází na pravém břehu Bezzdrevského potoka, obec Bavorovice ‐ obec Ba nedostateččná kapacita koryta je jižž pro Q5 ‐při Q5 docchází k zaplaavení paloukku vedle fotb balového hřiiště, kde se nachází kynologickké výcvikové centrum Son ník ‐ při Q20 zaplaveno z bbeachvolejbaalové a fotbalové hřištěě vč. zázemíí a část zemědělskkých pozemk ů, začíná býtt zaplaven se everní příjezdd do obce ‐ při Q100 p povodeň posstupuje směrrem do obce e až k místníí hlavní komunikaci, která tvoříí její hranici. Je zaplavena zástavba vv severním ookraji obce – několik rodinných domů, zahraad vč. zahrad dních domků ů a zemědělsské plochy m mezi obcí a korytem Vltavy průmyslový areál u ‐ tento areál se nacházzí na levém b břehu Bezdre evského potooka osady B Bavorovice ‐ při Q20 do ochází k zaplaavení značné é části tohoto areálu – ccca 28 000 m2 2 ‐ (viz p příloha č. při Q100 po ovodeň šíří ppřevážně smě ěrem k silnicci II/105 1.b.1.) bažan ntnice u ‐ areál baža antnice se naachází na levvém břehu Bezdrevskéhoo potoka rybníka Velký ‐ k jeho zap plavení dochhází již při Q20 Zvoleenov (viz přílohaa č. 1.b.1.) auto ocamp ‐ areál auttocampu se nachází na břehu rybníka Bezdrev, kterým Bezdrevský Hoch Bezdrev potok prottéká ‐ při Q5 do ochází k zaplaavení chatko ové části areálu, pláží a bbeachvolejba alového hřiště p posstupuje bez větších materiálních škkod, postupně jsou ‐ při Q20 povodeň zaplavován na místa pro stanování / stání karavanů ‐ při Q100 d dochází k zapplavení zázem mí autocamp pu (sociální zzařízení, resttaurace, recepce) a je zaplavenoo více jak 2 ttřetiny autocampu chatovvá osada u ‐ osada se nachází v těssném soused dství autocam mpu autocam mpu Hoch ‐ při Q5 docchází k zaplaavení převážn ně zahrad pa atřících k chaatám Bezdrev ‐ při Q20 po ovodeň postuupuje a doch hází k zaplave ení několika chat příloha č. ‐ při Q1000 dochází kk zaplavení celé chatovvé oblasti aaž po příje ezdovou (viz p komunikacci 1.b.2.) lokalita Bašta ‐ lokalita se nachází naa břehu rybn níka Bezdrev v jeho severrovýchodním m okraji. Bezdrev Nacházejí se zde převvážně rekreační objektyy se zahradaami a dva jachetní j oddíly a jed den yacht cluub ‐ již při Q5 dochází k zzaplavení té éměř celé lokality až ccaa po úroveň ň místní komunikacce, je zaplaveena většina rrekreačních o objektů vč. ppřilehlých zah hrad ‐ při Q20 povodeň poostupuje ccaa o 5 m dále do lokaality, přibýva ají další zaplavené objekty ‐ při Q100 dochází d k zapplavení celé Bezdrevské Bašty a čássti přilehlého o pole a lesu areál Č ČOV města ‐ areál ČOV V se nachází břehu rybníkka Bezdrev, jjihovýchodněě od města ZZliv Zliv a přilehlé okolí ‐ již při Q5 d dochází k zapplavení cca p poloviny areá álu čistírny oodpadních vo od ‐ při Q20 do ochází k zaplaavení cca 2/3 3 areálu ‐ při Q100 dochází k zap lavení celého o areálu a okkolních budoov VH TRES spool. s r.o.

79.



staven ní jižně od městaa Zliv (viz přílohaa č. 1.b.3.)

‐ staveni se e nachází již ně od městaa Zliv, mezi zatrubněnou částí Bezdre evského potoka a že elezniční trattí na břehu rrybníka Bezdrev ‐ při Q5 docchází k zaplaavení cca ½ celého staven ní vč. přilehléé zahrady ‐ při Q20 po ovodeň postuupuje o cca 6 6 m dále ‐ při Q100 do ochází k zapllavení celého o stavení a p přilehlé zahraady zahráádkářská ‐ lokalita se s nachází nna jihozápad dním okraji města Zliv, mezi Bezdrrevským kolonie a potokem a a železniční t ratí (v místě vlakové stan nice) autovrakoviště ‐ ‐ při Q5 docchází k zaplaavení travnattých ploch mimo zahrádkkářskou kolonii ZZliv ‐ při Q20 povodeň p zapplavuje cca ¼ ¼ zahrad v kkolonii. Převáážně v této části se nacházejí objekty zah radní architektury (chatty, altány appod.). Dochá ází také e cca 3 m) k zaplavení malé části aautovrakovišště (pruh šíře a areálu ‐ při Q100 dochází k zaaplavení praakticky celé zahrádkářskké kolonie a autovrakovviště včetně přilehlých budov osadaa Zálužice ‐ osada se nachází nna břehu ryybníka Bezdrev, severovvýchodně od o obce Češňovice ‐ při Q5 docchází k zaplaavení pouze p přilehlých tra avnatých plooch ‐ při Q20 dochází d k zapplavení něko olika zahrad a části hosppodářského stavení v jihovýcho odním okrajii osady. Dále e se zvyšuje plocha zapl avených travvnatých ploch. ‐ při Q100 dochází k zap lavení 2/3 ce elé osady obec Č Češňovice ‐ obec se n nachází severrozápadně od Českých Budějovic ‐ při Q5 a Q Q20 dochází ppouze k zaplaavení travnattých ploch a polí ‐ při Q100 dochází k částtečnému zap plavení dvou stavení s přřilehlých zahrrad areály firem ‐ areály fire em se nacháází na břehu ZZlivského ryb bníka u silnicce III/12229 Františeek Smitka, ‐ k zaplave ení areálů doochází až přři Q100, kdy dojde d k jejichh celému za aplavení Bekera––Josef Prček včetně přilehlých poze mků areál Zeemědělské ‐ areál se n nachází na prravém břehu u Bezdrevské ého potoka fakulty Jihočeské ‐ již při Q5 d dochází k zapplavení celéh ho areálu univverzity ‐ „U Vom máčků“ (viz přílohaa č. 1.b.4.) Zbudo ov – Část ‐ nachází se jižně od o bce Dívčice, mezi Bezdre evským potookem a Zbudovským obcee Dívčice rybníkem oltaické elekttrárny ‐ při Q5 docchází k zaplaavení cca ¼ areálu fotovo ‐ při Q20 plo ocha záplavyy se výrazně nezvyšuje ‐ při Q100 dochází d k zapplavení 2/3 areálu fotovvoltaické eleektrárny, plochy pro uskladněníí řeziva a jeddnoho rodinn ného domu a a přilehlých zzahrad ČOV V Sedlec ‐ nachází se na pravvém břehu Bezdrevské ého potoka v blízkosti rybníka Mlýnský u Sedlce ‐ k zaplavení areálu a s amotné ČOV V dochází až při Q100


80.



DEHTÁŘ ŘSKÝ POTOK popis proti proudu: nachází na prravém břehu u Dehtářského potoka obec Bavorovice ‐ obec se n ‐ k zaplave ení obce docchází až při Q Q100, kdy je zasaženo ně z ěkolik domů a k nim přilehlých zahrad zeměědělská ‐ nachází se na pravvém břehu Dehtářského potoka, vv blízkosti Starého usedlosst „Vodal“ houženské ého rybníka ‐ při Q5 jsou zaplaveny pouze přileh hlá pole ‐ při Q20 do ochází k zaplaavení celé ze emědělské usedlosti vč. ppříjezdové ce esty ‐ při Q100 n nedochází k výraznému nárůstu plocchy zaplavenného území, zvyšuje se výška hladiny povoddně obec Č Čejkovice ‐ obec se e nachází nna obou břřezích Dehttářského pootoka, s větššinovou zástavbou na levém břehu. Na pravém p břehu vzniká „„ostrov“ důssledkem zaplavení o okolních zem mědělských p pozemků. ‐ při Q5 do ochází k neppatrnému zap plavení něko olika zahrad na pravém i levém břehu Dehtářského pottoka ovodeň na leevém břehu postupuje p přes zahrady k prvním ro odinným ‐ při Q20 po domům, na a pravém břeehu jsou zap plaveny pouzze zahrady ‐ při Q100 dochází na levém břehu k rozlivu povodně p ccaa 50 m směrem do obce a zap plavení zde stojících ob bjektů. Na pravém břeehu jsou zaplaveny převážně zzahrady a 2 rrodinné domy. obec Žaabovřesky ‐ obec se nachází na pravém m břehu De ehtářského potoka s n několika mi na břehu p pravém osamocenýými stavením ‐ při Q5 docchází k zaplaavení travnattých ploch a polí ‐ při Q20 povodeň zzačíná zaplaavovat na pravém p břeehu několik zahrad rodinných domů, cca ½ areálu bažantnice b a a na levém břehu 2/3 plochy fotbalovéh ho (mimo z ázemí a šatny) a příje ezdovou kom munikaci ze směru Břehov/De ehtáře. ‐ při Q1000 zaplavuje povodeň část obytné é zástavby na obou březích, průmyslový areál na ppravém břeh hu a fotbalovvé hřiště vč.. zázemí a šaten na břehu levé ém. chatovvá osada u ‐ osada se s nachází jihozápadně od obce e Dehtáře na pravém břehu obce Dehtáře Dehtářskéh ho potoka. J ejí pomyslno ou hranici tvvoří Dehtářskký rybník, ko oryto od bezpečnosstního přelivuu a Dehtářskký potok. ‐ při Q5 a Q Q20 dochází ppouze k zaplaavení přilehlýých travnatýcch ploch ‐ při Q100 je e zaplaveno 77 rekreačních objektů včetně jejich z ahrad


81.



MALŠE popis proti proudu: České Bu udějovice – ‐ tato městtská část se nachází v hisstorickém centru města ČČeské Budějovice, u okolí Slepého Sokolského o ostrova. mene ‐ při Q5 i Q20 nedocházíí k zaplavení městské zásstavby ram ‐ při Q100 povodeň zaaplavuje ccaa 2 městské é bloky histtorických do omů vč. dominikánského klášteera, kostela O Obětování Pa anny Marie aa Solnice. České Bu udějovice 6 ‐ tato městská část se nachází v jižžní části města České Buddějovice na pravém břehu řekyy Malše, v bl ízkosti Malé – Havvlíčkova ého jezu a zároveň na levvém břehu M Mlýnské Ko olonie stoky. ehlých pozem mků ‐ při Q5 nedochází k za plavení přile ‐ při Q20 povodeň částtečně zaplavuje místní pa ark ‐ při Q100 dochází zapllavení celé té éto městské části až k doomu kultury SSlavie. České Bu udějovice 6 ‐ tato měsstská část see nachází naa jižním okraji města Čeeské Budějo ovice na – M Mladé pravém břehu řeky Maalše, dále po toku od Novvých Hodějovvic. ‐ při Q5 do ochází k zaplaavení pouze přilehlých travnatých plooch ‐ při Q20 povodeň stáále z převážn né části zaplavuje travnnaté plochy, v místě ho mostu docchází k zaplaavení sportovvního areálu s antukovým mi hřišti železničníh ‐ při Q100 dochází kk zaplavení cca 1/3 tétto městské části. Jedn ná se o zahrádkářsskou kolonii a především o obytnou zzástavbu. České Bu udějovice 6 ‐ tato měsstská část see nachází naa jižním okraji města Čeeské Budějo ovice na – Nové H Hodějovice pravém břehu řeky Maalše, u soutoku Hodějovicckého potokka s Malší. ‐ při Q5 do ochází k zaplaavení pouze přilehlých travnatých plooch ‐ při Q20 dochází k z aplavení zah hrádkářské kolonie vč. několika rodinných domů ‐ při Q100 povodeň cellkově zaplavuje 2 „bloky““ zahrad obec Roudné ‐ obec se n nachází jižně od Českých Budějovic, n na levém břeehu řeky Malše. Část obce (od siilničního moostu proti pro oudu) je chrá áněna do úroovně Q50. ‐ při Q5 dochází k z aplavení ně ěkolika nemovitostí na levém břehu pod silničním m mostem ‐ při Q20 povodeň zapllavuje severo ovýchodní čá ást obce (ccaa 30 nemovittostí) ‐ při Q100 0 dochází k přelití protip povodňové bariéry a zaaplavena i doposud d chráněná ččást obce (daalších cca 12 nemovitostíí) obecc Vidov ‐ obec se n nachází jižně od Českých Budějovic, na pravém břřehu řeky Ma alše ‐ při Q5 do ochází k zaplaavení pouze přilehlých trravnatých plooch a zeměd dělských pozemků. Na jihozáppadním okraaji obce do ochází k zapplavení oplo oceného pozemku. 0 dochází k zaplavení objektu o ČOV V a na sevverním okra aji obce ‐ při Q20 novostavba rodinného dvojdomu. ‐ při Q100 0 na severnním okraji obce o docházíí k zaplavenní dvou novostaveb rodinných dvojdomů aa bytového d domu a dále je pak zaplaaven sportovvní areál a objekt starého mlýnaa. obeec Plav ‐ obec se n nachází na obbou březích řřeky Malše ss převážnou zástavbou na břehu pravém ‐ při Q5 dochází k zzaplavení pravobřežní p bermy, na které se nachází hokejbalovvé hřiště včč. zázemí. Na levém břehu jsou pak zaplaveny 4 nemovitosti vč. zahrad a staveb zah hradní archittektury. ‐ při Q20 d dochází k zapplavení zástaavby převážn ně na pravém m břehu, jed dná se o cca 1/3 obce. VH TRES spool. s r.o.

82.



‐ při Q100 dochází k míírnému nárů ůstu zaplaven né plochy ‐ chatová osada se naachází na ob bou březích řeky Malše, východně od o obce Plav ‐ při Q5 do ochází pouze k zaplavení zahrad chato ových objekttů ‐ při Q20 d dochází k zapplavení 2/3 chatové osady (převážn ě na pravém m břehu řeky Malše e) ‐ při Q100 0 již nedocháází k výrazně ějšímu rozlivvu, přibývá nněkolik zapla avených chat obec D Doudleby ‐ obec se n nachází na prravém břehu u řeky Malše ‐ při Q5 do ochází k částeečnému zaplavení místního mlýna, rrekreačního objektu a několika zahrad ‐ při Q20 povodeň posttupně zaplavvuje objekt m mlýna a někoolik dalších domů ‐ při Q100 dochází již kk menšímu ro ozlivu, je zcela zaplavenoo několik dom mů Straňaany – část ‐ Straňany jsou částí obbce Doudleby a nacházejí se na levém m břehu řekyy Malše obce D Doudleby ochází pouzee k zaplavení zahrad v ch hatové oblassti jihovýcho odně od ‐ při Q5 do Straňan ‐ při Q20 povodeň p zapplavuje chatovou oblast jihovýchodnně od Straňa an, dále pak zahrad d obytných oobjektů a jednoho původního stavení í ‐ při Q10 00 již nedocchází k zaplaavení dalšícch objektů, zvyšuje se plocha zaplavenýcch zahrad chatováá osada Na ‐ osada se nachází na ppravém břehu řeky Malše e, jižně od obbce Straňanyy pískách (viz příloha ‐ při Q5 do ochází k zapllavení převážně přilehlýcch zahrad, nna levém bře ehu jsou č. 11.b.6.) pak zaplaveny 2 samosstatně stojícíí chaty ‐ při Q20 povodeň zapllavuje většinu chatové ob blasti ‐ při Q100 dochází k za plavení prakkticky celé ch hatové osadyy osadaa Hamr u ‐ osada se nachází na leevém břehu řeky Malše, severně od oobce Římov ‐ při Q5 do Řím mova ochází k zaplaavení 1/3 plo ochy areálu Pily Hamr a také cca 1/3 3 plochy tábořiště H Hamr ‐ při Q20 p povodeň zapllavuje celý areál Pily Ham mr a většinu plochy tábořřiště, na pravém břehu jsou zapplaveny 2 chaaty a jedna chalupa ‐ při Q100 0 povodeň už výrazně nepostupujje, dochází k zaplavení celého tábořiště H Hamr chatovvá osada ‐ osada se nachází seveerovýchodně ě od obce Řím mov na pravéém břehu Malše K Klady ochází k zaplaavení cca 1/5 5 chatové osady ‐ při Q5 do ‐ při Q20 povodeň posttupuje o cca 30 m dále do osady ‐ při Q100 je zaplavenaa cca 1/3 chaatové osady obecc Římov ‐ obec se n nachází na levvém břehu řřeky Malše v těsném soussedství VD Ř Římov ‐ při Q5 dochází kk částečnému u zaplavení areálu voolejbalového o hřiště v jihovýcho odním okraji obce ‐ při Q20 0 povodeň zaplavuje objekt o mlýna a „U Heroddesa“ a celý areál volejbalové ého hřiště ‐ při Q100 nedochází k výraznému nárůstu plocchy povodněě chatovvá osada Hastrman (viz přílohaa č. 1.b.5.)


83.



VLTAVA popis proti proudu: o Hluboká ‐ v této lokkalitě se naccházejí městsské části Zám mostí a Křesíín na pravém m břehu město nad V Vltavou – řeky Vltavyy. Na levém bbřehu pak Po odskalí a Ham mr. po odjezí ‐ při Q5 do ochází pouzee k zaplaveníí přilehlých zemědělskýc z ch pozemků a pláže městského o koupaliště. ‐ při Q20 dochází d k zapplavení téměř celé lokality Hamr a v lokalitě Křesín je zaplavena ČOV a čásstečně areál Podniku místního m hoospodářství (sběrna surovin). odniku místtního hospo odářství, ‐ při Q100 postupně zaplavuje celý areál Po značnou čá ást areálu pi ly a částečně ě také areál stavební firm my Stavitelsttví Karel Vácha a syyn s.r.o. Na levém břehu u dochází k zzaplavení praakticky celé lokality Hamr a Podskalí vč. měěstského kou upaliště. město o Hluboká ‐ v této lokkalitě se nachhází historickká zástavba a a Poříčská a PPodskalská lo ouka. nad V Vltavou – ‐ při Q5 ned dochází k vybbřežení Vltavvy. naadjezí ‐ při Q20 je e zaplaveno okolí Podskaalské a Poříččské louky poo úroveň cyklotrasy „Greenwayy RD“. V tétoo oblasti se n nacházejí 4 rodinné domyy a sportovn ní areály – tenisové kurty, nekryytý zimní staadion, fotbalové hřiště, bbaseballové hřiště a sportovně – relaxační aareál. oříčské i Podskalské louuky, na kterých se ‐ při Q100 dochází k zzaplavení Po nachází go olfové hřištěě včetně zázemí. Dále jssou zaplavenny rodinné domy a zahradnictví v ulici Podd Hrází a celýý areál sádekk mezi golfovvým hřištěm a silnicí II/105. Čásstečně docháází k zaplavení Rekreačníího a relaxaččního centra (RRC) a apartmánů ů Anna. osada O Opatovice ‐ osada se e nachází naa pravém břehu Vltavy, jižně od m města Hlubo oká nad Vltavou. dochází k vybbřežení Vltavvy ‐ při Q5 ned ‐ při Q20 do ochází k zaplaavení několikka obytných objektů ‐ při Q100 dochází k zzaplavení přřevážně jiho ovýchodní čáásti osady, kde se nachází několik rodinnýých domů a zahrádkářská kolonie. obec Bavorovice ‐ obec se n nachází na levvém břehu V Vltavy ‐ při Q5 docchází jen k m minimálnímu vybřežení Vltavy ‐ při Q20 dochází k zzaplavení přřevážně zem mědělských pozemků, několika n zahrad a fo otbalového hhřiště. ‐ při Q100 dochází k zaaplavení někkolika obytných objektů a k nim přřilehlých zahrad. V severní V čássti obce dochází k zap plavení zahhrádkářské kolonie, k několika ro odinných dom mů a fotbalo ového hřiště včetně zázem mí. Českéé Vrbné – ‐ tato městská část se nachází v se everním okra aji Českých BBudějovic, na a levém břehu Vltavy. městtská část h Budějovic ‐ při Q5 docchází jen k m minimálnímu vybřežení Vltavy Českých ‐ při Q20 dochází k čásstečnému zaplavení vodá áckého areáálu a budovyy bývalé MVE, způsobeného zpěětným vzduttím Vltavy. ‐ při Q100 povodeň posttupně zaplavvuje další čásst vodáckéhoo areálu vč. n několika budov (loděnice a zzázemí pro kemp). Poblíž obytnéé zástavby dochází k zaplavení téměř celé zahrádkářskké kolonie. České B Budějovice ‐ město Če eské Budějovvice se rozkláádá na obou březích Vltavvy v dl. cca 5 5,5 km ‐ při Q5 dochází d k zapplavení několika zahrad d u rodinnýých domů v lokalitě Roudné ‐ při Q20 dochází poouze k zaplavení několikka zahrad uu rodinných h domů VH TRES spool. s r.o.

84.



v lokalitě R Roudné a takké částečně rrodinný dům ‐ při Q100 dochází k zzaplavení značného území, převážnně na levém m břehu Vltavy. Jed dná se předdevším o neobydlené ob blasti – areáál Výstaviště ě České Budějovice e, bývalý ploochodrážní areál a fotb balové hřištěě, areál ten nisových kurtů (Tenis CB), fotbaalový areál n na Sokolském m ostrově, pllavecký bazé én, park Stromovka a, fotbalový stadion SK K Dynamo a a areál stavvební firmy VHS a státního podniku Povoodí Vltavy. V lokalitě V U Lučního jez u je pak zaplaveno několik novvostaveb byttových domů ů a část zahrádkářské kollonie. Litvín novice – ‐ tato lokalita se nacchází na levvém břehu Vltavy v jižnním okraji Českých Č Štechrův mlýn a Budějovic u obcí Litvínoovice a Planáá o okolí dochází k vybbřežení Vltavvy ‐ při Q5 ned ‐ při Q20 do ochází k zaplaavení několika rodinných h domů, částti areálu auto osalonu Milan Král s.r.o. a firrmy Český trávník t a ta aké dvou zaahrádkářskýcch osad nacházejícíích se jižně ood Štechrovaa mlýna. ‐ při Q100 dochází k zapplavení celé lokality až k ssilnici I/3 (E555). U této siilnice se ejichž zahrad dy jsou zapla veny. nachází několik rodinnýých domů, je obec Planá u ‐ obec se n nachází na levvém břehu V Vltavy jižně o od Českých BBudějovic h Budějovic ‐ při Q5 dochází k zaaplavení několika nemo ovitostí umíístěných na a břehu Českých mlýnského o náhonu. ‐ při Q20 dochází d k zapplavení převvážně zeměd dělských pozzemků vč. několika n nemovitostí a části fotbbalového hřiiště. ‐ při Q1000 dochází k minimálníímu navýšení plochy povodně. Dochází k zaplavení několika zaahrad. obec Boršov nad ‐ obec se nachází na obou březícch řeky Vltavy, cca 4 km m jižně od Českých Č Vlttavou Budějovic. ‐ při Q5 docchází k zaplaavení objektu u ČEVAK a.s. (čerpací stannice). ‐ při Q20 do ochází k zatoppení několika zahrad a areálu půjčovvny lodí a raftů. ‐ při Q100 je e zaplaveno několik rodinných domů včetně zahhrad. V jižním m okraji obce dochází k zaplaveení cca 2/3 arreálu Zátkova mlýnu.


85.



STROPNICE popis proti proudu: d osady chatová osada U ‐ chatová osada se naachází na pravém břehu Stropnice,, severně od pnice. Mareše (viz příloha Dolní Strop ‐ při Q5 docchází pouze k částečném mu zaplavení několika zahhrad. č. 11.b.7.) ‐ při Q20 do ochází k zaplaavení cca 2/3 3 celé chatovvé oblasti. ‐ při Q100 dochází k zap lavení téměřř celé chatovvé oblasti. chatovvá osada ‐ chatová osada se naachází jihovýýchodně od Osady O Dolní í Stropnice. Do této Dobrná (viz příloha lokality je ttaké zahrnutta bezejmenná chatová o osada severoovýchodně o od Dolní Stropnice. č. 11.b.8.) ‐ při Q5 docchází k zaplaavení několikka zahrad. ‐ při Q20 do ochází k zaplaavení cca 1/3 3 chatové ossady. ‐ při Q100 dochází jen k mírnému náárůstu zaplavvené plochy cchatové osady. chatováá osada Na ‐ chatová osada se naachází severo ozápadně od d osady Paššinovice, na pravém břehu Stro kamn nech (viz opnice. přílohaa č. 1.b.9.) ‐ při Q5 na západním ookraji chatové é osady doch hází k zaplavvení několika a zahrad a chat. ochází k zaplaavení několikka dalších ch hatových objeektů. ‐ při Q20 do ‐ při Q100 dochází d k věětšímu nárůsstu zaplavené plochy a jje zasaženo několik dalších cha atových objeektů. osada P Pašinovice ‐ osada se nachází jihozzápadně od obce Komařice. ‐ při Q5 a Q Q20 dochází k zaplavení po ouze zemědě ělských pozeemků. ‐ při Q100 je e částečně zaaplaveno někkolik obytnýcch objektů. chatová osada U ‐ chatová osada se nnachází jižně od osadyy Řevňovice na pravém m břehu u soutoku s Ř Řevňovickým m potokem. Žeelízků Stropnice u ‐ při Q5 docchází k zaplaavení pouze zzahrad. ‐ při Q20 do ochází k zaplaavení několikka chat v jiho ovýchodní čáásti chatové osady. ‐ při Q100 dochází k věětšímu rozlivvu v jihových hodní části cchatové osady, kde jsou zaplavveny další chhatové objektty.

