OBSAH
,1/ -0/1'
co je moralka - co je etika. 19
23 34 35 37
39 41 44
46 48
52 55 59
65
Predmluva Co je podle vas hlavni moralni problem soucasnosti? Je schopen marxismus, jak jej zname, resit beze zbytku vsechny eticke problemy dneska? Neni nutne divat se na cloveka jako na vic nez na soubor vztahu? Rikate, ze moralka je tfidni. Prosim vas, jaky je to nesmysll Lez zustane lzi, at lze kdokoli, pfislusnik kterekoli doby, tfidy, kterehokoli hnuti. Rikcite, Ze komurustickci moralka je tfidni moralkou, nebot vyjadfuje objektivni zajmy delnicke tfidy, ze vsak jednou se stane vselidskou moralkou, zavaznou normou cele lidske spolecnosti. Jak tomu rozumet? Nelibi se mi, ze spojujete moralku a stesti jen s plnym zaludkem. Clovek pfece Zije vic hlavou nez bfichem! Mame krasne ideaIy, ale skutecnost se od nich casto velmi liSi. Mame krasne mravni zasady, ale v praxi jsou mnohdy pfehlizeny. Miuvi se 0 tom, ze spoIecnost se vyviji pokrokove. Lze vsak prokcizat, ze soucasna spoIecnost stoji ryse nez dfivejsi? Nezda se yam, ze teorie 0 tom, ze moralka je nadstavba, vede lidi k pasivite, k zanedbavani mravni svedomitosti, k smifeni s nedostatky, pokud nemame komunistickou zakladnu? Tvrdi se, ze v socialismu jsou spolecenske zajmy v souladu se zajmy individualnimi. Neznamena to podcenovani individualnich zajmur Co je to viastne svedomi? Neni to jen rymysl moralistu, ryhruzka rytdnikum, pokus uddet na uzde skodlive skiony lidi? Na cem zavisi, zda je cIovek mravny Ci nikoIi? Mnoho se dnes miuvi 0 miadezi a 0 jeji moralce. Jsou lide, ktefi tvrdi, ze je spatna a ze neni dobrou zarukou uskutecneni velkych dIu, jini zase klenou nad mladezi aureolu Cistoty, upfimnosti, pracovniho-elanu atd. Jini fikaji: tak i tak, castecne tak, castecne onak. - Neni vsak moralka take objektivnim jevem? Nepatfi k tem faktorum Ci oblastem, ktere se utvafeji do znacne miry nezavisle na lidskych pfcinich, dlech a snmach? Jak Ize zjistovat a pochopit spolecenske postoje lidi?
7
r
,
,
'tF::
.000:
'
67 70
72
75
77
79
80 83
..
Proe delate z moralky takovou vedu, kdyz jde 0 jednoduchou vec? Moralni problemy je tteba tesit pHpad od pHpadu, a k tomu staei povsechne vedet, co je dobre a co spatne. A to nam ptece tiU kodex budovatele komunismu. Jak se vlastne vytvati eticky ideal? Jednou z ptednosti starych etickych teorH je, ze zdurazi'luji vy-znam monllni stability pro lidsky zivot. A to je spravne; jenom st.llost a nemennost moralnich a svetonazorovy-ch norem muze mit uCinny vliv na harmonicky vYvoj eloveka. Proe pnive marxismus vsechno relativizuje? Myslitri, ze moralku nelze zalozit na rozumu a vede, nybrz na citu. Osobn~ si vazim moudrosti materialistickych myslitelu rninulosti i ptitomnosti. Zda se mi vsak, zematerialisticky nelze vysvetlit skuteenost svedomi, lidske ·obetavosti, smyslu pro povinnost, tzv...VY-Citek svedomi", odvahy k nasazeni zivota, ba i sebeobetovani pro blaho bliznich. Myslim, ze v etice neni vyssiho moralniho principu nez JeziSuv pHkaz: "Miluj sveho blizniho jako sebe sameho." Masaryk snad delal chyby v politice: Ale jeho etika byla uslechtila. Myslim, ze kdybychom se od neho vice ueili, nemeIi bychom. ted tolik potizi mezi mladezi, s nepoctivosti aj. Zda se mi, ze v etice si nelze ptedstavit nic dokonalejSiho nei Kantuv kategoricky imperativ: jednej tak, aby ti Iidstvi v osobe tve i kazdeho jineho bylo vzdy cHern, nikdy prostted-
bm!
