KURZ: PRO OJEKTOVÝ MA ANAGEMENT V OBLASTI VZ ZDĚLÁVÁNÍ PROJEKTOVÝ MANAGEMENT UDRŽITELNOST PROJEKTU A HORIZONTÁLNÍ TÉMATA

KURZ: PRO OJEKTOVÝ MA ANAGEMENT V OBLASTI VZZDĚLÁVÁNÍ

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ UDRŽITELNOST PROJEKTU A HORIZONTÁLNÍ TÉMATA V rámci projektu p j Vzdělávání vedoucích pracovníků středních škol Zlínského kraje v projektovém řízení CZ.1.07/1.3.09/02.0015

Dr. Dan Marek Ing. Tomáš Kantor Velké Karlovice září 2010

OBSAH


UDRŽITELNOST PROJEKTU Základní informace Kritéria udržitelnosti Kontrola udržitelnosti Nedodržení kritérií udržitelnosti držitelnosti

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA Základní informace Udržitelný ý rozvojj Rovné příležitosti

2


UDRŽITELNOST PROJEKTU: základní informace

Udržitelnost je doba, po kterou musí příjemce podpory udržet výstupy projektu. Tj. doba, po kterou budou dále využívány výsledky, jichž bylo projektem dosaženo.

Udržitelnost projektu je jednou z podmínek poskytovatele dotace; je i součástí hodnocení projektů. projektů K udržení výstupů projektu se příjemce podpory zavazuje ve smlouvě o f f financování, ve které každý operační program blíže specifikuje dobu udržitelnosti. Tento termín bývá nejčastěji pět let, ale může se lišit dle požadavků jednotlivých operačních programů. ů

Náklady y na udržitelnost sice nejsou j součástí rozpočtu projektu, j jje však potřeba s nimi počítat.

3

UDRŽITELNOST PROJEKTU: kritéria udržitelnosti


Realizátor musí zajistit následující aspekty udržitelnosti. Finanční (Jak budou aktivity financovány po ukončení podpory ze zdrojů EU?).

Institucionální (Budou příslušné institucionální struktury umožňující realizaci aktivit existovat i po ukončení projektu? Bude výsledky projektu „vlastnit” místní instituce?). „vlastnit

Na politické úrovni (tam, kde je to vhodné) (Jaký bude mít projekt strukturální dopad – tj. povede ke zdokonalení legislativy, pravidel chování, post pů?) postupů?).

4


UDRŽITELNOST PROJEKTU: kritéria udržitelnosti

Kritéria udržitelnosti jsou definována v Podmínkách poskytnutí dotace každého programu. Obecně platí, platí že projekt musí po předem stanovenou dobu fungovat tak, jak je stanoveno v Podmínkách a popsáno v žádosti o dotaci. V praxii to t např. ř znamená á zachovat h t dlouhodobý dl h d bý hmotný h t ý a nehmotný h t ý majetek, j t k jehož pořízení je zahrnuto do způsobilých investičních výdajů projektu, nebo neukončit podnikatelskou činnost, při níž je využíván majetek financovaný z rozpočtu projektu. p p j

U všech projektů spolufinancovaných z evropských fondů také platí podmínka archivace veškeré dokumentace projektu včetně jeho účetnictví po dobu minimálně deseti let od vyplacení poslední části dotace.

5


UDRŽITELNOST PROJEKTU: kontrola udržitelnosti

Plnění kritérií udržitelnosti projektu monitoruje poskytovatel dotace při pravidelných kontrolách. Poskytovatel dotace může udržitelnosti projektu.

provádět

kontroly

po

celou

dobu

Informace o stavu projektu získává poskytovatel dotace z monitorovacích zpráv a během kontrol realizace projektů, které provádějí kontrolní orgány různých úrovní. Jejich úkolem je ověřit, jak příjemce dotace dodržuje podmínky stanovené poskytovatelem. Veškeré závady a nedostatky v dokumentaci projektu je nutno odstranit v kontrolorem stanoveném termínu.

