KORESPONDENCE BOHUSLAVA MARTINŮ KARLU ŠEBÁNKOVI THE CORRESPONDENCE OF BOHUSLAV MARTINŮ TO KAREL ŠEBÁNEK

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA MUZIKOLOGIE

DIPLOMOVÁ PRÁCE

KORESPONDENCE BOHUSLAVA MARTINŮ KARLU ŠEBÁNKOVI THE CORRESPONDENCE OF BOHUSLAV MARTINŮ TO KAREL ŠEBÁNEK

Kateřina Brádková

Vedoucí práce: Doc. PhDr. Lenka Křupková, Ph.D.

Olomouc 2010

Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vypracovala samostatně na základě uvedených pramenů a literatury.

V Olomouci 25. dubna 2010

……………………………

2

Děkuji Doc. PhDr. Lence Křupkové, Ph.D. za odborné vedení práce a cenné připomínky. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Lucii Berné, PaedDr. Haně Brádkové, Lucii Jirglové, PhDr. Markétě Kabelkové, Vítovi Pokornému, Janu Vejnarovi a celé své rodině. Děkuji také Institutu Bohuslava Martinů v Praze a Městskému muzeu a galerii v Poličce – Centru Bohuslava Martinů za ochotnou spolupráci. 3

Obsah Úvod

……….. 05

I. Stav bádání

……….. 09

II. Adresát Karel Šebánek

……….. 15

III. Bohuslav Martinů a Karel Šebánek

……….. 28

IV. Korespondence Bohuslava Martinů Karlu Šebánkovi

……….. 38

V. Edice korespondence

……….. 49

VI. Ediční poznámky

……… 139

Soupis korespondence

……… 145

Závěr

……… 148

Shrnutí

……… 151

Summary

……… 152

Zusammenfassung

……… 153

Soupis literatury a pramenů

……… 154

Seznam příloh

……… 158

Obrazová příloha

……… 160

4

Úvod Bohuslav Mart inů pat ř í ke skladat elům, kt eří ješt ě během svého ţivot a st ihli okusit skut ečné uznání a popular it u svého díla, ve smys lu jeho ţivot nost i. Skladby Bo huslava Mart inů byly hr ány po celém svět ě předními umě lci i hudebními t ělesy, part it ury jeho děl byly vydáván y významnými svět ovými nakladat eli. Mart inů hudba do sebe však nikdy nenasála piedest alo vou at mosféru a vţdycky v ní zbyl dost at ek lehkost i a průzračnost i. S nad právě proto byly Mart inů ko mpozice př ijímány t ak pozit ivně. Mohlo by se t edy zdát , ţe Bohuslav Mart inů ve svém ţivot ě, v ţivot ě skladat ele, dosáhl všeho, co t akové poslání můţe nabídnout . Významnou

součást Mart inů

svět a

ale

před st avovaly

prost é

element ár ní věci a vazby, mezi něţ pat řila t aké láska k rodné zemi, k Českoslo vensku.

Nebyla

pouhou

formalit ou,

pramenila

z nit r a

Mart inů osobnost i. S loţit á hist or ie dvacát ého st olet í spo lu s dalš ími okolnost mi zapř íčinily skladat elovo dlo uhodobé odlo učení od vlast i, běhe m něhoţ Mart inů silně proţíval veškeré reakce, kt eré ve vzt ahu k jeho osobě z Českoslo venska př icházely. A reakce t o byly značně rozporuplné. Po nást upu ko munismu Bohuslav Mart inů nevyho voval, popř ípadě si s ním t ehdejš í ideo logie nevěděla rady. P ostoje Českoslo venska se t ak měnily s konkrét ními et apami, s konkrét ními lid mi, s at mosférou, kt erá zrovna panovala v socialist ickém o vzduší. Bohuslav Mart inů t ím pochopit elně t rpěl, a př est oţe se dočkal jist ého zlepšení po měrů, nemo hl si být nikdy zcela jist jejich pravost í. Jakoby právě v současnost i nast alo období, kdy je Bohusla v Mart inů svou rodnou zemí v plné míř e rehabilit ován. Mart inů hudba je dramat urgicky vít aným pr vkem, láká posluchače a ani po let ech 5

nezt rácí na př it aţlivo st i. Osobnost Bohuslava Mart inů je rovněţ čast ým předmět em muziko logického výzkumu. 1 Pro t yt o akt ivit y předst avuje zázemí a zároveň hnací sílu činno st něko lika inst it ucí a s nimi

osobnost í. 2

spo jených

Právě

v jedné

z t ěcht o

inst it uc í

(v I nst it ut u Bohusla va Mart inů v Praze) jsem zaznamenala dosud nezpracovaný soubor korespondence Bohuslava Mart inů, a mo hla v t émat u své diplo mo vé práce spo jit něko lik mot ivačních aspekt ů. Témat em pr áce se t ak st ala korespondence Bohuslava Mart inů Kar lu Šebánkovi. Prvním

a

ne jpodst at nějším

aspekt em

je

zájem

o

hudbu

Bohuslava Mart inů, o jeho ţivot a hist or ickou epochu, do níţ obo j í spadá.

Dalš ím

aspekt em

je

t éma

korespondence

jako

t akové.

Domněnka, ţe dopisy, do nichţ skladat el ( mnohdy spont ánně) vkláda l své myšlenky, mo hou mno hé vypo vědět . S ilno u mot ivací bylo rovněţ vědo mí,

ţe

vybr aný

soubor

dopisů

dosud

nebyl

edičně

an i

muziko logicky zpraco ván. 3 Podnět ná pro mne byla t aké zmiňo vaná vlna r enesance zájmu o Mart inů ţivot a dílo. Mým původním záměre m bylo ediční zpracování ko mple t ního souboru korespondence, kt erou Bohuslav Mart inů adresoval Kar lu Šebánkovi. V průběhu práce jsem však pochopila, ţe mnoţst ví dopisů i jejich rozsah jsou

pro

dost at ečně

fundo vané uchopení

př ílišné.

Př ist oupila jsem prot o k vyt voření výbor u korespondence , kt er ý čít á padesát dopisů. 4 Jednot livé dopisy t ét o výběrové edice t voř í průřez úplným souborem korespondence Bohuslava Mart inů Kar lu Šebánko vi, a t o jak z hlediska časového, t ak z hlediska t emat ického. Usilo vala 1

Nut n o při pom en out , ţ e svů j p odí l n a t ét o sk ut ečn ost i m a jí i a kt uá lní výr očí n ar oz en í a úmr t í Boh usl a va Ma r t in ů. 2 Př ede vší m Na da ce Boh usl a va Ma r t in ů v Praz e, In st it ut Boh usl a va Ma r t in ů v Pr a z e a Měst ské m uz eum a ga l eri e Pol i čka – Cen tr um Boh usl a va Mar t in ů. 3 V n ěkol i ka př í pa dech byl vša k vyuţ i t ja k o z dr oj i n for m a cí (výz n a mn ě n a př. v pu bl i ka ci Ví t a a Zd eň ka Zouh a r ový ch , věn ova n é k or esp on den ci Boh usl a va Ma r tin ů Zdeň ku Zouh ar ovi – vi z soupi s l i t er a t ury). 4 Z cel k ovéh o s ou bor u 165 dopi sů.

6

jsem o vyt voření rozmanit ého, avšak smys lu plného a ko mpakt ního výboru dopisů, kt er ý by zároveň dokázal pat ř ičně repr ezent ovat t o nejpodst at nější, co korespondence Mart inů Šebánkovi obsahuje. Volba adresát a, Kar la Šebánka, byla v podst at ě díle m náhody, pramenícím z pot řeby zpracovat nezpracované a zaplnit t ak dalš í mezeru ve výzkumu věnujíc ímu se Bohuslavo vi Mart inů.

Karel

Šebánek, český nakladat elský a vydavat elský pracovník, byl jede n z mno ha adresát ů skladat elo vých dopisů, a podobně jako je t omu v dalš ích př ípadech, Mart inů jeho dopis y neuchováv al. Oso bnost i Kar la Šebánka byl navíc v oblast i muziko logického výzkumu věnován pouze minimá lní prost or, ţádná podrobnější práce o něm dosud nevznikla ( nevznik l ani ţádný souvis lejš í t ext ). Nast ala t edy sit uace, kt erá na jedné st raně zela prázdnotou, ale n a st raně druhé poskyt ova la nebývalou mo ţnost získání no vých poznat ků. Prázdnot u se, jak pevně věř ím, podař ilo zaplnit infor macemi, kt eré jsem mo hla načerpat ze Šebánkovy pozůst alo st i, kt erá mi byla ochot ně zpř íst upněna v Cent ru Bohuslava Mart inů v Po ličce. Dip lo mo vá pr áce je koncipo vána následovně. První kapit o la s názvem St av bádání zachycuje současný st av pramenů a lit erat ur y, t edy podobu muziko logického výzkumu ve vzt ahu k t émat u diplo mo vé práce. Druhá kapit o la je věnována Kar lu Šebánkovi. Po jednává o je ho ţivot ě a profesní dráze, jedná se o kapit olu r yze biografickou. Třet í kapit o la se zabývá vzt ahem Bohuslava Mart inů a Kar la Š ebánka obecně. Je vyst avěna na fakt ografických údajích a infor mace získané z korespondence zde pouze dot vářejí o bsah t ext u. Čt vrt á kapit o la s názvem Korespondence Bohuslava Mar t inů Kar lu Šebánkovi uvádí do problemat ik y samot né korespondence. Blíţe charakt er izuje výbor korespondence po st ránce for má lní i o bsahové, pokouší se post ihnout nejpodst at nější

mo ment y dopisů a zár oveň osvět lu je post up př i

ut váření výběrové edice pro t ut o diplo mo vou prác i. Pát ou část práce je 7

samot ná edice korespondence, jeţ obsahuje padesát dopisů a jejic h koment ář v rámc i poznámko vého apar át u. Nás leduje kap it o la s názvem Ediční poznámk y, jejímţ o bsahem jsou z ásad y, podle nichţ byla korespondence zpracována. Diplo mo vá práce je doplněna soupise m dopisů výběrové edice. Cílem t éto diplo mo vé práce je především zpř íst upnění dosud nepubliko vaného

okruhu

korespondence

Bo huslava

Mart inů

a

vyt voření odpovídajíc ího ko ment áře k jednot livým dopisům, kt er ý b y osvět lo val pozadí jejich sdělení. Cht ěla bych podot knout, ţe je mou snahou zacho vat aut ent ičnost pro jevu Bohuslava Mart inů, coţ jse m zohlednila př i vo lbě met od pro zpracování dopisů. Dalš ím cíle m, kt er ý vznikl t eprve v průběhu práce, je př iblíţení osobnost i Kar la Šebánka, protoţe si jist ě adekvát ní pozornost zas luhu je. Byla bych ve lmi ráda, kdyby

se

mi

v

budoucnu

podař ilo

zpracovat

úplný

soubor

korespondence Bohuslava Mart inů Kar lu Šebánkovi, jelikoţ jse m přesvědčena o jeho př ínosnost i.

8

I.

Stav bádání

V souvis lo st i s t émat em t ét o korespondence

Bo huslava

Mart inů

diplo mo vé práce, nakladat eli

kt er ým

Kar lu

je

Š ebánko vi,

př irozeně vyvst ává něko lik okruhů pramenů a lit erat ur y, ze kt er ýc h bylo nut no čerpat . Základním a nejvlast nějš ím pr amene m aut orce pochopit elně byl y samot né dopisy, kt eré Karel Šebánek obdrţel od Bo huslava Mart inů a kt eré na rozdíl od pisat ele zachoval. 5 Tento soubor korespondence je uloţen v Cent ru Bohuslava Mart inů v Po ličce, 6 kam byl př ijat jakoţto součást pozůst alost i Kar la Š ebánka. Komplet ní kopie se nacházej í v I nst it ut u Bohuslava Mart inů v Praze. Inst it ut t aké zařadil dopisy do kat alogu

korespondence

Bohuslava

Mart inů,

v jehoţ

rámc i

jsou

celý

ţivot

jednot livé dopis y zaevidovány a st ruč ně charakt er izo vány. Korespo ndence,

kt erá

Bo husla vo vi

Mart inů

po

slouţila jako nezbyt ný ko munikační prost ředek, je značně rozsáhlá. Jak je známo, Mart inů sá m doručenou pošt u neuchovával. Na vině bylo čast é st ěhování, mno hdy nest álé či nevyhovu jící byd lení a jist ě t aké povaha Mart inů, jenţ se obklopoval především mat er iály souvisejícím i s akt uálním děním. Oboust ranná korespondence je t udíţ dochována velmi vzácně. Naprost á

vět šina

korespondence

Bohuslava

Mart inů

dosud

nebyla zveřejněna. Vydání se dočkalo pět souborů: dopisy dir igent ovi Václavu

Talicho vi, 7

výběr

z korespondence

do

rodné

Po ličky, 8

5

P odr obn é i n for m a ce k dopi sům a ut or ka podá vá v ka pi t ol e věn ova n é kor esp on den ci Boh usl a va Ma r t in ů s Kar l em Še bá n kem a v soupi su t ét o kor esp on den ce. 6 Měst ské m uz eum a ga l er i e P ol i čka – Cen t r um Boh usl a va Ma r t in ů, d ří ve M ěst ské Muz eum – Pa má tn í k Boh usl a va Mar t in ů v Pol i č c e. 7 KUNA, Mi l a n. Kore sponde nce B ohusl av a M art inů Vác l av u Tal i c hovi 1924 -1939. Hud e bn í věda , 1970, r . 7, č. 2, s. 212 -247. K UNA, Mi l a n. B ohusl av Mart i nů Vác l av u Tal i c hov i po roc e 1945 . Hude bn í věda , 1995, r . 32, č. 2, s. 187 -201.

9

korespondence s Českou akademií věd a umění, 9 korespondence, kt erou Mart inů vedl se spiso vat elem Nikosem Kazant zakisem , 10 a nejno věji dopis y skladat eli a d ir igent ovi Zdeňku Zouharovi. 11 Korespo ndence

Bohuslava

Mart inů

t aké

poslouţila

jako

pramenná základna mo nografií, st udií a dalších odborných prac í věnovaných skladat eli, v nichţ byly někt eré dopisy (či jejich úr yvk y) cit ovány. 12 Aut orka

čerpala

z t akto

zpracované

korespondence

a

jako

podst at né doplnění poslo uţil soubor dopisů, kt eré Bohuslav Mart inů adreso val hudebnímu oddělení vydavat elst ví Melant r ich, jehoţ byl Karel

Šebánek

v let ech

1946-1949

ředit elem.

Korespondence

se

nachází v Cent ru Bohuslava Mart inů v Poličce a invent ár ní soupis čít á čt yř icet pět poloţek. 13 Kro mě výše uvedených inst it u cí ( Cent rum Bohuslava Mart inů v Po ličce, Inst it ut Bohuslava Mart inů při Nadaci Bo huslava Mart inů v Praze)

je

veškerá

dost upná

korespondence

Mart inů

uloţena

v př ís lušných odděleních Českého muzea hudby v Praze, Národního muzea

v Praze,

P amát níku

národního

písemnict ví

v Praze

a

Moravského zemského muzea v Br ně. Část korespondence se nachází

8

POPE L KA, Iša (ed. ). B ohusl av Mart i nů. Dopi sy domů. Z k ore sponde nc e do Pol i č k y . Prah a : Ml a dá fr on t a, 1996. 9 MAÝROVÁ, Ka t eř in a . Kore sponde nc e B o husl ava Mart i nů s Če sk ou ak ade mií vě d a umě ní . Hude bn í věda , 2000, r . 37, č. 1 -2. (Ja ko jedn a z m ál a se t a t o kor esp on den ce z a ch ova l a obou st r ann ě. ) 10 BŘE ZINA, Al eš, D OST ÁL OVÁ, Růţ en a . Ř ec k é paši j e. Osud j e dné ope ry : Kore sponde nc e Nik ose Kazant zak i se s B ohusl avem Mart i nů . Pr aha : Set Out , 2003. 11 ZO UHA R, Ví t , ZO UHAR, Zd en ěk. Mi l ý pří te l i : Dopi sy B ohusl av a Mart i nů Zde ňk u Zouharov i . Ol om ou c: Un i ver z i ta Pa la cké h o v Ol om ouci , 2008. 12 Za vše ch n y jm en ujm e m on ogr a fi e Ja r osl a va Mi h ul e a Mi l oše Ša fr án ka (vi z soupi s l i t er a t ur y). 13 Kor esp on den ce a l e p ovět ši n ě spa dá do obd obí , kd y je št ě Ka r el Še bá n ek z a m ěst nan cem Mel a n tr i ch u n ebyl (př ede vší m 30. l ét a 20. st ol et í ). Vi z soupi s pr am en ů.

10

v soukro mých

sbírkách

a

v

dalš ích

inst it ucích. 14

Jelikoţ

je

korespondence Bohus lava Mart inů vskut ku bo hat á a nadt o rozeset á po celém svět ě, nelze její dosavadní zmapování povaţovat za definit ivní. Nepost radat elným zdro jem infor mací autorce byly základní t it uly věno vané ţivot u a dílu Bohuslava Mart inů. 15 S louţily předevš ím k pochopení nejr ůzně jších souvis lo st í, k doplnění chybějíc ích fakt či jmen a k vyt voření celko vého obrazu skladat elo va profesního i osobního ţivot a. Cenným po mocníkem př i do hledávání ko nkrét ních údajů k jednot livým dílům byl Biblio grafický kat alog Bohuslava Mart inů. 16 Lit erat ura zabývajíc í se t ímt o skladat elem svět ového for mát u je bohat ě zast oupena. Naprot i t o mu o nakladat elském pracovníko vi Kar lu Šebánkovi dosud nevznik l ţádný podrobnější t ext . Aut orka se t éto nerovnováze ve své práci snaţila alespoň do jist é mír y p ředejít t ím, ţe nevycházela Šebánkovi,

pouze ale

jako

z dost upných hlavní

zdro j

út rţkovit ých informací

zmínek vyuţila

o

Kar lu

Šebánko vu

pozůst alost , kt erá je zásluhou Cent ra Bohuslava Mart inů v Poličce badat elsky př íst upná. Vrát íme- li se k lit erat uře, ve kt eré nalezneme Šebánkovo jméno, zjist íme, ţe se t éměř výhradně jedná o díla věno vaná Bo huslavov i Mart inů.

Výjimku

t voř í

heslo

o

Kar lu

Šebánkovi,

kt eré

pro Českoslo venský hudební slo vník osob a inst it ucí napsal Jiř í P ilka. 17 Heslo je však velice st ručné a navíc končí rokem 1964. Dalším t ext em věnovaným cele

Kar lu Š ebánkovi je smut eční oznámení

14

Na př. Aka dem i e věd Česk é r epubl i k y, DILIA, Mi n i st er st vo šk ol st ví , Mi n i st er st vo z a hran i čn í ch věcí ( Ar ch i vn ě-doku m en t a čn í odbor ), Na da ce Česk ý h udebn í fon d, OSA, St á tní ústř ední ar ch i v. 15 Zá kl a dní m i m on ogr a fi em i js ou pu bl i ka ce Ha r r yh o Ha l br ei ch a , Jar osl a va Mi h ul e a Mi l oš e Ša fr á n ka. T yt o a da l ší t i t ul y o Boh usl a vovi Ma r t in ů - vi z s oupi s l i t er at ur y. 16 ČE RVINKO VÁ, Bl a n ka a kol ekt i v. B ohusl av Mart i nů. B i bl i ograf i ck ý k at al og . Pr ah a: Pan t on, 1990. 17 Sva z ek dr uh ý, s. 679 – vi z soupi s l i t er a t ur y.

11

Šebánkovy smrt i od

Tomáše

Hejz lara

ve

Zprávách S po lečnost i

Bohuslava Mart inů. 18 Jedná se ale jen o krát kou vzpo mínku na př ít ele Bohuslava Mart inů. V „Mart inů“ lit erat uře t edy Karel Š ebánek figuruje jako drobná zmínka v t ext u, přičemţ vět šinou následuje odkaz na st ručnou zprávu o tom, kdo vlast ně Karel Šebánek byl, a to v rámci poznámkového aparát u.

Šebánkova

charakt er ist ika

je

pochopit elně

vzt aţena

k osobnost i Mart inů , k úloze, kt erou Šebánek ve skladat elo vě ţivot ě sehrál.

Obsáhle jší

poznámku

o

Kar lu

Šebánkovi

nalezneme

v poznámko vém aparát u Popelkou vydané korespondence Bohuslava Mart inů do Po ličky, 19 rovněţ pak v dílech Jaroslava Mihule. 20 Šebánek je t aké zmíněn ve vzp o mínkové knize Char lott e Mart inů. 21 Minimální pozornost Kar lu Šebánkovi ve svém díle věnuje M iloš Šafránek. 22 V ne jno věji vydané korespo ndenci Bo huslava Mart inů se Zdeňkem Zouharem 23 aut oři čast o dokládají svá t vrzení cit ací z dopisů, jeţ Mart inů adr eso val Še bánkovi. 24 Jak jiţ bylo naznačeno, aut orka se musela pro zjišt ění vět šího mno ţst ví ko nkrét ních reálií ze Šebánkova ţivot a obrát it

k jeho

pozůst alost i. Tehdejš í Měst ské muzeum v Po ličce ji př evzalo od Českého hudebního fo ndu, kt er ý pozůst alost ihned po Šeb ánkově smrt i

18

HE JZ LA R, T om á š. Ze mře l Kare l Še báne k, pří te l B . Mart i nů . Zpr á vy Spol e čn ost i Boh usl a va Ma r tin ů České h ud ebn í spol e čn ost i , 1980, č. 5. 19 POPE LKA, Iša (ed. ). B ohusl av Mart i nů. Dopi sy domů. Z k ore sponde nc e do Pol i č k y . Prah a : Ml a dá fr on t a, 1996. 20 MI HULE , Ja r osl a v. B ohusl av Ma rt i nů. Prof i l ţi v ot a a dí l a . Pr ah a : E dit i o Supr a ph on , 1974. MIHULE , Ja r osl a v. B ohusl av Mart i nů. Osud sk l adate l e . Prah a : Ka r ol in um , 2002. 21 MART IN Ů, Ch ar l ot t e. Můj ţi v ot s B ohusl avem Mart i nů . Pr aha : Supr a ph on, 1971. 22 ŠAF RÁ NE K, Mi l oš. B ohusl av Mart i nů. Ţi v ot a dí l o . Pr aha : St á tní h udební vyda va t el st ví , 1961. 23 ZO UHA R, Ví t , ZO UHAR, Zd en ěk. Mi l ý pří te l i : Dopi sy B ohusl av a Mart i nů Zde ňk u Zouharov i . Ol om ou c: Un i ver z i ta Pa la cké h o v Ol om ouci , 2008. 24 Jedn á se o j edn u z má l a publ i ka cí , v n í ţ je s obor kor esp on den ce, kt er ý je t ém a t em t ét o pr á ce, ve vět ší m í ř e ci t ová n .

12

(v květ nu 1980) odkoupil. 25 V současnost i badat el v po ličském Cent ru Bohuslava Mart inů nalezne kufr plný věcí po Kar lu Šebánko vi. Pozůst alost není nijak důsledně archivářsky zpraco vána , někt eré poloţky v kufru zcela chybí, jiné byly vyčleněny j ako samost at né celky 26 a dalš í byly naopak do odlišných celků včleněny. Mat er iály jsou po míchány, vět šina není popsána, po chronologii není ani památ ky. Díky pečlivo st i, s jakou Kar el Šebánek ucho vával vše, co pro něj bylo podst at né, lze přest o v pozůstalost i na lézt řád. Aut orka vzhledem k rozsahu a náplni práce neuvádí soupis Šebánkovy pozůst alost i, jeţ by byl značně rozsáhlý , a o mezí se t udíţ na

něko lik

t emat ických

celků. 27

Prvním

okruhem

jsou

osobní

mat er iály, jako např. křest ní list (Šebánkův i někt er ých dalš íc h rodinných př ís lušníků), do movské list y, adresáře, poznámky apod. Dalším okruhem jsou dokument y ze ško l a zaměst nání, kt eré Š ebánek po celá lét a pečlivě uscho vával a mnohdy si poř izoval i úředně ověřené kopie. Relevant ní jsou především propoušt ěcí vysvědčení po ukončení st udia a vysvědčení o t rvání a kvalit ě pr acovního po měru v př ípadech, kdy Karel Šebánek měnil zaměst nání. Do t éto kat egorie můţeme

t aké

zař adit

koncese

a

úřední

dokument y

souvisejíc í

s výkone m zaměst nání. 28 Významným okruhem jsou st ro jopisy, je jichţ nedokonalé verze či kopie po so bě Karel Šebánek zanechal. Vět šinou se jedná o zprávy, jeţ musel odevzdávat svým zaměst navat elům. Velmi cenná je Šebánkova zpráva o cest ě do Švýcar ska v roce 1959, kam se vyda l za smrt elně nemocným Bohuslavem Mart inů. Kare l Šebánek ji zhot ovil v mno ha verzích i kopiích. Ve st rojopisech 25

Česk ý h udebn í fon d poz ůst a l ost odk oupi l od A nn y Špa čk ové, o n í ţ se a ut or ce n epoda ř i l o doh l eda t n i c bl i ţ šíh o. O kupn í sml ouvě se pí š e v pr ot ok ol u o př evz et í poz ůst a l ost i Ja n em Ka pust ou, t eh dejší m ř edi t elem Měst sk éh o m uz ea v P ol i č c e. Př evz et í pr oběh l o j ešt ě t éh oţ r oku (1980). Viz ka pi t ol a o Ka rl u Šebá n kovi . 26 Př í kl a dem je pr á vě kor esp on den ce Boh usl a va M a rt in ů Karl u Šebá n kovi . 27 Vi z ta ké ka pi t ol a Adr esá t Kar el Šebá n ek. 28 V n ěkol i ka př í pa dech se j edn á o m a t er i ál y s ou vi s e jí cí s Boh usl a vem Ma r tin ů – r ůzná pověř en í , ţá dost i , for m ul ář e a pod.

13

nalezneme t aké ţivot opis, 29 zprávy o odbo jo vé činno st i, novino vé př íspěvk y

či

průklepy

dot azníků

spo jených

s poţadavky

zaměst navat elů. Karel Šebánek vlast nil mno ho fot ografií, k t eré jsou bo huţel je n výjimečně opat řeny popisky. 30 Fotografie pořizo val Kar el Š ebánek osobně, na někt er ých je zachycen i on sám. Našt ěst í Šebánkovi spo lupracovníc i

a

přát elé

o bdarovávali

Š ebánka

fot ografie mi

s věnováním, coţ ident ifikaci část ečně usnadňuje . 31 Posledním okruhem je Šebánkova rozsáhlá korespondence. J e v ní

zaznamenána

osobní

i

pro fesní

komunikace

s celou

řadou

osobnost í. Podrobněji jsou jména uvedena v kapit o le věnované Kar lu Šebánkovi.

Na t o mt o

míst ě

je

pouze

t řeba upozornit

na

výše

zmiňo va nou korespondenci Bohuslava Mart inů praţskému hudebnímu oddělení Melant r ich u, dále pak na dopisy od Char lot t y Mart inů ve francouzšt ině,

na

korespo ndenci

s rodino u

Mart inů

v Po ličce

a

s někt er ými přát eli Bohuslava Mart inů (např. Miloslavem Burešem, Rudo lfem F irkušným, Mar ií Praţano vou, Frankem Rybkou, Paule m Sacherem). V t ét o kapit ole se aut orce nejedná o úplný výčet lit er at ur y a pramenů, kt eré se ke korespo ndenci Bohuslava Mart inů s Kar le m Šebánkem po jí, 32 jako spíše o nást in st ěţejních mat er iálů, jeţ byly pro t uto práci východiskem.

29

Kon čí vša k ji ţ kol em r oku 1953. Někt er é z fot ogr a fi í – vi z pří l oh a. 31 Aut or c e se v poz ůst a l ost i n epoda ř i l o d oh l eda t j edi n ou fot ogr a fi i Boh usl a va Ma r tin ů, př est oţ e v k or esp on den ci o n i Šebá n ek z je vn ě opa k ova n ě ţ á da l. 32 T en je uved en v soupi su l i t er a t ur y a pr am en ů. 30

14

II.

Adresát Karel Šebánek Kar la

Šebánka

z nejvýznamnějš ích pracovníků vyt r valá,

českých

dvacát ého obět avá

můţeme

a

povaţovat

nakladat elských

st olet í.

Jeho

činnost

mno hd y

upozaděná.

za a

jednoho

vydavat elskýc h

v t omt o S t ichou

oboru

byla

odhodlanost í

podporoval řadu umělců, mezi nimiţ vyniká především oso bnost Bohuslava Mart inů. 33 Snad v důsledku t ohot o nenápadného způsobu práce nebyla odkazu Kar la Š ebánka věnována pat ř ičná pozornost . Stojí za povšimnut í, ţe Šebánek mě l vyt ř íbený cit a smys l pro hudbu, ačko li sám nebyl prakt ickým hudebníkem ani hudebním vědcem. Milo val českou hudbu, aniţ by se zároveň zř íkal kont akt ů se zahr aničím a pozit ivního vlivu zahr aniční t vorby na domácí kult ur ní ţivot . Karel Šebánek se narodil 13. března 1903 ve S laném. Byl pokřt ěn jako Karel Vo jt ěch Šebánek, v průběhu ţivot a uváděl své vyznání jako katolické. Jako dospělý muţ působil spíše podsadit ým dojme m, měl t mavé vlasy a hnědé oči, nosil br ýle. Rodiči byli Alo is a Mar ie Šebánko vi. 34 Ot ec Alo is pracoval původně jako horník, později jako list onoš u Českoslo venské pošt y. Karel Šebánek ve své m ţivot opisu uvádí, 35 ţe ot ec působil t aké jako šiko vat el vo jenské hudby (coţ je zřejmě jediná hudební zmínka v rodinné hist orii). Kare l Šebánek byl nejmladš í ze čt yř dět í. Nejst arší byla Šebánkova sest ra

33

Vz h l edem k t ém a t u prá ce st ojí v p opř edí pr á vě pr op oj en í Ka r l a Šebá n ka s Boh usl a vem Ma r t in ů. Z da l ší ch n em én ě důl eţ i t ých um ěl ců Š e bá n kova z or n éh o pol e jm en ujm e a l esp oň Ja r osl a va Jeţ ka a Ví t ěz sl a vu Ka pr ál ovou. O n ěkt er ých da l ší ch osobn ost e ch vi z dál e. 34 Ma t ka Mar i e Še bá n ková , r oz en á Da vi dová (1 868-1959) – dc er a ka mnář e ve Zdi cí ch J os e fa Da vi da a An t on i e Da vi dové (r oz en é Duch oň ové) z e St a š ova , byl a dl ouh od obě n em ocn á ; ot e c Al oi s Š e bá n ek ( 1857-1935) – s yn h rn číř e v Bu ck ově An t on ína Šebá n ka a T er ez i e Še bá n kové (r oz en é Hr dl i čkové) z e Sm e čn a . 35 St r ojopi s n a depsa n ý „ cur i cul um vi t a e“ z poz ůst a l ost i Ka r la Šebá n ka s n ěkol i ka vepsa n ým i opr a va m i . Bez da t a ce (podl e obsa h u pr a vděpod obn ě z pa desá t ých l et ).

15

Mar ie (narozena 1894), 36 kt erá pracovala jako švadlena (kvůli nemoci zřejmě ne dlouho). Další byli brat ř i Alo is (1896 -1969), učit el ( výko n povo lání mu zřejmě t aké později znemoţňovala nemo c) 37 a mladší Josef (1899-1949), zaměst naný jako č íšník. Rodina nebyla ideálně finančně zajišt ěna. Nejmladší Karel nast oupil do Obecné a měšťanské ško ly ve S laném 18. zář í 1909, kt erou navšt ěvo val aţ do pát é t řídy, t edy do roku 1914. Velmi dobré výs ledky mu kazily jeno m počt y . Š ko lním rokem 1914/15 pokračoval ve ško lní docházce na Měšťanské ško le chlapecké ve S laném, kde po t řech let ech, v roce 1917, obdrţe l propoušt ěcí vysvědčení, v němţ byl ohodnocen jako chvalit ebn ý z mravů a náleţit ě pilný. Karel Šebánek vynikal především

ve

vyučovacím jazyce (češt ině), krasopise, zpěvu a kreslení. Důleţ it á byla pro jeho budoucí uplat nění beze sporu výuka cizích jazyků, konkrét ně němčiny a francouzšt iny. 38 Na chlapecké měšťance však zůst al je št ě jeden ško lní rok, jakoţto ţák jednoročního učebního kurzu, v jehoţ rámci bylo ţáků m nabídnut o

vět ší

abso lvo váním

mno ţst ví

kurzu

v roce

nepovinných 1918

předmět ů. 39

Šebánek

definit ivně

Úspěšným dokonči l

všeobecnou ško lní docházku. Školním profilo vaným

rokem st up něm

1918/ 19

Karel

vzdělání.

St al

Š ebánek se

navázal

st udent em

odborně dvoulet é

pokračovací obchodní ško ly, jiţ v roce 1920 úspěšně uko nčil. 40 36

Da t um úmr tí se a ut or ce n epoda ř i l o doh l eda t . Al oi s Š e bá n ek m l . byl ţ en a t ý (m a n ţ el ka Boţ e n a ), m ěl syn y Ji ř í h o a Boř i voje, vn uk y Fi l i pa a Jiříh o. Byl čl en em KSČ. 38 Roz dí l y h odn ocen í Še bá n kova pr ospě ch u v t ě c h t o dvou ja z ycí ch byl y ovš em pr opa st n é. Za t ím co z n ěm či n y byl Š e bá n ek oh odn ocen výbor n ě či ch va l i t e bn ě, z fr an couz skéh o ja z yka byl dost a t ečn ý. 39 Še bá n ek kr om ě obvykl é n ěm či n y a fr a n couz št i ny z vol i l n a př. t ěsn opi s, ch em i i a c vi či l se i v psa n í n a str oji . 40 Aut or ka se set ka l a i s ná z vem kupecká šk ol a pokr a č ova cí . Spe ci fi ck ým i př edm ět y z de byl y n a př . kor e spon den ce a pr á ce pi sá r en ské, účet n i ct ví a obch odn í n a uka . 37

16

Během st udia na dvoulet é pokračovací škole byl Karel Šebánek v učení u knihkupce Frant iška Ho luba ve S laném. Šebánek sám uvádí, ţe byl vyučen knihkupcem „pro nedost at ek prost ředků ke st udiu“. 41 Učební smlo uvu uzavřel Frant išek Ho lub s Kar lo vým ot cem Alo isem, syn nast oupil 15. července 1918 do učení. Učební doba byla ujednána na dobu t ř í let . Přesně 15. čer vence 1921 Karel Šebánek obdrţe l výuční vysvědčení, v němţ Fr ant išek Ho lub vyjadřuje bezvýhradnou spokojenost s prací, ce lkovým př íst upem, vyst upováním a získaným i znalo st mi svého učně. 42 Důkazem budiţ t o, ţe Karel Šebánek zůst al v knihkupect ví Frant iška Ho luba jakoţt o knihkupecký př ír učí do 31. ledna 1922. 43 Ze S laného se Karel Šebánek přesunul do Prahy, kde hned 1. února 1922 nast oupil na míst o účet ního v hudebním nakladat elst ví Fr. A. Ur bánek a syno vé sídlícího vedle Národního divadla. 44 Tady můţeme pravděpodobně hledat základní kámen Šebánkovy následné ţivot ní dráhy. V závodě praco val do 13. zář í 1924. Dost alo se mu velmi kladného hodnocení, ve kt erém st álo, ţe „odchází…za př íčinou vyko nání své vo jenské povinnost i“. 45 Karel Šebánek byl odveden 5. květ na 1924 a 1. října t éhoţ roku zařazen do pěšího pluku. P ozději byl př emíst ěn a vyko nával sluţbu jako písař po lního praporu. Dosáhl ho dnost i čet aře a v roce 1925 41

St r oj opi s n a depsa n ý „cur i cul um vi t a e“ z p oz ůs t a l ost i Ka r la Šebá n ka . Fin an ční st r án ka učen í byl a sm l uven a t a k, ţ e učeň n i c nepl a t i l a zá r oveň ţ á dn ou výpl a t u n edost á va l . 42 V ys věd čen í vl a st n or učn ě p sa n é Fran t i škem Hol ubem s da t em 15. čer ven ce 1921 z poz ůst a l ost i Ka r la Šebá n ka . 43 P odr obn ěj ší i n for m a ce o šk ol n í doch á z ce, p okr a čova cí m st udi u a vyuč en í a ut or ka čer pá z jedn ot l i vých škol n í ch z pr á v, vys vědč en í , výka z ů a ji n ých sou vi s e jí cí ch dokum en t ů z poz ůst a l ost i Ka rl a Šebá n ka , kt er é si pečl i vě s ch ová va l . 44 Fr an t i šek August i n Ur bá n ek (1842-1919) – z a l oţ i l „pr vý č esk ý z á vod h ude bn í “, ja k uvá dí n a svých vi z i t ká ch. Kr om ě h udebn in se z am ěř ova l př edevší m n a vydá vá n í peda gogi cké l i t er a t ur y. Zá vod fun gova l od r ok u 1872 d o r oku 1949, kd y byl r eţ i m em z l i kvi dová n . Na ot c ovu pr á ci n a vá z a l i dva z jeh o s yn ů – Fr a n t i šek a př edevší m n ejm l a dší Vla di mír . 45 V ys věd č en í s r a zí t kem zá vodu a p odpi s em v z a st oupen í s da t em 13. zář í 1924 z poz ůst a l ost i Ka r la Šebá n ka .

17

akt ivní

vo jenskou

sluţbu

uko nčil.

Dokonce

i

ve

vo jensk ých

podmínkách byl o hodnocen jako „ukázněný, je mné, c it livé po vahy, uceleného charakt eru, spo lehl ivý“. 46 V roce 1926 obdr ţel pochvalný dekret za čest nou a věr nou sluţbu ar mádě. 47 Po návrat u z vo jenské sluţby se Šebánek na krát kou dobu vrát il do Slaného ke knihkupci Frant išku Ho lubovi, kt er ý ho ochot ně př ijal, přest oţe věděl, ţe je t o pouze přechodné řeš ení. „Př ijal jsem jej jako svého vyučence na dobu, neţ si opat ř í př iměřené míst o.“ 48 Tato doba t rvala opravdu jen krát ce, a sice od 1. dubna 1926 do 30. června 1926. Př iměřené míst o si Karel Šebánek opat řil v Praze v podobě pozice účet ního v německém hudebním nakladat elst ví Jana Ho ffmanna Vva. 49 Byl zde zaměst nán od 1. července 1926 do 31. března 1929, pot é na vlast ní ţádost odešel. 50 V následujícím pro fesním období Karel Š ebánek upust il od r yz e účt ařské práce a začal akt ivněji pronik at do hudebního svět a. P řes deset let , přesněji od 15. zář í 1929 do 30. zář í 1940, pracoval jako knihkupecký účet ní v Hudební mat ici Umělecké besedy v Praze. 51 Náplň Šebánkovy práce však byla mnohem šir ší. Měl na st arost knihkupeckou expedic i a vedení sort iment u. Jelikoţ vydavat el ská činno st Hudební mat ice byla or ient ována na soudobou českou t vorbu, 52 46

Km en ový l i st s da t em 24. l i st opa du 1925 a r a z í tkem pom ocn é r ot y pě ší h o pl uku čí sl o 28 z poz ůst a l ost i Kar l a Šebá n ka . 47 Dekr et s da t em 25. bř ezn a 1926 z poz ůst a l ost i Ka rl a Šebá n ka . 48 V ys věd č en í vl a st n or učn ě psa n é Fr ant i škem Hol ubem s da t em 30. čer vn a 1926 z poz ůst a l ost i Ka r la Šebá n ka . 49 Vva je pr a vděp od obn ě z kr a t ka pr o vyda va t el e vl a st n íh o ar ti kl u. 50 Ja k j e u veden o ve vys vědč en í s r az í t kem z ávodu a da t em 31. bř ez n a 1929 z poz ůst a l ost i Ka r la Šebá n ka . 51 Hude bn í m a ti ce Um ěl e cké bes ed y – č esk ý n a kla da t el sk ý podn i k z a l oţ en ý r oku 1871 př i Um ěl e ck é bes edě. Byl a z a m ěř en a n a vydá vá n í děl dom á cí ch skl a da t el ů, z vl . kl a ví rn í ch výt a h ů. Po pr vn í svět ové vá l c e se vyda va t el ská či nn ost Hud e bn í m a t i ce sou st ř edi l a na soud obou č esk ou t vor bu, p ř i čem ţ v t ét o spe ci a l i z a ci z a uja l a př ední mí st o. V ydá va l a Li st y Hud e bn í ma t i ce – T em po. Sa m ost a t n ou vyda va t el sk ou či n n ost Hude bn í m a ti ce ukon či l a v r oc e 1949. 52 Z obr ovskéh o m n oţ st ví jm en a ut or ů vydá va n ých Hud e bn í m at i cí Um ěl eck é bes ed y jm en ujm e n a př . P. Boř kovce, J. B. F oe r st er a , A. Há bu, L. Ja ná čka ,

18

můţeme

předpokládat ,

ţe právě t ady Šebánkova

záliba

v české

moder ní hudbě propukla naplno. Právě v roce 1929 se v prodejně Hudební mat ice seznámil s Bohuslavem Mart inů. O t o m ale pozdě ji. Během svého působení v Hudební mat ici abso lvoval Karel Š ebánek něko lik

vzdělávacích zahraničních cest 53 a

zahraničními

hudebními

nakladat elst vími

naváza l kont akt y se a

jinými

hudebním i

spo lečnost mi ( např. Univer zální edice Vídeň, Chest er Lt d. Londýn, Unió n Musical E spag

Madr id, Schir mer N ew Yor k).

Věnova l s e

pr opagaci děl „ op omíjených čes kých s kladat elů (…B. Mar tinů, V. Kapr ál, Vít. Kapr álová…)…“. 54

V roce 1939 Kar el Š ebánek na výzvu Zemského úřadu v Praze poţádal

o koncesi

k provozování

koncert ního

a

uměleckého

jednat elst ví. Zemský úřad výnosem z 12. srpna 1940 Š ebánko vi koncesi udělil. 55 V důsledku slo ţit é po lit ické sit uace (Prot ektorát Čechy a Morava, druhá svět ová válka) mu však byla ješt ě t éhoţ roku odňat a. Šebánek k t omut o uvádí, ţe t ak bylo učiněno prot ektorát ním i orgány

v důsledku

př ipravovaného

koncert u

sest ávajíc ího

se

ze

skladeb Bohuslava Mart inů, v t é době neţádoucího skladat ele. 56 Z Hudební mat ice Umělecké besedy př ešel Šebánek na vlast ní ţádost

do

nakladat elské

spo lečnost i

Orbis. 57

Byl

zde

po věřen

zaloţením a vybudo váním hudebního oddělení, kt eré následně vedl. M. Ka bel á č e, V. Ka prá l ovou, I. Kr ejčí h o, J. Kř i čku, V. Nová ka , O. Ost r či l a, E . Such oň e a sa m oz ř ejm ě Boh usl a va Ma rt in ů. 53 & Ci e, Ledu c & Ci e. (Aut or ka se dom n í vá , ţ e pr a xe u jm en ova n ých fi r em spa dá do obd obí kon c e t ř i cá t ých l et , a l e n em á pr o t ut o dom n ěn ku jedn oz na čn é podkl a d y . ) 54 St r ojopi s n a depsan ý „cur i cul um vi t a e“ z poz ůst a l ost i Ka r l a Šebá n ka . 55 Úř edn í dokum en t z Ma gi str á t u hl a vn íh o m ěst a Pr ah y s da t em 13. z ář í 1940 s př il oţ en ým výn os em z 12. sr pna 1940 z poz ůst a l ost i Kar l a Šebá n ka . Še bá n kovi byl a ji ţ dř í ve ( v r oce 1938 ) uděl en a kon ces e n a z ří z ení , udr ţ ová n í a pr ovoz ová n í r a di ofon n í př i jí ma cí st an i ce. 56 St r ojopi s n a depsan ý „cur i cul um vi t a e“ z poz ůst a l ost i Ka r l a Šebá n ka . 57 T i skař ská , n a kla da t el ská a n ovi n á ř ská a kci ová s pol e čn ost Or bi s – z a l oţ en a r oku 1921 Mi n i st er st vem z a hr an i čn í ch věcí . Na kl a da tel st ví se spe ci a l i z ova l o př ede vší m n a věde ck ou l i t er a t ur u, n a české i ci z oja z yčn é n ovi n y a ča s opi s y. P o dr uh é svět ové vá l c e př ešl o d o spr á vy Mi n i st er st va in for ma cí a os vět y.

19

Pracovní po měr Kar la Š ebánka v Or bisu t rval od 1. list opadu 1940 do 31. března 1946. V nesvo bodných podmínkách t ohoto období Šebánek dist r ibuoval zakázanou zahraniční hudební lit erat uru. 58 V poválečném Šebánkově vysvědčení z Or bisu je vyjádřena neskr ývaná lít ost nad odchodem t ak schopného pracovníka. 59 Karel Šebánek se ješt ě v březnu 1946 st al řed it elem hudebního nakladat elst ví Melant r ich. 60 Na t omt o míst ě by pat rně set rval de lší dobu, pokud by bývaly nenast aly přelomo vé udá lost i roku 1948. V Českoslo vensku se uja la vlády ko munist ická st rana, začalo t ot alit ní období. V roce 1949 prošly českoslo venské vydavat elské podnik y zásadní reorganizací – všechny v soukromém vlast nict ví byly zrušeny či zest át něny. V ydavat elská činno st hudebnin byla soust ředěna pouze v Národním hudebním vydavat elst ví Or bis, kt eré fungovalo v rámci nakladat elského

podniku

Or bis

a

v nakladat elst ví

SČS

Hudební

mat ice, 61 jejíţ vydavat elská činno st byla však od roku 1951 t a kt éţ včleněna do Or bisu. V roce 1953 vzniklo St át ní nakladat elst ví krásné lit erat ur y, hudby a umění, kam bylo Národní hudební vydavat elst ví Orbis jako samo st at ný odbor začleněno. Vydavat elst ví Or bis bylo orient ováno na klasiky české hudby, ale významné mís t o t u měly i skladby soudobých českých skladat elů. Karel Šebánek st ál u vzniku t ohoto mo nst rózního pro jekt u jednot né vydavat elské spo lečnost i. 62 „R. 1949 jako nejlepší odborník

58

K odboj ové či n n ost i Kar l a Šebá n ka vi z dál e. V ys věd čen í s r a z ít kem zá vodu a da t em 3. dubn a 1946 z poz ůst a l ost i Ka rla Še bá n ka . 60 Mel a n tri ch – české h ude bn í na kl a da t el st ví v Pr a z e. Byl o z a l oţ en o v r oc e 1936 př i st ejn ojm en n ém kn i ţn ím vyda va t el st ví . Hud e bn í či n n ost z ah á ji l o p od n á z vem Mel pa ( ve sp ojen í s n a kl a da t el st ví m Ol dři cha Pa z dír ka ). Mel an tr i ch př est a l fun gova t v r oc e 1949, kd y n a n ěj n a vá z a l Or bi s. 61 SČS – Sva z česk osl oven sk ých skl a da t el ů. 62 Aut or ce s e v poz ůst a l ost i n epod a ř i l o doh l eda t ţá dn é kon kr étn í odka z y n a pol i t i ck ý ţ i vot Ka r l a Šebá n ka . V n ěkt er ých dot a zn í cí ch Šebá n ek uvá dí : „n e byl js em a n ejs em pol i t i ck y or ga n iz ová n “. Aut or ka se př est o d om n í vá , ţ e Šebá n ek m usel vz h l edem ke svém u post a ven í v ji st ém sm ysl u s t ot a l i t ní vl á dou 59

20

ve

svém

oboru

pověřen

Minist er st vem

infor mací

vybudování m

Národního hudebního v ydavat elst ví. “ 63 Minist er st vem infor mací byl však ješt ě před samot ným vybudováním pověřen účast í na likvidaci st ar ých pořádků. Byl jmeno ván členem poradní ko mise pro likvidac i soukromých hudebních nakladat elst ví. 64 V pot vrzení, kt eré si Š ebánek od Orbisu vy ţádal, st ojí, ţe byl v podniku za měst nán od 1. prosince 1949. 65 Šebánkova funkce ale neměla dlouhého t rvání. Zřejmě další mocenské záměr y st ály za Šebánkovým odvo láním, kt eré velmi t ěţce nesl, a pat rně se nikdy nedozvěděl jeho pravou př íčinu. „Toto…nakladat elst ví byl nuce n v prosinci 1952 během 3 dnů bez udání důvodu opust it i. “ 66 „V březnu 1953 byl jsem přelo ţen s po lovičním plat em do Knihy n.p. do srpna 1954, nikdy jsem se nedozvěděl proč!“ 67 Karel

Šebánek

působil

v hudebním

oddělení

Knihy 68

jako

hudební referent od 1. března 1953 do 31. července 1954. Toto přeloţení pro něj znamenalo degradaci jak finanční, t ak pro fesní. 69 Navíc zde ut rpěl úraz, po němţ mě l část ečně inva lidní ramenn í kloub. 70

kom un i st i cké st r an y sp ol upr a cova t , n eboť j e z řejm é, ţ e se p odí l el n a pol i t i ckém děn í . 63 St r ojopi s n a depsan ý „cur i cul um vi t a e“ z poz ůst a l ost i Ka r l a Šebá n ka . 64 Úř edn í dokum en t Min i st er st va in for m a cí s podpi sem Ja n a Rei ch a (zm ocn ěn ce m in i str a in for m a cí pr o l i kvi da ci s oukr om ých n akl a da t el st ví ) a da t em 13. čer vn a 1949 z poz ůst a l ost i Kar l a Šebá n ka . 65 P ot vr z en í s r az í t kem podn i ku a da t em 27. bř ez na 1961, kde j e t a ké u veden o da t um ukon čen í pr a covn íh o p om ěr u, a si ce 25. ún or a 1953 z poz ůst a l ost i Ka r l a Še bá n ka . 66 St r ojopi s n a depsan ý „cur i cul um vi t a e“ z poz ůst a l ost i Ka r l a Šebá n ka . 67 Dot a z n í k Min i st er st va kul t ur y s da t em 12. bř ez n a 1955 z poz ůst a l ost i Ka r la Še bá n ka . Při t ěţ ují cí ok ol n ost í m oh l a být pr á vě skut ečn ost , ţ e n e byl „ř á dn ě“ pol i t i ck y or ga n iz ová n . 68 Ná r odní podn i k Kn ih a v Pr a z e. 69 V Ná r odní m h udebn í m vyda va t el st ví Or bi s či ni l Šebá n kův h r ubý m ěsí čn í pl at 10 000 Kč, v Kn iz e pouh ých 1298 Kč. 70 Dot a z n í k Min i st er st va kul t ur y s da t em 12. bř ez n a 1955 z poz ůst a l ost i Ka r la Še bá n ka .

