www.suas.cz
číslo 09|2010
ročník 15
zpravodaj společnosti
Agresivita zlodějů kovů stále roste, krotí ji cvičení psi a technika
Kritéria pro přijetí do zaměstnání jsou Technologie v provozech SU: tvrdá a absolventům nic neodpouští dálková pásová doprava
HC Baník Sokolov slaví významné výročí i návrat na domácí led
Nájezdy zlodějů kovů v dolovém území nejsou ničím novým. Novinkou je naopak agresivita těchto pachatelů, která se rok od roku zvyšuje. Sokolovská uhelná tak posiluje ostrahu svých majetků psy i speciální technikou. více na str. 2
I když Sokolovská uhelná garantuje, že každý rok přijme dvě desítky absolventů ISŠTE, podmínky pro jejich přijetí jsou poměrně tvrdé. Potvrzuje to v aktuálním rozhovoru vedoucí personální sekce Sokolovské uhelné Ján Izák. více na str. 3
Šedesát pět let od založení klubu oslavili na počátku nové sezóny hokejisté druholigového HC Baník Sokolov. Ti se navíc po dlouhé pauze vrátili zpět na domácí led. Loni totiž museli hostovat v Karlových Varech kvůli rekonstrukci svého stadionu. více na str. 6
Klíčovou technologií pro propojení těžební a zpracovatelské části je v provozech Sokolovské uhelné dálková pásová doprava. Právě jejím prostřednictvím míří na povrch uhlí vytěžené ve firemních lomech Jiří a Družba. více na str. 4
ˆ
Generátorovna ve Vresové získá moderní rídicí systém
Havárie si vyžádala jeden život Příčina požáru v Teplárně Vřesová je v šetření. Zranění zaměstnanci jsou již doma. Jeden lidský život a tři zraněné si vyžádala havárie a následný požár v provozu teplárny ve Vřesové. Její přesná příčina je v šetření. K mimořádné události došlo 8. září na odstaveném generátoru teplárny TG1. Ten byl od května letošního roku v generální opravě a od 4. září probíhaly jeho zkoušky při otáčkách, během kterých byly měřeny vibrace a stroj testován před předáním do provozu. Po úspěšném absolvování předepsaných zkoušek pak byl 8. září turbogenerátor uveden do provozu. Ale již krátce po desáté hodině večer byl odstaven kvůli odstranění netěsnosti na třetím neregulovaném odběru páry s plánovanou délkou odstavení dvě hodiny. Při následné manipulaci na olejovém filtru však došlo k požáru v prostoru olejového hospodářství. Na místě zemřel jeden zaměstnanec, a další tři byli s šokem a lehkými popáleninami převezeni k ošetření do Krajské nemocnice v Sokolově. V důsledku požáru pak došlo, kromě zasažení turbogenerátoru, také k dočasnému odstavení výroby energoplynu pro paroplynovou elektrárnu a k poškození dalších částí technologie. Přesná příčina požáru byla v době uzávěrky vydání v šetření ze strany Policie ČR, Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje a Oblastního inspektorátu bezpečnosti práce. (red)
ˆ
X Instalace nového řídicího systému zvýší komfort pracovníků na dispečinku Generátorovny, stejně jako bezpečnost celého provozu
Zásadní investice ve výrobě energoplynu míří do finiše. Na jejím konci získá technologie špičkové možnosti regulace a zároveň se zvýší její bezpečnost. Špičková moderní technika bude od konce letošního října řídit Generátorovnu II Sokolovské uhelné ve Vřesové. Komplex, který každý rok vyrobí více než miliardu metrů krychlových energetického plynu pro nedalekou paroplynovou elektrárnu, totiž získal nový řídicí systém. „Generálním dodavatelem pro tuto investici se stala společnost ZPA – RP Sokolov, která má s automatizací podobných průmyslových systémů dobré zkušenosti,“ říká Přemysl Stuška, vedoucí technik sekce Investice společnosti Sokolovská uhelná. Výhod nového řídicího systému proti přístrojům ze sedmdesátých let doplněných o dvacet let později systémem sběru dat, bude nepřeberné množství. „Především odpadne potřeba ruční regulace,“ upozorňuje Stuška na jeden z hlavních přínosů. Dřív to-
tiž obsluha měla naměřená data z jednotlivých částí generátorovny, ale pro změnu parametrů bylo nutné jít někam takzvaně přitáhnout nebo povolit kohout. „Dnes bude již možná kontrola i regulace z jednoho centrálního místa.“ Další velkou výhodou je i fakt, že nový řídicí systém je kvůli bezpečnosti zdvojený a zároveň má nadstavbu v podobě autonomního bezpečnostního systému ESD. „Ten umí v případě potřeby zasáhnout do procesu výroby energoplynu a v případě hrozící havárie zařízení bezpečně odstavit.“ K bezpečnosti přispěje instalace nového systému navíc i tím, že v jeho případě je zajištěný další rozvoj a zdokonalování, zatímco pro bývalou technologii, a to jak tu ze sedmdesátých, tak z devadesátých let minulého století, již neexistovala technická podpora. Nejrevolučnější změnou, která je zároveň světovým unikátem, je provádění kontinuálních analýz vyrobeného surového plynu na jednotlivých výstupech z generátorů, podle nichž se celý proces zply-
ňování řídí. Tato část byla také nejproblematičtějším prvkem celého projektu, na jehož úspěšném vyřešení se velkou měrou podíleli zaměstnanci Sokolovské uhelné. První práce na instalaci nového řídicího systému generátorovny odstartovaly za plného provozu už na jaře 2009. S dokončením akce, která se týkala všech třinácti instalovaných generátorů, se počítá po provedení posledních testů 31. října. Letošní dění na sekci Generátorovna ale zdaleka nesouviselo jen s rozsáhlou investiční akcí. „V rámci omezené výroby plynu na sekci totiž proběhly také revize, opravy a měření na smyčkách parovodů, smyčkách surového plynu a technologických mostech,“ shrnuje průběh prací Stanislav Kapr, hlavní inženýr divize Zpracování Sokolovské uhelné ve Vřesové s tím, že kromě toho byly provedeny také revize a opravy dělících armatur v Generátorovně a během odstávek jednotlivých bloků paroplynového cyklu i různé nezbytné opravy na odstavených generátorech.
X Téměř tisícovka mladých lidí usedla letos v září do lavic Integrované střední školy technické a ekonomické v Sokolově. Tamní školní rok již tradičně zahájil také personální ředitel Sokolovské uhelné Miroslav Mertl (na snímku). Více o spolupráci školy a společnosti, stejně jako perspektivě, kterou v řadách zaměstnanců firmy absolventi školy nachází, najdete na straně 3.
| str. 1
ˆ
www.suas.cz
°
Z NAŠÍ SPOLEČNOSTI
Agresivita zlodejU roste, krotit ji pomáhají psi
Těžba uhlí za srpen 2010 Na velkolomu Jiří bylo v srpnu vytěženo 518,3 tisíc tun uhlí, na Divizi Družba to bylo 41,3 tisíc tun uhlí. Celková těžba za obě divize činila v srpnu 559,6 tisíc tun uhlí.