84 85
88
90 92 93
.
Nezda se yam, ze nektere smery bUrZoazni filosofie - mam na mysli zejmena existencialismus - hloubeji chapou problematiku Cloveka nez marxismus a !epe vidi jeho ulohu v socialnich vztazich? Neni marxismus v tomto smyslu jakymsi. druhem nihilismu? Rada zapadnich autorit dokazuje, ze rychle pronikani techniky do zivota lidi zpusobuje relativnost v socialnich vztazich. Mluvi se 0 industrializaci· socialnich vztahu i mysleni. Je toto vysvetleni pro nas, marxisty, pfijatelne? . Jaky je rozdil mezi moralni a pravni norrnou? Neni-Ii clovek v rozporu s pravem, znamena to uz, ze jedna vzdy moraIne? }e mozne, aby moralka uplne nahradila pravo? Nepovede to k anarchii? Vzdyt - mimo jine - pravni norrny a zakony mus! byt velrni presne forrnulovany, kdezto v moralce je to rnnohem neurCitejsi. Sleduji mise vedy problem transforrnace spoleeenskych mravnfch norem v osobni zasady, principy? Uznavam potrebnost etiky jako discipHny, ale myslim, ze tak, jak existuje, to neni potad skuteena veda, ale spiS plane povidanf.
8 ~
...7'"
.--~~~~--~. 5500"-7- ...T77&..E5E5E-.e:s='r-r¥.....riififi-XWiF1iffZ..
ZirgErtH
{-,~':'
,cp,'
,';[0"
~'
'",'
,C
.fl,V""<),~,r"-::
','"~
"
".
"1\
96 99
~
MY-slim, ieumeni muze vychovavat daleko vice a lepe Iiez nejake nud~ a abstraktni eticke traktaty. Jake ukoly stoji dnes pred etikou? Zda se mi, ze nestaci, kdyz se omezuje na pouhe zduvod- ' novani, vyklad a systemizaci mravnich principu a norem.
ekonomika - 'politika - moralka 113
121 125 127
13 0
133
135 145 148
Mezi vazne nedostatky naseho Zivota patti, ze jsme pH vsem politickem a ekonomickem snazeni casto zapominali na Cloveka. Clovek nam proste vypadl jako cil i jako nezbytny I2rostl'edek. Cetl jsem jednou v novinach, ze z hlediska politiky je jedno, zda clovek dela z uvedomelosti nebo ze ziskuchtivosti, jen kdyz dela dobl'e. Nelibi se rni to. Je to optavduaasada marxisticke teorie? Lide se v posledni dobe casto ptaji, zda ti, ktel'i znacne podlehali kultu osobnosti, a nejen podlehali, ale pomahali ho vytvaret, jsou dnes schopni proti tomuto pochybnemu systemu bojovat. Mimodek jsem vyslechla rozhovor dvou muzu jdoucich patrne ze schuze. Politicky rozhovor. 0 kultu osobnosti, 0 nOvYch opatrenich, 0 nedostatcich. Rikali: "Drive se to psalo tak, dnes zase docela jinak. Jak tomu vsemu rozumet? Kde je pravda? Cemu verit?" eim to je, ze se dost casto setkavame s pripady, kdy se vefejni pracovnici odtrhli od zivota lidi a od vsedniho dne, vyvysuji se nad lidmi, nechapou jejich potfeby a zajmy, propadaji formalismu v iidici praci,neZiji tak, jak bychom ocekavali od vedoucich pracovnikli v socialistickem state? Jak je mozne, ze se v nasem hnuti rozmohl formalismus, vnejskove vykazovani Cinnosti ("mysli si sve", "vezmi funkci, af mas pokoj", "ja vim, je to nesmysl, ale udelat to musime")? Jake dusledky mel system kultu osobnosti pro oblast moralky? Likvidaci soukromeho vlastnictvi vyrobnich prostfedkU jsme odstranili zaklady individualisticke bUrZoazni moralky. Nezda se vsak, ze individualismus, egoismus a sobectvi buji dale, snad v mire jeste vetsi? Nejsou zaklady egoismu nekde jinde nez v ekonomice? Bojuje se proti sobectvi, zejmena u jednotlivcu. Ale cozpak neexistuje jeste horsi sobectvi ruznych organu a organizaci a instituci? Cozpak se mezi sebou nesoudi ruzne narodni podniky?
