KORONAVIROVÉ INFEKCE PRASAT Jana Prodělalová Oddělení virologie – Virové choroby prasat Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., Brno
Evoluce koronavirů: • 8 100 př.n.l. • rekombinace, mutace adaptace na nové hostitele a ekologické niky
α
β
γ
δ
2400 př.n.l.
3300 př.n.l. př.n.l
2800 př.n.l.
3000 př.n.l.
PEDV TGEV PRCV
PHEV
IBV TCoV BWCoV
PorCoV
FIPV, CCoV, BatCoV HuCoV
BCoV, ECoV SARS-CoV MERS-CoV MHV, RCoV, BatCoV, GiCoV
zpěvní ptáci kočkovité šelmy
Woo, P.C.Y. et al., J. Virol. Apr. 2014, 86(7): 3995-4008.
Virus:
Kdy?
Kde?
PEDV
1971 1978 X/2010 IV/2013 I/2014
UK Belgie (kmen CV777) Čína USA USA (kmen OH851)
1946
USA od 50. let 20. stol. celosvětově
PRCV
1984
Belgie
bez klinického onemocnění nebo mírné respirační onemocnění
PHEV
1958 1972
Kanada Belgie
1. akutní encefalomyelitida 2. vomiting and wasting syndrome
PorCoV (δCoV)
2012 2014
Hong Kong USA (kmen HKU15)
bez klinického onemocnění obdobné PED – vodnatý průjem; mortalita selat 30-40%
TGEV delece v S genu
Co?
až 90% mortalita selat vysoká mortalita selat, ekonomické ztráty minimální známky onemocnění a nulová mortalita selat gastroenteritida, závažnost v závislosti na věku
PEDV – virus prasečího epidemického průjmu
Vlastnosti viru významné z hlediska jeho šíření v populaci prasat Stabilita v prostředí – PEDV adaptovaný na buněčnou kulturu: • inaktivace 60°C/30 min • relativně stabilní při 50°C • stabilní v rozmezí pH 5 – 9 při 4°C; pH 6,5 – 7,5 při 37°C Přežívání viru v materiálu kontaminovaném infekčními výkaly: • závisí zejména na teplotě a relativní vlhkosti • 7 dní v kontaminovaném suchém krmivu při 25°C • 14 dní v kontaminovaném vlhkém krmivu při 25°C • 28 dní v kejdě při 4°C
Přenos PEDV je enterální virus jehož hlavním zdrojem jsou výkaly infikovaných prasat: • virus se vylučuje ve vysokých koncentracích • k vylučování dochází 1-2 dny po infekci PŘÍMÝ – požitím infikovaných výkalů NEPŘÍMÝ – kontaminované osoby, vybavení, krmivo, nástroje a dopravní prostředky: o byly popsány jako jeden z významných rizikových faktorů šíření onemocnění v USA oke kontaminaci docházelo v místech kontaktu zvířat z různých farem o5,2% vozidel, které nebyly kontaminovány při příjezdu, bylo v průběhu vykládání zvířat nově kontaminováno oběhem vykládání zvířat se riziko kontaminace vozidla zvyšovalo se vstupem personálu jatek do vozidla nebo pokud předešlé vozidlo bylo kontaminováno ok šíření virů přispívalo i chování řidičů
Diagnostika
Klinické symptomy
Post-mortem diagnostika
Laboratorní vyšetření
• klinická prezentace onemocnění závisí na jeho závažnosti • obtížně odlišitelné od ostatních příčin průjmu (zejm. TGEV)
• nálezy obtížně odlišitelné od TGEV
• nezbytné k potvrzení infekce PEDV • výkaly, sliny, tenké střevo, sérum PRŮKAZ PATOGENA RT-PCR, ELISA, IHC, izolace viru PRŮKAZ PROTILÁTEK ELISA, imunofluorescenční metody, IHC, NT
Preventivní opatření proti zavlečení onemocnění do chovu
BIOSECURITY
Doporučení světové organizace pro zdraví zvířat Nejefektivnějším opatřením proti zavlečení a šíření viru je striktní dodržování zásad biosecurity. •prasata se známým zdravotním stavem •kontrola pohybu zvířat, osob a materiálu na farmě •desinfekce vozidel a vybavení •bezpečné odstranění kadáverů a kejdy
KORONAVIROVÉ INFEKCE PRASAT Jana Prodělalová Oddělení virologie – Virové choroby prasat Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., Brno
Evoluce koronavirů: • 8 100 př.n.l. • rekombinace, mutace adaptace na nové hostitele a ekologické niky
α
β
γ
δ
2400 př.n.l.