SVINENSSKÝ POTOK popis proti proudu: Pašinovice ‐ osada se nachází jihozzápadně od obce Komařice. osada P ‐ při Q5 ned dochází k zapplavení. ‐ při Q20 dochází k zaaplavení někkolika obytn ných objektůů na jihovýchodním okraji osad dy. ‐ při Q100 povodeň p tém měř nepostu upuje a rozsa ah zaplavenýých objektů zůstává stejný jako o u Q20. objekkt Hamr ‐ objekt se e nachází naa břehu Ham merského ryb bníka, v lokaalitě pravého o břehu Svinenskéh ho potoka. ‐ při Q5 dochází k ččástečnému zaplavení objektu zpěětným vzdu utím ze Svinenskéh ho potoka v oodpadním ko orytě z Hame erského rybnníka. ‐ při Q20 do ochází k plav ení cca 1/3 o objektu Hamr. ‐ při Q100 povodeň zapl avuje cca 2//3 objektu Ha amr.


86.



1..b.3. Vazba na IPRU Integrovaný plán p rozvoje e území Čeeské Budějovvice byl sch hvalován v ddobě tvorbyy tohoto materiálu. V IPRU jee riziko povo odní a vodníí režim krajin ny řešen v kkap. 4.8.2 ‐ Vodní režim m a riziko povodní. Problematika povodní jje zde řešenaa spíše obecně a v makro opohledu na území ORP. Materiál „ Koncep pce protipovvodňové och hrany obce ss rozšířenou působností „ rozpracovval obecně vyjádřené v problém my v IPRU do o jednotlivých návrhů a postupů řeššení v jednottlivých lokaliitách vč. grafických a výkresovvých příloh.

dnotek IZS b během povodní 1..b.4. Popis ččinnosti jed zpracovaal plk. Mgr. ŠŠtěpán Kavan n, Ph.D., Hasičský záchranný ssbor Jihočeskkého kraje

Záchran nné práce aa jejich koorrdinace při povodních M Management záchranných prací, přijjímaných op patření provváděných poo vzniku mimořádné události je vázán na rozsah vzniklých v náásledků. Zpravidla staččí k likvidaci rozsahem menších dných událostí běžná čin nnost jednot livých záchraanných, bezp pečnostních či havarijnícch služeb. mimořád V případ dě, že je potřřebné záchra anné práce při mimořád dných událosstech prováddět dvěma n nebo více složkamii současně využívá v se in ntegrovaný záchranný systém s (dále e jen „IZS“). IZS je koordinovaný legislativvně upraven ný postup sp polupráce (zzákon č. 239//2000 Sb.). Podrobněji jje tato prob blematika rozveden na v kapitolee o IZS. M Mimořádná událost u však může nabýýt takových rozměrů, že zmocnění ddaná zákone em o IZS a jinými zákony (nap př. zákon kra ajích, zákon o obcích, záákon o HZS ČR aj.) nestaačí k řešení následků mimořád dné události. Orgány, kte eré řeší mim mořádnou událost, mohou u, za podmínnek daných zzákonem, zvýšit svvé pravomoci vyhlášením m tzv. krizovéého stavu. Te ento proces lze označit ttak, že situacce vzniklá při mimo ořádné událo osti přerostla a v krizovou situaci Zaa krizovou situaci s se po ovažuje takoová mimořád dná událost,, při které sse vyhlašuje e některý z krizovýých stavů. M Může se jedna at o stav ne bezpečí, nou uzový stav, sstav ohroženní státu nebo o válečný stav. V p případě povo odní se užijí především sstav nebezpečí a nouzovvý stav. O toom, který z kkrizových stavů bu ude vyhlášen n, se rozhodu uje na základdě velikosti zasaženého ú území, druhuu mimořádné é události a nezbyttnosti přijímaaných opatře ení, jejíž vzniik k vyhlášen ní krizového sstavu vedl. Po o vyhlášení kkrizového sta avu nabývajíí správní úřady k řešení kkrizové situaace (orgány kkrizového řízení) zvvláštní oprávvnění. Oprávvnění, která vzniklou situaci řeší, se nazývají kriizová a uplatňují tzv. krizové řřízení (krizovvý manageme ent) někdy roovněž označčovaný jako řřízení krizí. Po ovodňovými záchrannými pracemii jsou tech hnická a organizační oopatření prrováděná při povodních v beezprostředně ě ohroženýcch nebo jižž zaplavenýcch územích k záchran ně životů a majetkku, zejména ochrana a evvakuace obyyvatelstva z ttěchto území, péče o ně po nezbytně nutnou dobu, zááchrana majjetku a jeho o přemístěníí mimo ohro ožené územíí. Povodňovéé záchranné é práce v případecch, kdy jsou ohroženy lid dské životy, nnebo hospod dářské zájmyy, jimiž jsou ddoprava, zássobování, spoje aa zdravotnicctví, zajišťujjí povodňovvé orgány ve spoluprá áci se složkkami integrrovaného záchrann ného systém mu.


87.



Zvvládání povo odňových rizik je nezbyt né soustředit na zmírně ění možnýchh nepříznivýcch účinků povodní na lidské zd draví, životní prostředí, kulturní děd dictví a hospodářskou činnnost, a pokkud se to ení pravděppodobnosti zaplavení. považujee za vhodnéé, na opatření nestavebnní povahy nebo na sníže Povodňo ovým rizikem m se rozum mí kombinacee pravděpod dobnosti výskytu povoddní a jejich možných nepříznivvých účinků na lidské zdrraví, životní pprostředí, ku ulturní dědicttví a hospodáářskou činno ost. Po ovodňová op patření jsou u přípravná opatření, opatření prováděná při nebezpečí povodně, p za povod dně a opatřření provádě ěná po povvodni. Jedno otlivé fáze povodňových p h opatření přibližuje následujjící tabulka. Povodňo ová opatřeníí: Opatřření při nebe ezpečí povoddně a za povvodně

Přřípravná opaatření        

stanovení záplavvových územ mí, vymezení směro odatných ovodňové limittů stupňů po aktivvity, povo odňové plányy, povo odňové proh hlídky, příprrava předpovědní a né povodňovvé služby, hlásn orgaanizační a tecchnická příprrava, vytváření hmotn ných odňových rezzerv, povo příprrava účastníků povo odňové ochrrany.

        

činnosst předpověd dní povoddňové služby, činnosst hlásné povvodňové službyy, varováání při nebezzpečí povoddně, zřízeníí a činnost hlídkové službyy, vyklizeení záplavovýých územíí, řízenéé ovlivňováníí odtokoových poměrů, povoddňové zabezp pečovací práce povoddňové záchraanné práce,, zabezppečení náhraadních funkcíí a služeb v ú území zasažeeném povodní.

Opatřeení po povod dni   

evidenčční a dokume entační práce, vyhodnoocení povodňové situace vvčetně vznikklých povodňoových škod, odstran ění povodňo ových škod a oobnova územ mí po povodn i.

2001 Sb. Zdroj: záákon č. 254/2

IZS – základní charrakteristika Integrovaný záchranný syystém je efeektivní systém m vazeb, pravidel spollupráce a ko oordinace záchrann ných a bezp pečnostních složek, orgáánů státní sp právy a samosprávy, fyzzických a prá ávnických osob přii společném provádění záchrannýchh a likvidačn ních prací a p přípravě na mimořádné události. Podle záákona 239/2 2000 Sb., o IZS, se rozuumí integrovvaným záchrranným systéémem koordinovaný postup jjeho složek při přípravě ě na mimořá dné událostti a při prová ádění záchraanných a likvvidačních prací. Inttegrovaný zááchranný sysstém se použžije v přípravvě na vznik m mimořádné uudálosti a při potřebě provádět současně záchranné a likvidačnní práce dvvěma anebo o více slož kami integrrovaného záchrann ného systém mu (zákon č. 2 239/2000 Sbb.)


88.



Integrovaný zááchranný sysstém vznikl jjako potřebaa každodenní spoluprácee hasičů, zdra avotníků, policie aa dalších složžek při řešení mimořád ných událosstí (požárů, havárií, h doprravních neho od, atd.). Když bylo nutné spolupracovat při řešení vvětší událossti, vždy byl zájem spoluupracovat a využívat součinno ost pro dosaažení rychlé a účinné zááchrany nebo likvidace mimořádné události. Sp polupráce uvedenýých složek na místě zása ahu v nějakéé formě exisstovala vždyy. Avšak odliišná pracovn ní náplň i pravomo oci jednotlivýých složek za akládaly a za kládají nutno ost určité koordinace posstupů. ú orrgánů veřejn né správy IZSS lze rovněžž charakterizzovat jako pprostředek součinnosti územních a složek při prováděění záchrann ných a likviddačních praccí, přičemž působnosti p sstanovené krajskému úřadu neebo obecním mu úřadu obce s rozšířennou působno ostí (dále jen n „ORP“) poddle zvláštního zákona (zákon č. 239/2000 SSb.) jsou výko onem státní správy v pře enesené půso obnosti. Jak bylo uvedeno výše, IZZS není instittucí, úřadem m, sborem, sd družením anni právnickou u osobou utární orgán na žádné úrrovni). Integraci je nutné é chápat jakoo sjednocení, ucelení (IZS tedyy nemá statu či process spojování za účelem provádění zácchranných a likvidačních h prací ve proospěch obyvvatelstva. Označen ní integrovan né a řízené sp polupráce jee skutečně po ojato jako syystém práce s nástroji sp polupráce a modellovými postupy součinn nosti (velení,, typové činnostmi) a je e součástí syystému pro zajištění vnitřní b bezpečnosti státu. Jedn ná se o sysstém smluvn ních ujednání podle přředpisy stan novenými pravidly.. Výjimkou aa určitou formu instituci onalizace IZSS jsou opera ační a inform mační středisska, která jsou disp pečerským zp působem orgganizovaná aa nejmodern nější technologií vybavenná zařízení pro příjem a vyhodn nocení tísňovvých volání n na jednotné evropské čísslo tísňového o volání 112.. Tato centra a mají své zaměstn nance a tech hnické vybavvení a jsou s oučástí hasičských záchranných sboorů krajů (HZZS krajů), které je personálně aa materiálně ě zabezpečujíí. atních složekk, kterými jsou státní Integrovaný záchranný systém se skláádá ze základních a osta dy či zákonem m výslovně sttanovené ossoby a institu uce, jejichž p ůsobením v rámci IZS orgány, ssprávní úřad není dottčeno jejich p postavení a p plnění úkolů stanovených h zvláštními předpisy.

Základn ní složky IZSS Záákladními slo ožkami integgrovaného zááchranného systému jsou Hasičský zzáchranný sb bor České republiky, jednotky p požární ochrrany zařazenné do plošného pokrytí kraje jednotkkami požární ochrany, zdravotn nická záchran nná služba a a Policie Českké republiky. Základní slo ožky integroovaného zách hranného systému zajišťují neepřetržitou pohotovost pro příjem m ohlášení vzniku v mimoořádné události, její vyhodno ocení (odhad d ohrožení vyyplývající z m mimořádné u události a odhad potřebnných sil a pro ostředků) a neodkladný zásah v místě mim mořádné udáálosti. Za tímto účelem ro ozmísťují svéé síly a prosttředky po celém úzzemí České rrepubliky (zákon č. 239/22000 Sb., §4)). Základníí složky IZS:  jjsou schopnyy rychle a nepřetržitě zassahovat,  m mají celoploššnou působn nost na územ mí celého státu,  o obsluhují telefonní linku tísňového voolání.

Specifikka činností jjednotek PO O při povod dních Povodňo ové zabezpe ečovací práce e a) zajištění průcchodnosti vodních toků, b) vvýstavba prottipovodňovýých hrází a m mobilních hrazení; c) p provizorní op prava a utěsň ňování naruš ených hrází vvodních děl a hrazení vo dních toků, d) zabránění zap plavení územ mí zpětným vvzdutím přes kanalizační vpusti, opatření protti znečištění vvod nebezpeečnými látkami. e) o VH TRES spool. s r.o.

89.



Povodňo ové záchrann né práce a) záchrana ohrožených oso ob, zvířat nebbo majetku, b) p plnění úkolů vv oblasti och hrany obyvattelstva (varovvání, evakuace, nouzovéé přežití), c) zabránění vzn niku dalších n nebezpečí v souvislosti se zaplavován ním objektů vodou. Likvidační práce odčerpáváníí vody ze zato opených proostor, a) o b) o odstraňován ní naplavenin n, především v obytných prostorech a a v dalších prrostorech, c) o obnově zdro ojů pitné vody, d) ssběru uhynulých zvířat. nnosti: Další čin dkové činnosti v rámci povodňové hllásné služby,, a) hlíd b) staavba protipovodňových h hrází z pytlů plněných písskem, c) psyychosociální pomoc osob bám zasažen ých mimořádnou událostí.


90.



1.c.. Oblasti ss urychlen ným odtok kem neze povodní na území O ORP lze rozliššit celkem tři typy povoddní. Prvním typem je Z hlediska gen ň, která srážkoodtokově ě vzniká miimo území ORP a území ORP je již pouze postiženo p povodeň samotnýým jevem. Tyypickými tokky s tímto chharakterem jssou Vltava a Malše, popř př. Stropnice.. Druhým typem jssou toky praamenící na území ú ORP vv oblasti Lišo ovského prah hu, které stéékají do bud dějovické, popř. třeeboňské pán nve mimo ro ozsah ORP. Třetím type em jsou poto om toky praamenící na západním z okraji budějovické pánve, po svém s vznikuu protékají pánví v pom měrně malém m podélném m sklonu. Typickým mi toky jsou např. Bezdre evský či Dehttářský potokk. Z hlediska och hrany před povodněmi p j sme u povo odní na tocícch prvního tyypu nuceni se pouze aktivně či pasivně chránit c před účinky povoodně a vznik a velikost povodně neejsme na úzzemí ORP schopni ovlivnit. U toků t pramen nících v oblaasti Lišovskéh ho prahu má áme z hledisska vzniku povodní p a u největší m možnost ovlivvnění vzniku u a způsobu odtoku povvodní do zpomaleení odtokovéého procesu budějovické pánve aa proto bude e v textu věnnována pozo ornost přede evším jim. Třřetí typ toků ů protéká pánví s vvelkým množžstvím rybníkků a odtok z území není urychlený. Z Zde je pro zm mírnění povo odňového rizika účelné zejména přešetřeníí retenčních oobjemů jedn notlivých nád drží a hospoddaření v nich.

Obr.22. – Příklad podé élného profillu toku pram menícího v ob blasti Lišovskkého prahu

učástí Hllavním činiteelem odtoku vody z povoodí je sklon území. Rozbor sklonitosti území je sou grafické přílohy, rozb bor území prro jednotlivá dílčí povodí je přehledně zpracován v přiložené tabulce. Území určené k řešení urychlené ého odtoku jee vymezeno sklonem 5⁰ – 22⁰. Tato ooblast sklonů ů je dále rozčleněěna na dílčí kategorie ( 22 2⁰‐15⁰, 15⁰‐88⁰, 8⁰‐5⁰ ). Urrychlený odttok z povodí jje spojen s e erozními jevy půd dy a jde svým m způsobem o o spojité náddoby. Vyřeše ením erozní p problematikyy je vyřešena a i problem matika urychleeného odtokku vody z povvodí. V obrázku pod textem je znázo rněno poloh hové rozmístěění kultur dlee reliéfu územ mí.


100.



Obr.23. – – Vhodné rozzmístění kulttur v území d dle reliéfu

Prrotierozní o opatření v p povodí moh hou být: a) Protierozní (zpomalujícíí odtok) orgaanizační opattření olohové umísstění kultur m má velký vlivv na vznik a p průběh povrcchového odttoku. Kulturyy Po poskytujjí rozličné po odmínky pro vsakování srrážkové vodyy. Rozvodí je vhodným sttanovištěm p pro kultury kkořenící hlub boko ( lesy, sady ), které ppřeměňují povrchový odtok na podppovrchový. Svahy ve sklonu větším než 8⁰⁰ mají být zalesněny, poppř. trvale zatrravněny. Dolní části svahhů se sklonem m do 8⁰ mohou b být využiteln né jako orná půda, musejjí se však chrránit agrotechnicky, bioloogicky a tech hnickými protierozními opatřeeními. ních opatřeníí jsou: Hllavními prvkyy organizačn d delimitace ku ultur o ochranné zattravňování o ochranné zalesňování p protierozní rrozmístění plodin p pásové střídáání plodin  vvelikost a tvaar zemědělskkých pozemkků b)) Agrotechniccké a vegetační protierozzní opatření Aggrotechnickáá a vegetačn ní opatření nnavazují na organizační opatření a m mají v opatřření proti m. Jejich výh urychlen nému odtoku u z povodí zá ásadní význam hoda spočívá á v tom, že přři správném zavádění nepotřeb bují velké nááklady. Jedná á se o souhrnn opatření umožňující za achovat půduu v dobrém sstavu pro vsak a v protierozn ně dobrém stavu. V taabulce pod textem uvvádíme srovvnání odtokku z pole v souvisllosti se směrrem orby.


101.



Obr.244. ‐ Ukázka d dobře organiizovaného poovodí‐ plochy s větším skklonem jsou zalesněny, střídavé osaazení kultur (( louka vystříídaná pásy ppole ), orba p pole je rovnoběžná s vrsteevnicemi sva ahu.

c) Technická o opatření protti důsledkům m plošného povrchového odtoku Teechnická opaatření zmenššují intenzituu odtokových h procesů tím m, že zmenššují dva morrfologické činitele o odtoku (sklon a délku sva ahu ). M Mezi hlavní prrvky lze řaditt:  vvsakovací páásy o obdělávateln né průlehy  zzáchytné příkopy p protierozní h hrázky  sstupňovité teerasy d)) Technická o opatření protti důsledkům m soustředěn ného povrcho ového odtokku Jeedná se o technická t opatření o v m místech, kde e již nastal soustředěn ý odtok (z původně plošného o). Technickýými opatřeníími k úpravěě soustředěného odtoku jjsou: V Výstavba pro otierozních n nádrží Ú Úprava výmo olů a strží H Hrazení bystřin Prrvky jsou naavrženy takovým způsoobem, aby zmenšovaly podélný skklon vodote eče. Dále vytvořen ným objemeem na vodo oteči zachyc ují splaveniny a erodovvaný materiiál. Prvky potřebují pravidelnou údržbu ( odtěžení za achyceného materiálu ).

ZZávěr SSoučástí kon ncepce je rozdělení ORPP dle sklonito osti území. Z hlediska Z urrychleného odtoku o je třeba řeešit zejménaa plochy Lišovského praahu, který je j svým záp padním úbo čím odvodň ňován do českobudějovické páánve. Zárove eň je nutné poukázat na n skutečnosst, že drtivá většina pozzemků je soukrom má a je otázzka, zdali stá át (popř. saamospráva) má dostateččně silné náástroje pro ovlivnění způsobu u obdělávání půdy a organizaci povoddí. Veškeré zzde navržené é postupy jsoou účinné do o velikosti srážek způsobující průtok p ve vo odoteči do ccca Q20 , vyššší srážky i přes p dobře oorganizované povodí vyvolají ve vodoteeči povodňo ový průtok. Menší sráážky ale bu udou účinnně vsakován ny, bude minimalizována erozzní ohroženo ost území, o dtok při vyšších srážkách bude retarrdován. Vyso oký podíl né půdy ( ›50 0% ) na územ mí ORP k rozu umnému hosspodaření přřímo vybízí. K Konkrétní zeměděllsky využívan opatřeníí na konkrétn ním povodí m musí být sou částí samosttatného projektu opatřenní v dílčím po ovodí. VH TRES spool. s r.o.

102.



1..d. Místa s omezen ním průtočnosti 1..d.1. Místa s omezením m průtočno osti dle jedn notlivých toků

V tabulce jsou uvedena místa na jjednotlivých tocích, kde e je z nějakkého důvod du omezenaa ost v daném úseku. Jsou u uváděna taa místa, kde by případné vybřežení vvody z koryta a znamenalo o průtočno vážnější ohrožení ob byvatel, výrazzně zasáhlo dopravní ob bslužnost či p působilo jiné é vážné škodyy. Jednotliváá místa jso ou vyznačenaa také v grafických přílohhách.


103.

utární město Českké Budějovice Statut

„K Koncepce protipovodňovvé ochrany obce s rozšířeenou působností České B Budějovice“

Vodní to ok Vltava

Malše

ř. km

ČHP

KÚ

Označení

Popis

239,628 až 245,300 240,582

1 1-06-03-0010-0-00 1 1-06-01-2160-0-00

České Budějovice e2 České Budějovice e7

VLT 1

1 1-06-01-2160-0-00

České Budějovice e2

VLT 2

243,000

1 1-06-01-2160-0-00


VLT 3

246,196

1 1-06-01-2160-0-00

Planá

VLT 4

248,50 až 249,70 0,81

1 1-06-01-2140-0-00

Boršov nad Vltavvou

VLT 5

Nebezpečné projevy ledových jevů zahrnují městskou trať v Českých Č Budějovicícch až nad město v úseku cca Jirásk kův jez – Plánský je ez. Litvínovický mostt je spodní hranou jen velmi málo nad hladinou Q100 a objekt je tak rizzikový z hlediska záchytu plavenin. Nevhodné trasov vé vedení koryta – hydraulické přetížení při po ovodni. Potenciál vzniku havárií pravého břehu. Slniční most E55 s výrazným náspem m přes celé údolí z inundaci a působí velmi výrazně náhle zužuje vysoké vzdutí hla adiny nad mostem. Chybí inundační most vlevo. Koryto Vltavy v Boršově B n. Vltavou je zaneseno – vysoká hladina přři povodni v intravilá ánu obce.

Poznámka P

1 1-06-02-0800-0-00


MAL 1

cca 1,6

1 1-06-02-0800-0-00


MAL 2

2,121

1 1-06-02-0790-0-00


MAL 3

6,53

1 1-06-02-0770-0-00

Vidov

MAL 4

16,903

1 1-06-02-0390-2-00

Dolní Stropnice Doudleby

MAL 5

18,45

1 1-06-02-0390-2-00

Římov Dolní Stropnice

MAL 6

nízký most význa amné komunikace uprostřed u města je potenciálně rizikovým objekttem z hlediska ulická úprava vto oku do mostu plavenin, hydrau minimalizovala vzzdutí místo náhlého zúžení aktivní zóny z zástavbou v čelní ohro ožení zástavby vpravo, větší vzdutí, záplavou i dynam mickými účinky proud du užší koryto a nízk ký most působící vyššší vzdutí prostor podjezí pevného jezu je zúžen zprava záhozem nová konstrukce betonové lávky, pod dhled cca 30 cm dinou, zcela nevhod dné i z hlediska nad běžnou hlad bezpečnosti vodáckého provozu lávka nad balva anitým stupněm v Hamru působí vzdutí povodňové é laviny, podpěry lávvky

Hodějovickýý potok

1,197

1-06-02-0780-0-00

Nové Hodějovice e

HOP 1

nekapacitní propu ustek pod železnicí u supermarketu Penny

Lomský pottok

0,070

1-06-02-0390-2-00

Římov

LOP 1

Málo kapacitní propustek D Římov komunikací na VD

1,8

1-06-02-0720-0-00

Dolní Stropnice

STR 1

Ocelová lávka v chatové osad dě, nevhodná hou zachytávat konstrukce, kde svislé prvky moh velké množství plavenin

Stropnice

VH H TRES spol. s r.o.