9
"
... -;.,;-,
"
149 151 153 154
156 159
162
164 169 172 173
174
Je moralni, kdyz pracovnika Ci funkeionare, ktery se v minulosti zaslouzil, nechavame jen proto na vedoudm miste, i kdyz vime, ze na driesni ukoly nestaci? Myslim, ze jsme mnoho zanedbali v dlevedome vychove vedoudch pracovniku. CHem nasi kcidiove politiky se dosud nestal typ vsestranneho, to je politicky, kulturne a odborne kvalifikovaneho cloveka. Na vsech stranach kolem seb~ vidime "obezlicku". Lide si nechteji brat odpovednost, nechteji sami rozhodovat, a tak se mnoho ved odkIada a.nakonec bud vubec neresi, nebo iesi, ale chybne. Nemyslite, ze velmi neblahe moralni dusledky plynuly a plynou dosud z toho, ze lide vern a citi, ze by meli rozhodovat, ale ve skutecnosti nerozhoduji? Coz tomu nebrani byrokraticke metody prace nekterych organu, jez 'obcana od spoluucasti odrazuji? Jak prakticky, nikoli pouze hesly a moralizovanim, upevnovat v lidech vedomi, ze pracuji na svem a pro sebe? Ani v kolektivisticke spolecnosti neni vina a zasluha kolektivne anonymni. Vzdy ma sve konkretni jmeno, svou individucHni tvai. " Nyni, kdyz odhalujeme hlavni pfiCiny nasich hospodarskych a politiekych nedostatku a podzi, jsme casto nachylni svadet vsechno na pfiCiny objektivniho razu, nezavisIe na vlastnostech, jednani a chybach lidi. Kritika moralnich postoju a jednani byva pak nekdy odrazena jako moralizatorstvi. To snad neni spravne? Kdyz kritizujeme kapitalismus, obsirne liCime zistnost, touhu po moei a brutalitu piedstavitelu kapitalismu. Ale coz lide - a casto i ti, ktdi se zabY'vaji politikou za soeialismu, jsou vedeni jen nejakymi andelsky Cistymi motivy? Cozpak i zde neexistuje boj 0 moe a prestiz, 0 mista a karieru, coz se zde tez neprojevuje snaha ziskat vYhody pro sebe a pro svou rodinu? Do jake miry maji vinu na nasich hospodaiskych potizich piezitky minulosti? Nedostatky v hospodarstvi marne u nas proto, ze stale jeste na ruznych odpovednych mistech sedi ruzni "bY'vali". Ti to vseehno brzdi, protoze maji zajem, aby to neslo. Rikci se, ze zakladnim ekonomickym zakonem soeialismu je co nejuplnejsi uspokojovani hmotnych a duchovnich potieb vsech clenu spolecnosti. Nevede tento jednostranny duraz na uspokojovani potreb ke skodlivym jevum v moralni sfere? Rikali nam na skoleni, ze za kapitalismu jsou smyslem zivota penize. Zda se mi vSak, ze nikdy nebyl takovY shon po penezich jako ted u nas. Jak to vysvetlite? Na nasem zavode se ted hodne mluvi 0 svedomitosti pri praei. Ale stroje jsou u nas spatne, stare, pfisun materialu nejisty. Casto stojime nekolik dni a pak se na nas ehee, abychom to svedomitosd dohnali. Zda se mi to podivne. Copak rna nase delnickci cest a morcilka nahrazovat nedostatky v rizeni a v zastaraIe technice?