21

Od 1. srpna 1954 následo valo zlepšení Šebánkových po měrů. Nast oupil t ot iţ do Českého hudebního fo ndu, 71 jehoţ výborem byl pověřen „…sjednocením půjčo vních archivů býva lých nakladat elst ví a Svazu čs. Skladat elů v Českém hudebním fo ndu, reg ist rováním t akt o vzniklého úst ředního půjčo vního archivu, jeho usk ladněním a zř ízením pů jčovny. “ 72 Byl

to

nelehký

úko l,

ale

Šebánek

se

ho

zhost il

s nasazením so bě vlast ním. Za nedlouho se st al vedoucím Úst ředního hudebního

archivu

a

půjčo vny

orchest rálních

mat er iálů,

kt eré

vybudova l. 73 Šebánkova iniciat iva př i ut váření Úst ředního hudebního archivu byla pat ř ičně oceněna ješt ě za Šebánkova ţ ivot a (např. v rámc i desát ého výročí zalo ţení Českého hudebního fo ndu v roce 1964 byl y Šebánkovi zaslány mno hé děko vné dopisy, ke svým 65. narozeniná m obdrţel

celou

řadu

blahopřání

s př ipomenut ím

významu

t ohoto

zakladat elského počinu). Karel Šebánek se dále věnoval propagaci a vydávání české soudobé hudby, ale významně se podíle l t aké na spart aci a vydávání děl české hudby z osmnáct ého st olet í. 74 Jedním ze zásadních pro jekt ů Kar la

Šebánka

byla

v t omt o

období

sna ha

o vyt voření

soupisu

českoslo venské ko morní hudby. Šebánek hot ovou práci předlo ţil výboru Českého hudebního fo ndu v roce 1969, ale aut orka se na základě pramenů z pozůst alost i do mnívá,

ţe k soupisu

vyvst alo

mno ho výhrad a bylo je j nut no podst at ně přepra covat . 75 71

Da t um uveden o v dot a z n í ku Min i st er st va kul t ur y s da t em 12. bř ez n a 1955 z poz ůst a l ost i Ka r la Šebá n ka . 72 Zpr á va od Če skéh o h udebn í h o fon du s podpi se m ř edi t el e Ka r l a Šr om a a da t em 18. sr pna 1954 z poz ůst a l ost i Kar l a Šebá n ka . 73 Česk ý h ude bn í fon d – kul t urn í fon d z ř í z en ý r oku 1953, kt er ý p odl éh a l n aří z ení m vl á d y ČS R. P osl á n ím byl a p odp or a um ěl eck é i př í sl ušn é věd eck é a publ i ci st i ck é či n n ost i . Zvl á št n í důr az byl kl a d en n a podpor u m l a d ých um ěl ců; Úst ř edn í h udebn í ar chi v Česk éh o h ude bn íh o fon du – z a l oţ en v r oc e 1955. Za ji šť ova l půjč ová n í děl k pr ovoz ová n í , z pr ost ř edková va l st yk se z a hr an i čí m. 74 Coţ je vz h l edem k Šebá n kovu a bs en t ují cí m u od bor n ém u m uz i kol ogi ck ém u vz děl á n í pon ěkud z vl á štn í . 75 Aut or ce se n ep oda ř i l o z ji st i t , jest l i Še bá n ek s oupi s st i h l dové st do z dá r n éh o kon ce. P odl e k on z ul t ant ské z prá vy Dr . Ma ri e Svobod ové pr o Česk ý h udebn í fon d

22

V šedesát ých let ech odešel Šebánek do důchodu, ale ani t ehd y neust al v soust avné pr áci ( viz zmiňo vaný soupis ko morní hudby), péče o odkaz velk ých českých skladat elů i podpora t ěch současných ho st ále naplňo valy. V roce 1968 dokonce ţádal o výměnu svého byt u za vět ší, př ičemţ jako jeden z důvodů uvedl právě skut ečnost , ţe se vzhlede m ke svým praco vním akt ivit ám a z nich vyp lývajíc í dokument ace do jednopokojové mansard y zkrát ka nevejde. 76 Př i Českém hudebním fo ndu byla v roce 1975 zř ízena Nadace Bohuslava Mart inů, 77 Karel Šebánek byl výbor em Českého hudebního fo ndu jmeno ván členem je jího správního sboru. 78 Karel Šebánek ze mř el náhle 1. květ na 1980 ve věku sedmdesát i sedmi let . V pozůst alost i se nachází part e jménem rodiny a part e jménem něko lika inst it ucí, se kt er ými bylo Š ebánkovo jméno spjat o ( jmeno vit ě Český hudební fo nd, Nadace Bohuslava Mart inů, Česká hudební spo lečnost

– Spo lečnost Bohuslava Mart inů ). 79 Poslední

rozloučení se konalo 15. květ na 1980 v obřadní síni kr emat oria v Praze – St rašnic ích. Karel Šebánek se nikdy neoţenil, byl bezdět ný. Jako nejbliţš í pozůst alí jsou na part e uvedeni s yno vci s rodinami a Šebánkova švagrová. Pozůst alost Kar la Š ebánka nabyl koupí Český hudební fo nd, kt er ý ji jiţ v roce 1980 předa l Měst skému muzeu a galer ii v Po ličce. 80

z e 17. ř í jn a 1968 se jedn a l o o a be cedn í a ut or ský s oupi s č esk osl oven ské k om or ní h udby vyda n é t i skem u ná s i v z ahran i čí do r oku 1967. 76 Ţá dost byt ovém u r efer á t u Obvodn í h o n ár odn ího výbor u v Pr a z e 6 s da t em 15. l edn a 1968 z poz ůst a l ost i Ka r la Šebá n ka . 77 Ch arl ot t e Ma r t in ů odká z al a ve s vé z á vět i z r oku 1977 a ut or ská pr á va na dí la svéh o z e sn ul éh o m an ţ el a Českém u h udebn í m u fon du pr o účel y Na da c e Boh usl a va Ma r tin ů. Na da ce se v r oc e 1992 st a l a sa m ost a t ným pr á vn í m s ubjekt em , podst a t n ě r oz ší ř il a svou či n n ost a v r oc e 1995 z ří di la a In sti t ut Boh usl a va Ma rt in ů. 78 Sděl en í Česk éh o h ude bn íh o fon du s podpi s y Vl a di m íra Še včí ka (ř edi t el e) a Jose fa Boh á če (př ed sed y výbor u) a da t em 5. prosi n ce 1975 z poz ůst a l ost i Ka r l a Še bá n ka . 79 Spol e čn ost Boh usl a va Ma rt in ů byl a z a l oţ en a v roce 1977. 80 Kupn í sm l ouva j e z m í n ěn a v pr ot okol u o př evz et í poz ů st a l ost i ř edi t el em pol i č skéh o m uz ea (dn es C en t r um Boh usl a va Ma r t in ů v Pol i čc e) Ja n em Ka pust ou,

23

I přes osamělost osobního ţivot a byl Karel Šebánek st ále obklopen

lidmi.

Dík y

své

pro fesi,

kt erá

vyţado vala

kont akt

s nejrůznějšími osobnost mi ( nejen z hudebního prost ředí), navázal s mno hými z nich st álé st yky. Někt eré přerost ly v přát elst ví. Jelikoţ Šebánek své povo lání vyko nával nadmír u svědo mit ě a bezvýhradně podporoval řadu děl a je jich aut ory, mo hl se čast o t ěšit značné důvěře a srdečným pro jevům náklo nnost i. V pozůst alost i Kar la Šebánka aut orka

nalezla

soubor y

korespo ndence,

fot ografie

s věno váním,

vzkaz y, pohlednice č i kresby vypo vídajíc í o hlubších neţ čist ě profesních vzt azích. Ze známých osobnost í, se kt er ými Karel Š ebánek komunikoval v přát elském, nebo př inejme nším velmi zaint eresovaném tónu, jsou to např. Pavel Bořkovec, Miloslav Bureš, A lén Diviš, R. A. Dvorský, Rudo lf Fir kušný, Alo is Hába, I lja Hur ník, Jaroslav Jeţek, Jindř ich Jindř ich, Karel Bo leslav Jirák, Milo slav Kabeláč, Vít ězslava Kaprálo vá, Jaroslav Kř ička, Rafael Kubelík, Ger maine Leroux, Marce l Mihalo vici, Vít ězslav Novák, Josef P áleníček, Pet r Rybář, Fr ank Rybka, Paul Sacher, Klement S lavický, Václav Talich, Václav Tro jan, Dalibor Cyr il Vačkář, Boles lav Vo máčka, Ladis lav Vycpálek, Jarosla v Zich. Šebánek bydlel t éměř celý svůj ţivot v Praze, 81 ale svému povo lání vděčil za mo ţnost cest ovat . Inst it ucemi, v nichţ praco val, byl mno hokrát vys lán do zahranič í. 82 Rád a le t aké cest oval po Českoslo vensku, se skupinou přát e l jezdil t rampovat . Jako své osobní záliby Karel Š ebánek rád uvádě l jeţ s e uskut ečn i l o 13. č er ven c e 1980. Pí še se o kupn í sml ouvě z e dn e 20. květ n a 1980, podl e n í ţ Česk ý h udebn í fon d poz ůst a l ost odk oupi l od An n y Špa čk ové (a ut or ce se o j e jí os obě n epoda ř i l o z ji st i t ţ á dn é úda je). 81 Na a dr ese Ná r odn í obr a n y 31, Pr ah a 6 – Bube n eč (poz dě ji Ná r odn í obr a n y 47, Pr ah a 6 – Dej vi c e). 82 Vel m i výz n a mn á byl a Še bá n kova c est a do Š výca r ska v r oc e 1959 (ja k oţ t o z a m ěst nan ce Česk éh o h udebn í h o fon du), kde ja ko j eden z posl edn í ch n a všt í vi l sm r t eln ě n em ocn éh o Boh usl a va Ma rt in ů. Svěd e ct ví , kt er é Ka r el Šebá n ek poda l o t ét o n á všt ě vě, a ut or ka p odr obn ě ji z m iň uje v př ísl ušn é ka pi t ol e.

24

cest ování, t ur ist iku, jízdu na lyţích a plavání. 83 Šebánkův vzt ah k př írodě a pohybu dokládají čet né fot ografie z pozůst alo st i, ať uţ je na nich zachycen na zasněţených horách či v lét ě u vody nebo v lese. Karel Š ebánek se celý ţivot t ěšil po měrně pevné mu zdraví. Obt íţe, na něţ si st ěţoval v osobní korespondenc i a v někt er ých dot azníc ích, se t ýkaly problémů se srdc em, s poškozeným ramenní m kloubem ( viz úr az v Knize n. p.), po přetrţení špat ně srost lým levým bicepsem, zmiňo val se i o nepř íjemné oční chorobě. Nic z t oho mu však nezabr ánilo v jeho neut uchající akt ivit ě. Důleţit ou kapit o lu Šebánkova ţ ivot a, k níţ se jako důchodce st ále vr acel, t voř ila lét a proţit á za okupace nacist ickým Německem. V roce 1971 ţádal o vyst avení osvědčení o účast i na národním bo ji za osvobození a zasla l členskou př ihlášku do Svazu prot ifaš ist ickýc h bo jo vníků. 84 K ţádost i a př ihlášce př ilo ţil st rojopis s popisem své prot ifašist ické odbo jové činno st i. 85 Karel Šebánek v t ext u uvádí, ţe s odbo jovou činno st í začal v roce 1939, jakoţto člen skupiny Obrana národa pracující pro okolí generá la E liáše. 86 Po Eliášově zat čení byl Šebánek činný ve skupině R ada t ř í a později t aké ve skupině př i Minist erst vu zahraničních věcí. 87 Karel

Š ebánek

plnil

nejrůznější

rozkazy,

kt eré

se

t ýka l y

především perzekvo vaných rodin, jimţ doručoval př idělené podpory a podával pot řebné zprávy. Zajímavý je Š ebánkův popis sit uace, v níţ na

83

Na př. dot a zn í k Min i st er st va kul t ur y s da t em 12. bř ez na 1955 z poz ůst a l ost i Ka r la Šebá n ka . 84 Dokum en t y s da t em 3. ún or a 1971 ur čen é S va z u pr ot i fa ši st i ck ých boj ovn í ků a Mi n i st er st vu n ár odn í obr a n y z poz ůst a l ost i Ka r l a Še bá n ka. 85 V n ěkol i ka ver z í ch v poz ůst a l ost i Ka r l a Šebá n ka. 86 Gen er á l Al oi s E l i á š (1890 -1942) – př edst a vi t el dom á cí h o od boj e z a dr uh é svět ové vá l k y, byl vša k t a ké na poj en n a z ahr an i čn í odboj ved en ý pr ez i den t em E duar dem Ben ešem . Př eds eda l pr ot ekt or á tn í vl á dě v l et e ch 19 39-1941. Za s vou od boj ovou či n n ost byl n a ci st y popr a ven . 87 Ja ko s vé „n a dř í z en é“ Š e bá n ek ve st r oj opi su z m i ň uje Mi l oš e St á dn í ka (sekr etář gen er á la El i á še), Jar osl a va Ji n dr u (za m ěst nan ec Mi n i st er st va zahr an i čn í ch vě cí ) a m a l íř e Vá cl a va Ra ba se.

25

něj t ehdejš í nac ist ický pověř enec v kult uře Celest ýn R ypl vyvíje l nát lak a přesvědčoval ho, aby napsal dopis pro Bohuslava Mart inů. V dopise

mělo

být

skladat eli

nabídnut o

něko lik

funkc í

v prot ektorát ním hudebním ţivot ě (např. šéf hudebního odděle ní rozhlasu) s jasným cílem př imět ho k návr at u. Šebánek t ak přes výhrůţky odmít l učinit a skladat ele naopak okamţit ě písemně varoval. Bohuslav

Mart inů

pochopit elně

nepř ijel

a

na

Ryp lo vu

nabídku

nereago val. Šebánek dodává, ţe Mart inů pocít il odvet u v podobě prohledání svého pař íţského byt u Gest apem po př íchodu nac ist ickýc h vo jsk do Francie. Kdyţ Šebánek Ryp la později ţádal o povo lení k uspořádání ko ncert u ve prospěch rodiny Mart inů v Po ličce, nejen ţe povo lení neobdr ţel, ale byla mu nadt o odňat a koncese k pořádání koncert ů. 88 V roce

1945

byl

Kar el

Šebánek

vyzván

dozorce m

koncent račního t ábora v Terezíně, aby pro orchest r t ábora obst ara l skladby neár ijských skladat elů na koncert konaný u př íleţit ost i návšt ěvy ko mise Mezinárodního čer veného kř íţe. Š ebánek odm ít l a koncert se pro nedost at ek mat er iálu nekonal. V důsledku t ohoto odmít nut í byl Karel Šebánek na měsíc poslán do pracovního t ábora v Br ně, kde pracoval na st avbě ţelezniční př ípo jky. 89 Profesní ţivot Kar la Š ebánka nabral jiţ v mládí jasný směr a Šebánek nepochybně o bjevil prost ředí, v němţ se mo hl realizo vat . Byl člo věkem na pravém míst ě. I přes někt eré t ěţko uchopit elné výkyv y Šebánkovy

kar iér y

( vyp lývajíc í

z polit ického

kont ext u

a

rozporuplnost i po lit ických post ojů samot ného Šebánka), získal jiţ

88

Aut or ka ji ţ odn ět í kon ces e z m ín i la výš e. T ut o a da l ší od boj ovou či n n ost pot vr z ují pí sem n é dokl a d y z poz ůst a l ost i Ka r la Še bá n ka při l oţ en é k dokum en t ům s da t em 3. ún or a 1971 ur čen ým S va z u pr ot i fa ši st i ck ých boj ovn í ků a Mi ni st er st vu n árodn í obr a n y. D obr oz dá n í n a psa li n a př. Ja r osl a v Ji n dra , Mi l oš St á dn í k a Ja r osl a v Pek el sk ý (h r á l v k va r t et u buch en wa l dskéh o k on cen t r a čn íh o t ábor a z m a t eri á l ů, kt er é opa t ři l Ka r el Šebá n ek). 89

26

během ţ ivot a pověst jedinečné osobnost i českoslo venského kult ur ního ţivot a. Byl oceňován předst avit eli o ficiální sfér y, 90 ale především umělci

samot nými.

Šebánko va

oddanost

jejich

t vorbě

byla

obdivuhodná. Byl velmi pracovit ý a pečlivý. Nebál se no vých impulsů a udrţoval kont akt se svět em za hranicemi. Hovoř il a korespondova l v němč ině a francouzšt ině, ovládal t aké základy angličt iny a rušt iny. 91 Dále se aut orka zabývá pro fesním i osobním vzt ahem Kar la Šebánka a Bohuslava Mart inů.

90

V r oc e 1979 Ka r el Še bá n ek obdr ţ el vyz n a m en án í min i str a kul t ur y Č esk é soci a l i st i cké r ep u bl i k y – byl m u uděl en čest n ý t i t ul Za sl ouţ i l ý pr a c ovn í k kul t ur y. V yz n a m enán í se n a chá z í v poz ůst a l ost i Ka r l a Šebá n ka . 91 Ka r el Šebá n ek sest a vi l Odbor n ou n ěm čin u pr o h udebn í ky (Pr a h a : Or bi s, 1944), Fa ch wör t er buch für Musi ker (Pr ah a: Pr a ga pr ess, 1944).

27

III. Bohuslav Martinů a Karel Šebánek Karel

Š ebánek

byl

vzhledem

ke

své

nakladat elské

a

vydavat elské profesi v úzkém ko nt akt u s celou řadou významnýc h osobnost í kult ur ního ţivot a. 92 Zvlášt ní místo pak zaujíma li hudebníci, protoţe právě v podpoře a šíření jejich t vorby spočíva l nejpodst at nějš í díl Š ebánkovy pr áce. Moţná v t éto činnost i dokonce nacházel smys l ţivot a. Jako zcela výjimečné se nám z dnešního pohledu jeví Šebánkovo přát elst ví s Bo hus lavem Mart inů. Vzt ah, kt er ý se vyvíje l jiţ od skladat elo va mládí, se v průběhu let přet vářel a zasaho val pro fesní i osobní

st ránku

obou

zúčast něných.

Mart inů

v Šebánkovi

získal

oddaného spo lupracovníka i př ít ele, na něhoţ se čast o s důvěrou obracel. Jak jiţ bylo uvedeno v rámc i úvodního zmapování st avu bádán í, jméno Kar la Šebánka se v lit er at uře objevuje, pokud vůbec, v úzké m spo jení s Bohuslavem Mart inů. 93 Být i př ít elem a spo lupraco vníke m Mart inů

se

t ak st ává Šebánko vou nejvlast nějš í charakt er ist ikou.

Aut orka se v následujícím t ext u 94 pokusí př iblíţit vznik, v ývo j a pozadí t ohoto dlouho let ého přát elst ví, do něhoţ mno hdy vst upovaly i různé nepř íje mné okolnost i. Karel Šebánek se s někt er ými skladbami Bohuslava Mart inů seznámil dř íve neţ se skladat elem samo t ným. Velmi si je oblíbil a dokonce si pro sebe poř ídil se znam děl, kt erá na vydání t eprve čekal a. Je pozoruhodné, ţe mezi mno ha mlad ými umělc i rozpoznal výjimečný

92

Vi z podr obn ěji v ka pi t ol e Adr esá t Kar el Šebá n e k. A t o n ejen v l i t er a t uř e věn ova n é Boh usl a vovi Ma r tin ů. T a kovým př í kl a dem je čl á n ek od T om á še He jz l a r a k Šebá n kovu úm r t í , kt er ý ji ţ s vým n á z vem , Ze mře l Kare l Še báne k, pří te l B. Mart i nů, n en ech á vá n ikoh o n a poch ybá ch . (Vi z soupi s l i t er at ur y. ) 94 A r ovn ěţ v t ext u t ýka jí cí m se k or esp on den ce. 93

28

t alent Mart inů. 95 K seznámení Š ebánka a Mart inů došlo za kur ió zních oko lnost í, na něţ oba po let ech s úsměvem vzpo mínali. Šebánek své vzpo mínky na prvn í set kání sepsal a uveřejnil. 96 V roce 1929 byl Karel Š ebánek zaměst nancem Hudební mat ic e Umělecké besedy a v onen den právě pracoval v prodejně t ohoto nakladat elst ví, kde bylo moţné koupit par t it ur y soudobé české hudby i zahraniční t vorbu. 97 Prodejna př ilák ala

ko lemjdoucího

Bohuslava

Mart inů, kt er ý pr ý vešel do vnit ř a nesměle poţádal př ít o mného Šebánka, zda by s i mo hl prohlédnout nově vydané české skladby. Šebánek cht ěl př íchozího zaujmo ut a podsunul mu navíc výběr něko lika zahraničních děl, kt eré Mart inů od mít l se slo vy, ţe t ohle všechno zná 98 a dále se zao bír al díly Josefa Suka a Vít ězslava No váka. Šebánek

však

neodolal.

„Zajímal

mne

t ehdy

př ípad

skladat ele

Bohuslava Mart inů […] a vyhledal jsem proto z hro mady hudebni n leţících na st o le něko lik jeho vydaných děl […] a př edloţil jsem je neznámé mu návšt ěvníku. “ 99 Mart inů opět odvět il, ţe skladby zná a zept al se Šebánka, jest li náhodou nemá seznam dě l t ohoto skladat ele. „T ím okamţikem se změnila má počínající nevraţivo st na vybíravého neznámého

v sympat ii“, 100

S náleţit ým

ko ment ářem

vypr acovaný

seznam.

píše

ve

předloţil

„Neznámý

své

vzpo mínce

návšt ěvníko vi

př ija l

podávaný

Šebánek.

vlast noručně mu

soupis

a

s rozpaky je j prohlíţel. Potom se na mne usmál, podal mi ruku a 95

Je n a m í st ě zn ovu upoz or n it n a Šebá n kovo a bse n t ují cí h udebn í vz děl á n í. Še bá n kův čl á n ek s n á z vem Posl e dní c hv í l e s B ohusl av e m Mart i nů v Li dové dem okr a ci i z 20. zář í 1959, kt er ý a ut or ka na l ez l a ja ko n ovi n ový výst ř i ţ ek v Š e bá n kově p oz ůst a l ost i , kde s e r ovn ěţ n a chá zí del ší st r oj opi sn á ver z e čl á n ku. T en t ýţ t ext byl ve z kr á cen é p od obě p od n á z ve m J ak j se m ho znal ot i št ěn v r oc e 1980 ve Zpr á vá ch spol ečn ost i Boh usl a va Ma r t inů Česk é h ude bn í spol e čn ost i ( vi z soupi s l i t er a t ur y). 97 Ka r el Šebá n ek byl v Hud e bn í m a t i ci Um ěl eck é bes ed y z a m ěst n á n v l et ech 1929 1940. 98 Od r oku 1923 pobýva l Ma r t in ů tr va l e v Pa ř í ţ i. 99 St r oj opi s n a depsa n ý „Set ká n í s Boh usl a vem Ma rt in ů “ z poz ůst a l ost i Ka r la Še bá n ka . 100 T am t éţ . 96

29

pravil: ‚Děkuji vám za zájem o mou práci. Na tomt o míst ě bych jej ani nehledal. Takový seznam sám nemám a rád bych si je j opsal ’ a předst avil se mi. “ 101 Oba se pr ý rozesmá li a Mart inů údajně př íhodu ješt ě po let ech rád př ipo mínal. Šebánek

další

vývo j

věcí

popisuje

t akto:

„Přát elst ví

s Bohuslavem Mart inů navázané t ímt o naším pr vním set káním, jeho důvěrou a časem prohloubené, dalo podnět k mnoha dalš ím schůzkám a čilé korespondenci a pot rvalo aţ do skladat elovy smrt i. “ 102 Podrobnost i a mot ivace ke konkrét ní spo lupráci se dnes r ýsují uţ jen mlhavě. Mart inů

s jist ým

zpoţděním

zmiňuje

Šebánka

v korespondenci,

př ičemţ je zřejmé, ţe v t é době jiţ kont akt mezi o běma muţi t rvá delš í dobu. 103 V době, kdy se Bohuslav Mart inů a Kar el Šebánek seznámili, bylo jiţ něko lik děl Mart inů vydáno t iskem. 104 Hudební mat ice Umělecké besedy, v níţ byl Š ebánek ve t řicát ých let ech zaměst nán, byla ro vněţ vydavat elkou někt er ých ko mpozic nadějného skladat ele. 105

101

T am t éţ . T am t éţ . 103 Aut or ka di pl om ové pr á ce n a šla n ejr an ější z m ín ky o Ka r l u Šebá n kovi v d opi se ch , kt er é Mar t in ů na psa l n a kon ci t ři cá tých a n a z a čá t ku čt yř i cá t ých l et . Kon kr ét n ě se jedn á o d opi s s da t em 12. ún or a 1939, kt er ý Ma r t in ů n a psa l di r i gen t ovi M et odu V ym et a l ovi , d opi s z 10. čer ven ce 1939 a dr es ova n ý Fr an couz ském u vel vysl a n ect ví v Pr a z e a dopi s z 6. dubna 1940 r odi n ě Mar t in ů v P ol i č ce. Pr vn í doch ova n ý d opi s Ma r t in ů určen ý př í m o Ka rl u Šebá n kovi j e z r oku 1931. 104 Na př . kl a ví rní skl a dby: Improv i zac e na j aře (H. 132, vydá n o v r oc e 1923 u Mojm í r a Ur bá n ka ), Lout ky I (H. 137, vydá n o v r oc e 1926 u M ojm í r a Ur bá n ka ), Lout k y II (H. 116, vydá n o v r oc e 1925 u M ojm í ra Ur bá n ka ), Lout k y III (H. 92, vydá n o v r oce 1922 ve vyda va t el st ví Ch a dim ); Smy č c ový kv art e t č . 2 (H. 150, vydá n o v r oc e 1927 v Un i ver z á ln í edi ci ve Ví dn i ) . Šebá n ek ve st r oj opi s u z poz ůst a l ost i uvá dí , ţ e Boh usl a vovi Ma r t i nů v r oc e 1929 kr om ě dr uh éh o sm yčc ovéh o k va r t et u uká z al t a ké par ti t ur u Kuc hy ňsk é re v u e (H. 161) , kt er á vša k byl a popr vé v ydá n a a ţ v r oce 1930 ( Pa ř í ţ, Al ph on se Ledu c). Př i pom eň m e z de t a ké Še bá n kovo př edch oz í z a m ěst n án í v h udebn í m n a kl a dat el st ví Fr . A. Ur bá n ka a s yn ů (Mojm í r Ur bá n ek patř i l do t oh ot o r odu). 105 Na př . Fi l m e n mi ni at ure (H. 148, vydá n o 1929 ), Dumk a č . 1 ( H. 249, vydá n o 1937). 102

30

St ěţejní spo lupráce Mart inů a Šebánka se však rozvinula aţ v následující et apě Š ebánkova pro fesního ţivot a. V let ech 1946-1949 působil jako ředit el hudebního nakladat elst ví Melant r ich a mo hl t ak zásadně ovlivnit výběr vydávaného repertoáru. Během pouhých t ř í let st ihla být Melant r ichem vydána t ato Mart inů díla: Památ ník Lidicí m (H. 296, vydáno 1946), Julietta (H. 253, vydáno 1947), Polní mše (H. 279, vydáno 1947), Nový Špalíček, cyklus písní (H. 288, vydáno 1948), Písni čky na jednu stránku (H. 294, vydáno 1948), Pí sničky na dvě stránky (H. 302, vydáno 1948), Concertino pro kl aví rní t rio a smyčcový orchestr (H. 232, vydáno 1949), Divertimento pro komorn í orchest r (H. 215, vydáno 1949), Invence (H. 234, vydáno 1949), Koncert pro housl e a orchest r č. 2 (H. 293, vydáno 1949), Serenáda č. 1 a moll (H. 217, vydáno 1949), Serenáda č. 2 (H. 216, vydáno 1949), Serenáda č. 3 (H. 218, vydáno 1949). 106 V roce 1949 byly všechny soukromé vydavat elské podniky zrušeny či zest át něny a veškerá vydavat elská činnost byla r ealizo vána pouze v Národním hudebním vydavat elst ví Or bis. Karel Šebánek byl po věře n vybudováním t ohoto „vydavat elst ví svět lých zít řků “ a mo hl t ak do výběru vydávaných děl zasahovat i nadále. Za Š ebánko va funkčního období

bylo

publiko váno

něko lik

dalš ích

ko mpozic

Bo huslava

Mart inů: Dva tance z baletu Špalíček (H. 214 C, vydáno 1950), Ronda pro hobo j, klar inet , fagot , t rubku, dvo je housle a klav ír (H. 200, vydáno 1950), Smyčcový kvartet č. 6 (H. 312, vydáno 1950), Špal íček (H. 214, vydáno 1951). Neko mpro misní po lit ika padesát ých let však měla zcela jiné záměr y. Zdá se, ţe Šebánek posledně zmiňo vaná díla st ihl vydat na

106

V n a kl a da t el st ví Mel a n tr i ch vych á z el a n ěkt er á dr obn á dí l a Mar t in ů ješt ě př ed n á st upem Kar l a Šebá n ka do fun kc e ř edi t el e. Kon kr ét n ě Dumk a č . 2 ( H. 250, vydá n o 1936), Int e rme zzo , Čt yř i skl a dby pr o h ousl e a kl a ví r ( H. 261, vydá n o 1937), Kol e da mi l ost ná (H. 259, vydá n o 1937 ), Sonat i na pr o h ousl e a kl a ví r (H. 262, vydá n o 1937).

31

poslední chvíli. Mart inů se t ot iţ st al neţádoucím skladat elem, v roce 1950 bylo na př íkaz hudebního oddělení Minist er st va infor mac í vydávání jeho skladeb zast aveno. Zdůvodněním poch opit elně nemo hlo být nic jiného neţ př ílišný for malis mus v hudbě Bohuslava Mart inů. Na spo lupráci, kt erou Mart inů se Šebánkem v roce 1946 započali a kt erá přest ála i období násilných změ n, nebylo najednou moţné navázat . 107 Karel Šebánek byl navíc v roce 1952 z Orbisu propušt ěn. 108 Aut orka v pozůst alo st i Kar la Šebánka objevila zprávu t ohoto znění:

„Na

veř ejnýc h

koncert ech

v Českoslo vensku

jsou

ješt ě

ojediněle hr ána díla Boh. Mart inů. Provádění t ěcht o skladeb však není vzhledem k dalš ímu vývo ji naš í hudby zat ím př íliš ţádoucí. Rozhodně nedoporučujeme, v ciz ině. “ 109

aby

Text ,

jeho kt erý

díla

byla

jasně

s naší

st rany

vyjadřuje

post oj

propagována t ehde jšího

Českoslo venska k Bo huslavovi Mart inů. Mart inů

vznik lou

sit uaci

mo hl

je n

t ěţko

pochopit .

Sama

absurdnost post oje Českoslo venska ke svému rodnému skladat eli, jehoţ dílo získalo široký ohlas jinde v Evropě i v Amer ice, spo jená s jist ou

izo lací

Mart inů,

v níţ

se

ve

vzt ahu

k Českoslo vensku

nacházel, způsobily skladat elo vo silné rozhořčení. Mart inů si nedoved l (ač se o t o nepochybně snaţil) nové poměr y předst avit . Docházelo k zásadním rozporům, př i nichţ byla ko munist ická ideo logie neúst upná a Mart inů si int enzivně uvědo mo val naprosto zřejmé porušování právních i o byčejných lidských norem, jeţ bylo na jeho osobě pácháno. Českoslo vensko zadrţo valo sk ladat elo vy t ant iémy i mno hé 107

V l et ech 1946 -1948 byl a Ma r t in ů dí la vydá vá na Mel an tr i ch em , s n ím ţ m ěl Ma r tin ů uz a vř en ou sm l ou vu. V r oc e 1949 n a z á kl a dech Mel a n tri ch u vz n i kl o Ná r odn í h udebn í vyda va t el st ví Or bi s a d oh od y u z a vř en é s Ma rt in ů se t a k na n ově vz n i kl ou in st i t uci př esun ul y. V r oce 1950 se a l e vš e z m ěn i l o… 108 Vi z ka pi t ol a o Ka r l u Še bá n kovi – Š e bá n ek byl pr opušt ěn bez vys vět l en í . Lz e př edpokl á da t , ţ e Še bá n ek n ovým p oř á dkům pln ě i deol ogi ck y n e vyh ovova l . 109 Zpr á va Mi ni st er st vu i n for m a cí a osvět y s da t em 28. ř í jna 1950. Za Sva z če sk osl oven sk ých skl a da t el ů j e ve fun kci g en er á lníh o t a j em n í ka podepsá n Mi r osl a v Ba r ví k. Je z a jí m a vé, ţ e Š e bá n ek t en t o dokum en t (pr a vděpod obn ě k opi i ) vl a st n i l .

32

part it ur y a zne moţňo valo provedení někt er ých d ěl svým t vrdošíjným odmít áním spo lupráce se zahraničím. 110 Nut no dodat , ţe Mart inů vznášel výhrady k vydavat elským záleţ it ost em svých děl ješt ě před únorovým převrat em roku 1948. V mnoha

př ípadech

nebyl

spoko jen

s př íst upem

t ehdejš ího

Melant r ichu, coţ je z korespondence Šebánkovi jasně pat rné. 111 T yt o výhr ady

vůči

Melant r ichu

a

událost i

z přelo mu

čt yř icát ých

a

padesát ých let vyvrcho lily v roce 1953, kdy Bohuslav Mart inů posla l na adresu Melant r ichu/ Or bisu st íţnost . 112 Ve st íţnost i je uvedeno, ţe hudební vydavat e lst ví Me lant r ich/Or bis řadu let zanedbává rozšiřování děl Mart inů a porušuje t ak smluvní závazky. Mart inů st ano vuje jasné ult imát um – pokud vydavat elst ví do šest i měsíců od dat a dopisu nezpř íst upní jeho díla po celé m svět ě, bude dosavadní smlouv y povaţo vat za zrušené. Dopis se dost al ke St át nímu nakladat elst ví krásné lit er at ur y, hudby a umění, kam bylo v roce 1953 Národní hudební vydavat elst ví Or bis začleněno. Aut orka v pozůst alo st i Kar la Šebánka našla záznam, v němţ Minist erst vo kult ur y radí St át nímu nakladat elst ví jak post upovat v př ípadu Bohuslava Mart inů. 113 V t ext u se píše o poradě, kt erá se v t ét o věci uskut ečnila 28. zář í 1953. 114 Její účast níci se usnesli, ţe je nut no učinit př ís lušná opat ření, aby nakladat elská práva k dílům Mart inů zůst ala pro Českoslo vensko zacho vána. Takovými opat řeními mělo být např. zajišt ění propagace a vydání vybr aných skladat elo vých děl. Podle všeho ( jak je v záznamu 110

K t ét o pr obl em a t i ce p odr obn ěji v ka pi t ol e z a býva jí cí s e k or esp on den cí Ma r t inů a Šebá n ka . Mart in ů se o t ěţ kost e ch t oh ot o ch a rakt er u v dopi se ch Še bá n kovi ča st o r oz epi suj e. 111 Vi z kor espon den ce Ma r t in ů Šebá n kovi a ka pi t ola jí věn ova n á . 112 Dopi s psa n ý st r oj opi s em s da t em 1 . květ n a 1953 z poz ůst a l ost i Kar l a Šebá n ka. Ma r tin ů je v d opi se z a st up ová n veř ejn ou n ot ář kou v N e w Y or ku S yl vi í B. Gol dst ei n ovou. 113 St r ojopi s z bř ez na 1954 z poz ůst a l ost i Kar l a Šebá n ka . 114 Por a d y s e z úča st n i l i m i m o ji n é z á st upci m in i st er st ev z a hr ani čn í ch v ěcí , spr a vedl n ost i , St á t n í ba n ky če sk osl oven ské a St á t n íh o n a kl a da t el st ví kr á sn é l i t er at ur y, h udby a um ěn í .

33

uvedeno) však k doporučeným opat řením nedošlo , a Bohuslav Mart inů t udíţ

povaţuje

jím

př iznaná

vydavat elská

pr áva

S t át nímu

nakladat elst ví za zrušená. 115 Minist er st vo kult ur y proto v záznamu doporučuje, aby bylo ur ychleně učiněno vše pot řebné k propagaci, nabízení, prodávání a provozování skladeb Mart inů. „Minist erst vo kult ur y […] upozorňuje, ţe jedině důsledné a r ychlé p rovedení t ěcht o pokynů můţe předejít i zt rát ě vydavat elských práv k dílům B. Mart inů a t ím i škodě kult ur ní a škodám hmot ným, jejichţ t íţ i bycho m pociťo vali ješt ě dlouhá deset ilet í po jeho smrt i. “ 116 Nicméně Bo huslav Mart inů se jiţ za svého ţivot a ţádnýc h zásadních a r ychlých opat ření nedočkal. V padesát ých let ech bylo v Českoslo vensku vydáno pouze něko lik dot isků dř íve rozpracovanýc h děl 117 a spo lupráce se zahranič ím (kde byla vydávána naprost á vět šina kompozic Bohuslava Mart inů) t akřka nefungo vala. Karel Šebá nek byl od roku 1954 zaměst nán v Českém hudební m fo ndu, kde v následujíc ím roce zř ídil Úst řední hudební archiv Českého fondu. 118

hudebního kompet encím

Díky

Úst ředního

nabyt ému

archivu,

me zi

profesnímu něţ

pat ř il

post avení

a

kont akt

se

zahranič ím, mo hl Š ebáne k znovu po mýš let na vzkř íšení díla Bohuslava Mart inů. Jist ě ale doufal, ţe k opětovnému a nezkalenému zájmu o zajišt ění

skladat elo vých

ko mpozic

dojde

vlivem

zcela

jinýc h

oko lnost í, neţ t omu bylo ve skut ečnost i. Bohuslav Mart inů t ěţce onemocněl a Karel Šebá nek se jevil jako jediný, kdo by mo hl zvrát it pro Českoslo vensko t ak nešťast nou sit uaci. Český hudební fo nd zasla l na Minist erst vo ško lst ví a kult ur y ţádost o povolení deset idenního pracovního

pobyt u

ve

Š výcar sku

pr o

Kar la

Šebánka,

jakoţt o

115

Dn em 10. pr osi n ce 1953, kd y Ma r t in ů n a psa l odp ověď n a dopi s St á t n íh o n a kl a dat el st ví ( v n ěm byl Ma r t in ů př edl oţ en plán ova n ý p ost up v s oul a du s výsl edkem p or a dy z 28. zá ří 1953). 116 St r ojopi s z bř ez na 1954 z poz ůst a l ost i Kar l a Šebá n ka . 117 Ji st ou výj i m kou byl Česk ý h ude bn í fon d (vi z poz ná m ka č. 39). 118 Vi z ka pi t ol a o Kar l u Šebá n kovi .

34

vedoucího Úst ředního archivu Českého hudebního fo ndu. 119 „Účele m cest y je […]

návšt ěva hudebního skladat ele Bohuslava Mart inů

v Basile ji. “ 120 Hlavím cíle m mělo být př evedení aut orských práv na Český hudební fo nd po smrt i Mart inů, př ičemţ výno sy by zůst aly Char lot t ě Mart inů po dobu jejího ţivot a. Dále měl Šebánek za úko l např. urovnat nesrovnalost i ve vzt azích se zahraničními inst it ucemi č i získat

nová

d íla

k provádění

v Československu.

Šebánko vi

byl

nakonec výjezd povo len. 121 Šebánkův pobyt ve Š výcar sku t rval od 21. srpna do 3. zář í 1959 a Karel Š ebánek o něm zanechal po měrně podrobné svědect ví. 122 Šebánek Bo hus lava Mart inů v nemocnic i v Liest alu poprvé navšt ívi l 22. srpna a zast ihl jej ve velmi váţném st avu. „Pohybo vat i mo hl pouze hlavou, zat ím co pravá ruka př ijímala umělou výţ iv u do ţil, levá ruka byla

bez

vlády. “ 123 Šebánek

Bohuslava

Mart inů

navšt ívil

ješt ě

t řikrát . 124 Šebánek popisuje, ţe Mart inů rád naslouchal mat eřšt ině a vypt ával se na přát ele a známé ţijíc í v Českoslo vensku. K praco vní st ránce rozho vorů Šebánek ve své zpr ávě uv ádí, ţe se Bohusla v Mart inů dot azoval na nejrůznější podrobnost i, kt eré měl na srdc i. 125

119

Ţá d ost s da t em 5. č er vn a 1959 z poz ůst a l ost i Ka r l a Šebá n ka . K ţ á dost i byl př i l oţ en opi s dopi su Boh usl a va Ma r t in ů z 2. ún or a 1959, v n ěm ţ Mar t in ů ţá dá, a by Ka r el Še bá n ek os obn ě př i jel z a n ím ( vi z dopi s č. 50 ). 120 Ţá dost s da t em 5. čer vn a 1959 z poz ůst a l ost i Ka r la Šebá n ka . 121 Aut or ka n a šla v Še bá n kově p oz ůst a l ost i st r oj opi s s da t em 9. bř ez n a 1957, v n ěm ţ Šebá n ek pouka z uj e n a tr i stn ost si t ua ce a doţ a duj e s e, a by m u byl a ud ěl en a m oţ n ost z í ska t pr o Če sk osl oven sk o vyda va t el ská pr á va Ma r t inů. Na z á kla dě pr am en ů z poz ůst a l ost i n a ví c n ení z cel a zř ejm é, jest l i byl o povol en í výj ez du do Švýc a r ska skut ečn ě r ea kcí n a ţ á dost Českéh o h ude bn íh o fon du z 5. čer vn a 1959. 122 V poz ůst a l ost i Ka r l a Šebá n ka se n a ch á z í n ěkol i k st r oj opi sn ých ver z í z pr á vy, kt er ou Še bá n ek o š výc a r ském pobyt u m us el pod a t (dvě z ver z í js ou opa t ř en y da t y 8. z ář í 1959 a 16. z á ř í 1959). Šebá n ek v p od st a t ě t en t ýţ t ext u veř ejn i l v ji ţ z m iň ova n ém čl á n ku s n á z vem Posl e dní c hv í l e s B ohusl av e m Mart i nů v Li d ové dem okr a ci i z 20. zář í 1959 . (Aut or ka jej n a l ez l a ja ko n ovi n ový výs t ř i ţ ek v Š e bá n kově poz ůst a l ost i . ) 123 St r ojopi s s da t em 8. z ář í 1959 z poz ůst a l ost i Kar la Šebá n ka . 124 24. sr pn a, 26. sr pna a 28. sr pna . 125 Na př . kdy d ost a n e h on or ář za svá dí l a vyda n á Mel a n tr i ch em, kt er ý m ěl či n i t př i bl i ţn ě 38 000 Kčs.

35

Celkový výs ledek své cest y hodnot í Karel Š ebánek jako kladný, přest oţe nezapo míná zdůraznit , ţe měla být podniknut a mno hem dř íve. Bohuslav Mart inů souhlasil, aby vydavat elská pr áva rukopisů, kt eré se v t u dobu nacházely v Českoslo vensku, Českoslo vensku př ipadla. 126 Také svo lil k t omu, aby skladby vydané v cizině, kt eré jiţ původní nakladat el

nebude

cht ít

vydat ,

mohly

být

vydány

někt er ým

z českoslo venských nakladat elst ví. Během poslední návšt ěvy byl podle Šebánkových vzpo míne k Bohuslav Mart inů v kr it ickém st avu a byl si vědo m, ţe není naděje na zlepšení. Jeho poslední slo va směrem ke Kar lu Š ebánkovi údajně zněla: „Po lib mne na rozloučenou a pozdravuj všechny mé do bré přát ele a pracu j na národa roli dědičné . “ 127 Karel Š ebánek se zúčast nil pohřbu

Bohuslava

Mart inů,

kt er ý

se

konal

1.

zář í

1959

ve

švýcarském Prat t elnu. 128 Karel Šebánek po smrt i Bohuslava Mar t inů vykonal pro jeho dílo ješt ě mno hé. B yl neúnavným propagát orem Mart inů hu dby a v rámci svých moţnost í se snaţil pečovat t aké o skladat elův odkaz. 129 Ve

funkci

hudebního

vedoucího fo ndu

Úst ředního

rovněţ

nepřest al

hudebního věnovat

archivu

Českého

pozornost

skladbá m

126

Kon kr ét n ě se j edn a l o o r ukopi s y, kt er é si z hude bn ě věd eck ých a st udi jn í ch důvodů z a půj či l i Iša P op el ka a Mi l oš Ša fr á n ek. Rukopi s y m ěl i vr á t i t do Měst sk éh o m uz ea v P ol i č c e a Č esk ý h ude bn í fon d se m ěl p ost a r a t o vydá n í t ěch t o děl (popř . jeji ch př i děl en í da l ší m h udebn í m na kla da t el st ví m ). 127 St r oj opi s n a depsa n ý „S et ká n í s Boh usl a vem Ma r tin ů“ z poz ůst a l ost i Ka rla Še bá n ka . Form ul a ci „a pr a cuj na ná r oda r ol i dědi čn é“ Ma r t in ů pouţ i l i v jedn om z dopi sů Ka r l u Šebá n kovi (vi z dopi s č. 44 ). 128 Sm ut ečn í ř eč pr on esl skl a da t el Mar cel Mi h al ovi ci . V poz ůst a l ost i Ka r la Še bá n ka se n a ch áz í n ěkol i k k opi í sm ut ečn í ř eči spol u s dopi s em ve fr an couz št i n ě, kt er ý Mi h a l ovi ci Š e bá n kovi n a psa l a sm ut ečn í ř eč k n ěm u při l oţ i l . Aut or ská pr á va z ůst a l a vdově p o skl a da t el i , Char l ot t ě Ma r t in ů, kt er á je ve s vé z á vět i z r oku 1977 odká z a l a Českém u h ude bn í m u fon du pr o ú č el y Na d a c e Boh usl a va Ma r t in ů (z ří z ena př i Českém h udebn í m fon du v r oce 1975 ). 129 O Š e bá n kovi se u vá dí , ţ e se ja k o pr vn í poku si l o ka t a l ogi z a ci děl Boh usl a va Ma r tin ů (n a př. h esl o Ka r el Š e bá n ek v r á m ci poz ná m kovéh o a pa r á t u v m on ogr a fi i Ja r osl a va Mi h ul e B ohusl av Mart i nů. Prof i l ţi v ota a dí l a – vi z soupi s l i t er a t ur y). Aut or ce s e vša k n epoda ř i l o ţ á dn ý t a kový m a t er i ál doh l eda t .

36

Bohuslava Mart inů. 130 Jiţ jako důchodce byl č lenem správního sboru Nadace Bohuslava Mart inů př i Českém hudebním fo ndu. Karel Š ebánek byl po smrt i Mart inů v kont akt u se Char lo t tou Mart inů, vdovou po skladat eli. V Šebánko vě pozůst alo st i najdeme dopisy ve francouzšt ině, kt eré Char lot ta Šebánkovi psala a mno ho dokument ů dokládajících Š ebánkovu zaint eresovanost v organizačních věcech

Char lot t y.

Jednalo

se

ponejvíce

o

náleţit ost i

spo jené

s Bohuslavem Mart inů, o něţ se Char lot t a měla post arat . Šebánek za ni v pot řebných př ípadech vyř izoval korespondenci v češt ině, vyzvedáva l někt eré mat er iály či finanční část ky apod. 131 Přes všechny překáţky do by a po lit ická rozpolcení, kt er ýc h pravděpodobně př inášely

Š ebánek

jednot livé

nebyl

sit uace,

ušet řen, nebylo

přes

pochyb

jist é o

neshody, tom,

ţe

jeţ mez i

Bohuslavem Mart inů a Kar lem Š ebánkem pano vala důvěra a v rámci mo ţnost í byla realizo vána cenná spo lupráce. 132

130

V Česk ém h udebn í m fon du vyšl a cel á ř a da děl Boh usl a va Ma r t inů (i běh em pa desá t ých l et ). Na př . Pol oč as/ Hal f-t i me (H. 142, vydá n o 1955), Conc e rt i no pro k l av í r a orc he st r ( H. 269, vydá n o 1956), Ky t i c e (H. 260, vydá n o 1956), Konc e rt pro k l aví r a orc he st r č . 2 (H. 237, vydá n o 1960), Se x t et pro k l av í r a de c hové nást roj e (H. 174, vydá n o 1960), Sk ladba pro v e lk ý orc he st r (H. 90, vydá n o 1967). 131 V poz ůst a l ost i Ka r l a Še bá n ka se r ovn ěţ n a ch ázejí d okum en t y sp oj en é s kn i h ou Ch arl ot t y Ma r t in ů Můj ţiv ot s B ohusl av e m Mart inů (vi z soupi s l i t er a t ur y). 132 O t om , ja k byl o př á t el st ví s Boh usl a vem Ma r tin ů pr o Kar l a Šebá n ka důl eţ i t é, vyp oví dá i n esm í rná pečl i vost , s n í ţ uch ová va l m a t er i ál y s ou vi se jí cí s Ma r t in ů , t ř eba jen vel m i vz dá l en ě.

37

IV. Korespondence Bohuslava Martinů Karlu Šebánkovi Bohuslav Mart inů během svého ţivot a navázal velké mno ţst ví kont akt ů po celém svět ě. Od pr vních set kání se pak odvíje ly vzt ahové linie různého charakt eru , hloubky a int enzit y, jeţ sehrály v ţivot ě Mart inů odlišné ro le. Skladat elův ţivo t ní st yl byl neodmyslit elně spo jen s neust álými př esuny a vět šina vzt ahů t ak byla nucena dř íve č i později pro jít alespoň dočasn ým odloučením. Korespondence proto předst avovala

nezbyt nou

součást

komunikace,

kt erá

umoţňovala

překlenout vzdálenost i. Jak jiţ bylo ř ečeno na jiném míst ě t ét o diplo mo vé práce, korespondence Bohuslava Mart inů je velmi rozsáhlá , a prot o ani nemůţeme její dosavadní podchycení a zajišt ění pokládat za úplné. 133 Př i t akovém rozsahu můţeme očekávat různorodý obsah dopisů, jejich rozmanit ou funkčnost . Soubor dopisů Bo hus lava Mart inů Kar lu Šebánkovi není snadné defino vat . Obsahová náplň dopisů Bohuslava Mart inů t ot iţ post ihuje profesní i osobně jší ţivot ní st ránky. Tón ko munikace Mart inů a Šebánka

byl

zpočát ku

r yze

zdvoř ilost ní,

korespondující s pro jednáváním čist ě pracovních záleţit ost í. Post upem času se však vzt ah znat elně prohloubil . Jist é „zásluhy“ si př ipsal st upňujíc í se po lit ick ý t lak a svou roli sehrála rovněţ nepř íjemná pozice, ve kt eré se Mart inů v očích t ot alit ního Českoslo venska ocit l. Mart inů

přes

Šebánkovu

někt eré

neochvějnou

výhrady,

jeţ

oddanost

a

ot evřeně

pro jevo val,

nepředst íraný

záje m.

vníma l Kare l

Šebánek o kvalit ě skladat elovy pr áce nikdy nepochybo val.

133

Vi z podr obn ěji v ka pi t ol e m a pují cí st a v bá dá n í .

38

Úplný

soupis

korespondence

Bohuslava

Mart inů

Kar lu

Šebánkovi, kt er ý se nachází v Cent ru Bohuslava Mart inů v Po ličce, 134 čít á 167 po loţek, př ičemţ předposlední po loţka o bsahuje do pisní obálky a poslední po loţkou je dopis, kt erý Kar lu Šebánko vi adresovala Char lot t a Mart inů. Korespondenční fo nd v Po ličce se t edy sest ává ze 165 dopisů Bo huslava Mart inů Kar lu Š ebánko vi. 135 Pr vní dopis je dat ován 21. února 1931, poslední pak 10. čer vence 1959. V celkové m počt u aut ografů převaţují st rojopisy nad manuskr ipt y. Sedm dopisů je psáno ve francouzšt ině. 136 Vzhledem

k o mezenému

rozsahu

t éto

diplo mo vé

práce

se

aut orka rozhodla př ist oupit k pouhému výboru z celkového o bjemu korespondence Bohuslava Mart inů Kar lu Šebánkovi. Vznikla t ed y jakási výběrová edice korespondence. Samot ný počet dopisů je t ot iţ vysoký a mno hé z nich jsou navíc velmi rozsáhlými st rojopisným i t ext y. Úmys lem aut orky t éto práce je však v budoucnu zpr acovat celá komplex t ét o korespondence a publikovat jej. Cíle m dip lo mo vé práce je t edy př iblíţit dosud nepubliko vaný okruh Mart inů korespo ndence a opat řit jej pat ř ičnými ko ment ář i osvět lujíc ími oko lnost i ţivot níc h událo st í, vzt ahů a t vorby Bohuslava Mart inů.

Aut orka usilo vala

o vyt voření t akového výběru dopisů, kt erý by vyt voř il log ický a obsaho vě smys luplný celek. Aut orka pro t ut o výběrovou edici diplo mo vé práce zvo lila padesát

dopisů. 137 Výběr

jednot livých dopisů

předst avuje průř ez

souboru korespondence. Aut orka kladla důraz na t o, aby post ihla nejdůleţit ějš í

mo ment y v pro fesio nální

spo lupráci K.

Šebánka a

134

Měst sk é m uz eum a ga l eri e Pol i čka – Cen tr um Boh usl a va Ma r tin ů. Kor esp on den ce j e j edn osm ěr n á . 136 Ka r el Šebá n ek fr an couz št i n u ovl á da l . Dopi s y psa n é fr an couz sk y spa da jí d o obd obí dr uh é svět ové vá l k y a důvod em z m ěny ja z yka m ěl a úda jn ě být vět ší bez pe čn ost . Aut or ka t yt o dopi s y d o edi ce n ez a řadi l a , jeji ch obsa h je jí vša k z n á m. 137 Vi z soupi s kor esp on den ce. 135

39

B. Mart inů a aby byla dost at ečně výmluvně pochopena podst at a jejic h vzájemného vzt ahu. V korespondenci po měr ně čast o následuje řada dopisů, je jichţ st ěţejní obsah je t akřka st ejný. Edice se t edy snaţí post ihno ut rozličné námět ové okruhy a vyhnout se př íliš st er eot ypní t emat ice. Aut orka se zároveň snaţila udr ţet časo vý rozpt yl korespondence, kt er ý je značný, přest oţe ne všechny časové úseky jsou zast oupeny st ejně bo hat ě. 138 První dopis edice nese dat um 4. srpn a 1935 a poslední je dat ován 2. února 1959. V edici ro vněţ převaţují st rojopisy nad manuskr ipt y. 139 V komunikaci korespondence

Bohuslava

skut ečně

Mart inů

a

Kar la

nepost radat elnou

Šebánka

funkci.

měla

Vzhledem

k okolnost em se oba muţi set kávali pouze vzácně, a t o vět šinou v odst upu

mno ha

let .