104.

pod d

vvlivem velkých rycchlostí v zúžení je e dno pod m mostem výrazně pro ohloubené

úrovně navazujícícch ulic nedovolují výraznější ú z zdvih mostu problém p je ak ktuálně s pravomocným SP

řešen

most obtékán, posíílením průtočnosti inundačního m ú území lze snížit hlad dinu pod konstrukci mostu

v vhodná nová konstrrukce vyšší bez mezzipodpory

příjezdovou

projektem

Statutární město Č České Budějovice


Vodní tok k Stropnice

Dehtářský potok

Bezdrevský potok

ř. km

ČHP

Označení

Popis

Poznámka P

4,4

1 1-06-02-0700-0-00

Pašinovice

STR 2

rrozšířit nynější úpra avu i o pravý břeh h a umožnit n nátok do inundace

6,7 až 7,5

1 1-06-02-0580-0-00

Komařice Strážkovice

STR 3

0,338

1 1-06-03-0150-0-00

Bavorovice

DEP 1

0,715

1 1-06-03-0150-0-00

Bavorovice

DEP 2

1,290 vtok

1 1-06-03-0150-0-00

Bavorovice České Vrbné

DEP 3

1,456

1 1-06-03-0150-0-00

Bavorovice

DEP 4

2,664

1 1-06-03-0150-0-00

Dasný

DEP 5

5,139 až 5,781

1 1-06-03-0130-2-00

Čejkovice

DEP 6

9,155 až 9,311

1 1-06-03-0130-2-00

Žabovřesky

DEP 7

0,776

1 1-06-03-0490-3-00

Bavorovice

BEP 1

13,168

1 1-06-03-0330-0-00

Zbudov

BEP 2

14,619 až 14,820

1 1-06-03-0310-0-00

Plástovice

BEP 3

mostní profil a ússek toku nad mostem pod přítokem Svinenského pottoka náchylný k zanášení, z výtok z mostu vpravo je e omezen vyšší bře ehovou hranou a vegetací úsek koryta s vy yšší sedimentací a kumulací pláví, nižší průtočnost, v úseku toku insttalováno několik vality (místní výrob ba), při povodni lávek nevalné kv mohou zachytáva at velké množství pla avenin nízký most cyklo ostezky působí vzd dutí povodňové hladiny železniční betono ový most zasahuje do povodňové hladiny a působí vzdutí v podchod doprav vního uzlu zahrnu uje po proudu ocelový propuste ek, úsek širokého koryta k a mostu s velkou tendenc cí k zanášení sediimenty – úsek působí významné é vzdutí povodňové hladiny most parovodu zu užuje náhle inundacci a zasahuje do povodňové hladin ny Q100 – tím působíí vzdutí nízký most k Da asenskému rybníku u působí vzdutí povodňové hladin ny, násypy přehrazu ují inundaci málokapacitní úprava toku, vzdu utí zasahuje i poměrně široký mostní profil, kte erý není vlivem a pod mostem plně využit a působí malé šířky koryta další vzdutí, vý ýznamné vzdutí působí i objekt stavidla u Čejkoviického rybníka Úzký úsek toku působí vzdutí až do profilu p silničního mostu, v mostu dochází k vyšší sed dimentaci. Před nefunkční rozděllovací objekt, mostem je amně koryto potoka a. přehrazující význa klenbový mostek k, zahlcený při povvodni a působící vzdutí Silniční most v havarijním h stavu, nekapacitní, n vč. koryta +- 200 m na obě strany úsek jezové zdrže pod Sedleckým m mlýnem silně náchylné k zanáššení spolu s provvizorním nízkým mostem pro dob bytek působí význa amné vzdutí při povodni


KÚ

105.

pročištění koryta a zároveň korekcce ostrého p m meandru m možné vzdutí z Vltav vy m možné vzdutí z Vltav vy t těžko přístupné pro údržbu

m možné vzdutí z Vltav vy

vvlivem husté vegetace v z břehových hran

těžko


přístupný


Vodní tok k

ř. km

ČHP

Označení

Popis

Bezdrevský potok

15,953 až 15,967

1 1-06-03-0310-0-00

Sedlec

BEP 4

b by vhodný obtok byl k jezu vpravo

17,008 až 17,040 17,78

1 1-06-03-0310-0-00

Hlavatce

BEP 5

1 1-06-03-0310-0-00

Lékařova Lhota

BEP 6

18,809 až 18,949 19,100

1 1-06-03-0310-0-00

Lékařova Lhota Hlavatce

BEP 7

1 1-06-03-0310-0-00

Lékařova Lhota

BEP 8

úsek mezi mosttem a stavidlovým m jezem působí významné vzduttí při povodni – málo kapacitní klenbový most a významné zúžení profilu stavidlového jezzu širokými pilíři, objekt jezu poškozen úzký neupravený ý a zanesený ússek koryta nad málokapacitním rozdělovacím objektem stavidla é vzdutí při povodni působí významné klenbový most u Img působí vzdutí hladiny při vyšší povodni málokapacitní úp prava toku v podje ezí u Lékařovy Lhoty, nánosy, eroze e koryta a vývvraty, nový jez řešen jako boční přeliv zcela nekapacitní mostek – přebeton novaná kamenná é zúžení klenba, významné

3,860

1 1-06-03-0051-0-00


DOP 1

p problém je aktuálně ě řešen – projekt DS SP

3,860 až 4,610 6,650 až 6,910 7,000 až 7,100 7,320 až 7,550 8,920

1 1-06-03-0051-0-00


DOP 2

1 1-06-03-0030-0-00


DOP 3

1-06-03-0030-0-00


DOP 4

1-06-03-0030-0-00


DOP 5

1-06-03-0030-0-00

Dobrá Voda u Č.B.

DOP 6

9,500

1-06-03-0030-0-00

Dobrá Voda u Č.B.

DOP 7

2,000

1-06-03-0040-0-00

Hlinsko u Vráta

VRP 1

2,659

1-06-03-0040-0-00

Hlinsko u Vráta

VRP 2

Kyselá voda a

3,100

1-06-03-0570-0-00

Hrdějovice

KYS 1

Stoka

0,365

1-06-03-0540-0-00

Úsilné

STO 1

most na Pražské třídě působí význa amné vzdutí při povodni – málo kapacitní k koryto v úseku most m na Pražské třřídě - železniční most je málo kapacitní již při Q5 mostky přes ob bslužné vjezdy do areálů v ul. Dobrovodská jsou u málo kapacitní zatrubnění mezi ul. u Čes. legií a Dobrrovodskou ul. je při povodňových průtocích málo kapa acitní mosty v ul. Čes. legií jsou málo kapacitní, k koryto vybřežuje při Q1000 most v Lázeňské ulici u napojení ul. Potoční je málo kapacitní most přes výpado ovou silnici na Třeb botovice je málo kapacitní, působí při povodni výrazné é vzdutí Málo kapacitní za atrubnění pod silniccí Hlinská vedle rybníku Málo kapacitní mostky m přes komu unikace v areálu firmy Toyota nekapacitní mostt přes cestu v lokalitě Přední louky u průmyslového areálu, a výrazné vzdu utí při Q100 Rámový profil pře es silnici v Úsilném,, výrazné vzdutí při povodni

Dobrovodskký potok

Vrátecký potok


KÚ

106.

Poznámka P

s snadná inundace vp pravo

p problém řešen ve fá ázi studie



Vodní tok k

ř. km

Označení

Popis

Rudolfovskýý potok

0,400

1-06-03-0560-0-00

Úsilné

RUP 1

málo kapacitní most m na cyklostezce e před křížením s Pražskou třídou u točny MHD

0,000 až 0,940 4,349

1-06-03-0051-0-00


STJ 1

1-06-02-0740-0-00

Nová Ves u Č.B.

ZBP 1

v úseku od ústtí do Dobrovodské ého potoka po Pražskou třídu je nedostatečná kapaccita celého toku mostek přes výpadovou silnici na Trhové T Sviny na bezejmenném přítoku Zborovského potoka je málo é vzdutí kapacitní, působí při povodni výrazné

Stoka Jih Zborovský potok


ČHP

KÚ

107.

Poznámka P



1.d.2. Foto odokumentace Jsou fotograaficky zdokumento ována jednotlivá místa s omezenou u průtočností. Popis fotografií odpo ovídá označení v ttabulce v části 1.d d.1.

V VLT 2


108.

VLT 4



M MAL 1

M MAL 3


109.

MAL 2

MAL 4




M MAL 5

MAL 6 6

SSTR 1

STR 2

110.




SSTR 2

STR 3

SSTR 3

STR 3

111.




D DEP 1

DEP 2

DEP 3 D

DEP 3

112.




D DEP 5

DEP 6

DEP 6 D

DEP 7

113.



D DEP 7

B BEP 1


114.

DEP 7 7

BEP 2



B BEP 4

BEP 4

B BEP 5

BEP 6


115.



B BEP 7

BEP 8

D DOP 1

DOP 2 2


116.




D DOP 3

DOP 3 3

D DOP 4

DOP 4

117.



D DOP 5

DOP 6 6

D DOP 7

VRP 1


118.


„K Koncepce protipoovodňové ochranyy obce s rozšířeno ou působností Čeeské Budějovice“

Přílohy: P 1.d.1. 1.d.2. 1.d.3. 1.d.4. 1.d.5. 1.d.6. 1.d.7. 1.d.8. 1.d.9. 1.d.10.. 1.d.11..

VH TRES spol. s r.o V o.

Vltava V M Malše, Hoděj ovický potokk M Malše, Lomsk ký potok Sttropnice D Dehtářský po tok B Bezdrevský po otok B Bezdrevský po otok potok, Vráteecký potok D Dobrovodský K Kyselá voda, S Stoka, Rudollfovský potokk Sttoka Jih Zborovský potok (bezejmeenný přítok)

119.

Statutární m město České Budě ějovice

„Koncepce pprotipovodňové o ochrany obce s ro ozšířenou působnností České Budějo ovice “

1.e. Obce navržen né k ochra aně před p povodněm mi ovodňové occhrany v úzeemí musí býtt nutně kom mbinací opatřření dle typů ů problému.. Řeešení protipo V oblasteech pánevníích, popřípad dě i ve vyvinnutějších údo olích větších toků, budo u po prověrrce možnostii úvodního zkapacitněění těchto to oků a inundaací použity návrhy n pasivvní ochrany –– návrh linií ochranných h bariér m mezi zástavb bou a tokem m. Rozsah bbariér bude dán ekonom mickou renttabilitou pořřízení oprotii hodnotěě chráněných h objektů. V oblastech sttrmých bočních přítoků, procházejícíích zastavěnýým územím s potenciále em působeníí škod při bleskových povodních, jje nutno ochhranu hledat kombinací rreálné možnoosti zprůtočň ňování korytt a vyhled dávání možných volných retenčních objemů na tocích nad chráněným c úúzemím. Volné retenčníí m provozní hladiny po objemy budou hled dány i v rám mci stávajícíích vodních nádrží, na apř. snížením o předchozím odbahněění. blasti zástavvby, ohrožovvané opakovvaně vtokem extravilánových vod buudou v návrh hu chráněnyy Ob systémem záchytnýcch průlehů a a svodných ppříkopů mimo o chráněné ú území zástavvby. Z hlediska potenciálu škod d jsou ohrožeená města a obce rozděleny do dvouu kategorií. V V 1. kategoriii jsou zařaazeny obce, pro které jsou zpracovvány konkréttní jednotlivé listy staveebních opatřření. Ta jsou u podrobn ně popsána aa ke každém mu listu je takké zpracována mapová příloha. Jsouu zde i vyčísleny nákladyy na jedno otlivá opatření. V 2. kategorii jsou zařazeny obce, o kde je také zvýše né povodňo ové zatížení,, z hlediskka rentabilityy vložených prostředků či z jiných popsaných dů ůvodů, však nejsou pro tyto lokalityy konkrétn ní listy opatření zpracová ány. Je pouzee popsána m možná ochran na nemovitosstí. 2. KATEGORI 2 E 1. KATEGORIEE orek Doudleby D Bo Bo oršov nad Vlttavou Ledenice L Čeejkovice Římov Ř Čeeské Budějovvice Střížov S Díívčice Vráto V Dřříteň Hlluboká nad V Vltavou Hrrdějovice Ko omařice Lib bín Liššov Littvínovice Neeplachov Pišštín Planá Plav oudné Ro Ru udolfov Seedlec Sttrýčice Vidov Záávraty Žaabovřesky


131.



BO OREK Ob bec situovan ná oboustranně při hlavvní „pražské“ silnici z Če eských Budějjovic v táhlé ém svahu naa okraji města. N Nachází se naa pravém bře ehu Kyselé vvody v dostattečném odsttupu – výškoovém i vzdále enostním od d záplavovvého území ttoku. Ohrože eny mohou bbýt tak pouzze jednotlivé é nevýznamnné rekreační nemovitostii v katastrru obce umísstěné na lesn ních pozemcíích poblíž tohoto toku. Zaaznamenaným probléme em obce jee tak hlavně ě ohrožení od vtoku eextravilánovýých vod přii intenzivn ních přívalovvých srážkách h ze severní strany od svvažitých poze emků z lokali ty Dehuť pod hosínským m letištěm a podél svaažité komuniikace č. 603 „staré pražské“. Ke vniku extravilánnových vod do zástavbyy p ddo ulic Hosínské, U ško olky kde zatáápí předevšíím suterényy dochází přes hosínsskou silnici především m extravilán nových vod ohrožena i protilehlá sttrana hlavníí přilehlýcch objektů. Částečně je pak vtokem komunikkace kde docchází k přero onu vody lessním průsekkem k Pečova atelskému ddomu dále Dlouhou D ulicíí k Pražskéé při již částeečným odtokkem strouhoou do koryta Kyselé Vody. BO ORŠOV NAD D VLTAVOU U bec jihozápaadně od Českkých Budějovvic. Kromě vvlastní obce B Boršova nadd Vltavou zah hrnuje osadyy Ob Poříčí, Břřezí, Jamné aa Zahorčice. Ossady Zahorččice a Jamn né byly dřívve ohrožováány nadměrným odtokkem přívalových srážekk z okolnícch pozemků ů podél příjezdové kom munikace. Doplněním D prvků p odvoddnění není již problém m aktuální.. V chatové oblasti nad lo okalitou U R Rybů je zazznamenán výskyt v sesuvvných jevů pokryvu přii nadměrn ných srážkácch. Výýznamně je ohrožen areál firmy Eur opasta SE v Březí, objekt MVE a ČOV V. Objekty E Europasty SEE jsou přím mo situován ny na říčním břehu bez možnosti ekonomicky přijatelné p vaarianty vyššíí povodňovéé vlastnictvím ochrany. Objekt je soukromým s m, jeho povodňová ochra ana je věcí vvlastníka objektu a lze jii řešit pou uze dílčím způsobem formou individduální ochraany a opatře ením minimaalizace škod při povodnii v objektu u. Objekt MVE M je opět soukromým m objektem přímo u řekky, možnost zaplavení objektu o bylaa zřejmá o od návrhu i stavby. U obecní ČOV v Poříčí se jedná j se o hrozbu h poškoození i hygie enické riziko o znečištění vod při povodni. Obe ec vážně uvaažuje o náhrradě provozo ování objekttu obecní ČO OV čerpáním m splašků d do kanalizační sítě města a Č. Budějoviic. Vo ody strmého o přítoku od K Kamenného Újezdu v Bře ezí ohrožují zzaplavení byttovek u točn ny MHD, v roce 20015 začaly sttavební práce na realizacci zkapacitnění propustku u s ukončením m prací na p podzim 2015. Vee vlastní obcci Boršov nad Vltavou jee vltavskou záplavou z posstihována obblast kolem komunikacee Pod skállou do Březí a oblast levého břehu před železn ničním moste em. Obec byyla částečně ohrožovánaa extraviláánovými vodami ze západu od vrchuu Baba, prob blém byl již částečně řeššen zřízením m záchytných h rybníčků ů (jeden realiizován a jede en v přípravěě) s úseky zácchytných sto ok.

ČEEJKOVICE Ob bec na seveerozápadním okraji Českkých Budějovvic. Obcí pro otéká Dehtáářský potok, který je přii povodni jedním ze zd drojů ohrože ení, neboť kaapacita korytta v obci odp povídá jen ccca tzv. dvoule eté vodě. Přii vyšších povodních dochází k vyybřežení voody a zaplavvení až třettiny plochy obce. Dalšším zdrojem m povodňo ového ohrožení je odtok z polních poozemků nad obcí ze seve erního až sevverozápadníh ho směru od d hlavní silnice. Ceelkem v kombinaci obou rizik je v obcci ohroženo zzaplavením 1 1/4 tj. cca 200 nemovitosttí. Náávrh opatřen ní bude z velké části shoddný s návrhe em řešení dle e ÚP obce. Exxtravilánové vody budou u zachycen ny systémem m záchytnýcch a odvádděcích stok s částečným m využitím jjiž existujícího systému u otevřenéého stokového odvodně ění. Návrh occhrany na Dehtářském D potoce p by m měl být komb binací úpravv VH TRES spool. s r.o.

132.



v obci (zzprůtočnění s doplněním m nízkých barriér) a reten nčních opatře ení v povodíí (pokus zvýššení retencee v rámci nádrže rybn níka Dehtář).. Návrh ochrrany na Deh htářském potoce úrovnni Q100 již byyl posuzován n prostředků, nnávratnost p prostředků v této úrovni oochrany je diskutabilní. z hlediskka rentabilityy vložených p Urrčitou cestou úpravy po otoka je přiddat ochranné é funkci úpravy další funnkci – revita alizaci úseku u toku. V d daném úsekku potoka je e však aktuá lně problem matický i hyd drologický reežim toku – přísušky po o několik m měsíců v rocce, konflikt ss rybničním hhospodářstvíím v povodí (napjatost oodběrů). V úseku potokaa pod mosstem je nutn no v rámci vššech úprav řeešit i techniccky odběr do o Čejkovickéhho rybníka, vve stávajícím m stavu je pod obcí od dběr řešen vvzdutím objeektem stavid del. Revitaliza ace toku máá smysl pouzze při reálnéé úpravě h hydrologickéého režimu. Problém hyddrologického o režimu sou uvisí šířeji see zajištěním odběrů pro o rybníky vv povodí i m možnostmi a reálné skuteečnosti manipulace s hlad dinou na rybbníku Dehtářř při různých h vodních stavech. Jee žádoucí úprrava možnosti předvypouuštění či udržžování normální hladiny v rybníku De ehtář s cílem m využití rretenčního volného v obje emu v rámci nádrže pro o ochranu úzzemí v podhhrází. Je žádoucí doplnitt technickké výpustné zzařízení hráze o vhodné rregulovateln né výpustné čči přelivné zaařízení.

ČEESKÉ BUDĚJJOVICE M Město je centtrem správníího obvodu. Zahrnuje po oměrně rozsáhlé území ss odlišným p povodňovým m ohrožením v jednotlivých lokalitá ách. Mimo zzákladní (spo ojené) území města zahrnnuje i situačn ně oddělenéé katastry osad Třebottovice a Kališště. ového ohrožžení je dán e existencí sou utoku řek Maalše a Vltavyy ve městě.. Zááklad možnéého povodňo Plochy kkolem soutoku, dnes hustě zastavěnné, jsou půvvodní inunda ací obou řekk a míra jejicch dnešního o povodňo ového ohrožžení je dána a rozličnýmii říčními úpravami v hisstorii města . Faktem je e skutečnostt rozsáhlýých povodněm mi ohroženýých ploch ve městě při ob bou hlavních tocích. V rámci Vltavvy nad soutokem je too na levém břehu územ mí od Vltavyy k Litvínoviccké silnici a a z (Stro omovka a Sokolský ostrov), popř. s pouze individuálníími objektyy převážněě plochy zeleně (Všesporrtovní hala, plovárna). Nad Litvínoovickým mo ostem došlo o na levém břehu v so ouvislosti see stavbam mi ZTV Luční jjez a nové bu udovy Povoddí Vltavy s.p. závodu Horní Vltava, kee zřízení úseků ochrannéé bariéry ((zídka oploceení podél budovy Povodíí Vltavy a hráz podél ZTV V Luční jez). Bariéra všakk dosud neníí plně uzaavřena v pro otivodním ússeku. Na praavém břehu je ohrožen užší pruh úúzemí + některé lokalityy (např. ullice E. Pitterra ). V rámci Vltavvy pod souto okem je na levém břehu u ohroženo území Strom movky, území k silnici Naa Dlouhé louce před výstavištěm, v , výstaviště, část sídliště ě Vltavy v prrostoru objeektu Uranu. Na pravém m břehu jee ohrožen So okolský ostro ov a prostor při Slepém rrameni s pro opagací povoodně částečn ně do oblastii historickkého jádra m města. Význa amné ohrožeení je v lokalitě Pražské p předměstí ažž po linii Dob brovodského o potoka aa Pražské tříd dy. V rámci Malše e jsou na levvém břehu oohrožena území pod železničním moostem v obla asti pivovaru u Samson a v jeho sou usedství protti a po prouddu. Ohroženaa jsou územíí od Malše aaž po cca Tylovu ulici. Naa břehu prravém jsou o ohrožena úze emí Mladéhoo, rozsáhlé oblasti Havlíčkovy koloniee, odkud vybřežená vodaa stéká dáále do centraa města k Se enovážnémuu náměstí a při dalším postupu průttoku je ohro oženo vlastníí historickké jádro města i Pražské předměstíí. Povodeň se s do města a také prop aguje koryte em Mlýnskéé stoky, ktterá z Malšee nad vstupem do měs ta odbočuje e. Přetížená Mlýnská stooka při povodni přivádíí povodňo ový průtok na okraj histo orického jádrra města. M Městský úsekk koryta Ma alše nemá vv průtočnosti vyrovnaný příčný proofil. Ten je vyhovující v a a kapacitn ní cca pod liinií Mánesovvy ulice, nadd touto ulicí dochází k jjeho zúžení,, koryto v ússeku cca od d Modrého o mostu po Malý jez bylo do dneššní trasy pře eloženo v dru uhé poloviněě 19. stoletíí průpichem m meandru u, který zasaahoval původ dně do spodnní části areálu pivovaru S Samson. Korridor pro řeku byl zřejměě ve zvýšeené poptávcce po stavvebních pozzemcích poměrně ome ezen, korytoo zde má profil p užšího o lichoběžníku s vysokkými a strm mými břehy.. Širší inund dace na pra avém břehuu Malého je ezu s nižšímii pozemkyy je velmi nevhodně n ná áhle omezenna od ulice Karla Buriana blokem vvýše položené zástavbyy Havlíčko ovy kolonie. P Při povodni zzde dochází kk razantní ko oncentraci prrůtoku do užžšího koryta. Koryto neníí VH TRES spool. s r.o.

133.



kapacitn ní pro vyšší povodně a před zúženním dochází ke vzdutí a a natékání ppovodně do zástavby – – předevšíím po ose D Dukelské ulice e, kterou se jako koryte em propaguje e záplava přřes Havlíčkovvu kolonii ažž do centrra města. Řeešení tohoto o problému je v rámci nnávrhů PPO na Malši ozznačováno jaako „České Budějovice‐‐ Havlíčko ova kolonie, 1.etapa ‐ ússek Malý jezz – Kaplířova a“. Již koncem m devadesáttých let minu ulého stoletíí vznikla kkomplexní studie zabezpečení města na Malši zahrnující celkem tři etapyy. Řešeným ú úsekem řekyy je úsek o od Modrého mostu po lo okalitu U Špa čků. Sttudii koncep pce PPO na a Malši zpraacovala společnost VH‐T TRES v rocee 1999, tedyy ještě před d katastrofální povodn ní v srpnu 2002. Záměr po zveřejně ění vyvolal širší š diskusi i odmítnutí řešení částíí veřejnossti a občanskkých iniciativv. Byl předsttaven vícekráát na veřejné ém zasedáníí s občany. O Okresní úřad d proto zaadal u firmy VD‐TBD a.ss. Praha studdii „Posouze ení retence vody v povoodí Malše nad n Českýmii Budějovvicemi“. Záávěr studie retencí v po ovodí vyzněl,, že účinně snížit kulminaci na vtooku do městta lze pouzee vyššími hrázemi za cenu likvida ace části zásstavby zdejších obcí (Ro oudné a Plavv). To samo ozřejmě bylo o nepřijateelné a proto závěr vyzně ěl jednoznačnně v jedinou u možnost řešit protipovoodňovou och hranu pouzee v rámci ú území městaa. V úvahu tedy dále přicházelo rozhoddnutí mezi variantami ozzn. A (využív ívající z části tzv. aktivníí ní Studie konncepce PPO Malše ) a va ariantou oznn. P (pouze p pasivní prvkyy prvky occhrany – ve ssmyslu řešen ochrany zástavby bez b zásahu do d porostů pravého břřehu). Obě varianty neechalo Statutární město o dopracovat do úrovně DÚR v roce 2004. Značky z p povodně 200 02 umožnilyy firmě DHII a.s. Prahaa zkalibrovvat věrohod dně existujíccí Povodňovvý model města m z roku u 1999 a pposoudit účinnost obou u zpracovaaných variaant Protipo ovodňové oochrany (výýstup posouzení a s rovnání ob bou variantt s doporu učením realizzace var. A). Naa širším jedn nání v listopa adu 2004 doošlo, za účastti zpracovate elů obou varriant (VH‐TRES s.r.o, VD‐‐ TBD a.s.), zpracovateele Povodňo ového modellu města (DH HI a.s.), zástupců města a zástupců Občanského o sdruženíí Malše k vyh hodnocení a diskusi s těm mito závěry: Z hlediska účinnosti byla a jednoznaččně shledána výhodnějšší varianta A. Tato va arianta bylaa ovatelem „ooponentní“ studie i zprracovatelem m Povodňové ého modelu u k realizaci doporučeena i zpraco zvýšení hlaadiny při povvodni po neezbytném „ohrázování“ Varianta A jako jediná kompenzuje k „ “ města. V zástavbyy, varianta P hladinu při p povodni zvyššuje proti současnosti be ez kompenzaace a tím zho oršuje situacii na toku proti současnosti s přímým dopaddem na levvém břehu Malše. Variaanta A dle výpočtu naa ovém modellu snižuje výýrazně hladiinu v maximu až o 90 cm c a umožnní návrh výrazně nižších h povodňo hrázek čči zídek pro plnou ochra anu zástavbyy, kdy hrázkyy a zídky budou nižší, o pticky přehlédnutelné a a nezneho odnotí komunikačně i vizuálně parkovvé a zelené p plochy na pra avém břehu.. Záároveň bylo v dokumentaci zjištěnoo, že i variaanta opozičn ní (P) není z hlediska např. n káceníí porostů „bezbolestn ná“. Vyžaduje e oproti variaantě A např.. plné vykáce ení porostu nna levém bře ehu Mlýnskéé ož bylo ze strrany zástupce AOPK přím mo odmítnuto o. stoky, co M Magistrát města zároveň navrhl kom mpromis realizace nejvícce diskutovaané I. etapy opatření po o úsecích, kdy realizacce prvního úseku ú při vtooku do zástavby je z vícce důvodů ( redukce náh hlého zúženíí aktivní zzóny a velkéého příčného o sklonu hlaadiny, základ dní kompenzzace zvýšeníí hladiny po o ohrázováníí zástavbyy) zásadní a další úsek na avrhl odložitt několik let po dostateččné regeneraaci zeleně po o stavbě v 1.. úseku. D Do realizace zzbylého úsekku 1. etapy nnedojde k pln nému výpočttovému snížeení povodňo ové hladiny aa dosažení standardního ochranné ého převýšenní ochrannýcch zídek, realizovaných v v rámci 1. úse eku opatřeníí Malý jezz‐Kaplířova. Do ošlo ke shod dě zúčastněn ných včetně zástupců Ob bčanského sdružení s Mallše na dalším m postupu – – připravitt horní úsek z 1. etapy k realizaci vyppracováním d dokumentace pro územnní řízení. Zpra acování této o dokumentace proběěhlo na jaře e 2005 a too za přímé spolupráce s a respektovvání dalších omezujících h podmíneek ze stranyy Občanskéh ho sdružení Malše. Ač tato t dokumentace byla vyhotovena a ve smyslu u dohod, n následně občanské sdružení v létě zzměnilo své sstanovisko vv negaci půvoodní dohodyy o postupu.. Následovvalo víceletéé a velmi účinné obstrukkční jednání o občanského sdružení s cí cílem zdržet čči pozastavitt vydání sstavebního povolení. Platnost vydaaného územ mního rozhod dnutí ke staavbě bylo po p napadeníí VH TRES spool. s r.o.