10
i
174 178
181
184
187 190
193 195 199 200 202 204 206
Neni v nasi spolecnosti precenovana politicka uvedomelost na ukor odbornosti? Ma to pak velmi nepi'iznive moralni dusledky. . Myslim, zejsme mnoho zanedbali v cilevedome vYchove vedoucich pracovniku. CHem nasi kadrove politiky v tomto smeru se dosud nestal typ vsestranneho, to znamena politicky, kulturne a odborne kvalifikovaneho cloveka. Vprubeliu vYstavby naseho socialistickeho prumyslu a zemedelstvi jsme vymenili tisice reditelu. Bylo to proto, ze to byli spatn! pracovnici, spatni komuniste? Nekdy ano. Ale prevazne ne. Velka cast jich byli schopni, obetavi a cestni lide. Udelali jsme dobrou vec pro zavod, ajak se pozdeji ukazalo, i pro cele nase narodni hospodarstvi. Ale dostali jsme se do rozporu s paragrafem, a za to ma ted nekdo odpovidat. Ma se clovek drZet predpisu, nebo jednat Heba i proti nemu, kdyz je presvedcen, ze tak je to v zajmu socialisticke spolecnosti? Casto se u nas stavalo ajeste stava, zejsme poznavani nahrazovali hodnocenim bez poznan!. To platilo ve vede, v literature, ve vYchovne praci i v politice. Mnoho" se mluvi a pise 0 zvedecteni zivota, 0 vedeckem i'izeni spolecnosti. Nekdy se pod tim chape jen uplatneni poznatku ekonomie, techniky a prirodnich ved. To prece nestaci. Do vedy 0 i'izeni musi prece "vejit" i psychologie, i pedagogika, i etika a vubec vSechny vedy 0 cloveku. Hovotime-li 0 vedeckem fizeni spolecnosti, nelze z toho vyjimat ani spolecenske vedomi a jeho formy. Nelze vyjimat sferu umeni, moralky, vy~hovy, nabozenstvi apod. Broji se proti kampanovitosti v tidici praci. Nestavaji se nekdy z "fedrovani" ekonomickych premen a opatreni take kampane? Sebelepsi organizace vYroby nam sama 0 sobe bez dobre, citlive prace s lidmi nepomuze. Jednim z rysu dogmatismu je to, ze mizi skutecny vYchovny aspekt politicke prace. Vychova byva nahrazovana jednodussim moralizovanim. Velkym nedostatkem v praci nasich tidicich organu a vedoucich pracovniku je nedostatecne umeni jednat s lidmi. (Nedostatecna znalost psychologie, pedagogiky, etiky.) Na Zapade se venuje znacna pozornost vYzkumu verejneho mfneni. Je to jiste dulezity Cinitel. Nezapomneli jsme my respektovat verejne mineni, pocitame s nim v politicke praci? Proc se nasi pracujici, zejmena odpovedni pracovnici, dusledneji neseznamuji s psychologii prace? Mnoho negativnich moralnich jevu jiste plyne z nesrovnalosti v nasem mzdovem systemu. Na mnoha usecich neni napi'iklad spravne ocenena kvalifikovana prace delniku, zemedelcu, inzenyru, vedcu, ale i uCitelu apod. Jestlize mluvime 0 zvedecteni naseho spolecenskeho zivota, meto by se to projevit i ve mzdove diferenciaci.
II
•
207 209 21 1
2 13
215
216
2 17
218 221
222 224
226
228 230
Hodnoceni jednotlivcti u nas nevychazeji z komplexniho pohledu na cloveka, ale veImi Casto jen z konstatovaru dilcich chyb, nedostatkti a nahodnych okolnosti. Jak to, ze mravni hodnoceni vas, komunistti, jsou tak relativnf a promenliva (hodnocenf osob, procesyaj.). Kde je nejaka stilost ve vasi moralce? Mluvite porad 0 tom, jaka u mis existuje svoboda, a ja bych yam mohl uvest stovky prfpadu az kfiklaveho omezovanf liaL Jak tedy chcete tvrdit, ze socialistickou revoluci si lidstvo vydobylo svobodu, uCinilo "krok z rise nutnosti do rise svobody"? , Mnoho mluvime 0 humanismu. Ale i za Stalina se hodne mluvilo a psalo 0 humanismu. A pak jsme se dovedeli, co zla Stalin napachal, jak se prohfesoval proti elementamfm pi!kazum humanismu. Ted' se take mluvi mnoho 0 humanismu. Ale jak tomu rna clovek po takovYch zkusenostech