Preventivní konzervace

Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“

Preventivní konzervace Antonín Šimčík

metodika přednášky


Anotace

Doporučená literatura

Předmět je koncipován tak, aby umožnil studentům kvalitnější orientaci v problematice preventivní konzervace. Posluchači získají řadu informací a dovedností nezbytných pro kvalitní práci s muzejními sbírkami. Znalosti mohou velmi dobře využít i při činnosti v jiných institucích participujících při procesu ochrany kulturního dědictví. Jmenovitě jde především o knihovny, archivy a památkovou péči. Přednáška je koncipována tak, aby probíraná problematika nevyžadovala předchozí úvod. V průběhu výuky budou studenti seznámeni se základními pojmy z oboru konzervace a restaurování, mezinárodními etickými normami (ICOM, Vantaa, E.C.C.O.), systémem konzervace a restaurování muzeálií v ČR, specializovanými pracovišti, legislativou. Dále bude pozornost věnována i specifikům sanační a preventivní konzervace, zásadám ochrany zdraví při práci se sbírkami, monitoringu klimatických podmínek v interiérech a jejich regulaci, principům ochrany anorganických a organických materiálů v muzeích, galeriích a archivech, organizaci záchrany sbírkových fondů při živelných katastrofách, zásadám péče o sbírky při prezentaci, deponování a transportu, ochraně sbírek pomocí substitutů, zejména digitalizace a konečně vyhodnocování účinnosti prováděných aktivit. U všech okruhů budou akcentovány zásady preventivní konzervace při běžném využívání sbírkových fondů. Studenti si nabyté vědomosti v praxi ověří při seminárních cvičení na pracovišti muzejní konzervace ÚHM, při kterých si osvojí základní praktické dovednosti nezbytné pro správné řízení preventivní konzervace v muzeu. Vzhledem k hodinové dotaci je nutná aktivní samostatná příprava studentů na cvičení.

Vzhledem k nezbytnosti mezioborového přehledu jsou zde uváděny převážně tituly zabývající se přímo problematikou zásahu na sbírkových předmětech s důrazem na publikace lépe dostupné. Další související tituly je třeba vyhledat s využitím příslušných bibliografií.

Souborné práce: BACÍLKOVÁ, B.: Biologická degradace materiálu. Učební text, Litomyšl 1996. Horn, F.: Digitale Bildverarbeitung als ein Werkzeug der preväntiven Konservierung. München 2003. HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002, 554 s. JIRÁSEK, P.: Příručka k požární ochraně kulturních institucí. Brno 1999, 39 s. KOESLING, V.: Vom Feuerstein zum Bakelit. Berlin 1999. Kol.: Climate Control in Museums. ICCROM, Rome 1998. Kol.: Preventivní ochrana sbírkových předmětů, Praha 2000, 68 s. Kol.: Rukověť péče o papírové sbírkové předměty. Praha 2003. KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002, 106 s. KOPECKÁ, I. – NEJEDLÝ, V.: Průzkum historických materiálů. Praha 2005. KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004. KÜHN, H.: Erhaltung und Pflege von Kunstwerken. München 2001, 607 s. Odegaard, N. – Scott, C. – Zimmt, W. S.: Material characterization tests for objects of art and archaeology. Archetype Publications London 2000, 230 s. STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.: Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002, s. 79 – 198. THOMSON, G.: The Museum Enviroment. Oxford 2002, 293 s.

Preventivní konzervace

3


WAIDACHER, F.: Príručka všeobecnej muzeológie. Bratislava 1999, s. 252. Zelinger, J. – Šimůnková, J. – Kotlík, P.: Chemie v práci konzervátora a restaurátora. Praha 1989. Zelinger, J. – Šimůnková, J. – Kotlík, P.: Chemie v práci konzervátora a restaurátora. Praha 1989.

Práce zabývající se dílčími problémy: Adolf, S. – Barnes, M.: 3D-Nahbereichscanning für die Denkmalpflege. Restauro 2006, č. 8, s. 484-6. ČERVENÁK, J.: Prvky ovlivňující optimální parametry mikroklimatu památek. In: Památky a vnitřní klima. Seminář STOP, Praha 1998, s.14-18. DROZENOVÁ, J.: Vliv návštěvnosti na klima v hlavní budově Národního muzea. In: Sborník z konzervátorského a restaurátorského semináře konaného ve dnech 16-18. září 2003. Brno 2003, s. 46-48. DVOŘÁK, M. – KOPECKÁ, I.: Degradační vliv světla a tepla In: Konzervace a restaurování kulturního dědictví z pohledu mezinárodní etiky, Metodický list. Brno 1995, s. 27 – 43. Dvořák, M.: Negativní faktory působící na muzejní a galerijní exponáty. In: Sborník přednášek z odborného semináře konaného ve dnech 6.-8. března 2000 v Národním muzeu, Praha, 2000. DVOŘÁK, M.: Negativní faktory působící na muzejní a galerijní exponáty. In: Sborník přednášek z odborného semináře konaného ve dnech 6.-8. března 2000 v Národním muzeu, Praha 2000, s. 19-24. FÁRA, P.: Vybrané možnosti úpravy klimatu staveb. In: Památky a vnitřní klima. Seminář STOP, Praha 1998, s. 11-13. HOLLEROVÁ, J. – HOLLER, P.: Vybraná rizika pracovního prostředí a pracovních postupů při ochraně sbírkových fondů. In: Muzejních sbírek hubitelé lítí – plesnivina, moli ... sborník příspěvků muzeologického semináře (17.-18. června 1998 Hodonín), Hodonín 1999.

JAKUBEC, P.: Autonomní systémy monitorování prostředí, In: Bezpečnost práce při provádění konzervátorsko-restaurátorských prací, Metodický list. Brno 1996, s. 34 – 37. JIRÁSEK, P.: Integrovaný bezpečnostní systém kulturní instituce. In: Sborník přednášek z odborného semináře konaného ve dnech 6.-8. března 2000 v Národním muzeu, Praha, 2000. klimatologie v archivech. In: Metodický list – Muzejní klimatologie, Brno 1995. s. 22-33. STŘEŠTÍKOVÁ, M. – ŠIMČÍK, A.: Dokument z Vantaa – eropská politika preventivní konzervace. In: SKRS, Brno 2003, s. 49 – 54. ŠIMČÍK, A.: Preventivní konzervace. In: Restaurování a ochrana památek, Opava 2002. ŠIMČÍK, A.: Specifika muzejní konzervace. In: SKRS, Brno 2004, s. 9-13. ŠIMČÍK, A.: Teorie a praxe v muzejní konzervaci. In: Sbírkové předměty v muzeích v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm 2000. VYKOUKOVÁ, J.: Obalová technika pro kovy . Věstník Asociace muzeí a galerií České republiky 4, 2000, s. 20-22. ZELINGER, J.: Poškození památek vlivem světla a ochrana proti němu. ZPP 7/2000.