134.



potvrzen no soudem, pravomocné é stavební p ovolení k realizaci stavby PPO Malšee 1. etapa vv úseku Malýý jez –Kap plířova bylo získáno až na jaře 2014. 22. a 3. etapa PPO Havlííčkova kolonnie ‐ Mladé měly dokončit úplnou oochranu měssta na Malšii směrem proti proud du k okraji města. Byly projektově 2007 rozprracovány a vv projednáníí pak nutněě přerušen ny do dořeššení 1.etapy. Tyto etapyy byly již po osuzovány v hydraulickýcch posudcícch komplexu u všech tříí etap PPO. 2.etapa PPO Havlíčkova kolonie – Mladé je tzv. aktivním m opatřením m a řeší ned dostatečnostt ání příčnýchh překážek v úseku tokku Malše Malý jez – – Velký jez.. průtočnéé kapacity a obtoková Hydrauliickými překáážkami při povodni je kromě obou pevných jezů i lávkaa „U Policie“ , osazenáá v zúženéém profilu s násypovou rrampou pravvého předmo ostí (násyp ttohoto předm mostí byl již koncem 90.. let staveební akcí šířkkově redukovván) V rámci etapy je navvrhován obto ok za pravouu hranou korryta spojujícíí zdrž Velkkého jezu a podjezí Malého jezu. Obbtok by byl h hrazen na vttoku (břeh M Mlýnské stokky vpravo od d jezu) pohyblivým uzáávěrem. Forma různých úseků v trasse obtoku měla vnést doo území bonu usové někdee krajinné (mokřad, prrůleh s potůčkem), jindde rekreační prvky (skate epark, koupaaliště, vodníí herní prvkyy aj.) . Rekkreační prvkky v oblasti u u Malého jezzu na ploše regionálního o biocentra bbyly v rámci Zjišťovacího o zařízení EIA odmítnu uty. Z důvodu námitek O OS Zahrádkářřské osady U U Malše nebbude ani dále e uvažováno o v rámci o obtoku realiizovat původ dně uvažovaaný mokřadn ní biotop. Ob btok svou kaapacitou výrazně snižujee povodňo ovou hladinu u v oblasti hrany h zástavvby v Mladé ém. Původně ě byla uvažoována i varia anta obtoku u s využitím m upravenéh ho úvodního o úseku stávaající Mlýnské é stoky se zaústěním podd Malý jez. T Tato variantaa však neb byla akceptovvána. 3. etapa PPO O Havlíčkovva kolonie –– Mladé zo ohledňuje výýsledek snížžení hladinyy opatřením m předchozí etapy. V návrhu se jedná j o úse k tzv. pasivn ního protipo ovodňového opatření po odoby úseků ů m zástavby a vyrovnané linie stávvající vyhlášeené AZZÚ (a aktivní zónaa hráze i zídky, která v linii kolem záplavovvého území) zabrání vnikku záplavy doo území zástavby městskké části Mladdé. Návrh occhranná liniee vede sm měrem proti proudu po levém břeh u Mlýnské stoky s od mo ostku v zahráádkách pod železničním m mostem. Pokračuje po stejném břehu protti proudu sto oky i nad že elezniční moost po objekkt stávajících h stavidel hrazení Mlýýnské stoky. Tento objekkt je nízký přři vyšších povvodních přellévaný, nelze e jím uzavřítt proto musí b být zvýšen doo úrovně navvazujících ochranných baariér. Na obje ekt navazujee chráněnou oblast a p ná hráz, která ve vhodnéém místě navvazuje na násyp dříve proovedeného ZZTV v oblastii protiproudu ochrann ající zástavb a (její nutná á ochrana) a a U Špačků. Trasa hrááze je do urččité míry varriantní, limittami je stáva Ú (bariéra neesmí do toho oto území za asáhnout, neeboť by došlo o k ovlivněníí respekt k vyhlášené hranici AZZÚ hladiny při ppovodni). odtokovvých poměrů a ke vzdutí h p m rizikem můůže být také é stabilita opevnění říčnních koryt ve v městě přii Výýznamným povodňovým povodni. Rychlosti v „ sešněrovaných“ koryteech ve městě ě jsou místy poměrně znaačné. Přři provádění povodňovýcch průtoků jje dále význ namná stabilita ochrannýých hrází ve e městě, kdyy tzv. zvlááštní povodeň vyvolaná á destrukcí hráze může e tvořit výzznamné dalšší povodňovvé ohroženíí v některých lokalitácch. Ochranné é hráze jsou vvesměs podé él břehových h hran koryt – poškození břehů korytt jsou závaažným nebezzpečím pro o ochranné hrááze (podemletí). Krromě hlavnícch toků jsou z hlediska p ovodňového o ohrožení výýznamné i tzzv. toky drob bné – menší.. Tyto tokky (předevšíím na pravé ém břehu V Vltavy či Maalše) pramen ní v oblasti Lišovského prahu, jsou u charakteeristické svým poměrně ě strmým poodélným pro ofilem v horrním úseku toku. Význa amnými pro o povodňo ové ohroženíí města jsou Dobrovodskký potok (v llokalitách Su uché Vrbné, Husova kolo onie, Pražskéé předměsstí a Obchod dně podnikatelský park u Voříšků), Vrátecký V potok (v lokalittách Nové Vráto, V Suchéé Vrbné), Kyselá vodaa a Čertík (v lokalitě N Nemanice), Stoka_Jih (vv lokalitě H Husova kolon nie, Pražskéé předměsstí, Kněžské Dvory), Hod dějovický pootok (v lokallitě Nové Ho odějovice a Mladé). Malé toky jsou u charakteeristické tzv.. bleskovými povodněm mi, které nássledují přede evším po přřívalových deštích velkéé intenzityy. U Dobrovodskkého potoka lze v trase voodního toku rozlišit dva zzásadně rozddílné úseky: 1. úsek ‐ od prameniště p v oblasti v Lišoovského prahu po křižovvatku Dobroovodské a Vo odní ulice jee koryto p potoka veden no v dříve mírně upravenné, ale přibližně v původ dní spádnicovvé trase Dob brovodského o potoka. VH TRES spool. s r.o.

135.



2. úsek – od kkřižovatky Do obrovodské ss Vodní ulicí po zaústěníí toku do Vltaavy v podjezzí jezu Českéé Vrbné, sse jedná původně o uměle u zřízenné koryto – – stoku (od dtud asi dnnes používan né označeníí Dobrovo odská stoka), která vznikklo jako poovodňový ob btok ve své době před linií tehdejší zástavby a a železnicíí na okraji. Tento T úsek toku je vedden v úbočí území nebo v ploše mim mo přirozenou údolnici.. Nejprve byl potok zaústěn do koryta Vltaavy u Sucho omelského jezu, j po oddstavení suchomelského o meandru u a jezu výýstavbou jezu České V Vrbné, byl doplněn d úse ek toku meezi zbytkovýým korytem m suchomeelského meaandru a podje ezím jezu Čeeské Vrbné pod městskou u ČOV. V rámci 1. úse eku nebyla od o dob stab ilizace korytta do dnešníí trasy realizzována žádn ná výraznějšíí protipovvodňová úprava. Koryto není plně kaapacitní, jeho kapacita je však negattivně ovlivňo ována spíšee příčnými mostními objekty, technologick t kými přecho ody a úsekem zatrubbnění ve spodní částii benského nááměstí. Koryyto bylo i v jiiných místecch v dílčích úsecích upraavováno i přřemisťováno Suchovrb o v souvisllosti s rozšiřováním souběžných koomunikací (n např. 50. létta 20.stoletíí ‐ úprava Dobrovodské D é silnice) V daném úsekku jsou aktu uálně projekttem navrhovvány dvě retenční nádržže s cílem trransformacee povodňo ové vlny a occhrany územíí města. V katastru osaady Třebotovvic v zalesně ném údolí potoka nad D Dobrou Vodoou je pod exiistující vodníí nádrží VD Švajce navvrhováno zřízzení běžně pprázdné retenční nádrže „Pod Švajceemi “. Stavba a je veřejně‐‐ nou stavbou u dle územ mního plánuu města. Je ejí realizace je však koomplikována a majitelem m prospěšn dotčeného pozemku u. Akktuálně prob bíhá projekto ová příprava stavby dálničního obchvvatu města. TTrasa dálnice e bude křížitt trasu po otoka nad okrajem zástavvby městské části Suché Vrbné pod D Dobrou Vodoou. Těleso d dálnice budee ve zmíněném úseku u mít formu u hloubenéh o tunelu, rámové r žele ezobetonové é přesypané konstrukce.. nie vrchu konstrukce tunelu je vyyvýšena nad stávající terén t údolí potoka. Křížení potokaa Horní lin s tunelem m je navrhováno kombinací přeložkyy stávající trrasy potoka do pravého boku údolí kkde překonáá gravitačn ně těleso tunelu a pod n náspem tuneelu bude korryto potoka zaústěno zppět do půvo odní trasy. V V původním údolí poto oka bude tělesem přesyppaného tunelu vytvořena a nádrž, kteráá bude běžně udržovánaa jako succhá s odvodň ňovací strou uhou ve dněě a trubním výpustným objektem ppod tělesem m tunelu. Naa protivod dním konci nádrže n bude v rámci přeeložky potokka vytvořen odlehčovací objekt form mou bočního o přelivu. Vyšší povodňové průto oky budou bočním pře epadem postupně plnit nádrž a do ojde tak kee transform maci povodň ňové vlny a o ochraně spoddního území města. V rámci 2. úse eku proběhlo o velké mnoožství dílčích staveb k úpravě koryta i objektů na a toku. Trasaa Dobrovodskéé stoky v rám mci tohoto úseku byla vícekrát v kkonfliktu s ppáteřními komunikacemii koryta D města. V V rámci úpraav, rozšiřování těchto koomunikací i výstavby v úse eků komunikkací nových, bylo koryto o Dobrovo odské stoky vvícekrát překkládáno do nnových tras. Kvalita návrh hu přeložek bbyla a je různá, zahrnujee jak kapaacitní úseky ve vztahu k Q100, tak i úúseky výrazn ně nekapacittní. Kapacitaa je pochopitelně někdee velmi výrazně ovlivněna příčným mi objekty (m mosty, techno ologické přecchody). s úprravou Nádraažní ulice do čtyřproudé komunikacee byl úsek Dobrovodské D é V souvislosti s dřívější Pražské třídyy přeložen b líže městu d do území vyu užívaném prro objekty ga aráží. Koryto o stoky naad mostem P zde neníí kapacitní, p problémem je především m nekapacitníí most v Pražžské třídě, ktterý vzdouvá á vodu až do o tohoto úseku a do ochází zde k častému k vyybřežování vyšších průttoků. Územ ní plán města Českých h Budějovic předpokláádá v daném úseku přeloožku stoky do o nové trasyy za Nádražn í třídu. V rocce 2013 bylaa „ ký potok, ř.kkm. 3.9‐4.7, Č. Budějovice‐zkapacittnění koryta“, která řešíí zpracováána studie „Dobrovodsk zkapacitnění koryta na Q100 ve variantách sstávající trassy a trasy přřeložky dle Ú ÚP. Dobrovo odský potok,, ř.km. 3.99‐4.7, Č. Budějovice‐ zkap pacitnění ko ryta současn nosti se jedná á o úsek potooka s nejmarkantnějšímii projevy povodňovýcch stavů ve m městě ‐ zatá pění řadových garáží. Akktuálně probbíhá stavebn ní řízení akcee „Č.Budějovice‐úpravva přemostě ění Dobrovoodské stoky Pražskou třřídou“ s pravvděpodobným začátkem m ění mostníh ho profilu –– resp. propustku, kdyy realizacee 2016. Účeelem stavbyy je šířkovéé zkapacitně k centrálním otvoru budou přidá ány otvory bboční. Stavba po realizaci odstraní vvýrazné vzdu utí na tomto o objektu při povodni. Po o povodni v rroce 1991 byyla diskutováána koncepce úprav ke zkapacitnění Dobrovodskké stoky. Tokk je charakkteristický výýraznou rozkkolísaností p růtoku. Záro oveň se jedná u celého ppotoka o vodní tok, kterýý slouží jaako integráln ní součást podrobného p městského odvodnění, po délce tooku vícekrátt je do toku u VH TRES spool. s r.o.

136.



odlehčovvána kanalizzace větších průřezů, teddy při deštích dochází k významném mu ovlivnění splaškovýmii vodami. Tok nese i významn ný objem ssplavenin i plavenin z přilehlých zzahrádkářskýých kolonií.. otoka ‐ Dob brovodské sttoce. Tok zde potřebujee K sedimeentaci docháází především po délcee 2.úseku po poměrněě častou cyyklickou údržžbu, sedimeenty je nutn no odstraňo ovat mechannizací tak, aby a nedošlo o k poškozzení opevněn ní profilu koryta. Tok by měl být v ce elé délce dob bře přístupnný pro potřeb bnou čistící ii žací mecchanizaci. Naa základě vše ech výchozícch uvedených h podmínek byl pro dalšíí úpravy Dob brovodského o potoka vv 2. úseku do oporučen (tam kde to je jen trochu m možné) složený profil s m malou kyneto ou pro běžnéé malé prů ůtoky, doplněný jednostrrannou pojížžděnou berm mou. Opevnění bermy byylo zvoleno s ohledem naa požadavvek jejího zattravnění, úno osnost při poojezdu a vym mezení profilu u při čištění splavenin z vegetačních h tvárnic. Taato koncepcce byla pln ně uplatněnna v rámci úpravy Do obrovodskéhho potoka v souvislostii s výstavb bou tzv. zan nádražní komunikace. TTato úprava potoka v celkovém ússeku mezi mostem m pod d železnicíí až nad mo ost ulice Plynárenská oddpovídá aktu uální hodnottě Q100, v ússeku byly krromě využitíí původních kapacitněě vhodných mostů něktteré nevhod dné objekty (př. most RRudolfovská) obměněny.. V rámci úpravy záároveň bylo o z průtočnného profilu u vymístěno velké m množství prroblémových h technolo ogických přecchodů. V úseku pod P Pražskou tříd dou po zaústtění do bývaalého suchom melského ram mene je aktuálně v rocee ovodský potook, České Budějovice, – úprava kooryta ř.km. 2 2,50 ‐ 3,85“.. 2015 reaalizována staavba „Dobro Jedná see o kapacitn ní úpravu po otoka zvětšeením průtočného profilu u a místním doplněním ochranných h zídek. Jeedná se o snahu revitalizace toku, je však zvoleno jiné řeššení kynety než ve zbylých úsecích h potoka. Je žádoucí vyhodnotit následně nnáročnost prrovozu takovvéto revitaliizační úpravvy pro danýý charakteer toku. U toků Čertík, Kyselá Voda a, Stoka‐Seveer, nedošlo kk žádnému po ozitivnímu výývoji z hledisska PPO. Um mělé koryto vodního toku Stokka‐Jih je v úseku od ústí do D Dobrovodské é stoky po o Kněžskodvorskou uliici vedeno v cca v 10 až 220 metrů širo okém korido oru, porostléém převážně ě náletovýmii dřevinam mi různého vvěku. Toto území, včetněě koryta toku u, je zcela be ez údržby a ss řadou černých skládek.. Přístupnost koryta jee kromě míssty hustých náletových porostů p ome ezena také m majetkovými poměry naa plocením. Prro umožněníí budoucí údržby by tedyy bylo vhodné smluvně čii sousedních pozemcích a jejich op éna z prostooru areálu Motor M Jikov.. věcným břemenem zaručit přísstup k toku pro údržbu,, a to zejmé matické jsou ii majetkové poměry u ppozemků sam motného koryta toku – nnachází se na a pozemcích h Problem řady vlasstníků, včetn ně soukromých subjektů. Úzzemí kolem koridoru vo odního toku je tvořeno převážně průmyslovým p mi a logistickkými areály,, v menší míře pak ind dividuální obytnou zástavvbou, zahrád dkami a řadovými garáže mi. V úseku mezi Kněžskodvo orskou ulicí a tratí ČD, tedy t v areálu n.p. Budvvar, je stoka Jih v celém m rozsahu zatrubněna.. V úseku mezi železniční trratí a Pražsk ou třídou je pravý břeh stoky tvořenn zahrádkam mi. Po levém m břehu see nachází neudržované území, uveedené v ÚP města jako městská zelleň. Zde se též nacházíí měnírna napětí Doprravního podn niku. S o ohledem na polohu vodního toku ‐ uuvnitř městsské zástavby,, je standarddní návrhovo ou kapacitou u průtok Q Q100. Této kkapacitě, dle provedenýcch hydrotech hnických výp počtů, nevyhhovuje úsek toku od ústíí do Dobrrovodské sto oky po ulici Kněžskodvorrskou (k areálu n. p. Budvar) včetněě mostků a propustků a a dále úsek od železničční trati (nad d Budvarem) po Pražskou u třídu. Ússek nad želeezniční tratí je pak nevyyhovující zejm ména z důvo odu omezenné kapacity zatrubnění z v v areálu B Budvaru. Přeed vtokem do d potrubí 22xDN1250 zde z dochází ke vzdutí ss následným vybřežením m z koryta a zaplavením m území pod dél levého bbřehu stoky, tj. včetně za atopení Pražžské třídy v m místě kříženíí se železzničním viad duktem, kte eré je polooženo níže než umělé koryto stooky Jih. V m minulosti see nedostattečná kapaccita stoky projevila p přeedevším právě zde, pro otože do doolního úseku u toku (pod d Budvarem) se již celýý průtok ned dostal. Navržženým opatře ením v úseku u mezi Pražskkou třídou a železničním m náspem,, umožňujícíím zde neškkodné vzduttí hladiny přřed vtokem do zatrubn ění pak vzn niká potřebaa zkapacitnění celého úseku stoky od Kněžskoddvorské ulice e až po ústí d do Dobrovoddské stoky. Prro tento účel byla zpra acována dokkumentace „Obnova prrůtočnosti SStoky‐Jih“, v úseku v pod d Pilmanovvým rybníkem až po zaústění d o Dobrovod dského potoka. Dokum mentace byla z důvodu u VH TRES spool. s r.o.

137.



majetkoprávních někkolikrát v prů ůběhu minullých let přep pracována, akktuálně probbíhá snaha zíískat územníí rozhodnutí ke stavběě. d U Rudolfovskéého potoka je zájmovým úsekem tokku z hlediska povodňové problematikky úsek pod m Čertík po zzaústění toku u do Kyselé vvody a úsek K Kyselé vody pod zaústěníím. rybníkem Ob ba toky se již j před obla astí soutokuu vzájemně ovlivňují, přřed podchoddem silnice E55 docházíí k přetokku vody z Kysselé vody do Čertíku a tím m většímu přřetížení korytta tohoto pootoka. Břehyy vodních h toků jsou porostlé liniovými bře ehovými porrosty promě ěnlivé, ale sp píše vyšší huustoty. Prostor inundacee běma vodním mi toky je tvořen t nižšíími lučními pozemky. V místě V proffilu mostků cyklostezky,, mezi ob vedoucí před silničn ním náspem silnice E55 jsou břehy toku Kyselá á voda o ccaa 1,4 m výše než břehyy Čertíka ((Rudolfovskéého potoka) a prostor i nundace se tedy svažujje od Kyseléé vody k Rud dolfovskému u potoku vv průměrném m sklonu assi 0,5 %. Přii povodni prrůtok z Kyselé vody vybbřežuje již přřed náspem m komunikkace E55 a významný v ob bjem přetékáá směrem k mostnímu otvoru o potokka Čertík. Ko oryto potokaa Čertík jee tak přetěžžováno průto okem vyšší N‐letosti ne ež N‐letosti z příslušnéhoo povodí. Čertík vytékáá z rybníkaa stejného jm ména. V rámci nádrže ne ní uvažován ovladatelný retenční proostor. Ru udolfovský p potok (Čertíkk) ani Kyselá voda nemajjí stanovené é a vyhlášenéé záplavové území toku.. blíže toku s ohrožením To mj. zzřejmě způsobilo povole ení výstavbyy několika staveb níže v zahradách v m těchto nemovitostí zzáplavou při povodni. odějovický p potok v Novýý Hodějovicícch přitéká od Srubce, ko olem tepláreenského odkaliště, podéll Ho Šroubáreenské a pod dtéká Novoh hradskou silnnici a dále násyp n železnice. Pod želeeznicí protéká po okrajii polních pozemků a a je zaústěn n do odstavveného ramene Malše U Špačků. Vzdutím ne ekapacitnímii propustkky a mostky jje ohrožován na přilehlá záástavba v No ových Hodějo ovicích. K pozitivnímu posunu doššlo v rámci výstavby krruhové křižo ovatky na siilnici č. 156 na začátku u pustku pod ttouto komunnikací do podoby zřejměě Zanádražžní komunikace, kde doššlo ke zkapaccitnění prop dostateččně kapacitn ního tzv. Be enešova rám mu. Problé émem zůstá ává nadále nekapacitníí dvojtrubníí propusteek pod železnicí. V rámci městaa dále existu ují lokality o hrožené nad dměrným přítokem vodyy z polí a nezastavěných h pozemků ů po přívalových deštích h. K ohrožen ým lokalitám m patří lokality kolem ull. Branišovskké, při okrajii Stromovvky blíže areáálu Jihočeské é univerzity, Pohůrka, No ové Hodějovice aj. DÍÍVČICE bec na severozápadním okraji Správvního obvod du OPR. Krom mě kmenovéé obce Dívčice zahrnujee Ob obec i ossady Česká LLhota, Duben nec, Novoseddly a Zbudovv. Vlastní obec D Dívčice se mísstně dělí na D Dívčice –nád draží a Dívčice –ves. V Dívčicích–náádraží je pro oblematické místo za kolejemi vleččky k MAPE, kde je proveden málo o kapacitn ní propustekk. Při povodňových stavvech se vzdo ouvá voda v napájecí stooce od potokka Olešník a a jsou zde významně o ohroženy zap plavením tři nnemovitosti.. V Dívčicích–vssi je pro och hranu zásadnní dodržován ní stávajícího o normálu ryybníků a zajištění určitéé retence pro případ povodňovýých stavů. V V případě výýrazného zvýýšení hladinny v rybníku Blatec přii povodni přetéká vod da z napájecí stoky rybnííka svůj pravvý břeh v délce cca 70 m m a ohrožuje vyplavením m až 15 nemovitostí. ovodňovou hhrozbou kom mbinace ne zcela kapacitnního koryta bezejmennéé V osadě Českáá Lhota je po ozemků nadd osadou v p případě příva alových a inttenzivních dešťů. Je zdee stoky a přítok vody z polních po O zahrnuje někdee rozsáhlé nemovitostii ohroženo 17 nemovitostí, z toho dvě vvýznamně. Osada e časté a obttěžující, nikooli však vysokké, které byy venkovského charakkteru, kdy škody zaplavenním jsou sice ňovaly výstaavbu nákladn nějších protiipovodňovýcch opatření. Osadou prootéká bezejm menná stoka,, odůvodň v osadě upravená do o nábřežních h zídek, ve sppodní části stoka ústí do rybníka Obllanov. V horn ní části obcee jsou na sstoce proved deny vodní n nádržky, kdy především sstřední nádržž před odboččkou místní kkomunikace,, kdy vyššší násyp této o odbočky tvoří t její těleeso hráze, je e problémovvá. Přeliv stř třední nádržky je zjevněě nekapaccitní a voda je zpětně vzd douvána při povodni s náásledkem vyybřežení do zzástavby. Sto oka nad obcíí odvodňu uje výše ležící Obecní ryybník. Stoka je v současn nosti zcela devastovaná, d , je zanesen ná a zarostláá VH TRES spool. s r.o.

138.



vyšší veggetací. Vyššíí průtoky vyybřežují na ssouběžnou nezpevněnou n u cestu, po které vtékají do osady.. V rámci nádrže Obeccního rybníka a je vytvořenn určitý reten nční prostor. d do osady probíhá v se everní a vých hodní části oosady. V úze emí zde jsou u Přřítok extravillánových vod vyvinutyy dvě údoln nice do kterrých je sou střeďován odtok, o kterýý v koncentrrované form mě ohrožujee zástavbu u osady. Úzeemí vzniku odtoku tvoří nevhodně ve elké celky ze emědělskýchh pozemků, o osazovaných h širokořádkovými plodinami s pro ováděnou orbbou po spádnici. V osadě Novosedly není významnější povodňové o ohrožení. Při zvýšené hlaadině v rybn níku Oblanovv Oblanov nem má bezpečnoostní přeliv, je spojen see však docchází k zaplaavování okrajje nemovitoostí. Rybník O Zbudovsským rybníkem malým čtvercovým m propustkem m. V rybníku Oblanov dochází k n nevhodnému u zbytečnéému zvýšení hladiny s oh hrožením někkterých nízko o ležících nem movitostí i v České Lhotě ě. V osadě Dubenec po dřívě ější realizaci pprotipovodňových opatře ení pominuloo povodňové é ohrožení. V osadě Zbudo ov je částečnou povodňňovou hrozbo ou rozvodně ěný místní pootok, který zaplavuje z vee m v potoce lze však ovlivvnit otevřeníím výpusti ZZbudovského o spodní ččásti obce assi dvě nemovitosti. Režim rybníka, povodňové průtoky lze p převádět korrytem bezpe ečnostního přelivu , kdy j e nutno koryyto pročistit,, zbavit ho o náletů a staabilizovat.