Po

let mém

seznámení

v Hudební

mat ici

Umělecké besedy v Praze na konci dvacát ých let dvacát ého st olet í se Mart inů a Šebánek osobně st ýkali na ko nci t ř icát ých let v Pař íţi, kde t ehdy Mart inů t rvale po býval a Kare l Šebánek abso lvo va l praxi u něko lika pař íţských firem. 140 Po druhé svět ové válce se set kali opět v Pař íţi, a sice v let ech 1948 a 1949 . 141 Další set kání proběhla pravděpodobně aţ př i cest ě Kar la Šebánka do Švýcarska, kam se vyda l za smrt elně nemocným skladat elem. Šebánek do Švýcarska př icest oval 21. srpna 1959 a Bo huslava Mart inů viděl naposled 28. srpna 1959.

138

Na př. počet d opi sů psa n ých z a dr uh é svět ové vá l k y je v por ovn á n í s jin ým i údobí m i m in i má ln í. Ta ké počá t ečn í kor esp on den ce (t ed y z pr vn í pol ovi n y t ř i cá t ých l et ) je z a st oup en a vel m i spoř e. 139 Pa desá t i čet n á edi ce se st á vá z tř i cet i šest i st r oj opi sů a čtrn á ct i m an uskr i pt ů. 140 Kon kr étn ě se j edn a l o & Ci e, L educ & Ci e. V t om t o obd obí vz n i kl a fot ogr a fi e, kt er á je s ou čá st í př í l oh y (př í l o h a č. 17). 141 Ja r osl a v Mi h ul e v kn i z e B ohusl av Mart i nů. Osud sk l adat e l e (vi z s oupi s l i t er at ur y) u vá dí n a str. 412 ja ko da t um pr vn ího p ová l ečn éh o pa ř í ţ skéh o set ká n í 6. z ář í 1948. Z dopi su Ma r t in ů Šebá n kovi s da t em 3. ř í jna 1948 je z ř ejm é, ţ e s e set ká n í uskut ečn i l o v z á ř í t éh oţ r oku. Ma r tinů v k or esp on den ci z m iň uje t a ké spol ečn é set ká n í v Pa ř íţ i v r oce 1949 (n a př . dopi s č. 26 s da t em 21. ř í jna 1949, dopi s č. 28 s da t em 15. l edna 1950).

40

Př i t omt o rarit ním způsobu set kávání musela být st ěţejní sdělen í obsaţena právě v dopisech. Někt erá t émat a se v průběhu let neust ále vracela,

jiná

byla

záleţit ost í

ak t uálního

dění.

Následující

t ext

poskyt uje shr nut í základních t emat ických okruhů edice korespondence. Nejvýznamnějš ím okruhem, kt er ý se pr olíná celým výborem dopisů, je problemat ika vydavat elské praxe. Karel Š ebánek proše l během svého ţivot a něko lika zaměst náními a něko lika hudebními vydavat elst vími. 142 Nejvýzna mnějš ím obdo bím spo lupráce, kt eré se zřet elně odráţí v korespondenci, bylo Šebánkovo ředit elské působen í v Melant r ichu, t edy rozmezí let 1946-1949. „Co se me lant r icha t ýče, jsem rád ţe jst e uţ t am a ţe se budet e st arat o mo je věci […] “ 143 A Karel Šebánek se skut ečně st aral. Melant r ich v t ét o době vydal mno ho Mart inů skladeb a co je podst at né, vět šino u v t akové podobě, s níţ byl Mart inů spoko jen. „Juliet t a došla a uţ dávno jsem neměl z něčeho t akovou radost , vydání je krásně vypr avené, obálka báječná a Šo lcova úprava je exellent ní [ …]“ 144 Zajímavé je, ţe Mart inů korespondenci st ále adresoval Šebánkovi osobně 145 a s Melant r ichem jej necht ěl spo jo vat . „T y js i můj př ít el a já t i t aké píšu přát elské dopisy […] Př i t om všem t ě však nest otoţňuji s Melant r ichem, přes t o ţe js i t am ředit elem, s ním bych cht ěl být i v o bchodním st yku ab y nebylo ţádné nedorozumění v ţádném př ípadě. Tobě se t o t am jedno ho dne můţe znelíbit a sekneš jim s t ím, a nebo t i t am i mo hou začít i ro zkazovat i i jiní lidé, coţ se st ává, a v t om př ípadě já se mo hu dovo lat i jen smluv kt eré s Melan. mám, já doufám ţe mi rozumíš, není

142

Vi z chr on ol ogi ck y v ka pi t ol e o Ka r l u Šebá n kovi a v ka pi t ol e s n áz vem Boh usl a v Ma r t in ů a Kar el Šebá n ek. 143 Dopi s č. 8 s da t em 22. ún or a 1946. 144 Ma r t in ů se v dopi s e č. 14 s da t em 19. pr osi n ce 1947 v yja dř uj e ke kl a ví r n ímu výt a h u oper y J ul i e tt a , H. 253, kt er ý upr a vi l Kar el Šol c. 145 Kor esp on den ce Boh usl a va Ma rt in ů h udebn ím u odděl en í vyda va t el st ví Mel a n tr i ch je z př ed vá l e čn é a vá l e čn é d oby, t ed y z j ešt ě př ed n á st upem Ka rl a Še bá n ka do Mel a ntr i ch u.

41

to na t vo ji adr esu. “ 146 Mart inů si t edy byl vědo m sloţit é po lit ické sit uace a navíc byl nucen zpět ně řešit problémy, kt eré vy plýval y z předválečných smluv s Melant r ichem, coţ bylo moţná dalš í př íčino u jeho zjevné nedůvěr y. 147 V roce 1949, po zest át nění soukro mých vydavat elsk ých podniků, byla všechna vydavat elská č inno st přesunut a do Národního hudebního vydavat elst ví Or bis. Karel Š ebánek, jenţ se st al jeho ředit elem, se snaţ il ve vydávání děl Mart inů pokračovat . 148 Dař ilo se mu t o však jen krát ce, jelikoţ Bohuslav Mart inů se pro Českoslo vensko st al ideo vě nevyho vu jícím. „[…] vid im ţe je t am silný odklo n od mých ko mposic ovlivněných a mer ikou a t ak moţná ţe budeš mít i určit é o bt íţe s vydáváním, mášli nad sebou jinou ko mis i, šet rně mi naznač jaká je sit uace. “ 149 V projednávání blízkých vydavat elských záměrů nast ává út lum a Mart inů se Šebánkem řeší problémy, kt eré změněné podmínk y př inesly. 150

Kar el

propušt ěn.

V souboru

Š ebánek

byl

v prosinci

korespondence

roku

Bohuslava

1952

z Or bisu

Mart inů

Kar lu

Šebánkovi není jediný dopis z roku 1953 a korespondence z roku 1954 začíná aţ v po lovině roku. 151 Jist é,

byť

nepat rné

zlepšení

po měr ů

př inesla

po lov ina

padesát ých let , kdy se Bohuslav Mart inů dočkal určit é rehabilit ace a zájem o jeho dílo v Českoslo vensku se začal o bnovo vat . Zlepšilo se i profesní post avení Kar la Šebánka, kt er ý jakoţt o vedoucí Úst ředního

146

Dopi s č. 20 s da t em 24. pr osi n ce 1948. Boh usl a v Ma r t in ů popr vé p odep sa l sm l ouvu s Mel a n tr i ch em v dubn u r oku 1937. V r oce 1938 Mel a n tr i ch sm l ouvu vyp ověd ěl . 148 Ná r odní h udebn í vyda va t el st ví Or bi s př evz a l o sm l ou vy od z n ár odn ěn ých vyda va t el st ví , t ed y i od Mel a n tr i ch u. 149 Dopi s č. 27 s da t em 7. l edna 1950. 150 Vi z ná sl edují cí t ext . 151 V t om t o obd obí , kd y byl Ka r el Š e bá n ek degr a dová n a na z am ěst n an ce Ná r odn íh o podn i ku Kn ih a v Pra z e, n a st á vá n a pr ost é odm l č en í . Aut or ce s e n epoda ř i l o z ji st i t , jest l i se Ma r t in ů dopi s y n edoch ova l y, n ebo Še bá n kovi n ebyl y vů bec d or učen y. 147

42

hudebního archivu př i Českém hudebním fondu 152 mo hl opět alespo ň minimá lně

ovlivňo vat

vydavat elské

záleţit ost i.

Díla

Bo huslava

Mart inů byla Českým hudebním fo ndem vydávána, ale v o mezené a kult ur ní po lit ikou kont ro lované míře. 153 Do dopisů se t ak alespo ň část ečně

vr ací

vydavat elská

problemat ika

a

t rocha

pr aco vního

opt imis mu. V t omt o období se však poněkud rozchází vydavat elské a umělecké cít ění obou zúčast něných. Mart inů si sice po předešlých zkušenost ech cenil Š ebánko vých vydavat elských snah, ale výběr vydávaných skladeb (či skladeb napláno vaných k vydání) mu byl čast o prot i mysli. „Jak zno vu vidím t y si o blibuješ hlavně mé st aré práce a čím st arší t ím lepší, t ak t eď jsi objevil zase past vu v České Rhapsodii, kt erou jsi t éţ mo hl nechat odpočívat v klidu, t o uţ je hist or ie zapo menut á.“ 154 Český hudební fo nd skut ečně kř ísil skladat elo vy ranější skladby. 155 Jednou z posledních skladeb, kt erá je v edic i korespondence v souvis lost i s Českým hudebním fo ndem zmiňo vána, je Koncert pro klavír a orchestr č. 3 , H. 316, kt er ý pro dva klavír y upravil Karel Šo lc. 156 Český hudební fo nd pokračoval ve vydávání Mart inů skladeb i po jeho smrt i a Kar el Š ebánek zůst al zaměst nance m Fondu aţ do důchodu. Karel Šebánek si z ískal důvěru Bo huslava Mart inů t aké ve finančních ot ázkách, kt eré souvisely s vydavat elskou a provozovací praxí.

Poprvé

Mart inů

finanční

problemat iku

řeší

t ěsně

př ed

Šebánkovým nást upem do Melant r ichu. 157 Ţádá je j, aby vyzvěděl peněţní nesro vnalo st i, kt eré vznikly na základě předvá lečných smlu v

152

Ka r el Šebá n ek je j z ř í di l v r oc e 1955. Vi z ka pi t ol a s n áz vem Boh usl a v Ma r t in ů a Kar el Še bá n ek. 154 Dopi s č. 43 s da t em 16. pr osi n ce 1955. Če sk á R apsódi e, H. 118, n a kon ec Česk ým h udebn í m fon dem vydá n a n ebyl a . 155 Ja ko n a př . Conc e rt i no pro k l av í r a orc he st r , H. 269, v r oc e 1956 vydá n o Česk ým h udebn í m fon dem . 156 V dopi se č. 49 s da t em 21. pr osi n ce 1958. 157 Še bá n ek se st a l ř edi t el em h udebn íh o n a kl a da t el st ví Mel a n tr i ch v bř ez n u 1946. 153

43

s Melant r ichem. 158 Z korespondence jasně vyp lývá, ţe Mart inů měl o svých finančníc h záleţit ost ech jen mlhavý přehled. 159 Po nást upu Šebánka do Melant r ichu se konečně zdálo, ţe Mart inů získá vět ší jist ot u a bude o svých peněţních záleţit ost ech lépe infor mo ván. Chvíli t o mu t ak skut ečně bylo a Šebánek a Mart inů v dopisech

pro jednávali

vcelk u

jednoznačné

smluvní

záleţit ost i

spo jené s vydavat elskými právy k jednot livým skladbám. 160 Únor 1948 však zasáhl i t ut o sféru. Mart inů zpočát ku ţáda l Š ebánka, aby zjist il nejlepší způsob, jak mu zasílat do zahr aničí honoráře za vydané skladby. „Hlavně mi n apiš jak t o vypadá s t ou vaší zásilkou a jak to můţe dlo uho t rvat neţ t o vyř ídí, a zdali t o vůbec vyř íd í, abych věděl jak jsem na t om finančně a mo huli s t ím vůbec počít at v do hledné době. “ 161 Mart inů se však svých honorářů v dohledné době nedočkal a vlast ně se jich nedočkal jiţ nikdy. Počínaje únorem 1948 byly peníze, náleţící Bohuslavo vi Mart inů za skladby vydané českoslo venskými nakladat elst vími (popř. jimi vázanými), sk ladat eli nedost upné. Byly t ot iţ vázány na praţskýc h účt ech a neexist ovala moţnost , jak je dost at za hranice. Mart inů se mno ho let snaţil o finanční převody do zahranič í, ale bezvýs ledně. Post upem

času

v korespondenci

cít íme

rezignaci

i

post esknut í

adreso vané rodné zemi. „Já dost pochybuji ţe se t i podař í t y peníze uvo lnit i pro mne zde, leda aţ po mé smrt i se t o dá na nějaký národní fo nd, jenţe já bych je pot řeboval dř íve dokud jsem t ady a přes t o ţe vím ţe t a administ rační st ránka t éto záleţit ost i je t ěţká, přece jeno m nemám velkou naději, ţe se t i t o podař í, a pak celý t en podnik je pro 158

Vi z dopi s č. 7 z 20. l edna 1946. Na vi n ě byl ji st ě M el a n tr i ch , ka m Mar t in ů opa kova n ě a dr esova l ţ á dost o př esn ý výpi s s vých h on or ář ů i n ez byt n ých výl oh , a l e sá m Mar t in ů pečl i vě n euch ová va l pot ř en é dokl a d y a n i dokum en t a ci a s od st upem ča su p ost upn ě j edn ot l i vé d et a i l y z a pom í na l . 160 Ma rt in ů v dopi se č. 13 z 26. čer vn a 1947 odm ít l podepsa t exkl uz i vn í sm l ouvu s Mel a n tr i ch em . 161 Dopi s č. 18 s da t em 31. ř í jna 1948. 159

44

mne ne moc výhodný. “ 162 „Peníze do jdo u, dojdou - li vůbec, aţ je nebudu pot řebovat […]. Mám vzt ek a vidím ţe nemo hu mno ho očekávat jako vţdy od Prahy. “ 163 St ejná sit uace nast ala s ho norář i z Ochranného sdruţení aut orského. 164 „Rád bych měl t aké výkaz z OSY, ko lik se m i t am nast řádalo peněz, kdyţ z t oho nic nemám, t ak abych aspoň věděl, o co př icházím. “ 165 Mart inů pochopil, ţe jediný způso b vyuţit í t ant iém bloko vaných v Českoslo vensku je podpora rodiny v Po ličce a pokr yt í někt er ých výlo h v rámci republiky. 166 Kro mě

zamr zlých

t ant iém

Bohusla va

Mart inů

t rápila

neprost upnost ţelezné opony t aké v př ípadě zasílání part it ur. Mart inů měl v mno ha př ípadech napláno vána koncert ní umíst ění svých děl ve svět ě, avšak v důsledku nekonečných průt ahů př išel o řadu př íleţit ost í. V korespondenci t ak se Šebánkem řeší nut ná povo lení, doporučení, zkrat ky č i okliky a vůbec co nejbezpečnějš í podmínk y pro přesu n svých ko mpozic. Mart inů t aké Šebánka neust ále nabádal ke spo lupr áci se

zahr aničními

nakladat eli,

ale

jeho

návr hy

nemo hly

být

z pochopit eln ých důvodů vys lyšeny. Mart inů navíc př ihlíţel t omu, jak českoslo venšt í nakladat elé nerespekt ují závazk y, jeţ měl v zahraničí. V roce 1954 Mart inů dokonce Š ebánka infor muje o př ipr avované smlouvě

mezi

nakladat elst vím

Boosey

&

Hawkes

a

St át ním

nakladat elst vím krásné lit erat ur y, hudby a umění, do nějţ bylo roku 1953 včleněno Národní hudební vydavat elst ví Or bis. 167 Všemo ţné ko mplikace se pochopit elně promít a ly do celkového postoje

Bo huslava

Mart inů

vůči

Českoslo vensku

a

zdejš í m

162

Dopi s č. 20 s da t em 24. pr osi n ce 1948. Dopi s č. 24 z 1. z áří 1949. 164 OSA. Poz dě ji Och r ann ý s va z a ut or sk ý. 165 Dopi s č. 31 z 19. čer vn a 1950. 166 Or gan i za ci fi n a n čn í podp or y r odi n y v P ol i č c e m ěl ča st o n a st a r ost Ka r el Še bá n ek. 167 Vi z dopi s č. 41 s da t em 25. z á ř í 1954. Ma r tin ů se ji ţ dř í ve p ok ouš el o vyt voř en í sm l uvn í ch z á va z ků m ez i Nár odn í m h udebn í m vyda va t el st ví m Or bi s a n a kl a dat el st ví m B oos e y & Ha wke s. 163

45

nakladat elům. Finanční průt ahy a nedost at ečný zá jem o skladat elo vo dílo vyúst ily do st ádia, v němţ Mart inů uzavíral smlouvy k vydáván í svých děl v zahr aničí i v př ípadech, kdy je cht ěl původně vydat v Českoslo vensku. Karel Šebánek t ím byl dot čen, ale nedokázal udě lat nic pro to, aby vznik lou sit uaci zvrát il. Např. v dopise z roku 1949 píše Mart inů Šebánkovi do Národního hudebního vydavat elst ví Or bis: „Musím t ě zar mout it a zdělit t i ţe jsem podepsal smlouvu s B&H, neviděl jsem jiné východisko a prozat ím se t ím sit uace nemění protoţe to se jedná o věc i jeţ oni mají, jeţ byly uţ v t isku. S mlouva je na t ř i roky. 168 Jindy zase Mart inů Šebánka usměr ňuje: „Také mi nevyč ít ej ţe všechna mo je hlavní díla jsou prodána v cizině, t o opravdu není mo je vina, já na t om spíše prodělal, ţe jsem je scho vával a drţel t ak dlouho.“ 169 Výčit ky se post upně dost avily na obou st ranách. Bylo by as i s podivem, kdyby se t akřka nepřet rţit é řešení problémů, navíc ješt ě umocněné

ne moţnost í

osobní

ko munikace,

nepro jevilo

v náladě

samot ných dopisů. „Byl jsem asi v posle dní době ner vosní a t ak jsem Tě bo mbardoval dopisy a moţná vyč ít al t i věci s kt er ými t y nemá š vůbec co dělat . Tak na to zapomeň a zachovej mi svo ji př ízeň, t o víš i v kapit alist ických zemích má me kaţdý svo je st arost i a t ak se někd y vyvzt ekáme na př át elích. Tak se nezlo b a můţeš se t aké vyvzt ekat na mě; aţ budeš pot řebovat .“ 170 V období, kdy byl Karel Šebánek ředit elem Melant r ichu, zase Mart inů píše: „ […] já mys lím kdybys t y nebyl v Mel. já bych s nimi asi nebyl nikd y došel k vyjednávání, mo ţná ţe oni by ani nebyly se o t o snaţili, t ak já t o opravdu dělá m

168 169 170

Dopi s č. 21 s da t em 16. l edna 1949. Dopi s č. 20 z 24. pr osi n ce 1948. Dopi s č. 41 z 25. z áří 1954.

46

z přát elst ví k t obě a jest li někdy nadávám, jak se t i asi zdá, není t o ve zlém úmys lu a hlavně ne prot i t obě, bubáku.“ 171 Z korespondence je ale nako nec vţdy pat rná upř ímná snaha o spolupráci a důvěra. Mart inů př i obča sných nedorozuměních jední m dechem dodává, ţe si je vědo m Šebánko vy oddanost i a jeho nelehké pozice. „Já t aké nevím zdali s t ím nemáš, a pr avděpodobně máš nepř íjemno st i, jak vid ím čast o z t vých dopisů, a je i moţno ţe budeš mít i, čehoţ se dost obávám, t rou ble i v budoucnost i, já mys lím, ţe neodvrat ně mo ji přát elé jednoho dne o bjeví ţe nepasuju a budou t ě at akovat ţe nevydáváš více přeško lených věcí, t ak raději buď opat rný […].” 172 Jediným t ehdy akt uálním t émat em, jeţ by autorka ráda zmínila, jsou

Mart inů

vyhlídky

na

pedagogické

působení

na

pr aţské

konzer vat oři. Mart inů se k t éto problemat ice v korespo ndenci vrac í hned dvakrát , a sice ješt ě v předvá lečných let ech a pak zno vu po skončení druhé svět ové války. T yt o Mart inů úvahy o návr at u do mů jsou dokladem skladat elova neut uchajíc ího zájmu o Českoslo vensko. Poprvé

se

Mart inů

ucházel

o

míst o

profes ora

ko mpozice

mist rovské ško ly p raţské konzer vat oře po svém učit eli Josefu Suko vi z Pař íţe.

Profesura

však

byla

udělena

skladat eli

a

dir igent ovi

Jaroslavu Kř ičkovi. 173 V poválečném dopisu odeslaném z New Yorku v roce

1945

Mart inů

zmi ňuje

dot az t ehdejš ího

ředit e le

p raţské

konzer vat oře Václava Ho lzknecht a, jeho ţ zodpovězení přest alo být ţádoucí. 174 Mart inů byl t ázán, jest li by př ijal míst o profesora na konzer vat oři, ale celá záleţit ost zapadla a Mart inů se opět domů nevrát il.

171

Ma r tin ů Šebá n kovi skut e čn ost , ţ e by bez jeh o př i či n ěn í s Mel an tri ch em n espol upr a cova l , z důr a zň uje n ěkol i krá t . 172 Dopi s č. 21 z 16. l edn a 1949. 173 Vi z na př . dopi s č. 2 s da t em 12. zář í 1936. 174 Dopi s č. 6 z 28. l i st opa du 1945.

47

Aut orka dost at ečně

se

do mnívá,

rozvedeny

poznámko vém

apar át u.

ţe

dalš í

v jednot livých Nechť

si

drobnější dopisech

čt enář

„akt ualit y“ edice

udělá

a

vlast ní

jso u

v jejich závěr

o závaţnost i jednot livých t émat , jimiţ se Mart inů v dopisech zaobír á. Čt enář i jist ě t aké neunikne vývo j jaz ykového pro jevu, kt er ý v dopisech Bohuslava Mart inů nabývá st ále vět ší důvěr nost i a míst y i ironického zabar vení. Následujíc í úr yvek je zcela výmluvný: „ Ted y vše co jsi udělal p ro mne a naši t i bude započít áno, kdyţ ne na t omt o svět ě t ady v t om ono m, druhém. Ovšem jak t o t eď vypadá v ono m svět ě t i t aké ř íci nemo hu, st alo se všude t olik změn ţe se člo věk ani v t om nevyzná. Tedy uţ t i nikdy nadávat nebudu i kdybys zača l zno va vydávat

mo je skladby a snad najdu jednou i př íleţit ost

se t i

revanšo vat .“ 175

175

Dopi s č. 42 z 11. l i st opa du 1954.

48

V.

Edice korespondence

49

1

Paříţ 4. srpna 1935

Milý příteli, děkuji Vám srdečně za zprávy které mi zasíláte. *Prosím Vás napište mi laskavě na jakou adresu se musí zadávat o cenu B. Smetany pro Prahu? Někam jsem zaloţil ty ustřiţky z novin a chci se o cenu rozhodně ucházet.176 Co se týče J. Hellera, 177 je to velký slibovač, ale neradím mu dělati ty „Slzy noţe“, 178 mohli by ho vypovědět za to z Olomouce. Ale snad by si mohl poţádat Praţské Radio (po premieře v Praze ovšem) aby mu dovolili provést tu novou malou operu „Hlas lesa“, 179 kterou jsem napsal pro Radio s V. Nezvalem. 180 Budete-li míti chvíli volnou napište mi co se mluví v Praze o místě po Sukovi na konservatoři a kdo si na to brousí zuby. 181 Přeji Vám pěkné prázdniny a jsem se srdečnými pozdravy Váš B. Martinů

2

Paříţ 12. září 1936

Milý příteli, doufám ţe jste dostal uţ ty party Fantasie pro 2 klavíry a ţe uţ máte tedy pokoj od těch dvou dravců klavírních.182 Říkal jsem p. Šafránkovi183 aby to poslal, doufám ţe to učinil. 176

V říjnu téhoţ roku (1935) byla Bohuslavovi Martinů udělena státní cena za operu Hry o Marii, H. 236. 177 Martinů má patrně na mysli dirigenta Adolfa Hellera, tehdejšího šéfa olomoucké opery. 2 Slzy noţe, H. 169, opera o jednom dějství, komp. 1928. 179 Hlas lesa, H. 243, rozhlasová opera o jednom dějství, komp. 1935. Premiérově vysílána Praţským rozhlasem 6. října 1935. 180 Básník, prozaik a dramatik Vítězslav Nezval (1900-1958) byl autorem operního libreta k rozhlasové opeře Hlas lesa. 181 Josef Suk (1874-1935), skladatel a houslista, jehoţ ţákem v oboru kompozice byl Martinů v letech 1922-1923 na mistrovské škole praţské konzervatoře. Po Sukově smrti v roce 1935 Martinů projevil váţný zájem o jeho místo na konzervatoři. 182 Fantazie pro dva klavíry, H. 180, komp. 1929. Klavírními dravci má Martinů pravděpodobně na mysli interprety premiérového provedení skladby Václava Holzknechta a Karla Šolce, jeţ se konalo 21. dubna 1937. 183 Miloš Šafránek (1894-1982), dlouholetý podporovatel díla Martinů, autor jeho prvních monografií: ŠAFRÁNEK, Miloš. Bohuslav Martinů. The Man and his Music. New York: Knopf, 1944. ŠAFRÁNEK, Miloš. Bohuslav Martinů. The Man and his Music. Londýn: Dobson, 1946.

50

*Také mi slíbil ţe napíše sám doporučení přímo na Šaldu,184 ohledně toho co jste mi psal a tak myslím ţe i to udělal a ţe to bude míti nějaký výsledek. 185 Jinak o celé té věci nevím ale nic, zde se člověk téţ nic nedozví. Nevím také nic positívního (jenom pověsti) o té konservatoři. Prosím Vás mohl byste mi brzo napsat co se tam děje, snad se dozvíte. Myslím ţe ta věc je prohrána, slyšel jsem ţe se profesoři na kons. rozhodli pro Křičku, ale nemohu dostat odnikud potvrzení, ţe ten návrh byl uţ předloţen ministerstvu.186 Kdybyste něco věděl napište mi rychle, třeba by se dalo sem tam zasáhnout a něco spravit. Ačkoliv myslím ţe to půjde těţko, zdá se ţe ten nátlak ze strany […] M. byl příliš mocný. 187 *V kaţdém případě napište co se o tom říká, i soudí, a napište také ohledně Vás samotného, bude-li v moji moci někde zasáhnout udělám to rád. Ten podpis Sukův mi pošlete, můţete-li jej postrádati, Mademoiselle Leroux188 bude míti velkou radost. Těším se na Vaše řádky a zdravím Vás srdečně Váš B. Martinů (P. S.. Mám tam honorář za tu Dumku, připomeňte ať mi to pošlou.)189

ŠAFRÁNEK, Miloš. Bohuslav Martinů. Ţivot a dílo. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1961. Šafránek působil v letech 1927-1938 na československém velvyslanectví v Paříţi a mohl tak být s Martinů v osobním kontaktu. Šafránek si ještě během ţivota pro monografické účely vyţádal mnoho cenných materiálů vztahujících se k ţivotu a dílu Martinů. Tyto materiály jsou uloţeny v Centru Bohuslava Martinů v Poličce v rámci Šafránkovy pozůstalosti, avšak část materiálů, které Šafránek ve svých dílech citoval, je nenávratně ztracena. 184 Jaroslav Šalda (1880-1965), od roku 1925 ústřední ředitel nakladatelství Melantrich. Nakladatelství pod jeho vedením přečkalo nacistickou okupaci. Po přelomovém roce 1948 jej byl nucen opustit. 185 Z dopisů není zřejmé, jakou záleţitost má Martinů na mysli, vyjadřuje se velmi tajuplně. Patrně se mohlo jednat o profesní záleţitosti Karla Šebánka (moţnost zaměstnání v nakladatelství Melantrich – viz dopis č. 3), popř. o jeho cestu do zahraničí. (Karel Šebánek byl však v Melantrichu zaměstnán aţ od roku 1946, v roce 1936 byl zaměstnancem Hudební matice Umělecké besedy.) 186 Bylo tomu skutečně tak. Jaroslav Křička získal v roce 1936 po Josefu Sukovi místo profesora kompozice mistrovské školy praţské konzervatoře. Hudební skladatel a dirigent Jaroslav Křička (1882-1969) na konzervatoři působil jako profesor skladby jiţ od roku 1919. 187 Autorka se neodvaţuje určit, čí nátlak měl být příčinou Martinů neúspěšné kandidatury. 188 Germaine Lerouxová, klavíristka, manţelka Miloše Šafránka. Martinů jí dedikoval Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H. 237 a Sinfoniettu Giocosu pro klavír a komorní orchestr, H. 282. 189 V roce 1936 Martinů zkomponoval klavírní Dumku č. 1, H. 249 a Dumku č. 2, H. 250.

51

3

[Paříţ] 17. ledna 1937

Milý příteli, našel jsem Vaši adresu, nevím zdali ještě platí ale doufám ţe to dostanete. Nechci posílati dopis do Besedy aby náhodou to nepřišlo někomu do ruky. 190 Moţná ţe uţ máte sám nějaké zprávy ohledně Mel. a myslím ţe to pro Vás vypadá dobře a pro mě také.191 Abyste byl „au courant“192 přesně tedy Vám píšu co se aţ dosud sjednalo. Vše si ovšem samozřejmě nechte pro sebe. P. Šafránek193 poslal Š. 194 návrh aby si zajistili moje dílo za měsíční honorář 2000 fr. (moţná ţe jsem Vám to uţ psal.) Návrh byl doporučen i z jiných mocných míst a Š. se o to interesoval, dal i příkaz aby se jednání se mnou provedlo. Samozřejmě by se jednalo hlavně o provoz v záhraničí. Ten sekretář (od Pazdírka)195 se o mě „informoval“ a sice u Urbánka196 a v Matici197 a shledal ţe se moje díla špatně prodávají. Mezitím ale byl v Praze, jak jsem Vám psal p. Šafránek, který mluvil s Š., poukázal na tuto nemoţnou informaci a zkrátka Š. chce návrh provésti v můj prospěch. Při té příleţitosti, jak jsme smluvili tady, znova doporučil Vás a sice podle posledního rozhovoru se Š. zabýval byste se jenom se mnou, tedy jakási agentura pro záhraničí i pro doma samozřejmě. Š. i toto přijal a umístil by Vás tedy pro tento úřad ve spojení s agencí pro divadlo a výměnu se záhraničím zkrátka, byste měl povolání zajímavé. Myslím ţe sám budu nucen přijeti do Prahy vše dojednat k […] podpisu smlouvy ale s Vámi asi chce jednati hned a proto mě sdělte vše co se děje, kdyby něco vázlo, (je tam tolik moudrých hlav) tedy bychom ihned přivedli vše do pořádku. Myslím ţe by Vás poslal Š. na nějaký čas do Paříţe a zde bychom Vás uţ umístili kam by bylo třeba. *Jedná se totiţ o větší plán, kde bychom Vás hodně potřebovali, o tom Vám zatím ještě nemohu psáti, nic není dosud definitívní ale povedeli se to bude to […]. 190

Karel Šebánek byl v té době zaměstnán v Hudební matici Umělecké besedy. Melantrich vydal několik Martinů skladeb v rozmezí let 1936-1937. Stěţejní spolupráce však nastala aţ po nástupu Karla Šebánka do funkce ředitele hudebního nakladatelství Melantrich, tedy od roku 1946. 192 Ve smyslu „zasvěcen do problematiky“. 193 Pan Miloš Šafránek. 194 Jaroslavu Šaldovi, ústřednímu řediteli nakladatelství Melantrich. 195 Hudební nakladatelství Melantrich zahájilo svou činnost v roce 1936 při stejnojmenném kniţním vydavatelství. Původní název hudebního nakladatelství byl Melpa, jelikoţ bylo spojeno s nakladatelstvím Oldřicha Pazdírka. 196 V hudebním nakladatelství Mojmíra Urbánka, kde vyšlo několik skladeb B. Martinů. 197 V Hudební matici Umělecké besedy. 191

52

Můţete tedy čekati pozvání do Mel. 198 a prosím, nevíte o tomhle co Vám píšu aby si nemysleli ţe je to nějaký komplot. Myslím ţe budete mluviti v můj prospěch a celá affaira jak to vypadá je na nejlepší cestě zdaru a jsem jist ţe nikdo u nás ani Mel. by tím nepřišel zkrátka.199 Kdybych se něco nového dozvěděl napíšu Vám. *V Mel. můţete říci, coţ je ostatně pravda, ţe sledujete moje záhraniční provedení a. t. d. Srdečně Vás zdravím Váš B. Martinů

4

Paříţ 21. října 1937

Milý příteli, Vy si asi myslíte ţe jsem zapoměl psáti ale měl jsem tu tolik všelijakých záleţitostí ţe jsem se nedostal k dopisu. Odpovídám tedy k Vašemu dopisu ohledně pí Aranyiové, 200 dosti mě překvapilo co mi píšete ţe ta záleţitost uţ je vyřízena. Bylo myslím před tím dohodnuto v korespondenci se mnou a p. Šafránkem ţe se paní A.201 dohodne o tom se G. Leroux, která drţí stále exklusivitu 202 a potom samozřejmě i se mnou, protoţe za jedno nemůţe dílo hráti bez mého svolení, ani material ji Filharmonie203 nevydá bez mého svolení a za druhé otázka provedení mimo exklusivitu se komplikuje tím ţe v tom případě jiţ dílo náleţí Melantrichu, (který ale zase ovšem nemá material)[.] Podle poslední rozmluvy s p. Šafránkem

198

Do Melantrichu. Martinů zřejmě hodlal uskutečnit spolupráci Melantrichu se zahraničními nakladatelskými firmami na základě smlouvy, ale plán se tehdy neuskutečnil. Nepruţná (nebo nulová) schopnost Československa spolupracovat se zahraničím představovala pro Martinů celoţivotní nepříjemnosti. 200 Juliette Arányiová, klavíristka, jíţ Martinů věnoval Concertino pro klavír a orchestr, H. 269. 201 Arányiová. 202 Jedná se o Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H. 237, komp. 1934. Martinů koncert dedikoval klavíristce Germaine Lerouxové, která zároveň drţela provozovací exkluzivitu. Juliette Arányiová v roce 1937 poţádala o moţnost provádění tohoto klavírního koncertu. Vzhledem k exkluzivitě Lerouxové Martinů Arányiové nabídl, ţe pro ni zkomponuje jinou skladbu. V roce 1938 tak pro ni sloţil Concertino pro klavír a orchestr, H. 269. K prvnímu provedení však došlo aţ v roce 1947 Lízou Fuchsovou. 203 Česká filharmonie. 199

53

nebyla dojednána ţádná dohoda mezi G. Leroux a paní Aranyi, 204 a v dalším postupovani se mnou, tedy ta otázka provedení není nijak jasná. *Mně samotného ţádala p. A. jenom prostřednictvím Vaším, ale Vy nejste, jak vidím dle seznamu umělců jeţ zastupujete, její zodpovědný zástupce a korespondence tedy zůstává jen mezi přáteli. V případě vylo[u]čení z exklusivity (jeţ nespadá do práv Melantricha) přichází ovšem v úvahu i otázky jiné, jeţ nutno konkretně vyřešiti. Prozatím tedy upozorněte pí A. ţe přes to ţe mne velmi těší její zájem o dílo, nemohu dáti svolení ku provedení dokud tyto otázky nebudou vyřešeny, t. j. dohoda o svolení G. Leroux a situace vzniklá právem Melantricha. Rovněţ upozorňuji ţe v partituře Filharmonie nejsou zaznamenány různé opravy které jsme dodatečně provedli v materialu i […] partituře. *Myslím ţe G. Leroux i p. Š.205 jsou v Praze, je moţno tedy otázku dohody vyříditi s nimi přímo a uvědomiti mne. Srdečně Vás zdravím B. Martinů Z nových prací Vám jmenuji Concerto grosso pro tento ensemble. 1 flauta, 3 oboe, 3 clar, 2 corni[,] 2 piana a smyčce.206

5

[Paříţ] 5. října 1939

Milý příteli děkuji za zprávy z domu a legitimaci, články pošlu jakmile budu míti trochu času se k tomu posadit.207 Pracuji teď (mimo jiných věcí) na „Polní mši“ pro muţský sbor a malý ensemble, 208 uveřejněte a informujte Talicha,209 pokusím se podat kopii k nám.

204

Jaroslav Mihule na základě dopisu B. Martinů Melantrichu z 11. listopadu 1937 uvádí, ţe G. Lerouxová byla ochotna přepustit provozování J. Arányiové. (MIHULE, Jaroslav. Bohuslav Martinů. Osud skladatele. Praha: Karolinum, 2002.) 205 Miloš Šafránek, manţel G. Lerouxové. 206 Concerto Grosso pro komorní orchestr, H. 263, komp. 1937. 207 Martinů byl občasným přispěvatelem Listů Hudební matice. 208 Polní mše, H. 279, kantáta pro baryton, muţský sbor a orchestr, komp. 1939. 209 Václav Talich (1883-1961), dirigent a houslista. V letech 1919-1940 byl šéfem České filharmonie, kde pod jeho taktovkou hrál i houslista Martinů (1920-1923). Později působil jako šéf opery Národního divadla (1942-1949). Pod Talichovým vedením byla v roce 1938 premiérována Martinů

54

(2 picoli 2 clar. 3 trompeti 2 tromboni, piano, harmonium a bicí nástroje.[)] Něco bude vysíláno odsud 28./t.m. 210 Madrigaly211 se neodvaţuji poslat nemám kopii. Pro Riccercari212 Londýn se omluvil a tak to asi také nebylo ve Filharmonii. 213 Talich by mohl provest Concerto grosso214 je myslím u Melantricha ale vyjednali s Universal Vídeň, 215 ale to by muselo býti ihned, protoţe bych sem chtěl dostat co moţno nejdříve material. Myslíte ţe by to bylo moţné? Nebyl by to velký risk? Buďte tak hodný a zeptejte se u Melantricha zdali ještě mají ten material a kopii partitury Concerto grosso (s 2. piany)216 a zdali by to mohli zaslat, (jestli to uţ neodevzdali Vídeňské Universálce)[.] Potřeboval bych také material Pochodu z Veselohry na mostě.217 Ale ovšem jen v případě ţe to od nás by mohlo býti zasláno. Moc lituji ţe se nemohly provest Ricercari. 218 A teď o Juliettě,219 opatrujte mi partituru a prosím poděkujte za mne těm třem přátelům za ten protestní dopis, který je skvělý, zeptejte se zdali jim byl přečten můj protestní dopis který jsem poslal do Kur.220 po tom odmítnutí a na který mi vůbec nebylo odpověděno, a sdělte jim ţe budu pokud mi to bude moţno protestovati i v novinách a ţe nemíním tu věc nechat podle přání nebo kombinací některých pánů. Ovšem jak to dopadne to nevíme a také nevím zdali by mi ta cena byla vůbec něco platná za těchto okolností. 221

opera Julietta, H. 253. Na toto provedení milované opery Martinů vzpomínal do konce ţivota. (Byla vydána korespondence Bohuslava Martinů Václavu Talichovi – viz soupis literatury.) 210 Tohoto měsíce. 211 České madrigaly, osm madrigalů pro smíšený sbor, H. 278, komp. 1939. 212 Tre Ricercari pro komorní orchestr, H. 267, komp. 1938. Premiéra na Festivalu moderní hudby v Benátkách v roce 1938. 213 Česká filharmonie Tre Ricercari provedla 11. října 1939. 214 Concerto Grosso pro komorní orchestr, H. 263. 215 Univerzální edice ve Vídni v roce 1948 Concerto Grosso, H. 263, poprvé vydala. V Univerzální edici byla vydána i další Martinů díla, jako např. Epos o Gilgamešovi, H. 351 (vydáno 1958), Fresky Piera della Francesca, H. 352 (1956), Smyčcový kvartet č. 2, H. 150 (1927). 216 V Concertu Grossu, H. 263, jsou kromě komorního orchestru obsazeny dva klavíry. 217 Veselohra na mostě, H. 247, rozhlasová opera o jednom dějství, komp. 1935. 218 Viz poznámka č. 38. 219 Julietta (Snář), H. 253, lyrická opera o třech dějstvích, komp. 1937. Martinů měl k této opeře velmi silný vztah a v korespondenci se k ní často vrací. 220 Kuratoria. 221 Martinů v roce 1936 posílal přes francouzskou legaci partituru Julietty, H. 253, do soutěţe o cenu Bedřicha Smetany v Brně, ale zásilka uvízla (patrně v Praze) a nebyla dodána včas. V Brně do konkurzu soutěţe Martinů kompozici pro pozdní dodání nepřijali, coţ skladatele velmi rozhořčilo.

55

Rudovi pište snad na legaci 15. Av. Charles Floquel. 222 Novinky Vám napíšu, vzpomínáme na Vás mnoho na všechny a pozdravujte všechny známé Stáňu hlavně, 223 čekám co se poděje a jak brzo se zase všichni sejdeme a budeme dělat muziku. Prosím Vás tedy, zeptejte se Melantricha zdali mají ten material a kopii partitury „Concerto grosso“ a zdali by to bylo moţno zaslat tímto způsobem a nebo na tuto adresu ještě lépe: […] Paul Sacher – Schönenberg – Pratteln/Bâle. Suisse. *A rovněţ i material Pochodu z Veselohry. 224 Kdyby to uţ neměli obraťte se na Universálku ve Vídni s toutéţ ţádostí (de ma parte) ale s podotknutím aby zaslali kopii partitury a ne manuskript. Zatelefonujte také do Filharmonie kdyby tam přišel poţádat partituru a material klavírního koncertu pro Firkušného, aby mu jej laskavě vydali s mým svolením. Jsou to starosti viďte. Nemám sice velké naděje ţe by zasilky šly realisovati ale je moţno to zkusit, vy to tam budete lépe vědět zdali to půjde nebo ne. Kdybyste mluvil s Talichem řekněte mu ţe mi ten projekt s provedením Istary225 nezpůsobil ţádnou radost a měli by raději provest večer těch aktovek co jsou v Radiu „Hlas lesa“ „Veselohru na mostě“226 a při tom „Kytici“227 to by bylo právě vhodné. A pozdravujte jej ode mě co nejsrdečněji, a ţe jsem na něho na sv. Václava mnoho vzpomínali a ţe ho tu všichni máme moc rádi a rádi jej posloucháme. A tomu našemu malířovi Janu228 také a mému reţiserovi i malíři ze Julietty rovněţ.229

222

Rudolf Firkušný (1912-1994), klavírista světového formátu a přítel Bohuslava Martinů. Premiéroval několik děl Martinů (např. v roce 1935 Koncert pro klavír č. 2, H. 237, s Českou filharmonií). 223 Stanislav Novák (1890-1945), houslista. Byl prvním koncertním mistrem České filharmonie, primáriusem Novákova – Frankova kvarteta a druhým houslistou Českého kvarteta. Působil také jako profesor na praţské konzervatoři. Jiţ od dob studií byl důvěrným přítelem Martinů. 224 Z Veselohry na mostě, H. 247. 225 Istar, H. 130, balet o třech dějstvích, komp. 1921. Martinů projevuje skepsi vůči svým raným dílům, coţ v korespondenci udělá ještě několikrát. 226 Rozhlasové opery Hlas lesa, H. 243 a Veselohra na mostě, H. 247, které byly premiérovány Československým rozhlasem. 227 Kytice, H. 260, cyklus skladeb na lidové texty pro smíšený (dětský) sbor, sóla a malý orchestr, komp. 1937. 228 Malíř Jan Zrzavý (1890-1977), s Martinů se seznámil v roce 1923 v Paříţi a skladatel u něj pak často bydlel během svých návratů do Prahy. 229 Premiérové provedení Julietty, H. 253, v roce 1938 reţíroval divadelní a filmový reţisér Jindřich Honzl (1894 -1953), představitel divadelní avantgardy. Scénu navrhl malíř František Muzika (19001974), který byl rovněţ výtvarníkem brněnské premiéry Her o Marii, H. 236, která se konala v roce 1935.

56

Pokusím se Vám poslat kopii té Polní mše, (řeknete Talichovi) kdyby to bylo moţno ihned provesti. Opatrujte mi dobře partitury Julietty a napište mi kam byste je uloţil v případě nějakého nebezpečí. Srdečně Vás zdravím Váš B. Martinů Současně zařizuji zásilku 2Concerto230 přes Brussel je tedy moţno ţe uţ to bude vyřízeno neţ dopis dostanete, nicméně potvrďte i Melantricha. Milý příteli, nemohl byste mi zaslat podobným způsobem partituru a material mé Vojenské symfoniety kterou zde budu potřebovat? Poţádejte laskavě Melantricha o vydání mým jménem. Srdečně Vás zdraví a všechny známé Vaše Vita Kaprálová231

6

[New York] 28. listopadu 1945

Milý příteli, Poslali jsme Vám balíček s různými věcmi jeţ Vám asi přijdou vhod, doufám ţe jej obdrţíte a také ţe jste dostal můj dopis, kde jsem Vám podal vysvětlení pro mnoho otázek. Dnes Vám píšu, protoţe se situace zase poněkud změnila. Mimo onoho dotazu z Konservatoře, jsem nedostal dosud ţádné vyrozumění, ani odpověď, ani jmenování, dekret, nic, a tak se náš odjezd odsud pravděpodobně zase oddálí snad aţ do jara, protoţe jsem se zde engaţoval pro velkou komposici, předpokládaje ţe i kdyby jmenování přišlo ţe to uţ nebude pro tuto saisonu.232 Kdyţ o tom přemýšlím a 230

Concerto Grosso, H. 263. Přípisek Vítězslavy Kaprálové (1915-1940), skladatelka a dirigentka, ţačka Bohuslava Martinů. Manţel Kaprálové, spisovatel Jiří Mucha, o vztahu Martinů a mladé skladatelky vypovídá v knize s názvem Podivné lásky (poprvé vydána v roce 1988 v Praze). Karel Šebánek vedl korespondenci s Vítězslavou Kaprálovou a s jejím otcem, skladatelem Václavem Kaprálem. 232 V poválečné době Martinů opět uvaţoval o návratu do Československa, který spojoval s učitelským místem na praţské konzervatoři. Od tehdejšího ředitele konzervatoře Václava Holzknechta obdrţel dotaz, zda by chtěl přijmout místo profesora. Avšak jak Martinů píše, ţádná další vyzvání ani podrobnosti uţ neobdrţel a postupně na učitelské místo rezignoval. 231

57

Vy znáte situaci, tak je moţno ţe moje jmenování není tak jisté a ţe to i můţe býti někomu rozhodujícímu proti mysli. 233 Buďte tak hodný a zeptejte se Holzknechta234 jak ta situace konkretně vypadá a já bych se staral nalezti něco jiného a nebo vůbec se rozhodnouti jinak. Nebojte se ţe mne polekáte nebo zarmoutíte, napište mi situaci jaká je. *Jak je daleko ta otázka té vily na Hanspaulce? Ještě ţádné rozhodnutí? Kdyby se to mohlo uskutečnit, prokázal byste mi velkou sluţbu. Dále prosím Vás, řeknete Melantrichu aby mi napsali přímo jaké jsou jejich plány a moţnosti, co by chtěli vydat a na co reflektuji. Ať mi ovšem nepíšou ţe chtějí vydat všechno, to nemá smysl, také většina věcí je uţ anebo bude vydána jinde. 235 A jak si představují novou smlouvu! Mimo to, Melantrich mi zadrţoval všechny příjmy z OSA236 a nechal je uloţiti myslím v Ţivnobance, mohlo to uţ býti několik tisíc Kč., a mělo to krýti moje zálohy aby o nic nepřišli. Přes moje dotazy jsem nikdy od nich nedostal vyúčtování a rovněţ nevím co se stalo s penězi které oni zadrţeli v bance. Měl bych je teď zde přihlásiti ale nevím, ani kolik tam uloţeno bylo a nebo zdali je vyzvedli na moje dopisy, t. j. ţe budou asi ztraceny. Ať mi tedy napíší přímo co chtějí. Dostal jsem informace z Paříţe a myslím ţe partitura Hry o Marii237 a Špalíček238 (nevím která úprava, protoţe před odjezdem jsem to přeorchestroval pro velký orchestr a i změnil sceny, Svat. košile jsem z toho vyhodil.) To byste tedy snad mohl z legace vyzvednouti. Na legaci jsou po většině jenom tištěné věci, tak nevím dosud kde jsou vlastně ostatní rukopisy. Jak to vypadá tedy bychom přijeli domu aţ na jaro. Psal jsem také Talichovi. Doufám ţe Bartoš239 dostal moje články, o mém pobytu zde a

233

Martinů naráţí na změněné poválečné politické cítění. Profesor JUDr. Václav Holzknecht (1904-1988), hudební vědec, dramaturg, klavírista, pedagog, jeden ze zakladatelů festivalu Praţské jaro. V letech 1946-1970 byl ředitelem praţské konzervatoře (na konzervatoři však působil jiţ od roku 1942). Ta po druhé světové válce prošla citelnou reformou, která zasáhla celé hudební školství. V roce 1946 z mistrovské školy praţské konzervatoře vznikla Akademie múzických umění. Holzknecht také předsedal Společnosti Bohuslava Martinů. 235 Většina Martinů skladeb byla vydána v zahraničí. 236 Ochranné sdruţení autorské (později Ochranný svaz autorský), jehoţ byl Martinů členem a které spravovalo poplatky z jeho děl. Situace Martinů ve vztahu k předválečnému Melantrichu byla poměrně komplikovaná. Viz pozdější korespondence. 237 Hry o Marii, H. 236, opera (cyklus čtyř her), komp. 1933-1934, za níţ Martinů v roce 1935 obdrţel státní cenu. 238 Špalíček, H. 214, balet se zpěvem o třech dějstvích, komp. 1932. V roce 1940 jej Martinů podstatně přepracoval. 239 František Bartoš (1905-1073), skladatel, muzikolog a hudební publicista, příznivec hudby B. Martinů. 234

58

o Stáňovi. 240 Co dělá Šolc, 241 uţ se umoudřil? Nezapomeňte nechat místo pro překlad i v klav. výtahu. Upozorňil jste někoho na ty stroje na fotografování not?242 Mnoho Vás se Charlie243 pozdravujeme a přejeme Vám pěkné Vánoce, budeme zasílati pravidelně balíčky. Srdečně Váš B. Martinů

7

New York 20. ledna 1946

Milý Příteli, Dostal jsem dopis z 11/1, odpovídám ihned, prosím budeli vám moţno, dojděte do melantricha, a vyšetřete jak to vlastně ve skutečnosti je. Potřebuji nutně vědět na čem jsem, stále nevím jak si to představují. Psal jsem jim přímo začátkem ledna na dr. Furtha, a potřebuji to vědět co nejrychleji, protoţe zde mám určité nabídky a nechci aby z toho bylo nějaké nedorozumění. 244 Hlavně chci vědět jak oni se staví k naší staré smlouvě, kterou přerušili a jak si představují novou smlouvu kterou jsem ochoten s nimi podepsati. Protoţe celá moje korespondence zůstala

v Paříţi s mým nábytkem a. t. d. nemám moţnost

zkontrolovati přesné znění, jak byla tehdejší smlouva vypověděna a také stále nevím jaké jsou jejich současné poţadavky a jaké jsou ty jeţ vyplývali ze staré smlouvy. To píšu ovšem jen vám, neprozraďte to. Co potřebuji je, aby mi napsali a specifikovali v jaké formě si představují novou smlouvu, a jaké poţadavky jsou v trvání ze staré smlouvy. Samozřejmě, ţe chci býti s nimi v dobrém kontaktu, a budou míti určitou přednost, chci jen vědět do jaké míry jsem vázán starou smlouvou a chci to míti od nich potvrzeno[.]245 *Buďte tedy opatrný, pochybuji ţe bych jim exklusivní smlouvu [podepsal] nyní, to vše závisí jak se věci vyvinou, buduli se fixovat v Praze definitivně, anebo 240

O Stanislavu Novákovi. Karel Šolc (1893-1985), klavírista, jeden z blízkých přátel Martinů. Šolc je autorem mnoha klavírních výtahů a transkripcí děl Martinů. 242 Martinů se Šebánka v dopisech opakovaně dotazuje, jak vypadá technické vybavení na rozmnoţování not v Československu a doporučuje v tomto směru nejnovější zahraniční techniku. 243 Charlotte Martinů (1894-1978), manţelka Bohuslava Martinů. 244 Martinů potřebuje vědět, na která díla Melantrich vztahuje svá práva. 245 Martinů podepsal smlouvu s Melantrichem v roce 1937. Roku 1938 Melantrich smlouvu vypověděl. Do té doby vydal několik drobnějších skladeb Martinů. 241

59

coţ je pravděpodobnější zůstanu mezi Amerikou a Prahou.246 Klav. výtahy bych jim dal, a rukopisy jeţ jsou v Praze, nové skladby jsou nebo budou většinou vydány zde, tedy jsou mimo diskusi. Je moţno ţe dostanu návrh na exklusivní smlouvu zde a v tom případě chci znát, které skladby pro ně reservovati, detaily dohodneme později, chci jen znát jak dalece jsem s nimi vázán, a chci to vědět co nejdříve. Zdejší smlouva jsou samozřejmě dolary, coţ oni by mi jistě equivalentní hodnotu nemohli dáti nyní, 247 jedná se mi tedy o to, znáti jejich poţadavky současné. Co se týče nové smlouvy, samozřejmě ne exklusivní na té se dohodneme lehce později. Myslím ţe mi rozumíte co chci, chci s nimi pracovati ale nechci se na ně vázat, nepřijdou i při tom zkrátka, budou míti dost skladeb k vydání. 248 Co se týče věcí jeţ byli jejich rozhodnutím k vydání přijaty, jako druhý klav. koncert, zadrţel jsem jej stále pro ně.249 Co se týče dopisu z Melantricha ţe mi někde u České Banky ukládali peníze přihlásil jsem to ale nevím vůbec o co se jedná. Na druhé straně nevím co se stalo s honoráři z O.S.A.?250 Co se týče Concertina251 pro pí/. Arrányi, samozřejmě nemá p. Jirouš na partituru ţádné právo, skladba je mým majetkem a exklusivita pí/ Arrányi je uţ dávno pryč, ale nicméně nedělejte s tou skladbou nic, dokud se nevrátím a neprohlédnu ji znova, uţ se nepamatuji, co to je. 252 Posíláme současně balík a tabák, také Honzlovi, 253 děkuji za adresu, vyzvěďte ještě adresu Friče, přítele sochaře Štefana. Myslím, ţe vyráběli optické nástroje. 254 Pozdravy Talichovi, ať napíše, chtěl bych aby přijel sem něco dirigovat, muselo by [se to] včas připravit dlouho napřed. Pozdravy Kleinbergovům a Opočenským, 255 nemohu najít adresu […] zvláště na paní, těšíme se na shledání. *Vzpomínali jsme na ně mnoho.

