CO JE EKONOMIE ANEB CO OSTATNÍ NEVĚDÍ

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia

CO JE EKONOMIE ANEB CO OSTATNÍ NEVĚDÍ What is the economy or what others don´t know Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Bc. Ing. Zdeňka Musilová Brno, 2010 Masarykova univerzita

Autor: Kamila Rousová

Ekonomicko-správní fakulta

Katedra ekonomie Akademický rok 2009/20010

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

ROUSOVÁ Kamila

Obor:

Evropská hospodářská, správní a kulturní studia

Název:

CO JE EKONOMIE ANEB CO OSTATNÍ NEVĚDÍ What is the economy or what others don´t know

Zásady pro vypracování Problémová oblast, cíl práce, postup a použité metody: Cílem bakalářské práce je popis současného důchodového systému v České republice a pojednání o přípravě návrhu reformy důchodového systému, tedy o závěrečných ustanoveních Bezděkovy komise. Na základě dotazníkového šetření analyzovat, zda má široká veřejnost ponětí o současném stavu důchodového systému, zda se vyzná v problematice současného systému a zda souhlasí s nutností provedení důchodové reformy či nikoliv. Předpokládaná struktura práce: Úvod 1 Teoretická část – popis současného důchodového systému v ČR, 2 Popis přípravy návrhu důchodové reformy v ČR v roce 2010, 3 Praktická část – analýza dotazníkového šetření, zhodnocení, Závěr.

Rozsah grafických prací:

(Předpoklad cca 10 tabulek a grafů)

Rozsah práce bez příloh:

35 – 45 stran

Seznam odborné literatury:  BEZDĚK, Vladimír. Analýza vývoje veřejných financí v letech 1993-1997. Praha: Institut ekonomie ČNB, 1998. 79 s.  BEZDĚK, Vladimír. Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (současný stav a potřeba reforem). Praha: Česká národní banka, 2000. s.  ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2007. s. ISBN 97880246139321.  BREJCHA, Aleš; ŠANTRŮČEK, Václav. Právo důchodového pojištění : historický vývoj, právní vztahy, právní skutečnosti, osobní a věcný rozsah, dávková formule, postup při výpočtu dávky, právní odpovědnost, právní vztahy s cizím prvkem, práva a povinnosti organizací a občanů, procesní postup při řízení : judikatura : znění zákona o důchodovém pojištění : znění zákona o organizaci a provádění soc. zabezpečení : znění zákona o pojistném na soc. zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. [1. vyd.]. Praha : Linde, 1998. 427 s. ISBN 8072011243.  KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. 503 s. ISBN 9788073572761.

Vedoucí bakalářské práce:

Bc. Ing. Zdeňka Musilová

Datum zadání bakalářské práce: 23. 11. 2009 Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

………………………….. vedoucí katedry

V Brně dne: 23. 11. 2009

………………………. děkan

Jméno a příjmení autora: Kamila Rousová Název bakalářské práce: Co je to ekonomie aneb co ostatní nevědí Název v angličtině: What is the economy or what others don´t know Katedra: Ekonomie Vedoucí bakalářské práce: Bc. Ing. Zdeňka Musilová Rok obhajoby: 2010

Anotace Smyslem bakalářské práce je ukázat, že provedení důchodové reformy v České republice je nutné a nevyhnutelné, a na základě dotazníkového šetření poukázat na možnou neznalost veřejnosti současného důchodového systému a neinformovanost o řešení návrhu důchodové reformy až dokonce nezájem o problematiku důchodového systému a různorodost názorů na nutnost provedení této důchodové reformy. Annotation

The goal of this bachelor thesis is to demonstrate that execution of pension reform in Czech republic is necessary and unavoidable and point out on basis of questionnaire investigation to possible social ignorance of present pension system and ignorance of the solution to pension reform proposal and even lack of interest in dilemma of pension system and opinion diversity on need to implementation of this pension reform. Klíčová slova Důchodový systém, důchodové pojištění, reforma důchodového systému, pilíře, dotazník.

Key words

Old-age system, pension insurance, pension reform, abutments, questionnaire.

Prohlášení

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem Co je ekonomie aneb co ostatní nevědí vypracovala samostatně pod vedením Bc. Ing. Zdeňky Musilové a uvedla jsem veškerou použitou literaturu a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními směrnicemi Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.“

V Brně, dne: 21. června 2010

…………………………………… vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Bc. Ing. Zdeňce Musilové za odborné vedení, ochotný přístup, konstruktivní připomínky a mnoho cenných rad, které mi poskytla při vypracování bakalářské práce.

OBSAH ÚVOD ...............................................................................................................................14 1.1. Problematika .............................................................................................................14 1.2. Uvažované hypotézy .................................................................................................15 2. TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................16 2.1. Současný důchodový systém v České republice.......................................................16 2.1.1. Pilíře důchodového systému v České republice .................................................16 2.1.2. Pojistné................................................................................................................16 2.1.3. Typy důchodů .....................................................................................................18 2.1.3.1. Starobní důchod ...........................................................................................18 2.1.3.2. Invalidní důchod ..........................................................................................20 2.1.3.3. Pozůstalostní důchody .................................................................................22 2.1.3.3.1. Vdovský důchod.....................................................................................22 2.1.3.3.2. Sirotčí důchod ........................................................................................23 2.2. Důchodová reforma v České republice .....................................................................25 2.3. Tři pilíře důchodového systému ...............................................................................28 2.4. Důchodový systém v Evropě 3 ..................................................................................30 3. PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................32 3.1. Cíl průzkumu ............................................................................................................32 3.2. Forma průzkumu .......................................................................................................32 3.3. Získání údajů a jejich zpracování .............................................................................33 3.4. Vyhodnocení průzkumu ............................................................................................33 3.4.1. Zastoupení respondentů dle hodnotících kritérií ................................................34 3.4.2. Výsledky průzkumu ............................................................................................35 3.4.2.1. Hypotéza 1 – Podle věku .............................................................................35 3.4.2.2. Hypotéza 2 – Podle příjmu ..........................................................................39 3.4.2.3. Hypotéza 3 – Podle pracovního zařazení ....................................................40 3.4.2.4. Hypotéza 4 – Podle dosaženého vzdělání ...................................................43 3.4.3. Vyhodnocení hypotéz .........................................................................................44 4. ZÁVĚR .............................................................................................................................46 Seznam použitých zdrojů ..........................................................................................................47 Seznam použitých grafů............................................................................................................49 Seznam použitých tabulek ........................................................................................................50 Seznam příloh ...........................................................................................................................51 1.

- 13 -

1. ÚVOD

1.1.

Problematika Důchodový systém České republiky se dnes nachází v poměrně vážné situaci a

odborná veřejnost se shoduje, že reforma je nevyhnutelná. Většinovým názorem je, že pokud reforma důchodového systému neproběhne co nejdříve, budou dnešní čtyřicátníci a mladší prožívat důchod v chudobě. Odborníci dále tvrdí, že Česká republika v této problematice zaspala a tuto otázku bylo potřeba řešit již před pěti lety. 1 Tímto problémem se již zabývaly různé vlády. Jako první začala problematiku důchodového systému řešit vláda premiéra Vladimíra Špidly. Následně v jejím řešení pokračovala vláda premiéra Mirka Topolánka, a stejně tak i „úřednická vláda“ premiéra Jana Fischera. Lze se tedy domnívat, že v jejím řešení bude pokračovat i nová vláda pod vedením premiéra Petra Nečase, sestavená po letošních parlamentních volbách, jež proběhly 28. – 29. května 2010. Tato bakalářská práce, s názvem „Co je ekonomie aneb co ostatní nevědí“, se zaobírá otázkou, zda je nutné v České republice provést reformu důchodového systému. Na základě dotazníkového šetření má potom poukázat na rozdílnost názorů veřejnosti v oblasti důchodového systému, respektive v otázce reformy důchodového systému. Teoretická část je zaměřena na popis historického vývoje důchodového systému v ČR, na popis současného důchodového systému v ČR a objasnění problémů s ním spojených. Tato teoretická východiska jsou podkladem pro analýzu přípravy návrhu reformy důchodového systému a dále také pro vypracování praktické části. Cílem práce je ukázat, jaké povědomí má veřejnost o důchodové části sociálního systému a analýza názorů veřejnosti na důchodovou reformu. Pro analýzu jsem zvolila metodu dotazníku, jelikož se domnívám, že tato nejlépe koresponduje názor veřejnosti a poskytuje velmi úzkou zpětnou vazbu účastníků. Dotazník byl předán sto respondentům ve věku starším 18-ti let. Praktická část je stěžejní pro vyhodnocení předem stanovených hypotéz. Otázky v dotazníku jsou sestaveny tak, aby tyto předem stanovené hypotézy potvrdily či vyvrátily.