6

UDRŽITELNOST PROJEKTU: nedodržení kritérií udržitelnosti


Realizátor garantuje udržitelnost projektu. Už během sestavování projektu by žadatelé měli zvážit všechna možná rizika která mohou zkomplikovat jeho fungování, rizika, fungování a pokusit se předem najít řešení takových problémů. V případě, že realizátor projektu nebude schopen po danou dobu od proplacení dotace ze strukturálních fondů garantovat udržitelnost projektu tak, jak byla definována v Podmínkách, může na něm poskytovatel d t áh t zpět ět přidělenou řiděl čá tk (buď (b ď v plné l é výši, ýši anebo b její j jí dotace vymáhat částku část). Poskytovatel dotace může také přistoupit k udělení sankcí za porušení pravidel.

7

UDRŽITELNOST PROJEKTU: příklad Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov


UDRŽITELNOST V REALIZAČNÍ FÁZI Projekt „Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů SŠGS v Přerově“ je investičním projektem, který si klade za cíl vybudovat nové odborné učebny, zázemí pro studenty a pedagogy v návaznosti na současné prostory střediska odborné přípravy – restaurace Bečva. Dojde k výstavbě třetího nadzemního podlaží. Jedná se o jjednu z důležitých ý rozvojových j ý aktivit Střední školyy ggastronomie a služeb v Přerově. Jedná se o stabilního žadatele, který je příspěvkovou organizací Olomouckého kraje. Žadatel i zřizovatel (Olomoucký kraj) mají velkou zkušenost v oblasti realizace investičních akcí a rovněž mají zkušenosti s řízením projektů s podporou dotací z veřejných zdrojů. zdrojů Realizace tohoto záměru je nejen součástí koncepčních materiálů samotné Střední školy gastronomie a služeb, ale rovněž patří k cílům politické reprezentace Olomouckého kraje. Je připraveno dofinancování projektu ve spolupráci se zřizovatelem. Možným rizikem je výběr dodavatele stavebních prací. Výběr však proběhne jako veřejná soutěž v souladu se zákonem 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a v souladu s pravidly, které pro výběr dodavatelů stanovuje Regionální operační program NUTS II – Střední Morava. Tak dojde k eliminaci rizika výběru nevhodného dodavatele. Žadatel má dostatečné zkušenosti i kvalifikované odborníky k řízení takto rozsáhlého projektu, což umožňuje včasné rozpoznání případných rizik a možnost přijímat opatření, aby byl projekt kompletně realizován. Pravidelné kontroly a porady pak poskytnou dostatečnou zpětnou vazbu v oblasti hodnocení postupu realizace projektu tak, aby byly naplněny všechny potřebné ukazatele v naplánovaném časovém období. období

8

UDRŽITELNOST PROJEKTU: příklad Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov


INSTITUCIONÁLNÍ UDRŽITELNOST Žadatel bude realizovat projekt a dobudovávat prostory pro praktickou výuku odborných předmětů jako součást svých dlouhodobých koncepčních plánů vedoucích k zatraktivnění nabídky vzdělávání poskytované Střední školou gastronomie a služeb jako celku. Projekt přímo navazuje na předchozí aktivity, které byly v rámci budování infrastruktury jjiž realizovány. y Na tento pprojekt j ppak budou navazovat další neinvestiční akce,, z nichž nejbližší j bude zaměřena na rozvojj vzdělávání a odbornou přípravu pedagogů a následně studentů. Podpora rozvoje Střední školy gastronomie a služeb jako významného aktéra v oblasti vzdělávání v gastronomických oborech je rovněž zakotvena ve schválených rozvojových materiálem Olomouckého kraje, kraje např. např se jedná o Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje. Partnery projektu jsou statutární město Přerov a Hospodářská komora okresu Přerov. Jedná se o klíčové a stabilní instituce, se kterými žadatel dlouhodobě spolupracuje. Podpora žadatele ze strany Statutárního města Přerova je vyjádřena ve schválených strategických dokumentech města zejména v Plánu ekonomického a územního rozvoje statutárního města Přerova pro období 2007 – 2013. Hospodářská komora okresu Přerov spolupracuje se žadatelem při zajišťování odborných praxí studentů a zvyšování jejich uplatnění na trhu práce. Jejich přínos pro realizaci projektu tedy nebude pravděpodobně omezen jen na činnosti přesně definované partnerskými smlouvami, ale dojde i k přenosu dalších znalostí a zkušeností a rozvoji dlouhodobé a bohaté spolupráce a společné (vzájemné) propagace. Očekáváme tedy, že projekt přinese řadu navazujících pozitivních efektů.