Periodika a sborníky: V ČR v současnosti nevychází žádný specializovaný časopis zaměřený na problematiku muzejní konzervace a restaurování. Jedinými pravidelnými tisky jsou tak pouze výstupy z odborných konferencí a seminářů. Zájemce o problematiku je odkázán pouze na zahraniční tituly především Restauro a Studies in Conservation. Doporučit lze rovněž ukončenou řadu časopisu Arbeitsbläter für Restauratoren (1968-2000). Okrajově se problematikou zabývá i Věstník AMG, Zprávy památkové péče, Muzeum – Muzejní a vlastivědná práce a některé další časopisy


4


Bibliografie: Pro získání dalších informací lze využít specializované bibliografie a odborné internetové portály. Publikace tuzemských autorů shrnuje do roku 2002 Výběrová bibliografie konzervátorské literatury na stránce conservatorWEB www.fpf.slu.cz/~sim20uh. Ze zahraničních bibliografií lze doporučit především The International Bibliographic Data Base on Conservation BCIN na adrese www.chin.gc.ca a AATA Online na adrese aata.getty.edu. Další informace lze nalézt na specializovaných portálech www.icom-cc.org, www.pc-strat.com a www.iccrom.org.

1. Role preventivní konzervace při ochraně sbírek v moderním muzeu. Mezinárodní etické standardy. Základní funkce moderního muzea. Ochrana sbírek v moderním muzeu. Definice cílů – uchování muzeálií ve stabilním stavu a jejich kvalitnější interpretace, při zachování maximální autenticity. Stav zmraženého rozpadu. Proces ochrany sbírek: sanační konzervace chrání materiální podstatu sbírkových předmětů pomocí systému přímých zásahů stabilizujících jejich fyzický stav. Tyto zásahy částečně mění charakter předmětů. Preventivní konzervace usiluje o zajištění ochrany materiální podstaty sbírkových předmětů systémem nepřímých zásahů, tj. zejména optimalizací podmínek uložení a minimalizací všech rizikových faktorů při práci se sbírkami. Restaurování muzeálií. Hodnotící kritéria pro muzejní konzervaci: úspěšnost stabilizace degradačních procesů; stupeň narušení autenticity (komplexní hodnoty muzeálie); množství nově získaných informací o muzeálii.

Etická pravidla při preventivní a sanační konzervaci a restaurování v muzeu. Dokument z Vantaa 2000 – návrh evropské strategie preventivní konzervace.

Strategické okruhy a opatření v oblasti 1- řízení 2- institucionálního plánování 3- vzdělávání 4- přístupu k informacím 5- práce s veřejností Profesní etický kodex konzervátora-restaurátora ICOM (1986). Profesní směrnice E. C. C. O. vydaná Evropskou konfederací organizací konzervátorů-restaurátorů roku 2004. Etický kontrolní seznam konzervátora-restaurátora (1994, 2005) (Victoria & Albert Museum v Londýně), 16 otázek, které je třeba zodpovědět před zásahem. Dokument o profesi konzervátora-restaurátora AMG 2011.

Klíčová slova: ochrana muzeálií, preventivní konzervace, sanační konzervace, restaurování, cíl zásahu, kvalita zásahu, etické normy, terminologie. Literatura: KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004. STŘEŠTÍKOVÁ, M. – ŠIMČÍK, A.: Dokument z Vantaa – eropská politika preventivní konzervace. In: SKRS, Brno 2003, s. 49 – 54. ŠIMČÍK, A.: Preventivní konzervace. In: Restaurování a ochrana památek, Opava 2002. ŠIMČÍK, A.: Specifika muzejní konzervace. In: SKRS, Brno 2004, s. 9-13. WAIDACHER, F.: Príručka všeobecnej muzeológie. Bratislava 1999, s. 252. V&A Conservation Department Ethics Checklist (2005). http://palimpsest.stanford.edu/icom/ethics.html#section1


5


www.fpf.slu.cz/~sim20uh http://www.encore.org http://www.icom-cc.org

Kontrolní otázky: 1. Jaké jsou základní cíle moderního muzea? 2. Vysvětlete pojem „stav zmraženého rozpadu“. 3. Vysvětlete cíle preventivní konzervace. 4. Vysvětlete cíle sanační konzervace. 5. Vysvětlete cíle restaurování. 6 Jaké znáte základní etické kodexy pro oblast ochrany sbírek?

2. Současná legislativa. Základní odborná literatura. Historie oboru. Odborná sdružení a důležitá pracoviště v ČR. Ochrana zdraví při práci se sbírkami. Základní legislativní normy a doporučení – Zákon č. 122/2000 sb., o ochraně sbírek muzejní povahy; Metodický pokyn k provádění některých činností souvisejících s tvorbou sbírek, péčí o sbírky a vývozem sbírkových předmětů do zahraničí (2002); Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví v ČR na léta 2003-8 (usnesení vlády ze dne 22. 1. 2003); Metodický pokyn k tvorbě plánů prevence a ochrany v muzeích a galeriích (2004). Možnosti získávání finančních prostředků v návaznosti na legislativu – ISO. Základní odborná literatura – zahraniční syntézy, domácí syntézy, dílčí studie, internetové zdroje. Systém získávání literatury – MVS.