1

JANOTA, E. Rozhovor pro MF DNES; http://ekonomika.idnes.cz/reforma-prichazi-pozde-zaspali-

jsme-pet-let-rika-janota-pi5-/eko_profily.asp?c=A100609_204032_eko_profily_iky

- 14 -

1.2.

Uvažované hypotézy Hypotéza 1 (podle věku): Lidé, ve věku 26 let a starší, se více zajímají o důchodový systém a případnou reformu,

než lidé ve věku do 25-ti let. Hypotéza 2 (podle příjmu): Lidé s nižšími příjmy spoléhají na zabezpečení v důchodovém věku státem, zatímco lidé s vyššími příjmy se spoléhají více na své schopnosti, respektive zabezpečují se na důchod sami. Hypotéza 3 (podle pracovního zařazení): Lidé s lepším pracovním zařazením a podnikající souhlasí s postupným zvyšováním důchodového věku. Hypotéza 4 (podle vzdělání): Lidé s vyšším vzděláním se lépe orientují v připravované reformě důchodového systému.

- 15 -

2. TEORETICKÁ ČÁST První zmínky o důchodovém systému, obdobném tomu jak jej známe dnes, sahají až do první poloviny dvacátého století. První penzijní systém byl založen v dobách první Československé republiky v roce 1925.2 Tehdy se však důchodového věku dožil jen málokdo. V teoretické části bakalářské práce se autorka zabývá současným důchodovým systémem České republiky. Následně stručně popisuje současné důchodové systémy v Evropě.

2.1.

Současný důchodový systém v České republice

2.1.1. Pilíře důchodového systému v České republice Důchodový systém se v České republice skládá ze dvou pilířů. Prvním pilířem je povinný státní, průběžně financovaný systém (PAYG neboli pay-asyou-go) a dávkově definovaný (DB) systém. Dávkově definovaný systém vyplácí starobní, invalidní, vdovské a vdovecké a sirotčí důchody. Nejvýznamnější jsou podle výše vyplacených dávek důchody starobní. Výše vypláceného důchodu je spočítána pomocí procentní a základní výměry. Základní výměra je pro všechny důchodce stejná, výše procentní výměry závisí na výdělcích osoby v ekonomicky aktivním věku. Důchod z tohoto povinného základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod. Tento první pilíř je univerzální a stejný pro všechny ekonomicky aktivní osoby, dokonce i právní úprava je jednotná. Možná výjimka je zde pouze pro tzv. silové resorty (vojáci, policisté, atd.). Druhý pilíř obsahuje dobrovolné soukromé penzijní fondy. Tento systém penzijního připojištění

je

dobrovolně

doplňkové,

příspěvkově

definované

(DC),

kapitálově

financované penzijní připojištění se státním příspěvkem. Nicméně jde o poměrně zanedbatelný zdroj penzijních příjmů. Podle terminologie Evropské unie se jedná o třetí pilíř důchodového systému. V České republice klasický druhý pilíř členských států Evropské unie neexistuje.

2.1.2. Pojistné Pojistné je ustanoveno v zákoně o pojistném. Pojistné je pravidelné placení příspěvku organizací (malých organizací), zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných do státního 2

KOHOUT, P. Ekonomická vzpomínka na první republiku; psáno pro Hospodářské noviny 11/2005;

http://pavelkohout.blogspot.com/2005/11/ekonomick-vzpomnka-na-prvn-republiku.html

- 16 -

rozpočtu. Pojistné se skládá ze tří složek – pojistné na nemocenské, pojistné na důchod a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Výše pojistného se určí procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného z rozhodného období. Vyměřovací základ 

u zaměstnanců je úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění



u organizace je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejich zaměstnanců



u osob samostatně výdělečně činných je to částka, kterou si sama určí, nesmí být ale nižší než 35% příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (k 31. 12. 2009 je to částka, která nesmí být nižší než 50% daňového základu)

Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. U samostatně výdělečné osoby je rozhodným obdobím kalendářní rok, za který se toto pojistné platí. Sazby pojistného Od roku 2010: 

organizace platí 25% vyměřovacího základu, z toho 2,3% na nemocenské pojištění, 21,5% na důchodové pojištění a 1,2% na státní politiku zaměstnanosti



zaměstnanci přispívají 6,5% vyměřovacího základu, z toho 6,5% na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaměstnanci neplatí



osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ) platí 29,2% vyměřovacího základu, z toho 28% na důchodové pojištění a 1,2% na státní politiku zaměstnanosti; pokud je osoba samostatně výdělečně činná účastna i nemocenského pojištění, odvádí 1,4% vyměřovacího základu na nemocenské pojištění

Tabulka č. 1: Výše odvodu na důchodové pojištění ve vybraných letech Rok 1993

Rok 1995

Rok 2009

Rok 2010

Organizace

20,4%

20,4%

21,5%

21,5%

Zaměstnanec

6,8%

6,8%

6,5%

6,5%

OSVČ

27,2%

27,2%

27,2%

28%

Zdroj: vlastní

- 17 -

2.1.3. Typy důchodů Podle zákona o důchodovém pojištění dnes rozdělujeme tyto základní typy důchodů: -

Starobní důchod

-

Invalidní důchod

-

Vdovský a vdovecký důchod

-

Sirotčí důchod

2.1.3.1.

Starobní důchod

Starobní důchod je z hlediska váhy vyplácených dávek největší složkou ze všech vyplácených důchodů. Podmínky nároku na starobní důchod se řídí podle zákona č. 100/1988 Sb. Občan, aby získal nárok na starobní důchod, musí splnit dvě podmínky. První podmínkou je přispívání do systému alespoň 25 let a dosáhnout věku možného pro odchod do důchodu. Druhou možnou podmínkou je povinnost přispívat do systému alespoň 15 let a dosáhnout minimálně 65 let věku. U žen se podmínky nároku na starobní důchod odvíjí podle počtu vychovaných dětí a dosažení pětadvaceti let pojištění a to následovně: a) 62 let, pokud vychovaly alespoň čtyři děti b) 63 let, pokud vychovaly alespoň tři děti c) 64 let, pokud vychovaly alespoň dvě děti d) 65 let, pokud vychovaly alespoň jedno nebo žádné dítě V období po 31. 12. 2009 je potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod stanovena na 35 let. Ale k nárůstu potřebné doby pojištění dochází postupně tedy: a) pokud pojištěnec dosáhne důch. věku v roce 2010, bude potřebovat 26 let pojištění b) pokud pojištěnec dosáhne důch. věku v roce 2011, bude potřebovat 27 let pojištění c) pokud pojištěnec dosáhne důch. věku v roce 2012, bude potřebovat 28 let pojištění d) pokud pojištěnec dosáhne důch. věku v roce 2013, bude potřebovat 29 let pojištění e) pokud pojištěnec dosáhne důch. věku v roce 2014, bude potřebovat 30 let pojištění f) pokud pojištěnec dosáhne důch. věku v roce 2015, bude potřebovat 31 let pojištění g) pokud pojištěnec dosáhne důch. věku v roce 2016, bude potřebovat 32 let pojištění h) pokud pojištěnec dosáhne důch. věku v roce 2017, bude potřebovat 33 let pojištění i) pokud pojištěnec dosáhne důch. věku v roce 2018, bude potřebovat 34 let pojištění j) pokud pojištěnec dosáhne důch. věku po roce 2018, bude potřebovat 35 let pojištění