9

UDRŽITELNOST PROJEKTU: příklad


Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov Za významný stabilizující prvek rovněž považujeme vznik pracovních míst. Zaměstnání kuchaře/kuchařky , číšníka/servírky, uklízečky a údržbáře k zabezpečení údržby a provozu nově vybudovaných prostor pro praktickou výuku gastronomických oborůů (navýšení ( počtu pracovních míst)) povede k plynulé a dostatečné péči o výukové prostory a studenty, kteří si zde budou upevňovat a zkoušet své znalosti a dovednosti). Po pposouzení ppotenciálních rizik z hlediska institucionálního zajištění j realizace pprojektu j nebyl y shledám žádnýý moment,, který by signalizoval možné ohrožení naplnění vytčených záměrů. Projekt je tedy z tohoto hlediska realizovatelný a udržitelný. PROVOZNÍ UDRŽITELNOST Provozní udržitelnost projektu je dána dlouholetou snahou žadatele o rozvoj a vybudování nových prostor pro praktickou výuku odborných předmětů z oblasti gastronomie a strategickými materiály žadatele, zřizovatele (Olomouckého kraje) i ppartnera – Statutárního města Přerova. Realizace pprojektu j jje jjedním z důležitých ý kroků na této cestě. Vzhledem k charakteru projektu, který sám o sobě nepřinese Střední škole gastronomie a služeb možnost realizovat další příjmy, využívá žadatel možnost vybudovat expozici s finanční účastí strukturálních fondů Evropské Unie. Realizace projektu tak povede k velmi významnému urychlení celého procesu zkvalitňování vzdělávání studentů Střední školy gastronomie a služeb prostřednictvím vybudování nových prostor pro praktickou výuku odborných předmětů. Bez případné podpory bude výuka i nadále realizována ve výše popsaných prostorách. Přes veškerou snahu o zkvalitnění prostředí je zde z prostorových důvodů možno realizovat pouze drobná dílčí zlepšení. Možnost zvyšovat odbornou úroveň absolventů prostřednictvím specifických odborných kurzů (studená kuchyně, dranžírování, flambování a řada dalších aktivit) bude kapacitně limitována nedostatečnými prostorami.