Odborná sdružení a důležitá pracoviště v ČR: NA Praha – konzervátorsko-restaurátorské pracoviště; NPÚ Praha – technologická laboratoř; NM Praha – odd. preventivní konzervace; AÚ AV Praha – konzervátorská laboratoř; VŠCHT Praha – Ústav pro technologie rest. památek; Slezská univerzita v Opavě – Konzervátorské centrum.; Slezské zemské muzeum – Odd. ochrany sbírek; Valašské muzeum v Rožnově p. Radhoštěm – Odd. péče o sbírky; Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy – pracoviště konzervace a restaurování; Asociace muzeí a galerií – KKRP, KBM; STOP; Národní komitét Modrý štít ad. Historie úsilí o prosazení zásad preventivní konzervace do praxe v tuzemsku. Vývoj mezinárodních snah o rozvoj preventivní konzervace: 1970 – z iniciativy ICCROM jsou zřízeny kurzy PK; 1994 – Teamwork for Preventive Conservation; 1999 – Preventive Conservation Survey of European Museums and Services; 1997 – European Preventive Conservation Strategy Project. Současné mezinárodní pojekty – iccrom pořádá kurzy o PK. Zásady ochrany zdraví při práci se sbírkami. Kategorizace rizik. Nebezpečí související s kontaminací muzeálií toxickými látkami. Rizika spojená s kontaktem s plísněmi. Doporučené ochranné pomůcky a jejich využití. Klíčová slova: legislativa, oborové normy, finanční zdroje, literatura, důležitá pracoviště, vývoj trendů v PK, bezpečnost práce. Literatura: HOLLEROVÁ, J. – HOLLER, P.: Vybraná rizika pracovního prostředí a pracovních postupů při ochraně sbírkových fondů. In: Muzejních sbírek hubitelé lítí – plesnivina, moli ... sborník příspěvků muzeologického semináře (17.-18. června 1998 Hodonín), Hodonín 1999. JIRÁSEK, P.: Integrovaný bezpečnostní systém kulturní instituce. In: Sborník přednášek z odborného semináře


6


konaného ve dnech 6.-8. března 2000 v Národním muzeu, Praha, 2000. klimatologie v archivech. In: Metodický list – Muzejní klimatologie, Brno 1995. s. 22-33. STŘEŠTÍKOVÁ, M. – ŠIMČÍK, A.: Dokument z Vantaa – eropská politika preventivní konzervace. In: SKRS, Brno 2003, s. 49 – 54. ŠIMČÍK, A.: Preventivní konzervace. In: Restaurování a ochrana památek, Opava 2002. ŠIMČÍK, A.: Specifika muzejní konzervace. In: SKRS, Brno 2004, s. 9-13. ŠIMČÍK, A.: Teorie a praxe v muzejní konzervaci. In: Sbírkové předměty v muzeích v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm 2000. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších novel. Prováděcí vyhláška č. 275/2000 Sb. Metodický pokyn k zajišťování správy, evidence a ochrany sbírek muzejní povahy v muzeích a galeriích zřizovaných Českou republikou nebo územními samosprávnými celky (kraji, obcemi) ze dne 4. ledna 2001. Metodický pokyn k provádění některých činností souvisejících s tvorbou sbírek, péčí o sbírky a vývozem sbírkových předmětů do zahraničí ze dne 14. října 2002. Metodický pokyn k tvorbě plánů prevence a ochrany v muzeích a galeriích (2004). www.aata.getty.edu www.chin.gc.ca

Kontrolní otázky: 1. Stručně charakterizujte současné legislativní normy vztahující se k ochraně sbírek muzejní povahy. 2. Z jakých zdrojů lze vycházet při čerpání informací o problematice preventivní konzervace? 3. Která tuzemská pracoviště mohou poskytnout kvalitní odbornou pomoc v otázkách souvisejících s preventivní konzervací?

4. Popište vývoj snah o prosazení preventivní konzervace při ochraně sbírek v zahraničí a ČR. Vysvětlete cíle současných mezinárodních projektů. 5. Charakterizujte zdravotní rizika ohrožující personál či návštěvníky. Navrhněte i postupy k jejich eliminaci.

3. Účinky teploty a vlhkosti na sbírkové materiály Účinky teploty na sbírkové materiály. Vztah teploty k různým dějům. Změny rychlosti chemických reakcí. Materiály s různou tepelnou roztažností. Vliv teplotních změn na úroveň RV. Poškození sbírkových předmětů v souvislosti s vysokou, nízkou a kolísající teplotou. Zásady měření teploty vzduchu a materiálů. Typy měřidel – kapalinové, bimetalové, elektronické. Infračervené kamery. Obecná doporučení pro materiály muzejních sbírkových předmětů. Význam stability podmínek. Materiály se specifickými nároky na teplotu. Metody regulace teploty – dočasná a trvalá opatření. Zásady vytápění, ochlazování a izolace objektů. Dokumentace zásahu. Účinky vlhkosti na sbírkové materiály. Vlhkost ovlivňuje řadu fyzikálních, chemických i biologických procesů v materiálech sbírkových předmětů. Základní pojmy – absolutní vlhkost [g/m3], relativní vlhkost [%], rosný bod [°C], bod ojínění [°C], vlhkost materiálu. Poškození sbírkových předmětů v souvislosti s vysokou, nízkou a kolísající RV. Příčiny výkyvů RV. Měření RV – indikační papírky, vlasové termohygrometry nebo termohygrografy, digitální termohygrometry nebo termohygrografy, psychrometry, autonomní měřící sondy zaznamenávající data do vlastní paměti (data-logger), nebo propojené (pevnými vodiči či radiovým signálem) přímo s řídícím


7


počítačem. Zásady pro správný monitoring RV. Kalibrace měřidel. Regulace nevhodné úrovně RV – dočasná a trvalá opatření. Materiály a zařízení pro klimatizování vitrín a depotních skříní. Minerální a organické vlhkostní pufry. Chování pufrů a muzeálií z organických materiálů při měnící se teplotě. Miniklimatizační jednotky, zařízení pro udržení konstantní vlhkosti. Klimatizování vitrín a depotních skříní v praxi. Limity pasivní klimatizace. Výpočty pro aplikaci pufrů. Klima budovy – tepelná pohoda a potřeba čerstvého vzduchu. Obecná doporučení pro materiály muzejních sbírkových předmětů. Dokumentace zásahu.