verit? Myslim, ze mnozi z tech, kdoz vedou krasne.reCi 0 humanismu, obetavosti apod., prikrasluji ve skutecnosti dnesnf zivot, ktery jeste neni tak krasny, aby temto reeem odpovidal, ani takovy, aby se jimi dal napravit. Masaryk Casto mluvil 0 peCi 0 humanitu, 0 laskavem a humannfm postupu wei kazdemu. Marxiste naopak rikaji, ze "kdyz se kaci les, padaji trisky", a dovedou by-t velmi bezcitnf k tern "tfiskam". To je prece nespravne, nemoralni, nemyslite? Majednotlivec, napr. vedouci hospodarsky nebo politicky pracovnfk, jednat v duchu usneseni, s nimz nesouhlasf, nebo rna odejit ze sve funkce? U nas v zavode neni mozno vtibec pnmet.lidi k tomu, aby diskutovali. 0 nic neni zajem. Co delat? " Neni moralky bez osobnf iniciativy. A 'neuvedomujete si, jak nase zrizeni - pres nektere uspechy (napr. ve zdravotni peei, v rade prilmyslovych odvetvi) - prave osobni iniciativu brzdi? Rika se, ze kritika a sebekritika je hlavni hybna sila vYvoje socialisticke spolecnosti. Nemyslite, ze tato teze casto zakryvala a nekdy jeste zakryva naprosto nemoralni jevy? Socialisticka demoktacie se jiste nevycerpava jen diskusf. Je rada otazek, ktere je nutno posuzovat v uzSim odbornem kruhu. Presto nelze branit svobodne vYmene nazorti i pokud jde 0 zasadni otazky. Zda se, ze jsme zapomneli, jak verejny zivot vyznamne ovlivnuje moraIku; jak demokraticke a zdrave kriticke ovzdusi napomaha vychove charakternfch lidi a ovzdusf byrokratickeho despotismu, formalismu, sektarstvi a dogmatismu - vYchove k pokrytectvi a lhostejnosti. Proc nas tisk tolik zduraznuje vsechny uspechy, ale casto zamlcuje neuspechy? Zda se mi to demoralirujid. Proc je mozno kritizovat jen nedostatky, ktere byly odhaleny oficialne?
12 '~
"" . . .
_.;,._._~___________~~ ••_____ -"-"e
......
"_ •••
'
»
__,~
..
""..,"o,,~ • .;,,~<;_.g,.~.o.e..~.:~"i!:-:l1:-i.!l',~":'9£-;:';:-~~::--'::;--v:£"':-¥'-i;1f1j~"'~
/-~
.\-~
,'>' , :
"\.:.,
0<,";:
-'~
232 234
R
Za socialismu prestava platit, ze clovek je cloveku vlkem, ale neprestcivaji existovat vnitrni fronty, zasadni konflikty, vztahy, v nichz neni a nemuze b,Yt smiru. Socialismus neni bezkonfliktni harmonie, jak se to hlasalo. Jak je v socialismu zajistena ueta k presvedceni druheho, ochrana "mensinovYeh nazoru" a jejich zastancu, tj. lidi, ktei'i maji k rem Ci onem zasadnim politickyro, hospodarskyro. svetonazorov)rm ci kulturnim otazkam svuj vlastni, nikoli prokapitalistickY. nikoli komunismu nepratelsky nazor, niemene odlisny od nazoru vladnouciho oficialne?
clovek a svet 241 244 248 25 0 25 1 254 25 6 25 8 260 262 265 269 272 273
Proc vubec marne b,Yt mravni? VZdyt moralka je nam Casto prirezi! Je nejmravnejsi clovek take nejstastnejSi? Ma Ciovek podle rnarxistieke etiky vubee nejakou osobni odpovednost za sve 6ny anebo lze vsechno omluvit objektivni podminenosti jeho chovani, vYchovou, prostredim apod.? Co je smyslem zivota? . Smysl zivota ehapou lide velmi ruzne. Je mozno presto nalezt obeene platne resen! smyslu zivota? . Co je smyslem zivota? Nedava nejlepsi odpovea na tuto otazku nabozenstvi? Posuzujete cloveka jenom podle objektivnich dusledku jeho 6nu, nebo se berou v uvahu take jeho individualni pohnutky? . . Zada od nas nase doba obeti? A nejsou snad "obet" a povinnost nastroji, jak potlacit individualni zajmy a sklony? Lidova moudrost rika, ze "opatmost je matka moudrosti", ale take, ze "odvaznemu stesti • pteje". Co si z toho vybrat? Co je to slesti a zda je wbee dosazitelne? Mnoho se zduraziluje teehnika a blahobyt. Ale co kdyz nejaky divoch v dZungli je stastnejsl . nez my s vysokou civilizaci? Tvrdite, ze lidske sresti lze vybudovatjen na principech kOn'lunismu. Ale Zivot ukazuje, ze to je iluze, sebeklam. Co je stesti? Je z moralniho hlediska odsouzenihodne, jestlize clovek usiluje 0 to, aby byl stasten, i kdyz to casto ptih.asi zarmutek jinyro? Kdyz je nekdo kritizovan za nemoralni zivot, mysli se tim zpravidla, ze pije, udduje s ne-
