Kontaktní Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka

Číslo projektu Název Doba řešení Řešitel (spoluřešitelé)

1J 051/05-DP2

Rodina, zaměstnání, vzdělání 1.2.2005 - 30.6.2008 Řešitel: Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Tel.: +420 54949 6559 Fax: +420 549491920 e-mail: [email protected] Spoluřešitel 1: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Odpovědný pracovník : PhDr. Věra Kuchařová, CSc. Tel.: Fax: e-mail: [email protected] Spoluřešitel 2: STEM s.r.o. Odpovědný pracovník: PhDr. Věra Haberlová, Tel.: Fax: e-mail: [email protected]

Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka Kontaktní osoba Odborný garant Doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc. Universita Karlova, Filosofická fakulta Doc. Ing. Jiří Večerník, CSc. Sociologický ústav Oponenti

Souhrn

Anotace

Doc. PhDr. Oldřich Matoušek, CSc., Universita Karlova, Filosofická fakulta Pro dnešní společnost jsou významné procesy proměn v rodinném životě a věkové struktuře populace, v povaze práce a zaměstnanosti a ve vzdělávání. Demografické procesy jako snížení porodnosti a stárnutí populace souvisejí se změnou hodnotových orientací i s percepcí sociálně ekonomického vývoje v prostředí rostoucích požadavků na výkonnost a flexibilitu pracovní síly, na prodlužování ekonomické aktivity a na celoživotní vzdělávání. V zájmu žádoucího demografického a ekonomického vývoje je třeba hledat cesty harmonizace účasti jednotlivců na trhu práce a ve veřejném životě na straně jedné a v soukromém a rodinném životě na straně druhé. Cílem projektu je přispět na základě poznání chování jednotlivců v uvedených oblastech, jejich životních strategií a voleb, k pochopení této důležité determinanty dalšího směřování zmíněných procesů. To má umožnit lépe vymezit role různých subjektů při harmonizaci rodiny a zaměstnání a hledat řešení aktuálních problémů týkajících se demografického vývoje, zaměstnanosti, funkcí rodiny a kvality života. Metodika zahrne zhodnocení dnešní teoretické báze, analýzy relevantních statistických údajů, sekundární analýzy empirických dat a empirická šetření úžeji definovaných subjektů (jedinců, rodin, zaměstnavatelů). Anotace I: Projekt přispěje k hledání způsobů harmonizace rodiny a zaměstnání, která je žádoucí zejména z hlediska cílů rodinné a sociální politiky, rovných příležitostí mužů a žen, politiky zaměstnanosti, a má zásadní význam pro život jedince a rodiny. Anotace II: Předmětem zkoumání je vztah veřejné a soukromé sféry. Záměrem je propojení mikrosociální (životní strategie), mezosociální (politiky a jejich institucionální kontext) a makrosociální roviny (hodnotové posuny, pohyby na trhu práce a další změny). Anotace III: Koncepce projektu vychází z teoretických studií českých a cizích autorů a sekundární analýzy mezinárodních (EVS, ISSP, GGS, data OECD, Eurofound) a českých výzkumů (zejména šetření ČSÚ, STEMu a VÚPSV). Anotace IV: Empirická část využije statistiky zaměstnanosti, sčítání, pohybu obyvatelstva aj. a tři empirická

šetření - reprezentativní šetření populace v produktivním věku, sondu obou rodičů dětí do stanoveného věku nejmladšího dítěte a sondu zaměstnavatelů.

Klíčová slova

Rodina, rodinné chování, fertilita, rodinné role, modely rodiny, modely výchovy dětí Zaměstnání, modely dělby práce harmonizace rodiny a práce, pro-rodinná politika Vzdělání, genderové rozdíly a determinace přístupu a drah

Webové stránky projektu Plánované významné aktivity a šetření v rámci projektu (řazeno chronologicky)

http://fss.muni.cz/struktura/katedry/spsp/page.php?id=49&position=003004001

Provedená šetření (realizováno podle plánu):