Klíčová slova: teplota, vlhkost, poškození materiálů, monitoring a regulace, dokumentace. Literatura: ČERVENÁK, J.: Prvky ovlivňující optimální parametry mikroklimatu památek. In: Památky a vnitřní klima. Seminář STOP, Praha 1998, s.14-18. DROZENOVÁ, J.: Vliv návštěvnosti na klima v hlavní budově Národního muzea. In: Sborník z konzervátorského a restaurátorského semináře konaného ve dnech 16-18. září 2003. Brno 2003, s. 46 – 48. DVOŘÁK, M.: Negativní faktory působící na muzejní a galerijní exponáty. In: Sborník přednášek z odborného semináře konaného ve dnech 6.-8. března 2000 v Národním muzeu, Praha 2000, s. 19-24. FÁRA, P.: Vybrané možnosti úpravy klimatu staveb. In: Památky a vnitřní klima. Seminář STOP, Praha 1998, s. 11-13. HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002, 554 s. JAKUBEC, P.: Autonomní systémy monitorování prostředí, In: Bezpečnost práce při provádění konzervátorsko-restaurátorských prací, Metodický list. Brno 1996, s. 34 – 37.

KOESLING, V.: Vom Feuerstein zum Bakelit. Berlin 1999. Kol.: Preventivní ochrana sbírkových předmětů, Praha 2000, 68 s. KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002, 106 s. KOPECKÁ, I.-NEJEDLÝ, V.: Průzkum historických materiálů. Praha 2005. KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004. KÜHN, H.: Erhaltung und Pflege von Kunstwerken. München 2001, 607s. STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.: Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002, s. 79 – 198. THOMSON, G.: The Museum Enviroment. Oxford 2002, 293 s.

Kontrolní otázky: 1. Jaká poškození souvisí s nevhodnou úrovní teploty? 2. K čemu slouží infračervená kamera? 3. Jak lze zabránit prudkým výkyvům teploty v depozitáři? 4. Jaké znáte zdroje vzdušné vlhkosti? 5. Co je absolutní vlhkost, relativní vlhkost a rosný bod? 6. Co je třeba provést, aby se udržela konstantní RV 50% ve vitríně o objemu 1 m3 zahřáté z 18 °C na 24 °C? 7. Jaký je maximální možný výkyv úrovně RV za 24 h? 8. Čím lze měřit RV? 9. Jak můžeme regulovat RV v interiérech muzeí.


8


4. Účinky optického záření na sbírkové materiály Optické záření a lidské oko. Škodlivé účinky optického záření a přípustné osvětlení. Degradační faktory – intenzita osvětlení, vlnová délka dopadajícího světla, celková expozice, charakter materiálu a jeho aktuální stav. Příklady poškození materiálů optickým zářením. Klasifikace materiálů – hledisko intenzity osvětlení doba expozice (vztažena na dobu jednoho roku). Doporučené hodnoty světelné expozice dle ISO R 105 (Blue Wool Standards). Právě registrovatelné vyblednutí (JNF – just noticeable fade). Zdroje světla. Žárovky, halogenové lampy, zářivky, kompaktní zářivky, výbojky, světelné diody (LED) ad. Osvětlení v muzeu. Denní světlo. Umělé osvětlení – osvětlovací systémy. Osvětlení vitrín. Speciální typy osvětlení – osvětlení optickými kabely. Ochrana před optickým zářením. Ochrana před venkovním a vnitřním optickým zářením. Úprava světelných zdrojů. Speciální ochrana sbírkových předmětů. Monitoring optického záření. VIS, UV, IR záření. Kolorimetrie. Typy měřících přístrojů a pomůcek a jejich správné používání. Luxmetry, UV-metry, aktinometry resp. světelné dozimetry typu – Light Check (Ultra, Sensitive). LCU (0-120000 lx.h) a LCS (60000-400000 lx.h) pro oblast velmi nízkých světelných expozic od 0 do 400 klx.h/rok. Problematika odrazu světla. Antireflexní materiály. Obecná doporučení pro materiály muzejních sbírkových předmětů. Dokumentace zásahu.

Klíčová slova: optické záření, zdroje, poškozování materiálů, monitoring, ochrana před zářením, dokumentace. Literatura: DVOŘÁK, M.: Negativní faktory působící na muzejní a galerijní exponáty. In: Sborník přednášek z odbor-

ného semináře konaného ve dnech 6.-8. března 2000 v Národním muzeu, Praha 2000, s. 19-24. HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002, 554 s. KOESLING, V.: Vom Feuerstein zum Bakelit. Berlin 1999. Kol.: Preventivní ochrana sbírkových předmětů, Praha 2000, 68 s. KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002, 106 s. KOPECKÁ, I.-NEJEDLÝ, V.: Průzkum historických materiálů. Praha 2005. KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004. KÜHN, H.: Erhaltung und Pflege von Kunstwerken. München 2001, 607s. STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.: Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002, s. 79 – 198. THOMSON, G.: The Museum Enviroment. Oxford 2002, 293 s. ZELINGER, J.: Poškození památek vlivem světla a ochrana proti němu. ZPP 7/2000.

Kontrolní otázky: 1. Co rozumíme pod pojmem „optické záření“? Charakterizujte i intervaly vlnových délek. 2. Vyjmenujte základní typy umělých osvětlovacích zdrojů využívaných v muzeích. Charakterizujte jejich typické vlastnosti. 3. Vysvětlete proč je při osvětlování muzeálií dávána přednost umělému světlu. Jaká jsou omezení při využití umělého světla? 4. Vyjmenujte typy UV záření. Uveďte jaký vliv má na spektrum UV ozónová vrstva a vrstva skla. 5. K čemu se při ochraně sbírek využívá tzv. roční poškozující expozice? 6. Čím měříme základní charakteristiky UV, VIS a IR záření?


9


7. Do jakých kategorií dělíme materiály dle jejich citlivosti vůči světlu? 8. Jak lze snížit úroveň UV záření v interiérech?

5. Účinky pevných, kapalných a plynných nečistot na sbírkové materiály Vzdušné polutanty, původ, podstata škodlivých účinků. Účinky pevných, kapalných a plynných nečistot na sbírkové materiály. Chemické látky pronikající z vnějšího prostředí a látky uvolňující se v interiérech. Škodliviny z vnějšího prostředí – ozón, oxidy síry, oxidy dusíku, prachové částice, chloridy, peroxidy. Škodliviny z interiéru – nízkomolekulární těkavé organické sloučeniny (VOC) – formaldehyd, acetaldehyd, kyselina mravenčí a octová, sulfan (sirovodík), biocidní látky, lidský pot. Monitoring polutantů - stacionární stanice ČHMÚ (AIM), mobilní měřící vozy (Horiba), pasivní samplery, chemické testy (Beilsteinův, azidový, Oddyho apod.). Testování mobiliáře a stavebních materiálů na emisivitu. Ochrana před účinky škodlivin. Metody čištění vzduchu – suché a vodní filtry.

