,
, v
KRAJSKY URAD MORAVSKOSLEZSKY KRAJ
Odbor zivotn(ho prostred( a zemedelstv(
~I I I ~I ~IlliI I~ ~I~I I I I I I ~~1~1I1 1
I
"
;;
l'
v
;
•
0
1
)
{I
•
,
,
28. rfjna 117, 702 18 Ostrava
Cj: Sp. zn.:
Vyrlzuje : Odbor: Telefon:
Fax: E-mail: Datum:
MSK 96111/2012 ZPZ/22202/2012/Bil 204 S5 lng. Katerina Bfiecka Odbor zivotn{ho prostredf a zemedelstvf 595622385 595622396 katerina.
[email protected] 2012-07-16
Verejna vyhlaska
Oznameni vlastnikum pozemku 0 moznosti smluvni ochrany evropsky vYznamne lokality
CZ0813456 Moravice na uzemi obce: katastralnf uzemf: rozloze: predmet ochrany:
Bridlieml, Dolni Moravice, Vaclavov u Bruntalu, Rymarov, Mala Moravka, Mala Stahle, Lomnice, Valsov, Velka Stahle Bridliena, Dolni Moravice, Horni Vaclavov, Jamartice, Mala Moravka, Mala Stahle, Tylov, Valsov, Velka Stahle . 209,5993 ha mihule potoen! (Lampetra planen), vranka obecna (Cottus gobio), vydra rieni (Lutra.lutra)
Krajsky urad Moravskoslezskeho kraje, odbor zivotnfho prostredi a zemedelstvi v souladu s § 45c odst. 5 zakona c. 114/1992 Sb., 0 ochrane pfirody a krajiny, ve zneni pozdejsich predpisll (dale jen zakon)
upozornuje vlastniky pozemkl'l nachazejfdch se na uzemi evropsky vyznamne lokality CZ0813456 Moravice (viz mapova pHloha) specifikovane narfzenfm vlady c. 208/2012 Sb., 0 vyhlaseni evropsky vYznamnych lokalit zarazenych do evropskeho seznamu, ze v souladu s ustanovenfm § 39 zakona Ize evropsky vYznamnou lokalitu namisto vyhlasenf zVlaste chraneneho uzemi, die narodniho seznamu, prohlasit za chranenou na zaklade pisemne smlouvy uzavrene mezi vlastnfkem dotceneho pozemku a organem, kterY je opravnen k jejfmu vyhlaseni. Tfmto organem je Krajsky urad Moravskoslezskeho kraje, 28. fijna 117, 702 18 Ostrava .
Vlastnici pozemkt'J, kteri maji zajem jednat 0 moznostech smluvni ochrany, mohou ve Iht'J,t e do 60 dnt'J pisemne kontaktovat KrajskY urad Moravskoslezskeho kraje (adresa v zahlavi), kter'/ s nimi zahaji jednani. V dopise uved'te : jmeno a pfijmenf vlastnfka dorucovad adresu, telefonni kontakt katastralnf uzemf a parcelnf cislo pozemku
www.kr-moravskoslezsky.cz
"
v
prfpade, ze vlastnfci pozemk5 nemajf zajem 0 smluvnf ochranu, nebo z jinych d5vod5 nedojde ve Ih5te dvou let k uzavrenf smlouvy podle § 39 zakona, bude evropsky vYznamna lokalita vyhlasena jako zVlaste chranene uzemi v kategorii ochrany stanovene narodnfm seznamem.
Patnact'fm dnem po vyvesenf se toto upozornenf povazuje za dorucene. Od tohoto dne bezf 60 dennf Ih5ta pro uplatnenf smluvnf ochrany.
Ing. Jan Filgas vedoud oddelenf ochrany prfrody a zemedelstvf
Vyveseno dne: _ _ __ _ __
Sejmuto dne: _ _ _ __ _ _
Prfloha: Kopie mapy Evropsky vYznamne lokality Moravice
www.kr-moravskoslezsky.cz
EVL CZ0813456 Moravice
CJ
hranice EVL
............3000m
..... IC~..... IC~............c:========~
o
375
750
1 500
2250
EVL CZ0813456 Moravice
.c~_~
375
____
750
~===-
1 500
2250
____ m 3000
VYDRA
RicNi (Lutra lutra)
Ekologie a biologie: v
ramci sveho arealu osfdluje vydra rfeni temer vsechny typy vodnich biotopu od vodnich toku pres jezera. mokrady a skalnata morska pobrezi. Populace obyvajici nase uzemf obsazuje tri rozdilne typy biotopu - horske oligotrofni vodnf tokyo vrchovinne toky s kaskadami malych a strednich rybniku a pioche rybnieni oblasti. Vydra nema pevnou dobu parenf. s mlaci'aty se muzeme setkat behem celeho roku. Peee 0 mlaci'ata trva temer jed en rok. V potrave vydry vyrazne prevazuji ryby. doplnkove tez obojzivelnici. korYsi. drobni savci. vodni hmyz a dalsi.
Celkove rozsireni: Vydra rieni je jednim ze trinacti druhu podeeledi Lutrinae eeledi Mustelidae. Soueasna taxonomie rozlisuje deset poddruhu. z nichz nejvetsf rozsireni. zahrnujici cely Palearkt. vykazuje nominatnf poddruh L.1. lutra. Puvodnf rozsfrenf zahrnovalo celou Evropu. v Asii severnf hranici arealu tvori polarni kruh. na vychod zasahovala na Japonske ostrovy. na jihovychode Asie saha disjunktivnfm arealem na jih Indickeho poloostrova a Sri Lanku. zasahuje i na sever Afriky.
