KULTURA
Kultura je vše, co je výsledkem činnosti člověka (ne přírody) Kultura je soubor duchovních a materiálních hodnot vytvořených y ý lidstvem
Charakteristické znaky y kultury: y není vrozená, ale je naučená, je kolektivní produkt, zachování určité kontinuity a je adaptivní d ti í
Dělení kultury: 1. 2. 3.
materiální: zahrnuje jevy, které uspokojují materiální t iál í potřeby tř b člověka čl ěk duchovní: zahrnuje jevy, které uspokojují duchovní potřeby člověka normativní: zahrnuje j společenské p normyy (obecná pravidla uznávaná v dané společnosti, která určují j odpovídající p j chování jjedince,, neustále se vyvíjí, mění)
Subkultura: specifické ifi ké kkulturní lt í prvky k charakteristické h kt i ti ké pro menší, vyhraněnou skupinu (hippies, (hi i romové..) é ) různé ů é kkultury lt existují i t jí v rámci á i jednoho širšího sociálního systému Kulturní dědictví: To, co se v minulosti osvědčilo
MASOVÁ Á KULTURA označení současné kultury, je dostupná, určená co nejširšímu okruhu lidí (masám) souvisí s rozvojem masmédií (TV (TV, tisk tisk, rozhlas), člověk získává více času pro sebe předpokladem je rozšíření vzdělanosti
MASOVÁ Á KULTURA
vede k zániku menších kultur je zaměřena hlavně na zisk
Znaky masové kultury:
masovost: existuje hodně produktů a jejich příjemců standardizace: masová kultura je pořád stejná, objevuje se stejné zboží, podle stejných šablon, schémat seriály.., iál
MASOVÁ Á KULTURA Hodnocení masové kultury: pozitivní: je dostupná všem všem, dochází k demokratizaci. demokratizaci Stává se z ní oddychová záležitost, uvolní člověka, odpoutá jej od problémů negativní: klesá úroveň kultury. Vede k pasivitě lidí, nepodněcuje myšlení, otupuje lidské cítění, zanikají menší kultury, kultury hodnotnější hodnotnější, náročnější náročnější, kultura se snaží o zisk, přiblížení co největšímu počtu lidí, proto je dělána jednoduše, srozumitelně
IDENTITA Národní identita příslušnost ří l š t k určitému čité národu. á d Etnická identita příslušnost ke skupině lidí podobných y zvyklostí. Hybridní identita vzniká spojením několika identit (Hong(Hong Kong – fůze západní a východní identity)
IDENTITA A FILM Film je typickým prostředkem pro vyobrazení b í určité čité id identity. tit Vyzdvihne y základní znakyy a estetickou formou přiblíží masovému publiku. Identita úzce souvisí s ideologií. V určitém období je zdůrazňován jedinec, jakožto hlavní hrdina-spasitel hrdina spasitel, jindy je zase „neidentifikovatelně“ schován za masy.
IDEOLOGE
Vznikla v době francouzského osvícenství, kdy lidé začali č li věřit ěřit ve vlastní l t í rozum, že ž mohou h vlastní činností něco změnit. Ideologie je soustava myšlenek, názorů, teorií i představ obvykle představující náhled na svět nebo společnost. Znamená ucelenýý a obecný ý výklad ý společnosti, p , ze kterého vychází program určité skupiny.
IDEOLOGE Je to soubor základních, obecných tezí. Jednotliví filozofové a politikové pak přicházeli se svými teoriemi a naukami a snažili se objasnit příčiny některých jevů ve společnosti společnosti.
IDEOLOGE Základní funkce jednotlivých ideologií (podle kterých se odlišují): Vysvětlovací: vysvětluje události, jevy, dění a příčiny. Hodnotící: dává kritéria a žebříčky hodnot hodnot, určuje určuje, co je dobré a co je zlé. Orientační: orientuje j své stoupence k určité identitě, vědomí sounáležitosti; spojuje je v určité sociální skupině. Programová: nabízí základní rysy podle určitého programu.
GENDER
Gender je pojem značící sociální rod, způsob, jakým jsou příslušníci určitého pohlaví nuceni se chovat a vypadat. Toto chování a vzhled však nevychází z přirozené biologické podstaty. Je většinou dáno kulturně a historicky. hi t i k Ve filmech bývá například žena vyobrazována jako pasivní objekt, objekt který je sledován publikem. publikem (nejen ve smyslu „role“, ale také použitím ostatních výrazových prostředků: způsob snímání kamery, skladba obrazu, k tý kostýmy, atd.). td ) Muž M ž je j naprotiti tomu t č t stylizován často t li á d do hrdiny, za kterého mluví činy.
Filmová forma a filmový text Filmový text podle Christiana Metze popisuje celý proces výroby filmu, p distribuci a promítání. V Anglii pojem CINEMA obyčejně určuje místo kde se filmy promítají místo, promítají. V Hollywoodu se filmu často říká PICTURES.
Co je to film?