Preferenční teorie. Survey populace 20-40 let (spolupráce s FSS MU) – březen 2006. Rodina a zaměstnání I. Survey svobodných jedinců. Únor 2006. Rodina a zaměstnání II. Survey mladých rodin.* Únor 2006. Rodina a zaměstnání III. Survey rodin se školními dětmi. Březen 2006. Rodina a zaměstnání IV. Survey rodin po odchodu dětí. Březen 2006. Rodina a zaměstnání V. Survey neúplných rodin. Duben 2006. Rodina a zaměstnání VI. Survey obou rodičů s nejmladším dítětem do 6 let. Listopad 2006* (* tyto sondy byly paralelně realizovány na Slovensku)

Hodnota dítěte. Survey populace 30-40 let (spolupráce s FSS MU). Listopad 2006 Ve spolupráci s FSS MU provedeno šetření „Sociální reprodukce“ (2007) Realizace dvou případových studií (konkrétního podniku a konkrétní školní třídy pro demonstraci fungování těchto institucí v dimenzích genderové „formace“ a „aplikace“ vzdělání). Sonda zaměstnavatelů. Survey reprezentativního vzorku zaměstnavatelů. 2007.* * tyto sondy byly paralelně realizovány na Slovensku

Plánované konference, workshopy, semináře (řazeno chronologicky)

Aktivní účast na konferencích: 2005 VI. mezinárodní konference NC pro rodinu, Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu ČR a KAB Institut Waldmunchen, IEF, Wien 25-26. duben „Rodinná politika jako nástroj sociálního vyloučení“ Celostátní konference „Účelové programy na lokálních trzích práce“ Mezinárodní konference „Rodina na prelome tisícročia“, 16.-17. květen

Mezinárodní konference „Modely zosúladenia rodinného a pracovného života“, 25.-25.květen

Konference českých a slovenských feministických studií 2.-4. září Praha, FHS UK Jinonice European Social Policy Research network Conference , Fribourg 22-25 září Rodina a rodičovství na prahu 21. století. 10. - 11. listopadu, MPSV ČR Praha, Emauzy

Vystoupení T. Sirovátka Životní šance, rodina a sociální politika V. Kuchařová Postoje k manželství a rodičovství a reflexe změn podmínek pro rodičovství V. Kuchařová Ženy po rodičovské dovolené na trhu práce V. Kuchařová Strategie harmonizace rodiny a zaměstnání – možnosti volby B. Matějková Možnosti harmonizace rodinných a pracovních povinností V. Kuchařová Strategie harmonizace rodiny a zaměstnání – možnosti volby B. Matějková Možnosti harmonizace rodinných a pracovních povinností S. Ettlerová, A. Šťastná Aspekty slučitelnosti rodiny a zaměstnání dělba rolí v rodině a opatření ze strany zaměstnavatelů K. Svobodová Ženy ve stáří a v rodině T. Sirovátka (S.Saxonberg) Social Policy and Work-Family Balance after Communism V. Kuchařová Dnešní podoba rodiny a vztahy spolupráce v rodině Haberlová, V. Soběstačnost rodin a rodinná politika. T. Sirovátka Může sociální politika ovlivnit rodinné chování?

2006 Komplexní rodinná politika jako priorita státu aneb je česká republika státem přátelským rodině ? MPSV ČR Praha, Černínský palác 28-29.11. 2006 ESCR Summer School Pratur, Srpen 2006

S. Ettlerová: Dostupnost služeb péče o děti předškolního věku L. Jarkovská: Gender Socialisation at School: A Case Study of a Classroom

European Institute of Social Security Annual T. Sirovátka: New Social Risks and Social Conference, Roskilde, DK, 27-28. 9. Exclusion as a Challenge for Czech Social Policy

2007 Konference Gender & Generations. FHS UK, Praha 9.-11.3.2007 Seminář VÚPSV k systému dávek a služeb pro rodiny s dětmi, Praha 19.4.2007 Rodičovská práce nebo rodičovská dovolená? Sociologický ústav AV ČR, oddělení Gender a sociologie Praha, 16. 10. 2007 5th International Research Conference ISSA on Social Security, Varšava, Polsko, 5.–7.3.2007

S. Ettlerová, K. Svobodová: Family and work from the point of view of three generations. S. Ettlerová: Podpora rodiny – poznatky z empirických výzkumů

Česko-německé kolokvium České křesťanské akademie: Možnosti a hranice státní rodinné politiky - v česko-německém porovnání, Praha, 21.6.2007 Konference Práca, rodina a rovnosť príležitostí, Inštitút pre výskum práce a rodiny Bratislava, 15.11.2007 Výroční konference Evropské sociologické asociace Glasgow, 3.-6.9.2007