13
'.\~
276 279
280
282 283 286 289 299 292 293 295 298 299 303 307
kym pomer apod. Ale malokdy je nekdo kritizovan za bezpaternost, za zbabeIe prizpusobovanf se situaei, za bezzasadove pfikyvovanl. Co je ze spolecenskeho hlediska zavaznejsf? Casto flkate; ze komunismus uskutecnf spokojeny a stastny zivot pro vsechny lidi. Neni to pouha utopie? A je vubee nasim eHem a idealem spokojeny clovek? Dost casto se nam stavalo a stale jeste stava, ze pri posuzovani lidi, jejich nazoru, postoju a jednani jsme braIi v uvahu jen spolecenska kriteria, individualni se nam ztracela. Nevideli jsme tu tesnou souvislost. NevideIi jsme, casto jsme neehteli videt, spolecenske v individualnfm a individualni ve spolecenskem. Nekdy se nejryse hodnotf lide "bez maleru", takovi, ktefl majijednoznacne kladne, ucesane posudky. Nemel by se vyrazneji ehapat prinos "sveraznych podivinu"? Coz kdybychom ehapali jejieh caste prehaneni ve smyslu lidove moudrosti: lIChees-Ii dostrelit, musis prestfelit?" Porad se mluvi 0 kolektivismu. A mysHm, ze se za tim casto kryji nejvetSi ehyby a spatnosti. Kdyz se nekdo boji odpovednosti, sehova se za kolektiv. Je optimismus opravdu eharakteristickym r}"sem clovekasocialismu?Jak.e .opravnenirrui v zivote sQeialistiekeho cloveka skepse? Do jake miry odstrani komunismus nestastne chvile v zivote cloveka (holest, nemoci apod.)? Co mate proti pragmaticke moralce, hlasajici, ze mravne je to, co mi slouzi? Vzdyt tak zije a mysH spousta lidi, "a jde jim to". Rikate, ze bojujete proti malomestactvi. Ale nikdo mi dosud nevysvetlil, podle ceho pozname, ze urCity rys chovani je nebo neni malomestactvi. Neveflm v boha. Ale s bolesti priznavcim, ze vetsina ateistu, jak je zname, bere zivot uplne eynieky. Naopak, mnozi nabozensky veflci Iide ziji alespon pro nejake idealy. Nevim si s tim rady. Muzete mi tiei, co vy 0 tom soudite? Prostemu a eitlivemu cloveku stezi muze vyhovovat materialistieka filosofie. Nabozenstvi davalo a dava lidem vznesenejsi cil. Je zivot absurdni? - Jak to, ze za soeialismu nevymizely jeste sebevrazdy t zloCinnost? Cim to, ze mravni pokrok neni umerny technickemu? Ze s nim nejde ruku v ruee? Casto slysime: ten a ten ukol se musi splnit, na prosttedcieh nezalezl. Pfipomina mi to starou jezuitskou zasadu "ucel sveti prostfedky". Je to spravna zasada? Na skolach, ve stranieke praei, ve vetejnem zivote, na pracovistieh, v ruznyeh institucich se casto hovori 0 vyehove k marxistickemu svetovemu nazoru. V praxi, ve vysledcieh teto vychovy se ukazuje, ze to, jakym poctem lidi bude pfijat a jak hluboce bude osvojen, nezalezi jenom na kvalitach a poznavacich hodriotach svetoveho nazorll, ale take na Iidech
14
,
"
'"
€t
samotnych, na jejich"psychicke, monitni a pozmivaci "vybave", na jejich vlastni vnitfni schopnosti marxisticko-Ieninsky svetovy nazor pnjmout a nejen myslet, ale take jednat v jeho zasadach. 309, Veda je veda a moralka je moralka. Nevnasejte proto porad do vedy stuj co stuj monHn! meritkal Casto se mluvl 0 tom, ze umelci ziji nemonilnim zivotem. Je na tom asi dost pravdy. Ale jak 1 3 3 ~ohou pak spoluvytvaret moral~u lidi, srych ctenaru, ,posiuchaeu, divaku, pro nez tvofi? 314 J~ky je vlastne ideal cloveka komunismu?