DO OUDLEBY Ob bec situovan ná jižně od Če eských Buděějovic v ostré ém meandru hlubokého úúdolí Malše. Ob bec Doudleb by je na pravvém břehu uvvnitř meandru, na levém m břehu pak osada Straňany. V rámcii obce Doudleby je oh hroženo 7 nemovitostí v nnižších poloh hách u řeky, v osadě Straaňany pak 2 n nemovitosti.. V katastrru obce se nalézá nad i p pod obcí celkkem 60 chat blíže u řeky. Veelmi závažným ohrožen ním obce ppři povodních je snos spláví – ppředevším odplaveného o o kulatinovvého dřeva zz úložiště u p pily v Hamruu – osady nad obcí (jedná á se o pilu v v majetku obce Kamennýý Újezd) a dalšího sp pláví z povod dí pod Římoovem. Dřevvní hmota má m v obci i ddále po toku u destrukčníí alší konstrukkce. dynamiccké účinky naa mostní a da Oh hrožené nem movitosti v D Doudlebech jsou nemo ovitostmi vessměs místněě tradiční, ve v vzájemněě odloučen ných lokalitáách či malýcch (cca 2 ne movitosti) skupinkách. Jejich J záplavva v úrovni přiměřeného p o zabezpečení obce Q50 více nežž metrová. N Některé z oh hrožených nemovitostí jjsou historicckému cyklu u zaplavovvání přizpůso obeny situovváním obytnných částí ne emovitostí do patra (nappř. objekt mlýna m č.p.32)) nebo výýše do svah hu tak, že záplava posstihuje spíše e příslušenství nemovittostí (stodolly, kůlny) u u nemovittostí č.p.13,3 39,14. To nep platí u nemoovitostí blíže e lávky Maxe e Biaggiho, kkde nemovito osti trvalého o bydlení č.p. 38 a 27 jsou osazen ny bytovým podlažím v ú úrovni terén nu a záplavě jsou ta plně ě vystaveny.. Stejně taak zbytek dnes již částečně opuštěnéé nemovitostti ve Straňan nech č.p.7. Taa by vzhlede em ke svému u stavu měěla být spíše vymístěna. Occhrana zmín něných nemo ovitostí na z de obvyklou u úroveň by znamenala zřízení až 2 m vysokých h bariér u těchto nem movitostí (úro oveň záplavyy + ochranné é převýšení). Zřízení těchhto bariér prro jednotlivéé nemovittosti nemůžee být ekonom micky rentabbilní na jedné é straně a po oškodilo by nenávratně využitelnostt či užíván ní nemovitostí na straně druhé. N Nemovitosti jsou tedy uvažovány u pponechat bezz komplexníí ochrany. Tyto nemo ovitosti lze částečně chhránit individ duálně pro menší povo dně. Jejich využívání jee nit (konstrukkce podlah, možnost m eva akuaci vnitřnního vybaven ní). Jinak lzee žádoucí k riziku záplavy zohledn m nemovitosstí a uvažovaat o solidární pomoci přii pouze kaalkulovat s cyklickým povvodňovým ppoškozováním náhraděě škod v rámcci obce. Ossada Straňan ny může býtt při velmi inntenzivních srážkách s dále ohrožena vtokem extrravilánových h vod z ho orní části od řřímovské siln nice, kdy průůtok protéká plošně témě ěř celou osaddou. V obci zůstano ou z důvodu výše popsanných nechráněné nemovvitosti v obvyyklé úrovni o ochrany Q50. . U těchto o nemovitostti je nutno uvvažovat s cykklickým povo odňovým pošškozením dlee výše povod dně. VH TRES spool. s r.o.

139.



DŘ ŘÍTEŇ Ob bec v severo ozápadním okraji Správníího obvodu, zahrnuje dílčí rozvodí. Přříslušné území zahrnujee více rybn ničních nádrrží, území po odél hlavní oodvodňovací osy Radomiilického (Bíléého) potoka je poměrněě ploché sse širší spíše mělčí záplavou. Z potokka je realizován převod vody do souusedního povodí v rámcii ho hospodářřství. rybničníh Ob bec Dříteň zaahrnuje něko olik osad. Po oměry ve vlaastní obci Dřřítni jsou dánny možnou manipulací n na rybnících nad obcí, D Dříteňském aa Kočinskéém. Koryto D Dříteňského potoka pod rybníkem přřes obec je p postupně zkkapacitňován no. Dříteňskýý rybník p poskytuje výýznamný retenční prostoor pro transsformaci odttoku, souseddící nemovittosti potokaa nejsou vvýznamněji o ohroženy. Ossada Velice je ohrožován na přítokem eextravilánovvých vod z po olních pozem mků. Ossada Maleššice je ohro ožována zápplavou níže e ležících nemovitostí povodňovým m přítokem m z Temelííneckého po otoka, a jeho o přítoků Dvvorčického a Malešického potoka. Rybníčky v povodí jsou u vyššími p průtoky přelévány. V sam motné osaděě dochází pod dél silnice Malešice – Chvvalešovice k vybřežováníí vody naa silnici a zaplavování z nemovitostíí v blízkosti silničního mostu. m Lokáálně jsou za aplavovány i i Koryta tooků jsou neudržované,, nemovittosti při vtoku Malešickéh ho a Dvorčic kého potokaa do osady. zarostlé vysokou travou a křovvinami v průůtočném pro ofilu. Průtoččnost toků vv osadě je tak t snížena,, některé mostky jsou u nekapacitn ní. Na Maleš ickém potocce, na vtoku do obce, see nachází Ho ořejší rybník.. Tento ryybník je v současné době ě nefunkční, hráz je v míístě bezpečn nostního přeelivu protržen na. Samotnýý prostor rybníka je zarostlý z husstým porosteem (tráva, křoviny, k ráko os apod.). V V prostoru pod p hrází see nachází malý rybníčeek a voda z rrybníka je oddvedena pom měrně širokým korytem ddo propustku u pod silnicí.. V součassné době je řřešena ochra ana osady v rrámci projekktu „PPO Mallešice, opatřeení v obci“. U osady Chvallešovice je o ohrožen objeekt ČOV, nad d obcí jsou da alší rybníky, kde povodň ňové poměryy ovlivňujee způsob jejich manipulace. Řešení ochrany ČO OV není vzhle edem k její vvelikosti a umístění u nad d velkou n nádrží Bělohů ůreckého ryb bníka akutním m problémem m, lze řešit vvyšším obvoddovým ohrázzováním. Ossadou Strach hovice proté éká hlavní oddtokové koryyto z Bělohůrreckého rybnníka – Radom milický (Bílý)) potok. Rybník máá bezpečnostní přeliv u pravého zavázání hráze h se zaaústěním do o odtoku – – Radomilického potoka směrem k obci. Nižším m terénem při pravém zzavázání hrááze přetéká ččást průtoku u již za rozzvodím přess křižovatku cest do bezeejmenné sto oky, která ússtí do Radom milického po otoka již pod d osadou. Průtok odveedený tímto směrem snižžuje povodňo ové zatížení koryta v osa dě. Ossada Bílá Hůrka je díky svvé vyšší polooze na kopci bez ohrožení. Ossady Záblatí a Záblatíčko o jsou ohrožžovány přítokem extravillánových vodd z polí nad osadami po o velmi in ntenzivních srážkách, s osady jsou vš ak velmi čle enité s vícesměrným vtookem. Řešen ní problému u výrazně převyšuje v nákladech potenciální škkody v územíí. plaveny dolnní část osaady Radomilice a Zábblatíčko‐zastá ávka vlivem m Veelmi výrazně jsou zap zdevasto ovaných odto okových koridorů z územ mí. Odtok ze svažitých po ozemků z jihhu za těleso žželeznice do o Radomilického poto oka je vzdo ouván a zpěětné vzdutí zaplavuje z níže ležící čásst zástavby Radomilic a a železničn ní zastávky ZZáblatíčko. O Odtok je část ečně transfo ormován v poldru vedle ssilnice na op pačné straněě zástavbyy, objem pold dru je však o omezený, při větších odto ocích nestačíí. U osad nejsou u popisována nutná opatřření na kanalizačním systtému.

HLUBOKÁ NA AD VLTAVO OU M Město Hlubokká nad Vltavvou obhospoodařuje více menších osa ad s různým stupněm po ovodňového o rizika. d Vltavou je ohroženo zááplavou v lokkalitách Ham mr, Podskalí, Třeboňská aa Vlastní město Hluboká nad ámostí. Při vvelmi vysokýých povodníích nad Q1000 je ohrožen na i lokalitaa Vltavská silnice v Hlluboké – Zá na v úrovni Q Q20 v linii levéého břehu z nadjezí přess Podhrázíí u zahradnicctví. Aktuálně je dokončoována ochran hrazení přístavu (je zde osazová áno jen v příípadě povodňového nebezpečí), dálee v linii podé él koupalištěě mezi Vltavou a náho onem na MVE. Nový objeekt MVE je zaabezpečen p proti zpětném mu vzdutí z V Vltavy, chybíí VH TRES spool. s r.o.

140.



však zab bezpečení pro oti vzdutí přes objekt voodního trkače e. Vnitřní vody z oblasti PPodskalské louky odvádíí vybudovvaná čerpací stanice na o odtoku ze shyybkového po otrubí pod ná áhonem. Occhranná hrááz v lokalitě Hamr nemáá v podélném m profilu vů ůči aktuálním mu průběhu povodňovéé hladiny vvyrovnanou niveletu, v h horní části vv délce cca 316 3 m je nuttno hráz mírrně zvýšit prro vyrovnáníí ochrany v její celé déélce. Přři povodni je zaplaven i objekt ČČOV v Hluboké – Zámostí (Křesínn). Lokalita Křesín bylaa zabezpečena po povvodni 2002 zvýšením z půůvodní ochraanné hráze. Její J výchozí výšková ned dostatečnostt činila ccaa 0,5 m vůči nové hodnotě Q100. Zvýššení hráze prroběhlo ne zccela selektovvanou zeminou s příměsíí štěrkopísku. Svahy h hráze nejsou dobře ohum musovány a vvegetační pokryv hráze n etvoří dobrýý drn, hráz jee náchylnáá k lokálním erozním jevů ům. Čáást města Zámostí je e ohrožová na vnikem extraviláno ových vod z volných zemědělskyy obhospo odařovaných pozemků pod p vrchem m Račice. Ob bhospodařovvání pozemkků zde neníí prováděno o vrstevniccovým způsobem, poze emky jsou zzcelené bez mezí (pře erušení dráhhy volného odtoku) a a s nevhod dným (spádn nicovým) ved dením polnícch cest. Aktu uální výsev je e tvořen širookořádkovým mi rostlinamii – kukuřiice. Neřízenýý odtok z po olních pozem mků přes most nad Hossínskou ulicíí je doklado ován hojným m výskytem m erozních rýýh v oblasti. V V obci Bavoro ovice je ohrroženo někoolik níže ležících nemoviitostí v kombbinaci vzduttím Vltavy a a vybřežen ním Dehtářského potoka a. Vybřežením m Bezdrevskkého potoka jsou ohroženny rybářské provozovny,, bažantniice a další ccca 3 nemovittosti v oblastti „Poříčská“ . V oblasti rybn níka Bezdrevv je na katasstru obce vííce objektů chat, zaplavvených při povodňových p h vyšších h hladinách v rrybníku v rám mci možné m manipulace. Ossada Poněšicce je ohrožen na nadměrnýým přítokem m extravilánových vod přii intenzivních h srážkách. Veelmi výraznéé ohrožení vtokem v extraavilánových vod při inte enzivnějších srážkách je e opakovaněě dokumentováno v ossadě Jeznice. V osadě Purkkarec jsou při p povodňoové vysoké hladině v n nádrži Hněkoovice zaplavveny sklepyy některýcch nemovitostí a ČOV. Vee zbylých osadách – Hroznějovice,, Kostelec, Jaroslavice, J Líšnice a M Munice je je en nepatrnéé povodňo ové riziko.

HRDĚJOVICE Ob bec na severním okraji Českých Č Buddějovic. Krom mě kmenové é obce Hrdějjovice zahrn nuje i osadu u Opatovicce. Po ovodňové oh hrožení obce e je rozsáhlé a odehrává se v kombin naci rozvodněění vodních toků Vltavy,, potoka K Kyselá Voda a přítoku exttravilánovýchh vod z polníích pozemků ů nad obcí. Po otok Kyselá V Voda, který p protéká centtrem obce oh hrožuje zápla avou celou nnáves a zaplavuje více čii méně nííže ležící nemovitosti v šširším pruhuu kolem pottoka. V někte erých úsecícch byly dříve e provedenyy úseky occhranných hrází h či zídek a plotovýcch podezdívvek různé kvvality proveddení. Pod obcí je podéll průmyslo ového areálu a pro odd dělení korytta toku od těžebního t prostoru bývvalé pískárnyy provedenaa hrázka n na levém břehu. Hrázka vvýškově vyhoovuje na Q20 s minimálním m převýšením m, podél písskárny je pakk o něco n nižší. Kvalita provedení hrázky je neznnámá. Zááplavové úzeemí potoka K Kyselá Voda nnebylo dosud d stanoveno, předběžné výpočty bylyy provedenyy v rámci sstudií „Doku umentace a hydrotechniické posouze ení toku Kysselá voda v úúseku – ústí do Vltavy –– Hrdějovice“ (VH‐TREES 8/2013) a a „Studie oddtokových po oměrů obcí Borek, Hosínn, Hrdějovicce a Úsilné““ Hydroprojekt 3/2015). (Sweco H Zááplava z řekyy Vltavy se v katastru oobce propoju uje se záplavou potokaa, vltavská část č záplavyy ohrožujee nemovitossti v osadě Opatovice O ccca nad průtokem Q20 . Problematiccký je izolovvaný dlouhýý přístup d do obce při p povodni. Výýznamné ohrožení obce se děje i ppřítokem vod dy z rozsáhlýých polních pozemků pod Hosínem m v souběh hu s Těšínsko ou silnicí. Zattímco odtokk z pozemků západně od d silnice je poodchycen na ad zástavbou u provedeným záchytn ným obdélníkovým příkoopem (ne zce ela dostatečn ným), který vv malém úse eku zasahujee i za silnici, odtok z pozemků p výcchodně od ssilnice z většiny zachycen n není, vtékáá do zástavb by a volnýmii VH TRES spool. s r.o.

141.



koridoryy komunikaccí přes zásta avbu. Částeččný vtok vody do lesních pozemkůů východně od obce jee stávajícím m uspořádán ním terénu vv lese (pozůsstatek těžby kaolinu) vracen zpět do obce a přetě ěžuje obecníí kanalizacci. M Masivní odtokk z východní části obce p rotéká lesním mi a polními pozemky kee stoce podé él Polní ulice,, touto sttokou na jed dné straně a tělesem žželeznice naa druhé je odtok o konceentrován k žželezničnímu u přejezdu u Luční ulice.. Zde propusstkem pod d ráhou podch hází železniční těleso a ddíky absenci neškodného o průtokovvého korido oru (historickky asi existooval podél komunikace) dochází k šiirokému pře eronu územíí zástavbyy směrem ke Kyselé vodě ě.

KO OMAŘICE Ob bec na jihu ssprávního ob bvodu v povoodí řeky Stropnice v místě přítoku Sv inenského p potoka. Obecc kromě kmenové obcce zahrnuje d dále osady Paašinovice, Se edlo a Strado ov. V obci Komařřice jsou oh hroženy dvěě nemovitossti – záplavvou od Stroopnice. Zápllava nejnížee položenýých nemovittostí v obci v lokalitě v „Pood zahradam mi“ byla umo ocněna dřívee nekapacitn ním otvorem m mostu. V V roce 2007 byly opěry m mostu zvýšenny a na ně osazena stáva ající montovaaná ocelová konstrukce.. Ta nyní n nezasahuje d do povodňovvé hladiny. ZZaplavení nemovitostí při referenční Q50 na pravé ém břehu see snížilo, ale neodstranilo. Pod mostem m všaak nebyl up praven říční profil, odtěěžení zbytků ů původních h konstrukkcí může dálee zkapacitnitt objekt. V osadě Pašinovice jsou ze e strany Stroopnice ohrože eny při Q100 asi čtyři nem a movitosti záplavou okrajee m příslušensství nemoviitostí. Povodňové ohro ožení Pašinoovic tvoří významně v a a budov aa především opakovaaně nadměrn ný přítok vo ody z ploch výše polože ených pozem mků a to zppravidla po přívalových h deštích p podél komunikace od Římova a poddél místní ko omunikace – – odbočky z římovské sillnice u krajee osady. O Opakovanou povodňovou hrozbou ppro několik nemovitostí na okraji i vv centru osa ady je však i i Pašinovický potok, který ústí do SStropnice zleeva blíže cen ntra osady. o potoka je o ohrožena ossamocená ne emovitost Ha amr – již při povodni nad d úrovní Q5. . U Svinenského nná ochranaa je problem matická jak z hlediska zásahu z do objektu, takk rentabilitty investice.. Její účin Zlepšeníím stavu by b byla zřejmě p prohrábka tooku v oblasti soutoku cca 700 m. Do o katastru obce dále pattří objekty chhat u Stropn nice – je zde ohroženo ccca deset těchto objektů.. V osadácch Sedlo a Sttradov nejsou nemovitossti (vzhledem m k poloze ossad) ohroženny.

LEEDENICE M Městys jihovýýchodně od Českých Buudějovic zah hrnuje kromě kmenové obce Leden nice i osadyy Ohrazen ní, Ohrazeníčko, Růžov, Zborov a Zalinny. Km menová obeec Ledenice e byla doneedávna z hlediska po ovodní velm mi ohroženou obcí. Od d devadesátých let pro obíhaly v obcci koncepční postupná PP PO. Reetenční nádrrž Kačerovecc na Spolskéém potoce nad n obcí (výsstavba přeloom tisíciletí) eliminovalaa ohrožení v obci při Spolském pottoce na cca 11 nemovitosst, kde je zaplaven druhot otně sklep. Výýrazným a opakovaným problémem nedořešeno osti povodňo ové ochrany v obci z hled diska odtoku u z přívalo ových velmi intenzivních srážek ze svaažitých poze emků nad obcí, bývala cyyklická častá záplava vícee lokalit (náměstí, budějovická silnice, trocnoovská silnice,, stará borovvanská cesta aj.) a hrozb ba zaplaveníí v různé m míře (někde sklepy – někkde až obytn é prostory) až pro cca 50 nemovitosstí. S u ovodňového o ukončením výstavby před rokem 2010, došlo ke zřízení obvodovvého Protipo záchytnéého průlehu Ledenice se e zaústěním do rekonstrruovaného rybníka Slavííček. Jsou tak zachycenyy původněě obec ohro ožující extravvilánové voddy z celé západní polovviny obce. N Návrhovým parametrem p m obtoku je Q100 s miniimálním převvýšením cca 0,1 m. V obci je připrravována dále již jen stavvba Retenčn ní nádrže (do olní) Hradskýý, která po realizaci snížíí ov a ochráníí část zástavvby obce přii kulminacce povodní na bezejmenném vodníím toku od lokality Růžo tomto p pravém příto oku Spolského potoka. Zlepší také poměry na a toku Spolsského potokka zvýšením m retenčníí kapacity po ovodí. Realizace retenčční nádrže proběhne p najednou v kkomplexu ob bjektů danéé VH TRES spool. s r.o.

142.



stavby. SStavba má sttavební povo olení i zajištěěné přidělen ní finančních dotačních pprostředků. Je tak ve fázii těsně před výběrem zhotovitele s pravděpoddobnou realizací v roce 2016. Z jsou ohroženy chaty c poblíž Zborovskéhho potoka – – především m V rámci katasstru osady Zborov v rámci boční erozee břehů koryyta potoka ppři povodňových průtoccích. V katasttru jsou ohrroženy maléé rybníčkyy s absencí přřelivů. V katastru osaady Zaliny přetékají neddostatečnosttí bezpečnosstních přelivůů rybníčky na n Spolském m potoce ((nebezpečí zvláštní povo odně, která bby musela býýt tlumena vv rámci retennční nádrže Kačerovec aa nádrže LLazna nad Ledenicemi). Zb bylé osady jsou bez výrazznějšího povoodňového oh hrožení.

LIBÍN Ob bec na výcho odě správníh ho obvodu. O Obec kromě kmenové zahrnuje osad y Spolí, Slavošovice a naa katastru existuje rozsáhlá chatovvá oblast při Spolském ryybníku. Ob bec Libín byla v případě velmi intenzzivních sráže ek zaplavována odtokem m z polí ze západní a jižníí strany. V V obci bylo realizováno r v roce 2012 protipovodňové opatře ení „PPO v oobci Libín“. Problémy P see vtokem extravilánovvých vod vša ak dále přet rvávají na se everu obce v oblasti „st aré štěpáno ovské cesty“.. h srážkách kkorytem a přivádí p zápla avu do obcee s ohroženíím cca šestii Cesta see stává pro intenzivních přilehlýcch nemovitosstí. V osadě Spolí vybřežuje přři povodňovéém přetíženíí koryta pod rybníkem Sppolský potokk a zaplavujee přilehlé nemovitosti.. Ossada Slavošo ovice není díkky své vyšší ppoloze povod dňově ohrožžena. Ch hatová osada při Spolské ém rybníku, zahrnující až a 180 chat, je výrazně oohrožena vyyšší hladinou u v rybníku u při povodn ni. Původní přeliv rybníkka nebyl zce ela kapacitní také díky ppolím brslene ek na vtoku.. V minuléém období cca c kolem ro oku 2011 doošlo k úpravě ě a zkapacitn nění přelivu.. Dále byla hráz h rybníkaa doplněna o další výýpust obnovvou historiccké „krčínovvské“ výpustti. Na hrázi lze tedy jižž nově lépee manipulovat s hladin nou, zvýšit odtok o ještě ddříve před dosažením d hrrany přelivu a déle udržžet normálníí pod rybníkem m. Pomocí pposílených výýpustí pak jee hladinu a tím snížit riziko přetížení odtokovvého koryta p ena i ochrana chat kolem m nádrže. eliminovván i vyšší vzeestup hladiny v rybníku aa tím je zvýše

LIŠOV M Město Lišov, na severovýýchodě Českkých Budějo ovic, zahrnujje i řadu ossad. Patří se em Červenýý Újezdec,, Dolní Miletín, Dolní Sllověnice, Hoorní Miletín, Horní Slově ěnice, Sádekk, Hrutov, Hůrky, Kolný,, Levín, Lh hotice, Velechvín a Vlkovice. V samotném městě m jsou problémem extravilánové vody, kte eré působí pproblémy přředevším naa infrastru uktuře obce, problémová á místa poškkozování infrrastruktury jssou v k.ú. Leevín (mostekk) , mostek aa nezpevn něná cesta v k.ú. v Červen ný Újezdec aa okraj zástaavby v Lišově ě při křižovaatce Lomená á‐Přívorka (vv řešení). Problém exttravilánových h vod ve vztaahu k zástavvbě je zaznam menán u novvého ZTV v zzápadní částii Lišova přři příjezdu od Českých Budějovic v lookalitě Benáttky a Na Štěp pnicích. Jednná se o přeté ékání vod od d výše ležíícího rybníkaa Čekal. Odto ok z lokality sse děje částe ečně přes komunikaci tříddu 5. května a směrem do o Horního rybníka, kap pacita propustku je však omezená, vo oda stéká do sousední záástavby. V Horním Mileetíně činí po ovodňovou hhrozbu odto ok z polí po přívalových deštích velkké intenzity.. měru od Duna ajovické horyy a ohrožuje zaplavením čtyři nemovvitosti. Odtok prrobíhá ze sm V osadě Velechvín je mírnou hrozbou rozvodněný Hůrecký pottok, který zapplavuje údolí, nikoli všakk obytné d domy. Ve Slověnicích S je j ohrožena řada nemovitostí vysokkou hladinouu v rybníku Dvořiště přii průchodu povodně. Stejně tak ob bjekty chat ppři rybníku. V osadě Vlkovvice ohrožuje e rozvodněnýý Miletínský potok mírně ě dvě obecní nemovitosti. nebezpečí. Vee zbylých osaadách není významnější ppovodňové n VH TRES spool. s r.o.

143.