V.Kuchařová: Rodiny v ČR na počátku 21. století

Výroční konference Evropské sociologické asociace Glasgow, 3.-6.9.2007

Ettlerová Sylva: Raná fáze rodičovství – péče o děti ve vybraných evropských zemích V.Kuchařová: Lone mothers at the labour market

V.Kuchařová: Ženy – zaměstnání – rodinné zázemí T. Sirovátka, S. Saxonberg: Czech Family Policy: Refamilialization in the Face of Contradictory Public Attitudes Iva Šmídová: From home through school to work: anticipations of gendered Czech labour market.

Výroční konference Evropské sociologické asociace Glasgow, 3.-6.9.2007

Marie Valentová: Gender segregation in education and employment: Czech Republic in International Comparison Konference „Gender, Work, and Organization“; Iva Šmídová, Lucie Jarkovská: Invisible Girls in panel: “Gender (In)Visibility and The Girls’Topic” Organization”, 27.-.29. červen, 2007; UK, Keele University konference: ISA RC28 Spring Meeting on "Social Inequality and Mobility in the Process of Social Transformation". (FSS MU Brno, květen 24-27, 2007)

mezinárodní workshop: What counts in educational research? Quantitative and qualitative explanations of educational inequalities. (FSS MU Brno květen 21-23, 2007)

2008

Iva Šmídová, Klára Janoušková Aspirations to challenge the setting? Factors conditioning educational aspirations and educational segregation for girls and boys in the Czech educational system Iva Šmídová Paved path? Parental aspirations regarding educational and status aspirations for their first born sons and daughters

Workshop: CINEFOGO workshop Plovdiv, Bulgaria, únor 4-5, 2008 Konference ‚Rodinná politika a životní styl rodiny‘ Praha, 21. dubna 2008 Národní centrum pro rodinu Konference ‚Rodinná politika a životní styl rodiny‘ Praha, 21. dubna 2008 Národní centrum pro rodinu Konference ‚Activation policies‘ Norimberk , 12-14 květen 2008, IAB

Social Policy Association Conference, Edinburgh, 23rd-26th June 2008.

T. Sirovátka, H. Bartáková Reconciling work and family in the Czech Republic and the role of social policy V. Kuchařová Rodina, zaměstnání a vzdělání v životním cyklu české rodiny T. Sirovátka, H. Bartáková Harmonizace rodiny a zaměstnání v ČR, role sociální politiky T. Sirovátka, V. Kulhavý Implementation of the new policies of activation in the Czech Republic Zhelyazkova, N., Valentova, M.: Women’s perceptions of negative consequences of career interruptions due to childcare in Eastern Europe.

2009 Konference České demografické společnosti: Žena a muž v rodině a na trhu práce. VŠE, Praha, 27. 5. 2009. (v textové formě má vyjít v Demografii 1/2010) Workshop “The evolution of day care provision for children under 6 in Visegrad countries“. Institute of Sociology, Budapest, 11.-12.11. 2009 (v textové formě vyšlo ve výše uvedené elektronické publikaci „Manka goes to work. Public Child Care in Visegrad Countries“)

Kuchařová, V., K otázce podmíněnosti slaďování rodiny a zaměstnání individuálními a strukturálními faktory.

Konference MPSV „V. konference o rodinné politice na téma Rodina na prahu 21. století“, Poslanecká sněmovna ČR, Praha, 10.-11.12. 2009 (v textové formě má vyjít ve sborníku)

Kuchařová, V., Služby denní péče o děti – požadovaná a nabízená možnost volby.

Kuchařová, V., Relationship between supply and demand for children day-care facilities and its determinants in the CR.