Klíčová slova: polutanty, poškozování materiálů, monitoring, emisivita materiálů, ochrana před polutanty, ideální vitrína, dokumentace. Literatura: HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002, 554 s. KOESLING, V.: Vom Feuerstein zum Bakelit. Berlin 1999. KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002, 106 s. KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004. KÜHN, H.: Erhaltung und Pflege von Kunstwerken. München 2001, 607s. STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.: Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002, s. 79 – 198.

Kontrolní otázky: 1. Uveďte základní vnitřní polutanty včetně zdrojů. Co znamená zkratka VOC? 2. Uveďte základní vnější polutanty včetně zdrojů. 3. Zdůvodněte vysokou nebezpečnost prachu a potu v souvislosti s degradací sbírkových předmětů. 4. Jaké znáte systémy pro monitoring polutantů v muzeu? 5. Popiště postup Oddyho testu, Beilsteinova testu a testu na důkaz formaldehydu kyselinou chromotropovou. 6. Jak lze snížit množství polutantů v interiéru (obecně)?

Sorbenty pro zachytávání škodlivin: - aktivní uhlí, Purafil - silikagel, Aktivton, molekulová síta - ochrana stříbra Větrání a prach, filtrační zařízení. Parametry tzv. ideální vitríny. Obecná doporučení pro materiály muzejních sbírkových předmětů. Dokumentace zásahu.


10


6. Příčiny a důsledky biologického napadení sbírkových materiálů. Působení člověka. Základní typy materiálů sbírkových předmětů ohrožené biologickým napadením. Dřevo, papír, textil, pergamen, usně a další materiály organického původu. Specifická rizika pro plasty a anorganické materiály. Příčiny biologického napadení sbírkových materiálů. Základní typy napadení muzejních sbírek. Stručná charakteristika mikroorganizmů. Bakterie, řasy, lišejníky, plísně a houby. Vlastnosti plísní. Životní podmínky pro růst plísní. Metody detekce plísní. Metodika odběru vzorků pro analýzu přítomnosti plísní na materiálech a ve vzduchu. Možnosti analýzy odebraných vzorků – kultivace, fluorescenční mikroskopie. Vliv na materiály. Vlastnosti hub. Životní podmínky pro růst hub. Průkaz napadení houbami. Vlastnosti hmyzu – rybenky, pisivky, švábi, červotočovití, vrtavci, kožojedovití, rušníci, molovití. Životní podmínky vhodné pro hmyz. Identifikace napadení hmyzem. Specifika napadení sbírek hlodavci a ptáky. Zásady průzkumu biologického napadení. Možnosti okamžité analýzy. Zdroje nákazy. Zdroje nákazy. Preventivní ochranná opatření. Kontrola účinnosti opatření. Dezinfekce materiálů. Negativní vliv chemických látek na stav materiálu. Výhody preventivní péče. Účinky a možnosti aplikace alkoholů, derivátů fenolu, formaldehydu, etylenoxidu, kvartérních amoniových solí, anorganických solí apod. Dezinsekce materiálů – mechanická, fyzikální, chemická, speciální. Výhody netoxických fyzikálních metod. Specifika chemických metod – kapalné insekticidy, fumiganty. Možnosti využití bezkyslíkových atmosfér k šetrné likvidaci hmyzu. Přehled prostředků a technologií dostupných v ČR. Specializovaná pracoviště.

Praktické příklady aplikace toxických i netoxických metod při ochraně sbírkových předmětů. Obecná doporučení pro materiály muzejních sbírkových předmětů. Dokumentace zásahu. Specifické vlivy člověka na kvalitu ochrany sbírek. Možná opatření ke zvýšení ochrany sbírek.

Klíčová slova: biodegradace, mikroorganismy, hmyz, poškozování materiálů, monitoring, likvidace bionapadení, vliv člověka. Literatura: BACÍLKOVÁ, B.: Biologická degradace materiálu. Učební text, Litomyšl 1996. HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002, 554 s. KOESLING, V.: Vom Feuerstein zum Bakelit. Berlin 1999. Kol.: Preventivní ochrana sbírkových předmětů, Praha 2000, 68 s. KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002, 106 s. KOPECKÁ, I.-NEJEDLÝ, V.: Průzkum historických materiálů. Praha 2005. KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004. KÜHN, H.: Erhaltung und Pflege von Kunstwerken. München 2001, 607s. STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.: Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002, s. 79 – 198.

Kontrolní otázky: 1. Které materiály sbírkových předmětů jsou nejčastěji ohrožovány biologickým napadením? Uveďte i charakter poškození. 2. Vyjmenujte základní druhy škodlivých mikroorganismů. 3. Vyjmenujte základní druhy škodlivého hmyzu.


11


4. Jaká specifika jsou typická pro napadení sbírek ptáky a hlodavci? 5. Popište metody sanace bionapadení včetně jejich výhod a nevýhod. 6. Jaká znáte pracoviště, která jsou schopna provést ošetření sbírek, případně poskytnout informace o vhodném postupu sanace?