- 18 -

Výše starobního důchodu Pro výpočet důchodu je nutné si nejdříve stanovit tzv. průměrný měsíční výdělek. Průměrný měsíční výdělek je měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v pěti výdělkově nejlepších kalendářních letech v rozhodném období. Připadá-li v úvahu více rozhodných období, je průměrným měsíčním výdělkem měsíční průměr hrubých výdělků z toho rozhodného období, v němž je tento průměr nejvyšší. Rozhodným obdobím je období deseti let po sobě následujících kalendářních roků před rokem: a) ve kterém vznikl nárok na důchod b) do něhož spadá den skončení zaměstnání konaného po vzniku nároku na starobní důchod nebo den, od kterého se přiznává starobní důchod, pokud byl občan po vzniku nároku na starobní důchod dále nepřetržitě zaměstnán až do tohoto dne a nepobíral starobní důchod ani jeho část nebo invalidní důchod c) ve kterém občan skončil naposledy zaměstnání I. pracovní kategorie nebo zaměstnání II. pracovní kategorie, pokud byl zaměstnán v těchto zaměstnáních aspoň po dobu 20 roků, nebo zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, pokud zde pracoval alespoň pět let d) ve kterém byl občan uvolněn v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatřeních, pokud občan požádal, aby bylo přihlédnuto k tomuto rozhodnému období e) ve kterém byl občan převeden nebo uvolněn ze zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví pod zemí se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, případně v ostatních zaměstnáních v hornictví vykonávaná pod zemí v hlubinných dolech proto, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale působnost konat dále dosavadní zaměstnání nebo ji nesměl konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí anebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice, pokud občan požádal, aby bylo přihlédnuto k tomuto rozhodnému období

- 19 -

Základní výměra starobního důchodu činí: a) 60% průměrného měsíčního výdělku, byl-li občan zaměstnán a. nejméně 20 let v I. pracovní kategorii (letec) b. nejméně 15 roků v zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (fárající horník) c. nejméně 15. let v ostatních zaměstnáních v hornictví vykonávaná pod zemí v hlubinných dolech d. nejméně 10. let v zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, pokud toto zaměstnání bylo vykonáváno v uranových dolech b) 55% průměrného měsíčního výdělku, byl-li zaměstnán nejméně 20 roků v zaměstnání II. pracovní kategorie c) 50% průměrného měsíčního výdělku Po 1. 1. 2010 se starobní důchody, které jsou vypláceny pracujícím důchodcům, navyšují za každých 360 kalendářních dní nepřetržité výdělečné činnosti poživatele starobního důchodu o 0,4% výpočtového základu. Dále se pracující důchodce může po 31. 12. 2009 rozhodnout, že bude pobírat starobní důchod ve výši jedné poloviny (jak procentní výměr, tak i základní výměr) a při pobírání důchodu vykonávat výdělečnou činnost. Poté co dosáhne 180 kalendářních dnů nepřetržité výdělečné činnosti, se jeho důchod zvýší o 1,5% výpočtového základu. Nejnižší procentní výměra starobního důchodu je 770,- Kč. Z toho vyplývá, že nejnižší důchod v České republice je v současné době 2940,- Kč. Nejvyšší výměra starobního důchodu, jak tomu bylo v zákoně 100/1988 Sb., není stanovena

Invalidní důchod

2.1.3.2.

Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 roků a stal se: a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity nárok na starobní důchod, případně byl-li přiznán tzv. předčasný starobní důchod b) invalidním následkem pracovního úrazu Pojištěnec je invalidním, jestliže jeho schopnost výdělečné činnosti poklesla nejméně o 35%. Dříve byl invalidní důchod rozdělen na plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod. - 20 -

Od 1. 1. 2010 se jedná pouze o jeden invalidní důchod rozdělený do tří stupňů. -

První stupeň invalidity odpovídá poklesu výdělečné činnosti o 33%, avšak nejvíce o 49%

-

Druhý stupeň invalidity odpovídá poklesu výdělečné činnosti nejméně o 50%, nejvíce o 69%

-

Třetí stupeň invalidity odpovídá poklesů výdělečné činnosti nejméně o 70%

Výše invalidního důchodu po dni 31. 12. 2009 Výše základní výměry důchodu činí 2170,- Kč. Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění: a) 0,5% výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně b) 0,75% výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně c) 1,5% výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně Pokud dojde ke změně stupně invalidity, zkoumá se pouze procentní výměra důchodu vynásobena patřičným koeficientem. Příklad: Pojištěnec je v roce 2009 uznán částečně invalidním a byl mu přiznán důchod ve výši 7500,- Kč. V roce 2010 jde pojištěnec na kontrolní lékařskou prohlídku před lékařkou posudkovou službu a je uznán invalidním pro invaliditu třetího stupně.

Jeho částečný

invalidní důchod byl od 1. 1. 2010 transformován na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Tedy dochází ke zvýšení stupně invalidity z druhého na třetí. Česká správa sociálního zabezpečení, jakožto plátce důchodu, tedy od nejbližší možné splátky důchodu po kontrolní lékařské prohlídce navýší důchod na 12.830,- Kč.

- 21 -

Pozůstalostní důchody

2.1.3.3.

2.1.3.3.1. Vdovský důchod Vdova má nárok na vdovský důchod po manželovi, který ke dni smrti splnil: a) podmínky na starobní důchod nebo splnil ke dni smrti podmínku doby zaměstnání potřebné pro nárok na invalidní důchod nebo důchod za výsluhu let anebo zemřel následkem pracovního úrazu nebo b) byl poživatelem starobního, invalidního, částečně invalidního důchodu nebo důchodu za výsluhu let Vdova má nárok na vdovský důchod po dobu jednoho roku po úmrtí svého manžela. Po období jednoho roku má vdova nárok na výplatu důchodu jestliže: a) je invalidní b) pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě c) vychovala alespoň tři děti d) dosáhla věku 45 let a vychovala dvě děti e) dosáhla věku 50 let. f) dosáhla věku alespoň 40 let, pokud smrt manžela nastala v souvislosti s pracovním úrazem g) pečuje o převážně nebo úplně bezmocného rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti, nebo o takového rodiče, který je částečně bezmocný starší 80 let. Pokud výše uvedené do jednoho roku od smrti manžela nesplnila, výplata důchodu se zastaví a může se obnovit, jestliže je některá z výše uvedených podmínek splněna do pěti roků od zániku výplaty důchodu. V období od 1.1.1995 dochází k menším změnám v podmínkách nároku na další výplatu vdovského důchodu a to: a) pečuje o nezaopatřené dítě b) pečuje o nezletilé dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči nebo o nezletilé dítě, které je převážně nebo úplně bezmocné (od 1.1.2007 je v II., III., IV. stupni závislosti) c) je plně invalidní d) dosáhla věku 55 let, nebo věku nižšího pokud se jedná o důchodový věk - 22 -

V období po 31. 12. 2009 dochází v podmínkách na další výplatu vdovského důchodu ke změnám a to:  dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk stanový pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší Podmínky nároku na prvotní výplatu vdovského důchodu Pokud se vdova při pobírání vdovského důchodu znovu provdá, má nárok na dvanáctinásobek výplaty vdovského důchodu. Výše vdovského důchodu Výše vdovského důchodu po 31. 12. 1995 činí 50% procentní výměry důchodu zemřelého plus základní výměra důchodu ve výši 2170 (která se postupně navyšovala z 680,Kč). Vdovecký důchod Vdovec má nárok na důchod po zemřelé manželce, jestliže splnila podmínky: a) byla poživatelkou starobního, invalidního důchodu b) ke dni úmrtí splnila nárok na starobní důchod, či podmínku potřebné doby pojištění k nároku na invalidní důchod Vdovec má nárok na výplatu, stejně jako vdova, vdoveckého důchodu v rozmezí jednoho roku po úmrtí manželky, jestliže nesplní podmínky, které jsou stejné jako pro další výplatu vdovského důchodu jen s tím rozdílem, že muž musí dosáhnout věku 58 let, nebo důchodového věku, je-li tento důchodový věk nižší a to do pěti let od zastavení výplaty vdoveckého důchodu. V období po 31. 12. 2009 dochází ke sjednocení nároku na obnovu výplaty vdoveckého či vdovského důchodu podmínky dosažení věku a to o čtyři roky nižšího než je nárok na starobní důchod muže narozeného stejného data jako pozůstalý (pozůstalá).