246

Do Československa se Bohuslav Martinů jiţ nikdy nepodíval. Melantrich skladateli nenabídl adekvátní finanční ohodnocení ani později. 248 Z těchto slov je patrný věčný rozpor Martinů, který doufal ve vydání mnoha svých skladeb v Československu, ale na základě projeveného nezájmu a nízké flexibility ze strany rodné země často rezignoval a díla zadal zahraničním vydavatelům. 249 Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H. 237, byl vydán aţ v roce 1960 Českým hudebním fondem. 250 Jak je patrné, vyplácení skladatelových tantiém neprobíhalo hladce ani před rokem 1948. Viz rovněţ předchozí dopis. 251 Concertino pro klavír a orchestr, H. 269. 252 Martinů Concertino zkomponoval pro Juliette Arányiovou ještě před válkou (v roce 1938). 253 Reţisérovi Julietty, H. 253, Jindřichu Honzlovi. 254 Autorce se nepodařilo zjistit, o koho se jedná. 255 Patrně pozdravy rodině Jana Opočenského, diplomata, historika a archiváře. 247

60

S konservatoří to zatím nechte, zařídím se dle okolností, prozatím nevíme co podnikneme záleţí to na mnoha okolnostech, je moţno, ţe přijedeme domů na jaře, ale není to jisté, jsou obtíţe s visy. Jinak nic nového, uţ jsme poslali devět balíků. Šafránek mi říkal ţe vám odpověděl, ale také nemá dosud od vás zprávy, kde by ta kniha vyšla, u Orbise?256 *Vyšly uţ ty články, co jsem poslal Bartošovi?257 Co psal B. Ţenatý?258 Říká se ţe sem přijede Masaryk, 259 byl bych rád, vysvětlil bych mu situaci. Já se sem budu muset ještě vrátit na podzim, i kdybychom se jeli podívat domů, mám tu práci. Našel jste moje věci u Boosey & hawkes,260 vyjde partitura první symfonie tiskem a klav. věci Etudy a polky, dva sešity. 261 Z filharmonie nemám zprávy, jen K. Novák 262 mi psal, nevím stále co chystají na Festival v květnu?263 Které je to datum? Co vyděláte, půjdete do Melant.?264 Moc vás zdravím, srdečně váš B. Martinů

8

New York 22. [února] 1946

Milý příteli, děkuji za dopis z 31/1. jsem rád ţe balík došel a čekejte na další tentokráte i s tabákem, který zase vám udělá radost. Dostal jsem dopis od Talicha, to víte, ţe mne mnoho nepotěšil a nerozptýlil moje obavy. 265

256

Jedná se o monografickou knihu Miloše Šafránka, která byla v češtině poprvé vydána aţ v roce 1961 ve Státním hudebním nakladatelství v Praze pod názvem Bohuslav Martinů. Ţivot a dílo (viz soupis literatury). 257 Františku Bartošovi (viz poznámka č. 64). 258 Autorce se nepodařilo zjistit, o koho se jedná. 259 Patrně diplomat Jan Masaryk (1886-1848). Působil jako velvyslanec v Londýně, byl ministrem zahraničí v Benešově exilové vládě a taktéţ ministrem zahraničí ve vládě Klementa Gottwalda. 260 Hudební nakladatelství Boosey & Hawkes (B&H), které vydalo celou řadu děl Bohuslava Martinů. (Viz následující dopisy.) 261 Symfonie č. 1, H. 289, komp. 1942, byla u Boosey & Hawkes vydána v roce 1947. Etudy a polky, H. 308, komp. 1945, nakladatelství Boosey & Hawkes vydalo v roce 1946 ve třech sešitech. 262 Karel Novák (1902-1968), mladší bratr Stanislava Nováka, který byl stejně jako Stanislav houslistou v České filharmonii. 263 V květnu 1946 se konal první ročník mezinárodního hudebního festivalu Praţské jaro při příleţitosti padesátého výročí zaloţení České filharmonie. Martinů se festivalu nezúčastnil. 264 V březnu 1946 se Karel Šebánek stal ředitelem hudebního nakladatelství Melantrich.

61

Co se melantricha týče, jsem rád ţe jste uţ tam a ţe se budete starat o moje věci, jak mi v telegramu potvrdili. Smlouvu tedy uděláme novou aţ se vrátím, ale můţete uţ teď počítati dle naší korespondence s určitými skladbami. 266 *Zdá se mi, ţe je to doma ještě všechno revoluční, a ţe se to mění kaţdým okamţikem, tak nic definitivního nebudeme ujednávati, záleţí také na tom jak se moje vlastní posice u nás vytváří. 267 Lidice268 můţete vydat, a myslím ţe by to bylo dobré, vydati brzo aspoň malou partituru "Legendy o Svaté Dorotě"269 kterou tam snad máte, to by bylo prospěšné. Co se klav. výtahů týče byl bych pro anglický text, a celá věc asi tak nespěchá, na to se domluvíme. Kdyby bylo moţno nechat rozmnoţit partituru Julietty tou novou foto procedurou, o níţ jsem psal, bylo by to dobré, budeme ji potřebovati moţná v dohledné době. 270 Na podmínkách se domluvíme později, víte ţe vám nebudu dělat obtíţe vím ţe pracujete pro můj i celkový interest a ţe se lehce domluvíme osobně. Teď je zde jiná věc, kde potřebuji vaši pomoc. Uţ v listopadu mi psali z Belgie, chtějí provésti Mariken de Nimeque271 letos v červnu na Radiu. Tenkráte jsem myslel ţe uţ budu doma v únoru a ţe věc vyjednám osobně. Tím oddálením ovšem k ničemu nedošlo a dnes mi píší znovu o material nebo renseignement. Celá věc je komplikována, partitura je myslím v Paříţi, na legaci a material je v Národním. 272 Největší obtíţ však je s textem, který by musel býti přeloţen do fra[n]čtiny, a při tom ten původní text Gheonův273 se asi ztratil někde ve Francii, bylo by tedy nutno udělati nový překlad pod noty, myslíte ţe by se někdo u nás našel?274 Celá hra není dlouhá textově, snad by to šlo. Pak ovšem je obtíţ se 265

Martinů hluboce proţíval kauzu, která se rozpoutala kolem Václava Talicha na základě jeho údajné kolaborace s nacisty. Působení Václava Talicha bylo v souvislosti s tímto obviněním po druhé světové válce a pak znovu po roce 1948 citelně ochromeno. Martinů Talichovi vyjadřoval svou podporu alespoň v dopisech (korespondence byla zveřejněna Milanem Kunou – viz soupis literatury). 266 Spolupráce s Melantrichem se po nástupu Karla Šebánka na místo ředitele (v březnu 1949) alespoň na chvíli mohla plně rozvinout. 267 Martinů správně tušil, ţe oficiální postoj Československa k jeho osobě bude v následujících dobách komplikovaný. 268 Památník Lidicím pro symfonický orchestr, H. 296, komp. 1943. Melantrichem vydáno ještě téhoţ roku (1946). 269 Legenda o svaté Dorotě z baletu Špalíček, H. 214. Klavírní výtah Špalíčku byl vydán aţ v roce 1951 Orbisem. (Melantrich v roce 1948 vydal cyklus písní s názvem Nový Špalíček, H. 288.) 270 Martinů opět apeluje na nové technické moţnosti rozmnoţování hudebnin. 271 Mariken z Nimégue, druhá část opery Hry o Marii, H. 236. 272 V Národním divadle, patrně praţském. 273 Autorem textu opery podle vlámské legendy z 15. století je Henri Ghéon. 274 Autorem českého překladu Her o Marii je Vilém Závada.

62

zasíláním, kdyby se to ztratilo tak nemáme ţádnou kopii. Co myslíte ţe by se dalo dělat? Národní by moţná material půjčilo a i z Paříţe by se partitura nechala vyzvednouti, ale vše to je dnes spojeno s velkým riskem ztráty a já dobře nevidím zdali je to proveditelné právě teď kdyţ všude je ještě chaos ve všem. *Píšu jim aby se obrátili o informace na vás, prosím napište jim co by bylo moţno udělat, s nejmenším riskem. Jejich adresa je "Institut Natonal Belge de Radiodiffusion" (MR. Franz Andre, chef d´orchestre)275 vyloţte jim situaci, já jim píši v témţe smyslu, snad byste to mohl dělati za Melantricha. Napište mi co myslíte ţe se dá dělat? Teď je jiná věc, kterou potřebuji nutně věděti a hodně choulostivá a osobní. Doufám totiţ, ţe se mi podaří sehnati všechny potřebné papíry, abych se dostal do Prahy na Festival, 276 v květnu (dosud nevím co budou hráti ani pozvání jsem vyjma Bartošovi zmínky nedostal)[.] Ale o co se mi hlavně jedná je, zdali se pak dostanu "bez obtíţí" také z Československa, protoţe jak se mi zdá nedávají nikomu ezitpermit na výjezd, 277 vyjma těm pánům v diplomatické sluţbě, a mohlo by se mi tedy stát, ţe bych se dostal tam ale ne ven, 278 coţ by mi ohromně zkomplikovalo situaci, já jsem totiţ dostal místo učitele komposice na Festivalu v Berkshiru a vy jistě víte co to zde znamená, je to jedno z nejlepších míst v celé Americe, před tím tam učil Stravinsky a Hindemith, tak chápete ţe jsem to neodmítnul, zvláště kdyţ nevím dosud jak to se mnou dopadne doma. A tak musím býti zpět 1. července. 279 Prosím vás, můţete to diskrétně ale závazně vyzvěděti, je to samozřejmě dost podivné, ţe se na tohle musím ptáti, ale v dnešních dobách člověk nikdy neví co se můţe státi, a ten Talichův případ také nedodává moc důvěry, víte, ţe je tam dost těch, kteří by byli rádi mi způsobiti nepříjemnost. Děkuji za informace pro Hud. Matici, zapamatuji si to, je to jejich ostuda, ţe tam vyjma Film en miniature nic nebylo vydáno a co se mne týče, ani nic nebude vydáno.280 275

Správně Institut National Belge de Radiodiffusion, adresa belgického rozhlasu. Praţské jaro. 277 Exit permit neboli výjezdní doloţka. 278 Martinů se nakonec Praţského jara nezúčastnil. 279 Martinů v červenci 1946 nastoupil na profesorské místo v Great Berringtonu (stát Massachusetts, oblast Berkshires). 280 Hudební matice Umělecké besedy vydala pouze tři díla Bohuslava Martinů, a sice v roce 1934 Impromtu pro housle a klavír (H. 166), v roce 1937 Dumku č. 1 pro klavír (H. 249) a jiţ v roce 1929 zmiňovaný Film en miniature, H. 148, cyklus klavírních skladeb, komp. 1925. 276

63

Někdo se mne zde ptal, co se stalo s Pravoslavem Sádlo,281 nevíte o něm? *Děkuji ţe se stále staráte o naše. 282 Dirigoval uţ v Praze P. Sacher?283 Dával Hrál double-concert?284 Stránku ze Julietty můţete otisknout. Co by stálo foto celé partitury? Celá dohoda s melan. bude záleţeti ovšem jak se upraví moje situace doma. Děkujeme za pozdravy a prosím, odpovězte mi brzo na můj dotaz ohledně mého návratu zpět do Ameriky. mnoho a srdečně vás zdravím váš Martinů

Ecrivez a Mr. G. BRENTA INSTITUT NATIONAL BELGE DE RADIODIFFUSION 18. Place EUGENE FLAGEY BRUXELLES

Adresse telegraphique I. N. R. BRUXELLES Ten dopis ohledně uloţených peněz z O.S.A. myslím v české bance byl zaslán na Firkušného285 během prosince, vyhledám jej a pošlu přesné datum. Vyloţte v C.F.286 ţe musím dostati pozvání od nich i od vlády, jinak těţko seţenu všechny potřebné papíry. Mnoho zdravím.

281

Karel Pravoslav Sádlo (1898-1971), violoncellista, pedagog, umělecký ředitel České filharmonie. Karel Šebánek byl v kontaktu s rodinou Bohuslava Martinů v Poličce a často pro ni na pokyn Martinů vyřizoval potřebné záleţitosti. 283 Paul Sacher (1906-1999), dirigent švýcarského původu. Spolu s manţelkou Majou Sacherovou byli dlouhodobými mecenáši a přáteli manţelů Martinů. Martinů opakovaně pobývali v jejich sídle. Osobnost Paula Sachera je spjata s mnohými díly Martinů (ať uţ vznikla ze Sacherova popudu nebo mu byla věnována). 284 Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H. 271, komp. 1938, věnovaný právě Paulu Sacherovi. 285 Rudolfa Firkušného. 286 V České filharmonii (ohledně zvaţovaného příjezdu na Praţské jaro). 282

64

9

[New York] 11. listopadu 1946

Milý příteli, nevykládejte si nijak moje mlčení, víte o mém akcidentu, bylo to mnohem váţnější, neţ jste se dověděli, a ještě teď nejsem v pořádku ale je to na dobré cestě. Čekám Charlotte tento měsíc, psala mi ţe s Vámi mluvila a ţe mi musí říci mnoho věcí nových a nepředvídaných. 287 Nyní k naší edici. Mám „Lidice“ velmi pěkná partitura288 a těším se na Jullietu.289 Posílám po Lövenbachovi290 ty Tři cykly písní, dobrý artikl obchodní, aspoň myslím.291 Napište co asi budete potřebovati, myslím z lehčích a menších skladeb. Myslím ţe by bylo dobře vydati také ten houslový koncert (M. Elman) 292 je po něm poptávka a bude se asi hodně v budoucnu hráti, mohl bych jej zadrţeti pro Vás. Pošlete mi nějaký návrh smlouvy a napište ji abych o ni nemusel moc přemýšlet, t. j. v můj prospěch nejen v prospěch Melantricha. Do Prahy se nedostanu, při nejlepším aţ na jaře moţná ţe Vy se objevíte jednoho dne zde. Prosím Vás, […] vyvinouti znovu činnost ohledně hledání bytu pro mne v Praze, nejraději vilku!293 *Moje ţádost se Vám musí zdát asi směšná, dle zpráv o bytové otázce u nás. Moţná ţe by bylo něco ke koupení, vypůjčil bych si zde peníze; moţná! *Neztrácejte to z mysli, moje plány se asi značně změní, vzhledem k důsledkům mého akcidentu. O tom Vám napíšu později. Napište mi co je nového, vidím ţe jsem teď hrán aţ příliš mnoho u nás, ţe z toho někoho bolí hlava. Těším se na Vaše zprávy a pozdravuji Vás. srdečně 287

Bohuslav Martinů utrpěl v létě roku 1946 úraz po pádu z terasy zámku v Great Barringtonu (v oblasti svého nového působiště v Berkshires). 288 Památník Lidicím, H. 296, vydání Melantrichu (1946). 289 Chystané vydání klavírního výtahu Julietty, H. 253. 290 Jan Löwenbach je autorem libreta Martinů komické opery Voják a tanečnice, H. 162, které napsal pod pseudonymem J. L. Budín (podle Plautovy komedie Lišák Pseudolus). 291 Nový Špalíček, H. 288, komp. 1942 (vydáno v Melantrichu 1948), Písničky na jedu stránku, H. 294, komp. 1943 (vydáno v Melantrichu 1948), Písničky na dvě stránky, H. 302, komp. 1944 (vydáno v Melantrichu 1948). 292 Koncert pro housle a orchestr č. 2, H. 293, komp. 1943. Skladatel jej dedikoval houslistovi Mischovi Elmanovi (1891-1967), který byl rovněţ premiérovým interpretem koncertu v roce 1943. Melantrich vydal v roce 1948 klavírní výtah koncertu. 293 Martinů opět vyslovuje myšlenku na návratu domů.

65

Váš B. Martinů

10

[New York] 14. února 1947

Milý příteli, Díky za dopis z 21/1 a za zprávy. Prosím vás nezasahujte všude v můj prospěch, jako ku př. v Osa, 294 nechci aby řekli ţe chci míti vše pro sebe, to víte ţe mnohým i moje vlastní práce leţí v očích, a mně to nic neřeší stejně, materiály od nich nepotřebuji. Co se týče těch kopií materiálu co dělá teď osa pro nemajetné sklad. 295 mne spíše zajímá otázka, kterou jsem vám několikráte poloţil, To jest, zdali vy tam máte ten systém photostatické reprodukce, kde se kopie dělá na ty průsvitné papíry, takţe potom můţete míti kolik chcete kopií. Jedna kopie materiálu je nepraktická pro mne, potřebuji aspoň dvě jednu zde a jednu v Evropě. A to bych chtěl vědět zda tam uţ máte ty machiny na fotografování, nebo zdali to někdo zavede, je to ohromná výhoda i úspora, kdyţ z jedné kopie, jeţ se stejně musí dělat, je moţno míti více dobrých exemplářů, třeba klav. výtahů nebo i partitur, i hlasů, vydání je o málo větší. 296 *Psal mi K. Novák 297 ţe to tam neexistuje, ale on třeba není informován, tak mi o tom napište a nemáteli to měli byste se o ty stroje i papíry starati pro edici je to velká výhoda i úspora, někdy jste povinni jaksi vydat věci ne tak hodnotně, tak je prostě fotografujete, coţ je poměrně levné, zvláště pro orch. material. Mám ten problém teď s 5. Symf. ve Filharmonii. 298 Oni dělají kopii materialu, a kdyţ to píše dobrý kopist tak rozmnoţením se to můţe uţít jako tištěné, zde se to všeobecně tak dělá. Psal mi také Novák, ţe byste to do Festivalu vytiskli, 299 coţ se mi zdá trochu fantastický plán, vzhledem ke krátké době a k jiným obtíţím jeţ máte s tiskem.

294

Z korespondence je patrné, ţe Karel Šebánek vzal občas věci do svých rukou. Skladatele. 296 Na jiném místě korespondence (v dopise z 1. dubna 1946) Martinů zmiňuje kopie, které jsou zhotoveny na transparentních listech (tedy průsvitných listech), jeţ je moţné rozmnoţit fotostatem. V Československu se často pouţívaly notové papíry zvané „průsvitky“, které umoţňovaly zhotovení nenákladné reprodukce. 297 Karel Novák. 298 Symfonie č. 5, H. 310, komp. 1946. Premiéra v České filharmonii v roce 1947. 299 Praţské jaro roku 1947, v jehoţ rámci zazněla světová premiéra Martinů Symfonie č. 5. Symfonie byla skladatelem věnována České filharmonii. 295

66

Od Šolce nemám nic. 300 V Juliete je samozřejmě správně to Neslyšelas nic. Název je lyrická zpěvohra. 301 Osa mi píše ţe poslali peníze do Poličky, z domu mi sice nepsali ţe by potřebovali nějaké peníze, no škodit jim nebudou, jen prosím uţ neţádejte pro mne v Praze nic, leda ţe bych vás direktně o to ţádal, nechci aby řekli ţe je stále otravuji a pro vás to také příjemné není, dohromady z toho většinou je málo. Děkuji za adresu A. Masarykové 302 uţ jsem jí téţ psal. Ono je totiţ velmi moţné ţe moje paní přijede do Prahy na koncert Sachera 23. dubna, 303 myslím, tak jsem prosil Anničku aby se jí ujmula, vy ji také snad poradíte. *Nevím jak to teď je zařízeno pro pobyt i stravování pro cizince. Napište mi také pár slov o tomto problému. Já sám pochybuji ţe budu moci přijet, můj návrat je oddálen dokud nebudu úplně zdráv a schopen cestovat coţ ještě momentálně nejde.304 Také co se týče těch překladů písniček, nechci a nemohu do toho zasahovat nevím jaké stanovisko zaujmete, myslím ţe byste se měl drţet vašich redakčních moţností. Já jsem ty písničky dal abych vám spíše uspořil vydání, to jest abych vás nějakým menším a lacinějším dílem odškodnil za ostatní vydání jeţ máte s těmi ostatními věcmi, jako je klav. výtah nebo partitury, a takhle by vám to ovšem přišlo dráţ neţ tyto věci, tak to rozhodněte sám obchodně. 305 Také bych chtěl znát poněkud konkretněji vaše plány a vaše moţnosti, to jest co jste schopni vydati a co chcete vydati z mých věcí, také co byste potřebovali k domácí produkci, myslím na věci, jeţ by vás nestáli mnoho a na nichţ byste mohli vydělat, leda ţe nyní sledujete čistě umělecké cíle a výdělky vás nezajímají do té míry. Mohl byste moţná pouţít ten pretext ohledně kopií, a zajet si sem se podívat na ty mašiny na fotografování, můj názor je, ţe bez nich nemůţete konkurovat se ţádnou edicí, protoţe náklady tisku a fotografické procedury jsou tak velké, ţe na 300

Karel Šolc upravil pro vydání v Melantrichu klavírní výtah opery Julietta, H. 253 (vydáno 1947). Podtitul opery Julietta bývá uváděn jako lyrická zpěvohra či lyrická opera o třech dějstvích. 302 Anna Masaryková (1911-1966), vnučka T. G. Masaryka, dcera malíře Herberta Masaryka (syna T. G. Masaryka a Charlotty Masarykové). Sestra Anny Masarykové byla Herberta Masaryková. 303 V programu Praţského jara zazněl 25. dubna 1947 Martinů Dvojkoncert, H. 271, v nastudování Paula Sachera. 304 Martinů na Praţské jaro nepřijel. 305 Martinů pravděpodobně odkazuje na dříve zaslané cykly písní, a sice Nový Špalíček, H. 288, Písničky na jedu stránku, H. 294 a Písničky na dvě stránky, H. 302. 301

67

kaţdý tisk, vyjma nějakých malých skladbiček pro dětičky musíte doplatit. Přemýšlejte o tom a brzo mi napište, Srdečně váš B. Martinů

11

New York 18. března 1947

Milý příteli, Co se s vámi všemi děje? Jste opravdu za tou ţeleznou oponou, jak nám zde tvrdí? Nemám od nikoho z Prahy zprávy uţ měsíce, jako kdybyste zmizeli ze světa. Neodpověděl jste mi na můj poslední dopis a různé otázky v něm. Vy asi počítáte s mým příjezdem ale ještě se mne nedočkáte, nemohu podniknout tu cestu, doktoři mi zakázali vůbec něco dělat.306 Píšu vám v důleţité věci a prosím odpovězte mi brzo zdali je vše moţné a proveditelné. Jedná se o to, ţe moje paní Charlotte přijede do Prahy na místo mne a sice uţ na koncert Sachera, který je koncem dubna, to jest přijede asi 20. dubna. 307 Bude pro první čas u Anničky Masarykové, která ji pozvala. (Mimochodem její adresa je Všehrdova 5. a ne jak jste mi psal, Špitálská.) Tak doufám, ţe se jí v Praze ujmete a postaráte se o ni, nevím zdali ji Filharmonie pozve na Festival, nikdo mi neodpovídá, tak myslím, ţe s tím raději nebudu počítat. Tak se mi hlavně jedná o to, aby našla nějaké peníze aţ tam přijede. Můţe pro mne vzíti nějakou zálohu v Melantrichu jeţ byste jí předal aţ přijede do Prahy? Nevím, kolik je nyní třeba míti peněz v Praze a jak ty poměry se utvořily, zdrţí se tam asi měsíc, napište mi prosím, brzo, zdali to můţete udělat, kdyţ ne, musel bych se starat najíti jiné řešení a čas utíká. Charlotte odjíţdí odsud začátkem dubna do Francie tak abych měl uţ nějakou jistotu v této otázce.308 *Myslím ţe by se jednalo asi o sumu 5000 Kč. Napište mi také jak vlastně stojím v tom s Melant., mám tam nějaké zálohy? Myslím z těch obnosů, jeţ jste posílal do Poličky? Sdělte mi podrobnosti a prosím brzo. 306

Martinů utrpěl při pádu ze zámecké terasy v Great Barringtonu otřes mozku. Následky se projevovaly delší dobu, zejména v podobě bolestí hlavy a zhoršené koncentrace. 307 Charlotta Martinů se zúčastnila provedení Martinů Dvojkoncertu, H. 271, pod taktovkou Paula Sachera 25. dubna 1947 (Praţské jaro). 308 Martinů v korespondenci ţádal o péči o svou ţenu také Karla Nováka, zázemí měla Charlotta Martinů u rodiny Masarykových.

68

S mým zdravím, je to všelijaké ale přece se to pomalu lepší, musím to vydrţet ještě asi pár měsíců, neţ budu moci o sobě tvrdit ţe jsem zdráv. Pracovat zatím nemohu a tak to si dovedete představit, ţe mne to příliš netěší, nejsem zvyklý nic nedělat. Napište mi také na moji otázku o těch rozmnoţovacích mašinách, znám někoho kdo by je chtěl v Praze zavést.309 Teď kdyţ se můj příjezd domů zase oddálil, myslím ţe byste mi měli říci, jaké jsou vaše plány v edici, abychom něco definitivního podnikli s dalšími vydáními, ku př. ten houslový koncert Elmanův, 310 který moţná uslyšíte na Festivalu. Nevím, proč jste se rozhodli nevydat ten klavírní koncert který jste měli uţ ve staré smlouvě, Firkušný s ním má velké úspěchy všude, a mnoho pianistů se po něm ptá..311 Jestli jste se rozhodli jej nevydati musíte mi dáti potvrzení ţe mne propouštíte ze staré smlouvy a ţe mám právo s ním disponovati, ovšem potvrzení od Firmy, ne jenom privátně ve vašem dopisu, abych ho mohl placírovati jinde. Nemyslete ţe na vás spěchám, mám dost času, jenom bych nechtěl ztráceti různé jiné moţnosti, které se mohou naskytnouti kaţdým okamţikem. Jak se stále máte a jak jde Edice? Jste tam spokojen? Dá se něco pořádného 312

dělat?

Těším se mnoho na Julietu i na Mši. 313 Máte uţ nějakého zástupce mimo

ČSR? Kdo vás zastupuje zde, který nakladatel? Nemáte vy sami ještě zastoupení pro zdejší Edice? Je to velmi důleţité, protoţe jinak se ty věci nedostanou ani k nám ani od nás, zdá se mi ţe se o to málo zajímáte a je to pro edici důleţité zvláště v mém případě, protoţe na mne můţete vydělávat tím co se prodá za valutu a ne doma za koruny, a k tomu nutně potřebujete někoho kdo se o to bude starat jinde. No tomu vy sami musíte lépe rozumět neţ já, ale zdá se mi ţe v tom mnoho nepodnikáte. Proč

309

V dopise z 3. dubna 1947 Martinů uvádí jméno fotografa Josefa Macháčka, působícího v New Yorku, který má se stroji na rozmnoţování partitur zkušenosti. 310 Koncert pro housle a orchestr č. 2, H. 293, věnovaný houslistovi Mischovi Elmanovi. Klavírní výtah Karla Šolce Melantrich vydal v roce 1948 a o rok později i kompletní partituru. 311 Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H. 237. Byl vydán aţ Českým hudebním fondem roku 1960. Klavírista Rudolf Firkušný byl interpretem premiéry koncertu v listopadu 1935 a zařadil ho do svého repertoáru. 312 Martinů se ptá na Šebánkovo ředitelské místo v Melantrichu. 313 Zanedlouho Melantrich vydal klavírní výtah opery Julietta, H. 253 a kantátu Polní mše, H. 279 (obojí ještě téhoţ roku).

69

vás sem nepošlou abyste to vyjednal, myslím ţe kulturní styky půjdou dále i kdyţ v politice jsou všelijaké dissonance. 314 Moc vás zdravím a prosím nenechte mne dlouho čekat na odpověď, hlavně otázky Charlotty a jejího zájezdu do Prahy. Srdečně váš B. Martinů Prosím Vás napište mi znovu adresu K. Šolce – nemohu ji najíti[.]

12

New York [2. nebo 3. dubna] 1947

Mr. K. Šebánek, Melantrich Company Praha. Milý příteli, Píšu vám tento dopis na Melantricha, 315 abychom vyřídili spěšné záleţitosti, hlavně ohledně dovolení tisku spisovatele G. Neveux. 316 Psal jsem mu současně a zasílám vám jeho adresu. Georges Neveux 82. Rue bonaparte Paris. Já jsem sice udělal nějaké změny, zkratky a. t. d. ale v celku libreto zůstalo v téţe formě jako jeho divadelní hra, takţe myslím, je nutno jej o svolení poţádati. Zdá se mi, ţe divad. hru vydal svým nákladem. *Prosím napište mu co nejdříve, abyste vy sami měli jeho svolení, já jsem jej o věci jiţ informoval, myslím však ţe bude správnější kdyţ vy sami budete míti jeho autorisaci. 317 314

Martinů nemohl tušit, ţe se přísná omezení komunikace Československa se zahraničím postupně stanou oficiální státní politikou. Dlouhou dobu tudíţ nechápal „nezájem“ Československa o pohyb hudebnin přes hranice. 315 Jediný částečně oficiální dopis ze souboru korespondence Martinů Šebánkovi. 316 Georges Neveux (1900-1982), francouzský básník, představitel surrealismu. Martinů na základě jeho hry napsal libreto k opeře Julietta, H. 253.

70

Buďte tak laskav a sdělte mi o jakou předmluvu nebo úvod se jedná pro klavírní výtah julietty, 318 zmiňujete se o tom v dopise z 20/3., jeho autor je Šafránek.319 Prosím napište mi o co se jedná v úvodu. Ještě k tomu libretu, myslím, ţe tím ţe mi dal Neveux povolení ku zpracování jeho textu mi dal současně svolení s ním disponovati, teď moţná ale ze stanoviska ochranných sdruţení je třeba věc lépe definovati, učiňte tak přímo s ním. Partituru a provisorní klavírní výtah Houslového koncertu pošlu po svojí paní, jeţ přijede v dubnu do Prahy. Nechte udělati nový klavírní výtah, dosavadní je jenom pro potřebu studia a nedostatečný.320 Posílám potvrzení, ţe jsem dal edici Melantrich práva k vydání následujících skladeb: Lidice. -- Polní Mše. --- Julietta. --- Špalíček a písničky. 321 Prosím, byste na základě tohoto dopisu vyplatili honoráře nebo zálohu mojí paní, Charlottě Martinů, bude-li je od vás ţádati během jejího pobytu v Praze, během Hud. Festivalu 1947.322 Doufám, ţe na základě tohoto potvrzení vám dá Národní Banka povolení k vyplacení ţádaného obnosu. Kdyby bylo třeba zvláštního dopisu nebo potvrzení, napište mi laskavě a já jej předám buď svojí paní nebo pošlu přímo vám. Nyní co se týče těch kopírovacích strojů, napíšu takové memorandum přímo poslanci Firtovi, 323 co nejdříve. Pro vaši informaci sděluji, ţe mám zde někoho, kdo těmto strojům rozumí a kdo by je chtěl zavésti v Praze.324 Pro vás osobně, myslím ţe by bylo nutno abyste sem přijel, nejen pro tyto stroje, ale hlavně navázat obchodní styky, s různými edicemi. Je nezbytno míti styk i zastoupení s těmito edicemi pro další vývin i prosperitu vašeho závodu a nejlepší způsob je osobní styk i dojednání, jednoho dne sem musíte přijet, tak raději ihned, mohli bychom dojednati i moji smlouvu s vámi zde, protoţe vzhledem k mému úrazu není stále jisto, kdy se budu 317

Chystané vydání klavírního výtahu Julietty v Melantrichu (klavírní výtah v úpravě Karla Šolce byl vydán i s textem). 318 Vydání klavírního výtahu Julietty z roku 1947 je uvedeno textem Bohuslava Martinů. Tento úvod Bohuslav Martinů přiloţil Karlu Šebánkovi k dopisu s datem 24. dubna 1947. 319 Miloš Šafránek. 320 Koncert pro housle a orchestr č. 2, H. 293. Klavírní výtah upravil Karel Šolc a Melantrich jej v roce 1948 vydal. 321 Památník Lidicím, H. 296 (vydáno Melantrichem v roce 1946), Polní mše, H. 279 ( Melantrich 1947), Julietta, H. 253 (Melantrich 1947), Nový Špalíček, H. 288 (Melantrich 1948). 322 Charlotta Martinů a její návštěva Praţského jara 1947. 323 Politik a kulturní pracovník Julius Firt (1897-1979). Po druhé světové válce byl ústředním ředitelem Melantrichu. 324 Fotograf Josef Macháček.

71

moci vrátit domů. Jen vás upozorňuji abyste nedělal nějakou exklusivní smlouvu pro všechny moje věci, nemyslím ţe by to bylo dobře ani pro vás ani pro mne. Já jsem nepřijal exklusivní smlouvu ani zde ač podmínky byly velmi dobré pro mne, nechci však aby celé moje dílo vyšlo v cizině, přes to ţe si ho u nás, mimo Melantricha, za celá ta léta nikdo nevšimnul. Já naopak bych si přál, aby co moţno nejvíce děl vyšlo doma a aby cizí edice byly nuceny díla od nás vypůjčovati a samozřejmě valuty poslat k nám. Navrhoval jsem to i zde celá ta léta, bohuţel málo lidí projevilo o to zájem. 325 K těm klavírním koncertům, nezapomeňte, ţe jsem pro 2hý koncert udělal novou, teď definitivní úpravu orchestru, kterou má Firkušný a v té úpravě by dílo vyšlo, 326 ale to má čas, prozatím máte co dělat, myslím. Na to Concertino 327 se nepamatuji, tak mne tak nezajímá, kopie existuje někde zde v knihovně, budu hledět ji dostat zpět. Napíšu vám v několika dnech další odpovědi na vaše dopisy. Ten particel z Polní mše dosud nedošel. Srdečně Váš B. Martinů

13

[New York] 26. června 1947

Milý příteli, obdrţel jsem vaši smlouvu, ale v této formě ji nemohu podepsati. Je to vlastně exklusivní smlouva, s detaily v zásadě souhlasím ale momentálně vám ještě exklusivitu nemohu dáti, protoţe jsem v určitých případech vázán jinými edicemi a musím dříve svůj poměr k k nim upraviti. Mimo to exklusivní smlouva vyţaduje osobní dohody s vámi, v určitých paragrafech, coţ dopisováním by vzalo příliš mnoho času. Rovněţ musím dříve vyšetřiti můj poměr ke skladbám jeţ byly objednány Radiem, 328 a také statut o divadelních pracích. Proto abychom se vyhnuli případným nedorozuměním, bude lépe abychom definitivní smlouvu udělali aţ budu

325

Nejhorší údobí ve vydávání Martinů děl v Československu však mělo teprve nastat v podobě nekompromisních padesátých let. 326 Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H. 237, který byl vydán teprve v roce 1960 Českým hudebním fondem. 327 Není zřejmé, o kterou skladbu se jedná. 328 Rozhlasové opery Hlas lesa, H. 243 a Veselohra na mostě, H. 247 (Československý rozhlas).

72

v Praze, coţ teď uţ bude v nejbliţší budoucnosti, buď na podzim nebo v krajním případě, příštím jarem. Jestliţe nutně potřebujete smlouvu vzhledem k Osa, zašlete mi prozatímní návrh smlouvy na díla jeţ jste uţ vydali, nebo jeţ jsou v tisku, myslím ţe to pro okamţik stačí, neţ se vrátím sám do Prahy, coţ je dnes otázka uţ jen pár měsíců. 329 Zmiňujete se vydání klav. výtahu Špalíčku, upozorňuji, ţe jsem celý balet poněkud změnil a orchestroval pro větší ensemble, bude nutno tedy udělati klav. výtah z této nové partitury, jeţ se nyní nalézá pravděpodobně ve Vieux Moulin u mojí paní. 330 *Sdělte mi váš názor ohledně smlouvy a napište mi také, kdy bude hotov orchestr. material Polní mše, 331 můţe-li býti proveden s angl. textem, kdy bych mohl material míti zde a jaké jsou vaše podmínky půjčovní. Se srdečnými pozdravy váš B. Martinů

14

[New York] 19. prosince 1947

Milý příteli, Posílám vám ţádané potvrzení k vyzvednutí partitur oper v Paříţi a Brusselu. Zařídil jsem aby partitury byly deponovány v Paříţi, ale počkejte aţ obdrţíte dopis neb lístek z Paříţe s potvrzením ţe můţete odejeti, coţ bude doufám během vánoc. V Paříţi dojdete na adresu: Mr. Charles Quennehen, 62 rue Pierre Charron, 332 tam najdete partitury Panny moudré a panny pošetilé, narození páně, a sestra Paskalina, pravděpodobně i klav. výtahy, prohlédněte to dobře, nemohu odsud přesně zaručiti ţe vše správně našli. Mariken de nimegue333 je v Institute National Belge de/radiodiffusion 18 place Eugene Flagey, Bruxelles posílám vám potvrzenku a

329

Martinů se mýlil, do Československa se uţ nevrátil. Martinů balet Špalíček, H. 214, přepracoval v roce 1940. Autorem klavírního výtahu je Karel Šolc. 331 Byl hotov jiţ brzy, kantáta Polní mše, H. 279, byla Melantrichem ještě téhoţ roku vydána. 332 Adresa strýce Charlotty Martinů, Charlese Quennehena. 333 Zmiňované partitury jsou částmi opery Hry o Marii, H. 236 (1. Panny moudré a panny pošetilé, 2. Mariken z Nimégue, 3. Narození Páně, Sestra Paskalina). 330

73

ptejte se na Mr. G. Brenta Directeur adjoint des Emissions musicales, odvolejte se na jejich dopis pod Č. 77298.334 *Píšu jim ostatně současně aby vám rukopisy vydali, tak snad to vše dostanete pod střechu v pořádku. Kdyby snad něco bylo v nepořádku nebo scházelo musel byste si zajeti do Vieux Moulin a Mr[.] nebo Mrs. Quennehen vám dá informace na koho se obrátit a jak to zařídit, pravděpodobně na Gilbert Becourt,335 ale myslím ţe to nebude zapotřebí. Ţádal jsem je aby dali zprávu přímo vám ţe rukopisy jsou uţ v Paříţi, bude to rychlejší. A tak doufám ţe vše skončí dobře, moţná ţe tam budou i jiné rukopisy, ale hlavně abyste dostal Hry o Marii. Julietta došla a uţ dávno jsem neměl z něčeho takovou radost, vydání je krásně vypravené, obálka báječná a Šolcova úprava je exellentní, 336 aspoň pokud jsem mohl aţ dosud hráti. Chystáme se na domácí provedení s Firkušným337 který je lepší pianista neţ já a moc se na to těšíme. *Výtah zde budí opravdovou sensaci a je to skutečně representační kousek, udělal jste mi opravdu jedinečnou radost. Co bych teď nutně potřeboval je alespoň dva exempláře s anglickým textem.338 *Nemusel by býti definitivní ale musel bych ho míti dokud jsem ještě zde abych mohl něco zařídit, myslím ţe jsou dost velké chance ovšem lidi musí rozuměti o co jde, máte to uţ v plánu? Je to moc nutno dokud jsem ještě zde. Dá se to nějak zaříditi? Napište mi o tom, myslím ţe beztak pořizujete překlad, s tím Francouzským to bude horší protoţe musíme do velké míry respektovati originál, coţ bude trouble s notama. 339 *Tak vám mnoho gratuluji a mnoho děkuji za radost kterou jste mi udělal, Firkušný je úplně zamilován do výtahu a myslím ţe z toho teď budeme moci udělati nějaký větší podnik po celém světě, prozatím nejdůleţitější je ten anglický překlad pod noty a míti zde klavírní výtah s ním.

334

Správně Institut National Belge de Radiodiffusion, 18 place Eugѐne Flagey, belgický rozhlas. Rodina Charlotty Martinů. 336 Vydání klavírního výtahu Julietty, H. 253 v úpravě Karla Šolce (s textem a úvodem Bohuslava Martinů), Melantrich 1947. 337 S klavíristou Rudolfem Firkušným. 338 Anglických překladů libreta Julietty vzniklo více, např. překlad Geraldiny Thomsen či Waltera Schmolky. 339 Autorem originálního libreta k Juliettě je Bohuslav Martinů (podle hry Georgese Neveuxe). 335

74

Doufám ţe jste uţ dostal ty partitury houslového koncertu340 a jeden kvartet,341 jestli ne zatelefonujte na Zamini342 na DR. Jar. Špaček, ministre 343 on je sebou vzal kdyţ odjíţděli z UNO a uţ je jistě zpět v Praze.344 *Těším se na Šolcovu úpravu Špalíčka, 345 pozdravujte ho a řekněte ţe mu gratuluji nikdy bych si nebyl představil ţe to někdo dostane do tak výtečného výtahu. Tak snad jsem vám to vše vypsal a zařídil k vaší spokojenosti a jak jste mne ţádal, kdyby něco haprovalo napište. Mnoho vás zdravím a oba vám přejeme pěkné Vánoce i vše nejlepší do Nového Roku, v němţ se uţ jistě uvidíme a tak budete zbaven velkých troublů s dopisováním. Srdečně váš B. Martinů

15

Paříţ 19. srpna 1948

Milý příteli, lituji ţe jsme se minuli v Paříţi já se toulal po Francii a po Sanatoriech a dostal jsem zprávy o Tvém pobytu pozdě. Vracím se zpět do N. Y. 23. Sept.346 a budu v Paříţi asi týden před odjezdem a rád bych s Tebou mluvil o mnoha problémech, nebude Ti moţno sem znova přijet abychom definitívně dojednali některé otázky týkající se edice a nových kompozic. Nebudu míti čas se podívati domu a snad Ti bude moţno sem ještě jednou přijeti. Napiš mi na Americane Express Company Paris. Mám ještě jíti k nějakému doktorovi ve Švýcarsku a tak nemám jinou adresu, hleď si to tedy zařídit abys se sem rozjel před 23. Sept. je mnoho důleţitých otázek jeţ musíme definitivně rozřešiti, doufám ţe Ti bude moţno sem přijet. Kdybys byl napsal nebo poslal telegram byl bych si jinak zařídil program. Sám jsem se rozjel do Evropy náhle a nemohl jsem Ti dát včas vědět. Doufám ţe se Ti podaří se sem znova

340

Partitura a provizorní klavírní výtah Koncertu pro housle a orchestr č. 2, H. 293. Není zřejmé, o jaký kvartet se jedná. 342 Zkratkové slovo pro Ministerstvo zahraničních věcí. 343 Dr. Jaromír Špaček z Československého vyslanectví v Paříţi. 344 Autorka nezná význam zkratky. 345 Karel Šolc je také autorem klavírního výtahu baletu Špalíček, H. 214, který však jiţ Melantrichem nestihl být vydán. 346 Martinů v říjnu začal vyučovat na univerzitě v Princetonu. 341

75

podívat. Na shledanou se těším a udělej vše moţné abys se sem dostal.347 Přivez mi moţno-li rukopis partituru Julietty. Srdečně B. Martinů

16

[New York] 3. října 1948

Milý Karle Doufám ţe jsi se šťastně dostal domů se všemi rukopisy a smlouvami. 348 Já jsem měl překrásnou cestu, letěli jsme přes Iceland, a avion se po celou cestu ani nehnul, jako v peřince, jenom těsně před přistáním v N. Y. jsme měli několik nepříjemných okamţiků, hlavně s mým bzučením v uchu. Tak jsem zase zpět v mém appartementu, a začínám v Princetonu příští týden. 349 Napiš mi tedy jak jsi pořídil se všemi smlouvami a plány, zdali jsi uţ viděl ministra a jak to tedy na konec vypadá s tím vyplacením mých honorářů zdali jsou v tom obtíţe a zdali ty peníze vůbec dostanu. Poslal jsem téţ dopis Čejkovi350 přes Konsulát, aby mi alespoň poslali výkaz a nebo mi aspoň napsali zdali moje záhraniční tantiemy jsou posílány do Prahy a nebo jsou ještě zamrzlé. Dojdi k němu a mluv v tom smyslu, ostatně jsme o tom debatovali uţ v Paříţi, to je věc jeţ musím míti jasnou. Řekni mu ţe dostanu výkaz těch společností, tak ţe na konec budu vědět co bylo pro mne posláno a co jsem dostal, vlastně nedostal. Jestli jim to neposlali tak si to budu vymáhat na těch společnostech sám, coţ je však povinnost OSY.351

347

Martinů a Šebánek se ještě před skladatelovou cestou do USA stihli v září roku 1948 setkat. Po setkání v Paříţi v září téhoţ roku. V souboru korespondence Bohuslava Martinů hudebnímu oddělení vydavatelství Melantrich se nachází jediný poválečný dopis s datem 22. září 1948. Text je jakýmsi prozatímním návrhem smlouvy ze strany Martinů. Skladatel uvádí díla, která případně zadá Melantrichu k vydání (např. klavírní výtah rozhlasové opery Hlas lesa, H. 243, klavírní výtah Divadla za bránou, H. 251, klavírní výtah Her o Marii, H. 236). 349 Martinů přijal pedagogické místo na princetonské univerzitě. 350 Přestoţe Martinů v souboru korespondence Šebánkovi zmiňuje toto jméno poměrně často, autorce se nepodařilo vypátrat, o koho se jedná. Z dopisů je zřejmé, ţe pan Čejka byl zaměstnancem Ochranného sdruţení autorů / Ochranného svazu autorů. 351 Martinů řeší problematickou otázku vyúčtování honorářů z Melantrichu a tantiém z Ochranného Svazu autorského za provozování jeho děl. 348

76

Co je s Bustou, dělal jsi uţ nějaké pokusy v tom směru, v Poličce, nebo na ministerstvech? Nezapomeň na to.352 Jak se u nás tváří, ţe jsem byl ve Francii a nepřijel se podívat domů? Dostávám stále po někom vzkazy od Páleníčka 353 jak je to u nás báječné a tak dále. Psali ti nebo jsi byl ve spojení s našimi v Poličce?354 Pošli mi tedy také nějaký výkaz, co mohu od Melantricha očekávati ať se mám na co těšit aspoň platonicky. Také to potřebuji abych to mohl ukázati Hawkesovi, 355 aby viděl černé na bílém, ţe mohu vydělávati peníze jinde a více. Nechám se teď fotografovati a pošlu ti nové snímky. Mohl bys mi nechat udělat několik těch foto z Paříţe, rád bych je měl, jsou moc dobré.356 Napiš mi také co teď připravuješ do tisku a dojdi na to ministerstvo ohledně těch zásilek, jeţ mi slíbili ulehčiti přes konsuláty. Došla sem na Konsulát Polní mše a Lidice,357 nech poslat také Písně a Juliettu358 a také ten kvartet aţ vyjde.359 U Bossey360

jsem ještě nebyl tak nevím co se děje s tím duetem pro housle a

violu.361 Napiš jaké jsou tvoje plány koncertní pro další díla abych věděl co ti mám poslat.362 Co se stalo za tvojí nepřítomnosti v Praze? Doufám ţe přeţijete zimu v klidu a zdraví a ţe se situace světová aspoň trochu urovná aspoň v tom směru ţe se budou moci posílati volně noty k vám i ven a také peníze za provedení. 363 Našel jsem tu

352

Martinů má patrně na mysli svoji bustu od akademické sochařky Hedviky Zaorálkové (viz příloha č. 19). Hedvika Zaorálková (1900-1982) vytvořila řadu portrétů českých skladatelů (kromě Martinů ztvárnila např. Leoše Janáčka). Stýkala se mimo jiné malířem Alénem Divišem, přítelem Martinů. 353 Josef Páleníček (1914-1991), klavírista, klavírní pedagog a skladatel. Páleníček byl interpretem Martinů skladeb a byl silně umělecky ovlivněn tvorbou i osobností Martinů. Viz příloha č. 17. 354 Karel Šebánek byl se skladatelovou rodinou v Poličce v častém kontaktu. V Šebánkově pozůstalosti se dopisy z Poličky zachovaly. 355 V hudebním nakladatelství Boosey & Hawkes, které vydávalo díla Martinů. 356 Viz příloha č. 17. 357 Polní mše, H. 279, Památník Lidicím, H. 296. Partitury, jeţ byly Melantrichem vydány. 358 Patrně Melanrichem vydanou partituru Nového Špalíčku, H. 288 a klavírní výtah opery Julietta, H. 253. 359 Autorce se ve skladbách vydaných Melantrichem nepodařilo dohledat ţádnou kompozici, kterou zde mohl mít Martinů na mysli. 360 Boosey & Hawkes. 361 Skladba s názvem Tři Madrigaly (Duo č. 1) pro housle a violu, H. 313, komp. 1947, byla vydána u Boosey & Hawkes v roce 1949. 362 Šebánek se rovněţ staral o propagaci Martinů hudby v Československu. 363 Naopak, situace se měla ještě zhoršit.