7. Ochrana sbírek při prezentaci, deponování a transportu Zásady ochrany muzeálií uvnitř i vně muzea. Nároky na prostory pro sbírkové předměty – zajištění bezpečnosti a vhodného mikroklimatického prostředí. Prostory musí být: čisté, větrané, s vhodnou teplotou a RV, bez přímého osvětlení, bez vibrací, nesmí být průchozí, nesmí být umístěny vedle zařízení, které mohou svou činností narušit optimální podmínky (výkyvy teploty, polutanty atd.), musí mít kvalitní zabezpečení (proti krádeži, vandalismu, živelným pohromám). Budovy (depozitáře i expozice) by měly mít minimálně tři tzv. perimetry např. hranice pozemku, obvodové zdivo budovy, oddělení veřejných a neveřejných částí budovy. Je vhodné tyto systémy multiplikovat. Klimatická charakteristika depozitáře. Nezbytnost soustavného monitoringu důležitých parametrů a jejich udržení na vhodné úrovni bez náhlých změn. Podmínky pro konkrétní předmět lze v nevyhovujícím depozitáři dočasně upravit krátkodobými opatřeními. Specifika přirozené a umělé klimatizace. Výhody monomateriálového ukládání sbírek. Parametry pro společné ukládání sbírek z různých materiálů. Materiály pro vnitřní vybavení depozitáře – podlahy (hladké, beze spár, neemitující škodliviny, snadno udr-

žovatelné (kámen, kamenina, lité betonové stěrky-modifikované bezprašné apod.); nátěry stěn: minerálního charakteru (silikátové), prodyšné, neklížené, bez PVAC a polyakrylátových disperzí. Typologie ukládacího mobiliáře. Ideální vitrína. Materiály vhodné pro mobiliář: eloxovaný Al, měkké dřevo bez povrchové úpravy, nerezová ocel nebo ocel natřená kvalitním nátěrem (vypalovacím). Materiály nevhodné: dřevotřísky, tvrdá dřeva, některé syntetické polymery (PVC) a textilie apod. Údržba muzejních interiérů. Zásady pravidelného úklidu – vysávání prachu, vytírání podlah apod. Transport sbírek. Průzkum klimatických podmínek, kterým bude předmět vystaven. Pasivní a aktivní ochrana předmětů. Balení sbírek – pracovní postup a zásady manipulace s obaly. Dopravní prostředky. Bezpečnost při transportu .

Klíčová slova: sbírky – deponování, prezentace, transport, mobiliář, klima budovy, transport. Literatura: HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002, 554 s. KOESLING, V.: Vom Feuerstein zum Bakelit. Berlin 1999. Kol.: Preventivní ochrana sbírkových předmětů, Praha 2000, 68 s. Kol.: Rukověť péče o papírové sbírkové předměty. Praha 2003. KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002, 106 s. KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004. KÜHN, H.: Erhaltung und Pflege von Kunstwerken. München 2001, 607s. STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.: Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002, s. 79 – 198.


12


Kontrolní otázky: 1. Charakterizujte optimální muzejní depozitář. 2. Jaké jsou podmínky pro společné ukládání muzeálií z různých materiálů? 3. Které materiály jsou nevhodné pro výrobu muzejního mobiliáře? 4. Vysvětlete rozdíly mezi přirozenou a umělou klimatizací. 5. Charakterizujte „ideální vitrínu“. 6. Které dopravní prostředky jsou vhodné pro přepravu muzeálií? 7. Popište metody a prostředky vhodné k pasivní a aktivní ochraně muzeálií při transportu.

8. Specifika preventivní ochrany sbírkových předmětů dle jejich materiálové podstaty Specifika ochrany kovů. Doporučení k uložení – monomateriálový depozitář, stabilní klima RV a T, důvody pro omezení osvětlení, monitoring nebezpečných polutantů (oxidy síry, dusíku, sulfan, chloridy, aldehydy a org. kyseliny, pot ad.); používání antikorozních obalů; používání sorbentů vlhkosti; vhodný mobiliář; zajištění proti pádu, opatření ke snadné manipulaci ; zabránění doteku dvou kovů s rozdílným potenciálem. Manipulace – bavlněné rukavice, zajistit odnímatelné části, vyvarovat se náhlého výkyvu teploty. Balení – používat dostatečně mechanicky odolné obaly z neagresivních materiálů. Transport – ochránit předměty před vibracemi a změnou klimatických podmínek Specifika ochrany keramiky a skla. Doporučení k uložení – stabilní klima, RV a T, specifika glazovaných materiálů a skla oproti keramice bez glazury, při vystavo-

vání ochrana před silným osvětlením, používání sorbentů vlhkosti; vhodný mobiliář, zásady manipulace (protiskluzové rukavice), pozor na poškrábání. Balení – samostatně ve vhodném obalu. Transport – ochránit předměty před vibracemi a prudkou změnou klimatických podmínek. Specifika ochrany kamene. Doporučení k uložení – vhodná RV a T, závislost doporučení RV a T na obsahu potenciálně škodlivých solí v kameni, ochrana před polutanty, pozor na vodorozpustné soli. Geologický materiál – ukládat do prachotěsných obalů, udržovat nízkou hladinu osvětlení a UV záření, chránit před vibracemi, termocitlivé materiály uchovávat při vhodné teplotě, u radioaktivních materiálů zajistit vhodné odstínění. Manipulace – velmi opatrně, při práci s geologickými sbírkami je nutno přihlédnout ke specifikům příslušných materiálů. Balení – samostatně ve vhodném, dostatečně pevném obalu. Transport – ochránit předměty před vibracemi a prudkou změnou klimatických podmínek. Speciální příklady materiálů. Konkrétní situace z praxe a jejich řešení.

Klíčová slova: ochrana při deponování, ochrana při prezentaci, doporučení pro kovy, keramiku, sklo a kámen Literatura: HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002, 554 s. KOESLING, V.: Vom Feuerstein zum Bakelit. Berlin 1999. Kol.: Preventivní ochrana sbírkových předmětů, Praha 2000, 68 s. Kol.: Rukověť péče o papírové sbírkové předměty. Praha 2003. KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002, 106 s. KOPECKÁ, I.-NEJEDLÝ, V.: Průzkum historických materiálů. Praha 2005. KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004.


13


KÜHN, H.: Erhaltung und Pflege von Kunstwerken. München 2001, 607s. STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.: Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002, s. 79 – 198. THOMSON, G.: The Museum Enviroment. Oxford 2002, 293 s.