LITVÍNOVICEE Ob bec na jihozápadním okraji Českých Budějovic. Kromě kmen nové obce seem patří osa ady Mokré aa Šindlovyy Dvory. Vltava protékaající podél výýchodní hrannice katastru u obce ovlivň ňuje při povoodni význam mně poměryy v dolní ččásti obce. Území Ú levé in nundace Vltaavy je nejmé éně v rozsah hu po komunnikaci E55 za aplaveno přii Q100, záp plava se všaak v omezen né míře proopaguje i za komunikaci průsakem,, přeronem v nižší částii zatáčky, zpětným vzzdutím mosttním otvorem m Litvínovicckého potoka a a pokud nnedojde k za ahrazení, takk pravděpodobně i ottvorem deskkového proppustku Zlaté stoky (při povodni p vyšš šší než Q20 nutno n osaditt hradidla do drážek na vtoku do o propustkuu). Za komun nikací E55 jssou proto m mělčí záplavo ou ohroženyy ně po linii odbočující míístní komunikace do ob bce a Litvínoovického pottoka. Tedy i i nemovittosti nejmén ní areál podéél komunikacce E55 včetněě čerpací staanice pohonn ných hmot. obchodn ZZáplava levéé inundace především p vv oblasti „osttrova“ v loka alitě Pod jezzem a při Liitvínovickém m potoce zzačíná již v úrovni průto oku Q5, zahhrádky v této oblasti však nebudouu určeny k ochraně. o Přii povodni Q20 pak pruh záplavy po od příjezdem ke Stechero ovu mlýnu a u Litvínovickkého potoka a zasahuje jižž unikaci E55 a potokem zp pětně se můžže propagovat i do oblasti obchodníhho areálu za komunikaci.. ke komu Záplava zahrnuje i dvva areály s p potenciální m možností ohro ožení kvalityy vody po zápplavě – areáll autobazaru u a ČOV Leetiště Planá. Objekt auto obazaru budee ve smyslu Povodňovéh ho plánu včaas evakuován n od vozidel.. ČOV Letiiště Planá musí být chráněna provozzovatelem a majitelem objektu jako individuální objekt, řadaa problém mových nádržží je již dnes zvýšená nadd terén, u zb bylých s hrozbou kontam inace vody p při zaplaveníí v úrovni Q100 je nutno ochranu doplnit. Littvínovický po otok je malýým levobřež ním přítokem m Vltavy pře ed jižním okkrajem intravvilánu městaa Českých Budějovic. Jedná se o poměrně m malý vodní to ok s povodím m kolem 5 kkm2, který protéká p přess všechny osady obcee. Má ve svvé trase jeddnak opakovvané formy otevřenéhoo koryta, jed dnak pak jee v některých úsecích zatrubněn vííce či méně kkapacitně. s prolíná zá áplavové úzzemí toku se e záplavovým m územím V Vltavy. Zápla avové územíí V dolní části se a potoka ttak zahrnujee částečně i vlivem zpěttného vzduttí v dolní čássti obchodníí areál mezi potokem a silnicí E55, záplava odsud se rozšiřuje ažž k oblasti litvínovické návsi, k odbbočné kom munikaci od d kruhového objezdu a k čerpací sstanici PHM. Zaatrubnění po otoka v dolní části Litvínoovic je nekap pacitní již vůčči netransforrmované Q5 a výše. Trasa a a vlastního o potrubí do ostatečnou kapacitu má, problémem m je uspořádá ání vtoku doo potrubí, který kapacitu u limituje někde kolem hodnoty 3,5 m3/s a nad tímto průtokem bude b koryto před vtokem přetékat.. V případ dě vyčerpání kapacity zatrubnění (reesp. jeho vto oku) či jeho o přicpání, jssou ohrožen ny průměrněě několika decimetrovvou záplavou u nemovitostti při zatrubn nění a mírně nad. Dále ppak postupuje přeronováá vrstva vo ody spíše vleevo k místní kkomunikaci kke křižovatce e a do lokálních prohlubnní terénu pod d ní. D Díky nekapaccitnímu prop pustku přes komunikaci pod Dolním litvínovickýým rybníkem m dochází kee vzdutí vo ody před prropustkem a vytékání z kkoryta do prrostoru kom munikace podd rybníkem s ohrožením m přilehlýcch nemovito ostí a dále do dvou větví komu unikací po spádnici odd křižovatkyy u tohoto o problém mového propu ustku. Přibližžná kapacita propustku p před počátke em vytékání nna silnici je ccca 2,9 m3/s. Hllavně díky nekapacitním mu propusttku DN 100 00 pod kom munikací k nnové zástavbě RD pod d 3 Šindlovským rybníkeem (neškodn ná kapacita kkolem 1,7 m /s), jsou vzdutím v předd propustkem m i možným m následnýým obtékáníím propustkku ohroženy nemovitosti v rámci zahrádkářské oosady na nízkém levém m břehu. TTen v poměrn ně nízké hran ně pokračujee i pod komu unikací. V trase nad Šindlovským Š rybníkem jjsou lokálně ě ohroženy podél zatruubněné trasyy potoka ažž k páteřní obecní kom munikaci nem movitosti vzzhledem buď ď k vyčerpané kapacitě ttohoto zatrubnění, nebo o přeronem bez vtoku do tohoto zatrubnění. ách význam ně ohrožovány vnikem m Ossady Šindlovvy Dvory a Mokré jsoou po vydattných srážká extraviláánových vod z okolních svvažitých pozzemků a následným průto okem či přerronem přes vvíce či méněě zastavěn né území dolů k recipienttu, jímž je úddolí Litvínovicckého potoka a kaskáda rybníků. Přřesný popis ohroženého území těěmito vodam mi je proble ematický. O Obecně lze konstatovatt problém my spíše pod více svažitými pozemkyy na severní straně (u no ového ZTV M Mokré III, ale i na straněě VH TRES spool. s r.o.

144.



jižní) s n nepodchycen ným či málo o kapacitně podchycenýým a retard dovaným oddtokem. Půvvodně volnýý přeron p pozemků, kteerý byl někde e přirozeně kkoncentrováán v lokálních h údolnicích s volným pře echodem do o údolí Littvínovického o potoka, byl b v minuloosti různě modifikován m – výstavbou lokálních prvků ZTV – předevšíím komunikaačního systému s obrubnníky, přespád dováním někkterých plochh, zřizováním m hraničních h zídek a p pevných plotů kolem ne emovitostí. O Odtoky údolnicemi byly zatrubněny více či méně kapacitně,, kromě kkapacity vlasstního zatrub bnění význam mnou úlohu hraje vůbecc i možnost dostatečnéh ho vtoku do o systému odvodňovaccího potrubí přes ucpateelné mříže ně ěkdy jen sporadických deešťových vpu ustí . hem do volnného odtoku u po svahovvých pozem cích byla sttavba místníí Prrvním historrickým zásah páteřní komunikacee. Přes její těleso t probíhhá odtok v různých form mách (lokálnní propustkyy, přeron) a a někde ss nedostatečným příčným m podzemn ím odvodně ěním. Např. v oblasti uu kapličky v Mokrém v jee komunikkace v příčnéém protisklo onu dokonce vzdouvacím m objektem. Okkraje zástaavby osad nejsou a ni pod svvažitými a zřejmě iintenzivně zemědělskyy obhospo odařovanýmii pozemky o opatřeny zác hytnými odvvodňovacími liniovými p rvky. Není tak chráněnaa původní starší, ani nedávno zřřizovaná zásttavba v lokaalitách prove edených ZTV V. Záleží pa ak pouze naa intenzitěě i trvání konkrétní srážky, dále i koonkrétním období země ědělského cyyklu využívání pozemků.. Vpád exxterních vod d nepojme provedený systém odvvodnění, dim menzovaný zzřejmě pouzze v rozsahu u komunálního odvod dnění nových h ploch intraavilánu. Exte erní vody z nezpevněnýých pozemků ů jsou často o ází k ucpávánní vpustí. Z p původních širokých a níízkých přero onů ploch jee mechaniicky znečištěěny a dochá odtok ko oncentrován pevnými přřekážkami doo koryt ze sp pádnicově ve edených kom munikací. Od dtok z těchto o komunikkací plní v okkolí depresníí místa či se krátkodobě vzdouvá a m mění směr u příčných pře ekážek. Lépee jsou na ttom mírně vvyvýšené nem movitosti s ookolím volné ého spádnico ového odtokku, hůře pak nemovitostii v lokálníích sníženin nách, míste ech změn směru od dtoku, křižo ovatek spáádnicových komunikacíí s komun nikacemi vrsttevnicově vedenými a přííčně vyvýšen nými. Ob blast vzniku u odtoku nad n zástavb ou, předevšším intenzivvně obdělávvané pozem mky, nejsou u z hlediskka vodního režimu usspořádány aa obděláván ny optimáln ně. Na dloouhých svazzích velkých h nečleněn ných pozemků chybí vodorovné rettardační i zááchytné prvkky odtoku (m meze, průleh hy, záchytnéé odváděccí příkopy aj.), orba je často č provádděna spádniccově. Pozem mky zahrnují lokální údo olní deprese,, kam je kkoncentrováán odtok, který někde nnekontrolovaatelně vtéká do zástavbby. Vzhledem m k dlouhým m nepřeruššeným svahů ům, dochází i k patrné ploošné erozi pozemků.

NEPLACHOV Ob bec na severovýchodním m okraji spráávního obvod du. Obcí pro otéká bezejm menný vodníí tok, místněě označován jako Neplachovský potok. Pod obcí potokk podchází trať t ČD kappacitně prob blematickým m ět do obce. propustkkem, který vzzdouvá vyššíí povodňové průtoky zpě Oh hrožením ob bce je přítok vody z polníích pozemků ů po přívalovvých deštích ze severní a jihozápadníí strany. ZZaplavením je v obci oh hroženo vícee nemovitosttí (zaplaveníí však jen m mělkým přeronem ploch h předevšíím stodol, u u dvou nemovitostí se opakuje zap plavení sklep pů). K zaplavvování bytovvých podlažíí nedocháází. Kapacita páteřního to oku v obci je postupně zlepšována, aktuálně byl zzkapacitněn otvor mostu u 1C‐N1 pod místní ko omunikací. A Aktuální návrrh územního o plánu rámccové předpokkládá zřízeníí záchytných h liniových h prvků nad o okrajem zásttavby.

PIIŠTÍN Ob bec severozzápadně od Českých B udějovic. Krromě kmenové obce PPištín zahrnuje i osadyy Češňovicce, Zalužice aa Pašice. Ob bec Pištín vn nímá předevšším ohroženní možnou zvvláštní povod dní rybniční kaskádou na a Pištínském m potoce. Zdejší rybníkky mají méně kapacitní bbezpečnostn ní přelivy a při vyšších poovodních hrá áze přetékajíí (př. nejb bližší rybník nad obcí Kn nížecí). Při ppřirozené po ovodni dochá ází při rozvoodnění v obcci k ohroženíí nejméněě jedné nemo ovitosti.


145.



V osadě Češňo ovice existujíí dva způsobby povodňovvého ohrožen ní. V lokalitě místně zvan né „dolánek““ protéká Břehovský potok, kterýý při rozvoddnění ohrožu uje nejméně ě dvě blízkéé nemovitostti. V lokalitěě horánek“ (b blíže směrem m k Č.B.) pakk voda z polí po přívalo ových deštícch velké intenzity stékáá zvané „h k hlavní silnici a zatáápí zde něktteré nemoviitosti. Záplavva je dána také stavem propustků pod silnicí a a stavem o odvodňovacíích stok v lokkalitě. Zde vooda zaplavuje nebo jinak ohrožuje neejméně tři ne emovitosti. Ossady Pašice aa Zalužice ne ejsou výrazněěji ohroženy z hlediska povodní.

PLLANÁ Ob bec při jihozzápadním okkraji Českýchh Budějovic. Obec je um místěna na leevém břehu Vltavy, obcíí procházíí vltavský, tzzv. plánský náhon. n Ze sttrany povodně na Vltavě jsou krom mě bývalé bu udovy mlýnaa ohroženy nemovitossti blízko náhonu záplavvou cca 65 cm. c Jejich přřirozená ochhrana je zhru uba v úrovnii Q20. é usedlosti), nový rodinný větší dům,, Jeedná se o staarou nemovittost (zřejmě bývalý výminek přilehlé který má zvýšenou podlahu zře ejmě přibližnně v úrovni Q100 a tři chatové obbjekty, kdy některé n jsou u využíván ny k trvalému u bydlení. dtokem z přřívalových velmi intenziivních srážek z prostoru u areálu letiiště je přím mo ohroženo o Od nejméněě deset nemovitostí (d domy u autoobazaru) ko olem odvodň ňovací stokyy a propustkku pod E55.. Propusteek není zcelaa kapacitní a koryto od prropustku je d devastováno o a velmi zaroostlé náletem m.

PLLAV Ob bec situovan ná po obou březích řekky Malše naa vstupu řekky do Česko budějovické kotliny. Naa spodním m okraji obce ústí zleva do Malše Plavnický po otok. Význam mná část obbce v nižších h partiích jee v záplavo ovém územíí řeky Malše e. Hydraulic ké poměry v obci zhorššuje příčný nnásyp místn ní příjezdovéé komunikkace do obcce, aktuální kapacita otvvorů při povvodni ovlivňuje přímo i poměry v o obci. Dále jee zásadní včasné vykliizení a zprůttočnění pravvobřežní bermy v obci od sportovníhho zařízení a a stavebních h buněk (ššaten) – jedn ná se o aktivn ní inundaci tooku. Kaatastrálně přřísluší obci směrem prooti proudu Malše nad obcí chatovvé osady – často nízko o situovan né v záplavovvém území M Malše. Sttrmé levé břřehy Malše nad n obcí jsoou ohroženy vznikem výzznamných seesuvů s rizikkem náhlého o významn ného omezeení průtočnosti koryta řeky. Zástaavba levého břehu předd mostem je j ohroženaa záplavou u již v úrovni poměrně n nízké Q5 povvodně. Jedn ná se o naprosto nevhoddné území pro zástavbu,, kdy výšee záplavy přři Q100 činí u objektů aaž kolem 1,5 m. Dochází tak k záp lavě přízemních podlažíí objektů, garáží. Obyytná podlaží mají tyto obbjekty zvýšené. Jedná se e o ohroženíí cca 4 rodin nných domů ů s příslušeenstvím v zaahradách, kdy jediná možžnost ochran ny je celoobvodovým ohhrázováním. Způsob této o ochrany by zásadně poškodil užživatelsky daané nemovito osti, náklado ově pak poříízení ochran ny významněě převyšujje potenciál škod v objjektech. Ob ytná podlažží nejsou do otčena, dom my je však nutno včass evakuovvat. Ve smyslu uvedených h skutečnosttí není navrhována ochrana tohoto úzzemí. Nižší m míra ochranyy (předpokkládaná u zb bytku obce) Q Q50, znamenná zde rozdíl oproti záplavě Q100 pouuze cca kolem m 20 cm. Po oměry v obcci při povod dni ovlivnily zásadně po o roce 2002 2 provedenáá aktivní zp průtočňovacíí opatřeníí. V roce 200 03 bylo provvedeno zešířeení mostního profilu kollem náhonu na pravém břehu, čímžž vzniklo p proti minulo osti významn ně průtočné inundační pole. p V roce 2013 byla nnavíc dokončena stavbaa „Obnovaa odstavené ého ramene a revitalizaace pravobřřežní inundace‐ řeka M Malše ř.km. 9,6 až 10,0 0 (Plav)“, která zřízen ním širokého o terénního průlehu nap příč meandrem Malše vvýznamně sn nížila spodníí hladinu n na odtoku z obce a tím i povodňové hladiny v sam motné obci. V obci na pravém břehu je zřejmá ddnes částečn ně poškozená kapacitní úprava řekyy Malše pro o ochranu obce. Jedná se o úsekk sníženého pravého bře ehu pod jezem, lemovaaného od ob bce hrázkou,, někde opevněnou kamennou dlažbou nasucho. Hrázka H je lokálně devvastovaná či č z důvodu u komunikkačních průcchodu přeru ušená, přestto může být základem obecní konncepční prottipovodňovéé VH TRES spool. s r.o.

146.



úpravy. Poměry protti době vznikku této říční úpravy jsou vhodnější kapacitní úprravou inunda ace pod obcíí a doplněěním inundaačního pole vv komunikaččním násypu. Ohrožením dobré průt očnosti v ob blasti odtoku u z obce b bude vždy přebujelost p porostu a vvýskyt vývrattů pod kom munikačním náspem me ezi řekou a a náhonem m.

RO OUDNÉ Ob bec na jižním m okraji Českkých Budějovvic na levém břehu Malše e. Obec je veelmi významně ohroženaa záplavou u z řeky Maalše, kdy je v obci ohrooženo v úrovvni Q100 i po realizaci 1. etapy PPO P cca 25 5 nemovittostí. Přři přívalových h deštích oh hrožoval nátook extravilán nových vod území novéhho ZTV na zá ápadě obce.. Po proveedení usměrňovací hrázkky k propustkku odtokové é stoky se příípady obtíží ss nátokem vod do územíí výrazně snížily. 1.etapa PPO vv obci na Ma alši byla realiizována v roce 2012 a ú účinnost při ccca Q10 povodni v rocee 2013 op patření potvrrdila. V rámci této stavbyy byla provedena bariéro ová ochranaa v protivodn ní horní částii obce (po osuzujeme‐li jako dělítko o obce komuunikaci a mosst přes Malši). Dolní (povvodní) část o obce v úseku u pod mosstem je dosu ud nechráněn ná, zástavba zde je ohrožžována bočně a zpětným m vzdutím. Úroveň dosud d provedené ochrany jje hodnota p průtoku Q50 bez převýše ení.

RU UDOLFOV M Město na seveerovýchodním m okraji Čes kých Budějovic. K městu dále náleží oosada Hlinskko. Vee městě Ru udolfov prottéká hlubším m údolím po otok Čertík, na kterém jje situován malý rybníkk „Královsský“. Během m vyšších povodní p nem má tento rybník ani rybníky naad městem dostatečnéé bezpečnostní přelivvy. Přetékáním hrází vzzniká potenciální riziko zvláštních povodní. Přři přirozenéé povodni je ohroženo o záplavou mlýnské m údoolí pod rybnííkem, mohou u být zaplavvovány části nemovitostíí (zahradyy, garáže a příslušenstvíí obytných sstavení). Maajiteli rybníků by měly bbýt doloženyy výpočtovéé kapacityy přelivů. V ú úseku pod Krrálovským ryybníkem prob běhla v letecch 2008 až 22010 stavba zzkapacitněníí úseku to oku. Tok neení výpočtovvě zmapovánn, při vyššícch povodních jsou dálee některá sn nížená místaa chráněna zapytlován ním. Oh hrožení měssta je reálné é i odtokem z polních pozemků po přívalových intenzivních h deštích od d motoresstu Florida. Z tohoto Z poh hledu je ohrrožená lokalita pozemků ů severně naad bývalou hlavní silnicíí blíže k A Adamovu. Tím mto masivním m splachem jjsou zde ohrroženy 2 rodiinné domy aa objekt DPS. V osadě Hlinskko je povodň ňovým nebeezpečím Vráttecký potok. Nad mostem m, který byl v roce 2014 4 rekonstrruován, je ohroženo o mezi potokem m a silnicí nejméně n 4 až 5 nemovvitostí, kde dochází přii povodních k zaplaveení zahrad, dvorů, garáží í i obytných podlaží. Kapacitu rekonsstruovaného o mostu dálee snižují n některé nevhodně vede ené inženýrsské sítě. Koryto při mo ostu je zaneesené díky nevhodnostii podélného profilu v úseku. Podél ohroženýchh nemovitostí je koryto vvětšinou zpevvněné, ale m mělké. Urrčitým ohrožžením osadyy je i nátokk extraviláno ových vod do d osady odd Dubičného o. Ten budee zásadně ovlivněn sttavbou dálničního obchvvatu D3 Českých Budějovic. Násyp p tělesa dáln nice výrazněě změní o odtokové po oměry v úze emí. Přibudee koncentro ovaný odtok z vozovky, vedený pře es navrženéé záchytnéé nádržky s p přepadem do o stávající říčční sítě.

ŘÍÍMOV Ob bec na jihu u správního obvodu O OPR. Kromě kmenové obce Římovv zahrnuje dále osadyy Branišovvice, Dolní Sttropnice, Dolní Vesce, Hoorní Vesce, H Hamr a Kladin ny. Kaatastr obce zahrnuje ob bjekt Římovsské přehradyy. Manipulacce na přehraadě – řízená á a nakonecc okolnosttmi vynucen ná (extrémníí přítok do nnádrže a vyččerpaný rete enční objem m) ovlivňuje e poměry naa úseku říčční trati Malše pod přeh hradou. Kataastr obce zah hrnuje dále i úsek Stroppnice nad jejím ústím do o VH TRES spool. s r.o.

147.



Malše. B Během povod dňové situacce na Malši aa Stropnici je e ohrožena řada objektů trvalého, ale především m rekreačn ního bydlení.. V obci Římov je ohrožena jedna nemoovitost mlýn na a v Hamru u další nemoovitost trvalé ého bydlení.. Jsou to n nemovitosti místně trad diční, jedná sse o objekty bývalých mllýnů resp. haamru. Mlýn v Římově jee přímo v blízkosti břeehové hranyy, objekt v H Hamru je um místěn v inundaci při koorytu náhonu. Zaplaveníí objektu Hamru začín ná od Q5 a při Q100 činíí zaplavení cca c 140 cm nad přilehlý ý terén, zapla avení mlýnu u v Římověě tak začíná nad Q5 a činíí při Q100 až hhodnoty kole em 200 cm. Occhrana zmín něných nemo ovitostí na ppro obec obvvyklou úrove eň cca Q50 bby znamenala a zřízení ccaa 1,5 až 22 m vysokýých u těchto nemovito stí (úroveň záplavy + ochranné o přřevýšení), ce eloobvodověě uzavřenýých. Zřízení těchto bariér pro jednnotlivé rozle ehlejší nemo ovitosti nijakk nevýjimeččné hodnotyy nemůže být ekonom micky rentab bilní na jedn é straně a poškodilo p byy nenávratněě využitelnost či užíváníí nemovittostí na stran ně druhé. N Nemovitosti jjsou tedy uvvažovány pon nechat bez kkomplexní occhrany. Tyto o oucí k riziku u nemovittosti lze částtečně chrániit individuálnně pro menší povodně. Jejich využíívání je žádo onstrukce po odlah, možnnost evakuacci vnitřního vvybavení). Jinnak lze pouze kalkulovatt záplavy zohlednit (ko ovým poškozováním nem movitostí a uvažovat o solidární poomoci při ná áhradě škod d s cyklickýým povodňo v rámci o obce. V obci Římov jjsou ohrožen ny dva rekreaační objekty.. bjekt. V osadě Braniššovice je ohrrožen jeden rrekreační ob e přímo ohro ženo celkem m 37 rekreačních objektůů. V osadě Dolní Stropnice je bec Římov je dále ohrožována i od tokem z přívvalových srá ážek. Odtok zatěžuje a ohrožuje o alee Ob předevšíím komunikaační síť v ob bci. Problém mem je málo okapacitní prropustek po d místní kom munikací přii vyústěníí Lomského p potoka do PB Malše, kdee po každé p povodni dochází i ke kum mulaci splávíí. K ohroženíí významn nějších objektů (pouze lehké objekkty letního občerstvení)) zde však nedochází. Při vyústěníí Lomskéh ho potoka veede i nevhodný násyp k ppěší lávce napříč inundací. Veelmi problem matickým objektem v rrámci katasttru je areál pily v Ham mru. Včasné nevyklizeníí skladovaaného dřevaa má velmi závažné z náslledky (destrukce objektů ů) níže po ttoku Malše – – především m v Doudleebech a Plavu.

SEEDLEC Ob bec na seveerozápadním okraji správvního obvod du. Kromě kmenové obcce Sedlec za ahrnuje dálee osady Léékařova Lhotta, Malé Chrá ášťany, Plásttovice a Vlhlaavy. V obci Sedlecc byl prob blémovým nnekapacitní propustek přes silnicci č.I/20, kdy k záplavaa z pravob břežního vyb břežení Bezd drevského pootoka postu upovala sníže eninou mez i Dvorským rybníkem a a vyvýšenýým tělesem komunikace k obci. Zdde nedostate ečnou kapaccitou propu stku, který slouží i pro o výpust D Dvorského ryybníka do po otoka, docháázelo ke vzdutí před pro opustkem a zzaplavování níže ležících h nemovittostí a logistiického areálu u u křižovatkky. Problém m přetížení prropustku byll zvýrazněn i přetékáním m při hydraulickkém přetíženní. V rámci dotačního pro ogramu Prevvence před p povodněmi III Dvorského rybníka p – protipovoddňová opatřření – zkapacitnění proppustku pod ssilnicí I. třídyy byla reallizována stavvba „Sedlec – I/20“. C Cílem úpravyy bylo zvýše ení kapacityy propustků a úprava navazujícího n koryta tokku. Výslednýý návrhovýý průtok pro opustku přess komunikacii I/20 byl staanoven na ho odnotu 2,1 m m3/s. Míra o ochrany před d povodněěmi je nyní n na Q5. Povod dňovým ohrrožením obce e je též příto ok vody z exttravilánu po o přívalových h intenzivn ních srážkách h. Dřívější po okusy obce oo řešení prob blému záchyttem pomocí odváděcího příkopu nad d zástavbo ou nebyly úspěšné vzhled dem k neřeš itelnosti majjetkoprávnícch vztahů v ráámci pozemků možného o umístěníí záchytných h příkopů. ze strany Be V osadě Lékařřova Lhota byla b hrozba ohrožení nížže ležících nemovitostí n ezdrevského o ařova Lhotaa, protipovodňové opatření“. Stavbba 1 zahrnula ochrannéé potoka vvyřešena staavbou „Léka hráze, sttavba 2 zahrnula zkapacitnění stavid lového hraze ení spádovéh ho objektu. SStavba ochra anné bariéryy zahrnujee někde ve stísněných s úsecích ú úsekyy betonovýcch zídek. Napojení zídekk na úseky hráze h místněě nejsou vvyhovující (kkrátké zavázá ání, hrozí erroze v napojení při povo odni). V koryytě potoka blíže b objektu u ČOV je kkonstrukce zvýšeného z brodu (přejezzdný blok prrůtočných po otrubí nade dnem), kterrá významněě VH TRES spool. s r.o.

148.



v úseku přilehlé hráze zvyšuje povodňovoou hladinu. Objekt slouží vjezdu na polní po ozemky pro o zeměděllskou technikku bez opodsstatněnosti vvýhradně „su uchého řešen ní objektu přřejezdu poto oka. Přři povodni 2013 2 došlo k problémů m „učerpatelnosti“ i ekonomiky pprovozu vnittřních vod i i extraviláánových vod vniklých do zahrází. Osstatní osady významněji ohroženy neejsou.