Ohrozeni: Vydra rfeni je ohrozovana radou faktoru. jejichz intenzita se v prubehu let vyrazne menila. Do prvnf poloviny dvacateho stoletf bylo hlavnim ohrozujicim faktorem prime pronasledovanf ze strany eloveka. Od sedesatych let ,Iimitovalo stavy vyder predevsfm zneeistenf prostredf cizorodymi latkami (zejmena latky na bazi PCB) a prime nieenfm prostredi (regulace toku). V souvislosti s obecnym zlepsenfm kvality vod v devadesatych letech zaeala populace vydry postupne zvysovat poeetnost a zvetsovat areal rozsirenf. V poslednfch letech se vsak objevily dalsi ohrozujici faktory. predevsfm autoprovoz a nelegalnf lov. kterYm se zejmena vlastnici rybniku snazi resit skody, ktere vydra pusobf na rybi obsadce.
Pece
0
druh:
V souvislosti s obecnym zlepsenfm kvality vod v devadesatych letech zaeala populace vydry postupne zvysovat poeetnost a zvetsovat areal rozsii'eni. V poslednfch letech se vsak objevily dalsi ohrozujici faktory. pi'edevsfm autoprovoz a nelegalnf lov, kterYm se zejmena vlastnfci rybnfku snaz[ resit skody. ktere vydra pusobf na rybf obsadce.
MIHULE POTOCNi (Lampetra planeri)
Ekologie a biologie: Mihule potoeni je neparazitickym druhem vyskytujicim se vyhradne ve sladkych tekoucich vodach s jemnymi bahnitymi naplavami ve kterYch ziji larvy (zvane minohy) zahrabany v jemnem sedimentu. Useky s piscitym az sterkovitym dnem vyuzivaji dospele mihule jako mista ti'eni. Zivi se pi'edevsim detritem, rozsivkami, i'asami a jemnymi zbytky rostlin. Vetsinou ve ctvrtem nebo patem roce zivota dochazi k metamorf6ze, kdy se z larev stavaji plodni dospelci. Dospeli jedinci jiz potravu neprijimajf a po treni hynou.
Celkove rozsireni: Zije v severozapadni casti Evropy (vcetne Velke Britanie a casti Skandinavie). Na jihu zasahuje do rek zapadni casti Apeninskeho poloostrova .
Rozsireni vCR: Ceska republika lezi na hranici evropskeho arealu rozsireni mihule potocni (vyskyt v povodi Labe a Odry), v povodi Moravy (Dunaje) je objevuje jen nekolik izolovanych (sub)populaci.
Ohrozeni: Nejvyznamnejsimi faktory ohrozeni pro mihuli potocni jsou nevhodne upravy toku, pri nichz dochazi k likvidaci vhodnych naplavu a dnoveho substratu pro zivot minoh a take dlouhodobe znecisteni nekterYch potoku a Fek a nadmerna rybi obsadka.
Pece
0
druh:
Pres pi'iznive zpravy 0 opetovnem celoplosnem rozsireni mihule potoeni ve svem puvodnim arealu je nutne zachovat toky, v nichz se vyskytuje, ve stavu umoznujicim jeji dlouhodobou existenci. Je zapotrebi prisne chranit obYvany biotop a pripadne umoznit jeho dalsi rozsireni vhodnymi upravami, po kterYch se vytvori vice vyhovujicich stanovisf. Je nutne vyvarovat se predevsim zahlubovani toku, zpevnovani koryt a tezby jemnych naplavu.
VRANKA OBECNA (Cottus globio)
Ekologie a biologie: Vranka obecna obyva horske a podhorske potoky v usecfch s clenitym sterkovym nebo sterkopfskovym dnem, kde se po vetsinu casu ukrYva pod kameny. Jejf pi'ftomnost vykazuje vysokou kvalitu tol<.u, jde 0 tzv. bioindikacnf druh. Pohybuje se jen kratkymi poskoky, nebof je vzhledem k absenci plynoveho mechyi'e spatnym plavcem. tivi se bentickymi zivocichy. 0 nakladene jikry pecuje samec. Vranka obecna zije maximalne osm let a dorusta velikosti do 15 centimetru . Oproti vrance pruhoploutve (Cottus poecilopus) nema na bi'isnich ploutvych souvisle pi'fcne tmave pruhy.
Cellkove rozsireni: Areal vranky obecne zahrnuje vetsinu Evropy. Chybi jen v Italii, pi'edhoi'f Kavkazu, v Recku, Skotsku, na Jutskem. poloostrove a v Norsku. Vychodnf hranice rozsii'eni saha az k Uralu, na severu zasahuje az do povodi Pecory a na jihu na Krym.
Rozsireni vCR: V Ceske republice je rozsfi'ena po celem uzemi ve vhodnem prosti'edi horskych a podhorskych toku.
Ohrozeni: Vranka je velmi citliva na znecistenf toku a dostatek kysliku ve vode a je take ohrozena pi'edevsim nicenim obYvaneho biotopu. Toky hornich casH povodi s vhodnym kamenitym substratem byly totiz casto nevhodne upravovany (v ramci melioraci ci protipovodnovych opati'enf). Ohrozovat predacnfm tlakem ji mohou take lososovite ryby, pi'edevsfm pstruh obecny (Salmo trutta), vysazovane v nadmernych poctech.
Pece
0
druh:
Ochrana vranky obecne je v prfme souvislosti s kontrolou cistoty vod a se zamezenfm necitlivych technickych zasahu do koryt toku a jejich substratu. Z rybai'skeho pohledu je na vetsine uzemi mozne pone chat stavajici hospodai'enf s prihlednutim k velikosti a pocetnosti nasazovanych lososovitych ryb .