10

UDRŽITELNOST PROJEKTU: příklad


Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov V případě, že projekt nezíská podporu, budou realizovány v postupných krocích pouze jeho drobnější části (bezbariérová úprava sociálního zařízení, bezbariérový vstup do prvního podlaží). Prostory pro výuku a potřebné zázemí však nebude možno vybudovat. Rovněž všechny analýzy, o které se tato studie proveditelnosti opírá, prokazují opodstatněnost projektového záměru a vhodnost rozšíření výukových pros tor popisovaného objektu. Zvolenýý ppřístupp nepočítá p s ppřínosyy v oblasti ppříjmů j Střední školyy ggastronomie a služeb,, avšak jjeho ppozitivní dopady p yv podobě zvyšování kvality vzdělávání studentů, a získávání vysoce specializovaných odborných znalostí a prohloubení kvalifikace studentů, jejich potřebě dalšího vzdělávání v podobě vybudování nových odborných učeben, zázemí pro studenty a pedagogy. Tyto přínosy dále ovlivní počty studentů, kteří mají zájem o studium na Střední škole gastronomie a služeb v Přerově, jejich další vzdělávání v gastronomické oblasti, úspěšnou reprezentaci školy v regionálních i nadregionálních gastronomických soutěžích a současně také rozvoj regionu a stabilizaci zaměstnanosti. Provoz sám bude zabezpečován žadatelem a jeho zřizovatelem. Žadatel zabezpečí údržbu nových prostor pro praktickou výuku a sociální zázemí. Náklady na tyto aktivity budou začleněny do rozpočtu a budou hrazeny z provozních prostředků žadatele. Žadatel bude rovněž zodpovědný za obnovu majetku pořízeného s podporou projektu v případě jeho poškození či zničení. Bude rovněž koordinovat realizaci akcí, které budou konány ve spolupráci s partnery. Při posuzování projektového záměru z provozního hlediska nebyla zjištěna rizika, která by zpochybňovala jeho realizaci a naplňování, naplňování a lze tudíž konstatovat, konstatovat že projekt je z hlediska provozního udržitelný. udržitelný

11


HORIZONTÁLNÍ TÉMATA : základní informace

Horizontální témata mají pro strukturální fondy a jejich intervence strategický a dlouhodobý význam. Horizontální témata jsou klíčová pro rozvoj společnosti a jdou napříč všemi oblastmi a operačními programy. Horizontální témata by měla být respektována všemi žadateli o veřejné prostředky. Pro strukturální fondy let 2007–2013 platí z Obecného nařízení Rady č. 1083/2006 dvě základní horizontální témata: udržitelný rozvoj rovné příležitosti. V programovém é období bd bí 2000-2006 2000 2006 byl b l záběr ábě horizontálních h i tál í h témat té t širší: kromě rovných příležitostí a udržitelného rozvoje zahrnovala také informační společnost a vyvážený rozvoj regionů. 12


HORIZONTÁLNÍ TÉMATA : základní informace

EU považuje udržitelný rozvoj a rovné příležitosti za své zásadní politiky a principy a jako takové se je snaží podpořit přes strukturální fondy a Fond soudržnosti. Každý operační program a potažmo i z něho vycházející projekt by měl přispívat k naplňování uvedených horizontálních priorit. Proto nesmějí být podpořeny projekty s negativním dopadem na životní prostředí nebo zhoršující postavení znevýhodněných skupin b t l obyvatel. Horizontálnost priorit spočívá také v povinnosti všech žadatelů vysvětlit, jaký dopad bude mít projekt na rovné příležitosti a životní prostředí, a klasifikovat ho jako zaměřený, pozitivní nebo neutrální k dané horizontální prioritě. Míru relevance určuje řídící orgán v programových dokumentech.

13


HORIZONTÁLNÍ TÉMATA : udržitelný rozvoj

Obecně lze udržitelný rozvoj chápat jako dosahování rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí. Strukturální fondy jsou určeny zejména na podporu a rozvoj ekonomické a sociální oblasti, nicméně za předpokladu, že jejich implementace přispěje také ke zlepšení životního prostředí. Je tedy nezbytné sledovat dopady implementace projektů na životní prostředí, tak aby jejich příspěvek ke zlepšení stavu životního tř dí byl b l maximální. i ál í prostředí Průřezovost této problematiky znamená zohlednění udržitelného rozvoje (respektive životního prostředí) i u těch intervencí, které nejsou přímo zacíleny na životní prostředí.

14



Tři roviny (pilíře) udržitelného rozvoje Environmentální rovina Environmentální E i tál í rovina i představuje ř d t j především ř d ší ochranu h f fauny, fló ovzduší, flóry, d ší vod, půd, ekosystémů a přírodních zdrojů. Klíčové je přitom zacházení s nerostným bohatstvím, s neobnovitelnými energetickými zdroji, se surovinami, ale také s prostorem a odpady.