2.1.3.3.2. Sirotčí důchod Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemře-li rodič (osvojitel) dítěte nebo občan, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů, pokud bylo dítě v době jeho úmrtí na něj převážně odkázáno výživou, kterou ze závažných příčin nemohli zajistit jeho rodiče.

- 23 -

Za nezaopatřené dítě je pro účely nároku na výplatu sirotčího důchodu považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže: a) se souvisle připravuje na budoucí zaměstnání studiem či předepsaným výcvikem b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí zaměstnání nebo být zaměstnáno z důvodu nemoci c) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno soustavně se připravovat na budoucí zaměstnání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek d) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno vykonávat soustavné zaměstnání nebo výkon takového zaměstnání by vážně zhoršil jeho zdravotní stav

Výše sirotčího důchodu Výše sirotčího důchodu činí 40% procentní výměry důchodu zemřelého plus základní výměra 2170,- Kč pro rok 2009.

- 24 -

2.2.

Důchodová reforma v České republice V lednu roku 2010 byl založen poradní expertní sbor ministrem financí a ministrem

práce a sociálních věcí s cílem vytvořit reformu důchodového pojištění v takovém rozsahu, aby bylo možné jej využívat dalších mnoho let, aniž by nezatěžoval příliš státní pokladnu. Poradní expertní sbor, nazývaný novináři též Bezděkovou komisí, neboť v čele expertního sboru stanul Vladimír Bezděk, který již byl při řešení důchodové reformy v roce 2005, která vznikla na popud všech politických stran, ale její závěry přišly v niveč, neboť tehdejší politické strany nebyly schopny se dohodnout na výraznějších změnách v důchodovém pojištění. Současný poradní expertní sbor navrhl 13 změn důchodového pojištění a nejen v něm, ale také v oblasti daní. Vybrala jsem si dva a k tomu připojuji své názory: 1) Pokračování v postupném zvyšování důchodového věku, pokud se bude i nadále zvyšovat naděje dožití. A sjednocením věkové hranice u mužů a žen, bez ohledu na počet vychovaných dětí. -

dle mého názoru je 65 let zatím dostatečnou věkovou hranicí pro nárok na starobní důchod. Navrhovaný nárůst věkové hranice na 70 let je dle mého názoru v tuto chvíli přehnané, neboť pokud se podíváme na současnou ekonomickou situaci v ČR. Pokud by v současné době byli zaměstnáni 70-letí občané, kde by získali své první praxe anebo zaměstnání čerství absolventi škol a učebních oborů, případně pokud by došlo k tomu, že občan, který má již takříkajíc těsně před důchodem, by přišel o práci, navýšil by tím procento nezaměstnanosti a jistě by ho již nikde v jeho věku nepřijali (dle současného trendu s občany staršími 55 let, kteří jsou nezaměstnaní, a nemohou sehnat zaměstnání).

2) Po startu reformy (rok 2015) skončení s doživotní výplatou vdoveckého a vdovského důchodu -

tato reforma je vcelku správná, ale zase se dle mého názoru bude muset řešit individuálně. Například nemůžeme chtít po mladé matce s dětmi, které zemřel manžel (otec), aby uživila sebe i své děti sama, zde bych manželce i osiřelým dětem ponechala nejvýhodnější výplatu pozůstalostních důchodů a následně, - 25 -

až by se děti osamostatnily, bych s výplatou důchodu přestala. Pokud dojde k ovdovění ženy, případně i muže, která již pobírá svůj důchod, vyplatila bych jí dvanáctinásobek pozůstalostního důchodu jednorázově. Dle mého názoru největší navrhovanou změnou, která by zde měla být již dlouho, je rozdělení současného důchodového pojištění a jeho placení na dva pilíře. V tomto bodě se poradní expertní soubor nemohl domluvit, a tudíž předkládá dvě varianty, jak rozdělit současný systém na dva pilíře. První je většinový a druhý je menšinový. Většinová varianta: Současný systém PAYG se postupně rozdělí na dva samostatné důchodové pilíře s tím, že: -

I. pilíř bude tvořit současný PAYG, do kterého poplyne 20 procentních bodů z 23% sazby pojistného a bude upraven dle navrhovaných změn

-

II. pilíř bude tvořit nový fondový pilíř se třemi procentními body z 23% sazby pojistného.

Oba pilíře budou povinné pro všechny osoby mladší 40 let, v roce, kdy reforma započne s tím, že důchod z I. pilíře se těmto osobám úměrně krátí. Osoby starší 40 let budou nadále pojištěni tak, jako do startu reformy. Výběr pojistného do II. pilíře bude provádět Česká správa sociálního zabezpečení. Ale správci jednotlivých individuálních fondů budou reformované penzijní fondy, investiční společnosti nebo jiní asset manažeři a to dle výběru občana. Naspořené prostředky ve II. pilíři budou povinně vypláceny pouze formou doživotní anuity, v případě úmrtí pojištěnce před vznikem nároku na anuitu budou převedeny na penzijní účet oprávněné osoby. III. pilíř budou tvořit, vedle životního pojištění, reformované dobrovolné PPSP, u které by mělo dle Komise zůstat i přímá podpora státu Menšinová varianta: -

I. pilíř bude tvořit současný PAYG upravovaný parametricky dle navržených změn. Pojistná sazba (23%) se nijak měnit nebude.

-

II. pilíř budou provozovat reformované penzijní fondy. Přímá podpora státu bude ve výši 3 procentních bodů pojistného za předpokladu, že pojištěnec bude spořit minimálně stejnou částku. Vstup do druhého pilíře bude dobrovolný, ale - 26 -

pokud se účastník rozhodne jednou vstoupit do tohoto pilíře, bude muset zde setrvat až do důchodu. Investiční správu reformovaných penzijních fondů v rámci II. pilíře budou provádět reformované penzijní fondy, které budou nabízet občanům více penzijních plánů s rozdílnou investiční strategií. Naspořené prostředky II. pilíře budou povinně vypláceny pouze formou doživotní anuity, s výjimkou zaměstnaneckých plánů zaměstnanců pracujících v rizikových a fyzicky namáhavých profesích, u nichž bude možné vyplácet důchody též na dobu určitou. Stejně jako v předchozí variantě budou při úmrtí pojištěnce, který ještě neměl nárok na jejich vyplacení, jeho nashromážděné prostředky převedeny na fond oprávněné osoby, případně se stanou předmětem dědického řízení. Současné důchodové spoření by se po vzniku reformy zahrnulo do druhého pilíře. Tudíž by nevznikl třetí pilíř, jak je to u předchozí varianty. Pokud se podíváme na obě varianty, mnoho se neliší. Dle mého názoru je potřeba vytvořit vedle současné formy placení pojistného i druhý navrhovaný systém placení pojistného, jen mám trochu obavy, že pokud nedojde ke garanci ze strany státu nad uspořenými částkami, dojde k jejich manipulaci ze strany banky, a tudíž může dojít k jejich znehodnocení. Ale jsem v podstatě pro a přikláním se spíše k první variantě, neboť si myslím, že občan, účastný v penzijním pojištění, by měl mít na výběr, zda si bude spořit do státem garantovaného anebo se rozhodne pro jisté penzijní pojištění spravované nezávislými bankami. Nebo pro všechny tři pilíře.

- 27 -

2.3.