Pracovního jubilea v ríjnu 2010 dosahují 20 let Hrstka Klomínek Kubín Malá Smolíková Spůra
Jiří Dušan Pavel Ilona Anna René
Divize Jiří Divize Zpracování Divize Družba Divize Jiří Divize Zpracování Úsek výrobního ředitele
25 let Ing. Čurda Lebedová Mládková
X Při ostraze dolů musí stále častěji pomáhat cvičení psi a špičková moderní technika
odpojili vedení u rozvodny a pokusili se kabel z trasy uloupit. Nešlo ale zdaleka jen o tento případ. Prvních osm měsíců letošního roku bylo totiž pro ostrahu dolů celkově velmi náročných. Zatímco loni zadrželi pracovníci agentury Ibis v dolovém území 27 pachatelů, letos to bylo za stejnou dobu již 51. Specifikem je i fakt, že stále více klesá jejich věkový průměr a není neobvyklé, když se o krádeže pokouší i děti. „Je to dané tím, že starší generace zlodějů zaučuje své následníky. Posílá je například tipovat vhodný materiál a do jisté míry spoléhá i na jejich právní beztrestnost,“ konstatuje oblastní ředitel bezpečnostní služby Ibis, podle kterého je tato beztrestnost jen dočasná. „Ve chvíli kdy dosáhnou potřebného věku, což se dříve nebo později stane, automaticky je totiž předáme policii a svého trestu se dočkají,“ uzavírá Nejedlý. (red)
ˆ
ˆ
vané ochrany,“ říká ředitel divize Služby Smolka. Jakmile tak systém sledující hladinu pohonných hmot ve stroji zjistí její neobvyklý pokles, vyšle okamžitě automatický signál ostraze. „Navíc v průběhu roku 2011 počítáme kvůli prevenci s dalším posílením zabezpečení,“ konstatuje Smolka, podle kterého nejsou tím největším problémem ani tak samotné přímé škody, které pachatelé působí, ale především jejich druhotné následky. „Pokud ukradnou kus kabelu, jde o škodu v rozmezí pár set až tisíců korun. Jenže následné odstavení technologie a škody vzniklé zastavením provozu už jsou v úplně jiných řádech,“ dodává Smolka s tím, že dalším důvodem je také rostoucí odbornost pachatelů i jejich technického vybavení. Například před nedávnem tak ostraha zadržela v dolovém území vozidlo s třemi pachateli, kteří kradli kabely vedení 6 kV. Předtím ovšem odborně
ˆ
„Její součástí totiž, vedle základních oprav ocelové konstrukce, byla především instalace nového řídicího systému,“ potvrzuje Pavel Francisko, který v rámci divize Družba generální opravu zajišťoval. Od prvního zprovoznění až do současnosti byl totiž velkostroj řízen klasickým způsobem pomocí relé a stykačů. V rámci odstávky byl ale osazen špičkovým moderním systémem, který umožňuje
X Velkostroj KU 300/21 po dokončení generální opravy na montážním místě Marie
Vít Jana Hana
Divize Služby Divize Družba Divize Jiří
Věra Jaroslava Jana Ján Josef Milan Václav
Divize Jiří Divize Družba Divize Družba Divize Jiří Divize Družba Divize Družba Divize Družba
Petr Jiří Karel Lubomír Karel
Divize Jiří Divize Zpracování Divize Jiří Divize Služby Divize Družba
Ladislav Štěpán Pavel Zdeněk Zdeněk Jan
Divize Jiří Divize Jiří Divize Služby Divize Služby Divize Družba Odbory
30 let
Velkostroj po oprave mírí na Jirí Vedle oprav ocelové konstrukce práce zahrnovaly především instalaci moderního řídicího systému. Kompletní generální opravou a modernizací prošel v uplynulých dnech na montážním místě Marie v Královském Poříčí velkostroj KU 300/21. Generální oprava je již několikátou generálkou této technologie z roku 1978, ale tentokrát zcela zásadní.
V srpnu vyrobila teplárna 110,7 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 126,8 tisíc MWh elektrické energie. Celkem bylo v srpnu vyrobeno 237,5 tisíc MWh elektrické energie.
ˆ
Za pouhý rok se počet nájezdů na majetky Sokolovské uhelné razantně zvýšil, zadržených je dvakrát více než loni. Příčinou je růst výkupních cen kovů. Sokolovská uhelná spolu s bezpečnostní službou Ibis posílila od letošního podzimu ostrahu svých majetků. Důvodem jsou rostoucí útoky zlodějů na majetek firmy. Ti se v poslední době dokonce nevyhýbají ani krádežím v místech, kde jde doslova o život. „V poslední době není nic neobvyklého, když se nám pachatelé pokoušejí ukrást i vedení vysokého napětí, které je pod proudem,“ potvrzuje Jan Smolka, ředitel firemní divize Služby, která má na starosti ostrahu majetků Sokolovské uhelné. Navíc rostoucí výkupní ceny železa i barevných kovů přivádějí do dolového území stále více zlodějů kovů. „A co je největší problém, jejich agresivita stále narůstá,“ říká Smolka. Není tak nic neobvyklého, když zadržení zloději slovně i fyzicky napadají ostrahu. I kvůli tomu služba Ibis, zajišťující pro Sokolovskou uhelnou ostrahu jejích majetků, od letošního podzimu posílila ochranu svých pracovníků, stejně jako jejich technické vybavení. „Především jsme na ostrahu nasadili další psy, kvůli zajištění větší bezpečnosti našich pracovníků i snazšímu zadržení pachatelů,“ potvrzuje oblastní ředitel služby Karel Nejedlý. Stejně tak zásahové jednotky dostaly další technické vybavení, které pomůže při následném důkazním řízení vůči pachatelům. „Hlídky tak jsou vybaveny miniaturními osobními kamerami, které zaznamenávají celý zásah od příjezdu až po předvedení pachatelů. Jejich záznam pak lze předat policii kvůli potřebným důkazům.“ A nejde jen o prostředky sloužící osobní ochraně hlídek. Do provozu byly totiž uvedeny další bezpečnostní kamery střežící jak montážní místa na kterých se shromažďuje těžební technika k opravám, tak některé další exponované části provozů. „Další novinkou pak je připojení strojů pomocné mechanizace včetně buldozerů na pult centralizo-
Výroba el. energie za srpen 2010