moralka vsedniho dne 31 9 320 323 324 325 327 334 336 338 339
Neni to paradox: vesInirne raketya proti tomu tfeba topeni v jednotlivych kamnech v na, sich domacnostech?J~JenLch.yha, ..ze~nika.naSeho vsedniho ,cine tak .zaostava za technickymi moznostmi doby? Vubec si myslim, ze styl naSeho zivota se pfilis podoba tomu staremu mesfackemu a ze jeste musfme hodne udelat pro to, aby se p~dstatne zmenil. Ale to se asi meni ze vseho nejtizeji. Nejednou se setkavame s prfpadem, kdy mladi manzeIe odkladaji ,porizeni' ditete az za komfortni zarizeni domacnosti, auto a jeste tfebachatu. Co delat pro to, abychom potlaCili takove sobecke, Ciste "vecarske" ideaiy v myslich a zivote lidi? Na neco duleziteho jsme, myslim, zapomneli. Obklopovat Cloveka peknym prostredim. UCinit jeho vsedni zivot prijemnym a pohodlnym. Nekde jsem cetla, ze lenost je matkou pokroku. Vsechny vynalezy a zlepseni lide vymysle1i proto,aby si usnadnili, zknitili praci. A mne se zda, ze je to mnohem pravdivejsi nazor nez pbvera, ze prace bude prvni potfebou cloveka. Jak to, ze je u nas stale jeste tolik lhostejnosti, Ihostejnosti Cloveka k cloveku a ke spolecenskemu deni? \ Co delat, aby lide pracovali poctive a snazili se odvest co nejlepsf dno? . Pracovat se mus! stejne, tak proc jeste pracovni moralka? Znam jednu rodinu, vydelavaji pomerne dost penez, ale jim to vubec nestaci. Jeste kdyz ptijdou z prace, zacnou sit. Nic jineho neznaji nez vydelavat, aby meli co nejvic. Nemyslite, ze se dnes v prcici, v zavodech Ci v druzstvech podvadi daleko vic nez za kapitalisinu, kdy se lide bali vyhazovu Ci nezamestnanosti? Jak se pak muze mluvit 0 pokroku v moralnhn ohledu?
15
"J":q
-i;J:;'
'.
\.~
"",,'
Autoritu vedoudch pracovniku velmi narosuje to, ze se chovaji nevhodn~ ke svym podiizenym i k mistrum, ale tim .. shazuji" nejen treba ty mistry, ale predevSim sebe. 343 Kdyz u nelS nekdo vystoupi s kritikou, fika se mu: Soudruhu, nemoralizuj, chyby marne kazdy. 344 Nevylucuji se navzajem hmotna zainteresovanost pracovnika a jeho moralka? 346 PresvedCila jsem se, ze zavadet novoty v praci nebo i jinde se nevyplati. Clov~k muZe sklidit nevrazivost nebo i posmech misto uznani. Zazilajsem to v nasemJZD. 347 "Mnozi lide jinak mluvi na verejnqsti, napr. na schuzi, ajinak v soukromi. Co proti tomu delat? 35 0 Nedochazi nekdy i ke zneuziti moralnich podnetu k proici? 35 1 Jak mohl v socialisticke spolecnosti vzniknout preziravY pomer k fyzicke proici? 353 Casto se riM a piSe: Smysl Zivota je v praci. Zda se mi, ~ejd~ 0 zjednodusenL Co 0 tom soudite? 357 Divite se, ze tak malo zen u nas zastava odpovedna mista, ze tak malo zen si zvysuje kvalifikaci? Mnohe by chtely; ale jak to sladit spovinnostmi k detem, s peel 0 domacnost? 358 Meli jsme hezke manzelstvL Ale po case doslo k ochlazeni naseho vztahu. 359 Kdyby to s nasi moralkou bylo v poradku, nebylo by tolik potratu, rozvodu atd.
341
~
a co 363 364 366 368 370 37 1 373
ja?