STTRÝČICE Ob bec na západ dě správního o obvodu. Obbcí po severn ní straně pro otéká Babickýý potok a hn ned na okrajii pod obcí podchází n násyp komun nikace. Propuustek je málo kapacitní. Při povodnícch je tak na potoce díkyy mu vzdutí přřímo ohroženno zaplavením nejméně 5 5 nemovitosstí – tj. 1/4 ob bce. mohutnéému zpětném Po o jižní straněě obce vede d další údolnicce přehrazená křižovatkou několika kkomunikací, n na protilehléé straně jee situován m mohutný areá ál spádové záákladní školyy. Do oblasti křižovatky ppřitékají terénní údolnicí,, podél komunikace od Dobčic, extraviláno vé vody. Odvodnění O je e v současnoosti provede eno až pod d křižovatkkou trubním m profilem DN D 600 směrrem k potoku, bez kontrrolních šacheet se zcela nevhodnýmii vtokovým mi ucpatelnýými mřížemi. Zatrubněnní je v šachtě u zastávkyy nevhodně propojeno s kanalizací,, která je dalšími vtoky z nezpevn něných pozeemků zanáše ena a je pro ostřednictvím m jí propago ováno vzdutíí s následkky zatápění přízemních či suterénníích prostor objektu o školly. Odvodňoovací příkop komunikacee před ško olou je zatru ubněn malým m DN 400 prrofilem s nevhodným a ucpatelným vtokovým objektem o naa začátku, neplní tak svou funkci a činí nefunkččním stokové é odvodnění podél areáluu školy a nad d ní. od od komuunikace ze Záboří Z je sice podchyce n záchytnou u stokou, taa Náátok extravilánových vo následněě přechází komunikaci a vede zbyytečně dlou uhou trasou s malým ssklonem kolem obvodu u fotbalovvého hřiště, n namísto aby byla odváděěcí stoka zaússtěna co nejkkratší cestouu k recipientu u.

STTŘÍŽOV Ob bec situovan ná jižně od Českých Č Buddějovic. Hlavní zástavba obce je na nnávrší bez po ovodňového o ohrožení, okraj katasstru obce vša ak přiléhá kee Stropnici a k Malši. h srážek jsou v obci pooškozovány komunikace, k , V případě přívvalových deššťů či velmi intenzivních ouží jako korryta odtoku vvody. U vlasttní obce je zaplavením ohrožen zdrroj pitné vod dy ‐ umístěn n které slo ve strouze pod obcí ssměrem na D Doudleby. V katastru obcce se nachází cca 65 ch atových objektů, z nichžž 30 chat v ooblasti souto oku Malše a a Stropnicce je silně ohroženo o povodní na těěchto tocích. I jen samo otná záplavaa od Malše ohrožuje jižž nice zpětným m vzdutím. V záplavou ohrožené oblasti o se naachází i jede en původní,, výústní úsek Stropn obytný komp plex ozn. jakko Noskův m mlýn. V souča asnosti však již není trva ale obýván aa historickky existující o jeho vyu užití je již po ouze rekreačční bez trva lého bydlen ní. Ochrana zmíněné z nem movitosti byy znamenalaa zřízení vícemetrovéé hráze kolem k nem ovitosti s n narušením jejího rekrreačního po otenciálu a a neodůvo odnitelnou ekonomickou e u návratnosttí. Objekt je e dnes již ob bjektem rekkreačním, ob bdobně jako o kolonie rrekreačních chat v souse edství.

VIIDOV bec jižně od d Českých Bu udějovic na pravém okraaji inundace řeky Malše . Povodní na a řece Malšii Ob jsou v ob bci ohroženyy mírným zap plavením tři nemovitostii při okraji zá áplavy a objeekt ČOV. Povvodeň v obcii ovlivňujee také pravo ostranný přítok Nedaby lského potoka. Ten je postupně p uppravován, zp průtočňován,, jsou odsstraňovány nevhodné objekty o z tokku, pro snížžení kulmina ačních průtooků byl vytvořen poldrr s přepou uštěním částti průtoku vzdutím v hraddítkem v pro ofilu. V minu ulých letech byla v obci realizovánaa řada pro otipovodňovýých opatření. U sportovvního areálu není dořeše ena oblast baariérové och hrany. V jižníí části nen ní dříve provvedená ochra anná bariéraa zavázána do o vyššího terrénu, a protoo dosud provvedený úsekk ochranné stěny neposkytuje n odňovou occhranu zdeejších níže položených h spolehlivouu protipovo nemovittostí. VH TRES spool. s r.o.

149.



V severní části nad sportovištěm se naachází proti p povodni nezabezpečený objekt ČOV. V územním m plánu ob bce je počíttáno s rozvo ojem ploch ppro podnikáání směrem k Českým BBudějovicím a obec zdee plánuje zřízení protipovodňovéh ho valu. Totto opatření je mimo ko oncept ochraany stávajícíí zástavby a a financovvání z veřejnýých zdrojů. Ú Úsek otevřenného koryta podchyceníí odtoku voddy ze strže H Hlubočice byll dříve prroveden v neezbytném úseku ú nad z ástavbou. Řešení Ř rozsahu je dosudd při povod dni riskantníí vzhledem m k zástavb bě. Navrhovaná opatřenní k dalšímu u zlepšení protipovodň p ové ochrany má obecc zapracovvaná do svéh ho územního o plánu.

VR RÁTO Ob bec na vých hodním okra aji Českých Budějovic. Katastr obce zahrnuje dva potoky Vrátecký a a Rudolfovvský. Přři vyšších po ovodňových průtocích ddochází pouzze k mělké záplavě z okraaje asi tří ne emovitostí a a jejích skklepů na pravém břehu Vráteckého potoka bez výraznějších škod. Pom měry při povvodni zhoršill nedávno o provedený plošný násyp v ploše inuundace na levvém břehu. Čáástečně je obec o ohrožována vtokem m extravilán nových vod ze z severní sstrany v rozssahu novějšíí vodohosspodářsky „n neošetřené“ výstavby. Jee žádoucí nezhoršovat prrůtočné pom měry terénníími úpravam mi inundace ppotoka, v případě jiných h záměrů vv oblasti přednostně a ko ompenzačněě zkapacitnit tok a přilehlou inundaci.. U nemovitostíí při okraji záplavy lze uuvažovat o případné linii nižší pevnéé podezdívkyy s výškovým m ů. Jedná se o možné indivviduální opattření vlastníkků nemovitosstí. ošetřeníím průchodů V případě reallizace ve studii jinde navvrhovaných rretenčních opatření v poovodí Vráteckkého potokaa dojde kee zlepšení situace v obci.

ZÁ ÁVRATY Ob bec na jihozzápadě Českkých Budějovvic. Z hlediskka povodňovvého ohrožeení je problé émem odtokk z přívalo ových a inten nzivních sráže ek – také vlivvem špatnéh ho stavu odvodňovacího systému sto ok. Ohroženyy jsou mísstní komuniikace a někkolik nemoviitostí nemovvitost v doln ní části obcce kolem ná ávsi mírným m zaplaven ním. Ko oncentrace o odtoku po intenzivních s rážkách se d děje z jihozápadních svažžitých pozem mků ve dvou u hlavních proudech. P První proud přichází po kkoridoru polní cesty z Jih hu a druhý prroudu korido orem lokálníí terénní d deprese – strrže z Jihozáp padu kolem kkapličky do středu obce.

ABOVŘESKY Y ŽA Ob bec na západ dě Českých B Budějovic. Krromě kmeno ové obce zahrnuje osadu Dehtáře. V obci Žabovřřesky je ohrroženo vyššíí povodní naa Dehtářské ém potoce nněkolik níže položených h oce včetně ob bjektu obecnní ČOV nemovittostí při poto bec je taaké cyklickky ohrožovvána nátokkem extravvilánových vod ze zemědělskyy Ob obhospo odařovaných pozemků na jižní str aně. Komun nikace vedoucí do obcce z tohoto směru jsou u poměrněě strmého podélného skklonu a stávaají se koncentračními korridory povrchhového odto oku do obce.. Některá protipovodň ňová opatřen ní jsou konceepčně uvede ená v návrhu nového ÚP oobce. povodňové pproblémy nejjsou. V osadě Dehtááře zásadní p


150.


„Koncepcce protipovodňovvé ochrany obce s rozšířenou působbností České Bud dějovice“

1.f. Vývo oj a realiza ace PPO

Dá sse říci, že hisstoricky je zm mapovaný výývoj protipovvodňové ochrany pouze ppro samotné é město České Bud dějovice. Pro oto je zde pod drobně popssán pouze výývoj právě ve e statutárním m městě, pro ostatní města a obce na územ mí ORP je uve eden seznam m realizovanýých protipovo odňových oppatření.

1.f.1. Počátky p protipovodňo ové ochranyy ve městě Prvn ní snahy zlep pšit protipovvodňovou sittuaci ve měsstě vyvolal po ochopitelně průběh dvou těsně po sobě nássledujících povodní p z konce 19. století. Město však na potřebnný rozsáhlýý program protipovodňové ochraany nemělo d dostatek finaančních prosstředků a pod dporu ze straany rakouské é správy se nepodařilo o získat. Přřed první svvětovou válkkou tak byly realizován ny pouze m méně nákladné úpravy Dobrovod dského poto oka, který byl, b spolu s potokem Dubičným D (V Vráteckým), původně zaústěn do Mlýnské sstoky v oblassti dnešních sadů na Sen ovážném nááměstí. Po re ealizaci vzduttí v Mlýnské stoce byly potoky, neejprve prosttřednictvím kamenné k kleenuté stoky vedené pod dél Mlýnské stoky v prosstoru sadů, zaústěny pod Zadním m mlýnem do d tehdejšíhho koryta Vltavy. V V souvislosti se zzástavbou Vídeňského V předměstíí a zřízením železnice s nádražím vee městě bylyy potoky v dolní části pood železnicí zzatrubněny v ulicích LLannova a Žižkova. Ž Mallá kapacita zatrubnění potoků pro převedení povodňovýcch průtoků (zkušenosst z roku 189 90) vedla k n návrhu i reaalizaci obtokkového povo odňového kaanálu (nazva aného jako dská stoka), který podchytil před liniií železnice oba o potoky a svedl je poo mírném úbočí tehdy Dobrovod dostatečně kapacitním m korytem pod zastavěnné území města, kde byla a Dobrovodsská stoka zaú ústěna nad Suchomelským mlýnem do Vltavy (realizace assi 1897 až 18 898). Na přeložku dolního úseku potoka a úppravu koryta potoka v Su uchém Vrbnéém navázala a i retenční oka nad Dob brou Vodou. Bylo zde re ealizováno několik n nádržží, které svýým volným opatření vv údolí poto retenčním m objemem ssnižovaly kulm minaci povoddně v městském úseku D Dobrovodskéého potoka. U vvětších vodn ních toků na a území mě sta zůstalo řešení protiipovodňové problematikky před 1. světovou válkou zatím m jen v úrovn ni projektovéého řešení a studií. Prvníím vážným pprojektem úp prav Malše a Vltavy, b byl projekt ing. Jindřicha a Schumand la, místodržitelského inžženýra a pořříčního správvce Střední Vltavy. Veelkorysý projekt však ře ešil úpravu t oků ve vztahu ke starobylé části m města dosti nešetrně n a setkal se zze strany zástupců města a s poměrně velkým odpo orem. Zůstal tak nerealizzován. 1.f.22. První polo ovina 20. sto oletí p Zemsské komise pro úpravu u řek nový Po vzniku ČSR v roce 1918 byl vypra cován na podnět ou toků v hraanicích katasstru Českých Budějovic. Autorem projektu byl generelní projekt pro úpravu obo nín Jirásek. P Projekt, pro rrozsáhlost roozvržený do p pěti stavebních etap, byll skutečně ko omisí přijat ing. Anton a od roku 1923 začala jeho realizace. Etapy reaalizace byly rrozvrženy následovně: ní úsek Vltavvy mezi bývaalým železniičním moste em u Voříškoova dvora ažž Dlouhým 1. eetapa – doln mostem. TTato úprava znamenala úpravu Vltavvy v nové traase ve složen ném příčném m profilu s kyynetou pro běžné průtoky a s kkapacitou ko oryta na kaatastrofální průtok 810 0 m3s‐1 (v ttomto úsekku nejvyšší zaznamen naný průtok zz povodně 18 890). Etap pa byla skuteečně realizovvána v letechh 1923 – 26. 2. eetapa – kollem nynějšího Sokolskéého ostrova zahrnovala i výstavbuu nového po ohyblivého válcového o jezu jako náhradu za jezy pevnéé u Předního mlýna a u Valchy. Ú Úprava v tom mto úseku znamenalaa i posun místa souttoku Malše a Vltavy a vznik tzvv. Slepého ramene Malše, M jako z urbanistického důvodu ponechaného úseku koryta přeložené Vltavy.. pa byla skuteečně realizovvána v letechh 1927 – 32. Etap VH TRES spoll. s r.o. 151. Staatuární město Česské Budějovice


p jez u 3. eetapa – úsekk Vltavy od ústí Malše ppo Stecherůvv mlýn. V tomto úseku bbyl zrušen pevný bývalého Lučního mlýýna (Střelecký ostrov) a zzřízen nový p pohyblivý sta avidlový jez u papírny (je ez Trilčův). Návrhová průtočná kaapacita pro te ento úsek byyla uvažován na 550 m3s‐1 . Etap pa byla reallizována v le etech 1935‐440, práce byyly ukončenyy v důsledkuu válečných událostí o něco před dčasně, nebo oť nebyly dokkončeny prottipovodňové é hráze podél jezové zdržže (na pravém m břehu). 4. eetapa – úsekk Malše od Zlatého Z mosttu (most u divadla) d až po p tehdejší láávku Otakarra Svobody (dnešní most v ulici Marie Vydrové é) – nezrealizzováno. 5. eetapa – úsek Malše od tehdejší lávvky Otakara Svobody po o Velký jez u Červenéh ho dvora – nezrealizo ováno. U M Malše byl před 2. světo ovou válkouu v roce 193 30 upraven nově soutook Malše s V Vltavou až k Biskupskkému mostu u. V letech 1930‐31 1 bylyy zřízeny náábřežní zdi mezi m mosty Biskupským a Zlatým. Úpravy Malše na návrrhový průtokk 450 m3s‐1 v rozsahu ettap 4. a 5. m měly být reallizovány v lettech 1940‐ 48, což se v důsledku vválečných ud dálostí již nesstalo. V ráámci navrhovaných úpra av Malše měěl být také dnešní d Velký jez nahrazeen jezem poh hyblivým – vyhraditellným. é rameno Maalše působilaa při rozvodn nění Malše svvými záplava ami značné Mlýýnská stoka jako odbočné škody v oblasti Vídeň ňského předm městí. Na sttoce byly prroto těsně před p 1. světtovou válkou u zahájeny některé dílčí úpravy. Byl odstraně ěn nevhodnýý pevný jez u u bývalého Š Špitálského m mlýna (u Senovážného náměstí) a upraven úsek ú stoky nad n jezem. Po válce byyla upravena a část stokyy až k Velkému jezu u Červeného o dvora. Úseek nad železniční tratí byyl ohrázován n a bylo zříze eno stavidlovvé hrazení sttoky, které mělo eliminovat nekontrolovatelný průtok za ppovodně korrytem Mlýnské stoky dovvnitř městské ého území. 1.f.33. Protipovo odňová opatření v pováleečném obdo obí Po druhé světo ové válce ne ebyl původníí velkorysý program p pro otipovodňový vých opatřen ní na Malši ních zdí a to mezi Zlatým m mostem (u u divadla) a dokončen. Byla provedena pouze výstavba ússeků nábřežn m v Mánesovvě ulici po lá ávku v ulici mostem vv Mánesově ulici v šedessátých letechh a v úseku nad mostem Marie Vyydrové počáátkem let devadesátých d h. Výstavba nábřežních h zdí pod oosou Mánesovy ulice znamenalaa určitou korekci trasyy řeky v tom mto úseku, příčný profiil koryta všaak nebyl té éto úpravě přizpůsoben – stavbaa tedy znam menala pou hou úpravu u břehového o opevnění bez vazby na možné ním profilu, kkteré se při ttéto stavbě p poměrně snaadno nabízelo o. zprůtočněění tohoto ússeku dotěžen Na Vltavě byl z hlediska pro otipovodňovvé ochrany proveden p významný zásaah v letech 1962 1 – 69, v podobě výstavby no ového pohyb blivého sektoorového jezu u v Českém Vrbném V a ú pravy (přelo ožka Vltavy mimo Succhomelský m meandr a jez) v nadjezí zhhruba až po p profil dnešníího Nového m mostu. Úsekk Vltavy byl ohrázován n a to někdee i zbytečně ě v úsecích vvolných poze emků za břehovou hranoou (pravý břřeh). Nová úprava sicce umožnila rozvoj výstavvby města naa levém břeh hu, vyřazením širokých ppozemků inu undace pod původní liinií železnicee u Voříškova Dvora vša k předválečn né protipovo odňové úpraavy ve městě ě do určité míry přidaaným zpětnýým vzdutím znehodnotilaa. V ráámci úpravyy Vltavy a odstavení několika meandrů m v o oblasti Suchhomela bylo o zaústění Dobrovod dské stoky přřeloženo prodloužením jeejího koryta pod jez v Če eském Vrbnéém. Dobrovo odská stoka po odstavvení suchomelského vlta avského meaandru tento meandr i na adále protékká. Od místta zaústění původního o mlýnského o odpadu blížže Trägerovaa Dvora bylo nově jako hydraulické ppokračování provedeno lichoběžnííkové koryto o stoky souběžně s Vltavvou po jejím pravém bře ehu, a pod aareálem městské ČOV, který po h hranici tento o areál obtékká, je Dobrovvodská stoka zaústěna do o Vltavy pod českovrbensský jez. ové ochraně města zhrub ba do konce tisíciletí již nnejsou příliš významné. Dalšší počiny v protipovodňo VH TRES spoll. s r.o. 152. Staatuární město Česské Budějovice


Po dlouho ou dobu neb bylo ani dosttatečně zmappováno možžné záplavovvé území mě sta na hlavn ních tocích. Protipovodňové ochraaně nevěnovvaly příslušnéé politické o orgány města a, okresu, krraje či státu pozornost. Původní p projekty pro otipovodňové ochrany m města byly odloženy a zapomenutty, vzdálil se i datum katastrofáálních povod dní ve městě ě a ubylo pa mětníků. Hrrozba povodní byla připoomenuta mě ěstu v roce 1954 povo odní na Vltaavě, která byyla z málo ppochopitelnýých důvodů spíše s tutlánaa před širší veřejností. Tato povo odeň zřejměě sice dala podnět k poččátku výstavb by protipovo odňové hrázze u areálu TJ T Meteor, přístup vššak nebyl koncepční a dů ůsledný, hrá z zůstala nedokončena, realizován bbyl pouze jejjí úsek bez náležitého o zakončení. 1.f.44. Druhá pollovina 20. sttoletí mdesátých le et 20. stoleetí provedla firma Hydroprojekt vý počet průbě ěhu hladin Poččátkem sedm velkých vo od na Vltavěě v budějoviccké kotlině. Na základě ttéto studie i dalších pozznatků prove edl správce toku podn nik Povodí Vltavy V a.s. výýstavbu kratšších úseků protipovodňo p ových hrází nna levém břehu Vltavy blíže Novéému mostu a došlo také é k místnímu výškovému zvýšení pravvé břehové hhrany před m mostem. To však za ceenu zvýšení h hladiny povodně v korytěě bez kompe enzace a zhoršení zabezppečení břehu pravého v oblasti Pražského přeedměstí. I ve e zbylém úzeemí města se s protipovodňová zabezzpečenost v čase spíše zhoršovalaa. Časová vzzdálenost data poslednícch vyšších po ovodní a abssence pamětti důsledků p povodní na město ved dla až na svvětlé výjimkyy spíše k přeezíravosti odpovědných orgánů státnní správy k p povodňové problemattice. Také čaasto prosazovaný názor ppodmanění ssi přírody člo ověkem a „s poutání“ vod dního živlu pomocí přřehrad přisp pěl ke značnému podcennění povodň ňového nebe ezpečí ve měěstě. Přehrady Lipno a Římov bylly v laické i p pololaické ve eřejnosti opěěvovány jako o zásadní pro otipovodňovvá opatření p pro město. Tyto přehradní nádržee skutečně v závislosti naa poloze hlad diny v nádrži vyrovnávalyy v rámci svýých volných objemů m menší povod dně (s většíí četností o pakování), čímž č parado oxně uklidňoovaly po de elší období obyvatelsttvo v územíí pod hrázem mi „zkušenoostí“, že nic nehrozí. Byla však velm mi zřídka pre ezentována skutečnosst, že na ob bjemy větších h povodní ((s nižší četností opakování) prostě jejich nádržžní objemy velikostněě nemohou sstačit a v tétto situaci neezbývá nic jin ného než pře epustit povoodňový průto ok v takřka nesníženéé podobě po od hráz do města. m Nádržž Římovské přehrady p není určena k vvytváření výýznamného retenčního o objemu, ale naopak k vytváření doostatečného zásobního o objemu vodyy v nádrži pro zásobení pitnou vod dou poměrně rozsáhlého o území. V attmosféře spo olečenské přřezíravosti kk povodňové problematicce, neznalostti ani základního stavu průchodu povodní územím a v dů ůsledku někddy málo pro omyšlené i anarchistické a é investiční činnosti č na tocích, do ošlo v tomto o dlouhém období k z ávažným záásahům do úrovně prootipovodňové ochrany negativním m směrem. Tyto zásahy především rapidně zho oršily průtočnost tras kooryt některýcch vodních toků při p povodních (především menších m tokků, ale nejen nom!). Městto se dále rrozrůstalo ne ejen podél tradičních větších toků, ale zástavvba „dorazilaa“ i k dalším menším tokkům, které v důsledku ne evhodného vztahu in nvestiční výsstavby k nim m, působí měěstu v konkrrétních lokalitách význam mné problém my (Čertík, Stoka‐jih, Stoka‐sever)) a stav protiipovodňové ochrany na n nich je dnes neuspokojivvý . Ke zhoršení prů ůtokových poměrů p došllo i na Malšši výstavbou u nevhodnýcch a nízko položených p mostů (Mánesova ulicce aj.) a techn nologických přechodů (d dnes postupn ně likvidovanných). brovodskou stoku a poto ok překračovvalo značné množství krrajně nevhoddných techn nologických Dob mostních přechodů, často č i v jed dnom profiluu znásobenýých tak, že přehrazovaly p y téměř celýý průtočný profil. Řad da mostů přřes stoku (Prražská třída, Rudolfovská třída aj.) je či bylo máálo průtočnýých. Krajně negativním mi zásahy do o průtočnosti stoky prosl ulo předevšíím „neviditelné“ hospod aření na stoce v areálu některých h podniků (n např. v areállu podniku SSfinx bylo zasypáno korryto stoky ppři výstavbě železniční vlečky takkřka do polo oviny). Kapa acitně nedosstatečným je e zatrubněníí v dolní obllasti Suchovvrbenského náměstí směrem do Dobrovo odské silnicce. Z původních několika retenčnních nádrží v povodí Dobrovod dského potokka zůstala za achována poouze nádrž Švvajce nad Do obrou Vodouu, jejíž reten nční funkce však neníí dostatečná. Výsledke em tohoto stavu bylo, že původn ní obtokovýý povodňový kanál – Dobrovod dská stoka, která k vede v mírném v úbbočí nad mě ěstem, se sttala kapacitnně nepostaččující a při

VH TRES spoll. s r.o. 153. Staatuární město Česské Budějovice


povodních h přetékala ssměrem do n nižších územ mí města a působila či do osud ještě něěkde působí významné problémy.. Úprrava Vltavy aa její kapacita a pro prováddění povodňových průtoků byla snížeena v úseku Nový most – Dlouhý most z částti výstavbou u opěrné stěěny levobře ežní komunikkace, z částii navyšováníím úrovně plochy beermy proti původnímu stavu někdee až o 0,5 m m oproti půvo odní úpravě ě přirozeným m bytněním travní veggetace a letitýým vrstvením m sedimentuu po zaplavení. Úprrava Mlýnskké stoky kolem jádra m města pomo ocí nábřežnícch zdí znam menala také zmenšení běžného příčného pro ofilu stoky a a tím neškoodné průtočn nosti koryta. Průtočnostt koryta dále zmenšily některá níízká přemosttění (Česká u ulice aj.) a te chnologické přechody a to v trase ceelé Mlýnské sstoky. Menší vodní tokky na území města, kteréé zastihl rozm mach zastavě ěných územíí, jsou často především v dolních úsecích z hleediska kapacity znehodnooceny zatrub bněním, bočním zúžením m či vedením m vodní tok mostních ob bjektů (Stokaa – jih v areálu podniku B Budvar a Boosch, Stoka – – sever pod křižujících trubních a m m). U jiných toků, kde byylo zastavěno pásmo jejich inundacee (Čertík pod d rybníkem Nemanickkým rybníkem v Nemaniccích) jsou ob bjekty a nemo ovitosti při tooku po dešťo ových přívale ech zaplavovvány. 1.f.5. Novodobáá etapa prottipovodňovýých úprav ve městě Neu udržitelnost situace v pro otipovodňovvém zabezpe ečení města si samosprááva uvědomila již před koncem tisíciletí. Imp pulsem pro to t byla hlavnně menší, ale po dlouhé ém období vvýraznější povodeň na Malši v kvvětnu 1996. V paměti byla b také ješště poměrně ě čerstvá po ovodeň na D Dobrovodské ém potoce z konce čeervna roku 19 991, odpovíd dající zde asii 50‐ ti leté p povodni. Oběě povodně daly podnět kke zpracovánní základního o popisu hlavvních toků nna území mě ěsta včetně výpočtu h hladiny povodně podél toku a základdního rozsah hu záplavové ého území. D Dobrovodskýý potok byl popsán H Hydrologicko ou studií ČHMÚ, Povoodí Vltavy s.p. zde zp pracovalo ppodrobné za aměření a matematický model to oku. borů k ÚPnSÚ Ú zpracovalla firma VH‐‐TRES spol. Na základě zadáání Města v rámci průzkkumů a rozb oce 1997 ko omplexní pod dklad záplavvového územ mí na územíí města v úrrovni tehdy aktuálních s r.o. v ro hodnot sttoletých prů ůtoků všech posuzovanýých toků. Te ento podklad zároveň zzahrnul i „ka ategorizaci inundačníího území Vltavy, V Malšše a Dobrovvodského po otoka na úzzemí města““ z pohledu koncepce protipovo odňové ochraany. Záplavo ové území byylo členěno n na: - n neprůtočné určené k och hraně - n neprůtočné ponechané d dále bez och rany - ččástečně prů ůtočné - p průtočné (také tzv. aktivní inundace toku) Hyd drotechnickéé popisy hla avních toků odhalily zásadně neuspokojivý staav koryt i objektů o na Dobrovod dském potocce a na Mallši. Vltava bbyla považovvána za mén ně problémoovou s pom měrně (díky předválečným úpravám) kapacitním korytem.. oce 1999 byl magistrátem m města zad án a firmou Hydroinform m Praha zpraacován první komplexní V ro Povodňovvý model mě ěsta České B Budějovice. M Model zahrn nul 1D řešeníí odtoku korrytem Vltavyy a Malše a byl doplněěn 2D modellem prouděn ní v oblasti Čeervený Dvůr‐Mladé na M Malši. Povvodňový mo odel zůstal základním prostředkem m pro posouzení efekttu dále navvrhovaných protipovodňových úp prav ve městě a stanoovení rozsah hu záplavovvých území i AZZÚ (akktivní zóna J nadále udržován firm mou DHI a.ss., model byyl kalibrovánn značkami z proběhlé záplavovýých území). Je 02. povodně zze srpna 200 Katastrofální povodeň p v srpnu 2002 s kulminacemi 8.8. a 13.8. překroččila v druhé kulminaci výrazně průtok tzv. sttoleté povodně, první kuulminace pakk byla přibližně v nové sttoleté úrovni. Povodeň způsobila ve městě významné v škkody, ale by la přes celkový krajně negativní n zá sah do územ mí města i e a průběhu povodně ve e městě. V úzzemí byly staabilizovány ttzv. značky zásadně cennou zkušeeností vývoje VH TRES spoll. s r.o. 154. Staatuární město Česské Budějovice