77

dopisy, ţe některé moje věci nemohly býti provedeny (ve Švýcarsku) k vůli devisovým nařízením. O tom jsme zapomněli mluvit. 364 Tak to by bylo pro okamţik asi všechno. Napiš tvoje plány a také jak to je s tou zásilkou peněz. Ten můj výlet mi přišel pěkně draho a musím tedy hledět doplnit zase budget365 a tak počítám na tebe. Napiš také zdali jsi uţ mluvil s někým ohledně tvojí cesty sem, kvůli těm smlouvám a jaká je pro to nálada a mám-li tedy poţádat o ten dopis Hawkese. 366 Tak mi brzo zděl nějaké dobré novinky, moje profesura v Princeton zde udělala sensaci, a dostávám dopisy ze všech zemí o privátní lekce. Tak milý Karlíčku, měj se dobře a napiš mi zase něco o sobě. Srdečně tě zdravím tvůj B. Martinů

17

[New York] 19. října 1948

Milý Karle, Na jednu důleţitou, alespoň pro mne, věc jsme zapomněli při našem jednání v Paříţi. Předválečný Melantrich, aby se pojistil, si vyhradil aby moje příjmy z Osa byly ukládány v bance, samozřejmě pro ně, aby o nic nepřišli. Dostával jsem výkazy z Banky aţ do roku 39., ale nemohu si vzpomenouti která banka to byla, myslím Ţivnobanka. Výkazy ovšem zůstaly někde v Paříţi a nenašel jsem je, totiţ jsem je ani nehledal. Psal [jsem] ti o tomto případě ze začátku často367 a psal jsem rovněţ Melantrichu, aby mi sdělili co se vlastně s těmi penězi stalo, byla to slušná částka za 3 nebo 4 roky, kdy jsem nic nedostával z Osy, vše šlo do Banky ve prospěch Melantricha. Tak bych rád věděl co se s těmi penězi stalo a jsouli stále někde na účtě v bance a nebo kdo je spotřeboval. Dostal jsem dnes výkaz z Osa a je tam i bez zahraničních příjmů slušná částka kterou bych rád dostal sem. V Ose by ti také mohli

364

V Paříţi. Rozpočet. 366 Martinů doufal ve smlouvu mezi Melantrichem a Boosey & Hawkes, která by umoţnila spolupráci Československa se zahraničím v otázce Martinů skladeb. Na tomto místě dopisu Martinů zvaţuje, jakým způsobem pro Šebánka vymoci zahraniční cestu a jako jednu z moţností vidí zaslání přímého pozvání z nakladatelství Boosey & Hawkes Karlu Šebánkovi. 367 Viz např. dopis č. 6. 365

78

říci, kam peníze posílali, ukládali (myslím na můj účet a nebo na Melantricha) v roce kdy jsem měl s vámi smlouvu, t. j. myslím 1936. 37. 38.368 já sám jsem Melan[.] kolikráte upozornil, aby něco v tom udělali a podali mi výkaz zdali ty peníze vyzvedli a nebo co se s nimi stalo. Buď tak hodný a vyšetři to, zavolej Osu a nebo to najdi v mé staré smlouvě, a vyšetři co se s těmi penězi vlastně stalo. Jestli jsou ztraceny tedy je to vina Melantricha protoţe já jsem je v dopisech z roku, 39. i 45. a. t. d. upozorňoval aby se o to starali. 369 Napiš mi brzo jak jsi daleko s mým finančním řešením, tj. s poukazem peněz, protoţe jinak bych musel podepsat smlouvu s B&H,370 čekám jen na tvůj dopis, a B&H na mne spěchá, tak to dlouho odkládat nemohu a také potřebuji prachy. Dostal jsi uţ Juliettu?371 Napiš mi o tom. I o kopii, spěchej na kopii, bude jí třeba. Co je s Bustou?372 Napiš brzo, srdečně tvůj B. Martinů

18

[New York] 31. října 1948

Milý Karle, Na dopis z 21 října odpovídám ihned a doufám ţe jsi také dostal můj dopis ohledně těch peněz uloţených někde pro Melantricha z Osa. *Co se týče L. Fuchsové, nedělejme jí těţký ţivot a nech ji tedy hráti to concertino, velkou radost z toho nemám, myslím ţe je to slabé dílo ale kdyţ s ním má úspěch a má provedení tak ať si to hraje. 373 Nové materiály z toho ovšem nedělej 368

Martinů podepsal smlouvu s Melantrichem aţ v roce 1937. Finanční poměry Martinů ve vztahu k Československu byly značně nepřehledné jiţ před druhou světovou válkou. Z korespondence, kterou Martinů směřoval hudebnímu oddělení vydavatelství Melantrich, je patrné, ţe finanční otázky mezi skladatelem a vydavatelstvím nebyly ve všech případech jednoznačně stanoveny. Do situace nadto skutečně vstupovala OSA, jejímţ členem Martinů byl. Martinů zjevně neměl přehled o pohybu ani o výši svých honorářů. Kupř. několikrát obdrţel částku, o jejímţ přesném původu neměl tušení, a opakovaně se proto doţadoval přesného vyúčtování ze strany Melantrichu. 370 Smlouvu s nakladatelstvím Boosey & Hawkes Martinů uzavřel patrně v lednu následujícího roku. 371 Rukopisnou partituru Julietty, H. 253, kterou si Šebánek k nelibosti Martinů nevzal z Paříţe s sebou do letadla, ale nechal si ji zaslat, kvůli zhotovení partitur s anglickým textem. 372 Busta Martinů od Hedviky Zaorálkové. 373 Klavíristka Líza Fuchsová byla interpretkou premiéry Concertina pro klavír a orchestr, H. 269 v roce 1947 a zařadila jej na svůj repertoár. Martinů skladbu zkomponoval v roce 1938. 369

79

ani to nevydávej, 374 ostatně je moţné ţe je to docela dobrá komposice, já mám dojem ţe není, na tom nezáleţí. Tak jí napiš ať si to hraje. Teď co se týče těch příjmů co bych dostával kdybych byl v Praze, to je pěkné, jenţe tam nejsem, tak mi to není nic platné. 375 Co bych hlavně chtěl vědět to jest kolik peněz mám u Melantricha a na kolik se mám těšit. Myslíš ţe se ti podaří je sem poslat? Napiš mi tedy nějaký výkaz, co mi platíte a za co. Myslím ţe jsi říkal ţe vypočítáš obnos za ty vydané skladby, tak mi pošli nějaký výkaz abych věděl na čem jsem. V Ose, jak mi psal Čejka mám slušný obnos, který bych chtěl dostat nějakým způsobem sem, to ovšem je jiná historie neţ to co mám dostat z Melant. Kdyţ bys věděl o nějakém řešení napiš mi, čí je to záleţitost, kterého ministerstva, Záhraničí? vnitra?. Napiš mi kdo tam je v těchto ministerstvech vedoucí, na koho bych se mohl obrátit. Jak víš dávali mi po několik měsíců podporu, moţná ţe by mi ji mohli vypláceti i dále a sice z mých peněz v Ose, po částech. 376 Ty peníze co jste poslali do Poličky jsou O.K. To je v pořádku.377 Hlavně mi napiš jak to vypadá s tou vaší zásilkou a jak to můţe dlouho trvat neţ to vyřídí, a zdali to vůbec vyřídí, abych věděl jak jsem na tom finančně a mohuli s tím vůbec počítat v dohledné době. Teď ještě jinou věc. Psal jsi mi ţe na Druhý klavírní koncert nereflektujete co se vydání týče. (ten co má Firkušný) 378 Tak mi to potvrď, mám moţnost s ním něco udělat a nějaký obnos vydělat, nezapomeň. Mohl bys mi poslat ty photografie z Paříţe, 379 byly moc dobré, já ti pošlu balík nových abys je měl k disposici. V Princetonu to běţí moc dobře a tak mám z toho radost. Rothovi380 jsem nechal poslat také řadu fotografií. Napiš z Londýna a hleď to dát nějak dohromady abys měl jejich zastoupení zde, je to nutné. Kdyţ ne s nimi tak

374

Concertino pro klavír a orchestr, H. 269, bylo vydáno roku 1956 v Českém hudebním fondu. Z korespondence je zřejmé, ţe skladateli byla často jako řešení finančních nesrovnalostí předkládána alternativa vázaná na jeho přítomnost v Československu. 376 Po převratu v roce 1948 zůstávaly tantiémy Bohuslava Martinů nekompromisně zablokovány na účtech v Československu. Martinů mohl s penězi disponovat pouze v rámci Československa. Podporoval tedy rodinu v Poličce a pokrýval občasné výlohy v rámci republiky. 377 Právě zmíněná moţnost, jak mohl Martinů své peníze vyuţít. 378 Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H. 137, který měl na svém repertoáru Rudolf Firkušný, byl vydán aţ v roce 1960 Českým hudebním fondem. 379 Viz příloha č. 17. 375

80

s jinou firmou ale hleď to zkoncovat, jinak jsem v těţkých komplikacích ohledně půjčování materiálu a. t. d.381 Jak to vypadá s Juliettou? Dostal jsi uţ rukopisy z Paříţe? A jak s tou kopií? Jaké jsou zprávy ze Švýcarska, od Sachera, 382 nic mi nepíše. Poslal jsi mu výtah? Budešli míti nějaké oklepy toho anglického textu ze Julietty, pošli je, budu je potřebovat. Zatelefonuj do Radia,383 ţe jsem dostal kopie a aby uţ nic neposílali avionem, stojí mě to zde peníze a čas, musím pro to aţ na aeroport a platiti clo. Ať pošlou zbytek obyčejnou poštou. (Komedii na mostě)384 Ostatně jim také napíšu ale mám málo času, tak jim poděkuj za mne. To by snad bylo všechno pro okamţik, hlavně mi napiš o těch penězích abych měl jasnější představu, co od vás dostávám a zdali to dostanu a za co, ať máme v tom nějaký pořádek. Měj se moc hezky, a budešli moci se podívat sem, nebylo by to špatné, ale pojisti si doma ţidli ať si na ní někdo nesedne mezi tím, co ty budeš pryč, takové věci se u nás stávají. Mnoho zdravím a napiš brzo, abych mohl učiniti různá rozhodnutí. Srdečně tvůj Martinů

Bons souvenirs Charlotte Martinů385

380

Ernst Roth (1896-1971), hudební nakladatel českého původu. Nejdříve pracoval v Univerzální edici ve Vídni, ale ve třicátých letech se přesunul do Londýna, kde začal pracovat v nakladatelství Boosey & Hawkes (roku 1963 se stal jeho ředitelem). Je autorem německého libreta k pastorální opeře Martinů Čím lidé ţijí, H. 336 či komické opery Ţenitba, H. 341. 381 Opětovná snaha Martinů o zastoupení Melantrichu v zahraničí. 382 Od dirigenta Paula Sachera. 383 Do Československého rozhlasu. 384 Rozhlasovou operu Veselohra na mostě, H. 247. 385 Přípisek Charlotty Martinů.

81

19

[New York]11. prosince 1948

milý příteli, Nemám od tebe zprávy uţ tři týdny a tak nevím co se děje? Potřebuji nutně vědět něco positivního a na moje otázky v posledním dopise čekám netrpělivě na tvoji odpověď i kdyţ bude negativní. Psal jsem téţ Čejkovi aby něco podnikl s mými penězi v OSA, potřebuji [je] nutně a také dosud nic nedošlo. Myslel jsem ţe jsi v Londýně386 ale přece jsem myslel ţe mi napíšeš, já vím, ţe to bude těţké a ţe to vezme čas v administraci, co se týče peněz, ale já se musím nějak rozhodnouti v praktickém smyslu, ţivot nedovoluje takové fantasie a aţ dosud jsi mi nenapsal jaká je situace a jaké jsou moţnosti v dohledné době, ne aţ za deset let. Tak myslím ţe bude jistější kdyţ přijmu smlouvu zde coţ je jistější a mnohem konkrétnější, alespoň pro současný okamţik.387 Čekal jsem ţe mi pošleš nějakou definitivní a platnou smlouvu pro ty skladby o nichţ jsme mluvili v Paříţi, ten papír co jsem ti podepsal388 nemůţe býti povaţován za smlouvu a také vlastně nemám ţádnou konfirmaci od firmy, tak myslím abys ten papír roztrhal a poslal mi regurelní smlouvu, s podmínkami a vše co ke smlouvě patří, abych věděl jaká je moje situace a nejen situace Melantricha. Dosud stále nevím ani kolik peněz u vás mám za věci jeţ jste vydali. Také s tím zastoupením za hranicemi je to stále stejné, mluvil jsem s Hawkesem389 a říkal mi znovu ţe by to přivítali s radostí, hlavně pro moje věci ale ţe se nic nestalo a ţe k ţádnému závěru jste nedošli tak ţe ztrácí interes. Já nutně potřebuji vědět zdali máte v úmyslu a zdali jsou moţnosti ţe vůbec chcete a můţete hledat zastoupení s cizí firmou, protoţe nutně potřebuji aby se někdo zde i v Evropě o moje věci staral, já to nemohu dělat, mám jiné věci na práci a tak se celá věc protahuje a odkládá do nekonečna a čas utíká. Ku př. s Julettou,390 potřeboval bych alespoň ten oklep anglického textu v několika exemplářích abych mohl alespoň ukázat text, rovněţ bys mohl oklep poslat Sacherovi. Jak je vlastně situace tam? Je 386

Martinů zmiňuje Šebánkův pracovní výjezd do Londýna častěji, ale autorce se o cestě nepodařilo dohledat ţádné průkazné materiály. 387 Skladatel podepíše smlouvu s nakladatelstvím Boosey & Hawkes jiţ následující rok. 388 Martinů pravděpodobně podepsal Šebánkovi jakýsi seznam děl (prozatímní smlouvu), o jejichţ vydání by měl Melantrich zájem. 389 Zřejmě s Ralphem Hawkesem (1898-1950), jedním ze společníků nakladatelství Boosey & Hawkes. 390 Není zřejmé, jestli se jedná o překlep nebo o způsob zápisu názvu opery Julietta, H. 253. Tato chyba se totiţ objevuje vícekrát.

82

moţnost udělati pro ně překlad? Psal mi ţe dostal výtah, 391 coţ mu ovšem mnoho nepomáhá, jsi s ním v kontaktu? Já si podkládám sám text do výtahu abych s tím mohl vyrukovat, ale mám na to málo času. Ty disky392 jsem dosud také nedostal ač jsem ţádal i na konsulátě, a tak mne to všechno přestává bavit, nevím co se děje. Na otázku s druhým Klavírním koncertem393 jsi mi také neodpověděl a tak si představuji ţe něco není v pořádku, coţ v dnešní situaci je velmi moţné. Nepovaţuj tento dopis jako bych ti chtěl něco vyčítati, ale já nutně musím vědět na čem jsem a jak se mám definitivně zařídit také k mému prospěchu, mám zde teď značné moţnosti vzhledem k mé posici profesora na Princeton a všechno to nechávám plavat protoţe čekám na zprávy abych věděl něco přesnějšího, přestává mne to bavit, a chtěl bych to dostat na nějakou legální bási, to vše je jenom z mého přátelského poměru k Tobě, ty víš ţe bych s Mel. 394 sám nebyl začal ani vyjednávat ale na konec bych chtěl přece jenom míti ujištění a záruky od firmy, tobě se to můţe jednoho dne znelíbit a vypadneš ale já tam zůstanu. Tak mi napiš co jsem chtěl vědět ohledně mých příjmů a jaké jsou opravdu konkrétní moţnosti, nejen sliby, abych je dostal, a také zdali se něco stalo s tím zastoupením zde, na kaţdý způsob nevyjednávej s Associated Music Publisher395 i kdyby ti nabízeli dobré podmínky. Tak se nezlob ţe nadávám a napiš mi brzo. Srdečně tě zdravím tvůj B. Martinů

20

[New York 24. prosince] 1948

Milý Karlíku, Z tvého dopisu soudím ţe jsi na mne namíchnutej, ale já jsem v tom úplně nevinně, jak poznáš z obsahu tohoto dopisu, v němţ ti přeji vše nejlepší do Nového roku a také k Vánocům.

391

Klavírní výtah Julietty upravený Karlem Šolcem vydaný v Melantrichu. Nelze určit, o jaké disky se jedná. 393 Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H. 137. Martinů se dotazoval, jestli je Melantrich ochoten dílo uvolnit k vydání jinde. 394 S Melantrichem. 395 Vydavatelství Associated Music Publishers, jeţ vydávalo Martinů skladby, a to i po tomto Martinů varování. Např. Koncert pro dva klavíry a orchestr, H. 292 (vydáno 1948), Fantazie a toccata, H. 281 (vydáno 1951) či Klavírní kvintet č. 2, H. 298 (vydáno 1957). 392

83

Tedy co se týče toho klav. koncertu396 jsi mi textuelně sdělil v loni ţe na něm zájem nemáte a ani v Paříţi jsi nebyl nějak nadšen, tak jsem chtěl jenom míti definitívní potvrzení, abys se pak zase nezlobil, kdyţ to dám pak někomu jinému, proto jste také aţ dosud nedostali partituru protoţe jsem si nebyl jist zdali to chcete nebo ne.397 Teď co se týče těch provedení, 398 to uţ jsem ti vysvětlil v Paříţi, mnohé z nich byly naše propagační koncerty, pořádané legací a od těch, jsme nedostali ţádný poplatek, to je pro slávu národa o kterouţto slávu já se dělím s vámi. Co se týče jiných provedení, coţ jsem ti rovněţ sdělil ţe Šafránek 399 mi poctivě dal honorář za půjčovné materialu, (kterýţto material je vlastně Filharmonie, 400 jestli se nemýlím) a toto půjčovné jsem zuţitkoval pro sebe, ostatně toho nebylo mnoho. Co se týče Firkušného401 ten hraje koncert v nové úpravě, kterouţto úpravu jsem provedl já a rovněţ pořídil a zaplatil vlastní material, coţ je hodně drahý podnik zde, tak to zařiď jak myslíš, můţeš si ty Šafránkovi poplatky strhnout z peněz co mám u vás, ačkoliv pro to nevidím ţádné odůvodnění za to jak mne Melantrich nechal padnout, já bych si zase započítal to co jsem platil za nový material. Také mi nevyčítej ţe všechna moje hlavní díla jsou prodána v cizině, to opravdu není moje vina, já na tom spíše prodělal, ţe jsem je schovával a drţel tak dlouho. Tak tedy ten klav. koncert číslo 2 vám dám ale pošli mi na to smlouvu. 402 Já bych totiţ rád si vyjasnil situaci mezi tebou a Melantrichem. *Ty jsi můj přítel a já ti také píšu přátelské dopisy a byl bych nerad kdyby si je vykládal jako ţe na tě nadávám, jsem opravdu daleko od tohoto úmyslu, jsem naopak rád ţe náš kontakt je přátelský a já doufám ţe o tom nepochybuješ. Při tom všem tě však nestotoţňuji s Melantrichem, přes to ţe jsi tam ředitelem, s ním bych chtěl býti v obchodním styku aby nebylo ţádné nedorozumění v ţádném případě. Tobě se to tam jednoho dne můţe znelíbit a sekneš jim s tím, a nebo ti tam i mohou začíti rozkazovati i jiní lidé, coţ se stává, a v tom případě já se mohu dovolati jen 396

Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H. 137. Koncert byl vydán aţ v roce 1960 Českým hudebním fondem. 398 Stále se jedná o tentýţ klavírní koncert, H. 137. 399 Miloš Šafránek. 400 České filharmonie. (Česká filharmonie koncert v roce 1935 premiérovala se sólistou Rudolfem Firkušným, dirigoval Václav Talich.) 401 Interpret druhého klavírního koncertu Rudolf Firkušný. O mnoho let později, v roce 1990, vznikla nahrávka koncertu v podání České filharmonie se sólistou Rudolfem Firkušným (dirigoval Jiří Bělohlávek). 402 Melantrich jej však nevydal. 397

84

smluv které s Melan. mám, já doufám ţe mi rozumíš, není to na tvoji adresu. Tak tyto obchodní i administrační věci mi můţe posílat tvoje sekretářka a hlavně abych měl smlouvy na věci které hodláte vydat. Tak třeba stále ještě nevím, kolik vlastně u vás vydělávám ač jste vydali řadu věcí, a to není pro to ţe bych byl mamonář, protoţe moţná ţe ty peníze ani nikdy neuvidím, ale prostě ţe chci porovnat co dostávám od jiných firem, tak je to vlastně jen platonická otázka, kterou bych měl znáti při podepisování smlouvy. Také si nemysli ţe to chci zavésti na ryze striktní bási, já myslím kdybys ty nebyl v Mel. já bych s nimi asi nebyl nikdy došel k vyjednávání, moţná ţe oni by ani nebyly se o to snaţili, tak já to opravdu dělám z přátelství k tobě a jestli někdy nadávám, jak se ti asi zdá, není to ve zlém úmyslu a hlavně ne proti tobě, bubáku. *Já dost pochybuji ţe se ti podaří ty peníze uvolniti pro mne zde, leda aţ po mé smrti se to dá na nějaký národní fond, jenţe já bych je potřeboval dříve dokud jsem tady a přes to ţe vím ţe ta administrační stránka této záleţitosti je těţká, přece jenom nemám velkou naději, ţe se ti to podaří, a pak celý ten podnik je pro mne ne moc výhodný. Aţ dosud stále nic nepíšeš o tom, jak to chcete zařídit s tím zastoupením v cizině, třeba s Hawkesem403 a pro mne to je nesmírně důleţité pro vás ostatně také a celá věc se trochu protahuje. Já vím ţe [to] není tvoje vina ale tím mi není nic pomoţeno. Teď tu hrají houslový koncert,404 zařizuje mi to Hawkes a přes to mi to bere hodně času s posíláním balíků, psaním vyjednáváním honoráře a. t. d. já to opravdu nemohu dělat, zvláště teď jsem mimo N. Y. tři dny v týdnu.405 *Mluvil jsem s Hawkesem o tom, a on říkal ţe by to přivítal, a ţe se o tom uţ jednalo ale ţe jste to nechali padnout, tak ţe na tom ztratil zájem. Rozhodně nedělejte nic s Associated Music Publishers. Tedy to je také jedna z bolestí o nichţ jsme mluvili v Paříţi, moţná ţe to závisí na jiných institucích neţ na tobě, ale tím mi také není pomoţeno. Také v případě ţe byste zavřeli zasílání věcí ven, coţ uţ je asi i teď těţké, tak ztrácím všechny komposice vydané u vás.406 Tak mi napiš co s tím je a jak jste daleko. Také mi otevřeně napiš jak myslíš ţe to dopadne s těmi penězi a vyplacením mého obnosu u vás, jaké jsou chance.

403

S nakladatelstvím Boosey & Hawkes. Patrně Koncert pro housle a orchestr č. 2, H. 293. 405 Martinů vyučoval na univerzitě v Princetonu. 406 Se zasíláním partitur přes ţeleznou oponu byly skutečně značné problémy. 404

85

Pokusil jsi se udati tu bustu, uţ je to v bronzu a vypadá prý to moc dobře. Myslíš ţe by se něco dalo dělat v Poličce. Nebo na ministerstvu. Pro reprodukci byste si museli udělat smlouvu se sochařkou, adresu snad máš. 407 Jak jsi daleko s kopií julietty? Potřeboval bych nějaké výtahy s podepsaným angl. textem abych mohl začít něco podnikati. Také Sacher mi psal ţe jsi mu slíbil výtah s angl. textem, nenech to plavat to je dobré umístění. Před tím neţ jsem ujel z Paříţe udělal jsem takovou Suitu ze Julietty, 408 pokusím se najít partituru, je o to zájem. Jakmile bude hotová kopie partitury, hleď mi nějakým spolehlivým způsobem poslat partituru, ujišťuji tě ţe to dostanu na velké scény. Napiš mi také co děláte teď, jak jste daleko se Špalíčkem 409 a co chystáte pro příští měsíce a prosím tě nech mi to poslat z kanceláře abych měl nějaký přehled o tom, takto v tvých dopisech se mi to zamotá s jinými věcmi o kterých píšeš a já pak nevím na čem jsem abych vţdy prošel všechny tvoje dopisy neţ najdu to co hledám. Ţádal jsem Osu aby mi sdělili kolik peněz tam mám, a zdali je moţnost je poslati za mnou. Čejka mi odepsal ţe se o to pokusí přes Nár. Banku v coţ nemám velkou naději. 410 Ţádal jsem ho aby poslal našim ještě dalších pět táců, coţ mi potvrdil ţe je poslali, tak se divím ţe tě od našich znovu ţádají já myslím, ţe je uţ dostali, napiš jim, zeptej se v Ose. *Jednalo by se o novou zásilku ne tu co jsi jim vymohl z Osy po tvém návratu. Nepíšeš zdali jsi byl v Londýně? Co to zdrţuje ţe nemůţeš uzavřít smlouvu pro zastoupení? Je v tom Syndikate? A kdy myslejí ţe to rozhodnou? Není to jenom moje ztráta my máme i jiné skladatele mimo mne, ţe jo? Takový dlouhý dopis jsem uţ nenapsal měsíce a moţná ţe se ti ani nebude líbit, ale věř mi, milý Karlíku, nechtěl bych abys si to vykládal jako nějaké výčitky proti tobě. A nenech na tvoje dopisy tak dlouho čekat, já jsem uţ začal myslet ţe jsi se někomu znelíbil. Mnoho a srdečně tě pozdravuji a přeji vše nejlepší.

407

Nejspíše busta Martinů od akademické sochařky Hedviky Zaorálkové. Orchestrální svita z opery Juliette, H. 253 B, komp. 1937. 409 S klavírním výtahem baletu Špalíček, H. 214, Karla Šolce. 410 Národní banka odmítala proplácet Martinů tantiémy v cizí měně a Martinů výdělky z Ochranného sdruţení autorského tak zůstávaly na účtech v Československu. 408

86

Co se mého příjezdu na Festival411 týče, nemohu dosud nic určitého říci, vše záleţí dostanuli dovolenou z[d]e s University, 412 školní rok trvá aţ do května ale je moţno ţe ty poslední dny se to uţ tak jenom fackuje, ţe bych mohl zmizet. Jsou ovšem také velké zkoušky a to dosud nevím na který čas připadnou. Tak teď víš všechno. Moc tě pozdravuji tvůj B. Martinů

21

[New York] 16. ledna [1949]

Milý Karle, Děkuji ti za zprávu a jsem rád ţe jsi porozuměl mému dopisu a ţe chápeš ţe to není mířeno proti tobě, já si dovedu představit co máš práce a ţe tě někdy moje psaní mohou rozlobit, jakobys neměl nic jiného na práci neţ mne. Ale já jsem tak daleko a neţ se dopisy vyřídí vše vezme tolik času a mezi tím jsme oba nervosní. Já také nevím zdali s tím nemáš, a pravděpodobně máš nepříjemnosti, jak vidím často z tvých dopisů, a je i moţno ţe budeš míti, čehoţ se dost obávám, trouble i v budoucnosti, já myslím, ţe neodvratně moji přátelé jednoho dne objeví ţe nepasuju a budou tě atakovat ţe nevydáváš více přeškolených věcí, tak raději buď opatrný, 413 máš ovšem argument ţe moje věci přináší k nám valuty, ale i to prozatím není valné a nebude fungovat, dokud nebudeš míti zastoupení zde nebo za hranicemi, vidíš sám jak to nefunguje, kaţdý ti ujede s notami a nemůţeš nic dělat. Teď budu potřebovat, ku př. moje věci na Universitě v Princeton,414 jak to mohou objednati? Já jim ovšem mohu dáti svoje kopie ale chci aby si to koupili, ale jak to sem pošleš? K tomu je třeba míti zde zastoupení na kaţdý způsob. Nemohl bych já sám pro moje věci udělati nějakou smlouvu? Jak situace vypadá musíš uznat ţe se musím starat o svoje zájmy a ţe nemohu asi moc počítat na příjmy které bych měl dostat z domu, zvláště v případě ţe by někdo objevil ţe nepasuju, coţ očekávám kaţdým okamţikem, tak 411

Na Praţské jaro. Z univerzity v Princetonu. 413 Na začátku padesátých let byl Bohuslav Martinů prohlášen za neţádoucího skladatele a vydávání jeho skladeb bylo oficiálně zastaveno. 414 Na jiných místech korespondence Martinů zdůrazňuje, ţe na princetonské univerzitě je o jeho skladby značný zájem. 412

87

jsme pak oba v rejţi. Z toho důvodu také myslím ţe je pro mne rozumnější se tak daleko nezavazovat, jak jsme o tom mluvili v Paříţi. Musím tě zarmoutit a zdělit ti ţe jsem podepsal smlouvu s B&H,415 neviděl jsem jiné východisko a prozatím se tím situace nemění protoţe to se jedná o věci jeţ oni mají, jeţ byly uţ v tisku. Smlouva je na tři roky. 416 *Co se týče Mel. myslím ţe tam pro okamţik máš dost co dělat s věcmi které tam máš, jako Hry o Mariích, Klavírní koncert č. 2.417 a jiné věci jeţ jsou v práci a sem tam ti mohu poslat i nové jeţ mohu datovat před smlouvou, ostatně myslím ţe budeš muset trochu omeziti vydávání mých věcí, myslím ţe s tou partiturou Juletty, 418 budeš mít také nesnáze, je to opravdu nevídaná věc to vydat, nákladná a dlouhá práce, jeţ se však bude rentovat o tom tě ujišťuji. Jenom prosím nečekej aţ bude všechno hotovo, přípravy s provedením vezmou také čas to nepůjde přes noc, tak co bych potřeboval pro okamţik je alespoň jeden nebo dva klavírní výtahy s podepsaným angl. textem, abych s tím mohl začít cestovat, svůj výtah nechci dát s ruky, jinak jsem uţ udělal pokusy a půjde to, jenom prozatím si samozřejmě nikdo nemůţe udělat představu z českého textu, co se partitury týče to má čas, to se stejně vaří zde pomalu a dlouho napřed. Jak by to bylo s materialem? Tak na ten papír co jsem ti podepsal v Paříţi zapomeň a někam ho schovej, za to mi pošli regurelní smlouvu na druhý klav. koncert419 a zděl mi kdy bys potřeboval ten nový rukopis, do té doby jej ještě mohu potřebovat zde. Pak nemám smlouvu na Marie, 420 měl bys vydat malou partituru legendy o Dorotě,421 to je věc jeţ by běţela dobře a ne moc nákladná, ovšem nutno angl. text. Mariken by také šla, 422 ţádají to v Radiu, tak s ostatními věcmi jeţ tam jsou máš dost práce na pár let, o co se hlavně jedná abychom to dostali na cizí trh a to je třeba aby se o to staral někdo zde,

415

Martinů smlouvu s nakladatelstvím Boosey & Hawkes podepsal v lednu 1949. V publikaci Milý příteli: Dopisy Bohuslava Martinů Zdeňku Zouharovi (viz soupis literatury) je dokonce uvedeno pravděpodobné datum 1. ledna 1949. 416 Martinů později smlouvu prodlouţí. 417 Zřejmě příprava vydání klavírních výtahů Her o Marii, H. 236 a Koncertu pro klavír a orchestr č. 2, H. 237. Melantrich však tato díla nevydal. 418 Opět skladatelovo přepsání v názvu opery Julietta, H. 253. V roce 1947 vydal Melantrich klavírní výtah opery, ale k vydání kompletní partitury Julietty Melantrichem jiţ nedošlo. 419 Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H. 237, který jiţ Melantrich nevydal. 420 Hry o Marii, H. 236. 421 Legenda o sv. Dorotě, třetí dějství baletu Špalíček, H. 214. 422 Mariken z Nimégue, druhá část opery Hry o Marii, H. 236.

88

s dopisováním se nic nevyřídí, také stále nevím, můţešli vůbec lehce poslat balíky za hranice. Kdybys ses dostal do nějakého troublu napiš mi co mám dělat. Poslal jsem ti balíček s různými věcmi a potřebuješli více nebo něco jiného napiš, víš ţe jsem ti k disposici. Jsem smutný z tvého psaní, ale očekával jsem to. Co se zájezdu týče, moc o tom pochybuji v danné situaci a kdo ví co ještě bude do třech měsíců.423 Ještě ti napíšu odpověď na některé detaily z tvého dopisu. Prozatím tě mnoho zdravím a jsem tvůj Bohuš

22

[New York] květen 1949

Milý Karle, Nebuď nemocný, to není zdravé a nemysli si ţe mám teď něco proti tobě, kdyţ píšu tak rozhořčené dopisy. Samozřejmě ţe jsi mi neodpověděl ani na jednu otázku z předešlých dopisů. Ku př. ohledně té diskové společnosti co si nahrává moje díla bez svolení a tak dále.424 Také ohledně Julietty, překladu a materiálu, tak je zase jeden rok ztracen. Já ti nevyčítám ţe mne vydáváš ale zlobí mne ţe nemůţeme vyuţíti vydání pro provoz to jest abys na tom vydělal peníze a já také a sebe vlastně ani nepočítám protoţe ty prachy asi nikdy neuvidím, tak já se vlastně zlobím ve Tvůj prospěch. Tak jsem se rozhodl ţe tuto situaci změním 425 coţ ti teď popíšu. Dostaneš od Boosey & Hawkes dopis v kterém bude naznačeno ţe já si přeji (vzhledem k exklusívní smlouvě kterou s nimi mám) aby zastupovali všechna moje díla, inklusive i ta426 jeţ jsou vydána v Melantrichu. Hawkes je Evropská edice, Londýn, a velmi rád by viděl tuto smlouvu ale nerad vidí kdyţ se to courá bez výsledku, tak já mu v tom pomohu, takţe budu do toho engaţován já sám a ne Melantrich. Mně není nic platné ţe jsou moje věci vydané kdyţ nepřijdou na trh, a zde je také výhoda pro tebe, jakmile u nás uvidí ţe tam běţí najednou dolary tak si tě také budou více oceňovat a dolary z toho mohou býti velmi rychle, jen musíme míti noty zde a někdo 423

Šebánek evidentně skladatele průběţně informoval o politické situaci v Československu. Gramofonová společnost Ultraphon pořídila v roce 1947 nahrávku Martinů Symfonie č. 4, H. 305. Účinkovala Česká filharmonie pod vedením Rafaela Kubelíka. 425 Situaci, kdy se skladby vydané v Československu nedostaly za hranice státu. 426 Včetně těch. 424

89

se o to musí starat aby společnosti platily a to je jenom Hawkes. Tak tohle se musí rozřešit a sice pro celou moji produkci a nejen od kousku ke kousku. 427 Tak v tom jsem tedy uţ učinil první kroky a také jsem to vysvětlil na Konsulátě. Zde se čeká (totiţ u nás [vyšel] nějaký nový zákon a dle toho aţ bude schválen sem pošlou zástupce, který se o všechny umělecké věci bude starati.[)] To je ovšem nesmysl, protoţe se prostě k ničemu nedostane, takové zástupce jsme uţ měli za staré vlády také. To co já navrhuji je obchodní spojení to jest dostati za produkci peníze a to můţeš velmi lehce s mými věcmi. Ne ţe se ze mne stal mamonář, já z toho stejně asi nic neuvidím, ale protoţe nechci, kdyţ uţ je to vydáno aby to zplesnivělo a to tě můţe jenom zajímat. Dostaneš současně od Hawkese pozvání abys se přijel podívat do Londýna a celou věc na moji ţádost domluvil. 428 Já jsem udělal také kroky abych dostal svoje peníze, jeţ mám v Praze protoţe vidím ţe jinak bych mohl čekati moc dlouho. To nemá nic společného s tím ţe jsem se ještě nevrátil domů, kdyby se byli chovali lépe, moţná ţe bych uţ tam byl, ale prozatím mimo všelijakých slibů, jsem nic positívního ještě neviděl. Co se týče těch slibů to je moc lehké něco slibovat, podle slibů jsem měl dostat svoje peníze ale prozatím, jak sám víš ani památky, všechno je moc komplikované, tak kdyţ jim záleţí více na tom uchovat si doma pár krejcarů, (kdyţ na druhé straně nešetří pro určité lidi) tak já z toho mohu vyvodit konkluse. Napiš mi jak to dopadlo s tím plánem o nové komisi a ředitelství Melantr.429 Moţná ţe bych do toho mohl příleţitostně strčit prsty, hlavně co se týče našeho přítele Pana M. 430 Zkrátka nebuď churavej a napiš mi nějak, já uţ ti porozumím. Kdybys mne byl poslechnul uţ před dvěma lety a staral se konkrétně o zastoupení v cizině, uţ ti mohly běţet pěkné peníze z ciziny domů, takhle si to kaţdý provozuje a já z toho nic nemám a ty také ne a já myslím ţe by ti to pomohlo doma. Tak to se dá ještě udělat a ty zkrátka svedeš všechno na mne, neboj se o mne, já se dovedu ubránit, kdyţ někdo bude protestovat tak je to sabitage a ty řekni ţe já si to přeju a ţe mám právo disponovat s mými věcmi, hlavně kdyţ je to ku prospěchu celé naší produkci. Je moţno ţe pojedu do Francie 431 a tak mi napiš na adresu

427

Přesuny velkého mnoţství hudebnin přes ţeleznou oponu však nebyly ţádoucí. Autorce se ţádný takový dopis nepodařilo dohledat. 429 Melantrich byl ještě téhoţ roku znárodněn a začleněn do Národního hudebního vydavatelství Orbis. 430 Není zřejmé, koho má Martinů na mysli. 431 V létě roku 1949 Martinů skutečně Francii navštívil. 428

90

Mihalovici432 (15 rue du Dragon Paris.) Nenech se otrávit a spolehni se na mne ţe se nenechám také a já mám ještě určitou moc. Doma samozřejmě mne zapasují klidně do pětiletky ale já jsem asi jediný kdo nedostává za to ani halíř, tak to musí přestat. Napiš mi zdalis dostal dopis od Hawkese a jaké jsou tvoje plány a potřebuješli něco ode mne abys se dostal do Paříţe tak jen mi napiš, a sděl komu to adresovat. Musím s tebou mluvit a celá věc musí býti dojednána během prázdnin se souhlasem Syndykátu anebo i proti němu, to jim můţeš říci, mám stále právo hájiti svoje věci a nenechat se sabotovat, tak jako se to dělo po celý můj ţivot, viz Um. Beseda kde jsou teď s jejich komposicemi?433 To jim můţeš klidně na moji zodpovědnost přednésti a já to dám na veřejnost s klidným svědomím, kdyţ budou dělat obstrukci. Já si mohu teď diktovat a ne býti závislý na pánech Mikotách,434 kteří by byli nejraději mne zničili, abych zmizel z českého repertoiru, jenţe já jsem nezmizel a právě naopak, já mohu býti ještě velmi prospěšný. Tak jsem ti popsal a zdravím tě, doufám ţe tě uvidím v Paříţi, 435 jdi přímo k Ministrovi. Zdravím B. Martinů

23

[Morzine, Haute Savoie] 29. července 1949

Milý Karle Děkuji za dopis a za intervenci, peníze, ani ty akta jeţ by dovolily výplatu dosud nedošly a tak jsem musel odcestovat, v Paříţi je nemoţné vedro,436 na legaci mi slibili ţe mi dají zprávu ale do dneška nic nepřišlo. Kdybys mohl zavolat do Nár. Banky nebo záhraničí aby poslali do Paříţe alespoň telegram, ţe obnos je povolen, tak by mi embassy dalo zálohu, prosím tě zavolej tam, telegram stačí. 437 432

Marcel Mihalovici (1898-1985), francouzský hudební skladatel rumunského původu, přítel Martinů. Spolu s Conradem Beckem, Tiborem Harsányim a samozřejmě Bohuslavem Martinů vytvořil v Paříţi třicátých let volné společenství umělců, cizinců v Paříţi, jeţ bylo označováno Skupina čtyř (Groupe de Quatre). Mihalovici pronesl smuteční řeč na pohřbu Bohuslava Martinů. (V Šebánkově pozůstalosti se nachází několik kopií smutečního textu.) 433 V Hudební matici Umělecké besedy byla Martinů skladba vydána naposledy v roce 1937 (Dumka č. 1, H. 249). 434 Václav Mikota byl v letech 1924-1950 ředitelem Hudební matice Umělecké besedy. 435 Martinů a Šebánek se v Paříţi setkali ještě téhoţ roku. 436 Martinů v červenci a krátce také v srpnu 1949 pobýval v Paříţi. 437 Národní banka nadále odmítala spolupracovat.

91

Co se týče ostatních záleţitostí, zařídil jsem vše potřebné v B&H, slibili mi ţe tě pozvou dopisem, to uţ asi před 3 měsíci. 438 Mezitím jsi mi psal ţe nemůţeš dojet, ţe se ti ztratily dokumenty k pasu, tak jsem vše ostatní odloţil na později aţ budeš moci přijet. Ostatně to si musíš vyjednat sám, já za tebe nemohu vyřizovat korespondenci. Napiš si do Londýna, 439 kdy bude B.440 nebo někdo z Londýna v Paříţi a smluv s nimi schůzku a datum a poţádej aby připravili tu smlouvu pro zastupování mých skladeb a […] to můţeme v Paříţi podepsat. Mně to nevyčítej, já nevím jaké těţkosti a komplikace jsou s tím v Praze, já jsem je poţádal co mají dělat a ţe ti mají napsat, ţe vzhledem k exklusívní smlouvě, kterou mám s nimi, bych měl rád jejich zastoupení ve spojení s Melantrichem a ţe jim dávám plnou moc takovou smlouvu uzavříti i kdyby byly obtíţe v Praze. To ti měli napsat současně s pozváním abys přijel. To je vše co mohu udělat ostatní si musíš domluvit sám, co se týče schůzky, podmínek a dat. Ty mi nepíšeš, jednou za 2 – 3 měsíce tak já nevím co se děje, na moje dotazy jak to zařídit nebo co dělat s tím překladem Julietty mi neodpovídáš.441 Co se týče V. Moulin psal jsem bratrovi ihned po obdrţení dotazu ţe tam nelze bydlet, rovněţ ne u příbuzných v Paříţi, my jsme sami v hotelu a aţ budeš chtít přijet reservuj si hotel protoţe se zde nedá nic najít. Piš mi na tuto adresu, nevím jak dlouho se zdrţím, ale oni to pošlou za mnou. B. M.

Chalet RENOVA MORZINE (Haute Savoie)442 V Paříţi budu zpět aţ před odjezdem do N. Y. okolo 15 – 20 září, 443 tak dle toho zařiď svůj příjezd. 438

Viz dopis č. 22. Nakladatelství Boosey & Hawkes mělo zakladatelské sídlo v Londýně. Později se přidruţila newyorská větev. 440 Pravděpodobně Leslie Boosey (1887-1979), ředitel nakladatelství Boosey & Hawkes. 441 Karel Šebánek se patrně vzhledem k politickému dění v Československu nacházel ve sloţité situaci. 442 Francouzské městečko Morzine v Horním Savojsku poblíţ švýcarské Ţenevy, kde Martinů v létě 1949 krátce pobýval. 443 Podle dopisu č. 25 ze 17. září 1949 Martinů v Paříţi nakonec byl. Jaroslav Mihule však v publikaci Bohuslav Martinů. Osud skladatele (viz soupis literatury) uvádí, ţe Martinů touto dobou pobýval v Evianu (Évian-les-Bains) u Ţenevského jezera. 439

92

Tak napiš brzo a poţádej ať pošlou telegram do Paříţe. Mnoho Tě zdravím Tvůj B. Martinů

24

[Paříţ] 1. září 1949

Milý Karle, Jsem uţ zpět v Paříţi a samozřejmě jsem peníze zde nenašel. Přišel nový úkaz, dle kterého byla zásilka odloţena, tak mám prý počkat aţ dojde. Já myslím ţe nedojde vůbec a také nemohu na ni zde čekat, tak to vše bylo jen pro kočku, přes všechny ty intervence. Peníze dojdou, dojdou-li vůbec, aţ je nebudu potřebovat, totiţ aţ budu uţ zpět v N. Y. Mám vztek a vidím ţe nemohu mnoho očekávat jako vţdy od Prahy. Tak pojedu do V. Moulin a barák definitivně střelím, 444 coţ mne ještě více oddálí od plánů jezdit do Evropy. Budu hledat si vypůjčit nějaké franky zde, najdu-li někoho. Po druhé stránce to ovšem vrhá nepříznivé světlo na poměr s Melantrichem. Ţádal jsem skutečně minimální […] a zdá se ţe vyřízení kladné bylo úplně jedinečné vzhledem k mnoha intervencím. Resultát ovšem ukazuje ţe naše smlouvy jsou jednostrané a jen na papíře, protoţe Melantrich můţe prodávat ale platit nemůţe, coţ uznáš ţe není zvláště výhodné pro druhou stranu, coţ jsem já. 445 Tvůj dopis z 15. srpna jsem dostal a stále nevíš kdy vlastně budeš moci přijet a je mnoho věcí o nichţ musíme mluvit a udělat definitívní závěry. Ku př. nevím jak se tvářiti k tomu rozřešení ohledně půjčování operních materiálů, o tom divad. jednatelství v Ječné ulici, 446 s nimi nemám ţádnou smlouvu, o tom si musíme promluvit, já podepsal smlouvy s Melant[.] a to jen kvůli tobě ale s nikým jiným a ani Melantrich nemá ostatně smlouvu pro všechny divadelní věci.

444

Dům v rodišti Charlotty Martinů, v městečku Vieux Moulin. Jednorázové zaslání Martinů honorářů z Melantrichu do Paříţe bylo povoleno, ale výsledek byl nakonec stejný jako vţdy a Martinů tedy peníze neobdrţel. Martinů v dopise č. 26 uvádí, ţe se jednalo o „30.000 Kč“ (v tu dobu se však jiţ pro československou korunu uţívala zkratka Kčs). 446 Rozhodnutí o půjčování operních materiálů skladeb Martinů přes Československé divadelní a literární jednatelství (DILIA). DILIA byla zaloţena 1. dubna 1949 a pro Martinů byly tyto změny novinkou. 445

93

*Ty noty jsi mi měl dirigovati do N. Y. (dosud nic nedošlo) a ne do Paříţe, nemohu je vzíti sebou,447 pravděpodobně poletím a mohu vzíti jen svůj kufr. S těmi disky to si nechám aţ po návratu do N. Y.448 Chápu ţe mi nemůţeš vše napsati a ţe posice je těţká, proto musíme se sejít a najít nějaké východisko. Piš mi do Hotel Pas de Calais. 59 rue Saint Péres. Paris 6 […]449 Co se týče těch peněz, nech to plavat nemá to význam. Srdečně tě zdravím a na shledanou se těším. B. Martinů

25

[Paříţ] 17. září 1949

Milý Karle, Oba dopisy jsem obdrţel trochu se zpoţděním, ještě jsem se toulal. Nemám mnoho známých na záhr. ministerstvu zde, 450 ale udělal jsem pokus, je to vše moc zkomplikované zde. Včera mi sdělili na Ambassadě ţe rovněţ intervenovali pro tvoje visum, tak doufám ţe to nakonec dobře dopadne a ţe se zde objevíš koncem příštího týdne. 451 K tvoji informaci budu aţ do středy ve Vieux Moulin, musíme všechno odstěhovat, protoţe jsme domek prodali, já do toho ještě strčil zbytečně peníze, v naději ţe zde najdu ty prachy z Prahy, coţ se ovšem nerealizalo 452 a já jsem se vydal z $, tak teď zde sháním peníze a nikdo mi nechce půjčit. *Od středy jsem zde zpět a najdeš mě v hotelu Pas de Calais, rue des St. Pѐres 59. Paris 6 […], Tel. Lit. 78 – 74. tak zavolej. Dr. Roth z Londýna453 zde bude v pondělí a úterý, škoda ţe tu nejsi uţ v tyto dny. Ostatní si domluvíme zde, doufám. Odjíţdím 29. zpět.454 Tedy snad na shledanou srdečně tvůj 447

Patrně partitury Martinů skladeb vydané Melantrichem. Martinů se na podzim vracel do USA, kde opět vyučoval na univerzitě v Princetonu. V dopise zřejmě znovu naráţí na jím neschválenou gramofonovou nahrávku Ultraphonu. 449 Rue des Saints-Pѐres. 450 V Paříţi. 451 Podle následujícího dopisu se Šebánkovi podařilo v září nebo v říjnu do Paříţe přijet. 452 Nerealizovalo. 453 Ernst Roth z nakladatelství Boosey & Hawkes. 454 Martinů odcestoval 29. září lodí do New Yorku. 448

94

B. Martinů

26

[New York] 21. října 1949

Milý Karle: Tak jsem zase zpět v tom Babyloně455 a čekám netrpělivě ţe mne překvapíš nějakými radostnými zprávami o tom jak jsi dopadl v Londýně. 456 Doufám, ţe jsi uţ zpět a ţe jsi dosáhl po čem jsi touţil a také doufám ţe mi o tom dáš vědět brzo. Viděl jsem Hawkesa, 457 ale nic neříkal. Tak zatím budu čekat. Nezapomeň se informovat co se stalo s těmi penězi, co mi byly povoleny a zda-li to bude změněno z franků na dolary a zda-li mi to pošlou sem a kdy. 458 Zdá se, ţe je tam veliké čištění a tak moţná, ţe ti co mi to povolili uţ nejsou na svých místech a celá věc začne od začátku a skončí tím, ţe nedostanu nic. Teď bych také chtěl vědět, jak je to s tím Orbisem? Pošlete mi ty nové smlouvy? 459 Já se pak zmíním jemně o placení, coţ se ovšem netýká tebe, tak to na sebe neber. Poţádej Čejku, aby mi poslal nový výkaz peněz, které tam leţí (dostali mezi tím tantiemy z Francie) a zeptej se ho, jak daleko pokročil v Bance se zásilkou sem. 460 Také ho poţádej aby poslal mému bratrovi nebo sestře do Poličky 461 obnos Kčs deset tisíc, co moţno nejdříve, doufám, ţe znají adresu. 462 Veselohra na mostě je přeloţena do angličtiny463 a je moţná ţe se dohodneme s překladatelem o revisi překladu Julietty. Piš mi často jak daleko je opisování, mám radost kdyţ to pokračuje a chtěl bych to míti v suchu.464 455

V New Yorku. Autorce se nepodařilo dohledat ţádné průkazné dokumenty o Šebánkově pracovní cestě do Londýna. 457 Patrně Ralpha Hawkese. 458 Stále tentýţ finanční obnos (Martinů honoráře z Melantrichu), jehoţ zaslání bylo povoleno do Paříţe. 459 V roce 1949 byly všechny československé soukromé vydavatelské podniky zrušeny nebo zestátněny. Jediným oficiálním vydavatelstvím bylo Národní hudební vydavatelství Orbis (a do roku 1951 také nakladatelství SČS Hudební matice, která pak byla rovněţ včleněna do Orbisu). Šebánek byl jedním z realizátorů tohoto převratu, stál u zrodu Orbisu, který byl vybudován na základech Melantrichu. Orbis přejal nakladatelská práva Melantrichu, Melantrichem uzavřené kontrakty (tedy i záleţitosti Bohuslava Martinů). 460 Martinů tantiémy v OSA, které Národní banka odmítala skladateli zasílat. 461 František a Marie Martinů. 462 Takřka jediný způsob, jak mohl Martinů výnosy ze svých skladeb v Československu vyuţít. 456

95

Pošli mi tu partituru houslového koncertu,465 nenašel jsem ji v notách co jsi mi přidal do mého kufru. Mluvil jsem se Sacherem, vrací se příští týden domů, doufám, ţe mu z Paříţe poslali to Concertino, nemyslím, ţe je bude hráti, on to uţ provedl před lety, 466 spíše bys mu měl poslat Serenády.. 467 Jak to dopadlo s tím pianovým Concertinem, viděl jsi tu Fuchsovou?468 *Čekám touţebně na zprávy, jak jsi se dohodl s Londýnem. Materiál houslového koncertu uloţím u B&H.469 Měl bys poslat účet na Princeton University, Music departement Clio Halle Princeton,470 New Jersey za provedení polní mše471 v loni v květnu $ 25. Napiš jak to vypadá s tou zásilkou povolených peněz a nech poslat ten obnos co ţádám na Čejkovi do Poličky, hleď to můţeš-li na ministerstvu nějak postrčit, aby mi to o co jsem ţádal, to jest 30.000 Kč poslali sem v dolarech přes konsulát. Tak to je zatím vše, co jsem chtěl napsat, mám hodně práce a jsem ještě unaven z Evropy472 a finančně vysílen také. Tak nech o sobě brzo vědět ať vím na čem jsme. Doufám ţe jsi stále na tomţe místě a nenech se tam odstrčit, kdyby na tě se tlačili tak já nepodepíšu ţádnou smlouvu ani se ţádným novým nebo starým nakladatelstvím a případně bych zrušil i ty staré na základě, ţe jsem nedostal můj honorář, tak jim nech vědět, ţe jsem to dělal k vůli tobě.

473

Mnoho tě zdravím, bylo to hezké, ţe jsme se mohli sejít na chvilku v Paříţi, 474 hleď to zařídit abys se podíval sem, na základě naší rozmluvy, vše co budeš potřebovat k tomu, mi napiš; je-li to v mé moci tak to zařídím.

463

Rozhlasová opera Veselohra na mostě, H. 247, autorem anglického překladu je Walter Schmolka. Rozmnoţování partitury opery Julietta, H. 253 (připravované vydání opery). 465 Koncertu pro housle a orchetrs č. 2, H. 293, jehoţ klavírní výtah vydal Melantrich v roce 1949. 466 Concertino pro klavírní trio a smyčcový orchestr, H. 232, komp. 1933. Premiéra se konala roku 1936 v Basileji pod vedením Paula Sachera. V roce 1949 vydáno Melantrichem. 467 V Melantrichu byly v roce 1949 vydány tři serenády komp. 1932: Serenáda č. 1 a moll, H. 217, komp. 1932 (pro klarinet, lesní roh, troje housle a violu), Serenáda č. 2, H. 216 (pro dvoje housle a violu), Serenáda č. 3, H. 218 (pro hoboj, klarinet, čtvery housle a violoncello), Divertimento (Serenáda č. 4), H. 215 (pro komorní orchestr). 468 Concertino pro klavír a orchestr, H. 269. Líza Fuchsová byla jeho interpretkou. 469 Koncert pro housle a orchestr č. 2, H. 293. 470 Music Department, Clio Hall, Princeton. 471 Kantátu Polní mše, H. 279, vydal Melantrich v roce 1947. 472 Z letního pobytu v Evropě. 473 Tentokrát byly Martinů obavy o Šebánka zbytečné. V prosinci se stal ředitelem nově vzniklého Národního hudebního vydavatelství Orbis. 474 Autorce se nepodařilo dohledat ţádné podrobnější zmínky o paříţském setkání Martinů a Šebánka v roce 1949 (pouze v dopise č. 28 Martinů píše, ţe se setkání uskutečnilo v Rue des Saints-Pѐres). 464

96

Mnoho zdravím; tvůj B. Martinů

27

[New York] 7. ledna 1950

Milý Karle, Mám zde několik dopisů od tebe, mel. 475 a orbisu, tak to chci dostat s psacího stolu jedním rázem. Na dopis Orbisu jsem odpověděl doufám ţe uţ jej máš a doufám ţe to tak stačí, kdyby bylo třeba něco ostřejšího tak mne jenom poţádej a já hned odpovím. To je velmi důleţitá věc, myslíš opravdu, ţe mi to povolí? 476 Nevíš náhodou co se stalo s těmi penězi co mi byly povoleny o prázdninách a co dosud nedošly, těch třicet tisíc? Uţ je to šest měsíců co velvyslanectví v Paříţi dostalo příznivé vyřízení. Nemůţeš se po tom podívat, aby nemysleli ţe o to nestojím? Současně jsem poslal dopis na Melantricha aby mi poslali trochu detailnější výkaz k čemu a za co se ten obnos co tam mám vztahuje abych měl lepší obraz za co ty peníze dostávám. Já doufám, ţe ti tím nepřidělávám nějaké nové starosti a ţe to můţe účtárna Melantricha lehce vypsati z knih. Já bych jenom chtěl vědět která díla jsou do toho započítána a která ne, abych měl o věci správný přehled, nevykládej si to, ţe tě chci kontrolovat, a já myslím ţe uţ tam stejně nejsi. 477 Mám v tom trochu nepořádek a protoţe jsem si pořídil teď kartotéku, tak bych tyto věci teď chtěl vésti v pořádku. Do Associated478 půjdu v těchto dnech a doufám ţe se mi podaří dostati některé věci zpět, tak bych ti je dal. Napiš mi aţ se trochu na chvíli tam usadíš v orbisu, jaké máš vydavatelské plány pro moje další věci a co tam vlastně ještě máš. S tím Concertinem479 ještě počkej. Nevím dobře zdali budeš pokračovati v takovém soustavném vydávání mých věcí, podle jedné kritiky za 3ti symfonii v R. P., kterou mi poslali z domu, vidim ţe 475

Melantrichu. Není zřejmé, jaké záleţitosti se povolení týká. 477 Šebánek byl v Orbisu, kam byl Melantrich začleněn. 478 Associated Music Publishers. 479 Patrně Concertino pro klavír a orchestr, H. 269. Bylo vydáno aţ v roce 1956 Českým hudebním fondem. 476

97

je tam silný odklon od mých komposic ovlivněných amerikou a tak moţná ţe budeš míti určité obtíţe s vydáváním, mášli nad sebou jinou komisi, šetrně mi naznač jaká je situace. 480 Jak se ti líbí v Orbisu? Jak daleko je Špalíček,481 uţ by to mělo vyjít,? Co se týče té ceny Akademie, nemám tušení co s tím dělat, myslím ţe by mi to mohli poslat sem, jako Akademie mají moţná větší moc to v Nár. Bance vymoci ale nechtěl bych aby to nějak kříţilo tvoji akci. 482 Já doufám, jak z dopisu vidím, ţe jsi správně definoval v Orbisu moje stanovisko, velmi demokraticky lidové: "Ţádné peníze, Ţádný kontrakt". Ani kuře zadarmo nehrabe.483 V posledním dopise jsi mne kousnul, tak já tě také kousnu. Podívej se posílej ty materiály raději přímo na B&H, protoţe mně to zde dělá trampoty, já jsem málo doma a balík dojde vţdy kdyţ nejsem doma, načeš musím projezdit několik kilometrů, vezme to půl dne a já to stejně pak musím zanésti B&H, kde to deponuju, tak ty věci jeţ jim patří posílej přímo na ně. Partituru Housl. Kon. jsem dostal, je velkolepá. 484 Myslim, ţe bys měl nějakým způsobem doplnit tu dedikaci do partitury snad nějakým razítkem, bude to dělat zlou krev aţ to Elman uvidí. Snad udělat razítko: "To Mischa Elman."485 a vpálit to na první stránku do partitury, do těch co jsi mi poslal to doplním. Sděl mi zdalis jsi uţ poslal nebo zdali pošleš Juliette,486 abych to zde číhal. S tím krurafekub487 jsem mluvil a vyřídil, já jsem někdy hrozně zabedněný a vezme mi to čas neţ to pochopím ale na konec to pochopím tak je to vše v pořádku.