To, co vidíme na plátně v kině nebo na televizní obrazovce. obrazovce Směs různých forem umění, jako třeba obraz a zvuk. Popisuje p j dějové j linie z reálného i nereálného světa,, více či méně je subjektivně zkresluje, předkládá publiku a vyvolává u něj emoce. N rozdíl Na díl od d kknih ih a malířství líř t í je j film fil nejblíže jblíž publiku. blik Často ukazuje scény, které běžní lidé prožívají denně. Lidé se s nimi ztotožňují ztotožňují, porovnávají je je.
Film a zážitek
Zážitek ovlivňuje prostředí, kde je film představován. ř d t á Je rozdíl vidět děj na velkém plátně v tmavé místnosti s dobrým zvukem nebo se dívat na malou televizní obrazovku v obývacím pokoji. Také poměry stran zobrazovacího prostoru jsou různé a během období se měnily. y
Záběr – střih
Základní stavební kameny filmu jsou záběr a střih. Na záběr můžeme nahlížet jako na fotografický záznam pohybu na jednotlivá políčka expozicí fotocitlivé emulze. Střih jje záměrné p přerušení nějaké j linie ((dějové, j , kompoziční, a podob.). Sergej M. Ejzenštejn tvrdil, že filmový záběr nemá velkou lk h hodnotu, d t pokud k d neníí navázán á á pomocíí montáže táž na další záběr. André Bazin tvrdil, tvrdil že střih ničí filmovou formu formu.
Střih - montáž
Střih: soubor technických operací Montáž: umělecký tvůrčí proces
Střih a montáž se skládají z následujících postupů: výběr nejvhodnějších záběrů z denních prací, stanovení délky jejich trvání, kombinace vybraných fragmentů a jejich postupné uspořádávání, jehož organizace plní specifické syntaktické, k i ké sémantické, é i ké rytmické i ké ffunkce. k
Digitální technologie versus klasický ý analogový g ý záznam
Digitální film ve smyslu technologie snímání. Obě technologie (analogová i digitální) má své výhody a nevýhody. Rozhodujícím faktorem je cena výroby filmu filmu. Díky digitálním technologiím může prakticky natočit film každýý Z digitálního záznamu se však vytrácí jistá poetičnost zapříčiněná analogovým zkreslením obrazu b při ři expozici, i i kt kterou má á kl klasická i ká fil filmová á surovina.
Poh bli é obrá Pohyblivé obrázky k Kolem K l roku k 1000 1000: Arabský A b ký učenec č Abu Ali al-Hasan poprvé popsal princip camery obscury K l Kolem roku k 1100 1100: Stínohra Stí h se rozšiřuje z Číny do celé Asie Kolem roku 1500: Camera obscura je známá v Evropě 1590: vynález mikroskopu 1608: vynález y dalekohledu 1671: Nejstarší pojem Laterny magicy 1765: James Watt vyvinul parní stroj 1822: Objevení Drummondova světla napomáhá rozšíření Laterny magicy
Poh bli é obrá Pohyblivé obrázky k 1826: Niepcému 1826 Ni é se podařila d řil prvníí ffotografe t f 1839: Daguerre veřejně představuje daguerrotypii 1875: Thomas A. Edison vynalézá fonograf, mikrofon a žárovku 1882: Marey exponuje se svým chronofotografem dvanáct snímků na jedné desce za vteřinu 1892: Edison p představuje j kinetoskop p 1894: Otevření kinetoskopového krámku v New Yorku 1895: První veřejná filmová představení bratrů Skladanowských v Berlíně a bratrů Lumiérů v Paříži
Dobové umělecké proudy proudy, které ovlivnili avantgardní g film
Impresionismus (od roku 1870): francouzský umělecký směr směr, jehož zástupci se zajímali výhradně o náhodné a okamžité vnější formy, v nichž se jeví svět. Světlo, atmosféra, pohyb a rozplývající se obrysy tvoří specifické prvky tvorby. Expresionismus p (od ( roku 1905): ) umělcům šlo o ztvárnění duševního výrazu. Jejich obrazy ukazují často temné naladění, v němž se zrcadlí pochybnostmi h b t i fformovaný ý lid lidský ký obraz b epochy. h
Dobové umělecké proudy proudy, které ovlivnili avantgardní g film
Kubismus (od roku 1900): převádí zobrazované předměty na geometrické tvary a ukazuje je v jejich trojrozměrnosti. Rozkládá je do hledisek různých pohledů a ploše zobrazuje jeden vedle druhého. Kubismus připravoval půdu pro abstraktní malířství a sochařství. Futurismus (od roku 1909): šlo o vyhádření ducha moderního technického světa ve vizuálním zobrazení pohybu. Typickými motivy jsou lidé pohybující se různými směry směry, cválající koně, koně dusající lokomotivy nebo auta jedoucí vysokou rychlostí.