posádce mít kompletní přehled o činnosti všech systémů rýpadla. „Systém pak umožňuje regulaci všech těchto částí například v závislosti na zjištěných údajích o teplotě ložisek, rychlosti otáčení a dalších faktorů,“ vypočítává možnosti Francisko s tím, že řídicí systém pak dokáže na některé krizové situace reagovat i zcela autonomně a zamezit tak případným škodám na technologii. „Výhodou pro údržbu pak je třeba i to, že následně umožní vyvolání historie, ze které je patrné, kde případný problém vznikl, a kde je potřeba ho efektivně řešit.“ Vedle řídicího systému ale v průběhu odstávky získal velkostroj také řadu dalších vylepšení. Jedním z nich byla také instalace delšího nakládacího výložníku místo stávajícího krátkého. To umožní jeho lepší dosah při těžbě, a tím i sníží počet přestaveb. Další novinkou pak je osazení kolesa novou brzdou Svendborg, která má lepší brzdné účinky, a hlavně umožňuje přesná časová brzdění. Dá se tak zastavit jak koleso, tak pásové dopravníky přesně ve stejnou dobu a tím zamezit například závalům na pásech. Po dokončení generální opravy a modernizace byl velkostroj KU 300/21 přemístěn, včetně posádky z divize Družba do prostoru lomu Jiří. (red)
Bušová Gösslová Jetenská Kopčo Mazal Mörtl Pikrt
35 let Lukesle Pospíchal Pšenička Svatoš Ullmann
40 let Dušek Hána Holeček Kutil Rajtmajer Smolka
Všem jmenovaným přeje vedení Sokolovské uhelné, právní nástupce, a. s., mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadřuje poděkování za dlouholetou práci ve společnosti. Uzávěrka dat 6. 9. 2010
Procento absence pro nemoc a úrazy z fondu pracovní doby za leden až srpen 2010 ve srovnání se stejným obdobím let 2008 a 2009
4,6 4,5 4,4 4,3 4,2 4,1 4,0 3,9 3,8 3,7 3,6 3,5 3,4 3,3 3,2
4,21 % 1.–8. 2008
3,46 % 1.–8. 2010 3,26 % 1.–8. 2009
Zkrácení oprav parních turbín na paroplynovém cyklu Po patnácti letech je zařízení ve špičkové kondici. Zkrácení odstávky umožnilo dodat navíc přibližně 2600 MWh. O plných sedm dní dříve byla letos uvedena do provozu po plánované odstávce parní turbína TG 22, u turbíny TG 12 byly opravy urychleny o 4 dny. Parní turbíny TG 12 a TG 22 jsou součástí paroplynové elektrárny Sokolovské uhelné ve Vřesové. Ta prošla po patnácti letech další z předepsaných kontrol. Letošní práce se v paroplynové elektrárně týkaly plynových turbín obou bloků. K pozitivní bilanci opravy navíc přispělo i to, že parní turbína vyrábějící elektrickou energii během části doby oprav str. 2 |
plynových turbín pracovala takzvaně na cizí páru. Tedy na páru, která do ní byla přiváděna z nedaleké teplárny. „Ukazuje se tak, že díky pravidelné údržbě je celé zařízení i po této době ve špičkovém stavu a je provozně vysoce spolehlivé,“ hodnotí průběh odstávky Stanislav Kapr, hlavní inženýr divize Zpracování Sokolovské uhelné ve Vřesové. Pečlivá příprava na odstávkové práce a nasazení pracovníků divize Služby měly zásadní podíl na zkrácení letošní odstávky elektrárny. „Prohlídky jsou předepsané jak co se týká rozsahu tak četnosti. Délka odstávek se odvíjí od plá-
novaných prací a zkušeností z minulých odstávek,“ vysvětluje Kapr. Ovlivnit délku odstávky pak může i změna bezpečnostních předpisů. „Což se nám stalo naopak před několika lety, kdy bylo nutné instalovat bezpečnostní dusíkový systém a v důsledku toho se nám odstávka naopak protáhla.“ Paroplynová elektrárna ve Vřesové je nejmodernějším zařízením svého druhu v České republice. Do provozu byla uvedena v roce 1995 a využívá se především jako špičkový zdroj, který pomáhá stabilizovat přenosovou soustavu. Jen do konce srpna tak letos vyrobila 1367 GWh elektrické energie, což je o více než 72 tisíc MWh více oproti plánu. K tomu
spotřebovala 879 milionů metrů krychlových energoplynu a 7,5 milionu metrů krychlových plynu zemního. „Obecně ale platí, že se nám postupně daří spotřebu nakupovaného zemního plynu snižovat a naopak zvyšovat podíl energoplynu, který je vyráběn ve Vřesové tlakovým zplyňováním hnědého uhlí,“ dodává Kapr. Významně tuto bilanci ovlivnilo především spuštění takzvaného hořákového generátoru před zhruba dvěma lety. Díky němu je totiž možné přeměnit na plyn i vedlejší chemické produkty vzniklé při zplyňování uhlí. (red)
Z NAŠÍ SPOLEČNOSTI
°
Do školních lavic usedla v září téměř tisícovka žáků. Technické obory jim nabízí zajímavou perspektivu. Jejich absolventi totiž nemají většinou problém s hledáním práce. Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov zahájila svůj další školní rok, už svůj padesátý třetí, kdy na konci šedesátých let vznikla nová organizační složka Hnědouhelných dolů a briketáren Sokolov. Z té se po šesti podstatných změnách, které vždy úzce souvisely s dolovou těžební činností, stává v roce 1994 Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov. Ta má téměř 500 žáků denního i distančního studia. Ve středu 1. září 2010 škola s ustáleným zkráceným názvem ISŠTE Sokolov přivítala do svých lavic 980 žáků ve 45 třídách sedmnácti oborů. Tradiční obory jako jsou strojní mechanik (dříve zámečník), elektrikář, obráběč kovů, mechanik strojů a zařízení aj. získávají díky podpoře a garanci Sokolovské uhelné, právnímu nástupci, a. s., čím dál tím lepší kvalitu a zvuk. I přes složité podmínky vzdělávání, kdy se mnohdy žáci dostávají do oborů, o které vlastně ani nemají
ˆ
ISŠTE žákU ani letos neubylo
Do pracovního pomeru jen ty nejlepší
zájem, se pracovníkům školy daří organizovat proces odborné přípravy ke spokojenosti zaměstnavatelů. Škola v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí budov, které v roce 1966 převzala do užívání. Za tu dobu potřeba kvalitních podmínek výuky nabyla na významu tak, že se zřizovatel školy rozhodl investovat do kvalitní a rozvíjející se školy 400 mil. Kč. Škola využívá pro zkvalitnění podmínek vzdělávání i dalších tzv. „evropských peněz“, kdy v současné době čerpá 20 mil. Kč z Evropských fondů. Toto vše pro to, aby Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov byla „Školou, kam má smysl chodit“. Co by to bylo za odborné vzdělávání, kdyby nehledělo na potřeby zaměstnavatelů a firem. ISŠTE Sokolov je školou, pro kterou jsou spolupracující podniky klíčovým partnerem při výchově žáků a profilaci jejich vědomostí, dovedností a návyků. Nejlepší výkony podává žák, který ví, proč obor studuje, pro koho a s jakou podporou a výhledem. Pavel Janus, ředitel ISŠTE Sokolov
X Vedoucí personální sekce Sokolovské uhelné Ján Izák
Vedoucí personální sekce Sokolovské uhelné Ján Izák ke smlouvě mezi firmou a Integrovanou školou technickou a ekonomickou, stejně jako ke způsobu výběru budoucích zaměstnanců společnosti.