Kontrolní otázky: 1. Charakterizujte optimální podmínky pro z kovů při prezentaci a v depozitáři. 2. Charakterizujte optimální podmínky pro z keramiky při prezentaci a v depozitáři. 3. Charakterizujte optimální podmínky pro ze skla při prezentaci a v depozitáři. 4. Charakterizujte optimální podmínky pro z kamene při prezentaci a v depozitáři.

předměty předměty předměty předměty

9. Specifika preventivní ochrany sbírkových předmětů dle jejich materiálové podstaty Specifika ochrany dřeva. Doporučení k uložení – vhodná RV, stabilita podmínek, ochrana před viditelným světlem a UV zářením, ochrana před biologickým napadením, ochrana před prachem. Manipulace – šetrná manipulace, používat bavlněné rukavice. Balení – samostatně do pevného obalu s měkkou výplní. Transport – ochránit předměty před vibracemi, náhlou změnou klimatických podmínek a biologickým napadením. Specifika ochrany papíru. Doporučení k uložení – ochrana před viditelným a UV zářením, vhodná RV a T – stabilita podmínek, ochrana před biologickým napadením, ochrana před prachem a plynnými polutanty, vystavování

pouze krátkodobě – osvit jen v přítomnosti návštěvníka. Specifika historických knižních vazeb. Manipulace – šetrná manipulace, rukavice, pomocné obaly, „V“ bloky. Balení – tisky a podobný materiál musí být opatřeny podložkami, baleny do nekyselého hedvábného papíru, knihy je vhodné balit do lepenkových pouzder. Transport – ochránit předměty před náhlou změnou klimatických podmínek a biologickým napadením, nejlépe v klimatizovaných bednách či kontejnerech. Specifika ochrany textilu a usní. Doporučení k uložení – ochrana před viditelným a UV zářením, vhodná RV a T – stabilita podmínek, ochrana před biologickým napadením, ochrana před prachem a plynnými polutanty, omezení vystavování. Manipulace – šetrná manipulace, textilie by měly být přenášeny v krabicích, na podložce, nebo navinuty v tenké vrstvě na trubicích, usně v krabicích a obalech (nepřehýbat), používat bavlněné rukavice. Balení – nekyselý papír, dutinky, podložky z nekyselé lepenky, krabice, hladká dřevěná ramínka. Nevhodné materiály. Transport – v horizontální poloze, zajištěny proti posunutí, v krabicích s vhodnou výplní, ochránit předměty před náhlou změnou klimatických podmínek a biologickým napadením. Specifika ochrany fotomateriálů. Doporučení k uložení – u většiny materiálů je nutné dodržovat vhodnou RV a nízkou teplotu – vždy identifikovat typ fotomateriálu! Chránit před biologickým napadením, světelným a UV zářením; chránit před prachem a plynnými polutanty. Manipulace – šetrná manipulace, používat bavlněné rukavice. Balení – materiál by měl být uložen v krabicích a zabalen dle typu. Transport – zajistit ochranu před mechanickým poškozením, v krabicích s vhodnou výplní, ochránit předměty před náhlou změnou klimatických podmínek, biologickým napadením a zejména polutanty. Speciální příklady materiálů. Konkrétní situace z praxe a jejich řešení.


14


Klíčová slova: ochrana při deponování, ochrana při prezentaci, doporučení pro dřevo, textil, usně, fotomateriály. Literatura: BACÍLKOVÁ, B.: Biologická degradace materiálu. Učební text, Litomyšl 1996. HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002, 554 s. Kol.: Preventivní ochrana sbírkových předmětů, Praha 2000, 68 s. Kol.: Rukověť péče o papírové sbírkové předměty. Praha 2003. KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002, 106 s. KOPECKÁ, I.-NEJEDLÝ, V.: Průzkum historických materiálů. Praha 2005. KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004. KÜHN, H.: Erhaltung und Pflege von Kunstwerken. München 2001, 607s. STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.: Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002, s. 79 – 198. THOMSON, G.: The Museum Enviroment. Oxford 2002, 293 s.

Kontrolní otázky: 1. Charakterizujte optimální podmínky pro předměty ze dřeva při prezentaci a v depozitáři. 5. Charakterizujte optimální podmínky pro předměty z papíru při prezentaci a v depozitáři. 6. Charakterizujte optimální podmínky pro předměty z textilu při prezentaci a v depozitáři. 7. Charakterizujte optimální podmínky pro předměty z usní při prezentaci a v depozitáři. 8. Charakterizujte optimální podmínky pro předměty z pergamenu při prezentaci a v depozitáři. 9. Charakterizujte optimální podmínky pro fotomateriál při prezentaci a v depozitáři.

10. Ochrana sbírek v krizových situacích Základní typy ohrožení. Přírodní vlivy – požáry, povodně, vichřice, zemětřesení, biologické napadení. Antropogenní vlivy – selhání techniky a mimořádná ohrožení (poškození technického zařízení, inženýrských sítí, poškození budov, průmyslové havárie, smogové situace, dopravní nehody); – lidský činitel (kriminální činy /krádeže, vandalismus/, ozbrojené konflikty a terorismus). Krizové řízení státu a instituce. Ústřední krizový štáb. Integrovaný záchranný systém. Krizový štáb kulturní instituce (KŠ) a jeho činnost – analýza a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, realizace a kontrola činností, prováděných v souvislosti s řešením mimořádné události. Personální skladba KŠ. Základní činnosti KŠ – preventivní práce, role při řešení krizové situace-záchranné a likvidační práce. Bezpečnostní dokumentace kulturní instituce. Analýza rizik a jejich prevence – vnější a vnitřní rizika. Krizový plán kulturní instituce. Plán ochrany osob a majetku kulturní instituce. Bezpečnostní systém kulturní instituce – systém evidence a dokumentace majetku , systém fyzické ostrahy , soustava mechanických bariér, elektronické zabezpečovací systémy. Specifika požární ochrany kulturní instituce. Činnost KŠ při povodni – před zaplavením, při záplavě a po opadnutí vody. Zásady ošetření materiálu po zaplavení. Základní vybavení – osobní ochranné pomůcky, pomocný materiál a vybavení

Klíčová slova: krizové situace, přírodní a antropogenní vlivy, krizový štáb, plán prevence, bezpečnost kulturní instituce, postup při zaplavení instituce.


15


Literatura: HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002, 554 s. JIRÁSEK, P.: Příručka k požární ochraně kulturních institucí. Brno 1999, 39 s. Kolečko první pomoci a záchranných prací. Ćeský komitét Modrý štít, Český výbor ICOM, AMG ČR, Praha 2004. KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002, 106 s. KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004. STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.: Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002, s. 79 – 198. WAIDACHER, F.: Príručka všeobecnej muzeológie. Bratislava 1999.