Dosud zveřejněné informace, články, příspěvky, publikace

Publikace projektu Rok 2006 ETTLEROVÁ, Sylva, ŠŤASTNÁ Anna Harmonizace rodinných a pracovních povinností rodičů se závislými dětmi. Demografie, roč. 48, č. 1, 2006. ETTLEROVÁ, Sylva, ŠŤASTNÁ Anna Aspekty slučitelnosti rodiny a zaměstnání - dělba rolí v rodině a opatření ze strany zaměstnavatelů. In: sborník příspěvků Konference českých a slovenských feministických studií. CD ETTLEROVÁ, Sylva Vývoj a struktura dávek státní sociální podpory www adresa: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=354 rok publikování: 2006 ISSN: 1801-2914 KUCHAŘOVÁ, Věra Dnešní podoba rodiny a vztahy spolupráce v rodině. In: Rodina a rodičovství na prahu 21. století. CD. KUCHAŘOVÁ, Věra Rodinná politika v ČR – proč a o čem. In: Demografie, roč. 48, č. 4, (2006), s. 229-240 SVOBOD OVÁ K. Stárnutí obyvatelstva České republiky podle pohlaví a genderu, Demografie, roč. 48, č. 2, 2006 ŠŤASTNÁ, A. Měnící se struktura rodin a závislé děti www adresa: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=375 rok publikování: 2006 ISSN: 1801-2914 SIROVÁTKA, T. et al. Rodina, zaměstnání a sociální politika. 2006. Boskovice: Albert, monografie ISBN 807326-140-9, 279 stran. Obsah: Tomáš Sirovátka Úvodem A Obecná východiska a dosavadní poznatky 1 Petr Mareš Hodnota práce, hodnota rodiny, hodnota dítěte v dynamice moderní společnosti 2 Beatrice-Elena Manea, Markéta Mrázová a Ladislav Rabušic Teorie založené na lidských preferencích jako příspěvek k vysvětlení současného reprodukčního chování 3 Tomáš Sirovátka Rodina, reprodukce, zaměstnání a role sociální politiky 4 Hana Šlechtová Jak jsou hodnoceny rodinné politiky vyspělých zemí (Sekundární analýza výzkumů a komentářů) B Rodina, zaměstnání a sociální politika v České republice a v mezinárodním srovnání 5 Marie Valentová Postoje veřejnosti k opatřením rodinné politiky státu ve vztahu k postojům k demografickému vývoji a situaci

na trhu práce (mezinárodní srovnání ) 6 Helena Bartáková Postavení žen na trhu práce v ČR a v Evropě 7 Václav Kulhavý, Tomáš Sirovátka Rodina a děti jako faktor (ne)rovných šancí mužů a žen na trhu práce v České republice 8 Ondřej Hora Subjektivní vnímání příjmové situace rodin s dětmi v České republice Tomáš Sirovátka Závěrem Rok 2007 Ettlerová S., Rodina a zaměstnání I. Svobodní jedinci Bartáková, H., Kulhavý V., Rodina a zaměstnání II. Mladé rodiny Šťastná A. Rodina a zaměstnání III. Rodiny se školními dětmi Svobodová K., Rodina a zaměstnání IV. Rodiny po odchodu dětí. Kuchařová V., Rodina a zaměstnání V. Neúplné rodiny (studie - publikace VÚPSV) dostupné na www.vupsv.cz) Sirovátka, Tomáš - Saxonberg, Steven. Re-familisation of the Czech family policy and its causes. International Review of Sociology, London : Routledge, 17, 2, od s. 319-341, 23 s. ISSN 0390-6701. 2007. Sirovátka, Tomáš. New Social Risks and Social Exclusion as a Challenge to Czech Social Policy. European Journal of Social Security, Mortsel : Belgie, 9, 1, od s. 55-77, 23 s. ISSN 1388-2627. 2007 Valentová, Marie - Šmídová, Iva - Katrňák, Tomáš. Gender Segregation in the Labour Market Placed in the Context of Educational Segregation: Cross-National Comparison. Sociológia - Slovak Sociological Review, Bratislava : Slovenská akadémia vied, 39, 3, od s. 214-244, 31 s. ISSN 0049-1225. 2007. Valentová, Marie - Šmídová, Iva - Katrňák, Tomáš. 2007. Genderová segregace trhu práce v kontextu segregace vzdělanostní: mezinárodní srovnání. Gender, rovné příležitosti, výzkum, Praha : SoÚ AV ČR, 8, 2, od s. 43-52, 10 s. ISSN 1213-0028. 2007. Jarkovská, Lucie. Úskalí genderově senzitivního vzdělávání. In Vztahy, jazyky, těla. Texty z Konference českých a slovenských feministických studií. 1. vyd. Praha : FHS UK, 2007. od s. 219 - 231, 13 s. 1. vyd. ISBN 978-80-903086-0. Jarkovská, Lucie. Úskalí genderově senzitivního vzdělávání. In Sborník příspěvků z Konference českých a slovenských feministických studií (CD). 1. vyd. Praha : FHS UK, 2007. od s. 219 - 231, 13 s. ISBN 978-80903086-0. Jarkovská, Lucie. Ve škole je gender všude kolem nás. In Smetáčková, Irena. Příručka pro genderově citlivé vedení škol. Praha : Otevřená společnost, o. p. s., 2007. od s. 14 - 18, 5 s. Prolomit vlny. ISBN 978-80-8711001-0. Kuchařová, V. 2007. Family Policy in the Czech Republic – Why and What. In: Czech Demography, I: 87-99. Kozelský T., Prušvic, D. Výdělky žen v podnikatelské a nepodnikatelské sféře. Praha: VÚPSV, 2007. Rok 2008