480

Martinů se bohuţel nemýlil. V roce 1950 bylo vydávání Martinů kompozic na příkaz hudebního oddělení Ministerstva informací zastaveno. Díky Karlu Šebánkovi se však několik skladeb přesto podařilo vydat. Negativních kritik na „formalistu“ Martinů, zaprodaného prohnilé západní kultuře, přibývalo, především v táboře stoupenců Zdeňka Nejedlého. Velmi silným podnětem byl článek Antonína Sychry v Hudebních rozhledech z roku 1949 s názvem Stranická hudební kritika – spolutvůrce nové hudby, v němţ Sychra uvádí Bohuslava Martinů jako odstrašující skladatelský příklad. 481 Klavírní výtah baletu Špalíček, H. 214, v úpravě Karla Šolce (vydán v Orbisu roku 1951). Ještě v roce 1950 byly v Orbisu vydány Dva tance z baletu Špalíček, H. 214 C. 482 V dopisu č. 31 Martinů uvádí, ţe se jednalo o částku 10 000 Kč. Autorce není známo, jakou cenu Martinů v tomto nebo předešlém roce v Československu obdrţel. 483 To ještě Martinů nevěděl, ţe Orbis bude ve vydávání jeho děl značně omezen. 484 Koncert pro housle a orchestr č. 2, H. 293. V roce 1949 byl Melantrichem vydán klavírní výtah v úpravě Karla Šolce. 485 Koncert je dedikován houslistovi Mischovi Elmanovi. 486 Rukopisnou partituru opery, kterou Martinů svěřil Šebánkovi kvůli plánovanému vydání. 487 Nejspíše odkaz na předchozí dopis s datem 3. prosince 1949, v němţ Martinů odpovídá na Šebánkův dotaz ohledně „dirigenta Kubrafa“.

98

Tak čekám na ty smlouvy, poţeň to, a také na zprávy jak to vypadá s těmi penězi. Nezapomeň ţe jsem zde sám uţ ţádal přes konsulát o zasílání peněz ve formě podpory, ţádost podával uţ v červnu Vrba ze zdejšího konsulátu. Tak jsem ti toho napsal dost a mnoho tě zdravím, nekousej mě a všechno nejlepší v Novém Roce ti přeji aby ti vše vyšlo jak si přeješ, nech o sobě vědět. Srdečně tvůj B. Martinů

28

[New York] 15. ledna 1950

Milý Karle: Přikládám tu formuli vyplněnou, a mám takový dojem ţe, ačkoliv to byl můj vlastní nápad to presentovat jako podporu, ţe ten nápad není dobrý. Já jsem to povaţoval jenom jako formu a Banka to zdá se mi povaţuje jako skutečnou podporu z mých vlastních peněz, a tak se mi zdá, ţe to opravdu zařadili do otázky podpor, a pokud mám zkušenost, tak vyřízení můţe trvati několik roků. Ale já ti nechci do toho mluviti, ty víš lépe jak na to jíti. Přes to myslím, ţe bys je znova měl upozornit, ţe vy mi ty peníze dluţíte a ţe to je v kontraktu, ţe honoráře mi budou vyplaceny a ne uloţeny do Banky, a ţe na tom hlavně záleţí naše spolupráce s Orbisem pro další budoucnost.488 Měl jsem takový dojem ţe to pokračuje v tomto směru, z posledního dopisu jeţ jste mi zaslali a ţádali znova o potvrzení naší úmluvy v Paříţi. Ale teď mám zase nový dojem ţe mají snahu to vyúřadovat, z čehoţ soudím ţe to tam bude leţet a cestovat z bureau do bureau.489 To ti jen tak píši, ty víš lépe co je nutno dělat, vím ţe v tom jsou velké obtíţe. Nepoptal jsi se, co se stalo s mými 30.000 Kčs, co mi uţ byly povoleny do Paříţe na opravu toho domku ve V. M., 490 který jsem opravil a pak musel prodat a vypůjčit si peníze v Paříţi. Koukni se tam na to, moţná ţe se to vyřízení ztratilo. Zkrátka tluč na to ţe náš vzájemný vztah záleţí na brzkém a příznivém vyřízení a vysvětli, coţ jsi jistě uţ učinil, ţe se vlastně nejedná o podporu, nýbrţ o moje vlastnictví. Bůh ti pomáhej. 491

488

Další z pokusů Bohuslava Martinů domoci se výnosů ze svých kompozic v Československu, na něţ měl plné právo. 489 Francouzský výraz pro kancelář či úřad. 490 Zmiňovaný domek ve Vieux Moulin.

99

Ta smlouva se mi zdá, pokud tomu rozumím, dobrá. Raoul H.492 měl jenom jednu námitku, moc jsem tomu nerozuměl a on řekl, ţe to vyjedná uţ přímo s vámi, coţ se uţ asi stalo, byl bych rád kdyby uţ alespoň tohle bylo vyřízeno a podepsáno.493 Z Winterthuru494 jsem dosud nic nedostal a deponuju to u B&H. *Čekám na ty partitury Juliette a jak zde budou, tak něco podniknu je moţnost koncertního provedení s jedním dobrým mladým dirigentem. Bude s tím ovšem práce, nevím kdo by dělal ty zpěvní party, překlad uţ zde nějak zpravím, bude mne to státi těţké peníze, ale pak to musí někdo rozepsat do zpěvních partů. Myslíš ţe to uţ bude chtět dělat B&H?495 Co je se Špalíčkem?496 Těším se moc na ten výtah a doufám ţe uţ brzo vyjde. Tu cenu by mi snad Akademie vymohla, ţe by mi ji poslali sem? *Jinak nevím co s tím dělat, našim posílám nějaké peníze z Osy, protoţe ty beztak nikdy neuvidím. Tak jsem ti to snad vše popsal, a napiš brzo jak se máš na těchto dvou řiditelstkých místech a co je nového.497 Vzpomínám na naši schůzku v rue de St. Peres.498 Mnoho tě zdravím a brzo napiš, já vím ţe máš asi práce nad hlavu, hlavně se mnou. Srdečně tvůj B. Martinů Kdybys dostal dopis od Associated Music Publ., 499 tak neodpovídej dokud nedostaneš zprávy ode mne.

491

Tento úryvek dokonale ilustruje absurdnost situace. Patrně Ralph Hawkes. 493 Připravovaná smlouva mezi Melantrichem/Orbisem a Boosey & Hawkes. 494 Švýcarské město Winterthur. Houslista Petr Rybář, který doprovázel Karla Šebánka při návštěvách Bohuslava Martinů v nemocnici ve švýcarském Liestalu, byl koncertním mistrem tamního městského orchestru. 495 Přáním Martiů bylo, aby Boosey & Hawkes rozmnoţil partituru opery Julietta, H. 253 a aby vydal hlasy, jakoţto půjčovní materiál. Partituru a hlasy však vydala aţ později DILIA. 496 S klavírním výtahem baletu Špalíček, H. 214, vydaným v následujícím roce. 497 Začlenění Melantrichu do Národního hudebního vydavatelství Orbis, jehoţ byl Šebánek ředitelem. 498 Rue des Saints-Pѐres v Paříţi, kde se Martinů a Šebánek na podzim roku 1949 setkali. 499 Associated Music Publishers. 492

100

Nazdar!

29

[New York] 21. ledna 1950

Milý Karle, Doufám ţe jsi obdrţel dotazník potvrzený konsulátem a ţe snad nám to pomůţe ačkoliv nevidím rozhodnutí do dlouhé doby. 500 Na tvůj dopis ze 14. t. m.501 odpovídám ihned. Co se týče té kopie Juliette502 nepíšeš mi co by asi stála. Nevím také zdali bych ji mohl uţíti pro dirigenta, ty kopie jsou obyčejné, pokud vím, nesvazatelné a partitura by byla jako barák, tak nevím zdali to je praktické a zdali to odpovídá vydání jeţ by kopie stála. Nevím kde jsou obtíţe ale můţeš jim říci, coţ je fakt, ţe rukopis náleţí mě a ţe není majetkem firmy, jeţ má jen právo s ním disponovati pro tisk nebo pro případné zastoupení v případě provedení a jeţ samozřejmě pobírá honoráře dle smlouvy, to ovšem neznamená ţe rukopis je váš. Rukopis má větší cenu, nebo ji bude jednou míti ale stále náleţí mně. Firma je ovšem zodpovědná pokud má rukopis ve svém drţení, za to, ţe se rukopisu nic nestane, ţe tam nikdo nic nebude opravovat nebo vpisovat a ţe mi ovšem také nebude překáţet, kdyţ některá instituce s mým svolením bude chtět dílo provésti. To jsou ještě přes všechny změny platné zákony. Tobě je nemusím popisovat, ty je znáš a já jsem očekával ţe se tam najdou nějaké obtíţe. Provedení doma teď jistě v úvahu nepřichází a ta idea, ţe já se mám spokojit s kopií a vy si podrţíte rukopis se mi vůbec nelíbí. 503 Proč vy nebo Min. si nenecháte udělat kopii, jiţ si zaplatíte pro vaši potřebu jeţ je pro okamţik ţe bude leţet ve stolku. Já jsem slíbil partituru určitým dirigentům, mezi nimiţ je také Paul Sacher a partitura ve třech dílech je uţ sama o sobě pěkný balík, natoţ fotokopie. Napiš mi v kaţdém případě co by to stálo, měl jsem si partitury nechat kdyţ jsem je měl v Paříţi vloni, člověk nepamatuje na všechno. *Kdybych to byl tušil byl bych si nechal na své útraty za ty peníze doma které asi nikdy neuvidím, udělat opis na blankety abych si to mohl rozmnoţit kdeţto

500

Dotazník ohledně získání Martinů honorářů ve formě podpory. Tohoto měsíce. 502 Rozmnoţení rukopisné partitury opery Julietta, H. 253. 503 Martinů se opět nacházel v situaci, kdy se velmi obával o osud rukopisné partitury své milované opery (viz dopis č. 5). 501

101

fotokopii budu muset stejně nechat zase znova opsat. V kaţdém případě firma mi ručí za partitury, jeţ existují jenom v rukopise. K těm 7.5 % od B&H sděluji ţe jsem mluvil s H.,504 dobře tomu nerozumím a on mi slíbil ţe to vyjedná s vámi, na višší procenta nechce přistoupit, tak bych nerad aby se podepsání smlouvy k vůli tomu zdrţelo, raději kdyţ dostanu méně peněz ale dostanu je na ruku a ne do banky kde na ně nemohu.505 Informoval jsi se o tom obnose co mi byl bankou povolen letos do Francie a jejţ jsem dosud nedostal, bylo mi řečeno na velvyslan. 506 ţe malíři Kupkovi507 povolili a také zaslali obnos jeţ mu dluţili tak proč ne mně? Sděl mi tedy ohledně Julietty a zdali jsi obdrţel můj předešlý dopis s tím dotazníkem ohledně podpory z mých vlastních peněz. Máš se mnou trampoty, viď? Myslím ţe by ty Loutky mohli míti nové vydání, kdyţ se prodávají. 508 Srdečně tě zdravím tvůj B. Martinů

30

[New York] 6. března 1950

Milý Karle: Odpovídám na dopis z 22. února. Jsem moc rád ţe dostanu ty partitury509 pozdrav ode mne srdečně L. Urbana, řekni ţe si vzpomínám na ty doby kdy jsme hledali libretistu pro Divadlo za bránou a zeptej se ho co se stalo s tím Štrausem, který mi pomáhal. 510

504

S Ralphem Hawkesem. Připravovaná smlouva mezi Orbisem a Boosey & Hawkes, podle níţ by se Martinů spokojil se 7,5% procenty ze zisku. 506 Na velvyslanectví. 507 František Kupka (1871-1957), malíř a grafik. 508 V padesátých letech byly vydány všechny tři cykly klavírních Loutek (H. 92, H. 116, H. 137), a sice Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění, kam bylo roku 1953 začleněno Národní hudební vydavatelství Orbis. Karel Šebánek jiţ v tomto nakladatelství zaměstnán nebyl. Autorka dále pro Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění pouţívá zkratku SNKLHU. 509 Svůj rukopis Julietty, H. 253. V dopise s datem 8. dubna 1950 Martinů děkuje Šebánkovi za pomoc s přesunem rukopisu opery, který v pořádku obdrţel. 510 Opera – balet Divadlo za bránou, H. 251, komp. 1936. Autorem textu je Bohuslav Martinů podle předloh Jeana Baptista Gasparda Debureaua a Jeana-Baptista Moliѐra, přičemţ je v textu vyuţita i česká lidová poezie. Leo Štraus je autorem dialogů. 505

102

Také ti znovu a zbytečně píšu ţe ohledně té sumy mám přípis z velvyslanectví z Paříţe, kde pod číslem 1599/D/49 mi sdělují ţe dostali přípis z Min. záhr., ţe "Nár. Banka dala příslib ţe provede převod kčs 30.000 do Francie, intervenovali DR. Nejedlý, 511 Kopecký512 jakoţ i mistr E. F. Burian.513 Obnos jsem měl dostati kdyţ jsem se vrátil do Paříţe v září kde byl nový přípis, který jsem si bohuţel nevyţádal v domnění ţe peníze uţ jsou na cestě, kde ţádost byla povolena a zásilka zdrţena jenţe momentálně neměli valutu a čekali na devaluaci libry, na radu velvyslan. měl jsem si tento obnos vypůjčiti někde a vyslanectví by bylo obnos splatilo, tak určitě museli míti záruku ţe to povoleno bylo. *Tak bylo, nebylo. Máš asi vztek ţe ti o tom stále píši ale já bych jim to nerad odpustil, kdy se to stane ţe dr. N.514 intervenuje v můj prospěch??? Teď co [se] Associated515 týče, myslím, ţe ty dvě věci těţko od nich dostanu zpět, oni si to představují pěkně, ţe vy to vytisknete a oni s tím budou obchodovat. Napiš jim ţe z toho jejich projektu nebude nic protoţe jsi právě podepsal smlouvu s B&H, 516 takţe věci jeţ ty vytiskneš musíš dáti jim, ţe přišli pozdě s návrhem, ale ţe nic méně aspiruješ na obě díla, 517 které podle předválečných smlouv a a úmluvy s Ochraným Sdruţením Autorů, jejichţ členem já stále jsem, obě tato díla jsem měl

511

Zdeněk Nejedlý (1878-1962), muzikolog, kulturní a politický činitel. Jak níţe v dopise poznamenává sám Martinů, intervence Nejedlého v jeho prospěch byla značně překvapivá. Nejedlý byl stoupencem komunistického reţimu, ale nevraţivost vůči Martinů se projevila jiţ během skladatelova paříţského období, kdy se Nejedlý a okruh jeho stoupenců k Martinů skladbám vyjadřovali velmi kriticky. Po válce byl Zdeněk Nejedlý (coby ministr školství) angaţován do případu obvinění Václava Talicha z kolaborace s nacisty, coţ se Martinů hluboce dotýkalo. Po roce 1948 vlna odporu proti Martinů kompozicím i způsobu jeho ţivota v táboře Nejedlého pokračovala. Nejedlý v roce napsání tohoto dopisu (1950) intervenoval z pozice ministra školství a národní osvěty. 512 Václav Kopecký byl ministrem informací totalitní vlády. Po roce 1953 se stal ministrem kultury, v roce 1955 místopředsedou vlády. Kopecký byl jedním z hlavních představitelů komunistické kulturní politiky ve čtyřicátých a padesátých letech. 513 Emil František Burian (1904-1959), reţisér, dramatik, spisovatel, skladatel, herec, zpěvák, jeden z tvůrců české divadelní avantgardy, zakladatel divadla D. 514 Zdeněk Nejedlý. 515 Associated Music Publishers. 516 Z celkového vyznění korespondence bychom mohli usoudit, ţe k podepsání smlouvy mezi Boosey & Hawkes a Národním hudebním vydavatelstvím Orbis došlo. Z následujících dopisů jasně vyplývá, ţe existovalo určité spojení mezi Orbisem a Boosey & Hawkes. Spolupráce však nefungovala hladce a Martinů byl o jejím průběhu zřejmě nedostatečně (či dokonce zkresleně) informován. Jak vyplývá z pozdějších dopisů, smlouva patrně vůbec podepsána nebyla (viz např. dopis č. 37). Autorce se navíc o existenci smlouvy nepodařilo dohledat ţádné přímé doklady. 517 Není zřejmé, která díla vydavatelství Associated Music Publishers zadrţovalo. Orbis vzápětí (v roce 1950) vydal Smyčcový kvartet č. 6, H. 312, Ronda pro hoboj, klarinet, fagot, trubku, dvoje housle a klavír, H. 200 a Dva tance z baletu Špalíček, H. 214 C.

103

předloţiti Melantich[u], s nímţ jsem měl před válkou smlouvu 518 a ţe tedy mohou nastati rozličné difficulty, kdybys celou věc předal Syndicátu Čsr. skladatelů. 519 V kaţdém případě jim napiš ţe vaše práva se vztahují na celou Evropu i jiţní Ameriku, tak aby si nedělali zuby, to jim psát nemusíš. Kdybych mohl dostat od vás nějaké peníze, celá věc by byla snadnější, protoţe bych jim nabídnul ţe jim tu zálohu, co mi dali vrátím, ale momentálně to nemohu udělati a také bych při tom přišel zkrátka protoţe od vás nic nedostanu. B&H by přistoupil na nějaké řešení ţe by peníze jeţ by měl poslat vám nějak převedl na tento účet, ţe bych to nemusel platit ze svého. Tak napiš Associated v tom smyslu a budeme čekat jak se věci vyvinou. V kaţdém případě opakuj znovu ţe máš v úmyslu vytisknouti obě díla okamţitě, to je důleţité, protoţe na to se já vymlouvám a z toho oni se nemohou hnout, protoţe jim se do tisknutí nechce to stojí prachy a oni mohou zatím na tom vydělávati peníze bez jakýchkoliv vydání jenom s photostatem. Napiš jim ţe samozřejmě jste připraveni kaţdé dílo ode mne tisknouti ihned. Já doufám ţe jsem ti to popsal dost jasně, ale kdybys něčemu nerozumněl raději mi napiš, musíme s nimi býti opatrní. Oklep mi pošli hned abych věděl co jste jim napsali. Co se týče těch privátních dopisů zapomeň na to, já mu připomenu aby se tím uţ také netrápil, to opravdu nestojí za to, můţe být rád ţe je zde. 520 Těším se na Špalíček, myslím to se můţe vydat, to není formalistická komposice.521 Napiš mi také něco ohledně mikrofilmu, 522 jak je to nákladné, myslím ţe by byl dobrý nápad, kdybych si to nechal pro kaţdý případ udělat pro ostatní opery, hlavně Marie,523 abych to měl při ruce, ztrácím takto čas i příleţitost. Co o tom soudíš? F. Ruda524 zde není jezdí po světě, nevím zdali bude zvláště interesován má uţ svůj český repertoár, něco mu poslat můţeš.

518

V letech 1937 a 1938. Syndikát českých skladatelů, organizace, jeţ vznikla za účelem ochrany zájmů profesionálních hudebníků, skladatelů i hudebních vědců. Syndikát fungoval v letech 1946-1949, následně byl převeden do Svazu československých skladatelů. V době napsání dopisu tedy jiţ Syndikát neexistoval. 520 Autorka v korespondenci nenašla ţádnou související zmínku, a proto nelze určit, koho se Martinů sdělení týká. 521 Klavírní výtah Špalíčku, H. 214 (vydán v Orbisu roku 1951). Martinů byl na začátku padesátých let jako jeden z mnoha obviněn z formalismu ve svých kompozicích. 522 Mikrofilm je vlastně filmový pás s reprodukcemi předloh, které jsou ve zmenšeném měřítku. Jeden ze způsobů rozmnoţování (nejen) hudebního materiálu. 523 Opera Hry o Marii, H. 236. 524 Klavírista Rudolf Firkušný. 519

104

Tak to je asi vše pro okamţik, kdybys měl pro mne nějakou dobrou zprávu ohledně těch peněz byl bych velice rád, ač nemám mnoho naděje. Jsem rád ţe to je alespoň s B&H. Tak napiš brzo, mnoho tě zdravím B. Martinů

31

[New York] 19. června 1950

Orbis. hudební dep. Praha. Milý příteli, Nemohl jsem dříve odpověděti na tvoje dopisy, měl jsem hodně práce s uzávěrkou školního roku525 a jiných věcí aţ přes hlavu, tak se dostávám ku psaní teprve teď. Nemyslím, ţe to má mnoho významu, jak to odsud vidím. Balíček z Washingtonu dosud se nepřihlásil, 526 psal jsem jim ihned, aby mi jej zaslali do N.Y. jak dojde. Mám radost z Rondes, ţe jsou vydány. 527 *Co se týče B&H, byl jsem u nich poslední dny a urgoval jsem objednávku, takţe v nejbliţších dnech ji dostanete. Nevím a nerozumím ovšem co to má dohromady dělat s mými penězi doma a s dalšími vydáními mých skladeb, nechápu jak B&H mohou zdrţovati tyto věci, jeţ jsou docela mimo jejich zájmu. V kaţdém případě jsem to urgoval a myslím, ţe je vţdy nejlépe dopsati jim do Londýna, kdyţ něco nefunguje, ale opravdu nerozumím, co má dělat jejich objednávka s těmi ostatními věcmi a jak oni mohou zdrţovati rozhodnutí ohledně vydání nebo mých příjmů doma?528 Budu potřebovati případně materiál Julietty529 a rád bych věděl na které Ministerstvo a na koho se mám obrátiti v té věci. Byl jsem v korespondenci

525

Na univerzitě v Princetonu. Zásilka s hudebninami od Karla Šebánka. 527 Ronda pro hoboj, klarinet, fagot, trubku, dvoje housle a klavír, H. 200, která byla Orbisem vydána (1950). 528 Objednávka notových materiálů Boosey & Hawkes od Orbisu. 529 Provozovací materiál opery Juliette, H. 253. 526

105

s J. Honzlem, 530 který mi odpověděl, ţe Nár. Divadlo by bylo ochotno v případě provedení materiál orch. zapůjčiti a ţe by bylo nejlépe poţádati Ministerstvo, ale nepíše které. Myslím, ţe P. Sacher má v plánu provedení a snad by bylo tedy lehčí to poslat jemu do Baselu.531 Ostatní podmínky co se týče poplatků za půjčovné by se dojednaly přímo s dirigentem nebo s divadlem, případně přes B&H. Ovšem dříve neţ bych mohl jednati o čemkoliv, musel bych věděti, ţe materiál mám k disposici. Napiš mi na koho se obrátit. Podle různých zpráv a článků z novin, nevím zdali budeš moci pokračovati ve vydávání mých skladeb bez obtíţí. 532 Těším se na Špalíček, 533 doufám, ţe brzo dojde. Můţeš dohlédnouti na provádění mých divadelních věcí? Dávám ti splnomocnění a zasílej tantiémy těchto provedení našim do Poličky. Já sám nevím co a kde se hraje ty to můţeš lépe kontrolovat. Ohledně mých peněz asi se nic nestalo a také asi nestane, udělal se v tom nějaký pokrok? Uvidím jaký výsledek bude míti objednávka od B&H?534 ale pochybuji o tom. Rád bych měl také výkaz z OSY, kolik se mi tam nastřádalo peněz, kdyţ z toho nic nemám, tak abych aspoň věděl, o co přicházím. Potřeboval bych více partitur Polní Mše, 535 příleţitostně mi zašli dvě nebo tři. Moţná, ţe bude uţ kapesní vydání. Tak to je myslím všechno, pročítám dopisy z poslední doby a myslím, ţe jsem odpověděl na tvoje dotazy, aspoň na většinu z nich. Napiš mi zdali je vůbec naděje, ţe mi povolí ty měsíční splátky?536 Jinak je vše při starém aţ na to ţe uţ zde nemáme Konsulát.537

530

Jindřich Honzl, reţisér premiérového představení Julietty, H. 253. Touto dobou působil jako ředitel činohry a člen umělecké správy Národního divadla. 531 Paul Sacher byl zakladatelem a dirigentem Basilejského komorního orchestru. 532 Martinů byl v rámci moţností dobře obeznámen se situací v Československu. Bohuţel se v předpovědi omezení vydávání svých skladeb nemýlil. 533 Opět klavírní výtah Špalíčku. 534 Viz úvod dopisu. 535 Partitury Polní mše, H. 279, kterou v roce 1947 vydal Melantrich. Dalším vydáním byl aţ klavírní výtah kantáty v roce 1956 v Českém hudebním fondu. 536 Návrh Martinů, aby dostával své honoráře z Melantrichu, jeţ se mu nedařilo převést do zahraničí, ve formě podpory. 537 Pro Martinů důleţitá instituce, přes kterou vyřizoval mnohé pohledávky.

106

Byl jsem dost líný celý rok a teď teprve jsem to dohonil, dostal jsem asi čtyři objednávky najednou a teď jsem měl plné ruce práce. 538 Do Evropy letos nejedu, měl bys přijet sem. 539 Kdo vlastně natočil tu Veselohru na mostě a v jakém jazyku se to provádí?540 Kam jdou tantiémy? Tak tě mnoho pozdravuju a přeji ti abys si mohl trochu o prázdninách odpočinouti. Ţádal jsem Akademii aby mi tu cenu Kčs 10. 000 poslali sem, mohouli, ale myslím ţe bude lépe kdyţ to pošlou do Poličky, přeptej se na to. Mnoho tě zdravím, těším se na partitury a napiš zase brzo, ne aţ za rok. Srdečně tvůj B. Martinů

32

[New York] 28. června 1950

Milý Karle: Potvrzuji příjem balíčku, který právě došel z Washingtonu. *Klavírní výtah Špalíček,541 ronda542 a 6tý kvartet543 kapesní partitury. Měl jsem radost z vydání, ale zase jste zapomněli do kvarteta dedikaci, 544 co pak se nikdo nepodívá na první stránku? Nevíš, jaké s tím mám nepříjemnosti, uţ jsem měl jeden případ s Mischou Elmanem, vypadá to, jako kdybych jim dedikaci vzal zpět. Nevím dobře, jak se z toho posledního případu vymotám, měli byste na to dávat pozor, zvláště kdyţ se to stalo s Housl. koncertem.545 Také tam dohlédni na administraci a vazbu, některé partitury mají obálku 6tý kvartet a ve vnitřku jsou Ronda. Na Špalíček jsem ještě neměl čas,546 uţ pakuji abych se dostal z N.Y. pryč, jsou tu vedra, myslím, ţe je to moc dobře upraveno, já se v tom uţ sám nevyznám, hodně jsem to změnil. 547 Prohlédnu to aţ po prázdninách. 538

Touto dobou Martinů pracoval např. na Koncertu pro dvoje housle a orchestr, H. 329. Léto roku 1950 trávil Martinů v Kanadě. 540 Rozhlasová opera Veselohra na mostě, H. 247, na český text Bohuslava Martinů podle Václava Klimenta Klicpery, byla poprvé nahrána na zvukový pás Československým rozhlasem v Brně v roce 1973. Na gramofonové desce byla vydána aţ v roce 1984 v Supraphonu. 541 Od Karla Šolce, který byl následující rok Orbisem vydán. 542 Ronda pro hoboj, klarinet, fagot, trubku, dvoje housle a klavír, H. 200, komp. 1930. 543 Smyčcový kvartet č. 6, H. 312, komp. 1946. 544 Smyčcový kvartet č. 6 je věnován Rosalin Barstowové. 545 Případ zapomenutého věnování v partituře Koncertu pro housle a orchestr č. 2, H. 293, kterou vydal v roce 1949 Melantrich. Skladba je věnována houslistovi Mischovi Elmanovi. 546 Zkontrolovat Šolcův klavírní výtah. 539

107

Doufám, ţe uţ máš zprávy od Boosey Hawkes ohledně objednávky, napiš co objednali a jak to prospělo vzhledem k vydání dalších věcí a případně mojí "podpory". To je zatím všechno, moc tě pozdravuji, za tu dedikaci někomu vynadej, to je nemoţná věc. Měj se hodně dobře, doufám ţe někam pojedeš na prázdniny, a tak jich pěkně uţij. Piš mi sem. Srdečně tvůj B. Martinů Nešla by ta dedikace nějak opoţděně tam vytisknout? Je to věnováno „To ROSALIE BARSTOW.[“]

33

New York 13. září 1950

Milý Karle: Vrátil jsem se teprve z prázdnin548 a tak ti odpovídám na tvoje dopisy. Špalíček jsem dostal, neměl jsem ještě čas to prohlédnout, nemyslím ţe tam jsou chyby. Napíšu o tom příště. Co se týče Boosey & Hawkes přednesl jsem jim tvoje stíţnosti. Řekli mi ţe jsi jim dosud neposlal výtisky, které oni musí někde deklarovat a ţe dříve nemohou nic objednávati, mně uţ to dávno slíbili ţe objednají ode všeho nejméně dva výtisky a tak ti mám napsati abys celou věc vyřídil s Rothem, 549 zdejší agence do toho nemá co mluvit a vše má na starosti Roth, bylo prý to ve smlouvě a oni prý nemohou nic dělat dokud nepřihlásí ty výtisky, tak to prosím tě vyřizuj s nimi, vţdyť máte přece smlouvy. Jak snad asi uţ víš Ralph Hawkes zemřel tyto dny, měl pohřeb v pondělí, nevím dosud kdo to povede dále. 550 Nevím zdali ti to bude moţno ale rád bych aby Osa poslala zase nějaké peníze do Poličky, aspoň 25.000 Kč. můţeš to nějak zařídit? O Čejkovi nevím nic a nikdo neví, zde se neobjevil. 547

V roce 1940 Martinů balet Špalíček, H. 214, podstatně přepracoval. V Kanadě. 549 S Ernstem Rothem z Boosey & Hawkes. 550 Nástupcem Ralpha Hawkese byl Geoffrey Hawkes. Leslie Boosey zůstal ve vedení. 548

108

Dopis ţe jste mi uloţili na můj účet dalších 45.143.80551 jsem obdrţel. Co se peněz týče nedělám si ţádné naděje ţe je uvidím a tak také myslím ţe pokračovati ve vydávání zastavíme, beztoho z toho máš jenom nepříjemnosti a také asi uţ to dlouho nepůjde, tak s těmi operkami nic pro Orbis nebude.552 Budu se teď starat abych sem dostal ten material julietty, dle tvého návodu. 553 Co se týče toho kvarteta, psal jsem ti o tom ale neodpověděl jsi mi. Schází tam věnování a to tam musíte nějakým způsobem doplnit, taková věc se nemá státi. Také do toho houslového koncertu se musí doplnit ţe to je pro Mischa Elman. Ten kvartet je pro Rosalie Barstow.554 *Tak to hleď nějak opravit, to nutně musí býti v tištěné věci, nebo z toho budu míti velké nepříjemnosti. Napiš co s tím uděláš, ještě to není na veřejnosti, tak to lze opravit, nebo je v tom jiný úmysl? Do těch výtisků co mám zde to vpíšu sám. Tvůj dopis jsem přeloţil Boosey & Hawkes, tak snad to pomůţe. Ale piš jim také, nerozumím proč vše nevyřídíš direktně, nemyslím ţe by se tomu vyhýbali. Balíček ti pošlu jakmile se trochu zde znovu usadím, coţ bude brzo. 555 Co se děje se Šafránkem? Zdá se ţe je Germaine v Paříţi ale vůbec mi nenapsal ani řádek.556 Přikládám ti oprávnění vybírati ty peníze z tantiem za divadelní provedení, které posílej do Poličky. Nech něco o sobě vědět jak se máš, já jsem kamponal557 ve staně celé prázdniny a tak se cítím dobře, teď zase začnu učit a dávati všechny věci do pořádku. Zprav to nějak s tím věnováním, počítám na to, musí to býti. Moc tě zdravím a napiš brzo. Bohouš. 551

Kčs (Martinů častěji uţívá zkratky Kč, která se pro československou korunu uţívala v období první republiky). 552 Orbis skutečně v blízké době ţádné podobné skladby nevydal. Nejbliţším takovým počinem bylo vydání opery o jednom dějství Čím lidé ţijí, H. 336, v nakladatelství Boosey & Hawkes v roce 1953. 553 Šebánek radil zaslání provozovacího materiálu opery vyřídit přes ministerský úřad v Československu. 554 Zapomenutá věnování u Smyčcového kvartetu č. 6, H. 312 a Koncertu pro housle a orchestr č. 2, H. 293 (viz předchozí dopis). 555 Další z Martinů balíčků pro Karla Šebánka (a další přátele v Československu), který většinou obsahoval kávu a cigarety. 556 Manţelé Miloš Šafránek a Germaine Lerouxová. 557 Patrně „kempoval“ – při letním pobytu v kanadské přírodě. Karel Šebánek také rád jezdil do přírody. V jeho pozůstalosti se nachází několik fotografií, na nichţ je Šebánek zachycen v přírodě před stanem.

109

34

[New York] 20. září 1950

Milý Karle: Psal jsem ti před několika dny a dnes bych chtěl si urovnati několik věcí, které jsou mi nejasny. Právě jsem odeslal dopis na Velvysl. ve Washingtonu ohledně materialu julietty, aby poţádali ministerstvo o zaslání, jak jsi mi psal, nevím mám-li sám poslat ještě ţádost na Ministerstvo a na které? a na koho? Ţádal jsem je aby mi sdělili zdali ţádost pošlou, na Min. Informací a Záhraničí. Tak prosím tě to hlídej, já sám ještě napíšu na ředitelství Nár. Divadla, na Řiď. Boháče, jestli tam ještě je. 558 Hlídej to tam trochu a podívej se co se s tím děje. Podotknul jsem v dopise do Washingtonu, ţe jsi mi to doporučil a ţe eventuelní poplatky za půjčený material budou vyjednány s tebou. Jakmile dostanu odpověď z velvysl., dostanuli vůbec, tak ti napíšu, ale uţ to hlídej, abych ten material sem dostal co nejdříve. Teď se jedná také o ostatní věci, jako Hry o Mariích, 559 které se také jistě teď hrát nebudou a raději bych je měl zde, kde s nimi mohu něco dělat a také něco vydělat. Takhle to leţí bez uţitku. Nebylo by moţné, kdyby mi [byl] poslán ten material abys přiloţil partitury a klav. výtahy Hry o Marii, mohl bych podniknout akci na příští saisonu do Tanglewoodu,560 kde kdo si tady umísťuje pitomé opery a jak jen na to z dálky čumím a mám vztek. Beztoho teď všechen tisk bude buď zastaven anebo s velikými obtíţemi a zvláště ţe příští rok se se mnou stane velká změna v pasu, 561 jeţ zhorší celou situaci pro tebe co se týče mých věcí, tak myslím, ţe co jsi tam dokázal to je ku tvé zásluze a více asi uţ dělat nebudeš moci, coţ chápu a nechtěl bych tě zavléct do nepříjemností. Dojednej s B&H co se dá, aby to bylo chráněno v případě nějakého nedorozumění mezi národy a co se ostatních věcí týče, raději počkáme aţ celá situace bude jasnější a příznivější, chápeš ţe nemohu v tomto podniku pokračovati, nemám z toho vůbec nic neţ sliby a víš sám ţe nikdy moje

558

Ladislav Boháč (1907-1978), herec, jenţ byl dlouholetým členem činohry Národního divadla v Praze a v letech 1949-1953 působil jako jeho ředitel. Martinů ţádost ho tedy na ředitelském místě mohla zastihnout. 559 Opera Hry o Marii, H. 236, za níţ Martinů v roce 1935 obdrţel státní cenu. Nyní se doţadoval zaslání partitury opery, jelikoţ v její provedení v Československu nedoufal. 560 Tanglewood v kraji Berkshires , kde se konaly letní hudební kursy, které začal pořádat Bostonský symfonický orchestr. Martinů zde získal pedagogické místo poprvé v roce1942. Současně s letními kursy probíhal v Tanglewoodu i Berkshirský hudební festival. V létě roku 1951 se Martinů festivalu v Tanglewoodu nezúčastnil. 561 V roce 1952 Martinů získal americké občanství.

110

autorské peníze nedostanu, nemohu býti takový idealista a pokračovat v podniku, kde jenom jedna strana vydělává, myslel jsem ţe kdyţ to převzal Orbis ţe alespoň nějakou sumu uvolní, abych opravdu v tom nehrál pitomou roli. Ale jak vidíš ţe rozhodnutí je vţdy za 14. dní, a to uţ trvá přes dva roky a k ničemu to stejně nepovede jsem si uţ jist, leda ţe bych se stal členem jiné autorské společnosti, a co se mých honorářů u Orbisu melantrich týče, ty asi nikdy neuvidím, místo abych se měl trochu dobře za svoje komposice musím zde čmuchat po učitelském místě a partitury mi tam zbytečně leţí. 562 Moţná ţe bys mi mohl udělati fotografii od legendy o Dorotě na můj účet, budešli to moci poslati a snad také Narození páně, 563 máš to sice v katalogu mých věcí ale nevím co tím myslíš, je to klav. výtah nebo partitura? Lituji mnoho ţe nemůţeme pokračovat, ty partitury co jsi vydal jsou opravdu skvělé a dělají dojem, ale vše se moc táhne a já mám zatím nové věci a tak ty staré ztrácejí čas a příleţitost, dojednej to jednou definitivně s B&H, oni říkají ţe je vina Prahy, ţe nic nedostávají, já nevím co v tom je. Tak se tedy pokus mi sem poslat ty Hry o Marii. Podaří se ti teď kdyţ není Č?564 v Ose, poslat ty peníze našim doma?565 *Pošli dvacetpět tisíc ať mají na zimu. A podívej se a zdali Washington podal ţádost, já ti o tom ostatně napíšu, dost to spěchá, překlad nový julietty bude hotov brzo a tak mohu ihned začít něco positívního, myslím ţe to půjde dost lehko, uţ jsem ovšem ztratil hodně chancí a času, ale dokud zde nemám material v ruce tak nemohu nic dělat, řekni jim ţe na tom vydělají. Napiš mi brzo odpověď, co myslíš ţe se dá dělat. Srdečně tě zdravím, zůstanu teď v N.Y. tak dostaneš brzo poukázku na balíček. Tvůj Bohuš

562

Z této pasáţe je jasně cítit Martinů zklamání a rezignace. Neustálé průtahy a následné zamítnutí ţádostí skladatele vyčerpávaly. Důvodů k přijetí amerického občanství bylo jistě více, ale tento byl jedním z nich. Skladatel světového formátu po několika letech „nevyţebral“ od rodné země za své kompozice ani almuţnu. 563 Legenda o svaté Dorotě, třetí dějství baletu Špalíček, H. 214 a Narození Páně, třetí část opery Hry o Marii, H. 236. 564 Čejka. 565 Rodině do Poličky.

111

35

[New York] 15. ledna 1951

Milý Karle: Děkuji ti za zásilku kterou jsem právě obdrţel a rukopis pošlu na patřičnou adresu. 566 Také mi psali z domu ty přesnější informace ohledně toho co jsi jim poslal, tak to je v pořádku, děkuji. 567 *Myslím, ţe tě našel také Diviš, 568 kterému jsem udělal nabídku, ţe koupím jeho obrazy; dosud od něho nemám zprávu, doufám ţe není nemocen. Teď jednu důleţitou věc na kterou bych chtěl míti odpověď ihned. Veselohru na mostě jsem dal dle smlouvy Boosey & Hawkes, udělali materiál a angl. překlad,569 a doufám, ţe to nekoliduje s tvými plány jenom bych tě ţádal o potvrzení aby nebylo ţádné nedorozumění, nevím co jsi měl za plány, v kaţdém případě Praha nedodrţela co mi slíbili a tak se musím zařídit dle svého. Doufám, ţe Radio si nedělá ţádné nároky570 a myslím, ţe Klicpera571 je uţ dlouho pod zemí a tak nemá nároky na tantiémy. Tak mi napiš obratem aby se celá záleţitost nezdrţovala, ztrácím moc času a moţnosti, také s Julietou. Poslal jsi mi sice adresy, ale ne ty, které jsem chtěl, hlavně kdo je ministrem a na koho se mám obrátit přímo, ohledně zásilky materiálu pro Julietu. S Boháčem572 jsem uţ korespondoval dávno a on nemá námitek pro zapůjčení, jedná se jen, ţe to musí jíti skrze všelijaká ministerstva a tam bych napsal přímo a ta jména bych potřeboval znáti. Tak mi to sděl, to snad není ţádné tajemství. *Odepiš mi ihned, potřebuji nutně vše vědět, také co se týče Veselohry. Moc tě zdravím a těším se na tvoje řádky. tvůj B. Martinů

566

Z korespondence není patrné, o jakou záleţitost se jedná. Šebánek měl zařídit zaslání peněz rodině do Poličky. 568 Malíř a ilustrátor Alén Diviš (1900-1956), přítel Martinů, s nímţ se stýkal ve třicátých letech v Paříţi a za války také v USA. 569 Rozhlasová opera Veselohra na mostě, H. 247, vydána u Boosey & Hawkes v roce 1951. Autorem anglického překladu je Walter Schmolka. 570 Veselohra na mostě byla komponována v roce 1935 pro Československý rozhlas. 571 Spisovatel Václav Kliment Klicpera (1792-1859), podle jehoţ předlohy Martinů vytvořil libreto Veselohry na mostě. 572 S ředitelem Národního divadla Ladislavem Boháčem. 567

112

36

[New York] 15. května 1951

Milý Karle: Uţ dlouho nemám zprávy od tebe, co stále děláš? Ohledně Julietty nemám odpověď ani z Divadla, tam jak mi píšeš je nový ředitel, tak tam napíšu znovu.573 Z Washingtonu neodpověděli vůbec 574 a tak to asi někde leţí. Zase jeden rok ztracen. *Mám jiné řešení, které snad by bylo snadněji proveditelné a sice chtěl bych si ten materiál koupit, co o tom soudíš? Myslíš ţe by to bylo proveditelné, já myslím, ţe se jinak nedostaneme k ţádným koncům. Píšu současně také řediteli Burdovi, 575 zdali je ještě ředitelem a prosím tě odpověz mi také a brzo, protoţe asi v půl června odjedu a to mne bude těţko najít, protoţe budu cestovat z místa na místo.576 Tak ještě se po tom podívej, co se s tím děje, musíme to k nějakému konci dovésti. Případně bych si koupil také Hry o Marii. 577 Musím teď sám také vydělávat na ţivobytí a opery se tak lehce nepíší. Veselohru na mostě jsem dal B&H. Bude to zde provedeno koncem května,578 ještě to napíši ohledně vydání. U nás beztoho k tomu nedojde. Hleď se spojit se Svobodou, který je teď ve Vídni, chtěl by nahráti všechny Serenády. 579 Na Špalíček se těším. 580 Tak tě mnoho pozdravuji a nech o sobě co nejdříve vědět, neţ odjedu tak něco pošlu. 581 Mnoho zdravím B. Martinů Budu podepisovat tyto dny kontract pro ["]Veselohru na mostě" [s] B&H. Máš-li nějaké námitky, ihned napiš. 573

V roce 1951 byl však stále ředitelem Národního divadla Ladislav Boháč. Šebánek měl zřejmě na mysli tehdejšího provozního ředitele Josefa Burdu. 574 Z velvyslanectví ve Washingtonu. 575 Josef Burda byl v letech 1949-1958 z pověření Zdeňka Nejedlého provozním ředitelem Národního divadla v Praze. 576 Martinů v létě 1951 cestoval po USA. 577 S materiály opery Hry o Marii, H. 236, nastala podobná situace jako u opery Julietta, H. 253. 578 Provedení Veselohry na mostě, H. 247, v anglickém překladu 28. května 1951 na newyorské Mannes School. 579 Autorce se interpreta (moţná člena Praţské filharmonie) ani nahrávku nepodařilo dohledat. 580 Klavírní výtah Špalíčku, H. 214 (vydán Orbisem v roce 1951). 581 Balíček s tabákem a cigaretami.

113

37

[New York] 3. června 1951

Milý Karle: Dopis došel s výčitkami, ty se sám také nemusíš tak zvláště pyšnit s tvými dopisy, dostal jsem jen 4., tento rok, a tak nevím zdali si přeješ abych psal, nebo nepřeješ. Tak taky nevím kdo to zdrţuje. Na kaţdý způsob, materiál Julietty leţí ještě někde na Min. informací, 582 Národní Divadlo mi odpovědělo na můj dopis obratem pošty, čtrnáct dní před tvým, a sdělili mi, ţe materiál byl uloţen k zaslání uţ v prosinci. Ambassada v[e] Washingtonu mi vůbec na moje intervence neodpovídá, ač jsem jim poslal kopii z Nár. Divadla. Tak se prosím tě po tom podívej, je skutečně nejvyšší čas. Veselohra na mostě zde měla takový sensační úspěch, 583 ţe se kde kdo shání teď po ostatních operách. Já se divím ţe na tom máte tak malý zájem, vţdyť to je právě věc, která by přinesla valuty zpět k nám. Moc lituji ţe jste nedošli k nějaké dohodě s B&H, protoţe někdo to zde musí zastupovat a oni samozřejmě se nebudou namáhat vydělávat peníze pro Prahu. No na to je teď uţ pozdě, uvidím co budu moci sám dělat. Já teď opravdu nevím jak ti psát. Rozhodni sám, zdali výlohy s poštovným by mohly býti vzaty z mého konta v Orbisu. To se týká také Her o Marii, kterou budu nutně potřebovat. To jest partituru. Případně mikro-photo a materiál, 584 myslím ţe by bylo dobré to řešiti při jednom tahu. Se Špalíčkem se zde moc dělat nedá. 585 Teď mi posíláš noty, ovšem kdyţ já odjíţdím z N. Y. Nejlépe, snad bys mohl poslat materiály, jestli uţ náhodou neodešly na Boosey & Hawkes, 30 West 57 Street, New York, N. Y. Prosím tě starej se o to, jinak bych si musel nechat dělat materiál zde a to by ovšem dělalo komplikace s Melantr.586 Píšu současně na udanou adressu na J. Taufra, 587 ohledně Hry o Mariích. 588 Je to opravdu hodně nepříjemné, měl jsem zde takové chance a vám by to také prospělo, přes to ţe mne teď nemáte moc v lásce, sedím zde jak kukačka a čekám, a čekám marně, nic se nestane. Poţádej Honzla589 aby ti pomohl, přece je lepší kdyţ 582

Martinů uposlechl Šebánkovo doporučení zaslat provozovací materiály opery přes ministerstvo. Provedení na Mannes School. 584 Zřejmě rozmnoţeniny materiálu opery Hry o Marii, H. 236, pomocí mikrofilmu. 585 S vydaným klavírním výtahem. 586 S Orbisem. 587 Jiří Taufer (1911-1986), člen předsednictva Svazu československých skladatelů, později náměstek ministra kultury. 588 Zaslání do USA. 589 Reţiséra Jindřicha Honzla. 583

114

s mými věcmi vyděláváte nějaké peníze neţ to nechat leţet. Z Londýna mi sdělují,590 ţe Praha neodpovídá vůbec. Škoda pro vás nemohl jsem nic jiného dělat neţ jim to dáti, doma není teď vůbec chance na vydání. Poţádám Rotha aby ti zaslal výtisky, 591 a pořádně jsem jim vynadal, ţe nic neobjednali, doufám ţe to mohou ještě spravit. Co je se smlouvou? 592 To asi úplně padlo, já byl překvapen, myslel jsem ţe je vše uţ podepsáno, já ti nedávám vinu, jen mi prosím tě nevyčítej, ţe neodpovídám na dopisy, kdyţ sám se ozveš jednou za tři měsíce, to víš já nevím jak si to vyloţit za dané situace. Balíček ti pošlu ale mohu to udělat jen přes Darex teď, tak snad se ti něco bude hodit, myslím, ţe si můţeš vybrat. 593 Měl bys se spojit se Svobodou, nahrává moje věci a chtěl by Serenády a Ronda,

594

je teď ve Vídni, kdyţ napíšeš na Filharmiky595 snad to dostane. Pošleš-li

partitury „Marií“, 596 pošli je leteckou poštou na B&H, výlohy si strhni z mých peněz. A hlavně napiš mi okamţitě, co se v celé věci stalo a mám-li hned sám něco podniknouti, mohu napsat ministrovi přímo ale sděl mi kterému, o to jsem teď uţ několikráte ţádal, udej mi jména a přesné adresy. Tak to mám ze srdce, nezlob se a nevykládej si to vše jinak, neţ jak to myslím. Doufám ţe dosáhneme na konec trochu opravdu positivní akce a ne jenom sliby. Měj se hezky a napiš mi hned, jsem zde asi do 18. června a pak zmizím a nikdo mne nenajde. 597 Mnoho tě zdravím a jsem tvůj B. Martinů

590

Z Boosey & Hawkes. Ernst Roth z Boosey & Hawkes. Zřejmě se jedná o rozhlasovou operu Veselohra na mostě, H. 247, která byla v roce 1951 vydána u Boosey & Hawkes. 592 Smlouva mezi Orbisem a Boosey & Hawkes, která patrně nebyla uzavřena (viz poznámka č. 341). 593 Darex byl obchod s výběrovým zboţím (často ze západu), v němţ se platilo zvláštními kupóny. Předchůdce pozdějšího Tuzexu. 594 V roce 1958 byla v Československém rozhlase v Brně nahrána Martinů Ronda pro hoboj, klarinet, fagot, trubku, dvoje housle a klavír, H. 200. Na této gramofonové nahrávce účinkuje jistý F. Svoboda. 595 Filharmoniky. 596 Her o Marii, H. 236. 597 Martinů se vydal na cesty po USA. 591

115

Prosím Tě, pošli mi co moţno nejrychleji český překlad divadla Gogol: Námluvy (Ţenitba?) 598 a najdešli náhodou Goldoni: „Locandiera“599 jestli to bylo přeloţeno. Na kaţdý pád rychle Gogola.