3300 př.n.l. př.n.l
2800 př.n.l.
3000 př.n.l.
PEDV TGEV PRCV
PHEV
IBV TCoV BWCoV
PorCoV
FIPV, CCoV, BatCoV HuCoV
BCoV, ECoV SARS-CoV MERS-CoV
zpěvní ptáci kočkovité šelmy
MHV, RCoV, BatCoV, GiCoV
2
Woo, P.C.Y. et al., J. Virol. Apr. 2014, 86(7): 3995-4008.
3
Virus:
Kdy?
Kde?
PEDV
1971 1978 X/2010 IV/2013 I/2014
UK Belgie (kmen CV777) Čína USA USA (kmen OH851)
1946
USA od 50. let 20. stol. celosvětově
PRCV
1984
Belgie
bez klinického onemocnění nebo mírné respirační onemocnění
PHEV
1958 1972
Kanada Belgie
1. akutní encefalomyelitida 2. vomiting and wasting syndrome
PorCoV (δ (δCoV)
2012 2014
Hong Kong USA (kmen HKU15)
bez klinického onemocnění obdobné PED – vodnatý průjem; mortalita selat 30-40%
TGEV delece v S genu
Co?
až 90% mortalita selat vysoká mortalita selat, ekonomické ztráty minimální známky onemocnění a nulová mortalita selat gastroenteritida, závažnost v závislosti na věku
4
PEDV – virus prasečího epidemického průjmu
Vlastnosti viru významné z hlediska jeho šíření v populaci prasat Stabilita v prostředí – PEDV adaptovaný na buněčnou kulturu: • inaktivace 60°C/30 min • relativně stabilní při 50°C • stabilní v rozmezí pH 5 – 9 při 4°C; pH 6,5 – 7,5 při 37°C Přežívání viru v materiálu kontaminovaném infekčními výkaly: • závisí zejména na teplotě a relativní vlhkosti • 7 dní v kontaminovaném suchém krmivu při 25°C • 14 dní v kontaminovaném vlhkém krmivu při 25°C • 28 dní v kejdě při 4°C
5
Přenos PEDV je enterální virus jehož hlavním zdrojem jsou výkaly infikovaných prasat: • virus se vylučuje ve vysokých koncentracích • k vylučování dochází 1-2 dny po infekci PŘÍMÝ – požitím infikovaných výkalů NEPŘÍMÝ – kontaminované osoby, vybavení, krmivo, nástroje a dopravní prostředky: o byly popsány jako jeden z významných rizikových faktorů šíření onemocnění v USA oke kontaminaci docházelo v místech kontaktu zvířat z různých farem o5,2% vozidel, které nebyly kontaminovány při příjezdu, bylo v průběhu vykládání zvířat nově kontaminováno oběhem vykládání zvířat se riziko kontaminace vozidla zvyšovalo se vstupem personálu jatek do vozidla nebo pokud předešlé vozidlo bylo kontaminováno ok šíření virů přispívalo i chování řidičů
6
Diagnostika
Klinické symptomy
Post-mortem diagnostika
Laboratorní vyšetření
• klinická prezentace onemocnění závisí na jeho závažnosti • obtížně odlišitelné od ostatních příčin průjmu (zejm. TGEV)
• nálezy obtížně odlišitelné od TGEV
• nezbytné k potvrzení infekce PEDV • výkaly, sliny, tenké střevo, sérum PRŮKAZ PATOGENA RT-PCR, RT-PCR, ELISA, IHC, izolace viru PRŮKAZ PROTILÁTEK ELISA, imunofluorescenční metody, IHC, NT
7
Preventivní opatření proti zavlečení onemocnění do chovu
BIOSECURITY
Doporučení světové organizace pro zdraví zvířat Nejefektivnějším opatřením proti zavlečení a šíření viru je striktní dodržování zásad biosecurity. •prasata se známým zdravotním stavem •kontrola pohybu zvířat, osob a materiálu na farmě •desinfekce vozidel a vybavení •bezpečné odstranění kadáverů a kejdy
8