X Dvě desítky čerstvých absolventů Integrované střední školy technické a ekonomické Sokolov nastoupily od září do trvalého pracovního poměru v provozech Sokolovské uhelné. Společnost tato místa vyčleňuje pro školu každý rok v rámci vzájemné smlouvy o spolupráci. Na snímku bývalí studenti školy při vstupním školení
Stavba ISŠTE beží naplno ˆ
Největší investici ve městě za poslední desetiletí zaplatí z velké části Evropská unie. Změny čekají i okolí Lobezského potoka. Doslova v plném proudu je v těchto dnech výstavba nové budovy Integrované střední školy technické a ekonomické v Sokolově (ISŠTE). Stavba za 380 milionů korun poskytne škole nové moderní prostory, a umožní zvýšit její kapacitu na zhruba 1200 studentů. Dnes jich má škola o dvě stovky méně. „Nová sedmipatrová budova nabídne celkem dvacet sedm učeben, nebo laboratoře pro různé obory jako je výuka fyziky, chemie a výpočetní techniky,“ říká ředitel školy Pavel Janus, podle kterého stavba z dílny architekta Romana Kouckého bude mnohem lépe vyhovovat současným standardům, než původní areál z roku 1958. Stavba, která je z 85 procent hrazena z dotace Evropské unie prostřednictvím Regionálního operačního programu, je součástí dlouhodobé rekonstrukce ISŠTE. Ta odstartovala již v roce 2002 nákladnou rekonstrukcí školních dílen pro strojírenské obory. Stavba budovy, která má být dokončena na jaře roku 2012 zdaleka neovlivní pouze život studentů a učitelů školy, ale významně se zapíše také do vzhledu Sokolova. A to nejen svojí výškou. Hlavní vchod nové budovy totiž bude obrácen do oblasti Lobezského potoka. Kvůli tomu proto již dnes sokolovská radnice připravuje také úpravu této části města, jejíž součástí bude jak rekonstrukce nábřeží, tak přemostění toku. (red)
Sokolovská uhelná je dlouhodobým partnerem ISŠTE. Co to pro firmu vlastně obnáší? Izák: „Máme každoročně uzavřenou vzájemnou smlouvu, která určuje k čemu se která strana zavazuje. My zpravidla poskytujeme pro výuku potřebný materiál od železa až po nářadí nebo výkresy. Naši zaměstnanci pak jsou také členy zkušebních komisí ve škole, nebo se podílí na tvorbě osnov. Novinkou pak jsou programy Evropské unie, do kterých se škola zapojuje a kde vystupujeme jako její partner. Kromě toho třeba umožňujeme exkurze žáků do našich provozů, podílíme se na prezentaci školy, ale třeba také na komunikaci s rodiči žáků a na řadě dalších věcí. Tou hlavní pak je přijímání žáků a studentů školy na praxi.“ V jakém rozsahu tyto praxe jsou? Izák: „To záleží na ročníku a oboru, který se daný žák učí. Obecně platí, že u učebních oborů žáci tyto praxe v našich provozech vykonávají v průběhu celého roku. Loni jsme takových žáků měli ve firmě celkem 73. Pokud pak vykonávají během praxe produktivní práci, je za ni škola honorována. Jen loni tak odpracovali její žáci v rámci praxe přes sedm tisíc hodin. Pokud jde o studenty, ti k nám chodí na dvoutýdenní praxi. Jejich počet je ale výrazně nižší. Loni u nás praxi vykonávalo jen jedenáct studentů ISŠTE, nicméně máme zde i studenty jiných škol, takže celkově šlo o pět desítek studentů.“
X Výstavba nové sedmipatrové budovy ISŠTE je již v plném proudu
Liší se nějak praxe učňů od toho, co dělají na stejném pracovišti jejich kolegové z řad zaměstnanců firmy? Izák: „Samozřejmě a poměrně zásadně. Oni mají praxi přesně v tom rozsahu, jaký stanovují osnovy. To znamená, že běžnou produktivní práci vykonávají pouze tehdy, když se podaří nějak sladit jejich osnovy s provozními potřebami firmy. Jinak je to běžná výuka. Naši instruktoři, kteří mají žáky na praxi na starosti pak jsou v tomto směru pedagogicky školeni, znají přesně osnovy a celkový průběh praxí je vždy řízen školou.“
Zmínil jste, že za práci žáků v rámci praxí je honorována škola. Samotní žáci jsou placeni také? Izák: „Máme nastavený i systém odměňování pro žáky. Ten je odvislý od jejich hodnocení v průběhu praxe, kde instruktoři sledují celou řadu kritérií počínaje kvalitou práce přes chování a konče například docházkou. Hodnocen tak může být sazbou od nuly až po dvacet čtyři korun za hodinu. Nicméně částky jim nevyplácíme my ale škola.“ Část těchto žáků pak po absolvování školy nachází zaměstnání v Sokolovské uhelné. Na základě jakých kritérií si je firma vybírá? Izák: „Sokolovská uhelná již druhým rokem v podstatě nepřijímá zaměstnance s výjimkou vybraných specialistů. Výjimkou je právě ISŠTE s níž máme smlouvu, že přijmeme každý rok dvě desítky jejích absolventů. V první řadě v tomto případě vycházíme ze zájmu samotných žáků. Poté děláme oficiální schůzky s každou třídou, kde je informujeme o věcech týkajících se firmy, které se během praxe nedozví, jako je struktura společnosti, systém odměňování a další možnosti uplatnění. Letos zájem o práci v Sokolovské uhelné projevilo celkem 54 žáků školy. Část z nich ale pokračovala dál ve studiu a někteří naopak neudělali závěrečnou zkoušku. Takže skutečný výběr začal až u těch zbývajících. Tam se pak přihlíží k několika kritériím. Hodnocení instruktorů, hodnocení školního prospěchu a absence, přičemž neomluvená se stává automatickým důvodem k vyloučení z výběru. Co se týká odborných znalostí a školního prospěchu, mají rovnocennou roli. Takže se snažíme vybírat především ty, kteří mají co nejlepší hodnocení v obou oblastech.“ Zůstávají pak absolventi školy v řadách zaměstnanců Sokolovské uhelné, nebo je pro ně toto první zaměstnání jen jakýmsi startem dál? Izák: „Zůstávají. Tento systém se nám osvědčil dokonce natolik, že za poslední tři roky z absolventů ISŠTE, kteří byli přijati do pracovního poměru, odešli asi dva nebo tři. Což je s přihlédnutím k běžné úrovni fluktuace v průmyslu velký úspěch.“ (red)
| str. 3
Technologie v provozech Sokolovské uhelné: dálková pásová doprava X Skládka uhlí na lince dálkové pásové dopravy a obsluhující kolesový nakladač KN - 160
X Dílny divize v popředí s poháněcím bubnem dálkové pasové dopravy obloženým keramickými pláty, které zabraňují prokluzu pasů ve vlhku