Ekonomická rovina Ekonomický rozměr představuje konkurenceschopnosti ekonomiky.

hospodářský

rozvoj

a

posilování

S á í rovina Sociální Sociální rovina představuje význam lidského života, sociálního uznání, vzdělání, ale i rozvoj kultury a zachování tradic. V případě této roviny je rozhodující správné fungování rodiny, rodiny obcí, obcí veřejných institucí, institucí ale i občanské společnosti jako takové.

15



Intervence strukturálních fondů lze z pohledu životního prostředí rozdělit na následující aktivity. 1) Aktivity, které jsou přímo zaměřeny na oblast životního prostředí.  Sem patří např. prioritní osy Národního strategického referenčního rámce Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí, Konkurenceschopný podnikatelský sektor, Rozvoj městských oblastí. Intervence v rámci těchto prioritních os řeší problémy týkající se životního prostředí přímo. Jedná se priority v rámci OP Životní prostředí, Podnikání a inovace, ROP, Praha - Konkurenceschopnost, OP Doprava. U aktivit Evropského sociálního fondu hraje UR zásadní roli v prioritě vzdělávání. 2) Aktivity, které nejsou přímo zaměřeny na oblast životního prostředí, nicméně i é ě mohou h životní ži t í prostředí tř dí ovlivnit. li it  Tyto aktivity nejsou primárně směřovány do oblasti životního prostředí, nicméně mohou přinést zlepšení i zhoršení stavu životní prostředí. Jedná se např. např o rozvoj dopravy, dopravy energetiku, energetiku rozvoj firem a podnikání. podnikání 3) Aktivity bez vazby na životní prostředí.

16

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA : příklad Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov


UDRŽITELNÝ ROZVOJ (VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) Stavba – modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oboru SŠGS v Přerově nijak negativně neovlivní životní prostředí. Jejím cílem je naopak danou lokalitu zatraktivnit pro studenty, pedagogy a návštěvníky restaurace Bečva. Projekt je přímo určen pro zvyšování atraktivity a kvality života ve městech prostřednictvím infrastrukturyy ppro rozvojj vzdělávání,, kterou odloučené ppracoviště Střední školyy ggastronomie a služeb beze sporu p jje. Dojde i k úpravě zeleně v bezprostředním okolí dané stavby. Nově vybudovaná terasa bude rovněž oživena zelení, čímž se zpříjemní prostředí nejen pro praktickou výuku studentů ale i posezení návštěvníků. Rekonstrukce bude realizována s ohledem na šetrný přístup k životnímu prostředí. Fáze investiční V období realizace investiční fáze bude na přechodnou dobu během stavebních prací středisko odborné přípravy Bečva bezprostřední okolí areálu zatíženo zvýšenou prašností a hlukem. Prostor, v němž bude výstavba probíhat bude dočasně uzavřen a nedojde tak ohrožení studentů a návštěvníků a ani k jejich zvýšené zátěži prachem. Při stavebních úpravách, respektive stavebních pracích, vznikající odpady budou využity jako druhotná surovina (recyklace) a budou separovány odděleně shromažďovány odpady určené pro recyklaci (cihly, beton), běžné odpady a případně nebezpečné odpady a bude s nimi nakládáno adekvátním způsobem dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Množství odpadu vzniklé při stavební činnosti bude omezeno na minimum. Během stavebních prací bude ochrana proti hluku eliminována řádnou činností dodavatele stavby. Zátěž v průběhu investiční fáze bude vzhledem k záměru nenarušit výuku během školního roku krátkodobá a po ukončení investiční fáze nezůstanou vůči životnímu prostředí žádné nové zatěžující faktory.