Tři pilíře důchodového systému Co jsou to „tři pilíře“ důchodového systému? Jak již bylo v textu řečeno, důchodové systémy se skládají z tzv. pilířů. Je však rozdíl,

zda mluvíme o pilířích českého důchodového systému, nebo o pilířích jiných členských států Evropské unie atd. V následující kapitole je pojednáno o základních modelech důchodových systémů, které se objevují v systémech každého státu. Existují tři pilíře důchodového systému. Tyto tři pilíře blíže specifikuje terminologie Evropské unie, v České republice existují pouze dva pilíře. Důchodové systémy obvykle spočívají na těchto třech pilířích: 

sociální pojištění



penzijní připojištění



individuální pojištění a spoření Sociální pojištění Do sociálního pojištění se zahrnuje důchodové pojištění (výplata důchodů), dále

sociální podpora (mateřská dovolená, péče o zdravotně postiženou osobu, atd.) a sociální pomoc (řeší situace sociální nebo hmotné nouze). První pilíř je tradiční oporou systému pojistné ochrany občanů. Tohoto mechanizmu využívá veškerá populace. Účast na sociálním pojištění je ve většině případů stanovena jako povinná a její finanční krytí se provádí povinnými odvody do státního rozpočtu. První pilíř většinou bývá financován metodou průběžného financování. Financování je založeno na solidaritě mezi generacemi, kdy dnes vyplácené penze jsou hrazeny z příspěvků dnešních ekonomicky aktivních občanů. Jejich nárok na penzi by měl být na oplátku po uplynutí příslušné doby financován z příspěvků dalších generací, v zásadě tedy nezávisí na objemu příspěvků, které jednotlivec během svého produktivního věku skutečně odvedl. Penzijní připojištění Většinou jde o dobrovolné systémy kolektivního pojištění, které jsou organizovány, buď v podnicích pro vlastní zaměstnance, ve skupinách sdružujících různé profese nebo případně v jiných sociálních skupinách vytvořených za tímto účelem.

- 28 -

Toto penzijní připojištění je doplňkové. Jde tedy o to, že jej doplňují důchody vyplácené ze sociálního pojištění. Pro tyto systémy neexistuje žádná zřizovací povinnost, takže to jsou systémy dobrovolné. V některých zemích ovšem existují povinné doplňkové systémy. Pro penzijní připojištění je typické vytvoření určitých finančních fondů. Individuální pojištění Třetí doplňkový dobrovolný zdroj pojistné ochrany občana plně vychází z jeho soukromé iniciativy a je většinou založen na komerčním přístupu (individuální životní nebo důchodové pojištění u komerční pojišťovny, spoření, apod.). Toto individuální pojištění je v České republice považováno za druhý pilíř.

- 29 -

2.4.

Důchodový systém v Evropě 3 V Evropě existují tři různé přístupy. V odborných literaturách bývá rozlišován

Bismarckův přístup v centrální části Evropy, dále Beveridgeův přístup v severní Evropě a model ve východní Evropě. Otto von Bismarck, jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa, navrhnul koncem devatenáctého století (80. léta) systém sociální jistoty, který by zabezpečil důchody všem, kteří pracovali a odváděli příspěvky. Tyto dávky měly zabezpečovat stejný standard jako v ekonomicko-aktivním věku, pro určité případy však byla stanovena horní hranice vyplácených dávek. Mnoho zemí, mezi nimi především členské státy Evropské unie, se nechaly Bismarckovým modelem inspirovat a založily svoje penzijní systémy na tomto principu. Nicméně ve 40. letech se velmi často hovořilo o eliminaci chudoby, a William Henry Beveridge, britský ekonom a politik, prosazoval jiný názor, solidárnější vůči občanům. Penzijní systém měl zajišťovat zabezpečení obyvatelstva bez rozdílu. Stát měl tedy ručit minimální penzí. Tímto modelem se nechaly inspirovat například Skandinávské země, Velká Británie a Holandsko. Vzhledem k tomu, že se vše stále vyvíjí, musejí se vyvíjet i penzijní systémy. Obě metody mají své nedostatky. Bismarckův model není solidární vůči celému obyvatelstvu, protože pro občany dané země, kteří neměli žádné příjmy ze zaměstnání nebo nevlastnili žádný majetek, byl nedostatek penzí. Pokud se týká Beveridgeova modelu, také měl velké nedostatky. Hlavním nedostatkem byla pevně stanovená minimální úroveň univerzální penze. Z tohoto důvodu potom nedochází k možnosti poskytovat lidem srovnatelný životní standart, jaký měli v průběhu svého života. „Stát má poskytnout chléb, ale lidé si musí koupit máslo.“ William Henry Beveridge Díky těmto nedostatkům docházelo k různým modifikacím Bismarckova a Beveridgeova modelu. Téměř každý stát opravoval tyto nedostatky.

3

Zdroj: http://www.finance.cz/zpravy/finance/42149-duchodove-systemy-v-evrope/ - 30 -

I po zmiňovaných opravách nadále ovlivňují tyto dva modely celý Evropský kontinent. V severní Evropě je kladen důraz na doplňkové financování, v centrální části Evropy (také v České republice) se povětšinou jedná o systém pay-as-you-go (PAYG). Ve Švýcarsku byl zaveden systém založený na třech pilířích. První pilíř je stejný jako v České republice. Tedy systém PAYG. Druhý pilíř je povinně financován organizacemi (zaměstnavatelé) a třetí pilíř je dobrovolný a individuální. V členských státech Evropské unie je třetí pilíř jakousi okrajovou části, podobně jako je tomu v České republice u druhého pilíře. Některé státy (střední a východní Evropa) používaly Bismarckův model v minulosti, ale během období, kdy byly tyto státy okupovány Sovětským svazem, se způsob financování důchodového systému změnil. Příspěvky za zaměstnance odváděly firmy a stát, a bohužel kvůli nízkému věku odchodu do důchodu se vyskytly určité problémy ještě před pádem režimu. Po revoluci bylo tedy nutné zvýšit věkovou hranici odchodu do důchodu. Například Estonsko a Lotyšsko vytvořily povinný druhý pilíř. V Polsku, Maďarsku a Slovensku (od 1. 1. 2005) je systém složený ze základního pilíře, který je financován na základě PAYG a povinnosti podílet se na soukromém připojištění u komerčního fondu, který si pojištěnec sám vybere. Slovinsko a Česká republika zatím stále svůj systém nezměnily. Pokud se týká států bývalé Jugoslávie, jsou financovány pouze z prvního pilíře PAYG. Nicméně i tyto státy usilují o reformy svých důchodových systémů, v podobě jiného způsobu výpočtu důchodů, stimulace k pozdějšímu odchodu do důchodu nebo zpřísněných podmínek pro poskytování invalidní penze.

- 31 -

3. PRAKTICKÁ ČÁST Předchozí teoretické pojednání o důchodovém systému České republiky vedlo k zamyšlení, jaké povědomí má o diskutované problematice široká veřejnost a sloužilo k formulování otázek dotazníku, jehož následné vyhodnocení je podkladem této praktické části bakalářské práce s názvem „Co je ekonomie aneb co ostatní nevědí“.

3.1.

Cíl průzkumu Cílem průzkumu je analyzovat, jaké má veřejnost povědomí o sociálním systému

České republiky a jeho důchodové části. Stěžejním cílem je dokázat či vyvrátit stanovené hypotézy, které se opírají o nejrůznější kritéria pohledu v rámci sociologického zařazení respondentů. Na základě studie této problematiky se pokusím potvrdit či vyvrátit tyto stanovené hypotézy: H1:

Lidé, ve věku 26 let a starší, se více zajímají o důchodový systém a případnou reformu, než lidé ve věku do 25-ti let.

H2:

Lidé s nižšími příjmy spoléhají na zabezpečení v důchodovém věku státem, zatímco lidé s vyššími příjmy se spoléhají více na své schopnosti, respektive zabezpečují se na důchod sami.

H3:

Lidé s lepším pracovním zařazením a podnikající souhlasí s postupným zvyšováním důchodového věku.

H4:

Lidé s vyšším vzděláním se lépe orientují v připravované reformě důchodového systému.

3.2.