úrovně veelké vody, které jsou po hydrologgickém vyho odnocení po ovodně nenaahraditelným m zdrojem popisu po ovodně i kalibračním úda ajem povodňňových modelů. Povvodeň potvrdila předpokládaná slabbá místa v p protipovodňové ochraněě města. Po otvrdila se existence hydrotechnicky nevhodných objekttů. Některá přemostění p byla povodnní destruována, jiná se ukázala jaako nevhodn ný vzdouvací objekt povoodňové hlad diny. Zkapacitnění nízkéhho mostního profilu na Malši se n naopak projevilo jako bezzproblémovéé a překvapivvě zde byly p plynule provááděny i velké é plaveniny (pivovarskké sudy). Povvodeň ukázaala mj. prob blémy místnních stabilit koryta na Vltavě (úseek podél Meteoru, M u hvězdárnyy i jinde). Jed dnalo se obe ecně o korytto nad souto okem, které je nesloženéé, lichoběžníkové a při povodni h hluboké. V d daných míste ech nebylo jjiž zcela kvalitní opevnění, jednalo sse o nárazo ový či (díky nevhodnéé příliš dlouhé přímé trasse) pseudonáárazový břeh h. Rychle se e rozvíjející nnátrže v těchto místech byly nebeezpečné pro přilehlé územ mí. Povvodeň ve měěstě přispěla i zkušenosteem vhodných zabezpečo ovacích prací í v některých h místech a byla samo ozřejmě zásadním podn nětem k příppravě nových staveb prrotipovodňovvé ochrany a cenným dalším pohledem na stavby již dřívve plánovanéé. odňová opatření již realizzovaná 1.f.66. Protipovo Na V Vltavě: ní hráz Vltava ř.km 241,7725 ‐ 242,885 5 (Trilčův jez)“ „Ochrannáá pravobřežn „Vltava, Č.Budějovice,, úprava koryyta .ř.km 2333,1 až 239,5““ „PPO Jirásskovo nábřežží“ ZTV Luční mlýn – ochrranná bariéra a ‐ bariéra neení zcela uzavřena v prottivodním úseeku Na Malši: „Posouzen ní retence vo ody v povodíí Malše nad ČČeskými Bud dějovicemi“ „Zprůtočn nění mostního profilu Ma alše v Mánessově ulici“ Prohrábkaa a zvětšení p profilu navazzujícího koryyta Malše Na Dobrovodském potoce: „Protipovo odňová ochrranná hráz (D Dobrovodskáá stoka u ČOV V)“ Korekce trrasy a zkapaccitnění korytta v úseku Knněžskodvorská – Pražská Přeložka D Dobrovodskéé stoky mimo o těleso skláddky Motor‐Jiikov v odstavveném suchoomelském ra ameni „Dobrovodský potok, České Budějovice – úpraava koryta ř.km. 2,50 ‐ 3,,85“ „Varovný hlásný profill Dobrovodskký potok“ „Úprava D Dobrovodskéého potoka“ – etapy: Pekárenská – Rudolfovvská, Rudolffovská – Plyynárenská, žel.most ‐‐ Pekárenskáá Na Hodějovickéém potoce: Zkapacitněění propustkku na Hodějo ovickém potooce v místě kkruhového objezdu na sillnici č.156

1.f.77. Protipovo odňová opatření v projekktové přípra avě „České Bu udějovice‐ Haavlíčkova kolonie, 1.etap a ‐ úsek Malý jez – Kaplířřova“. „PPO Havllíčkova kolon nie – Mladé, 2.etapa“ „PPO Havllíčkova kolon nie – Mladé, 3.etapa“ „Posílení p protipovodňové ochranyy na Mlýnskéé stoce“ VH TRES spoll. s r.o. 155. Staatuární město Česské Budějovice


„Retenčníí nádrž Pod ŠŠvajcemi“ „Dobrovodský potok, řř.km. 3.9‐4.7 7, Č. Budějovvice‐zkapacittnění koryta““ „Č.Budějo ovice‐úprava přemostění Dobrovodskké stoky Pražžskou třídou“ „Obnova p průtočnosti SStoky‐Jih“

1.f.88. Protipovo odňová opatření realizovvaná v ostatních městech a obcích Borršov nad Vltaavou Zkapacitněění propustkku v Březí (Bo oršov nad Vlttavou) u točny MHD Záchytné rybníčky a sttoky pro och hranu před exxtravilánovýými vodami zze západu odd vrchu Baba a u Boršova nad Vltavo ou Dívččice Zkapacitněění propustkku za kolejem mi vlečky k M MAPE v Dívčiccích Hluboká nad Vlttavou Protipovodňová bariééra na levém m břehu Vltaavy od přístaavu po kone ec zástavby Hamry v Hluboké nad Vltavou odňové zabeezpečení loka ality Bavorovvice“ – část p projektu odvodňovací stooka byla již re ealizována „Protipovo Kom mařice Zvýšení op pěr mostu v lokalitě Pod zahradami vv obci Komařřice Hrd dějovice Protipovodňová hrázkka pod obcí Hrdějovice podél prům myslového arreálu na levéém břehu to oku Kyselá voda Ledenice „Zkapacitn nění zatrubn nění na bezejmenném voodním toku Č ČHP 1‐07‐02‐039 v jižní čáásti obce Led denice“ „Protipovo odňový obto okový kanál LLedenice, úseek Budějoviccká ‐ Trocnovvská“ „Retenčníí nádrž Kačerrovec“ – obec Ledenice „Rybník Laazna – odbah hnění“ – obe ec Ledenice Libíín „PPO v ob bci Libín“ Spo olí Úprava a zzkapacitněníí přelivu Spolského rybnííku, doplněníí hráze o dalšší výpust – oosada Spolí Lišo ov Výstavba přelivu na Ho orním rybníkku – město LLišov Hůrrky Retenční ssuchá nádrž v k.ú. Levín – – osada Hůrkky Zkapacitněění mostku n na Q100 v osadě Hůrky Miletín Dolní a Horní M Nový kapaacitní most p přes Miletínský potok na silnici III. tříd dy mezi osad dami Dolní a Horní Miletíín VH TRES spoll. s r.o. 156. Staatuární město Česské Budějovice


Plavv Rozšíření mostního profilu kolem n náhonu na ppravém břehu Malše v ob bci Plav „Obnova o odstaveného o ramene a revitalizace pravobřežníí inundace ‐ řeka Malšee ř.km. 9,6 až a 10,0 “ – obec Plav Rou udné „Protipovo odňová ochrrana obce Ro oudné“ Provedeníí usměrňovaací hrázky k propustku k odtokové sttoky z územ mí nové zásttavby na záp padě obce Roudné Zkapacitněění úseku toku Čertík pod Královským m rybníkem dlec Sed „Sedlec – protipovodň ňová opatřen ní – zkapacitnnění propusttku pod silniccí I. třídy I/200“ Lékařova Lhota „Lékařovaa Lhota, protipovodňové opatření“ Vido ov Protipovodňové opatřření na Nedabylském pottoce – obec V Vidov Zkapacitněění a opevněění koryta po otoka, brod m místo propusstku – obec V Vidov Protipovodňová zeď p podél objektů ů bydlení – nnutno bariéru u uzavřít do vvyššího terénnu – obec Vidov Převedeníí srážkových vod z propustku v tělesee železnice – obec Vidov Zkapacitněění a opevněění koryta po otoka v lokal itě pod strží Hlubočice – obec Vidov

VH TRES spoll. s r.o. 157. Staatuární město Česské Budějovice


1.gg. Stanove ení dalších h způsobů ů ochrany před povvodněmi

Ob becně lze dělit d ochranu u před povoodněmi dle několika hledisek. Konncepce ochrrany obcí v území ORP dělí protipovodňo p ová opatřenní na staveb bního a nesstavebního ccharakteru. Stavební charakteer, jak již název napovídá, je konkkrétní opatřření na vodním toku (ttzv. aktivní stavební opatřeníí), popř. stavvební opatře ení pasivní v inundaci vodního toku, které zabraňňuje rozlivu povodně do chrán něného územ mí. Sttavební opattření je vždyy již jen nappravení chybného rozhod dnutí z minuulosti, které musí být v součassné době řeššeno. Chybn ně bylo rozhhodnuto na řadech ř míst o výstavbě objektů v zzáplavové oblasti, byly proved deny úpravyy toků o m malé kapacittě, mosty nebyly n dimeenzovány do ostatečně kapacitn ně – příkladů je mnoho v listech jednootlivých stavvebních opatřření. Z hlediska výhledu do budoucnosti jsou ale mn nohem zásadnějšími oppatření nesta avebního charakteeru. Při spráávném dodržžování a ap likaci opatře ení nestaveb bního charakkteru se v b budoucnu vyhnemee potřebě nových n opatřření stavebnního charakteru. Prvním, nejlevnějšíím a nejjedn nodušším opatřeníím nestavebního charakteru je neprovádění nové výsstavby (obččanské, průmyslové) v záplavo ovém územ mí toku. Z hlediska voddního zákona nesmí výýstavba probbíhat v aktivvní zóně záplavovvého území ttoku, což je pravidlo, kteeré je kupod divu také porrušováno (vi z Obr.25). Výstavbou v záplavo ové oblasti dochází při povodni kke škodám na majetku u jednotlivýcch osob, ná áporu na integrovvaný záchran nný systém a potřebě humanitární pomoci, přitom p na zaačátku stačiilo jedno správné rozhodnutí aa to nestavět v záplavovéé oblasti. U n nových stave eb postavenýých dokonce e v aktivní zóně záp plavového úzzemí nás zaráží, jakým zppůsobem mo ohl příslušný projekt získkat stavební povolení. U toků, kde není vyhlášeno v zá áplavové úzeemí, by moh hl být stave ebníkem přeedkládán jed dnoduchý výpočet hladiny usstáleného prroudění v tooku jako prrůkaz nezap plavení objeektu. Z hlediska výše řečeného je tedy velmi v důležittá kapitola „„2.1.a. Návrrhy změn v územních p lánech obcí “, která né zásady im mplementovaat do ÚP jedn notlivých obccí v území ORRP. pomáhá výše zmíněn Dalším prvkem, který je plně implem mentován v německém stavebním s pprávu je tzv. náhrada D zabrané plochy rozlivu řeky. Jesstliže ohrázuujeme územíí kolem řekyy pro výstavvbu např. ZTV, vzniká v Němeccku povinnost vytvořit novou n plochuu pro rozliv řeky o shod dné výměře s plochou zabranou. Tím doch hází k nezmeenšování inundačních úzeemí příslušného toku.


158.



NOVOSTAVBA A UMÍSTĚNA V ÚZEMÍ AZZÚ Ú

Obr.25. ‐ Novostavba oobjektu v aktivní zóně záp plavového úzzemí Dalšším způsobeem ochrany p před povodnní je ovlivněn ní srážkoodto okového proccesu. Důraz je kladen předevšíím na převed dení povrcho ového odtokku na podpovvrchový. Zde e je třeba zdůůraznit, že povrchový odtok vzzniká i ve zceela přírodním m prostředí –– záleží na inttenzitě a velikosti srážkyy. Hydrologické studie ukazují zzvyšující se p plochy povodí s povrchoovým odtoke em při zvyšovvání srážkovvého úhrnu. Retenční kapacitu u krajiny představuje sou uhrn interce pce, infiltracce, povrchovvé retence. PPři srážce, ktterá svojí intenzito ou či úhrnem m překročí retenční r kappacitu krajiny, nastává již povrchovýý odtok s ná ásledným vznikem povodní. Po o samotném m vzniku povoodně máme její podobu ještě šanci ovlivnit charakterem vodního toku a staveem nivy (úze emí rozlivu). Charakter vo odního toku ovlivňuje poostup povodně pouze do své kapacity korryta, poté je e již zásadníí vliv nivy. Transformač T ční vliv nivy na postup a objem povodňo ové vlny je (1 16) následující: ‐ významný efekt mají široké pploché nivy, u v nivě – způ ůsob využití, ‐ nejvýýznamnější ffaktor je drsnnost povrchu ‐ poteenciál nivy je ve snížení kuulminace – n nikoliv objem mu povodňovvé vlny, ‐ obeccně lze očeká ávat snížení kulminačnícch průtoků o cca 7% a čaasový posun o cca 10 hod d./10 km nivyy – platí pro zcela přirozeené nivy. Povvodí území ORP O České Budějovice B bbohužel nem má nivy a rozlivy obdobnného typu ja ako mezi Prahou a Mělníkem. Důležité je e zachovat ssoučasné plo ochy rozlivů, výrazné roozšíření plocch rozlivů z hlediskka současnéh ho využití úze emí není bohhužel reálné.. VH TRES spool. s r.o.

159.



Prio ority v oblastti území ORP České Buděějovice: 1) Ochrrana již zapla avovaných neemovitostí o opatřeními sttavebního chharakteru 2) Změna ÚP, nezasstavovat oblaasti rozlivů 3) Opattření nestave ebního charaakteru, ovlivnění srážkoo odtokového pprocesu Při provedení opatření o dle bodu 1 bu de určitá ne emovitost ch hráněna do úrovně Q1000 (průtok Po provedenní bodu č. 3 bude nemovvitost chráněěna stále do o průtoku vzniklý ssrážkou o veelikosti Hs). P Q100, kteerý ale vznikn ne z výraznější srážky, neež byla ta půvvodní. Záávěr né opatření n neřeší PPO a retenci samo o sobě ‐ žádn ‐ opattření v krajin ně mají zásaadní význam m u srážek s dobou opa kování cca 20 let, u vvýznamnějšíích srážek roste nutnost kkombinace ss dalšími typyy PPO ‐ zásadním požad davkem je omezení výýstavby v nivách a jejíí ochrana (retence, minimalizacee škod) ‐ v příípadě území ORP je nutnná kombinace všech výše e zmíněných přístupů. Důležité je zzejména dalšší nezastavování oblastí rozlivů vodotečí


160.



1.h. H Historické povodně Hiistorické praameny a zdro oje dobovýcch kronik pop pisují epizod dy katastrofáálních povod dní na územíí Čech, kterých za posslední tisícile etí bylo popssáno asi 137 7 případů. Ve vztahu k úúzemí Správn ního obvodu u jsou sam mozřejmě po opsány přede evším povoddně na nejvě ětším toku Vltavě V a to vvždy vůči škodám, kteréé způsobily – záplava a poniče ení obydlí. Rozsah zásstavby byl samozřejměě řádově nižší, typickyy reprezen ntativním ob bjektem k ho odnocení rozzsahu škod b byly mlýny – logicky blízkké objekty vůči vodnímu u toku. drojem techn nicky využite elných údajů,, tedy přede evším údajů o o kulminačníích průtocích h a časovém m Zd průběhu u povodně jso ou až povodně z 19. stoleetí Naa Vltavě byly nejničivějššími povodnněmi devaten náctého století povodněě v březnu 1 1845 a v záříí 1890. ovodeň 1845 5 byla typickky smíšenou povodní (tán ní sněhu s de eštěm), kteráá nastala po tuhé zimě ss Po velkým m množstvím ssněhu a intenzivními leddovými jevy na vodních ttocích. Vodnní stavy při této povodnii byly měřřeny pouze n na pražském vodočtu Vlt avy u Starom městských mlýnů, pro ně která jiná místa pak bylyy vodní staavy (zřejmě n nepříliš přesně) odvozovvány. Po ovodeň 1890 0 vznikla vlivvem dlouhootrvajících lettních dešťů po předchoozím mimořá ádně vlhkém m průběhu u léta. V té době byly vodní stavyy v Čechách měřeny již na 52 voddočetných sttanicích, cožž umožnilo o dobře reko onstruovat p průběh povoddně, která zaačala na horn ní Vltavě a M Malši, kdy spa adly největšíí srážky jižž 1. září. Vlttava v Českých Budějoviccích kulmino ovala 4.září při p stavu 3400 cm a pokles byl velmii pomalý. Tato povodeň byla zása adním podněětem prvních koncepčníích úvah o zllepšení prottipovodňové é ochranyy v oblasti – p především v Českých Bu dějovicích. Vee dvacátém a jedenadvacátém stooletí proběh hla na území Správního obvodu řad da již dobřee zdokumeentovaných povodní.

1..h.1. Výčet kulminací vvětších povo odní u význ namných vo odních tokůů Po oznámka: To oky jsou dnes charakte rizovány uveedeným hlásným profileem resp. lim mnigrafickou u stanicí. I když je u výčtu uvád děn zpravidlaa vodní stavv, je třeba uvést, že tyyto výčtové vodní stavyy u existence vždy stejném mu uspořádá ání stanice, vvodní stav byyl také u zimn ních povodníí neodpovvídají za dobu někdy o ovlivněn ledovými jevy. 1‐‐06‐01 –Vltavva nad Malší (reprezentoováno lmg. Březí) : 69

Průměrný roční stav:

20

Průměrný roční průtok:

datum m 13.8.2002 3.11845 2.6.22013 8.8.22002 8.7.1954 23.5.1949


[cm]

N-leté průtoky: p

3 -1

3 -1

[m s ]

stav (cm) s 410 4 ‐ ‐ ‐ ‐ 326 3 266 2 270 2 250 2

[m s ]

161.

Q1

Q5

Q10

Q50

Q100

113

241

312

515

621

známý vyhod z dnocený průůtok (m3/s) 706 7 ?700 (odvoze ? eno z jiného profilu) 420 4 332 3 302 3 269 2 Statuttární město Českké Budějovice


1‐‐06‐03 Vltavaa pod soutok kem s Malší (reprezento ováno lmg. Če eské Budějovvice) : Průměrný roční stav:

69

[cm]


20

[m s ]

N-leté průtoky: p

3 -1

3 -1

[m s ]

Q1

Q5

Q10

Q50

Q100

172

350

452

751

908

datum m stav (cm) s známý vyhod z dnocený průůtok (m3/s) 13.8.2002 652 6 1310 1 8.8.22002 ‐ ‐ ‐ ‐ 8 888 3.9.1890 ‐ ‐ ‐ ‐ 8 810 9.11888 ‐ ‐ ‐ ‐ 7 706 8.7.1954 510 5 6 650 ‐ ‐ ‐ ‐ 6 630 26.8.1925 486 4 6 628 2.6.22013 8.11897 ‐ ‐ ‐ ‐ 5 502 14.5.1996 390 3 ‐‐ ‐ ‐ k (reprezenttováno lmg, LLékařova Lho ota) : 1‐‐06‐03 Bezdrrevský potok Průměrný roční stav:

[cm] 0,67 7


N-lleté průtoky:

3 -1

3 -1

[m s ]

[m s ]

Q1

Q5

Q10

Q50

Q100

15

37

50

91

113

datum m stav (cm) s známý vyhod z dnocený průůtok (m3/s) 14.55.1996 214 2 ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ 21.122.1993 172 1 ‐ ‐ ‐ 3.88. 1991 169 1 19.44.1994 167 1 ‐ ‐ ‐ 1‐‐06‐02 Malše e přehled bylo čerpáno z po odkladů již zrrušeného mě ěrného profiilu Maltsch –– Rotenhof (do roku pro p 1920) a o něco výše posunutého o měrného pprofilu Roudn né – funkce 1 1920 až dosuud Maltssch – Rotenh hof ( Malše ‐ Červený Dvvůr) m stav (cm) s známý vyhod z dnocený průůtok (m3/s) datum 1888 330 3 412 4 1890 300 3 272 2 1915 210 2 187 1 Malšee – Roudné Průměrný roční stav:

50

[cm]


7,26

[m s ]

datum m 14.3.1940 13.8.2002


N-leté é průtoky:

3 -1

stav (cm) s 500 5 465 4

3 -1

[m s ]

162.

Q1

Q5

Q10

Q50

Q100

55,0

153

213

395

494

známý vyhod z dnocený průůtok (m3/s) nevyhodnoce n eno, zřejmě vvzduto ledem m 695 6 Statuttární město Českké Budějovice


8.8.22002 17.7.1941 9.7.1954 21.7.1959 14.5.1996 3.6.22013 24.7.1957 2.7. 1975 Malšee – Římov

446 4 450 4 446 4 414 4 395 3 380 3 370 3 359 3

Průměrný roční stav:

33

[cm]


4,42

[m s ]

datum m 13.8.2002 8.8.22002 3.9.1888 13.9.1899 21.7.1959 2.6.22013 23.7.1957 9.7.1955 14.5.1996 pnice – Pašín novice Strop Průměrný roční stav:

42

[cm]


2,45

[m s ]

datum m 13.8.2002 8.8.22002 2.6.22013 29.3.2006 9.7.1954 15.3.1940


3 -1

[m s ]

N-letté průtoky: 3 -1 -

[m s ]

163.

Q1

Q5

Q10

Q50

Q100

40,0

114

159

296

372

známý vyhod z dnocený průůtok (m3/s) 449 4 413 4 ‐ ‐ ‐ 220 2 167 1 152 1 140 1 109 1 95

3 -1

stav (cm) s 492 4 426 4 342 3 317 3 314 3 300 3

N-leté é průtoky:

3 -1

stav (cm) s 413 4 396 3 366 3 275 2 301 3 267 2 280 2 260 2 258 2

562 5 274 2 265 2 ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ 236 2 ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Q1

Q5

Q10

Q50

Q100

21,0

65

92

175

221

známý vyhod z dnocený průůtok (m3/s) 250 2 182 1 105 1 8 86 8 81 75,4 7



1..h.2. Katasttrofální povvodně Úzzemí ORP České Bu udějovice s e některé katastrofální povodnně posledníího obdobíí celorepu ublikového významu vyhnuly, resp. jeednalo se zde pouze o nižší kulminacce toků ‐ (čerrvenec 1997,, květen aa červen 2010 0) Kaatastrofální a dosud v no ovodobé poppsané historii nejvýše za aznamenaná povodeň vv srpnu 2002 2 postihla celé území Jihočeského o kraje včetnně území v p podstatě celého Správníího obvodu ORP Českéé Budějovice, kdy pocchopitelně důsledky povvodně byly dle d jednotlivých obcí a rozsahu jejich zástavbyy v ohrožeeném území vodních tokků rozdílné. PPovodeň byla specifická i tím, že na hlavních tocích dosáhlaa během ccca pěti dnů ů dvou kulminací (8. a 113. srpen). Druhá D kulmin nace této poovodně byla tou nejvýše e zaznameenanou v hisstorii, i prvn ní kulminacee se však krromě Vltavy nad soutokkem se pohyybovala blížee hodnotyy kulminace ttzv. stoleté p povodně. eň v roce 200 06 zasáhla roovněž skoro celé území JJihočeského kraje. Nejvícce postiženo o Zimní povode o bylo tentokrát povodí Nežárky (Q20 až Q50 ) a Lužnice ((Q50 až Q100), které je jjiž jen na okkraji či mimo obvod. V rám mci území OR RP dosahovaaly toky maximálně tzv. desetileté kullminace (nap př. Stropnicee správní o v Pašínovicích). o pozorováníí v Českých B Budějovicích h Z poznatků o průběhu povvodně na Vlttavě podle novodobého Budějovicích se mezi maaximy nacházzí pouze průůtoky z měsícců května ažž lze vyvodit že u Vltaavy v Český B ními, zřejmě vícedenním mi dešti. Nezn namená to vvšak, že by sse i tzv. jarníí října ‐ teedy způsobené regionáln typ povo odní (tání a déšť) nemoh hl vyskytnouut. To doklád dá výskyt významných sttarších povo odní v únoru u 1784 a b březnu 1845, zřejmě se sp polupůsobenním celého ú území kraje.


164.


Vltava po Malši. Malše. Blanice (Otava) se údolí. rozevírá do

Recommend Documents