KONZERVACE A RESTAUROVÁNÍ PŘEDMĚTŮ ZE SKLA
Klíčová slova
mechanické poškození, devitrifikace, hydrolitické poškozování, koroze skla, čištění, petrifikace, lepení, doplňování, uložení
Cíle a) Interpretovat předmět, zjistit poškození předmětu b) Odstranit příčiny degradace – retardovat korozní proces c) Udržet dosažený stav (vhodný ochranný režim)
Průzkum Materiály použité při výrobě a používání předmětu; tvar a výzdoba (typ skla, technologie výroby, povrchová úprava) optická mikroskopie, instrumentální analytické metody – především spektrální analýzy, SEM b) Podmínky v nichž se předmět nacházel rozbor půdy – určení pH, nálezové skutečnosti c) Materiály z druhotných zásahů (při rekonzervaci) identifikace konzervačních materiálů d) Aktuální stav předmětu viz bod a), typ koroze, hmotnost, rozměry, barva, pevnost, krusty… a)
Základní složení historických skel a) SiO2 – 46 - 57% - křemičitý sklářský písek b) K2O (příp. Na2O) – 15 - 25% - živce, soda, popel z mořských řas nebo buku c) CaO – 12 - 20% - vápenec
Teplota tání se pohybovala okolo 700°C
Práce v historické sklářské huti
Typy poškození a) b) c) d)
Mechanická degradace Devitrifikační proces Hydrolitická degradace Koroze skla
Mechanická degradace • •
rozbití, poškrabání neopatrná manipulace, nevhodné podmínky uložení …
Mechanické poškození
Devitrifikační (mineralizační) proces •
•
přechod skla z amorfní do krystalické formy většinou se jedná o výrobní chybu – vznikne ložisko krystalizace a ta postupně pokračuje
Hydrolitická degradace •
•
je způsobována silnou adsorpcí vodní páry k povrchu skla a následným vyluhováním alkálií (zejm. Na a K). Nejdříve vznikne opalizující, příp. bělavá (u Ca-Si skel) vrstvička, následně šupinky, zvyšuje se hygroskopicita a zrychluje degradační rychlost vlhkost (nevhodné uložení - obaly), absence pravidelné péče
Příklad hydrolytického poškozování skla
Příklad hydrolytického poškozování skla
Půdní koroze skla •
•
je způsobována komplexem činitelů, zejm. vlhkostí za spolupůsobení látek obsažených v půdě. Postupně je narušována vazba Si-O-Si a vzniká gel kyseliny křemičité Si-OH(při pH 7-10).V silně kyselém prostředí dochází ke změně vazby Si-O-Na na Si-H. Spolupůsobí různé další látky a ovlivňují výsledné korozní vrstvy. Nebezpečné jsou např. NH3 , PO4 či Fe3+. Poškozené vrstvy mění barvu, tvrdnou a odlupují se od skleněného jádra. Mají různé zbarvení – typické je stříbřitě až okrově bílé. vlhkost, agresivní složky v okolním prostředí
Postup zásahu a) Roztřídění podle stupně zachovalosti: 1 - vůbec nebo lehce zkorodovaný povrch 2 - silně zkorodované 3 - zkorodované bez vlastního skleněného jádra b) Čištění c) Konzervace d) Rekonstrukce (restaurování)
Postup zásahu - ad 1) • •
• •
•
odmaštění v organickém rozpouštědle, omytí Syntaponem L v destilované vodě(ultrazvuk) zbytky solí odstraňujeme mechanicky(fyzikálně)(mikrotryskání, skelná vlákna, ultrazvuková jehla, laser) nebo chemicky /diskutabilní!/(5% HNO3, konc. K3PO4 , Chelaton 3, KOH) – důkladně vymýváme v destilované vodě!!! Vysušení (voda+etanol - etanol - etanol+éter);sušárna 40 - 50°C Lepení (akryláty /Veropal D 709/, epoxydové pryskyřice /HXTAL NYL-1, Araldit 2020/, kyanoakrylátová lepidla /Loctite, Bison/) Alternativně závěrečná ochranná vrstva (Veropal D 709)