Forma průzkumu Pro zpracování informací byla zvolena analýza s využitím metody dotazníku. Název

dotazníku: „Co je ekonomie aneb co ostatní nevědí. Tento dotazník je rozdělen do dvou částí: Část A je zaměřena na základní identifikaci respondenta: -

Pohlaví

-

Výše dosaženého vzdělání

-

Věk

-

Pracovní zařazení

-

Měsíční příjem

-

Rodinný stav - 32 -

-

Počet dětí

Část B je stěžejní částí dotazníku. Zde jsou kladeny otázky odhalující orientaci široké veřejnosti v důchodové části sociálního systému České republiky. V dotazníku je použito pouze uzavřených otázek

3.3.

Získání údajů a jejich zpracování Získávání údajů pro potřebu analýzy se uskutečnilo v období od 1. 6. do 14. 6. 2010.

Pro získání odpovědí vytvořených dotazníků bylo osloveno celkem 100 respondentů. Tito byli vybíráni podle předem stanovených kritérií, tak aby tento vzorek co nejlépe reprezentoval širokou veřejnost. Zpracování matematicko-statistických údajů bylo prováděno v programu MS Excel, kde byly následné převedeny do grafické podoby.

3.4.

Vyhodnocení průzkumu Tato část dotazníku je vyhodnocením jednotlivých otázek dotazníku a to obou částí.

Přesná podoba předkládaného dotazníku je uvedena v příloze. Matematické výpočty procentuální části k celku jsou vypočteny následovně: -

Respondentů

100

-

1 respondent

1%

- 33 -

3.4.1. Zastoupení respondentů dle hodnotících kritérií

Graf 1 – počet zastoupených mužů a žen

Graf 2 – Respondenti podle vzdělání

Graf 3 – Respondenti podle věku

Graf 4 – Respondenti podle prac. zařazení

Graf 5 – Respondenti podle příjmu

Graf 6 – Respondenti podle rodinného stavu

Graf 7 – Respondenti podle počtu dětí

Otázky č. 1, 6 a 7 byly zvoleny jako pomocné, pro prvotní rozdělení respondentů tak, aby byla zachována rovnováha mezi oběma pohlavími, aby byly stejně zastoupeni svobodní - 34 -

s ženatými/vdanýmy a stejně tak bezdetní s temi kteří mají jedno či dvě a více dětí. Ostatní otázky jsou potom ze socilogického hlediska stežejní pro analýzu a vyhodnocení stanovených hypotéz.

3.4.2. Výsledky průzkumu 3.4.2.1.

Hypotéza 1 – Podle věku

„Lidé, ve věku 26-ti let a starší, se více zajímají o důchodový systém a případnou reformu, než lidé ve věku do 25-ti let.“ Otázka č. 1 – „Máte, nebo si plánujete zařídit důchodové připojištění?“

Graf 8 – Odpověď na otázku č. 1 nezávisle na věku

Graf 9 – Odpověď na otázku č. 1 u respondentů 18-25 let

- 35 -

Graf 10 – Odpověď na otázku č. 1 u respondentů ve věku 26-let a starších

Vyhodnocením otázky č. 1 bylo zjištěno, že nadpoloviční většina respondentů již otázku důchodového připojištění řeší. Kladně odpovědělo celkem 56 % dotazovaných. S přihlédnutím k věku dotazovaných, je oproti skupině respondentů ve věku do 25-ti let, zastoupena téměř dvojnásobně skupina respondentů ve věku 26-ti let a starších. Otázka č. 2 – „Kolik si myslíte, že zaměstnanci odvádějí na důchodové pojištění ze své hrubé mzdy?“

Graf 11 – Odpověď na otázku č. 2 nezávisle na věku

Graf 12 – Odpověď na otázku č. 2 u respondentů ve věku 18-25 let

- 36 -

Graf 13 – Odpověď na otázku č. 2 u respondentů ve věku 26-ti let a starších

Na otázku č. 2 odpověděla přibližně polovina respondentů (49 % dotazovaných) správně a má povědomí o výši odvodů na důchodové pojištění z hrubé mzdy zaměstnance. S přihlédnutím k věku dotazovaných, je poměr správných a chybných odpovědí téměř identický. Otázka č. 6 – „Orientujete se v problematice důchodového systému?“

Graf 14 – Odpověď na otázku č. 6 nezávisle na věku

Graf 15 – Odpověď na otázku č. 6 u respondentů ve věku 18-25 let

- 37 -

Graf 16 – Odpověď na otázku č. 6 u respondentů ve věku 26-ti let a starších

Z celkového počtu respondentů, je 39 % dotazovaných přesvědčeno, že se orientuje v problematice důchodového systému České republiky. Procentuální zastoupení respondentů ve sledovaných věkových kategoriích je obdobné a ve velké míře koresponduje výsledky předchozí otázky, kdy byl obdobný poměr správných a špatných odpovědí na dotaz o výši zaměstnaneckého podílu na důchodovém pojištění. Otázka č. 7 – „Zajímáte se o problematiku návrhu reformy důchodového systému?“

Graf 17 – Odpověď na otázku č. 7 nezávisle na věku

Graf 18 – Odpověď na otázku č. 7 u respondentů ve věku 18-25 let

- 38 -

Graf 19 – Odpověď na otázku č. 7 u respondentů ve věku 26-ti let a starších

Z odpovědí na otázku č. 7 je zřejmé, že o problematiku návrhu reformy důchodového systému, se respondenti aktivně zajímají jen minimálně. Zároveň je evidentní, že ve věku do 25-ti let věku, se touto otázkou nezabývají vůbec. Nezávisle na věku respondentů se pak naprostá většina otázkou důchodové reformy zabývá pouze pasivně (72 % dotazovaných).

3.4.2.2.

Hypotéza 2 – Podle příjmu

„Lidé s nižšími příjmy spoléhají na zabezpečení v důchodovém věku státem, zatímco lidé s vyššími příjmy se spoléhají více na své schopnosti, respektive zabezpečují se na důchod sami“ Otázka č. 9 – „Jak jste zajištěn (a) na stáří, případně jak se chcete zajistit na stáří?“

Graf 20 – Odpověď na otázku č. 9 bez ohledu na příjmy

- 39 -

Graf 21 – Odpověď na otázku č. 9 u respondentů s nižšími příjmy

Graf 22 – Odpověď na otázku č. 9 u respondentů s průměrnými a vyššími příjmy

Více jak polovina respondentů na otázku zajištění na důchod odpověděla, že ji řeší aktivně prostřednictvím různých fondů, spoření či investicemi (60 % dotazovaných). S přihlédnutím k průměrným příjmům respondentů se dvakrát více na stáří zajišťují respondenti s průměnými či vyššími příjmy.

3.4.2.3.

Hypotéza 3 – Podle pracovního zařazení

„Lidé s lepším pracovním zařazením a podnikající souhlasí s postupným zvyšováním důchodového věku“ Otázka č. 3 – „V závěrečné zprávě Poradního expertního sboru ministra financí a ministra práce a sociálních věcí (Bezděkova komise) je napsáno, že je třeba pokračovat v postupném zvyšování důchodového věku stávajícím tempem za předpokladu, že bude nadále docházet ke zvyšování naděje dožití. Souhlasíte s tímto rozhodnutím?“

- 40 -

Graf 23 – Odpověď na otázku č. 3 bez ohledu na pracovní pozici

Graf 24 – Odpověď na otázku č. 3 u respondentů s lepším prac. zařazením

Graf 25 – Odpověď na otázku č. 3 u respondentů s horším prac. zařazením

Se závěrem Bezděkovy komise, o nutnosti postupného zvyšování důchodového věku, souhlasí poměrně vysoké procento respondentů (42 % dotazovaných). U skupiny s lepším pracovním zařazením je tento souhlas zastoupen více jak dvojnásobný, oproti respondentům ze skupiny řadových zaměstnanců.