Vy osobne to snad mysHte dobre. Mozna, ze jednoll budou lide zit opravdu mravne. Jak fiMte - v komunismu. Ale co ja? Nedostal jsem se na studium ani na povoleini, ktere jsem si vybral. Musim delat praci, ktera me netesi. Tak mi dejte se vsirn pokoj I Vydelam si malo, ale i ja chd mit pekne saty; co mam delat? Yam se to tiM bojovat, ale za co? Muj tata padl v kvetnu na barikadach, maxna ddela v kvetnu straz u nich ve fabrice, deda byl u Zborova. Ted neni za co bojovat. Rlkate v praci, ale jak? Ja si vubecnerozumim s maminkou. Dna rna docelajine predstavyo mv.m zivot~, nez ~eimja. Nemam rada uniformy. NemysHm jen vojenske. Uz od materske skoly mne nut! chodit podle lajny. Vsude mate jen kazen, povinnosti, praci, celek. A je~ chcete vypravovat o rozvoji osobnosti. PH nastupu do podniku mi fikal partak: "Neplet se do nieeho ... " Nic ve ziem, pane soudruhu. Chcete "udat" socialismus, proto jej chvalite. Ja jsem si take chvalival svoje zbozi, rozumel jsem reklame. Ale vim, ze v zivote jde vzdycky 0 to, trhnout, kde se dei. 0 tom reklama mlei, ale kazdy vi svoje. Rozumime si trochu?
,
16
;J ""5"-
5i5!Sil!!!TM#5Wjih#-#gg5fqf'Wra-""'~-¥~~¥?#"Iz.,'f-~~¥n.~
"
~
j aka je mladez? 377 379 3 83
388 39 0
39 1 393 395 39 8
401 403
40 5
2 Diskutujeme
Kdyz si mlade generace vytvareji nove moralni a svetonazorove idealy; znamena to snad, ze se zproneverily, ze ztratily uctu k revolucnim tradidm,otcu? Slyseljsemjednou v rozhlase relaci 0 vztahu mlade a stare generace. Na redaktorovu otazku o tomto vztahu mlady clove!< odpovedel: Stara generace nechce slyset pravdu ani 0 sobe, ani 0 mladych. laky je vas nazor na tento problem? V cern vidite pfiCiny apoliticnosti dnesni mladeze? RiM se, ze pro soucasnou mladou generaci je pfiznacna nezralost citoveho zivota, nedostatek citovosti. Nejde spis 0 zdrary odpor mladeho pokoleni vuCi sentimentalite, 0 stfizlivy postoj k svetu, odpovidajid epose technickych zazraku? Jsem presvedcen, ze dochazi k stale vetsi volnosti v sexualnich vztazich, a to nejen mezi mladezi, ale i u stredni generace. Moji synove mne presvedcuji, ze je to opticky klam, ze toto konstatovala dosud kazda generace u generace nasledujid. Domnivam se, ze dnesni situace je podstatne odlisna. Vysvetleni vsak neznam. Myslim, ze by nebylo tolik mladych lidi na scesti,.kdyby zeny - matky nemusely do zamestnaru a mely na rychovu deti vice casu. Ta nestastna filosofie nasich maminek: "At si holka uzije, je mladal" UCitele by meli by-t vzory moralky. Ale ze zkusenosti, ktere mam s vlastnimi detmi, se mi zda, ze z velke casti jsou velmi ustraseni, zakfiknuti a bez pevne patere, ze nemohou dat mladezi pevne mravni zaklady. Co delat? Nemyslite, ze mladez je casto na scestl proto, ze se rna prilis dobre? Vysoke platy, zadne zvlastni potlze, zije si jako v bavlnce. Nelibi se nam zpusob svetortazorove rychovy na skolach. Je vetsinou fornialni, nezasahuje city, ale jen rozum zaku, a to jeste velmi povrchne. Chybou take je, ze svetonazorovou rychovu nedoprovazi dukladnejsi a dlevedomejsi vychova charakterova. Co 0 tom soudite? Na nasi fakulte se mnoho hovo;"i1o 0 nezajmu mladeze 0 spolecenske denio Ale vzdyt my docela radi diskutujeme, preme se a dotazujeme. Napfiklad nektere nase seminare marxismu-Ieninismu jsou v posledni dobe velmi zive a zajimave. Zda se nam, ze uplatnujeme-li sve vlastni nazory, prijimame marxisticko-leninskQu teorii hloubeji nez tehdy, kdyz nam je predkladana jakoby k vereru. Jaka je nase mladez?
.17