X Linky dálkové pásové dopravy v lomu a poháněcí stanice v popředí
Sokolovská uhelná nejsou jen doly, uhlí a elektrárna. Provozy společnosti jsou ve skutečnosti rozsáhlým souborem technologií, často propojených a závislých jedna na druhé, stejně jako technologií zcela autonomních. Mnohé z nich jsou přitom naprostými unikáty, které nenajdete nikde jinde na světě. Klíčovým pro výrobu Sokolovské uhelné je propojení jednotlivých částí technologie mezi těžební a zpracovatelskou částí. To je řešeno dvěma způsoby. Kolejovou dopravou, kterou se zabýval minulý díl tohoto seriálu a dálkovou pásovou dopravou. První pásové dopravníky se v lomech společnosti používaly už krátce po druhé světové válce. Šlo však o poměrně krátké dopravní cesty s šířkou pásu do jednoho metru. Většina skrývky i vytěženého uhlí se ale nadále transportovala za pomoci kolejové dopravy. Obdobná situace panovala také na lomu Jednota ve Vintířově, který byl otevřen v roce 1949 a jehož dobývací prostor je dnes součástí velkolomu Jiří. Zde byla již v padesátých letech v omezené míře využívána technologická pásová přeprava dopravníky Orlík, ale o většinu transportu se i nadále staraly vlakové soupravy. Teprve v roce 1965 byl v lomu zaveden dopravník PD 32. Ten při šíři 1200 mm dosahoval rychlosti až tři metry za sekundu, sloužil k transportu uhlí na na-
X Pás u detektoru kovů, který je zařazený těsně za separátorem kovů a zajišťuje zastavení dopravníku v případě, že separátorem projde nějaký kovový předmět
kládací místo Jednota, a stal se základem budoucí dálkové pásové dopravy v lomu. „Ještě téhož roku pak byla vybudována u Vintířova nakládací stanice, do níž ústily dvě nové linky pásové dopravy a navazující sběrné pásy s kladivovými drtiči uhlí z prvních tří řezů,“ popisuje start nové technologie Petr Šebesta, vedoucí technik dálkové pásové dopravy divize Jiří. Pásová doprava přinesla při těžbě hned několik výhod. Tou první bylo využití v oblastech s vyššími sklony, kde nebylo možné kvůli prokluzům nasadit vlakovou přepravu, a nebo bylo její nasazení velmi komplikované. Obrovskou provozní výhodou pak byla možnost kontinuální těžby na pás. Ten jel nepřetržitě, zatímco u kolejové dopravy docházelo k prodlevám kvůli posunu vozů a nájezdům nových souprav. Záhy tak dálková pásová doprava v lomu zcela vytlačila kolejovou, a dnes divize Jiří těží už pouze „na pás“. Za pouhé půlstoletí ale tento druh přepravy doznal značných změn. Tou nejviditelnější je razantní růst šířky samotných pásů, po kterých je materiál přepravován. Ten se dnes v případě lomu Jiří pohybuje v šířích od 1,4 metru až po impozantních 1,8 metru v případě technologických celků. Umožnil to růst výkonu poháněcích stanic, ale také postupné zlepšení technologie výroby pásů. „Zatímco dříve se používaly gumové pásy s ocelokordovými výztuhami, dnes se využívají už výhradně takzvané gumotextilní pásy,“ říká Pavel Francisko, který má tuto technologii na starosti v rámci divize Družba v Novém Sedle. Jádro pásu tak tvoří polyamidové nebo polyesterové vložky, které slouží pro přenos tahové síly pásu. Pak následuje horní a dolní gumová krycí vrstva, popisuje konstrukci pásů Francisko. Tato konstrukce, společně s moderními poháněcími stanicemi pak umožňuje pásům rychlost až pět metrů za vteřinu, což je proti počátkům této dopravy dvojnásobek. Tomu odpovídá i celkový výkon, který umožňuje dnešním pásům přemístit až sedm tisíc tun materiálu za hodinu v případě skrývky, nebo cca dva tisíce tun u těžby uhlí. Ačkoliv je pásová doprava v obou lomech společnosti konstrukčně shodná a používá stejné prvky,
X Trasy dálkové pásové dopravy v severní části lomu při pohledu od bývalé Lipnice směrem k Lomnici
str. 4 |
X Linky dálkové pásové dopravy s poháněcí stanicí v pozadí s velkostroji
jsou zde i přesto rozdíly. Ten největší spočívá v rozsahu. V lomu Družba byla pásová doprava zaváděna až v druhé polovině 70. let a dodnes se zde používá převážně na těžbu uhlí, zatímco skrývku i nadále divize Družba těží v kombinaci s kolejovou dopravou. Jiří ji používá i pro skrývku, a tak dnes provozuje celkem 38 kilometrů pásových dopravníků, zatímco Družba pouze něco málo přes 8 km. „Pásová doprava lomu Družba také dosahuje menší šíře, a to jen do 1400 milimetrů, a drobné odlišnosti jsou zde i co se týká samotného řízení,“ říká Francisko. Zatímco v Novém Sedle je řízení pásové dopravy takzvaným malodrátem, kdy jsou signály z pásové dopravy vedeny klasickým způsobem na řídicí dispečink, který signály zobrazuje a umožňuje ovládání pásových dopravníků, v lomu Jiří pásová doprava disponuje vlastním řídicím systémem, který je schopen systém ovládat i bez zásahu obsluhy. Zajímavostí je pak linka u technologického celku TC 2/1 lomu Jiří, která je vybavena frekvenčními měniči. Zatímco ostatní pásové dopravníky tak pracují se stabilním výkonem, na dopravnících s měniči lze rychlost plynule regulovat v rozmezí od 50 do 100 procent. To vede ke snižování spo-
třeby elektrické energie i snížení rizika poškození dopravních pásů. Pásová doprava ale zdaleka nejsou jen samotné pásové dopravníky a stanice, které je pohání. Jejich součástí je i celá řada dalších technologií. V obou lomech jde například o separátory kovů, které umí z vytěženého uhlí na principu magnetismu odstranit kovy. V lomu Jiří pak je ve zkušebním provozu také separátor dřeva odstraňující z uhlí zbytky výdřevy z historických báňských děl, kterými těžba prochází. A v obou lomech jsou součástí dálkové pásové dopravy také kladivové drtiče, které vytěžené uhlí upravují do potřebné kusovosti, nebo shazovací vozy. „Zde už je ale zase rozdíl. Oproti Družbě, kde jsou tyto vozy pouze na kolejovém podvozku, mají v lomu Jiří dva vozy housnicový podvozek, takže mohou samostatně přejíždět z jedné linky na druhou,“ shrnuje součásti technologie Šebesta s tím, že ve Vintířově navíc provozují také speciální transportní vůz TV 200 na převoz poháněcích stanic. Ten vznikl z podvozku pásového vozu doplněného kabinou pro řidiče a osazeného dieselovým agregátem. (red)