- 41 -

Otázka č. 10 – „Souhlasíte s nutností provedení reformy důchodového systému?“

Graf 26 – Odpověď na otázku č. 10 nezávisle na pracovní pozici

Graf 27 – Odpověď na otázku č. 10 u respondentů s lepším prac. zařazením

Graf 28 – Odpověď na otázku č. 10 u respondentů s horším prac. zařazením

Naprostá většina respondentů souhlasí s nutností provedení reformy důchodového systému České republiky (77 % dotazovaných). Výrazně častěji se s tím ale ztotožňují respondenti s lepším pracovním zařazením a lidé podnikající, v poměru 92 % ku 67 % z celkového počtu dotazovaných.

- 42 -

3.4.2.4.

Hypotéza 4 – Podle dosaženého vzdělání

„Lidé s vyšším vzděláním se lépe orientují v připravované reformě důchodového systému“ Otázka č. 8 – „Víte, čím se zabývá Poradní expertní sbor (ministra práce a sociálních věcí a ministra financí), neboli Bezděkova komise?“

Graf 29 – Odpověď na otázku č. 8 nezávisle na vzdělání

Graf 30 – Odpověď na otázku č. 8 u respondentů s nižším vzděláním

Graf 31 – Odpověď na otázku č. 8 u respondentů se středním vzděláním

- 43 -

Graf 32 – Odpověď na otázku č. 8 u respondentů s vyšším vzděláním

S činností

Bezděkovy

komise

je

obeznámena

necelá

třetina

respondentů

(28 % dotazovaných). Při konfrontaci získaných odpovědí s dosaženým vzděláním respondentů se evidentně počet znalých dotazovaných úměrně zvyšuje.

3.4.3. Vyhodnocení hypotéz Za předpokladu, že v oblasti důchodového systému vybraný vzorek respondentů dostatečně korespondoval s veřejným povědomím či názory, jsou výsledky sledovaných hypotéz následující: H1:

„Lidé, ve věku 26 let a starší, se více zajímají o důchodový systém a případnou

reformu, než lidé ve věku do 25-ti let“ Z otázek hodnocených v rámci této hypotézy plyne, že lidé ve věku 26-ti let a starší, se problematikou důchodového systému zabývají více, jsou znalejší a více se podílí na zabezpečení na důchod, oproti lidem ve věku do 25-ti let. Také se více zabývají otázkou připravované důchodové reformy. Přesto se bez ohledu na věk téměř stejné procento lidí zajímá o tuto problematiku jen pasivně. Souhrnně lze však prohlásit, že tato hypotéza byla provedeným průzkumem naplněna do značné míry a je tedy správná.

H2:

„Lidé s nižšími příjmy spoléhají na zabezpečení v důchodovém věku státem,

zatímco lidé s vyššími příjmy se spoléhají více na své schopnosti, respektive zabezpečují se na důchod sami“ Z výsledků průzkumu plyne pozitivní zjištění, že nadpoloviční procento lidí se již dnes aktivně podílí na zajištění svých potřeb do důchodového věku. Lidé s průměrnými a vyššími - 44 -

příjmy tak činí ve více jak dvakrát vyšší míře oproti těm s nízkými příjmy. Lidé s nízkými příjmy pro zajištění svého důchodu velmi často nedělají nic, případně se spoléhají na stát. Zajímavé je také zjištění, že skupina těch, kteří se v otázce důchodu spoléhají jen na stát, není u lidí s průměrnými a vyššími příjmy vůbec zastoupena. Tuto hypotézu lze tedy prohlásit za platnou, jelikož dosaženými výsledky byla maximálně naplněna.

H3:

„Lidé s lepším pracovním zařazením a podnikající souhlasí s postupným

zvyšováním důchodového věku“ Lidé s lepším pracovním zařazením souhlasí s postupným zvyšováním důchodového věku dvakrát častěji oproti řadovým zaměstnancům. Zároveň se mnohem více ztotožňují s myšlenkou nutnosti provést reformu stávajícího důchodového systému. Jelikož souhlas veřejnosti se zvýšením důchodového věku roste s vyšším pracovním zařazením, tato hypotéza je tedy správná.

H4:

„Lidé s vyšším vzděláním se lépe orientují v připravované reformě

důchodového systému“ Lidé s nižším vzděláním nejsou podle průzkumu vůbec obeznámeni s činností Bezděkovy komise a převážně ani netuší, čím se zabývá. S rostoucím vzděláním potom velmi výrazně roste procentuální zastoupení těch, kteří činnost Bezděkovy komise znají. Vzhledem k tomu, že práce a závěry Bezděkovy komise jsou jedním z hlavních opěrných bodů připravované reformy důchodového systému, lze tedy prohlásit, že tato hypotéza je maximálně naplněna.

- 45 -

4. ZÁVĚR Tato práce se zaobírá otázkou, zda je široká veřejnost informována o důchodovém systému, zda občany zajímá situace v České republice a zda souhlasí s reformou důchodového systému. Cílem práce bylo ukázat, jaké povědomí má veřejnost o důchodové části sociálního systému a analýza názorů veřejnosti na důchodovou reformu. Předem byly stanoveny hypotézy, které se po analýze dotazníkového šetření potvrdily. Lidé, ve věku 26 let a starší, se více zajímají o důchodový systém a případnou reformu, než lidé ve věku do 25-ti let. Lidé s nižšími příjmy více spoléhají na zabezpečení v důchodovém věku státem, zatímco lidé s vyššími příjmy se spoléhají více na své schopnosti, respektive zabezpečují se na důchod sami. Lidé s lepším pracovním zařazením a podnikající souhlasí s postupným zvyšováním důchodového věku. Lidé s vyšším vzděláním se lépe orientují v připravované reformě důchodového systému. Výsledky průzkumu v zásadě poukazují na fakt, že lidé blížící se důchodovému věku se více zajímají o reformu důchodového systému a o důchodový systém obecně.

- 46 -

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografické publikace [1]

BEZDĚK, Vladimír. Analýza vývoje veřejných financí v letech 1993-1997. Praha: Institut ekonomie ČNB, 1998. 79 s.

[2]

BEZDĚK, Vladimír. Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (současný stav a potřeba reforem). Praha: Česká národní banka, 2000. s.

[3]

ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2007. s. ISBN 97880246139321.

[4]

BREJCHA, Aleš; ŠANTRŮČEK, Václav. Právo důchodového pojištění : historický vývoj, právní vztahy, právní skutečnosti, osobní a věcný rozsah, dávková formule, postup při výpočtu dávky, právní odpovědnost, právní vztahy s cizím prvkem, práva a povinnosti organizací a občanů, procesní postup při řízení : judikatura : znění zákona o důchodovém pojištění : znění zákona o organizaci a provádění soc. zabezpečení : znění zákona o pojistném na soc. zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. [1. vyd.]. Praha : Linde, 1998. 427 s. ISBN 8072011243.

[5]

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. 503 s. ISBN 9788073572761.

Zákony [1]

Zákon č. 589/1992 Sb., ze dne 20. 11. 1992, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

[2]

Zákon č. 100/1988 Sb. platném ke dni 31. 12. 1995, o sociálním zabezpečení

[3]

Zákon č. 155/1995 Sb., v platném znění, o důchodovém pojištění

Elektronické zdroje [1]

Ministerstvo práce a sociálních věcí. [http://www.mpsv.cz/cs/3]

[2]

FEHIMOVIČ,Nadja.[http://www.finance.cz/zpravy/finance/42149-duchodove-systemyv-evrope/]

[3]

ČT24.[http://www.ct24.cz/ekonomika/duchodova-reforma/78430-nova-bezdekovakomise-zacala-resit-duchodovou-reformu/]

[4]

ČT24.[http://www.ct24.cz/ekonomika/duchodova-reforma/92448-penzijni-reformabude-bolet-na-stole-jsou-dve-varianty/]

- 47 -

[5]

MF DNES.[http://ekonomika.idnes.cz/reforma-prichazi-pozde-zaspali-jsme-pet-let-rikajanota-pi5-/eko_profily.asp?c=A100609_204032_eko_profily_iky]

[6]

FILIPOVÁ, Štěpánka. [http://www.mpsv.cz/files/clanky/8133/31122009b.pdf]

[7]

Závěrečná zpráva PES ministra financí a ministra práce a sociálních věcí [http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.p df]

