KONZERVACE A RESTAUROVÁNÍ PŘEDMĚTŮ ZE DŘEVA
Klíčová slova
dřevo suché, průzkum, dřevo z listnáčů a jehličnanů, biokoroze, chemická a mechanická degradace, mechanické a chemické čištění, konzervační vrstva, ochranný režim
Cíle
a)
Interpretovat předmět, zjistit poškození předmětu, identifikovat skryté informace
b)
Odstranit příčiny degradace, případně ji zpomalit
c)
Udržet dosažený stav (vhodný ochranný režim)
Druhy poškození • Vlivy okolního prostředí (atmosférické vlivy, emise) • Biologické napadení (bakterie, houby, hmyz ad.) • Poškození chemickými reakcemi (hydrolýza, oxidace, fotooxidace, termooxidace, biochemické reakce ) • Mechanické poškození (trhliny, otvory, ztenčení buněčných stěn ad.)
Průzkum a)
b) c)
d)
Materiály použité při výrobě a používání předmětu; tvar a výzdoba optická mikroskopie (včetně UV), RTG, CT, spektrální analýzy ... Podmínky, v nichž se předmět nacházel měření parametrů mikroklimatu – vlhkoměr … Materiály z druhotných zásahů (při rekonzervaci) optická mikroskopie, IČ spektrometrie, chemické analýzy ... Aktuální stav předmětu (hmotnost, rozměry, barva …) viz bod a)
zkoumáme: • • •
• • •
•
druh dřeva (listnatý či jehličnatý strom, druh dřeviny...) další materiály – povrchové úpravy, lepidla bionapadení (mikroorganismy/bakterie, řasy, houby/, hmyz, vyšší organismy) stáří (typ předmětu, dendrochronologie, 14C) typ znečištění původní mikroklima zejm. úroveň r.v. prostředí ale i materiálu (r. v. /suchého/ materiálu v kg vody na kg materiálu) dřívější zásahy
Měření vlhkosti dřeva
Řez stromem
Základní řezy
příčný
radiální (podélný)
tangenciální
Základní řezy (zvětšeno 50x)
Dub
tangenciální řez
příčný řez (mikroskopický pohled)
podélný řez
Buk
tangenciální řez
příčný řez (mikroskopický pohled)
podélný řez
Borovice
tangenciální řez
podélný řez
příčný řez (mikroskopický pohled)
Mikrobiální napadení
Dřevěná podlaha pokrytá plísněmi
Plísně na dřevě(prachu) podpořené nevhodnou povrchovou úpravou voskováním
Plísní poškozená barevná vrstva
Dřevomorka domácí
Dřevomorka domácí
Dřevomorka domácí
Poškození dřevokaznými houbami
Dřevo porostlé řasami
Dřevokazný hmyz červotoč proužkovaný, domácí; červotoč umrlčí; hrbohlav hnědý; tesařík krovový
Dřevokazný hmyz
Dřevokazný hmyz červotoč proužkovaný (domácí) a tesařík krovový
Červotoč domácí
Tesařík krovový
Požerky dřevokazného hmyzu
Červotoč domácí
Tesařík krovový
Dřevo poškozené hmyzem
Dřevo poškozené hmyzem
Dřevo poškozené mravenci (Rožnov)
Dendrochronologie
Postup konzervace „suchého “ dřeva a) Čištění (mechanické, chemické) b) Likvidace biologického napadení (invazivní a neinvazivní metody) c) Alternativně petrifikace d) Alternativně lepení e) Alternativně povrchová úprava
Čištění a) mechanické – štětce, wishab, vysavač, mikrotryskání, ... b) chemické – voda, vodné roztoky neutrálních saponátů, organická rozpouštědla
Likvidace bionapadení a) neinvazivní – γ –záření(hmyz cca 500 Gy), plynování inertními plyny, mikrovlné záření, vymražování (- 22 – 30 °C), zahřívání ( +52 °C) při konstantní RV b) invazivní – roztoky biocidů (řady LIGNOFIX, PREGNOLIT ...)