X Trasy dálkové pásové dopravy v severní části lomu při pohledu z lomu k bývalé Lipnici, v levé horní části snímku drtírna uhlí
Sokolovská uhelná prispeje na sanity ˆ
ˆ
X Stejně jako odstartovalo, tak i zakončilo sezónu. Koupaliště Michal se s posledními návštěvníky rozloučilo rockově koncertem hned tří skupin najednou (na snímku Yelow). Symbolicky tak udělalo tečku za zcela výjimečnou sezónou, během které jeho areál doslova lámal rekordy, když ho v průběhu červencových veder v některých dnech navštívilo až 3,5 tisíce lidí
X Obnova vozového parku je pro záchranáře zásadní. Mimo jiné i proto, že musí velmi často zasahovat u těžkých havárií na silnici Karlovy Vary – Cheb. Ilustrační foto archiv
Díky pomoci energetické firmy přibudou do vozového parku záchranné služby v Sokolově ještě letos dva zbrusu nové a plně vybavené vozy. Sokolovská uhelná podpoří obměnu vozového parku Oblastního střediska Územní záchranné služby Karlovarského kraje v Sokolově. Dohodl se na tom generální ředitel společnosti František Štěpánek s primářem záchranky Karlem Vaňkem v reakci na pomalu se zvyšující průměrný věk záchranářských vozidel. Už letos se tak díky pomoci firmy koupí dvě nové sanity do Sokolova. Půjde o vozy VW Transporter T5 s náhonem 4x4 se skříňovou zástavbou Sikar včetně kompletního vnitřního vybavení. „Výhodou skříňového provedení je především to, že proti klasické zkosené nástavbě nabídne větší vnitřní prostor. Což zvýší především komfort pro osádku při práci s pacientem,“ říká šéf sokolovské záchranky Vaněk. Uvnitř vozidel je totiž poměrně rozsáhlé vybavení, které odpovídá lůžku resuscitační péče na odděleních ARO. Počínaje monitory pro sledování tělesných funkcí a konče defibrilátorem. V důsledku toho je ale v běžných sanitách relativně málo místa. Důsledkem speciálních úprav a špičkového vybavení ovšem dosahuje cena záchranářských vozidel značné výše. V případě dvou nových Volkswagenů pro Sokolov půjde o více než 3,6 milionu korun za každé auto. To má přitom pro nasazení velmi krátkou životnost. „Maximální věk nasazovaných aut by neměl přesahovat čtyři roky,“ říká šéf sokolovské zá-
chranky Vaněk. A právě v tom je největší problém. „V současné době ale činí již o dva roky více. Výjimkou pak nejsou ani vozy pořizované v polovině devadesátých let, kdy územní zdravotnická záchranná služba vznikala.“ Věk, který by u běžných osobních nebo nákladních aut nebyl žádným zásadním problémem, je u záchranářských vozů problémem poměrně velkým. Většina z nich je v provozu v poměrně náročných podmínkách, jezdí za každého počasí a na ne vždy příliš kvalitních silnicích v mnohem vyšších rychlostech než většina jiných aut. Životnost sanitních vozů výrazně ovlivňuje také hornatý terén Sokolovska, kdy jsou často nuceny zasahovat ve velmi složitých podmínkách, především v zimních měsících. Není pak výjimkou, kdy teprve na místě řidič zjistí, že to, co měla být místní komunikace připomíná spíše lesní nebo polní cestu. „Proto je považován za optimální hranici pro výměnu těchto aut věk čtyř let a náběh maximálně sto tisíc kilometrů. Pak už se u aut začínají objevovat technické problémy. A ty by v krajním případě mohly i ohrozit životy lidí,“ vysvětluje Vaněk nutnost časté obměny techniky. Dalším problémem je pak růst nákladů na udržení starších strojů v provozu. Vedení Sokolovské uhelné se proto dohodlo se záchranáři a jejich zřizovatelem, tedy Karlovarským krajem, na vzájemné spolupráci při obnově sanitek pro Sokolov. Pokud by se pak tato kooperace osvědčila, mohla by případně pokračovat také v budoucnosti. (red)
Jubileum Hornického domu Sokolov
X Významné jubileum stavby připomněla také jedna z uměleckých kostek na náměstí Budovatelů
X Ve znamení vietnamského a maďarského folklóru i gastronomie probíhala letošní Hornická pouť v Sokolově. Na Starém náměstí před sídlem Sokolovské uhelné zástupci obou zemí nepředstavili jen své kulinářské umění, ale také tradiční výrobu, nebo ukázky bojových umění (na snímku). Akce připravená Městským domem kultury navíc měla ještě širší přesah, a tak si zde své místo našla také expozice o tradicích a kultuře národnostních menšin, zatímco v ulicích akci okořenila také spontánní prezentace odpůrců komunistického režimu ve Vietnamu. Vedle tematické části pak samozřejmě ani letos v Sokolově nechyběla tradiční vystoupení hudebních skupin a umělců všech žánrů počínaje Ivanem Mládkem a konče Annou K. To vše, spolu s ukázkami tanečních formací, techniky policie nebo hasičů či expozicí kaktusů do města přilákalo tisíce lidí z širokého okolí
Významnou stavbu architekta Rudolfa Welse v minulosti silně poškodila socialistická přestavba. V posledních letech se jí po částech vrací původní podoba. Rovných osmdesát pět let od předání do užívání oslaví letos Hornický dům v Sokolově. Tato významná stavba z dílny architekta Rudolfa Welse byla veřejnosti zpřístupněna 4. října 1925. Na počátku výstavby této budovy, která je dnes jednou z nejvýznamnějších památek města Sokolova, stálo rozhodnutí československého Ministerstva veřejných prací. To v roce 1922 zahájilo v uhelných revírech výstavu takzvaných spolkových domů. Vítězem soutěže se stal architekt Rudolf Wels žijící v Karlových Varech, ale trvalo ještě rok, než jeho projekt dostal definitivní podobu. Z dnešního pohledu je téměř neuvěřitelné, že přibližně dvě stovky dělníků zvládly budovu postavit za pouhé dva roky. Část prací, jako bylo například kopání základů, totiž probíhala ručně bez jakékoliv mechanizace. Nezaměnitelnou dominantou nové stavby se stal téměř třicet metrů dlouhý reliéf zobrazující jeden den ze života horníka, jehož autorem je karlovarský sochař Wilhelm Srb-Schlossbauer. Interiéru pak dominoval rozlehlý sál, který je dodnes jedním z center sokolovského kulturního dění.