[8]

Česká správa sociálního zabezpečení [http://www.cssz.cz]

[9]

Český statistický úřad [http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/aktualniinformace#17]

[10] Úplné znění zákonů [http://www.zakony.cz]

- 48 -

SEZNAM POUŽITÝCH GRAFŮ Graf 1 – Počet zastoupených mužů a žen (s. 34) Graf 2 – Respondenti podle vzdělání (s. 34) Graf 3 – Respondenti podle věku (s. 34) Graf 4 – Respondenti podle prac. zařazení (s. 34) Graf 5 – Respondenti podle příjmu (s. 34) Graf 6 – Respondenti podle rodinného stavu (s. 34) Graf 7 – Respondenti podle počtu dětí (s. 34) Graf 8 – Odpověď na otázku č. 1 nezávisle na věku (s. 35) Graf 9 – Odpověď na otázku č. 1 u respondentů 18-25 let (s. 35) Graf 10 – Odpověď na otázku č. 1 u respondentů ve věku 26-let a starších (s. 36) Graf 11 – Odpověď na otázku č. 2 nezávisle na věku (s. 36) Graf 12 – Odpověď na otázku č. 2 u respondentů ve věku 18-25 let (s. 36) Graf 13 – Odpověď na otázku č. 2 u respondentů ve věku 26-ti let a starších (s. 37) Graf 14 – Odpověď na otázku č. 6 nezávisle na věku (s. 37) Graf 15 – Odpověď na otázku č. 6 u respondentů ve věku 18-25 let (s. 37) Graf 16 – Odpověď na otázku č. 6 u respondentů ve věku 26-ti let a starších (s. 38) Graf 17 – Odpověď na otázku č. 7 nezávisle na věku (s. 38) Graf 18 – Odpověď na otázku č. 7 u respondentů ve věku 18-25 let (s. 38) Graf 19 – Odpověď na otázku č. 7 u respondentů ve věku 26-ti let a starších (s. 39) Graf 20 – Odpověď na otázku č. 9 bez ohledu na příjmy (s. 39) Graf 21 – Odpověď na otázku č. 9 u respondentů s nižšími příjmy (s. 40) Graf 22 – Odpověď na otázku č. 9 u respondentů s průměrnými a vyššími příjmy (40) Graf 23 – Odpověď na otázku č. 3 bez ohledu na pracovní pozici (s. 41) Graf 24 – Odpověď na otázku č. 3 u respondentů s lepším prac. zařazením (s. 41) Graf 25 – Odpověď na otázku č. 3 u respondentů s horším prac. zařazením (s. 41) Graf 26 – Odpověď na otázku č. 10 nezávisle na pracovní pozici (s. 42) Graf 27 – Odpověď na otázku č. 10 u respondentů s lepším prac. zařazením (s. 42) Graf 28 – Odpověď na otázku č. 10 u respondentů s horším prac. zařazením (s. 42) Graf 29 – Odpověď na otázku č. 8 nezávisle na vzdělání (s. 43) Graf 30 – Odpověď na otázku č. 8 u respondentů s nižším vzděláním (s. 43) Graf 31 – Odpověď na otázku č. 8 u respondentů se středním vzděláním (s. 43) Graf 32 – Odpověď na otázku č. 8 u respondentů s vyšším vzděláním (s. 44) - 49 -

SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK Tabulka1 – Výše odvodu na důchodové pojištění ve vybraných letech (s. 17)

- 50 -

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Dotazník „Ekonomie aneb co ostatní nevědí“ CO JE EKONOMIE ANEB CO OSTATNÍ NEVĚDÍ Dobrý den, Dovoluji si Vás oslovit a požádat o vyplnění následujícího dotazníku. Výsledky budou podkladem pro vypracování praktické části mé bakalářské práce na téma „ Co je ekonomie aneb co ostatní nevědí “. Cílem tohoto dotazníku je analyzovat informovanost veřejnosti o důchodovém systému v České republice, a zjistit názory veřejnosti na současnou přípravu návrhu reformy důchodové reformy. Vyplňování dotazníku by Vás nemělo zdržet déle než dvacet minut. Děkuji za Váš čas strávený při vyplňování dotazníku. Kamila Rousová, studentka Ekonomicko – správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Část A: 1) Pohlaví a. žena b. muž 2) Jaké je Vaše dosažené vzdělání? a. základní b. vyučený (á) c. středoškolské d. vyšší odborné e. vysokoškolské 3) Jaký je Váš věk? a. 18 – 25 b. 26 – 33 c. 34 – 42 d. 43 – 50 e. 51 a výš

- 51 -

4) Jaké je Vaše pracovní zařazení? a. student b. nezaměstnaný (á) c. řadový zaměstnanec d. vedoucí pracovník e. vrcholový manažer f. živnostník g. podnikatel h. důchodce 5) Jaký je Váš měsíční příjem? (V prvním čtvrtletí roku 2010 byla dle Českého statistického úřadu vyměřena průměrná měsíční hrubá mzda na 22 748,- Kč.) a. nízký b. průměrný c. nadprůměrný d. vysoce nadprůměrný 6) Jaký je Váš rodinný stav? a. svobodný (á) b. ženatý / vdaná c. rozvedený (á) d. vdovec / vdova 7) Jsem a. bezdětný (á) b. mám jedno dítě c. mám dvě a více dětí

- 52 -

Část B: 1) Máte nebo si plánujete zařídit důchodové připojištění? a. ano, mám b. nemám, ale plánuji si jej zařídit v brzké době (do jednoho roku) c. nemám, ale plánuji si jej zařídit v delším časovém horizontu (do pěti let) d. nemám a neplánuji si jej zařídit 2) Kolik si myslíte, že zaměstnanci odvádějí na důchodové pojištění ze své hrubé mzdy? a. zhruba 2 % b. zhruba 6 % c. zhruba 10 % d. zhruba 20 % 3) V závěrečné zprávě Poradního expertního sboru ministra financí a ministra práce a sociálních věcí (Bezděkova komise) je napsáno, že je třeba pokračovat v postupném zvyšování důchodového věku stávajícím tempem za předpokladu, že bude nadále docházet ke zvyšování naděje dožití. Souhlasíte s tímto rozhodnutím? a. ano, je to logické a nevyhnutelné řešení b. ne, myslím si, že existuje jiné alternativní řešení c. ne, jsem zásadně proti d. je mi to jedno 4) V kolika letech si myslíte, že se dnes odchází do důchodu? a. zhruba v 60 letech b. zhruba v 65 letech c. zhruba v 70 letech d. zhruba v 75 letech 5) Myslíte, že se Vás bude reforma důchodového systému týkat? a. ano b. ne c. nevím d. ne, jsem již v důchodu

- 53 -

6) Orientujete se v problematice důchodového systému? a. ano b. ne, ale rád (a) bych tomu rozuměl (a) c. ne, nezajímám se o to 7) Zajímáte se o problematiku návrhu reformy důchodového systému? a. ano, zajímám se aktivně, tzn. vyhledávám si informace na toto téma v médiích, tisku, na internetu b. ano, zajímám se však pouze pasivně, tzn. nevyhledávám tyto informace cíleně, ale rád (a) si je vyslechnu např. v televizních novinách či v debatách. c. ne, nezajímá mě to 8) Víte, čím se zabývá Poradní expertní sbor (ministra práce a sociálních věcí a ministra financí), neboli Bezděkova komise? a. ano, vím b. již jsem se o tom doslechl (a), ale nevím, čím se zabývá c. nevím 9) Jak jste zajištěn (a) na stáří, případně jak se chcete zajistit na stáří? a. již pobírám starobní důchod b. investuji do podílových fondů (akcií) c. spořím si d. peníze jsem investoval(a) do nemovitosti (hypotéka, koupě) e. spoléhám na stát, tzn. nedělám nic f. zatím nedělám nic, ale jednou z výše uvedených možností se plánuji zajistit 10) Souhlasíte s nutností provedení reformy důchodového systému? a. ano b. ne c. je mi to jedno

- 54 -