38

[New York] 29. června 1951

Milý Karle, Nemám ţádné zprávy ohledně materiálu Julietty; psal jsem na všechny strany. Také jsem ţádal o Hry o Mariích. 600 Já tomu nerozumím, přece je to zájem Orbisu, vy byste pobírali peníze, já bych měl jako vţdy jen slávu, a já myslím ţe dollary nejsou k zahození zvláště kdyţ přijdou za nic, jako by se to stalo s provedením Julietty. Já si samozřejmě na konec mohu nechat udělat materiál tady, ale nemysli si, ţe někdo bude platit Orbisu za materiál který si sám nechal opsat, to je jasné. *Řekni jim, prosím tě, aby si vybrali poštovné na mém kontě u vás, takţe je to nebude nic stát, jenom udělat balík a dát okolo toho provaz. *Přes to ţe jsou různé náhledy a hlasy proti mně, nemůţe mi nikdo bránit abych nevyuţil svých děl, a ulehčili by mi mnoho zasláním těch věcí, to ti nemusím vykládat. Zkrátka utíkají vám peníze. Teď ohledně té Veselohry na mostě, nevíme zde co si myslíš, kdyţ píšeš ţe si mám nechat české vydání, 601 myslíš tím, ţe se to u nás bude moci provozovat bez povolení B&H?602 to stejně děláte. Zde se jedná jenom o princip, zdali si na věc děláte nároky s českým textem, vydat ji stejně nemůţeš, jak jsi mi psal a budeli se jednat o pozdější české vydání, myslím, ţe vám B&H dá svolení. Dal jsem jim tu komedii a budou to tisknout s angl. textem,603 tak buď tak hodný a vyjádři se o tom určitěji, můţeš-li. Vydali malé partitury 4té a 5té symfonie, 604 chceš-li abych zařídil aby zaslali nějaké k vám, můţu to udělati.

598

V roce 1952 Martinů zkomponoval komickou operu Ţenitba, H. 341, k níţ napsal libreto podle stejnojmenné hry Nikolaje Vasiljeviče Gogola. 599 V roce 1954 pak komickou operu Mirandolina, H. 346, k níţ napsal libreto podle hry Carla Goldoniho La Locandiera. 600 Viz předchozí dopis. 601 Rozhlasová opera Veselohra na mostě, H. 247. 602 Jeţ dílo vydal. 603 Waltera Schmolky. 604 Symfonie č. 4, H. 305, komp. 1945 a Symfonie č. 5, H. 310, komp. 1946, byly vydány u Boosey & Hawkes v roce 1950.

116

Toho Gogola jsi mi neposlal, psal jsem si [o] to tedy domů, snad to někde najdou.605 Na dopis jsi mi také neodpověděl, odjíţdím z N. Y. zítra a nikdo o mně nebude vědět po tři měsíce. 606 Doufám, ţe ten balík co jsi poslal půjde hodně dlouho a ţe mezi tím budu zpět. Ještě udělám poslední pokus ohledně materiálu a napíši Min. Kopeckému. 607 Někdo mi říkal ţe prý jsem mu neodpověděl na dopis, ale já se pamatuji ţe jsem ho psal v Paříţi a ţe ty jsi mu ho osobně měl předat. Prosím tě napiš mi a vyjádři se zřetelněji o té Veselohře. *Psal jsem téţ Honzlovi608 a na ty adresy co jsi mi udal, do Washingtonu také ale nic se neozvalo. Jinak mi je uţ všechno jedno, zítra zapakuji a zmizím. Proto můţeš psáti, protoţe pošta mne bude sledovati. Mnoho tě zdravím tvůj B. Martinů Napiš mi co by se dalo dělat aby se ještě případně uskutečnil ten contract s B&H. A nebo ho můţeš udělat se Schottem v Mainz.609 Co se týče Veselohry drţím si stále právo pro český text jen chci vědět zdali Vy si děláte nároky na to dílo nebo zdali ho mám jenom drţet pro případné vydání doma. 610 Zdravím B.

39

[Deerland, New York] 30. července 1951

Milý Karle: Dostal jsem zprávu z Wash.611 a pak přišel tvůj dopis, tak jsem rád ţe uţ je to vyřízeno. Napsal jsem okamţitě aby mi to poslali a tak teď doufám ţe ten materiál

605

Do Poličky. Viz dopis s datem 22. června 1951, PBM Kr 413. Letní cestování po USA. 607 Ministrovi informací Václavu Kopeckému. 608 Jindřichu Honzlovi. 609 Nakladatelství Schott (sídlo v Německé Mohuči) bylo dalším z vydavatelů Martinů skladeb. 610 To se však v blízké době neuskutečnilo. 611 Z velvyslanectví ve Washingtonu. 606

117

přece dostanu, ač nebudu klidný dokud jej nebudu míti u sebe. 612 Dalo to pěknou práci a děkuji ti za obstarání. O ty ostatní věci ihned napíši, prosím tě pošli mi ještě jednou jméno a adresu toho pana co jsem mu psal na Min. Inf., 613 jsem teď v horách, rád bych mu poděkoval, moţná ţe by mohl pomoci ještě s Mariema.614 Teď co se týče toho jak mi píšeš ţe jsem měl „vystoupit proti vám“, nemohu si vzpomenouti na nic takového a nevím co by to mohlo znamenati, nikde ţádný projev jsem neudělal ani nepodepsal. Teď je ovšem moţné ţe některé Radio jako Voice 615 nebo to v Evropě,616 uţili mých komposic, čemu nemohu bránit a moţná také mého jmena, o tom ovšem nevím a tak nemohu nic dělat, v kaţdém případě osobně jsem nic neudělal, tak to uprav na pravou míru. kdybys se dozvěděl co to bylo, tak mi to napiš a já to sám zde zařídím. Zajímá mne ţe mám peníze na cizineckém kontě v Bance. Co to je? Popiš mi to. Co se B&H617 týče nemyslím ţe tvoje podmínky přijmou a co se mých tantiem a aut.618 honoráře týče víš dobře ţe to stejně nedostávám, to běţí do Prahy.619 Nerozumím dobře tomu odstavci, napiš mi sám kolik potřebuješ na běţné výdaje z mého konta;620 odpovím ihned a pošlu potvrzení. Tabák pošlu jak se dostanu do většího města, zde jsem na Zapadákově. Gogola hlídej. 621 Napiš kolik by staly fotokopie Marií622 a jak dlouho by to vzalo a zdali by to šlo svázat jako knihu aby se to mohlo upotřebit a nebo zdali by to byly jen stránky. Napiš brzo, budu ti psat také. Zdravím B. Martinů

612

Provozovací materiály Julietty, H. 253. Ministru informací Václavu Kopeckému. 614 Materiály opery Hry o Marii, H. 236, které se Martinů rovněţ snaţil získat do USA. 615 Voice of America (Hlas Ameriky). 616 Svobodná Evropa (Radio Free Europe), zaloţená Kongresem Spojených států amerických pro šíření objektivních informací v totalitních evropských státech. 617 Martinů zde místo znaku & ve zkratce Boosey & Hawkes napsal houslový klíč. 618 Autorského honoráře. 619 Martinů tantiémy spravovala OSA. Jiţ následujícího roku však Martinů (jakoţto občan USA) vstoupil do americké ochranné organizace ASCAP (American Society of Composers, Authors and Publishers). 620 Martinů pokrýval některé výdaje v Československu ze svých účtů v Praze, z nichţ nemohl čerpat peníze do zahraničí. 621 Hru Ţenitba. 622 Her o Marii, H. 236. 613

118

40 a)

[New York] 6. října 1951

Milý Karle: Já nevím zdali dostáváš moje dopisy, stále píšeš, ţe čekáš na odpovědi, Julietta konečně je zde a vše je v pořádku.623 Co se týče toho Gogola, uţ jsem ho dostal z domu. Co se týče toho balíčku,624 lituji ţe ho vrátili zpět, jak jsme ti psal a jak víš ţe přes prázdniny tu nikdy nejsem a ţe také nemám ţádnou adresu, protoţe cestuji z místa na místo. Udělal jsem sice opatření pro případ, ţe by balík přišel v té době, ale to víš jak to je kdyţ se na někoho spolehneš. Tak můţeš-li pošli balík znova, teď jsem v N. Y., tak se uţ nemůţe nic stát. S tou Honzlovou625 zásilkou to bylo také tak, omluv mne u něho. Pošta to zkrátka poslala zpět. Nejlépe vše poslat obyčejnou poštou, zde se dopisy nikdy neztratí, ale doporučené dopisy, s těma je to vţdy zamotané, to vydají jen adresátovi. Doufám, ţe jsi uţ dostal moje dopisy, hlavně to potvrzení na úhradu jiţ máš nebo měl se zásilkami i jiná vydání. Poslal jsem ti také přes Czechoamerican trade626 nějaké poukázky v ceně $ 10, za které si můţeš vybrat co budeš potřebovat. Také jsem ti poslal tobacco to asi vezme delší čas neţ to dojde. Prosím tě nech mi udělat ty kopie o Hrách o Marii, partituru. Nechávám to úplně na tobě, jakým způsobem se to ofotografuje, já v tom nemám znalosti, jen tě prosím aby se ta kopie mohla uţívat, aby z toho nebyly jenom ty foto tvrdé listy, to ty budeš vědět lépe. *Do Divadla jsem ještě nepsal ale udělám to co nejdříve.. 627 Můţeš ještě pomoci našim doma, aby jim byl uvolněn větší obnos, asi jako ten poslední? Byl bych rád kdyby ještě něco mohli dostat. Přikládám současně dopis ohledně těch Loutek, coţ povaţuji za nesmysl to otisknouti po 45 letech, vţdyť jsem toho napsal dost, aby si mohli vybrat něco jiného a ne representovat mne pro dětičky. 628 Napiš jak to zařídíš ohledně těch foto. Srdečně 623

Provozovací materiály opery Julietta, H. 253. Balík, který posílal Šebánek z Československa. 625 Balík od Jindřicha Honzla z Československa. 626 Czech American Trade. 627 Kvůli zapůjčení materiálu Her o Marii, H. 236. 628 Viz dopis č. 97 b. V Československu byly Martinů klavírní cykly Loutky velmi oblíbeny. V průběhu padesátých let SNKLHU vydalo všechny tři cykly Loutek (H. 92, H. 116, H. 137). V dopise se opět projevuje Martinů typická nedůvěra k ranějším dílům. 624

119

tvůj B. Martinů

40 b)

[New York] 6. října 1951

Milý příteli: K tvému dopisu ze dne 22.8/. ohledně povolení otisku mých skladeb do svazku Tschechische Klaviermusik sděluji, ţe nemám nejmenší zájem na otisknutí skladeb, jeţ jsem napsal kdyţ mi bylo asi 16. let. Nemohu tedy dáti svolení k otisku, naopak protestuji aby tyto dětské skladby byly otištěny ve sbírce, jeţ má representovati českou klavírní produkci. *Myslím, ţe kulturní rada v Berlíně by mohla najíti v mé produkci jistě něco jiného. Prosím, odpovězte tedy v tomto smyslu. Srdečně zdravím B. Martinů B. Martinů629

629

Strojopisný a ručně psaný podpis.

120

41

[Nice] 25. září 1954630

Nová adresa: 17bis Boulv. Mont-Boron. Nice. A. M.631 (Předej ji také St. nakladatelství) 632 Milý Karle: Byl jsem asi v poslední době nervosní a tak jsem Tě bombardoval dopisy a moţná vyčítal ti věci s kterými ty nemáš vůbec co dělat.633 Tak na to zapomeň a zachovej mi svoji přízeň, to víš i v kapitalistických zemích máme kaţdý svoje starosti a tak se někdy vyvztekáme na přátelích. Tak se nezlob a můţeš se také vyvztekat na mě; aţ budeš potřebovat. Vím rovněţ ţe to vše není tak lehké jak já si to představuji ale já tu situaci neznám a vím ţe pro mne uděláš co budeš moci, co mne namíchne je ţe vidím ţe jste všichni více méně ochotni mi vyjít vstříc a při tom se celá věc nehne a uţ to trvá léta. Tak abych přišel k hlavní věci. Chápeš jako editor ţe nemohu se svými věcmi disponovati a ţe od toho mi B&H platí aby na to měli práva. 634 Teď mi dali některé věci (komorní) zpět protoţe chtějí vydávati jenom velké věci jako symfonie, kde vydělávají peníze na půjčování materialu a ovšem opery, tak veškeré jednání

630

Čtenář patrně zaznamenal časovou proluku mezi dopisy. V roce 1952 totiţ nastal v profesním ţivotě Šebánka, a tedy i ve vzájemné spolupráci s Martinů, přelom. V prosinci 1952 byl Šebánek propuštěn z Národního hudebního vydavatelství Orbis, v březnu 1953 následovalo přeloţení do Národního podniku Kniha a teprve v srpnu 1954 nastoupil do Českého hudebního fondu, kde v roce 1955 zaloţil Ústřední hudební archiv a působil jako jeho ředitel. Aţ jako zaměstnanec Českého hudebního fondu mohl Šebánek obnovit vydavatelskou spolupráci s Martinů. Pro úplnost je třeba uvést, ţe v roce 1953 bylo navíc Národní hudební vydavatelství Orbis začleněno do Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (SNKLHU), coţ uţ se však Šebánka netýkalo. Změn se tedy událo skutečně mnoho. V úplném souboru korespondence Martinů Šebánkovi nalezneme třináct dopisů, které byly napsány mezi těmi, jeţ jsou v této edici označeny č. 40 a č. 41. Mezi dopisy jsou však rovněţ značné prostoje a jsou v nich řešeny ryze praktické záleţitosti, celé pozadí situace není nijak komentováno. Je zřejmé, ţe některé dopisy chybí. Otázkou je, jestli se ztratily z Šebánkovy pozůstalosti nebo mu vůbec nebyly doručeny. Autorka se proto rozhodla o zahájení jakési další etapy dopisem s datem 25. září 1954 (dopis č. 41), jehoţ prostřednictvím je umoţněno poměrně plynulé napojení na další část dopisů. V době odeslání tohoto dopisu byl tedy jiţ Karel Šebánek zaměstnancem Českého hudebního fondu. V polovině padesátých let se navíc poněkud zlepšilo postavení Bohuslava Martinů v Československu a jeho dílo bylo zčásti rehabilitováno. 631 Martinů nová evropská adresa: 17 bis, boulevard du Mont Boron (Nice). 632 Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (SNKLHU), kam byl začleněn Orbis. 633 Martinů se v předešlých dopisech doţadoval zaslání různých hudebnin a opět se pokoušel řešit svoji finanční situaci (zadrţování tantiém na účtech v Praze). 634 Šebánek postupně začal usilovat o uvolnění nakladatelských práv na některé Martinů skladby pro vydání v Českém hudebním fondu.

121

musí jíti přes ně. 635 Já mohu ovšem projeviti svoje přání a Roth mi vţdy vyjde vstříc. 636 Tak jsem myslel kdyby se uskutečnila ta smlouva ţe by to bylo stejné kde věci vydám, kdyţ v Praze tak by to měl B&H stejně v nákladu. Tak se jedná jenom o to najít východisko co se týče mých honorářů.637 To je ovšem komplikovaná otázka jak víme oba ze zkušenosti a já to chápu ţe nemáte valuty a peníze nelze posílat ven. Ale je moţnost ţe by to přece šlo anebo ţe by mi B&H zaplatil a vyrovnal to s vámi třeba dodávkou hudebnin[.] Tak v tom případě bych nechal některé věci vydat doma, protoţe bych věděl ţe je bude lze dostati zde také; zkrátka ţe to bude někde v katalogu a ve skladišti. Ale ne u mě, já skladiště nemám a s materialy obchodovat nemohu, také mne o to nikdo neţádá, kaţdý se obrátí na firmu kdyţ něco hledá a jen kdyţ to nemůţe nalezti (případ věcí vydaných v Praze[)] tak se obrátí na mne s dotazem. Já se ovšem o to nemohu starat a také je známo ţe kdyţ tahle transakce jde přes skladatele, ţe mu ţádná organisace ani neplatí ani materialy nevrátí. Tedy! Zkrátka vyzvěď situaci a jestli je moţnost ţe bych viděl honoráře tedy jsem ochoten vydat v Praze, jestli není, tak ovšem budu hledat jiného nakladatele, o ty není nouze.638 Tak to je ten základ a vyzvíš-li něco tak mi napiš, ale konkretně ne abys mi chtěl udělat radost jak to vše dobře vychází a pak se ukáţe ţe to byly jen plány. 639 Co se oper týče to je to samé, musíte vyjednávat s B&H640 ale nemáteli smlouvu tak bych se dostal do pěkné situace kdybych vám poslal partitury a vy si ji rozepsali a půjčovali! To si můţeš představit. Pošli mi ty Janáčkovy muţské sbory641 a Polní

635

Boosey & Hawkes např. v roce 1957 vydal Symfonické fantazie (Symfonii č. 6), H. 343. Nutno dodat, ţe Boosey & Hawkes vydal všech pět předešlých Martinů symfonií jiţ v letech 1947-1950 a v roce 1951 i Koncertantní symfonii, H. 322. 636 Ernst Roth z Boosey & Hawkes. 637 Připravovaná smlouva mezi Boosey & Hawkes a Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění. Tato smlouva měla umoţnit přesun hudebnin přes ţeleznou oponu a především zajistit vyplácení Martinů tantiém do zahraničí. 638 Paradoxní situace, v níţ má skladatel eminentní zájem na vydání některých svých kompozic v rodné zemi, avšak politické podmínky veškeré jeho snahy znemoţňují. 639 Zřejmě naráţka na plánovanou smlouvu mezi Orbisem a Boosey & Hawkes. 640 Opery Veselohra na mostě, H. 247 (vydáno Boosey & Hawkes 1951), Čím lidé ţijí, H. 336 (Boosey & Hawkes 1953), Ţenitba, H. 341 (Boosey & Hawkes 1953). 641 Martinů pracoval na kantátě Hora tří světel pro muţský sbor, tenorové a barytonové sólo a varhany, H. 349. Polystylovost tohoto díla přijala jako jednu z inspirací moravské lidové písně (odtud i Martinů ţádost o muţské sbory Leoše Janáčka). V kantátě jsou pouţity texty ze sbírek moravských lidových písní Františka Bartoše (některé z nich publikoval společně s Leošem Janáčkem).

122

mši. 642 Také jsem myslel ţe by bylo moţno provesti první akt z Divadla za Bránou, to je ten balet!643 Napiš mi ohledně otázky o Hrách o Marii. 644 Mnoho tě zdravím a vzpomínám. Myslím ţe jsi se dověděl ţe zemřel Tibor Harsányi, starý kamarád. 645

42

[Nice] 11. listopadu 1954

Milý Karle: Mám volno neboť nelze stále pracovati, ja sice vím ţe kdo nepracuje ať a tak dále, ale ono to přísloví kulhá stejně. Tak abych byl aspoň uţitečný tak ti hned odepisuji a musím se hned ohradit proti těm hrbatejm psům. Ale nic si z ničeho nedělej, Pánbůh pozná svoje lidi (se říká) a dobrý skutek se neztratí, (to se téţ říkávalo v tom starém pitomém světě[)]. Teď ovšem co máme Televisi a dva druhy demokratů se mnoho změnilo a tak nevím zdali to ještě platí, jen doufám ţe ano. Tedy vše co jsi udělal pro mne a naši ti bude započítáno, kdyţ ne na tomto světě tady v tom onom, druhém. Ovšem jak to teď vypadá v onom světě ti také říci nemohu, stalo se všude tolik změn ţe se člověk ani v tom nevyzná. Tedy uţ ti nikdy nadávat nebudu i kdybys začal znova vydávat moje skladby a snad najdu jednou i příleţitost se ti revanšovat. Sice jsi uvedl do oběhu některé věci jeţ bych já byl zahodil ale budoucnost třeba rozhodne ţe právě ty byly správné, ač o tom pochybuji. 646 Tak bych se ti chtěl nějak odměnit a rozhodli jsme se s Divišem647 ţe tě oţeníme. Diviš sám se ţenit nechce protoţe říká ţe má budoucnost uţ za sebou, tak volba padla na tebe. Uvaţuj o tom a sděl mi co o tom soudíš, jsou při tom výhody, platíš méně daní čím máš více dětí a máš nové zásluhy o vlast. Jsou sice téţ nevýhody ale při dobré mysli se všechno ztráví, ne? S tím Debrieu Frѐres v Nice, to je to samé jako kdyţ to nechám leţet kde

642

Partituru kantáty Polní mše, H. 279, vydanou Melantrichem v roce 1947. Opera – balet Divadlo za bránou, H. 251. První dějství je baletní pantomima. 644 Martinů přislíbil tehdejšímu Melantrichu vydání klavírního výtahu opery Hry o Marii, H. 236. Melantrich však dílo nevydal a Martinů se nyní potřebuje ujistit, ţe s ním můţe volně disponovat. 645 Tibor Harsányi (1898-1954), maďarský klavírista a skladatel. Jeden z členů volného uměleckého společenství Groupe de Quatre (spolu s Conradem Beckem, Marcelem Mihalovicim a Bohuslavem Martinů). 646 Český hudební fond v padesátých letech vydával Martinů rané skladby, coţ se většinou u skladatele nesetkalo s příznivou odezvou (viz dále v korespondenci). 647 S malířem Alénem Divišem. 643

123

to je. Mimoto nemám partitury zde, tak hlasy si nikdo nekoupí, zapomeň na to. 648 Zde ovšem platí také ţe nevydáli nakladatel dílo do určité lhůty a tak dále, (zajímavé ţe se i tohle nějak nezměnilo se všemi věcmi jeţ se změnily) a lhůta má býti stanovena ve smlouvě a zde právě nevím v mém případě zdali lhůta stanovena byla. Proto bych si chtěl přečíst smlouvu. Napíšu do M. sám, oni stejně nic nepošlou ale budu to pilně hledat jako s tou novou smlouvou s B&H, mi od vás píšou jak na tom pilně pracují, a uţ na tom pilně pracují asi dvě léta, ne-li více. 649 No práce šlechtí. Taky jeden z těch starých proverbů650 který bledne protoţe jak to vypadá za tisíc let nebude uţ chudých lidí vůbec a to jsou právě ti co musí pracovat. No to my uţ tu stejně nebudem tak nám to není nic platné. Divišovi jsem poslal knihy a tak aspoň jeden šťastnej na světě. Platné mu stejně nebudou protoţe kdyţ to všechno poznáme a všechno prokoukneme tak musíme umřít. Jako starej Haydn kdyţ mu bylo 90. tak říkal: [„]To je škoda, teď kdyţ jsem se naučil jak zacházet s dechovými nástroji tak musím umřít.“. Tak to je všechno švindel. Tak si z toho nic nedělej a oţeň se. Mnoho tě zdravím Tvůj B. Martinů

43

[New York] 16. prosince 1955

Milý Karle: Nic proti tobě vůbec nemám ale čas taky nemám a tak jsem se dlouho odmlčel aby pak moje zprávy byly vítanější. Jenom ţe ţádné nové nemám. Co se hlavního bodu týče to jest Studánek 651 nemám vůbec ani řádek od Dr[.] Rotha652 od té doby co jsem se vrátil, nevím co se s ním děje ačkoliv jsem mu psal a tak téţ ti nic nemohu říci, partituru jsem uţ dávno poslal a tak to je záhada, které mne můţe našňupnout

648

Sdělení v návaznosti na předchozí korespondenci, v níţ si Martinů stěţuje na obdrţení velké zásilky hudebnin, se kterou si nevěděl rady, protoţe ji momentálně neměl kam uloţit a nemohl ji rozprodat. 649 Martinů by si rád prohlédl svou smlouvu s Melantrichem, v níţ Melantrichu přislíbil nakladatelská práva k opeře Hry o Marii, H. 236, ale jelikoţ Melantrich dílo nevydal, smlouva měla pozbýt platnosti. Martinů by rád Hry o Marii zadal k vydání jinde. 650 Přísloví. 651 Kantáta Otvírání studánek pro sóla, ţenský sbor a instrumentální doprovod, H. 354, komp. 1955. 652 Ernsta Rotha z Boosey & Hawkes. Kantáta Otvírání studánek byla vydána československým SNKLHU v roce 1956.

124

kdybych neměl tolik jiné práce, jako oslavovat narozeniny, 653 dostal jsem tolik gratulací ţe se cítím ještě starší neţ opravdu jsem. Jak znovu vidím ty si oblibuješ hlavně mé staré práce a čím starší tím lepší, tak teď jsi objevil zase pastvu v České Rhapsodii, kterou jsi téţ mohl nechat odpočívat v klidu,654 to uţ je historie zapomenutá. Tak vyřiď kaţdému koho potkáš ţe mu děkuji za gratulace, Kalašovi, 655 Štormovi,656 sobě aţ se potkáš, a téţ svazu skladatelů.657 Občas mne potěšíš tím ţe zděluješ ţe to opisuješ na blány, ale jaké blány? 658 Co dělá Diviš, 659 téţ jsem nepsal. Moje hlavní zaměstnání zde bylo hledat byt který jsem našel teprve teď 660 a tak si poznamenej adresu a rozdej ji přátelům kteří po ní budou touţit a nepsat mi do Nicy, jeţ je teď daleko. Teď byste si mohli vyţádati od B&H to oratorio pro muţský sbor a varhany Hora tří světel, je to ovšem náboţenský sujet. 661 Pozeptej se zdali byste nevidali Gilgamesh662 a nebo alespoň hlasy, B&H to nechce je to málo commercial. Také nic nevím jaká je ta smlouva co jste podepsali a jaké jsou výsledky pro provozování. 663 Ku př. historie se Juliettou ve Wisbaden usnula a nevím proč bylo to uţ na programech.664 Co se těch filmů týče to bys mi musel dát téţ aparát na projekci665 a mám stejně vztek na Londýn, 666 je v tom zase nějaká čertovina, jsou

653

Bohuslavovi Martinů bylo 8. prosince 1955 pětašedesát let. Kantáta Česká Rapsódie, H. 118, komp. 1918. Šebánek ale nakonec její vydání neprosadil. 655 Skladatel Julius Kalaš. V letech 1954-1960 byl předsedou Českého hudebního fondu. Působil také v OSA a DILIA. 656 Autorce se nepodařilo zjistit, o koho se jedná. 657 Svazu Československých skladatelů. 658 Jeden ze způsobů rozmnoţení hudebnin (a jiných materiálů). 659 Alén Diviš, který byl jiţ zpátky v Československu. 660 Po návratu z Evropy do USA (v říjnu 1955) a krátkém pobytu v newyorském hotelu získali manţelé Martinů v prosinci byt. 661 Kantáta Hora tří světel pro muţský sbor, tenorové a barytonové sólo a varhany, H. 349. Kromě anglického textu podle H. V. Mortona, je v kantátě pouţito textů českých lidových písní a biblického Matoušova evangelia. Kantátu vydalo aţ roku 1992 vydavatelství Max Eschig. V Československu byly v roce 1957 pořízeny fotokopie opisu partitury pro potřeby Akademického pěveckého sdruţení Moravan v Brně. 662 Oratorium Epos o Gilgamešovi, H. 351, komp. 1955. Oratorium bylo v roce 1958 vydáno Univerzální edicí ve Vídni. Oba dotazy vypovídají o pozitivnějším náhledu Martinů na situaci v Československu, neţ jaká byla ve skutečnosti. 663 Smlouva mezi Boosey & Hawkes a Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění (SNKLHU). 664 Opera Julietta, H. 253, byla ve Wiesbadenu provedena aţ 25. ledna 1959. Martinů se zúčastnil představení. 665 Patrně se jedná o moţnost vyuţití kopie partitur, které byly pořízeny v Československu na mikrofilm. 666 Boosey & Hawkes. 654

125

tam všechny ty poslední rukopisy667 a nemám od nich ani řádek. A kdy se ty chystáš na zájezd?668 Budu zpět669 na jaře. Tak řekni těm filmařům ţe to není moje vina, psal jsem stejně Rothovi ţe bych chtěl aby tu věc nechal pro Praţské vydání, 670 myslím ţe jste měli v Praze předpremieru Studánek,671 napiš mi něco o tom. Tak teď to víš vše a jak bude něco nového tak ti hned napíši. Děkuji ti za přání a tobě téţ přeji abys měl hezké vánoce a pěkný celý Nový Rok a abys se v něm oţenil, pospěš si ať nezůstaneš na ocet a bude z tebe protivnej dědek zlobivej a osamocenej. Charlie 672 připojuje pozdravy a přání. Nazdar. Adresa je 108 East 60 Street. New York, N. Y. Ohlaš to v Radiu. 673 Bohuš

44

[New York] 17. ledna 1956

Milý Karle Veliký: Tak konečně mám bejvák, čímţ se situace podstatně změnila a budu míti více nálady ti odpověděti na tvoje bujné dopisy. Teď ti jenom chci sdělit novinku ţe uţ nejsem s B&H674 a tak chceteli dostat novější komposice, jsou zde značné moţnosti, kdyţ budete dobře platit. Doufám téţ ţe jste se uţ vzpamatovali ze Studánek 675 a ţe se teď soustředíte na jejich vydání, 676 jelikoţ jsem je dostal konečně zpět od B&H. Čímţ také můţeš sdělit moje povolení Trnkovi co se filmu týče. 677 Současně odpovídám Státnímu Bachtíkovi, 678 který ostatně uţ dostal téţ zprávy od Dr. Rotha. On mi píše (Bachtík) ţe dostal povolení od Dr. Rotha,679 ale ovšem jistě ví ţe komposice patří 667

Zřejmě Eposu o Gilgamešovi, H. 351, Hory tří světel, H. 349 a Otvírání studánek, H. 354. Karel Šebánek se za skladatelem rozjel aţ těsně před jeho smrtí. 669 V Evropě. 670 Otvírání studánek, H. 354, se skutečně dočkalo vydání v Československu, a sice v roce 1956 ve SNKLHU. Reţisér Jiří Trnka připravoval filmové zpracování kantáty, z něhoţ však sešlo. Snímek nakonec vznikl aţ v roce 1981 v reţii Vladimíra Síse. 671 V Praze v Klubu Svazu československých skladatelů byla 7. prosince 1955 provedena kantáta Otvírání studánek, H. 354, na počest skladatelových narozenin v podání Kühnova dětského a ţenského sboru, recitoval Miroslav Doleţal. 672 Charlotta Martinů. 673 V Československém rozhlasu. 674 Skladatel v novém roce zřejmě neprodlouţil smlouvu s nakladatelstvím Boosey & Hawkes. 675 Z úspěšné premiéry, která se konala 7. ledna v Poličce. 676 Vydáno ještě téhoţ roku (SNKLHU). 677 Bohuţel nebylo vyuţito. 678 Josefu Bachtíkovi, spolupracovníkovi SNKLHU. 679 Z Boosey & Hawkes. 668

126

teď mně a ţe na ni musíme udělat smlouvu. Ohledně dalších věcí a moţností vydání u nás napiš mi diskretně jaká je situace a co by se dalo dělat. Také jsem dosud nedostal kopii smlouvy co je nebo bude s B&H680 a mám jenom ten katalog věcí které byly vydány a hlavně věcí, které mají býti vydány. A na to tě chci téţ upozorniti, aby se netisklo nic aniţ by mi […] dali předem zprávu, protoţe jsou v tom skladby které nechci aby byly tisknuty a jiné které vůbec neznám a nevím kdo je napsal. Rovněţ z Divad. agence681 jsem dostal dopis na který teď odpovídám a tak myslím téţ dělají mnoho alespoň pro okamţik zbytečné práce, co se rozpisu týče a snad si mysleji ţe se smlouvou s B&H se stanou zázraky, coţ se mýlí. To víš ţe B&H bude se starati hlavně o věci operní do kterých oni B&H strčili prachy, 682 tak ať nepospíchají. Nejdůleţitější věc a aktuelní by byla Juliette a to téţ nevím co se vlastně ve Wisbadenu stalo, bylo to uţ na plakátech. 683 Z Londýna jsem dostal dopis po 3 měsíčním mlčení ale nezmiňuje se o ničem. 684 Tak to vypátrám co v tom je a pak bych eventuelně poslal partituru domů k rozmnoţení, to by bylo nejdůleţitější, ostatní věci mají čas. Ozvi se téţ jak ţiješ, ty máš přece byt, nemáš? 685 A měj se pěkně v novém roce a pracuj na národa roli dědičné 686 a napiš. Pozdrav Diviše, musím poslat zase Coffee abyste měli co píti kdyţ mne drbete. Nazdar. B. Martinů

45

[New York] 11. února 1956

Milý Karle: Posílám ti současně nějaké partitury a pošlu ti více jen co se dohovořím s Associated publishers687 teď se právě s nimi hádám. Téţ ti posílám copii jedné hry o Lidicích, kterou mi poslal jeden Američan a myslím ţe je to dobrá věc, moţná ţe by se s ní u nás něco dalo dělat ale ovšem byste museli vyjednávat buď s ním nebo s tím

680

Smlouva mezi Boosey & Hawkes a SNKLHU. DILIA (Československé divadelní a literární jednatelství). 682 U Boosey & Hawkes byly vydány Martinů opery Čím lidé ţijí, H. 336, Veselohra na mostě, H. 247 a Ţenitba, H. 341. 683 Neuskutečněné provedení Julietty, H. 253, ve Wiesbadenu. 684 Ernst Roth z Boosey & Hawkes. 685 Karel Šebánek bydlel v bytě v Praze 6, Bubenči. 686 Slova, která podle Šebánkova svědectví pronesl umírající Bohuslav Martinů při jejich posledním setkání. 687 Associated Music Publishers. 681

127

Managerem Paukerem, aby to pak nespadlo na mne. Myslím ţe by to stálo za překlad. Neztrať to.688 Uţ nejsem více s Boosey & Hawkes tak nevím jaký vliv to bude míti na tu novou smlouvu s nimi, která se snad po několika 10letech má uskutečnit.689 Mám dojem ţe pro symfonické věci by to bylo dobře ale mám pochybnosti pro jevištní díla, kde B&H by vlastně jen udělal balík a poslal divadlu a pak by se dělili s Prahou o moje prachy, jak ty se na to díváš? Ten koncert pro violu není dosud volný. 690 Co se týče Gilgamesh691 byl bych rád kdyby material mohl býti udělán v Praze, napiš mi o moţnostech. Kytice nedošla a leţí na celnici, myslím, dostal jsem dotazy a pochybuji ţe ji dostanu, květiny a ovoce je sem zakázáno posílat, proč nevím. Co vás to napadlo? Děkuji vám stejně a snad ji na konec pošlou ale to uţ zůstanou jenom stonky.692 *Co se děje se Studánkami, byl takový spěch na vydání a teď je ticho. S kým vlastně teď budu dělat smlouvu, s Orbisem?693 Proslovy jsem dostal, moc pěkné, pozdrav oba Šourka i Barvíka,694 napíšu jim aţ budu míti trochu času, zde je to blázinec. Jak vidím ţe přece jenom fedruješ to Concertino, zase mi o něj psala Fuchsová z Londýna.695 Napiš mi jak dopadly ty Fantasie a jak je hráli. 696 Napiš mi téţ jaká je situace u nás, některé věci bych chtěl vydat doma ale jak víš ţe tam mám přátele ve Svazu697 a nevím mámli vůbec něco začít. Eventuelně to oratorio horu tří

688

Autorce se nepodařilo zjistit, o jakou hru se jedná, a v pozůstalosti Karla Šebánka nic podobného neobjevila. 689 Mezi Boosey Boosey & Hawkes a SNKLHU. 690 Rapsódie – koncert pro violu a orchestr, H. 337, komp. 1952. Klavírní výtah skladby byl však vydán aţ v roce 1962 v nakladatelství Bärenreiter. 691 Epos o Gilgamešovi, H. 351. 692 Snad gratulace k premiéře Otvírání studánek, H. 354. 693 Orbis jiţ fakticky neexistoval, byl začleněn do Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, které ještě téhoţ roku kantátu Otvírání studánek, H. 354, vydalo. 694 Proslovy Otakara Šourka (muzikolog, hudební kritik) a Miroslava Barvíka (skladatel a muzikolog) ke skladatelovým narozeninám. V pozůstalosti Karla Šebánka můţeme Barvíkův projev nalézt. Byl určen pro Československý Rozhlas Praha a Barvík v něm nešetří chválou. Miroslav Barvík na začátku padesátých let z pozice generálního tajemníka Svazu československých skladatelů proti Martinů ostře vystupoval. Je rovněţ podepsán pod zprávou Ministerstvu informací a osvěty z roku 1951, v níţ není doporučeno provádět ani propagovat Martinů skladby (viz příloha č. 21). 695 Concertino pro klavír a orchestr, H. 269 a jeho premiérová i pozdější interpretka Líza Fuchsová. Concertino bylo v roce 1956 vydáno Českým hudebním fondem. 696 Symfonické fantazie (Symfonie č. 6), H. 343, komp. 1953, byla provedena v Praze Českou filharmonií pod taktovkou Karla Ančerla 8. února 1956. Dílo mělo úspěch. 697 Ve Svazu československých skladatelů.

128

světel, jen ţe to je náboţenské a tak nevím jak se na to díváte. 698 Napiš zdali došly partitury a ty komorní věci ti pošlu brzo, mezi nimi i housl. sonatu pro Karla Nováka.699 Pozdrav Diviše a Bureše700 a Jana Nováka. 701 Pošlu vám kafe. Tak to by bylo asi vše. Ještě řekni zodpovědným lidem ţe bych chtěl na titulní stránce Studánek ţe premiera byla v Poličce 7. ledna 1956.702 Je to správné datum. Moc tě zdravím a napiš brzo. Nazdar. B. Martinů Vyčmuchej zdali uţ větší moţnost dostat prachy ven. Mohl bych v tom případě udělat s Prahou smlouvu jako jsem měl s B&H.

46

?

?

[New York] 23. února 1956

Milý Karle: Musím ti oznámit, ţe jsem zase dostal vyznamenání za moje Symfonické Fantasie, byly vyvoleny jako nejlepší orchestrální dílo předešlého roku 1955. Porota byla „New York Music Critics Circle.“703 Tady bych byl velmi rád abys to rozproudil v novinách všech politických vyznání, abych trochu si to polepšil za to, ţe mne to Everyman divadlo nezná, ačkoliv já je také neznám. 704 Pocta je to veliká, protoţe se toho přehraje zde za rok pořádně a je to uţ druhá cena ve čtyřech letech, co mi byla udělena, coţ se také stává velmi zřídka. To první uznání bylo za „Veselohru na mostě“ jako nejlepší operu v té saisoně (1951).705 Tak vidíš, ţe nejsem tak neznámej a vaţ si mně a hlavně to dej do novin, protoţe by to mohlo eventuelně přejít bez 698

Biblický text kantáty Hora tří světel, H. 349, byl zajisté na vydání v Československu příliš. Martinů zde má moţná na mysli nedatovanou skicu Sonáty pro housle a klavír. 700 Miloslav Bureš (1909-1968), poličský rodák, básník a prozaik, autor básně Píseň o studánce rubínce, kterou Martinů zhudebnil v kantátě Otvírání studánek, H. 354. Na Burešovu poezii Martinů zkomponoval také kantáty Legenda z dýmu bramborové nati, H. 360 a Mikeš z hor, H. 375. 701 Jan Novák (1921-1984), skladatel, jenţ byl v New Yorku v letech 1947-1948 soukromým ţákem Martinů. Spolu s Vítězslavou Kaprálovou byl jediným Martinů ţákem českého původu. 702 Skladateli velmi záleţelo na tom, aby se světová premiéra kantáty Otvírání studánek, H. 354, konala v Poličce, k čemuţ došlo právě 7. ledna 1956. Praţské provedení o měsíc dříve (7. prosince 1955) Martinů jakoţto premiéru kantáty neuznal (autorka v textu skladatelovo přání respektuje). 703 Sdruţení kritiků v New Yorku (The New York Music Critics´Circle) zvolilo Symfonické fantazie, H. 343, nejlepším orchestrálním dílem roku 1955 (premiéra Fantazií se konala 7. ledna 1955 v Bostonu v nastudování Charlese Muncha, jemuţ je kompozice věnována). 704 Autorka také ne. 705 Rozhlasová opera Veselohra na mostě, H. 247, rovněţ získala ocenění newyorské komise kritiků, a sice jako nejlepší opera roku 1951 (opera však byla zkomponována jiţ v roce 1935). 699

129

povšimnutí a to by bylo škoda, neboť takovou cenu si musí člověk zaslouţit. Tak teď to víš všechno, aţ na to, ţe ta cena je jenom SLÁVA, ale ţádná peněţní odměna s tím nesouvisí, nicméně to pomáhá, protoţe teď se to bude hráti ve všech větších orchestrech a asi to bude natočeno.706 Diplom zase pošlu domů, ať si ho přilepí na stěnu.707 Tak se starej. Balíčky jsem ti poslal, ale tu violu a dvě housle nemohu, to je ještě exklusivní. 708 Ten materiál ke koncertu Grosso: něříkej, ţe máš ode mne, aby na mne Universálka neskočila,709 jako hudební vůdce národa a redaktor víš ţe se takové věci nemají dělat. Napíšu ti brzo. Děkuji za dopis a kritiku pozdrav Divouse710 a měj se hezky. Co je se Studánkami? 711 Prosím tě řekni Burešovi aby mluvil s Trnkou, aby se ten film dělal s dětmi a ţivoucími lidmi a ne s loutkami, 712 já jsem mu to sice psal, ale stejně ho zavolej. Od B&H jsem teď volný a tak by se něco dalo dělat u nás. Mnoho zdravím Bohuš Ta porota jsou všichni HUDEBNÍ KRITIKOVÉ z N. Y.!713

47

[Řím] 26. prosince 1956

Milý Karle: Odpovídám na tvoje dopisy a děkuji za přání k narozeninám i k vánocům a tak dále. Taky odpovídám na tvoje otázky. Zde samozřejmě nemám nikoho pro překlad Kytice 714 do angličtiny a nemyslím ţe tohle spěchá, takový překlad bude velice těţký a musí se na to najít expert, lidový text je těţko přeloţitelný. To samé je o Polní mši715 kde jsme museli

706

V Československu vznikla gramofonová nahrávka Symfonických fantazií, H. 343, v podání Karla Ančerla a České filharmonie dokonce ještě téhoţ toku. 707 Rodině do Poličky. 708 Není zřejmé, o jakou skladbu se jedná. 709 Concerto grosso, H. 263, vydala Univerzální edice ve Vídni v roce 1948. 710 Aléna Diviše. 711 S vydáním kantáty Otvírání studánek, H. 354 (SNKLHU, 1956). 712 K připravovanému filmovému zpracování kantáty Otvírání studánek, jeţ měl reţírovat Jiří Trnka (jeden ze zakladatelů českého animovaného filmu). 713 The New York Music Critics´Circle. 714 Kytice, H. 260, cyklus skladeb na lidové texty pro smíšený (dětský) sbor, sóla a malý orchestr. Byla vydána Českým hudebním fondem v roce 1956. 715 Kantáta Polní mše, H. 279, na český text Jiřího Muchy s pouţitím českých modliteb a ţalmů.

130

text předělat a tak s tím téţ nespěchej, pokusím se dostat jeden hlas s tím novým překladem a pak byste to mohli podepsat, ten co je v partituře nedostačuje. Je tu nějaké nedorozumění ohledně věcí, které jsem poslal do Prahy, pokud se pamatuji poslal jsem čelovou sonatu716 Smetanovi717 s podotknutím, ţe po premieře718 ji má poslat do Brna, (kam uţ se teď nepamatuji) a ostaně jsem mu před dvěma měsíci napsal ţe tu kopii má dát k disposici buď tobě nebo Sádlovi, 719 který mne o ni ţádal. Ale rozhodně se napamatuji na Kašlíka 720 a tím méně na Kuhna, kterému jsem neposlal Studánky, jeţ dostal asi od Bureše. 721 To vlastně teď nemá význam kdyţ to bude vydáno tiskem, coţ uţ mělo, dle slibu býti. Tak to nesváděj na mně. Teď hlavní věc je ovšem s tím výtahem Polní Mše, který jsi mi poslal, ten rozhodně přijmout nemohu, není za prvé dobře udělán, je to děláno aby to bylo lehké a je to tak lehké, ţe z toho nic nezbylo. Psal jsem uţ také o tom Novákovi. 722 Za druhé, je tam plno chyb nejen v klavíru ale i ve sboru a jsou to jistě chyby kopisty, výtah nebyl korrigován, protoţe jsou tam chyby do očí bijící, takţe kopii nikdo neprohlédl a neopravil, opisovač tam našel chyby a okopírovali jste to s nimi. Ţádáš mne abych nebyl příliš kritický, ale já se tomu nemohu vyhnout, nechápu vůbec jak jsi to mohl pustit, kaţdý kdo to bude studovat a dostane partituru hned uvidí jak je výtah nemoţný a jak zkresluje partituru, čili bude to ostuda. Více provozování díla se tím neumoţní, protoţe naopak výtah odradí lidi k provedení. Jednu mezeru jsi sice vyplnil ale nic jsi s tím nedocílil. I kopie je nešikovná. Zkrátka to musíš vzíti zpátky, v této formě to absolutně existovat nemůţe a nemysli si ţe jen vynalézám kritiku, kaţdý ti to řekne kdo dostane výtah do ruky. Zde jsou i moţnosti, ţe se to můţe hráti s pianem, kdyţ je výtah k disposici a to ovšem je vůbec vyloučeno aby se to hrálo v této úpravě. Divím se vám oběma, jak jste mohli pustit a proč mi nepošlete takovou

716

Sonáta č. 3 pro violoncello a klavír, H. 340, komp. 1952. František Smetana, praţský violoncellista, jenţ o Sonátu č. 3 projevil značný zájem. Jeden ze zakladatelů Smetanova tria a Praţského tria. 718 V roce 1953. 719 Karel Pravoslav Sádlo, violoncellista a pedagog, jehoţ ţákem byl na praţské konzervatoři i František Smetana. 720 Václav Kašlík (1917-1989), skladatel, operní dirigent a reţisér. Provedl několik Martinů oper (např. dirigoval světovou premiéru Martinů opery Mirandolina, H. 346, v roce 1959 v Praze). 721 Jan Kühn (1891-1958), zakladatel a sbormistr Kühnova dětského sboru. Kühnův sbor provedl v předpremiéře Martinů kantátu Otvírání Studánek, H. 254 v Praze. (Miroslav Bureš, autor básně zhudebněné v kantátě.) 722 Janu Novákovi, autorovi klavírního výtahu (bývalému ţákovi Martinů). 717

131

věc ke schválení. Tak mne to mrzí, ţe ti takhle musím psát, ale rozhodně tohle vydání nikomu nedávej ani neposílej, to bys tomu jen uškodil. Napiš mi co je moţno s tím udělat, ale já rozhodně budu protestovat dáš-li tento nemoţný výtah do oběhu. Je to mrzutá historie ale sklidíte oba posměch u muzikantů, kteří mají k disposici partituru a já sám nechci aby Mše byla takto representována, to raději ať ta mezera zůstane nevyplněná.723 Buduli míti čas napíšu aspoň stránku jak by to mělo vypadat a to nejsem expert na úpravu klav. výtahů, čemuţ, jak víš, se vţdy vyhýbám. Tak tohle je nepříjemná kapitola. Chtěl bych vůbec abys mi dal více a předem vědět co konkrétně zamýšlíš dělat a ne mne překvapit vţdy s hotovou věcí. Sděl mi zdali jsou moţnosti (o nichţ teď v této situaci pochybuji) ţe bys jel do Paříţe, psali mi z domu i ty ohledně toho bronzu busty724 a té ceny z Haagu,725 coţ je talíř, který můţe přivést můj biograf726 ale tu bustu by mohla zařídit Embassy, to je těţký kus na cestování. Napiš jak to vypadá s tvou cestou.727 Desky se Studánkami ani tvoje ani Bureš[e] nedošly ještě a jsem zvědav co je s vydáním, které mělo vyjíti na vánoce?728 Nové dvojzpěvy jsou Petrklíč729 a ten snad jsi dostal a nebo ho mají naši. Věnovanou kopii má Zouhar a ta patří jemu. 730 Co se týče těch nových komposic nic nikomu neslibuj, víš ţe nemám čas aţ budu mít čas tak se na to podívám, to se týče těch Nonetů a dechových kvintetů,731 to jsou věci jeţ je těţko teď udati a tisknout. Ostatně, jak se zdá, jsem slíbil teď kdekomu něco napsat, hlavně sbory pro Prahu i pro Brno, to bych musel pracovat jen

723

Český hudební fond nakonec v roce 1956 klavírní výtah Polní mše vydal. Busta od Codreanu – Kingové. 725 Autorce se nepodařilo zjistit, jakou cenu má Martinů na mysli. 726 Miloš Šafránek. 727 Šebánek se s Martinů setkal aţ o tři roky později. 728 V roce1955 byla v Supraphonu vydána gramofonová nahrávka kantáty Otvírání studánek, H. 354. Partituru kantáty vydalo do konce roku 1956 SNKLHU. 729 Petrklíč, H. 348, dvojzpěvy na texty moravské lidové poezie. 730 Zdeněk Zouhar (*1927), skladatel, dirigent, pedagog a muzikolog. Systematicky prosazoval dílo Bohuslava Martinů, jeţ zároveň aktivně prováděl a nahrával. Řídil brněnské pěvecké sdruţení OPUS, pro něţ Martinů zkomponoval cyklus Petrklíč, H. 348. Ţenský sbor OPUS byl rovněţ interpretem premiéry Petrklíče v roce 1955 v Brně. Zdeněk Zouhar je také autorem publikací věnovaných Martinů (autorka upozorňuje zejména na vydanou korespondenci Martinů Zouharovi - viz soupis literatury). 731 Není zřejmé, o která díla se jedná. V tuto dobu mohl mít Martinů na mysli např. nonet Pastorely ze Stowe, H. 335 (komp. 1951), starší Nonet č. 1, H. 144 (komp. 1925), Dechový kvintet pro flétnu, hoboj, klarinet, lesní roh a fagot, H. 187 (komp. 1930). 724

132

pro ně a to víš ţe nemohu, ač mne zájem těší. Ostatně teď z různých příčin které ti popsat nemohu omezím zasílání rukopisů k nám. Šolce732 potěš a pozdrav řekni aby neopustil naději, foto dostane, pro mne je udělat balík a jít na poštu veliká trýzeň ale dočká se toho. Také jsem nevěděl ţe stále vystupuje veřejně byl bych mu poslal sonatu.733 Co se týče provedení Studánek s Kuhnem za hranicemi, musí je oznámit a chtěl bych vědět pod jakým titulem to dělají, to je k vůli Ascapu,734 tak to vyzvěď. Harmoniku jsem uţ dostal i od Jana ale ta nová věc Romance uţ byla hotová a ta[k] se tam musí harmonika upravit hráčem. 735 Co jsi vlastně vyjednával s Boosey?736 Běţí to vůbec a nebo to chcíplo? Já od nich vůbec neslyším, tak se s nimi moc nezavazuj. Také s Locandierou737 nevím vůbec co se stalo. Podobenku z profilu nemám, tomu se vţdy vyhýbám k vůli mému velkému nosu ale snad by něco našli doma? Zdá se ţe uţ tam je nějaká jiná busta, kde ta vzala můj profil? Abych se dával fotografovat to se mi nezdá, uvidím co se dá dělat. Nakladatelství mi stále píše do Švýcarska. 738 Řekni jim ať mi rozhodně neposílají ţádné výtisky, vyjma Studánek. Tak mi napiš co uděláš s výtahem Polní Mše. Mám vztek ţe tě musím otravovat hned v začátku nového roku který ti jinak přeju šťastný s přáním abys se polepšil. Nazdar. Míru zdar. B. Martinů Našel jsem jednu fotečku nejblíţ profilu tak ti ji posílám, nemohl bys ji nechat rozmnoţit, je to jediná kde mi ještě bylo do smíchu. Aţ ji paní V ta sochařka739 nebude potřebovat pošli ji našim, myslím ţe ji nemají. 732

Karla Šolce. Pravděpodobně Sonátu pro klavír, H. 350, komp. 1954. 734 ASCAP – American Society of Composers, Authors and Publishers, americká ochranná organizace. 735 Pravděpodobně kantáta Legenda z dýmu bramborové nati, H. 360, pro sóla a komorní soubor, jehoţ součástí je akordeon (komp. 1956). Martinů Šebánka v předchozí korespondenci ţádal o zaslání jakýchkoli notových materiálů pro akordeon, aby lépe porozuměl technice hry na tento nástroj. 736 S nakladatelstvím Boosey & Hawkes. 737 Opera Mirandolina, H. 346, kterou vydalo aţ v roce 1959 nakladatelství Bärenreiter. 738 Zatímco Martinů byl jiţ v Římě, kde v září nastoupil na místo pedagoga na Americké akademii. 739 Je těţké určit, o kterou z autorek několika bust Bohuslava Martinů se jedná. 733

133

Také prosím tě pošli ten přiloţený dopis paní Kovalové, někam jsem zasel její adresu. Děkuji. (L. SLEISOVÁ – KOVALOVÁ) 740

48

[Schönenberg] 8. prosince 1957

Milý Karle Veliký: Mám dobré zprávy ţe jsi se zaslouţil o vlast a předal všechny věci ze sejfu do rodného domu. Ptáš se zdali mi máš najíti dobrého nakladatele a nabízíš mi jej najít sám. Tak HONEM ho najdi. Ale já mám takový dojem ţe myslíš ţe ten dobrý a nejlepší nakladatel jsi ty sám, coţ můţe býti úplná pravda, jenom ţe málo vynášíš, tak je to jednostranný business. S tím Gilgameshem budete míti potíţe s překladem do češtiny, ačkoliv existuje překlad výborný, jenom ţe nejde pod noty.741 S těma klavírníma koncerty jsou potíţe, ale nevím jaké, všechny jsou u B&H742 a vy s ním přece máte smlouvu ale myslím ţe vám to nechce poslat protoţe si to tam opíšete a pak s tím děláte obchody. Na kaţdý pád se to pianisti mohou učit z partitury, aţ dosud se to tak naučili. Nicméně teď udělám pořádek s B&H je tam mnoho věcí které se mi nelíbí. Ostatně dle smlouvy s B&H máte oba stejná práva, jak myslím, na komposice a tak kdyţ on klavírní výtah nedělá, tak byste ho mohli udělat vy a dělit se s ním dle procent ve smlouvě, ne? Partituru Kytice s něm. textem743 pošli Sacherovi na kaţdý způsob. Mně bys mohl poslati ty malé partitury Serenád, 744 které mi zůstaly v Americe, ale jenom po jedné, ne na 10 kilo. Myslím ţe máte pro [to] také uţ materiály, neboť jsem jednu onehdá slyšel na Radiu a je moc pěkná, divertimento.745

740

Autorce se nepodařilo zjistit, o koho se jedná. Epos o Gilgamešovi, H. 351. Autorem českého textu je Ferdinand Pujman. 742 Nakladatelství Boosey & Hawkes vydalo Sinfoniettu giocosu pro klavír a komorní orchestr, H. 282 (vydáno 1953). Avšak např. Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H. 237 a Koncert pro klavír a orchestr č. 3, H. 316, byly vydány v roce 1960 v Českém hudebním fondu. 743 Kytice, H. 260, byla vydána Českým hudebním fondem v roce 1956 (o rok dříve i klavírní výtah). Autorem německého textu je Jürgen Sieber. 744 Serenáda č. 1 a moll, H. 217; Serenáda č. 2, H. 216; Serenáda č. 3, H. 218; Divertimento (Serenáda č. 4), H. 215. Vydány Melantrichem v roce 1949. 745 Divertimento (Serenáda č. 4), H. 215. 741

134

*Co se komorních věcí týče, musím se na to zamyslet, ale mám dojem, ţe mimo toho co je vydáno u Associated v NY.746 je uţ málo věcí, Klav. Sonata,747 Oboe-kvartet to jest Kvartet s oboe jednou,748 Dvě Tria v d. a v C.[,]749 České tance pro dva klav.750 Děkuji ti za přání k narozeninám a sám ti přeji hezké vánoce a do Nového Roku mnoho štěstí a klidu. Přiţeň se s tím dobrým nakladatel[em]. Srdečně tvůj B. Martinů

49

[Schönenberg] 21. prosince 1958

Milý Karle: Jsi moţná někde v kopcích na Vánoce a tak tě tam pozdravuji a přeji hodně sněhu.751 Mezitím jsou tu některé otázky, s mým vracejícím se zdravím (pomalu) se mi vrací taky energie (taky pomalu) a tak bych chtěl vyřídit některé resty. *Tedy Klavírní Koncert Nr 3. Psal mi Karel Šolc tedy ho poţádej aby úpravu udělal lehkou hratelnou.752 Teď tady mám dvě partitury a dva materialy, nebo tři dokonce od Boosey a jeden set pro Firkušného (part. a hlasy) tak co s tím mám dělat, mám ti to všechno poslat je to balík jako dům, a nebo nechat deponovat ten Firk. set u Alkor, musel bys mi dát přesnou adresu.753 Teď co se koncertu 2hého týče, Roth mi psal ţe jej nemají (coţ nemusí býti sicher protoţe tam mají nepořádek v archivu)754 Ruda mi psal to jest nechal vzkázat ţe ten koncert máš ty a já myslím ţe jej má Rudy neboť jej vloni někde hrál v německu, já nemám ani partituru ani hlasy a tak musíme najít kde je, napiš 746

Např. Klavírní kvintet č. 2, H. 298 (vydáno 1957), Sonáta pro violu a klavír, H. 355 (vydáno 1956), Trio pro flétnu, violoncello a klavír, H. 300 (vydáno 1950). 747 Těţko určit která. 748 Kvartet pro hoboj, housle, violoncello a klavír, H. 315, komp. 1947. 749 Klavírní trio č. 2 d moll, H. 327, komp. 1950; Klavírní trio č. 3 C dur, H. 332, komp. 1951. 750 Tři české tance pro dva klavíry, H. 324, komp. 1949. Všechny uvedené skladby byly vydány v paříţském vydavatelství Max Eschig na začátku šedesátých let. 751 Karel Šebánek jezdil často lyţovat. 752 V roce 1960 byla v Pantonu vydána úprava Koncertu pro klavír a orchestr č. 3, H. 316, pro dva klavíry od Karla Šolce. 753 Z korespondence není zřejmé, o jaké materiály pro Karla Šebánka a Rudolfa Firkušného se jedná. 754 V nakladatelství Boosey & Hawkes v Londýně.

