Historie muzejní konzervace a restaurování
• •
• • •
„Předklasické“ období. Dualismus v chápání základního cíle. – konzervovat či restaurovat? Počátky institucionální péče. – role státu a občanů Počátky moderní muzejní konzervace ve světě. Počátky moderní muzejní konzervace v českých zemích.
„Předklasické období“ •
Antika – péče o kultovní artefakty např. Athéňané – doplňování chybějících částí uchovávané Théseovy lodi
•
Zbraslavská Madona (kolem 1360) 1661 – restaurování deskové malby, osazení (doplnění) perel a drahokamů
„…památka je výtvor minulosti, který je hoden toho, aby se zachoval jako vždy platný svědek, jako objektivní danost…“ Friedrich Waidacher
Dualismus v chápání základního cíle – konzervovat či restaurovat? hodnota stop času x hodnota formy doby vzniku Alois Riegl (Der moderne Denkmalkultus, 1903): hodnota - umělecká - historická - stáří, vývojová (Alterswert) - záměrná pamětní - užitná - novosti
Dualismus v chápání základního cíle – konzervovat či restaurovat? •
•
„intervencionisté“ - architekti X „antiintervencionisté“ - antikváři Anglie 18./19. století Restaurování; purismus – Eugène-Emmanuel Viollet-leDuc, Georg Gilbert Scott, Bodo Ebhardt, Friedrich von Schmidt; Josef Mocker, Georg Hauberisser
x •
Konzervace – John Ruskin, Alois Riegl, Hans Tietze, Max Dvořák, Georg Dehio 19. a počátek 20. století
Restaurování Dnešní praxe ukládá, aby každý odborný restaurátorský zásah plně respektoval autenticitu dochovaného díla.
Analýza x Syntéza 30. – 40. léta 20. století
Analytická metoda: vědecké poznání za cenu nesrozumitelné prezentace památky
Zdeněk Wirth (Alois Riegel)
x Syntetická metoda: ochrana celistvosti historického uměleckého díla (estetický strukturalismus)
Václav Wagner (Max Dvořák)
Počátky institucionální péče – role státu a občanů • • • •
•
Panovnické dekrety (např. Marie Terezie – edikt chránící významné rukopisy, dekret zakazující přivlastnit si nalezené staré mince) První muzea Ústřední komise pro zkoumání a zachovávání stavebních památek (31. 12. 1850, Min. obchodu; 1859 přičleněna k Min. kultu a vyučování) Ústřední komise pro zkoumání a zachovávání uměleckých a historických památek – Zentralkommission für Erforschung und Erhaltung der Kunst– und historischen Denkmäler (29. 8. 1872) Ústřední komise pro památkovou péči (2. 8. 1911)
Počátky moderní muzejní konzervace ve světě • •
•
•
Albert Voss, Merkbuch, Altertümer auszugraben und auszubewahren. (1888) Friedrich W. Rathgen (1862-1942), 1. konzervátorská laboratoř na světě 1888, Die Konservierung von Altertumsfunden. (1898; 1915, 1924) Gustav A. Rosenberg (1872-1940), Antiquités en fer et en bronze leur transformation dans la terre contenant de ľ acide carbonique et des chlorures et leur conservation. (1917) Harold J. Plenderleith (1898-1997), The Conservation of Antiquities and Work of Art. (1956)
Počátky moderní muzejní konzervace v českých zemích • •
• • • •
Novotný, J. (Lubor Niederle: 1865-1944), Návod ku sbírání a zachraňování předhistorických památek. (1894) Kliment Čermák (1852-1917), Návod ke konzervování starožitností. (VČSMA, 1895), resp. Strážce starožitností, povídky a poučení lidu o starožitnostech. (1895) Gustav E. Pazaurek, Kranke Gläser. (1903) Albín Stocký (1876-1934), Konservace musejních předmětů. (1913; Musejní obzor, 1926) Václav Vojtíšek, Konzervace archiválií. (1914, 1933) Ludvík Losos, Nové metody konservace musejních sbírek. (1959)
František Petr (1884-1964) versus Bohuslav Slánský (1900-1980) Spor o podstatu restaurování výtvarných děl 1954-1956 eliminace podílu kreativní složky v práci restaurátora (konzervátora-restaurátora) x restaurátor - aktivní výtvarník se svým nadáním a citem, se zkušenostmi z tvořivé práce malířské hledání míry doplňků, aby dílo mohlo být nadále prezentováno jako umělecký celek
Výběr z bibliografie • František Petr
• Bohuslav Slánský
• Životopisy umělců (192728). • Umělecké dřevořezby a jejich restaurování, Praha 1953. • O starých malbách a jejich restaurování, Praha 1954. • Nástenné maľby, Bratislava 1954.
• Technika malby I. díl – Malířský a konservační materiál, Praha 1953. II. díl – Průzkum a restaurování obrazů, Praha 1956.
Odborná komise konzervátorů (1959) při Ústřední muzejní radě
Komise dodnes zůstává nejdůležitější bází pro diskuzi o etických, vědeckých i technologických problémech konzervování a restaurování historických předmětů.