17



Fáze provozní V období provozu se životní prostředí ve středisku odborné přípravy Bečva změní pozitivně:  pro snížení přeslunění a přehřívání stávajících odbytových prostorů jídelny, restaurace a učebny v odpoledních hodinách jjsou navrženyy na 2. a 3. nadzemním ppodlaží ppředstavené terasy, y které zastíní pprůčelí budovy. y Díkyy tomuto kroku dojde ke snížení spotřeby energie, kterou by bylo nutné vydat na klimatizaci uvedených prostor  ostatní odpadní splaškové vody (tukové) vznikající v kuchyních budou odváděny vnitřní kanalizací a to samostatnými větvemi na lapák tuku, který bude pravidelně udržován a čištěn úspora elektrické energie a plynu bude dosažena navržením energeticky úsporných spotřebičů v rámci technologie cvičné kuchyně, dále osazením energeticky úsporných světelných zdrojů apod.  h ochrana t l bude tepla b d zajištěna jiště výměnou ý ě výplní ý l í okenních k í h a dveřních d ř í h otvorů t ů a zateplením t l í střešní tř š í konstrukce k t k  projekt zahrnuje environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu studentů – dvakrát do roka proběhne přednáška s tematikou „správného“ zacházení s elektrospotřebiči ve vztahu k ochraně životního prostředí, potravin a uchovávání jejich kvality a třídění odpadů

18


HORIZONTÁLNÍ TÉMATA : rovné příležitosti

Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, světového názoru, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Téma rovných příležitostí se vztahuje i na další znevýhodněné skupiny jako jsou imigranti a azylanti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací nebo b bez b kvalifikace, k lifik osoby b z obtížně btíž ě dopravně d ě dostupných d t ý h oblastí, bl tí drogově d ě závislí, propuštění vězni, absolventi škol; souhrnně skupiny ohrožené sociálním vyloučením.

Problematika rovných příležitostí se odráží v obtížném přístupu vybraných skupin obyvatel na trh práce, v jejich přístupu ke vzdělání, v případě žen pozicím v oblasti podnikání, podnikání v přístupu k vyšším řídicím a vědeckým pozicím, informační společnosti, ale i v oblasti dopravy nebo rozvoje měst. Pozornost by měla být věnována vytváření a rozvoji konkrétních školících programů, podpoře vytváření nových pracovních míst s různými formami zaměstnání, slaďování rodinného a pracovního života, odstraňování bariér rovného p přístupu p ke vzdělání a zaměstnání a rozvojij p programů g cílených na odstraňování diskriminace na základě pohlaví, etnického původu, zdraví nebo věku.

19



Rovnost mužů a žen Důležitým tématem v této oblasti je otázka rovnosti mužů a žen jako jeden ze základních cílů Evropského společenství. Genderové hledisko lze identifikovat i v rámci jednotlivých sociálně ohrožených skupin → jedná se pak o kombinaci několika znevýhodňujících faktorů. Odstraňování nerovnosti mezi ženami a muži je dosahováno strategií gender mainstreamingu mainstreamingu. Pojem „gender mainstreaming“ znamená zohledňování a zapracování hlediska rovnosti žen a mužů ve všech koncepčních, plánovacích, hodnotících a rozhodovacích procesech. p

Hledisko rovnosti žen a mužů bývá sledováno jak vzhledem k obsahu projektu, p j , tak např. p vzhledem ke složení realizačního týmu ý projektu. p j

20



Intervence strukturálních fondů lze z pohledu rovných příležitostí rozdělit na následující aktivity. 1) Aktivity, kterých se problematika rovných příležitostí dotýká přímo.  Sem patří v rámci NSRR prioritní osy Vzdělávání, Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti a Posilování sociální soudržnosti. soudržnosti Intervence v rámci těchto prioritních os řeší problémy týkající se rovných příležitostí přímo. Vazba mezi RP a aktivitami podporovanými v rámci těchto os je velmi úzká a RP jsou pro jejich aktivity stoprocentně relevantní. Jedná se o Operační programy Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Lidské zdroje a zaměstnanost a Praha – Adaptabilita. 2) Aktivity, u kterých není souvislost jednoznačná, kde však je rovné příležitosti rovněž nutno brát v úvahu.  Sem lze zařadit prioritní osu Chytrá veřejná správa, Zlepšení dostupnosti dopravou, Podnikání á í a Vyvážený áž ý rozvoj regionů, ů které é patří ří do vybraných intervencí operačních programů Integrovaný operační program, OP Doprava, OP Podnikání a inovace, Praha Konkurenceschopnost a do regionálních operačních programů. programů 3) Aktivity bez vazby na rovné příležitosti.