Sirovátka, T., Hora, O. (eds). 2008. Rodina, děti a zaměstnání v české společnosti. Borskovice, Albert (ISBN 978-807326-140-5): monografie 328 stran. Kuchařová, V., Haberlová, V., Höhne, S., Svobodová, K., Šťastná, A., Žáčková, L. 2008. Rodina, zaměstnání a vzdělání. Souhrnná zpráva z empirických šetření. Praha: VÚPSV. Haberlová, V., Kyzlinková, R. 2008. Rodina a zaměstnání VII. Zaměstnavatelé. Praha, VÚPSV. Kuchařová, V. (ed.) Právní prostředí pro rodinný a pracovní život v ČR. Praha, VÚPSV.. Šmídová, Iva - Janoušková, Klára - Katrňák, Tomáš. Faktory podmiňující vzdělanostní aspirace a vzdělanostní segregaci dívek a chlapců v českém vzdělávacím systému. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, Praha : Sociologický ústav AV ČR, 44 (2008), 1, od s. 23-53, 31 s. ISSN 0038-0288. 2008. Sirovátka, Tomáš - Tomešová Bartáková, Helena. Reconciling work and family in the Czech Republic and the role of social policy. Sociological problems, Sofia : Institute of Sociology, IL, Special Issue, 77-96, 20 stran. ISSN 0324-1572. 2008. Jarkovská L. – Lišková, K. Genderové aspekty českého školství. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 44, 4, 683-701, 19 stran. ISSN 0038-0288. 2008. Rok 2009 Saxonberg, Steven - Sirovátka, Tomáš. Czech Family Policy: Refamilization in the Face of Contradictory Public Attitudes. Journal of Societal&Social Policy, Casa Verde Publishing, 7, 3, 95-106, 22 stran. ISSN 1681-2816. 2009. Haberlová, Věra., Renáta Kyzlinková. 2009. Rodinné potřeby zaměstnanců. Praha, VÚPSV. 61 s. - ISBN 97880-7416-053-0 Höhne, S., Kuchařová, V., Svobodová, K., Šťastná, A.,Žáčková, L. 2009. Rodina a zaměstnání s ohledem na rodinný cyklus. Praha, VÚPSV. Kuchařová, V. 2009. Vybrané souvislosti sňatkového a rodinného chování v ČR v mezinárodním porovnání. In: Reprodukce lidského kapitálu - vzájemné vazby a souvislosti. Praha : VŠE, Nakladatelství Oeconomica, 2009. - ISBN 978-80-245-1434-5. - 18 s.. Kuchařová, V., Harmonizace rodiny a zaměstnání podle formy rodinného soužití - In: FÓRUM sociální politiky. - ISSN 1802-5854 - Roč. 2, č. 6 (2008), s. 8-14. Kuchařová V., 2009. Work-life Balance: Societal and Private Influences. Czech Sociological Review, 2009. Vol. 45, No. 6: 1283-1310 Svobodová, K., Šťastná, A. Rozdělení genderových rolí mezi rodiči malých dětí v České republice a na Slovensku. FÓRUM sociální politiky – v recenzním řízení Kuchařová, V. 2009. Supply and demand for children’s day-care facilities and its determinants in the Czech Republic. Pp. 21-40 In Manka goes to work. Public Child Care in Visegrad Countries. Budapešť: Budapest Institute for Policy Analysis. ISBN 978-963-06-8850-5. http://www.budapestinstitute.eu/uploads/manka_goes_to_work_2010.pdf Höhne, S., Svobodová, K. 2008. Rodina a práce v různých životních fázích.