Kontrolní otázky: 1. Jaké znáte základní příčiny krizových situací v muzeu? Vyjmenujte přírodní i antropogenní faktory. 2. Charakterizujte strukturu a činnost Ústředního krizového štábu. 3. Charakterizujte strukturu a činnost Integrovaného záchranného systému. 4. Charakterizujte strukturu a činnost Krizového štábu kulturní instituce. Specifikujte rozdíly mezi činností preventivní a úkoly při řešení krizové situace. 5. Popište strukturu Krizového plánu kulturní instituce. 6. Jakými metodami lze zvýšit úroveň bezpečnosti kulturní instituce? 7. Stručně charakterizujte základní aktivity nezbytné při ochraně sbírek před zatopením, respektive po zaplavení.

11. Využívání substitutů jako možnost ochrany sbírek. Specifika využití standardních a digitálních kopií originálů. Důvody využití substitutů při ochraně ohrožených sbírkových předmětů. Etická pravidla pro využívání substitutů. Tradiční postupy tvorba kopií. Obrazová dokumentace, tvorbou trojrozměrných napodobenin. Výhody a nevýhody tradičních metod. Možnosti využití digitalizace při ochraně kulturního dědictví. Klady a zápory digitalizace sbírkových předmětů. Specifika digitalizace dvourozměrných předmětů. Projekty digitalizace písemných památek. Činnost Národní knihovny ČR na poli digitalizace. Vybrané projekty – Manuscriptorum, virtuální badatelské prostředí pro oblast historických fondů. Příprava dokumentů a tvorba metadat. Standardy pro digitalizaci. Systémy a formáty pro ukládání dat. Zálohování nasnímaných dat na nedigitální média – hybridní technologie. Porovnání digitalizace a mikrofilmování. Opodstatnění obou systémů. Typy archivních médií – mikrofiše a digitalizovaná data. Současné systémy krátkodobého a dlouhodobého uchovávání elektronických dat – magnetopáskové robotické knihovny, CD-R, DVD apod. Zásady koordinace a institucionální spolupráce při tvorbě virtuálních kopií. Pracovní skupina CASLIN pro ochranné reformátování. Národní program ochranného mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru Kramerius (1997). Pokusy o digitalizaci trojrozměrných sbírkových předmětů. Projekt „Kulturní dědictví pro všechny“. Základní požadavky na digitální záznam – splnění zástupné funkce při prezentaci, schopnost tiskové reprodukce. Současné problémy s digitální dokumentací sbírkových předmětů.


16


Možné perspektivy – využití laserových 3D scannerů. Možnosti virtuální rekonstrukce poškozených sbírkových předmětů (2D, 3D) a jejich využití. Výměna a zpřístupňování dat přes internet.

Klíčová slova: substituty, výroba kopií, fotodokumentace, digitalizace, projekty digitalizace KD, virtuální restaurování, výměna dat. Literatura: Adolf, S. – Barnes, M.: 3D-Nahbereichscanning für die Denkmalpflege. Restauro 2006, č. 8, s. 484-6. Horn, F.: Digitale Bildverarbeitung als ein Werkzeug der preväntiven Konservierung. München 2003. http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.: Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002, s. 79 – 198. KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004. WAIDACHER, F.: Príručka všeobecnej muzeológie. Bratislava 1999.

12. Indikátory efektivnosti PK v muzeu Význam hodnocení kvality opatření v oblasti preventivní konzervace v muzeu. Systém tzv. Indikátorů efektivnosti PK v muzeu vyvinutý pod záštitou ICROM.

Základní struktura: - základní rámec práce muzea – rovina obecných a institucionálních norem; - finance – plánování rozpočtu na ochranu sbírek, získávání prostředků; - vzdělávání – personálu v oblasti PK (management, konz-rest., kurátoři, průvodci, tech. personál apod.), PK v náplni práce, Krizový štáb KI apod.; - sbírky – evidence, kvalita uložení, kontrola stavu sbírek, kategorizace sbírek apod.; - budova – průběžné úsilí o zkvalitnění budov, kontrola budov, dostatek vhodných prostor a jejich využívání pro určené cíle, kapacita pro další akvizice; - prostředí – optimalizace dislokace sbírek, monitoring a regulace mikroklimatu, rozvojové plány; - komunikace – sdělování informací o PK pro personál i laiky, navazování kontaktů, sponzoring.

Kontrolní otázky: 1. Proč je v některých případech nezbytné nahradit originální muzeálie substituty? 2. Stručně charakterizujte metody pořizování kopií. 3. Jaké spatřujete zásadní rozdíly mezi kopírováním písemných památek a trojrozměrných muzeálií? 4. Které instituce v tuzemsku se dlouhodobě věnují tvorbě metadat? 5. Stručně popište zásady digitalizace trojrozměrných artefaktů. 6. K čemu lze využít tzv. digitální rekonstrukci?

Vyhodnocení systému otázek – základní typy výsledků. Doporučení pro další postup. Zásady koncipování zprávy o výsledku analýzy. Systémy opatření v oblasti PK ve vybraných muzeích – Victoria & Albert Museum v Londýně.

Klíčová slova: testování kvality PK v muzeu, indikátory ICCROM, vyhodnocení, doporučení, systémy PK v muzeu.


17


Literatura: Kol.: Preventivní ochrana sbírkových předmětů, Praha 2000, 68 s. www.vam.ac.uk/res_cons/conservation/advice/policies/index. html

Kontrolní otázky: 1. Vysvětlete důvody pravidelné analýzy úrovně PK v muzeu. 2. Popište metodiku hodnocení kvality PK v muzeu dle indikátorů ICCROM. 3. Popište strukturu závěrečné zprávy. 4. Stručně charakterizujte systém opatření v oblasti PK uplatňovaných ve Victoria & Albert muzeu v Londýně.


18



19

Preventivní konzervace metodika přednášky Mgr. Antonín Šimčík ředitel Slezského zemského muzea Slezské zemské muzeum Nádražní okruh 31, Opava tel./ fax: +420 553 622 999; 595 172 777 (VOIP) e-mail: [email protected] www.szmo.cz

Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512 391, +420 495 512 392 e-mail: [email protected] www.muzeumhk.cz

Preventivní konzervace

Recommend Documents