21



PODPORA ROVNÝCH PŘÍLEŽITOST Projekt je koncipován tak, aby podpořil integrační aktivity ve středisku odborné přípravy Bečva, které je odloučeným pracovištěm Střední školy gastronomie a služeb, Přerov, Šířava 7. Ve stávajících prostorách dojde k vyřešení problematiky bezbariérovosti a budou rozšířeny možnosti ověřování naučených dovedností v praxi. Bude zde vybudován výtah, který samozřejmě povede až do nově budovaného podlaží a zajistí plnou bezbariérovost celého střediska praktického vyučování. Ve druhém nadzemním podlaží dojde k rekonstrukci sociálního zařízení tak, aby bylo dostupné pro osoby se zdravotním handicapem. Rovněž bude vybudována terasa ve druhém nadzemním podlaží, podlaží která bude v klimaticky příznivé části roku sloužit návštěvníkům střediska. střediska Obsluhující učni a studenti tak budou mít možnost ověřovat své teoretické znalosti v praxi a získávat nové zkušenosti a dovednosti. Vytvoří totiž podmínky pro to, aby mohli areál snadno navštěvovat lidé všech věkových skupin bez ohledu na míru jejich zdravotního či sociálního vyloučení. Samotná rekonstrukce střediska odborné přípravy posílí podmínky pro občerstvení všech návštěvníků. Stejně tak vytvoří podmínky pro příjemné trávení jejich volného času. Již z popisu cílových skupin vyplývá, že nově budované expozice budou spojovat všechny skupiny: žáky 9. tříd, studenty dané střední školy a pedagogy, kteří budou zabezpečovat kvalitní výuku. Vytváří podmínky pro trávení volného času bez ohledu na zdravotní či sociální handicapy návštěvníků restaurace Bečva.

22


Doporučená literatura

BELL, Simon – MORSE, Stephen: Sustainability Indicators: Measuring the Immeasurable? Earthscan 2008. DOLEŽAL, Ž Jan - LACKO, Branislav – MÁCHAL, Á Pavel a kol.: Projektový management podle IPMA. Grada Publishing 2009. KENDRICK, Tom: The Project Management Tool Kit: 100 Tips and Techniques for Getting the Job Done Right. Right Amacom 2010. 2010 KERZNER, Harold: A Systems Approach to Planning, Scheduling, and Controlling. Wiley 2005. MAREK, Dan a kol.: Příprava na strukturální politiku Evropské unie. Repronis 2004. MAREK, Dan – KANTOR, Tomáš: Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Barrister & Principal 2009. NEMEC Vl di í Projektový P j kt ý management. t Grada G d Publishing P bli hi 2002. 2002 NEMEC, Vladimír: NEWTON, Richard: Project Management Step by Step: How to Plan & Manage a Highly Successful Project. Pearson Education Limited 2006. SVOZILOVÁ Alena: Projektový management. SVOZILOVÁ, management Grada Publishing 2007. 2007 TAUER, Vladimír – Zemánková, Helena: Získejte dotace z fondů EU. Computer Press 2009. TURMER, Rodney – SIMISTER, Stephen: Handbook of Project Management. Gower Publishing Company 2000.

23

KURZ: PRO OJEKTOVÝ MA ANAGEMENT V OBLASTI VZ ZDĚLÁVÁNÍ PROJEKTOVÝ MANAGEMENT UDRŽITELNOST PROJEKTU A HORIZONTÁLNÍ TÉMATA

Recommend Documents