Dobové umělecké proudy proudy, které ovlivnili avantgardní g film
Dadaismus (od roku 1916): pod dojmem hrůz první světové války zpochybnili dadaisté od základu všechna estetická i obsahová pravidla tvorby a skládali své provokativní anti-umění na p p principu p náhody. y Tak vznikly y absolutní básně beze smyslu, ruchové koncerty, obrazové a materiální koláže Surrealismus (od roku 1920): cílem surrealistických umělců bylo propojení skutečného světa se světem snů d nadreality. do d lit N Naturalistický t li ti ký směr ě ukazuje k j reálné ál é předměty v dokonale absurdních souvislostech.
Dobové umělecké proudy proudy, které ovlivnili avantgardní g film
Konstruktivismus: byl v letech 1917-21 oficiálním uměleckým směrem ruské revoluce. revoluce Rozhodujícími principy tvorby jsou jasné, jednoznačně určité, většinou však nevěcné formy, y, v jejíchž j j p přehledné,, konstruktivní výstavbě se má zrcadlit člověkem vytvořený, zcela a naprosto smysluplně formovaný svět. Art deco (1920-1940): uměleckořemeslný směr, jehož přísné dkorační formy refleftují jako „strojová estetika“ svět ět průmyslových ů l ý h výrobních ý b í h procesů. ů
Evropská avantgarda
První světová válka silně omezila mezinárodní okruh vlivu evropských filmových národů národů. Obraty velkých Hollywoodských studií byly tak obrovské,, že jejich j j režiséři vládli největším j rozpočtům na světě a mohli investovat šílené sumy do hvězd, kostýmů, dekorací a efektů. P evropský Pro ký filmový fil ý průmysl ů l se za tě těchto ht podmínek jevilo jako rozhodně výnosnější nakoupit a provozovat americké filmy než samostatně vyrábět.
Evropská avantgarda
Malé firmy se pokoušely dobýt avantgardní produkcí vlastní trh trh. Mladí umělci vytvořit alternativu ke standardizovaným šablonovitým pracemi z Hollywoodu. O kino se začala zajímat inteligence. V mnoha evropských zemích zřizovaly filmové kluby jako londýnská Filmsociety nebo pařížský Ciné-Club Ciné Club speciální kina pro avantgardní filmy, organizovaly přednášky, výstavy a diskuze s publi-kem a rozběhly v prvních filmových časopisech teoretickou diskuzi.
Francouzský impresionismus
V praxi se impresionističtí režiséři soustřeďovali především ř d ší na obraz b samotný. t ý Prostřednictvím optických triků se pokoušeli ilustrovat pocity postav – sny, vzpomínky, vize a myšlenky. Snímali obrazy přes pokřivené zrcadlo, podkládali obrazové střihyy filtry p y nebo rozdělovali filmový obraz do jednotlivých malých obrázků.
Francouzský impresionismus
Subjektivitu pohledu podtrhovali „subjektivní kamerou", tzn extrémními perspektivami, tzn. perspektivami nakloněnými obrazovými formáty a pohyby kamery; které ukazují scenérii očima postavy. Největší váhu kladli impresionisté na všechny prvky, které vytvářejí inscenaci filmového obrazu. Své představitele vedli k neteatrálnímu neteatrálnímu, zdrženlivému hraní a na scénu nasazovali efektně nasvícené kubistické nebo ve stylu Art deco zařízené prostory z dílen současných malířů a architektů.
Cinéma pur
někteří avantgardisté nakonec zcela odvrátili od příběhu a obsahu a na na-stoupili stoupili radikální cestu ryzího filmu Zastánci graficky abstraktní linie chtěli film především osvobodit nejen od všech dramatických nýbrž i od fotografickodramatických, fotograficko dokumentárních prvků a definovali film jako hru rytmicky y y uspořádaných p ý barev a forem,, jako j „malířství v čase".
Cinéma pur
Roku 1924 vytvořil ma-líř Fernand Léger jeden z prvních čistě abstraktních filmů na bázi fotografického materiálu: Mechanický balet je rytmická montáž z obrazů ženy která se vleče do schodů, tančících kuchyň-ských přístrojů ří t jů a kubistické k bi ti ké fifigurky k Ch Chaplina. li Jedním z nejdůležitějších filmů „cinéma pur" je dadaismem ovlivněná Mezihra (1924) Reného Claira (1898-1981). Režisér se údajně při sestavování fantasticky nereálných obrazů této bláznivé koláže nechal h l vést é t podle dl něj ěj pro rytmus t filmu fil rozhodující h d jí í hodnotou pohybu.
Surrealistický film
Svého vrcholu dosáhl avantgardní filmu 20. let s díly Luise Buňuela (1900-1983). ( ) Společně s malířem Salvadorem Dalím inscenovali šokující obrazy a montovali je, ovlivněni nastupující psychoanalýzou do nelogických psychoanalýzou, nelogických, snově asociačních sledů. Ve filmu Andaluský pes (1928) se vynořují obrazy milostného příběh příběhu jako z pod podvědomí ědomí protagonistů protagonistů. Ve velkém detailu rozřeže muž břitvou na holení oko mladé dívky. y Další sled obrazů ukazuje j kněze,, melouny, y, klavíry a oslí mršinu přivázané k mladému muži, jemuž brání dostat se k dívce.