Ozařovací komora
Bezkyslíková komora (N2)
Plynování CO2
Ošetření teplým vzduchem
Petrifikace Používají se zejména roztoky akrylátových pryskyřic v org. rozpouštědlech či vodě. V ČR např. Solakryl BMX a BT 55, Paraloid B 72 a další. Z přírodních látek např. damara, (vyjímečně i kalafuna) a některé tvrdé vosky. a) vakuová (v tlakové nádobě či PE obalu) b) infuzí (tlaková) c) ponorem d) injektáží e) nátěrem
„VIVOP“
Lepení
Používají se zejména vodné disperze PVAC (Dispercol) a akrylátových pryskyřic (Plextol B500). Jako tradiční lepidlo je někdy používán rovněž kostní klíh.
Povrchové úpravy
V praxi se často používá jako závěrečné vrstvy na dřevěné artefakty vrstva včelího vosku (příp. jiných vosků). Rovněž se lze potkat s aplikací přírodních pryskyřic (např. šelaku) nebo olejů. Diskutabilní ovšem zůstává výrazná změna vlastností konzervovaného předmětu.
Ochranný režim a) RV = 45-55% (+/- 5%), teplota do 18 C, celková roční exp. 100000 lx.h/rok
b) Kontrola stavu cca za 2 roky c) Ochranný obal – eliminovat prašnost - dle charakteru předmětu (např. PE fólií)
B - konzervace vodou nasyceného dřeva
Klíčová slova
dřevo archeologické nebo mokré, průzkum, biokoroze, chemická a mechanická degradace, čištění, konzervace s dehydratací a bez dehydratace, vakuová sublimace, ochranný režim
Cíle
a)
Interpretovat předmět, zjistit poškození předmětu, identifikace skrytých informací (materiální zbytky)
b)
Odstranit příčiny degradace, případně je retardovat
c)
Udržet dosažený stav (vhodný ochranný režim)
Dřevo z archeologických nálezů (Opava)
Průzkum a)
b) c)
d)
Materiály použité při výrobě a používání předmětu; tvar a výzdoba optická mikroskopie (včetně UV), IČ spektrometrie, RTG, CT ... Podmínky v nichž se předmět nacházel měření parametrů mikroklimatu … Materiály z druhotných zásahů (při rekonzervaci) optická mikroskopie, IČ spektrometrie, chemické analýzy ... Aktuální stav předmětu (hmotnost, rozměry, barva, obsah vody, …) viz bod a)
Zásady pro vyzdvižení „mokrého “ dřeva a)
Dřevo nesmí vyschnout – uložit do nádoby s vodou, chránit PE fóliemi, vlhkými hadry apod.
b)
Odběr vzorků pro analýzy – 14C
c)
Eliminace biologického napadení – kapalné biocidy (Ajatin, Septonex, Mython, Kathon CG)
d)
Případné zpevnění bandážováním
Postup konzervace „mokrého “ dřeva a) Čištění b) Likvidace biologického napadení c) Stabilizace předmětu: - konzervace uložením ve vodě - metody s předchozí dehydratací - metody bez předchozí dehydratace
Metody s předchozí dehydratací
•
•
Výměna vody za vhodné polární rozpouštědlo (aceton, etanol) Petrifikace látkou rozpustnou v použitém rozpouštědle (přírodní i syntetické pryskyřice)
Metody bez předchozí dehydratace •
Petrifikace látkou rozpustnou ve vodě: –
–
sacharóza (řepný či třtinový cukr, koncentrace se zvyšuje z 20% až na 70%, lázeň se nezahřívá) PEG (nízkomolekulární 200-600, vysokomolekulární 1500-4000, nejúčinnější dvoustupňová metoda, lázeň musí být zahřívána na 60-85°C )
Lyofilizační vakuová komora (NK ČR)
Ochranný režim a) RV = 45 - 50% (+/- 5%), u sacharózy 40% teplota do 18 C, osvětlenost do 100 lx cel. roč. exp. 100000 lx.h/rok a) Kontrola stavu cca za 2 roky
Doporučená literatura • ŠIMŮNKOVÁ, E. – KUČEROVÁ, I.: Dřevo. Praha 2000. • Dále viz Výběrová bibliografie konzervátorské-restaurátorské literatury na conservatorWEBu.