Tvrdou ránu ale stavba dostala v roce 1968, kdy odstartovala její rozsáhlá přestavba. Během ní fasádu zahalil mramorový a travertinový obklad, došlo k nahrazení původních oken, část z nich pak byla dokonce zazděna. Stejně necitlivě stavba zasáhla i interiéry domu, kdy byl ubourán portál jeviště, zmizela obrazová výzdoba malíře Egona Adlera a korunu všemu nasadila instalace moderních svítidel. V rámci rozsáhlé přestavby pak v letech 1998– 1999 došlo k přestavbě kinosálu Hornického domu na divadlo. Aspoň částečným návratem k původní architektonické podobě stavby, zařazené mezi kulturní památky České republiky, tak byla až její přestavba v roce 2006, kdy budova dostala zpět původní fasádu. Ve stejném roce se veřejnost také vůbec poprvé dočkala důstojné prezentace, v té době pro většinu lidí již zcela neznámého architekta. Připomněla ji jak kniha Michaela Runda o jeho práci, tak pamětní deska umístěná na fasádu Hornického domu. Ten dnes nese jméno Městský dům kultury a je skutečným středem dění v Sokolově. Mimo jiné zde probíhají také pravidelné plesy společnosti Sokolovská uhelná, která je zároveň partnerem mnohých kulturních akcí konajících se v této významné památce. (red)
| str. 5
ŽIVOT KOLEM NÁS
www.suas.cz
Z kultury
Hokejový Baník slavil
1. – 26. 11. 2010 VÝSTAVY VÝTVARNÉHO UMĚNÍ 2010 Sokolov – koncertní a výstavní síň klášterního kostela sv. Antonína Tel.: 359 808 151 Lukáš Machalický, Jan Pfeiffer – soukromá vzdálenost
Šedesát pět let uplynulo letos od založení HC Baník Sokolov. Ten získal ke svému jubileu zároveň také novou střechu nad hlavou, díky rozsáhlé rekonstrukci, kterou prošel jeho domovský stadion. Sokolovský hokej začal v poměrně skromných podmínkách těsně po druhé světové válce. U jeho počátků stála skupinka nadšenců z ředitelství tehdejších Falknovských hnědouhelných dolů v Dolním Rychnově, kteří na podzim 1945 založili sportovní klub SK FHD Dolní Rychnov. „Největší problém byl hlavně s tím, kde hrát,“ popisuje situaci kolem vzniku klubu jeho současný předseda Rudolf Francisko. Hrálo se podle počasí na přírodním ledu a v podstatě kde se dalo. Počínaje tenisovými dvorci u lomu Bohemie, na důlní propadlině dolu Antonín, nebo přímo na rybníčku v dnešních Husových sadech v centru města. „Situaci moc nezlepšilo ani to, když se začalo jezdit trénovat do Karlových Varů, kde byl vybudován nový zimní stadion,“ říká předseda HC Baník Sokolov. Hráči chodili totiž do zaměstnání a dojíždění na tréninky, které probíhaly buď v časných ranních, nebo naopak pozdních nočních hodinách, tak bylo velmi náročné. „Po prvotním nadšení zájem o hokej rychle upadal a vlastně nebýt Miroslava Svobody, na kterém ležela veškerá práce s vedením klubu, asi by oddíl i zanikl,“ skládá hold svému předchůdci Francisko. Situaci příliš nepomohl ani vstup hokejistů HDBS do soutěže v roce 1949, kde byla velká část soupeřů nad jeho síly. A to se příliš nelepšilo ani v sezóně následující. Teprve rok 1951 znamenal obrat v dějinách klubu. Tým začíná porážet jednoho soupeře za druhým, a v některých případech končí až s neuvěřitelnými výsledky, jako například když poráží JNV Karlovy Vary poměrem 30:1. Tým nesoucí již ná-
1. – 30. 11. 2010 AUTORSKÁ VÝSTAVA VÁCLAVA SUCHÉHO K ŽIVOTNÍMU JUBILEU Sokolov – MDK Tel.: 353 563 074 2. 11. 2010 GOETHOVY NÁVŠTĚVY V ČECHÁCH Sokolov – zámek Tel.: 352 661 985 Přednáška historika Stanislava Burachoviče 4. 11. 2010 SETKÁNÍ SPKS SOKOLOV – PŘEDNÁŠKA Sokolov – kinokavárna Alfa Tel: 352 602 224 Od 17.30 hodin 5. 11. – 2. 1. 2011 VÁNOČNÍ ZVONKY Sokolov – muzeum Tel.: 352 688 130 Výstava 9. 11. – 2. 1. 2011 BABIČČINY VÁNOCE Sokolov – muzeum Tel.: 352 623 930 Výstava hraček 11. 11. 2010 PAMÁTNÉ STROMY – SVĚDKOVÉ ZANIKLÝCH OBCÍ A PAMÁTEK KARLOVARSKÉHO KRAJE Sokolov – muzeum Tel.: 352 623 930 Od 17.00 hodin 11. 11. 2010 OLYMPIC Sokolov – velký sál MDK Tel.: 359 808 715 Od 19.00 hodin
Hlavní výstava sezóny bude patrit hornictví
zev HDB Sokolov se tak stává mistrem kraje a postupuje do kvalifikace na mistrovství republiky. V následujících letech sokolovský hokej osciluje mezi krajským a oblastním přeborem, a v roce 1961 se dočkal své první umělé ledové plochy v nově vybudovaném zimním stadionu. Další ročníky soutěže jsou veskrze průměrné, ale přesto se v roce 1969 stává Baník suverénním vítězem krajského přeboru, když dosahuje skóre 112:7. „Počátek sedmdesátých let pak znamenal pro klub velký posun,“ přibližuje týmovou historii Francisko. Dochází k zastřešení stadionu, v polovině dekády se tým již drží na čele druhé ligy, a v roce 1979 poprvé postupuje do vytoužené první ligy. Z té sice o čtyři roky později vypadne, ale tým má jasný důkaz, že dokáže hrát mezi špičkou českého hokeje. „Což se ostatně potvrdilo o šest let později, kdy se Baník do první ligy znovu vrátil a už v sezóně 1993/94 se poprvé probojoval do play off.“ Polovina devadesátých let ale byla pro klub celkově složitá. Nedařilo se mu herně, a potýkal se také s poměrně velkými ekonomickými problémy. Přesto se po sestupu do druhé ligy drží na jejím čele a je pravidelným účastníkem play off. „Nicméně výsledky loňské sezóny, kdy naše hráče, i přes situaci zkomplikovanou rekonstrukcí zimního stadionu, dělil od postupu přes první kolo play-off jediný gól, a juniorka se vrátila do první ligy, jsou velkým příslibem do budoucnosti,“ shrnuje 65 let sokolovského hokeje Francisko s tím, že doufá, že v dalších letech zdejší klub odchová řadu dalších hvězd jako v minulosti. Jeho řadami totiž prošly takové legendy hokeje jakými byly například Erich Künhackel, nebo současní špičkoví hráči Tomáš Vokoun, Lukáš Mensator, Václav Benák, Radek Duda, David Hruška nebo David Zucker. (red)