Postup zásahu - ad 2, 3) • •
• • • •
POSTUPOVAT INDIVIDUÁLNĚ!!! Opatrné omytí v destilované vodě (příp. s přídavkem detergentu, alternativně lze použít i org. rozpoštědla) Vysušení (voda+etanol - etanol etanol+éter);sušárna cca 50°C Zpevnění střepu – akryláty (Veropal D 709), dočasně cyclododekanem Dočištění Lepení /petrifikace/(akryláty /Veropal D 709/, epoxydové pryskyřice /HXTAL NYL-1, Araldit 2020/, kyanoakrylátová lepidla/Loctite, Bison/)
Postup lepení 1) Shledání střepů, určení pořadí lepení (POZOR na negativní úhly) 2) Kontrola lomových ploch (nepoškodit!) 3) Zkouška sesazení 4) Příprava fixačního systému (balotina, pásky, plastelína...) 5) Odmaštění lomových ploch 6) Lepení 7) Fixace
Způsoby fixace předmětu při lepení
Rekonstrukce
Předmět po slepení
Předmět po doplnění
Ochranný režim a) Parametry mikroklimatu: deponování
prezentace
do 18 C
cca 18 – 22 C
relativní vlhkost
do 40% !!!
do 40% !!!
celková roční expozice světlem podíl UV záření
žádná
do 100000 lx.h/rok do 75μW/lm
teplota
žádný
Ochranný režim b) Kontrola stavu cca za 2 roky – příp. omytí v destilované vodě (odstr. alkálií) c) Vyloučit mechanické namáhání d) Prachotěsné skříně - lze přidat prostředky pro vysušení mikroklimatu (silikagel). Nebalit do papíru, dřevní vlny, či jiných nasákavých materiálů! e) Manipulovat v čistých protiskluzových bavlněných nebo latexových rukavicích (ve spec. případech)
Doporučená literatura • BRAUNOVÁ, Helena, RYDLOVÁ, Eva: Restaurování korodovaného skla v Kamenickém Šenově. Umění a řemesla, 1999, roč. 41, č. 1, s. 34-39. • DAŇKOVÁ, Aranka: Restaurování souboru renesančního skla zdobeného emailem, Sborník konzervátorského a restaurátorského semináře. Brno 1998, s. 74 - 80. • DAŇKOVÁ, Aranka: Konzervace antického skla. In: Sborník z konference konzervátorů a restaurátorů – Liberec 2004, Brno 2004, s. 79 – 83. • KOMENDOVÁ, Alena: Sklo a jeho problematika, In: Bezpečnost práce při provádění konzervátorsko-restaurátorských prací, Metodický list. Brno 1996, s. 51 - 61.
Doporučená literatura • KOMENDOVÁ, Alena. Zkoušky lepidel při aplikaci na silikátech. In Sborník z konzervátorského a restaurátorského semináře. Technické muzeum v Brně, Brno 1999, s. 135-142. • ROŽMBERSKÁ, Věra: Konzervace a rekonstrukce středověkého skla, Zajímavosti a novinky z konzervátorské, restaurátorské a preparátorské praxe, Metodický list. Brno 1997, s. 118 - 120. • RYDLOVÁ, Eva: Restaurování korodovaného skla ze sbírky Sklářského muzea v Kamenickém Šenově, Sborník z konzervátorského a restaurátorského semináře. Brno 1998, s. 81 - 83. • RYDLOVÁ, Eva. Zkušenosti ze stáže v muzeu Victoria & Albert v Londýně (se zaměřením na sklo a keramiku). In Sborník z konzervátorského a restaurátorského semináře. Technické muzeum v Brně, Brno 1999, s. 131-134.
Doporučená literatura • Reclams Handbuch der künstlerischen Techniken, Stuttgart 1997, s. 69 – 133.