135

[R]udovi, já nevím kde se potuluje a uţ od něho nemám novinky po měsíce. Tak abychom tohle dali dohromady. 755 Teď bych chtěl kdybys mohl nějak působit na tu diskovou Společnost aby pustili konečně ven tu Kytici, je o to zájem a disky by ovšem mnoho pomohly, tak ať si s tím pospíší, mám dojem ţe to je uţ dávno nahráno.756 Také Studánky na dlouhé disky757 zase někde zamrzly, co s tím je? Po Vánocích ihned ti pošlu ten kvartet 7dmy, tři sety tak budeš moci uspokojit všechna kvarteta758 a violová sonata759 uţ je hlášena tak přijde doufám v pár dnech tak ji dostaneš taky. Po Novém roce doufám ţe dojdou ty věci od Max Eschig uţ jsou tištěny, Trio v d. a v C, Serenády a kvartet s hoboji tak to všechno dostaneš během ledna.760 O té Mirandolině761 teď jednám s P. Feterle o němţ moţná víš, je snad ve spojení s Alkron. Napiš mi kdo je v Alkron vedoucí. Feterle chce vydat několik věcí mezi nimi Koncert pro dvoje housle, Zbojnické písně v překladu, Mirandolinu, a ještě jiné věci. 762 Jinak mám dojem ţe u nás moje dopisy lidi čtou nepozorně neboť se mne ptají stále tytéţ otázky na které jsem uţ 100kráte odpověděl, jako ţe poslední opera je v Universálce a ţe dosud není hotova atd.763 Pozdrav Karla Šolce budu hledět mu poslat partituru čtvrté symfonie, poţádám Rotha.764 O tomto nevím nic, píšeš ţe byl nemocen já teď se o ničem nedozvím.

755

Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H. 237, jeţ měl Rudolf Firkušný na svém repertoáru. Martinů se nemýlil. Gramofonová nahrávka Kytice, H. 260, byla vydána Supraphonem v roce 1955. 757 Gramofonová nahrávka kantáty Otvírání studánek, H. 354, byla rovněţ vydána Supraphonem roku 1955. 758 Smyčcový kvartet č. 7 (Concerto da camera), H. 314, komp. 1947. 759 Sonáta pro violu a klavír, H. 355, komp. 1955. 760 Viz poznámky č. 573-575. Serenáda pro dva klarinety, housle, violu a violoncello F dur, H. 334, komp. 1951 (vydavatelství Max Eschig, 1962). 761 Mirandolina, H. 246, komická opera o třech dějstvích, komp. 1954. 762 Autorce se nepodařilo dohledat podrobnosti. Jedná se však zřejmě o spolupráci s nakladatelstvím Bärenreiter, jeţ některá ze zmiňovaných děl později vydalo. Např. Koncert pro dvoje housle a orchestr č. 2, H. 329, (vydáno 1962), Mirandolina, H. 346 (vydáno 1959). 763 Řecké pašije, H. 372/I (první verze), komp. 1957. Univerzální edice ve Vídni vydala roku 1961 její klavírní výtah. 764 Symfonie č. 4, H. 305, byla vydána v roce 1950 u Boosey & Hawkes. 756

136

*Byl tu Kubelík 765 a zrovna na moje narozeniny. Se mnou je to lepší a pomalu se dostávám do formy ale ven ještě chodit nesmím a pracovat taky ne ale to vše uţ brzo taky přijde. 766 Chtěl jsem se tě zeptat mášli taky Materiel hlasy pro Kytici 767 a nebo jen partituru? Hledím na to nalákat Sachera, který dostal uţ partituru i překlad. Kdyby uţ byly disky šlo by to snadněji. Tak mi nech vědět a měj se pěkně o Vánocích a snaţ se někde objevit příští rok. Mnoho zdravím Bohuš Charlotte mi říká abych ti napsal. Jednou jsi jí měl přivézti nějaký náramek od mojí sestry.768 Teď se dozvídám ţe u vás zpívá s Filharmonií Maria Stader769 koncem ledna, ona by lehce mohla vzíti ten náramek nebo co to bylo sebou, bydlí v Zurichu a my ji často vidíme, snad by to šlo takto vyřídit. Nevím zdali to ještě máš u sebe a nebo zdali jsi to vrátil sestře, v tom případě by ti to snad mohla poslat. Jedná se o náramek z poličských granátů. Národní mi oznamuje ţe dostali ten material. 770 *Aţ uvidíš Ančerl[a]771 zeptej se ho zdali docílil nějakého rozhodnutí pro pozvání toho amerického pianisty Charles Rosen772 do Prahy, slíbil mi ţe se o to pokusí a asi zapomněl. Votterle773 je sympatický pán. Poţádám aby tě pozval. Nazdar!

765

Rafael Kubelík (1914-1996), dirigent, houslista a hudební skladatel. Působil jako dirigent České filharmonie, ale po roce 1948 odešel do zahraničí, kde zastával dirigentské a ředitelské funkce v několika operních a symfonických tělesech. Ţil střídavě v USA a ve Švýcarsku. Byl častým interpretem Martinů skladeb. Bohuslav Martinů Kubelíkovi věnoval své dílo Fresky Piera della Francesca, H. 352 (Kubelík dirigoval premiéru v Salcburku v roce 1956). 766 Martinů zdravotní stav se bohuţel nezlepšil. 767 Kytice, H. 260, jejíţ klavírní výtah i kompletní partitura byly vydány Českým hudebním fondem. 768 Marie Martinů. 769 Maria Stader (1911-1999), švýcarská sopranistka maďarského původu. 770 Z korespondence není zřejmé, jakou skladbu Martinů odeslal. 771 Karel Ančerl (1908-1973), významný český dirigent, interpret Martinů kompozic. Od roku 1950 byl uměleckým ředitelem České filharmonie, v roce 1968 emigroval do zahraničí. 772 Americký klavírista a skladatel Charles Rosen, jenţ byl ţákem Bohuslava Martinů na univerzitě v Princetonu. 773 Karl Vötterle, zakladatel nakladatelství Bärenreiter – Verlag.

137

50

[Schönenberg] 2. února 1959

Mr. Karlu Šebánkovi. Praha. Milý Karle: Potřeboval bych s tebou nutně mluvit osobně o vydavatelských záleţitostech, jeţ se vyvinuly v poslední době a jeţ je dosti těţko písemně řešiti. Víš, ţe mám k tobě důvěru a ţe jsme jiţ na mnoha věcech společně a s úspěchem pracovali. Přímým stykem bychom vše snadněji a rozhodně rychleji dojednali. Bylo by moţno ţe bys mohl sem za mnou přijeti a vše dojednati? Napiš mi brzo jestli tato moţnost je a kdy bys mohl do Baselu přijet. Jsem s mnoha srdečnými pozdravy tvůj B. Martinů774 B. Martinů Schonenberg Pratteln. Suisse.

774

Bohuslav Martinů i Karel Šebánek si byli vědomi, ţe k případnému setkání (k povolení Šebánkova výjezdu) bude zapotřebí přímé ţádosti ze strany Martinů. Tento dopis měl být právě takovým naléhavým vyzváním. Karlu Šebánkovi se po usilovném snaţení podařilo získat povolení k pracovnímu výjezdu za skladatelem do Švýcarska. Bohuslav Martinů a Karel Šebánek se setkali 22. srpna 1959. (Viz podrobněji v kapitole Bohuslav Martinů a Karel Šebánek).

138

VI. Ediční poznámky Nejvěr nější

výpo věď

o

sobě

samém,

o

nezaměnit elnýc h

uměleck ých i osobnost ních r ysech, zanechal Bo hus lav Mart inů ve své hudbě. Ţe jde o výpověď akt uální, dokládá současný ţivoucí zá jem o skladby Mart inů, jeţ jsou v koncert ních sálech opět ovně uváděny. Moţná, ţe právě st udium korespo ndence, kt erou Bohuslav Mart inů vlast noručně psal a je jímţ prost řednict vím zachyco val myš lenky a pocit y nejrůznějšího charakt eru, můţe být dalším podst at ným zdro je m poznání t ét o skladat elské osobnost i. 775 Aut orka se do mnívá, ţe základním předpokladem aut ent ického vyznění

korespondence

je

její

dip lo mat ická

t ranskr ipce,

t ed y

met odologické východisko, kt eré v t ranskr ibo vaném t ext u odmít á edit orské zásahy. V př ípadě korespondence Bohuslava Mart inů je však sit uace poněkud ko mplikovaná. Aut ografy Mart inů t ot iţ kro mě ručně psaných dopisů zahr nují t aké do pisy psané na st roji, kt er ý nebyl vybaven znaky pro českou diakr it iku. Mart inů se s t ímt o nedost at ke m vyrovnáva l zcela

nahodilými opravami

(doplněním diakr it iky)

a

v mno ha př ípadech se o korekce nesnaţil vůbec. 776 Takovát o podoba t ext u jist ý druh úprav př ímo vyţaduje. Bez důkladnějš í znalost i písemného pro jevu Mart inů, kt er ý je jasně post ihnut elný v dopisec h psaných rukou, mohou t ot iţ někt eré výrazy ochuzené o diakr it iku získat poněkud odlišnou podobu, neţ jakou měl Mart inů př i psaní na mys li. Proto je nut né př i t ranskr ipci dopisů psaných na st roji provést 775

Sp ol u s a ut or sk ým i t ext y Boh usl a va Ma r t in ů, jeţ uspoř á da l v publ i ka ci Domov , hudba a sv ě t . De ní ky , zápi sní ky , úv ahy a č l ánk y Mi l oš Ša fr án ek. (Vi z soupi s l i t er at ur y. ) 776 Vz hl edem k ča sové vyt í ţ en ost i a m n oţ st ví kor esp on den ce, kt er ou Ma r t inů běţ n ě vyř i z ova l , je t o z c el a poch opi t el n é. V publ i ka ci Mi l ý pří t e li : Dopi sy B ohusl av a Mart i nů Zde ňk u Zouharov i , a ut oř i cit ují Ma r t in ů dopi s ur čen ý Mi l oš i Ša fr á n kovi s da t em 15. l edn a 1956, kde Ma r t in ů Ša fr á n ka úsm ěvn ě n a bá dá : „Dn e s si m usí š uděl a t čá r ky a kl i čk y sá m uţ pospí ch á m m ám sch ůz ku s Rybk ou. “ (Vi z soupi s l i t er a t ur y. )

139

t akové úpravy, jeţ vycházejí z jazykových zvyklo st í Mart inů ručně psaných dopisů. 777 Ve výběru korespondence Bohuslava Mart inů K ar lu Šebánko vi, kt er ý byl pro t uto diplo mo vou pr áci pro veden, převaţují dopisy psané na st roji. 778 Této skut ečnost i musela aut orka př izpůsobit ediční zásady , avšak diplo mat ickou t ranskr ipci přest o povaţuje za základní met odu edice. V edici je

čerpáno

z pr imár ních pramenů,

t edy aut ografů

skladat ele, 779 popř. z jejich kopií. 780 Jednot livé dopisy jsou opat řeny záhlavím, v němţ je uvedeno dat um a míst o odeslání dopisu ve sjednocené

podobě.

Pokud

t yt o

údaje

nebyly

př ímo

uveden y

v dopisech či na dopisních o bálkách, nebo byly špat ně čit elné, ale byly na zák ladě jiných indic ií doplněny, jsou veps ány do hranat ých závorek. 781 Dalš í infor mace záhlaví dopisů neudávají. Adresát em je tot iţ vţdy Karel Šebánek a ve všech př ípadech se jedná o for mu dopisu. Edice se nepodř izuje současné pr avopisné nor mě a po nechává všechny Mart inů „pr avopisné prohřešky“ v neopravené podobě. 782 777

Pod obn ě k tr an skr i pci dopi sů s a bsen t ují cí di a kri t i kou př i st upova l i vš e ch n y dosa va dn í edi ce k or esp on den ce ( vi z s oup i s l i t era t ur y a ka pi t ol u věn ova n ou st a vu bá dá n í ), t zn. dopi s y psa n é r ukou posl ouţ i l y ja k o vých odi sk o. 778 K on kr étn ě z cel kovéh o p očt u vybr a n ých pa desá t i dopi sů j e čt r ná ct r ukopi sn ých a t ř i cet šest st r oj opi sn ých . St r oj opi s y př evl á da jí r ovn ěţ v r á m ci úpln éh o s ou bor u kor esp on den ce Ma r t i n ů Šebá n kovi . D opi s y p sa né n a st r oji se z a čí n a jí obj e vova t od r oku 1945. 779 Aut ogr a fy Ma r t in ů dopi sů K. Šebá n kovi js ou ul oţ en y v M ěst sk ém m uz eu a ga l er i i Pol i čka – Cen tr um Boh usl a va Ma r tin ů. 780 Kopi e Ma r t in ů dopi sů K. Šebá n kov i se n a ch áz ej í v In st i t ut u Boh usl a va Ma r tinů v Pr a z e. 781 Da t a ce a l oka ce d opi sů a ut or ka př evz a l a z e soupi su kor esp on den ce, kt er ý byl z pra cová n v t eh dej ší m Mě st sk ém m uz eu – Pa m á tn í ku Boh usl a va Ma r t in ů v P ol i č ce. V s oupi su je p oz n á m ka od Iši Pop el k y z 31. bř ez n a 1998, v n í ţ je n a psán o, ţ e da t a ce a n ěkt er é da l ší úda j e byl y p oř í z en y j ešt ě př ed př edá n í m kor esp on den čn íh o fon du Pa m á tn í ku Boh usl a va Ma r tin ů a n ejs ou t ed y dí l em j eh o pr a covn í ků. 782 Je vša k t ř eba si uvěd om i t , ţ e kor esp on den ce sl ouţ i l a Boh usl a vovi Ma r t in ů př edevší m ja ko běţ n ý kom un i ka čn í pr ost ř ede k. Vět ši n u dopi sů vyř i z ova l ve z na čn ém spěch u a v z á pl a vě da l ší ch pí s em ných d okum en t ů. Př i h odn ocen í

140

V t ranskr ipc i jsou t udíţ zacho vány t var y, kt eré povaţujeme v souladu s dnešní jazyko vou nor mou za nespiso vné („na ř idit elských míst ech“, „mys le jí“,

„s t ěma

klavír níma

ko ncert y“), 783

nespiso vná

slo va

(„čmuchat “, „bejvák“, „t o mne můţe našňup nout “, „namíchnut ej“, „švindel“) a pravopisné chyby ( „jednost rané“, „r ukopis náleţ í mě“, „višší

procent a“,

„Lout ky

by

mo hli“,

„Ochr aným

Sdruţením“,

„nerozumněl“, „upozorňil“, „o n je sebou vzal“, „ t ak mi brzo zděl“, „hleď t o zkoncovat “, Šafránko vi poplat ky “, nest ot oţňuji“, „rozlo bit “). Specifické psaní velk ých pís men v edici není kor igováno ( „Radio, „Ko nsulát “, „Fest iva l“, „Francouzsk ý překlad“, „Banka“, „Bust a“, „Filhar mo nie“). Beze změn jsou t ranskr ibo vána slo va cizího původu, kt erá v písemné m pro jevu Mar t inů čast o nabývají podoby blízké anglickému a

francouzskému

znění

( „affaira“,

„arrangovat “,

„bureau“,

„co mmerc ial“, „co nt ract “, „co ffee“, „adressa“, „aeroport “, „repert o ir “, „photografie“, „copie“, „t rouble“, „diffic ult y“, „saiso na“, „machiny“, „int erest “, „chef“, „do llar y“, „chance“, „ensemble“, „disso nance“, „engagován“, „equiva lent ní“, „t obacco“, „repert oir “). Edice respekt uje různá dalš í specifika v dopisech Bohuslava Mart inů, jakými jsou např. psaní výrazů a zkr at ek „Ku př. “, „k vůli“, „t . j. “, „a. t . d. “, „v lo ni“, „N.Y. “ či pouţívání řadových čís lo vek míst o číslo vek základních. V t ranskr ipc i není sjednocován ţádný t yp kolísání, např. v psa ní velkých a malých pís men ( „Vám“ a „vám“, „Banka“ a „banka“), v délce někt er ých samo hlásek ( „mat er ial“ a „mat er iál“, „definit ivní“ a „definit ívní“, „zahr aničí“ a „záhraničí“, „konkret ně“ a „konkrét ně“), ve t varech někt er ých výrazů ( „bude - li“ a „budeli“), mezi uţit ým infinit ivním t varem ( „psát “ a „psát i“, „dost at “ a „dost at i“), ve způso bu

kor ekt n ost i ja z yk ovéh o pr oj e vu Ma r t in ů by n a t yt o ok ol n ost i pa m a t ová n o. 783 V ýč et kon kr ét n í ch př í kl a dů uveden ých v z á vor ká ch n ení kom pl et ní .

m ěl o

být

141

psaní určit ých zkrat kových slo v ( „Osa“, „OS A“ a „O.S.A. “). Aut orka se rozhodla sjednot it t ranskr ipci v př ípadě jediné zkrat ky, a sice v př ípadě vydavat elst ví Boosey and Hawkes, jehoţ název psal Mart inů nejr ůznějš ími

způsoby

( „B. &.H. “,

„B.&H.”,

„B.&.H“,

„B&H. “,

„B. &H“, „B&H“). V edici je uváděn t var B&H. Název vydavat elst ví v celém

znění,

kt er ý

Mart inů

v několika

př ípadech

pouţil,

je

v t ranskr ipci respekt ován ( „Boosey & Hawkes“, „Boosey & hawkes“). Aut orka v edic i nahr azuje zkrat ku slo va mademo iselle celým slo vem a píše jej s velkým p ís menem. Edice rovněţ nesjednocuje a neopravuje uţit í velkých a malýc h písmen v názvech skladeb ( „Concert ino“ a

„concert ino“),

názvy

skladeb nejsou nijak kor igovány nebo sjednoceny ( „Hr y o Mar iích“ a „Hr y o Mar ii“), 784 není sjednocena ani je jich grafická po doba ( Mart inů dává na někt er ých míst ech názvy skladeb do uvozovek, jinde niko li). Není zasaho váno do vlast ních a míst ních jmen, u nichţ zůst ává i př ípadné ko lísání ( „Ar anyi“ a „Aranyio vé“). 785 Aut orka by ráda upozornila na rozsáhlejší edit orské úpravy , k nimţ

bylo

nut no

př ist oupit

př i

t ranskr ipci

st rojopisů.

V yjma

doplnění a korekce diakr it iky se jedná především o opravy čet nýc h překlepů,

způsobených

snahou

o

rychlý

záznam

myš lenek

a

nedokonalým o vládnut ím psacího st ro je. Opraveny jsou t aké evident n í překlep y v int erpunkci ( např. čárka na konci vět y namíst o t ečky), chybějíc í mezer y mezi slo vy či naopak mezer y přebývajíc í (chybně rozdělená slo va) a zřejmé chyby v psaní velkých pís men ( např. malé písmeno na začát ku vět y). Zkor igovány jsou

rovněţ

nedost at ky

t echnického původu, jako např. odskočená písmena.

784

Př í pa dy, kd y n en í z cel a z ř ejm é, o ja kou skl a dbu s e j edn á , jsou upř esn ěn y v p oz n ám kovém a pa rá t u. 785 Př í pa dn é upř esn ěn í či opra ven í v poz n á m kovém a par á t u.

142

V někt er ých

úsecích

st ro jopisných

t ext ů

není

zcela

jasn ý

původní záměr Bo huslava Mart inů. To se t ýká především dé lky samo hlásek určit ých slo v ( ve st rojopisu post rádajícím diakr it ická znaménka můţe být

např.

„mat er ial“

mat er ialem

i mat er iálem),

sklo ňování zájmena já (st rojopisné „pro mne“ můţe být pro mne i pro mně) 786 a psaní ve lkých pís men, na něţ Mart inů v někt er ých pasáţích rezignoval. Aut orka vyvo zovala úpravy t ranskr ibo vaných st rojopisů na základě

dopisů

psa ných

rukou,

popř.

se

př iklo nila

k var iant ě

vyho vující pravopisné nor mě. Bohuslav int erpunkčních

Mart inů

s ţeleznou

znamének,

zejména

pravidelnost í čárek

opomíje l

v souvět ích.

psaní

Ojedině le

naopak vpiso val čárky chybně. Edice nesprávné uţit í int erpunkce neopravuje, pouze v něko lika mo ment ech aut orka chybějíc í znaménka doplnila do hranat ých závorek ( jedná se vět šinou o chybě jící t ečku na konci

vět y).

Podobným

nepřehlednost i

sdě lení

způsobem

doplněním

se

aut orka

někt er ých

snaţí

dalš ích

př edejít

znaků

do

hranat ých závorek (např. chybějíc í uzavír ajíc í kulat á závorka). Edice nepř idává odst avce t am, kde do nich t ext nerozčlenil sá m Mart inů, přest oţe jsou dopisy členěny jen velmi spoře. Odst avce, kt eré nejsou v aut ografech naprost o zřet elné , jsou uvedeny hvězdičko u *. Transkr ipce jelikoţ

je

ner espekt uje povět šinou

vynechávání

řádků

nes yst emat ické

a

Bohuslava

nezřet elné

Mart inů,

(zvlášt ě

ve

st rojopisném řádko vání). Rukopis

Bohuslava

Mart inů

prošel

poměr ně

výr azným i

proměnami a ne vţdy je dobře čit elný. 787 Zcela nečit e lná slo va jsou v t ranskr ibo vaných dopisech označena hranat ými závorkami s t ečkam i […], slo va, u nichţ si aut orka není jist a správnost í přepisu, jsou 786

Ve dr uh ém pá du zá jm en a já Mart in ů t ot i ţ obč a sn ě ch ybova l a m oh l o se t ed y st á t , ţ e by m ěl n a m ysl i „pr o m n ě“. 787 Vi z při l oţ en á fa ksi m i l e dopi sů. Ruk opi s Boh usl a va Ma r t in ů se vi di t el n ě z h or šil po úr a z u, kt er ý ut r pěl r oku 1946 pá dem z t er a sy z á m ku v Gr ea t Ba rrin gt on u.

143

odlišena kurzívou. S lo va doplněná z kont ext u vět y, kt erá pisat el z nepozornost i vynechal, Podt rţení

v edičně

jsou umíst ěna do

zpracovaných

dopisech

hranat ých závorek. 788 odpovídá

podt rţení

v aut ografech Bohuslava Mart inů. Poznámko vý aparát př ináší bliţší info r mace k jednot livým osobám, skladbám, inst it ucím a udá lost em z dopisů. Základní údaje jsou

uváděny

př i

jej ich

pr vot ní

zmínce.

V poznámkách

není

odkazováno na edit orské zásahy v t ext u. Příleţit ost ně poznámk y objasňují někt eré zkrat ky č i specifické výrazy Bohuslava Mart inů. Grafická úprava edice má jednot nou podobu, kt erá nerespekt uje přesné rozvrţení t ext u aut o grafů. Oslo vení, závěrečné for mulace, pozdravy apod. jsou unifor mně zarovnány, st ejně jako př ípisky a adresy, kt eré Mart inů rozmísťoval po celé ploše dopisního papíru.

788

Do h r an at ých z á vor ek js ou vepsá n a r ovn ěţ vyn ech a n á pí sm en a ve sl ove ch. Nez á m ěrn é opa ková n í sl ov edi c e pon e ch á vá bez z á sah u.

144

Soupis korespondence

1. Paříţ 4. srpna 1935 / manuskript / PBM Kkš 899 2. Paříţ 12. září 1936 / manuskript / PBM Kkš 902 3. [Paříţ] 17. ledna 1937 / manuskript / PBM Kkš 904 4. Paříţ 21. října 1937 / manuskript / PBM Kkš 908 5. [Paříţ] 5. října 1939 / manuskript / PBM Kkš 913 6. [New York] 28. listopadu 1945 / manuskript / PBM Kkš 923 7. New York 20. ledna 1946 / strojopis / PBM Kkš 926 8. New York 22. [února] 1946 / strojopis / PMB Kkš 928 9. [New York] 11. listopadu 1946 / manuskript / PBM Kkš 931 10. [New York] 14. února 1947 / strojopis / PBM Kkš 934 11. New York 18. března 1947 / strojopis / PBM Kkš 935 12. New York [2. nebo 3. dubna] 1947 / strojopis / PBM Kkš 936 13. [New York] 26. června 1947 / strojopis / PBM Kkš 941 14. [New York] 19. prosince 1947 / strojopis / PBM Kkš 945 15. Paříţ 19. srpna 1948 / manuskript / PBM Kkš 948 16. [New York] 3. října 1948 / strojopis / PBM Kkš 951 17. [New York] 19. října 1948 / strojopis / PBM Kkš 953 18. [New York] 31. října 1948 / strojopis / PBM Kkš 954 19. [New York]11. prosince 1948 / strojopis / PBM Kkš 955 20. [New York 24. prosince] 1948 / strojopis / PBM Kkš 956 21. [New York] 16. ledna [1949] / strojopis / PBM Kkš 957 22. [New York] květen 1949 / strojopis / PBM Kkš 962 23. [Morzine, Haute Savoie] 29. července 1949 / manuskript / PBM Kkš 965 145

24. [Paříţ] 1. září 1949 / manuskript / PBM Kkš 967 25. [Paříţ] 17. září 1949 / manuscript / PBM Kkš 968 26. [New York] 21. října 1949 / strojopis / PBM Kkš 970 27. [New York] 7. ledna 1950 / strojopis / PBM Kkš 973 28. [New York] 15. ledna 1950 / strojopis / PBM Kkš 974 29. [New York] 21. ledna 1950 / strojopis / PBM Kkš 975 30. [New York] 6. března 1950 / strojopis / PBM Kkš 976 31. [New York] 19. června 1950 / strojopis / PBM Kkš 978 32. [New York] 28. června 1950 / strojopis / PBM Kkš 979 33. New York 13. září 1950 / strojopis / PBM Kkš 980 34. [New York] 20. září 1950 / strojopis / PBM Kkš 981 35. [New York] 15. ledna 1951 / strojopis / PBM Kkš 984 36. [New York] 15. května 1951 / strojopis / PBM Kkš 985 37. [New York] 3. června 1951 / strojopis / PBM Kkš 986 38. [New York] 29. června 1951 / strojopis / PBM Kkš 987 39. [Deerland, New York] 30. července 1951 / manuskript / PBM Kkš 988 40. a), b) [New York] 6. října 1951 / strojopis / PBM Kkš 990 41. [Nice] 25. září 1954 / manuskript / PBM Kkš 1004 42. [Nice] 11. listopadu 1954 / manuskript / PBM Kkš 1006 43. [New York] 16. prosince 1955 / strojopis / PBM Kkš 1021 44. [New York] 17. ledna 1956 / strojopis / PBM Kkš 1022 45. [New York] 11. února 1956 / strojopis / PBM Kkš 1023 46. [New York] 23. února 1956 / strojopis / PBM Kkš 1024 47. [Řím] 26. prosince 1956 / strojopis / PBM Kkš 1031 48. [Schönenberg] 8. prosince 1957 / strojopis / PBM Kkš 1039

146

49. [Schönenberg] 21. prosince 1958 / strojopis / PBM Kkš 1048 50. [Schönenberg] 2. února 1959 / strojopis / PBM Kkš 1051

147

Závěr Navzdor y výběru t émat u své diplo mo vé práce musím př iznat , ţe pro mne publiko vání, ale i pouhé pr očít ání cizí korespo nden ce předst avovalo určit é mor ální dilema. Zvlášt ě v minulých do bác h dopisy předst avovaly nedílnou součást komunikace, kt erou mno hdy nebylo moţné uskut ečnit jinou cest ou. Obsah dopisů t udíţ čast o nebyl nič ím

pečlivě

př ipravo vaným,

vybr oušeným

či

kor igovaným.

U převáţné vět šiny korespo ndence Bohuslava Mart inů t omu bylo právě t ak. Výjimku net voř í ani Mart inů dopisy Kar lu Šebánko vi. Karel Š ebánek byl českoslo venský nakladat elský a vydavat elsk ý pracovník, kt er ý se dík y své pro fesi s hudbou Bohuslava Mart inů set kal dř íve neţ se skladat elem samot ným a zamilo val si ji. S nad pr ávě skut ečnost , ţe byl Š ebánek přesvědčen o kráse a kvalit ě Mart inů kompozic, můţe po moci pochopit jeho celo ţivot ní péč i o skladat elo vu práci. Korespo ndence Bo huslava Mart inů Kar lu Šebánkovi se začala odvíjet v r yze profesním duchu. Bylo nut né pro jednat prakt ické záleţ it ost i, o jejichţ vyř ízení Mart inů Šebánka uct ivě ţádal. Mo je morální dilema t ak bylo vyřešeno. V dopisech nebylo ani památ ky po osobních sděleních nebo proţit cích. O t o více jse m si však uvědo mila, jak silnou výpo vědní hodnot u má vlast ní jazykový pro jev Bohuslava Mart inů. Ut vrdila jsem se v původním přesvědčení, ţe by jakýko li zásah do skladat elova způso bu vyjadřování způsobil neţádoucí z měny, a to i v př ípadě korekce gramat ickýc h nedost at ků. Bohuslav Mart inů ve svém písemné m pro jevu chybo val a mno hdy se navíc vyjadřo val poněkud nest andardně. Přest o se však nedomnívám, ţe by t yt o Mart inů „prohřešky“ mě ly dehonest ující dopad na jeho osobnost . Pokud s i

148

navíc uvědo míme čet nost koresp ondence a její o bsahovou hut nost , bude se chybo vání jevit zcela pochopit elným. Jádro t éto diplo mo vé práce t voř í výběrová edice korespondence Bohuslava Mart inů Kar lu Šebánko vi, př i jejímţ zpracování jse m z uvedených

důvodů

kladla

důraz

na

její

aut ent ické

vyznění.

K dopisům je př ipo jen poznámko vý aparát , v jehoţ rámci jsem se snaţ ila dost at ečně osvět lit a doplnit sdělení o bsaţená v dopisech. Během práce jse m však zjist ila, ţe je velmi t ěţké zvo lit adekvát ní míru ko ment áře a jeho relevant nost . Snaţila jsem s e t edy předevší m nezahlt it

čt enáře

př ílišným

mnoţst vím

doplňujíc ích

infor mací

a

nepronásledo vat kaţdé skladat elovo slo vo okamţit ou poznámkou. V průběhu práce jsem si začala uvědo movat směr, kt er ým s e Mart inů korespondence ubírá. Byla jsem však dopisy jiţ nat olik zaujat a, ţe jsem svůj ost ych před nar ušením jakési osobní zó ny odloţila. Vzt ah Bohuslava Mart inů a Kar la Šebánka tot iţ post upe m času nabyl mno hem důvěr nější podoby. Na základě korespondence jsem získala přesvědčení, ţe jednou z hlavních př íčin ut u ţení vzt ahu byla

značně

problemat ická

Českoslo vensku.

Neodbyt ně

po lit ická

ovlivňo vala

sit uace

profesní

i

v t ehdejš í m cit ový

ţivot

Bohuslava Mart inů. Jak jiţ bylo př edest řeno v úvodu, Mart inů se musel vyrovnávat s př inejmenším odt aţit ým post ojem Českoslo ven ska vůči své osobě, kt er ý s sebou nesl rovněţ problémy prakt ického rázu. Mart inů nebyly vzhledem k neprost upnost i ţelezné opony vypláceny t ant iémy a výnos y z vydaných skladeb do zahranič í. Ţelezná opona znesnadňo vala

t aké

př esun

part it ur.

A

pr ávě

v t ěcht o

chvílíc h

Bohuslav Mart inů bo hat ě korespondo val s Kar le m Šebánkem, se značnou důvěrou popisoval vzniklé t ěţkost i a ţádal Šebánkovu spo lupráci a po moc. Karel Šebánek př itom evident ně če lil mno ha rozporům,

kt eré

vyplýva ly z po lit ické

sit uace,

z

jeho

vlast níc h

nejednoznačných post ojů a ze snahy hájit dílo Bohuslava Mart inů. 149

Korespo ndence Bo hus lava Mart inů Kar lu Šebánkovi t edy není pouhým dialogem mezi zúčast něnými, ale t aké ko mplexnějš í ilust rací epochy t ot alit ní vlády v Českoslo vensku. V mo hut né šíř i odhalu je absurdnost

sit uace,

v níţ

se

Mart inů

nacháze l,

pokud

cht ě l

spo lupracovat s t akto izo lo vaným st át em a nabízet mu své skladby. Osobnost Kar la Šebánka se st ala nad očekávání podst at ný m bodem

mého

badat elského

zájmu.

Vzhledem

k absent ujíc í

muziko logické lit erat uře jsem jako hlavní zdro j infor mací vyuţila Šebánkovu

pozůst alost ,

uloţenou

v Cent ru

Bohuslava

Mart inů

v Po ličce, kt erou jsem se snaţila v co největ ší míř e zpr acovat a vyt voř it t ak podrobnější výpo věď. Hlavním cílem, kt er ý jsem si vyt yč ila v úvodu práce, bylo zpř íst upnění dosud nepubliko vaného okruhu korespo ndence Bohuslava Mart inů. Věř ím, ţe jádro práce – edice dopisů Bohuslava Mart inů Kar lu Šebánkovi – posk yt uje alespoň rámcové seznámení s t out o oblast í celko vě velmi rozsáhlé Mart inů korespondence. Doufám t aké v dost at ečnou smys lup lnost vyt vořené výběrové edice a v př íno snost jejího poznámkového aparát u. Př i vzniku diplo mo vé práce jsem se st ále snaţila mít na zřet eli, aby můj př íst up k t émat u poskyt ova l dost at ečný prost or pro slova Bohuslava Mart inů .

150

Shrnutí Hlavním cílem t ét o diplo mo vé pr áce je zpř íst upnění dosud nepubliko vaného okruhu korespo ndence Bohus lava Mart inů, a sice skladat elo vých dopisů

Kar lu

Šebánkovi.

Jádrem

práce

je

edice

korespondence, př ilehlé kapit o ly charakt er izují obsah dopisů a způsob jejich zpraco vání. Ost at ní náplň pr áce je věno vána osobnost i Kar la Šebánka a jeho vzt ahu k Bohuslavo vi Mart inů. Práce je rozdělena do šest i část í. První kapit o la mapuje st av bádání, druhá poskyt uje biografické seznámen í s Kar le m Šebánke m. Ve t řet í kapit o le je nast íněn vzt ah Mart inů a Šebán ka. Čt vrt á kapit o la pak po jednává o samot ných dopisech. Následuje edice korespo ndence, na níţ navazu je kapit o la popisujíc í ediční zásad y zpracování dopisů. Dip lo mo vá práce je doplněna

soupisem korespondence obsaţené

v edic i.

151

Summary Main int ent io n o f t his dissert at ion is t o access st ill unpublished scope

of

Bo huslav

Mart inů´s

correspondence,

which

are

t he

co mposer ´s let t ers adressed t o Karel Šebánek. Core o f t his dissert at ion is t he correspondence ed it io n, addit io nal chapt ers define subject of t hose let t ers and a way o f t heir elaborat io n. T he ot her dissert at ion´s cont ent is dedicat ed t o a personalit y of Kar el Š ebánek and his relat ionship t o Bohuslav Mart inů. Dissert at io n is st ruct ured to six part s. First chapt er is mapping st adium

of

research,

seco nd

o ne

is

provid ing

biographica l

familiar izat io n wit h Karel Š ebánek. I n t hird part is sket ched out t he relat ionship bet ween Mart inů and Šebánek. Fourt h chart er is dealli ng wit h it s own let t ers. Next is t he correspondence edit io n, which is fo llo wed

by

chapt er,

t hat

descr ibes

edit io n

t heses

of

let t ers

elaborat io n. Dissert at ion is supple ment ed by a list o f correspo ndence inc luded in edit io n.

152

Zusammenfassung Haupt ziel dieser Diplo mar beit ist Korrespondenzzugang bisher nicht verö ffent liche Br iefen vo n Bohuslav Mart inů für Kar el Š ebánek. Ar beit sker n st ellt die Korrespo ndenzedit ion dar, dazugehör ige Kapit e l den Br iefinha lt und ihr en Ar beit sinhalt

ist

der

Verar beit ungsart

Persönlichkeit

Kar el

auszeichnen. Anderer Šebánek

und

seiner

Beziehung zu m Bohuslav Mart inů dedizier t . Die

Ar beit

ist

in

sechs

P art en

vert eilt .

Erst es

Kapit e l

Forschungst and mappiert , zweit es biet et biografisches Kennenler ne n mit Karel Šebánek an. V iert es Kapit el ar beit et über einzelne Br iefen. Dann

vo lgt

Korrespondenzedit io n,

zu

denen

eine

Kapit el,

die

Edit iongrundsät ze der Br iefbear beit ung beschr eibt . Die Dip lo mar be it eine List e Korrespo ndenz in Edit io n beinhalt et ergänzt .

153

Soupis literatury a pramenů Literatu ra (publi kace):  BŘEZINA, Aleš, DOS TÁLOVÁ, Rů ţen a . Řecké paši je. Osud jedné opery: Korespondence Ni kose Kazantzaki se s Bohuslavem Martinů. Praha: Set Out , 2003.  ČERVINK OVÁ,

Blan ka

a

Bohuslav

ko lekt iv.

Marti nů.

Bibliograf ický katalog. Praha: Pant on, 1990.  Divadlo Bohuslava Marti nů . Praha: Edit io Suprapho n, 1979. Vybr al, sest avil a úvodní st udii napsal Milo š Šafr ánek.  ERISMANN, Guy. Martinů, un musicien à l'éveil des sources . Ar les: Act es sud, 1990.  HALBREICH, Harry. Bohusl av Martinů. Werkverzei chni s und Biographi e. Mainz: Schott , 2007.  HEJZLAR, Tomáš. Bohuslav Martinů. Praha: Hor izo nt , 1989.  K ŘUPK OVÁ, Lenka. Vítězslav Novák – Universal Edition Wien.

Korespondence

1910 -1935.

Olo mouc:

Univer zit a

Palackého v Olo mouci, 2007.  LARG E, Brian. Martinů. Lo ndýn: Duckwort h, 1975.  MARTINŮ, Bohuslav . Domov, hudba a svět. Deníky, zápisní ky, úvahy a čl ánky. Uspořádal, průvodní t ext a předmluvu napsal a poznámkami opat ř il Milo š Šafránek. Praha: St át ní hudební vydavat elst ví, 1966.  MARTINŮ, Charlotte. Můj ţivot s Bohuslavem Martinů . Praha: Supraphon, 1971.  MARTINŮ, Charlotte. Můj ţivot s Bohuslavem Martinů . Praha: Edit io Bärenreit er, 2003.  MIHULE, Jaroslav. Bohuslav Martinů. Prof il ţivot a a díla . Praha: Edit io Supraphon, 1974. 154

 MIHULE, Jaroslav. Bohuslav Marti nů. Osud skladatele . Praha: Karo linum, 2002.  POPELK A,

Iša

(ed.).

Bohuslav

Martinů.

Dopi sy

domů.

Z korespondence do Poli čky . Praha: Mladá front a, 1996.  PŘIBÁŇOVÁ, Svatava (ed.). Thema con variazioni. L eoš Jánáček. Korespondence s manţel kou Zdeňkou a dcerou Olgou. Praha: Edit io Bärenr eit er, 2007.  ŠAFRÁNEK , Miloš. Bohuslav Martinů. Ţivot a dílo . Praha: St át ní hudební vydavat elst ví, 1961.  ŠAFRÁNEK , Miloš. Setkání po padesát i letech . Praha: Torst , 2006.  ZOUHAR,

Vít,

ZOUHAR,

Zden ěk.

Milý

příteli:

Dopi sy

Bohuslava Marti nů Zdeňku Zouharovi . Olo mouc: Univer zit a Palackého v Olo mouci, 2008.  ZOUHAR, Zd eněk (ed.). Bohuslav Marti nů. Sborní k vzpomínek a studií. Brno: Krajské nakladat elst ví, 1957.

Další literatu ra:  K UNA, Milan. Korespondence Bohusl ava Martinů Václavu Talichovi 1924-1939. Hudební věda, 1970, r. 7, č. 2, s. 212 -247.  K UNA, Milan. Bohuslav Martinů Václ avu Talichovi po roc e 1945. Hudební věda, 1995, r. 32, č. 2, s. 187 -201.  MAÝROVÁ,

K ateřina .

Korespondence

Bohuslava

Marti nů

s Českou akademií věd a umění . Hudební věda, 2000, r. 37, č. 1-2.  MAÝROVÁ,

K ateřina .

Bohuslav

Martinů:

Inventář

f ondu

korespondence z praţských i nstit ucí a pri vátních zdrojů . Pr aha: Národní muzeum v Praze – České muzeum hudby v Praze, 1989.

155

 POPELK A, Iša. Soupi s autograf ů, manuskriptů, f aksimi le a přidruţených ti sků skladeb Bohuslava Martinů ve f ondech Památ níku Bohuslava Martinů . Po lička 1997.  150

let

praţské

konzervatoře .

Praha:

St át ní

hudebn í

vydavat elst ví, 1961. K vydání př ipravil Václav Ho lzknecht .

Slovní ky:  Slovník české hudební kultury . Praha: E dit io Supraphon, 1997. Edit oři: FUK AČ, Jiří, MACEK , Jiří, VYSLOUŢIL, Ji ří .  Československý hudební slovník osob a institucí – Svazek prvý A – L. Praha: St át ní hudební vydavat elst ví, n. p., 1963. Redakt oři:

ČERNUŠÁK ,

Gracian,

NOVÁČEK ,

Zden ko,

ŠTĚDROŇ, Bohumí r.  Československý hudební sl ovník osob a i nstitucí – Svazek druhý M – Ţ. Praha: St át ní hudební vydavat elst ví, n. p., 1965. Redakt oři:

ČERNUŠÁK ,

Gracian,

NOVÁČEK ,

Zden ko,

ŠTĚDROŇ, Bohumí r.  Malá encyklopedi e hudby . Praha: Edit io Supraphon, 1983. Vědecký r edakt or: SMOLK A, Jaroslav.  The Ne w Grove Dictionary of Music and Musicians . 2nd edit io n: Macmillan Publisher s, 2001. Edit or: SADIE, Stanley.

Člán ky:  HANUŠ, Jan – smuteční proj ev za Karla Šebánka . Zprávy Společnost i Bo hus lava Mart inů České hudební spo lečnost i, 1980, č. 5.  HEJZLAR, Tomáš. Zemřel Karel Šebánek, přítel B. Martinů . Zprávy

Spo lečnost i

Bohuslava

Mart inů

České

hudební

spo lečnost i, 1980, č. 5.

156

 PÁLENÍČEK , Josef – smut eční proj ev za Karla Šebánka . Zprávy

Spo lečnost i

Bohuslava

Mart inů

České

hudební

spo lečnost i, 1980, č. 5.  ŠEBÁNEK , K arel. Jak j sem ho znal . Zprávy Spo lečnost i Bohuslava Mart inů České hudební spo lečnost i, 1980, č. 6.

Internetové slovní ky:  Český hudební slo vník osob a inst it ucí (www. musico logica.cz/ slo vnik)  Wik ipedia (www.en.wikipedia.org)

Internetové st ránky:  ht t p://www. mart inu.cz/

On-line katalogy:  ht t p://kat alog. mart inu.cz/ mart inu/ cat list .php  ht t p://kat alog. mart inu.cz/ mart inu/ ma illist .php?empt ylist =1

Pramen y:  K orespondence

Bohuslava

Martinů

hudeb nímu

oddělen í

vydavatelství Melant rich . Měst ské muzeum a galer ie Po lička Cent rum Bohuslava Mart inů, PBM Km 1061 -1106, 45 po loţek, 1937-1948.  K orespondence Bohuslava Martinů K arlu Šeb ánkovi . Měst ské muzeum a galer ie Po lička - Cent rum Bohuslava Mart inů, PB M Kkš 894-1060, 167 po loţek, 1931 -1960 (poslední 167. dopis z roku 1960 je psán Char lot t ou Mart inů).

157

Seznam příloh 1)

Dopis č. 1 PBM Kkš 899/ Paříţ 4. srpna 1935

2) a), b) Dopis č. 5 PBM Kkš 913/ [Paříţ] 5. října 1939 3)

Dopis č. 6 PBM Kkš 923/ [New York] 28. listopadu 1945

4) a), b) Dopis č. 15 PBM Kkš 948/ Paříţ 19. srpna 1948 5) a), b) Dopis č. 22 PBM Kkš 962/ [New York] květen 1949 6) a), b) Dopis č. 23 PBM Kkš. 965/ [Morzine, Haute Savoie] 29. července 1949 7)

Dopis č. 38 PBM Kkš 987/ [New York] 29. června 1951

8)

Dopis č. 39 PBM Kkš 988/ [New York, Deerland] 30. července 1951

9) a), b) Dopis č. 47 PBM Kkš 1031/ [Řím] 26. prosince 1956 10)

Dopis č. 50 PBM Kkš 1051/ [Schönenberg] 2. února 1959

11)

Bohuslav Martinů (Darien, 1943) PBM Fbm 347/ foto 0258

12)

Karel Šebánek (15. září 1936, foto firma Pipres) Městské muzeum a galerie Polička – Centrum Bohuslava Martinů / pozůstalost Karla Šebánka

13)

Student Karel Šebánek (bez datace, foto Gregor, Slaný) Městské muzeum a galerie Polička – Centrum Bohuslava Martinů / pozůstalost Karla Šebánka

14)

Karel Šebánek (bez datace) Městské muzeum a galerie Polička – Centrum Bohuslava Martinů / pozůstalost Karla Šebánka 158

15)

Karel Šebánek (bez datace, foto Kadeřábek, Praha) Městské muzeum a galerie Polička – Centrum Bohuslava Martinů / pozůstalost Karla Šebánka

16)

Karel Šebánek (bez datace) Městské muzeum a galerie Polička – Centrum Bohuslava Martinů / pozůstalost Karla Šebánka

17)

Zleva Karel Šebánek, Bohuslav Martinů, Rudolf Firkušný, Josef ...........Páleníček (Paříţ, 1938) PBM Fbm 332/ foto 0172

18)

Karel Šebánek a Charlotta Martinů (bez datace) Městské muzeum a galerie Polička – Centrum Bohuslava Martinů / pozůstalost Karla Šebánka

19)

Busta Bohuslava Martinů od akademické sochařky Hedviky ...........Zaorálkové Městské muzeum a galerie Polička – Centrum Bohuslava Martinů / pozůstalost Karla Šebánka

20) a), b) Opis křestního listu Karla Šebánka (opis pořízen 26. dubna 1940) Městské muzeum a galerie Polička – Centrum Bohuslava Martinů / pozůstalost Karla Šebánka 21)

Zpráva Ministerstvu informací a osvěty s datem 28. října 1950 ...........podepsaná

generálním

tajemníkem

Svazu

československých

...........skladatelů Miroslavem Barvíkem. Městské muzeum a galerie Polička – Centrum Bohuslava Martinů / pozůstalost Karla Šebánka

159

Obrazová příloha

1)

160

2a)

161

2b)

162

3)

163

4a)

164

4b)

165

5a)

166

5b)

167

6a)

168

6b)

169

7)

170

8)

171

9a)

172

9b)

173

10)

174

11)

175

12)

176

13)

177

14)

178

15)

179

16)

180

17)

181

18)

182

19)

183

20a)

184

20b)

185

21)

186

Anotace Příj mení a jméno: Brádko vá Kat eř ina K atedra a faku lta: Kat edra muziko logie, FF UP Název p ráce: Korespondence Bohuslava Mart inů Kar lu Šebánko vi Vedoucí p ráce: Doc. PhDr. Lenka Křupková, Ph.D. Počet st ran: 157 + 29 Počet zn aků: 315 549 Počet pří loh: 21 Počet titulů pou ţité literatu ry: 30 Počet pramenů: 2 K líčová slova: Bohuslav Mart inů, Kar el Šebánek, korespondence, edice,

Melant r ich,

Národní

hudební

vydavat elst ví

Or bis,

Český

hudební fo nd Charakteri sti ka p ráce: Pr áce je rozdělena do šest i část í. Pr vní kapit o la mapuje st av bádání, druhá se věnuje adr esát ovi Kar lu Šebánkovi, t řet í pot om vzt ahu Bo huslava Mart inů a Kar la Š ebánka. Čt vrt á kapit o la uvozuje samot nou korespondenci, jejíţ edice t voř í pát ou část práce. Následuje kapit o la shr nujíc í ediční zásady pro zpracování korespondence. Práce je doplněna soupisem korespondence obsaţené v edici.

187