ˆ
Sokolovské muzeum chystá bohatý program, ve kterém nebude chybět ani historie architektury v kraji nebo práce regionálních umělců. Rozsáhlá výstava o dějinách hornictví na Sokolovsku bude hlavním tahákem nadcházející výstavní sezóny v sokolovském muzeu. To chce veřejnosti představit dobývání nerostného bohatství v oblasti od jeho počátků až po současné napouštění jezera Medard. A podle ředitele muzea Michaela Runda se budou mít návštěvníci určitě na co těšit. „Chceme tak navázat na letošní velmi úspěšnou výstavu o druhé světové válce. Díky rozšiřující se spolupráci s ostatními muzei totiž budeme moci i tentokrát vystavit řadu zajímavých předmětů vážících se k historii hornictví z cizích sbírek, což bude pro návštěvníky určitě hodně zajímavé,“ říká Rund. Expozice sice bude otevřena až v létě příštího roku, ale do té doby budou za vidění rozhodně stát idalší výstavy muzea. „Jednou z nich jsou i Slavné vily Karlovarského kraje, které veřejnosti představují mnohé zajímavé objevy,“ vypočítává Rund. „Patří mezi ně třeba do nedávna zapomenutá vila tvůrce Národního technického muzea Praha profesora Babušky v Manském dvoře, nebo vila Zenker v Abertamech s velmi zajímavými interiéry,“ vypočítává Rund. Velké výstavy pak v sokolovském zámku doprovodí folkový festival a řada menších výstav, jako je třeba ta přibližující práce plzeňského malíře Josefa Černého (dlouhá léta bydlel v Sokolově), nebo představení snímků fotografů z dílny FOS Sokolov a jejich partnerských klubů. „Nesoustředíme se ale jen na Sokolov. Chceme také během roku rozšířit hornickou expozici v Krásně o nějakou atrakci pro děti a zároveň připravujeme spolu s krajem žádosti o dotace z regionálního operačního programu na zpřístupnění štoly Jeroným v Čisté, vybudování zázemí štoly č. 1 v Jáchymově a rekonstrukci bývalého děkanství v Horním Slavkově, kde by mělo vzniknout sídlo geoparku,“ vypočítává Rund. Právě Česko-bavorský geopark, jehož česká část nedávno získala statut Národní geopark Egeria, by měl být v budoucnosti jedním z nosných projektů prezentace dějin hornictví na Sokolovsku. Vedle zmíněných dolů v Čisté a Jáchymově zahrnuje již dnes desítky zajímavých geologických a báňských lokalit v celém kraji od těch souvisejících s těžbou rud až po soudobé dolování hnědého uhlí.
str. 6 |
Ze sportu Přehled zápasů HC Energie Karlovy Vary na domácím ledě (Aréna KV) Neděle 10. 10. 2010 od 17.30 hodin HC Energie Karlovy Vary – Mladá Boleslav Úterý 12. 10. 2010 od 18.00 hodin HC Energie Karlovy Vary – Litvínov Neděle 17. 10. 2010 od 17.30 hodin HC Energie Karlovy Vary – Č. Budějovice Pátek 22. 10. 2010 od 18.00 hodin HC Energie Karlovy Vary – Plzeň Pátek 29. 10. 2010 od 18.00 hodin HC Energie Karlovy Vary – Pardubice Úterý 2. 11. 2010 od 18.00 hodin HC Energie Karlovy Vary – Kometa Brno Pátek 5. 11. 2010 od 18.00 hodin HC Energie Karlovy Vary – Kladno Neděle 7. 11. 2010 od 16.00 hodin HC Energie Karlovy Vary – Slavia Praha
Přehled zápasů HC Baník Sokolov na domácím ledě Sobota 9. 10. 2010 HC Baník Sokolov – HC Děčín Sobota 30. 10. 2010 HC Baník Sokolov – HC Roudnice Sobota 6. 11. 2010 HC Baník Sokolov – HC Klášterec n. Ohří
Přehled zápasů FK Baník Sokolov na domácím hřišti Muži A Sobota 16. 10. 2010 od 10.15 hodin FK Baník Sokolov – SK Slovan Varnsdorf Sobota 30. 10. 2010 od 10.15 hodin FK Baník Sokolov – SK Kladno X Hned dvě bronzové medailie přivezla z mistrovství světa v Mnichově Lenka Marušková. Tu první vybojovala ve sportovní pistoli, kde ji od zlata dělily pouhé dvě desetiny bodu. Další cenný kov pak stříbrná olympijská medailistka z Atén získala v soutěži družstev spolu s Petrou Hykovou a Michaelou Musilovou. Stala se tak jediným českým sportovcem, který v Německu vybojoval kvalifikační místo na Olympijských hrách 2012 (bude to již 3. olympiáda v její kariéře). Lenka Marušková, která pochází z Aše, patří dlouhodobě mezi sportovce podporované Sokolovskou uhelnou
Muži B Neděle 10. 10. 2010 od 16.00 hodin FK Baník Sokolov – Hazlov Neděle 24. 10. 2010 od 15.30 hodin FK Baník Sokolov – Nové Sedlo Čtvrtek 28. 10. 2010 od 15.30 hodin FK Baník Sokolov – Aš Neděle 7. 11. 2010 od 14.00 hodin FK Baník Sokolov – Cheb
X S novými trenéry bude v podzimní části druhé ligy bojovat FK Baník Sokolov. Hlavním koučem fotbalistů se stal bývalý reprezentant Radoslav Látal (vlevo), kterému by měl asistovat bývalý trenér olomoucké mládeže Jiří Neček. Jejich úkolem je zlepšit herní výkon týmu, který po sedmi kolech na startu sezóny nedokázal získat více než sedm bodů. Foto archiv FK Baník Sokolov
Šéfredaktor: Ing. Radim Kamler Redakční rada: předseda – Ing. Miroslav Mertl, členové – Ing. Josef Michalský, Vladislav Podracký Foto, není-li uvedeno jinak, SU – Vladislav Podracký Adresa redakce: Kancelář GŘ, Staré náměstí 69, 356 00 Sokolov Kontakty:
[email protected] Produkce: EMC, a. s., tel.: 251 091 211 Vydává: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. Registrace: MK ČR E 12592 SOKOLOVSKÁ UHELNÁ www.suas.cz