Demografie – demografické informace, analýzy a komentáře. ISSN 1801- 2914. http://demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=576&PHPSESSID=472909ed31fcf0df9a80d3b029505083

Významné dílčí poznatky, informace, důležitá sdělení

Reflexe významu rodinné politiky pro Českou republiku a doporučení Naše studie ukázaly na souvislost rodinného a pracovního života, stejně jako na souvislosti kulturněhodnotových a strukturně-institucionálních faktorů, jež ovlivňují způsob a výsledky balancování rodiny a zaměstnání. Ukázaly mimo jiné i na roli sociální politiky, jež mezi tyto faktory nepochybně patří. Interakce kulturních – hodnotových faktorů a strukturálních – institucionálních podmínek při formování strategií členů domácností v oblasti rodinného života, reprodukčního chování a účasti na trhu práce je dosti komplexním a složitým procesem. Nicméně, můžeme v něm identifikovat určité dominantní aspekty, stejně jako zřetelné vývojové trendy. Zaměříme se na zdůraznění těch, které jsou z hlediska situace v České republice nejvýznamnější. Hodnoty a preference Pro české muže z ženy zůstává nadále hodnota rodiny i dítěte významná, stejně jako je významná hodnota práce a zaměstnání. Je ovšem důležité, že zároveň roste váha „konzumních očekávání“ a vedle toho sílí požadavky na možnost realizovat individuální představy o žádoucím životním stylu ve více směrech současně v oblasti pracovního uplatnění, rodinného života, volného času a realizace zájmů a koníčků. V postojích české veřejnosti je zajímavý kontrast mezi spíše liberálním, respektive tolerantním postojem k různým netradičním formám rodinného soužití, včetně kohabitace, s relativně tradičnějším chápáním rolí muže a ženy v rodině, respektive s příklonem k diferenciaci rolí „živitele“a „pečovatelky“ (byť se obecně počítá s tím, že žena rovněž je zaměstnána, pokud nevychovává malé děti). Tento rozpor není ale až tak silný: na jedné straně je kohabitace chápána spíš jako předstupeň sňatku (zejména pokud přicházejí do rodiny děti). Na druhé straně už značná část veřejnosti připouští větší účast mužů na práci v domácnosti, stejně jako rostoucí podíl žen na životním standardu rodiny a na budování vlastní kariéry. Hodnotové orientace a postoje v tomto ohledu jsou dynamické a diferencované zejména podle věku a vzdělání – a tak (přesto, že v průběhu životního cyklu se postoje stávají postupně o něco tradičnější) můžeme s růstem vzdělání a nástupem mladších generací očekávat v blízké době další postojové změny. Současně je vcelku obecně přijímán předpoklad, že žena pracuje – ať už je to její preference či nutnost pro udržení žádoucího životního standardu rodiny. Přitom převládá a sílí přesvědčení, že zaměstnání ženy nemá negativní dopad na její vztah s dětmi. Naproti tomu je významnou částí populace pociťován problém docílit soulad mezi rodinným životem a zaměstnáním, když negativní dopady rodinných povinností na pracovní život, stejně jako dopady zaměstnání na rodinu jsou pokládány za dosti významné. Strukturální a institucionální podmínky Mnohé z postojů a preferencí populace jsou konfrontovány se strukturálními tlaky ekonomických i sociálních faktorů. Především je zcela zjevné, že děti znamenají pro rodiny (přesněji pro ženy) výraznou nevýhodu na trhu práce a v pracovním uplatnění, v souvislosti s tím i omezení životního standardu rodin, zejména v případě neúplných rodin, rodin s třemi a více dětmi a v domácnostech nezaměstnaných dokonce i výrazné riziko chudoby. Uvedené nevýhody nejsou způsobeny jen strukturami trhu práce a preferencemi zaměstnavatelů vůči pracovní síle (některé z nich jsou nepochybně způsobeny diskriminací na základě rodu/genderu, a v souvislosti s tím podle přítomnosti dětí v rodině). Jsou též důsledkem relativně nižšího přínosu příjmu ženy pro domácnost a s ohledem na nižší výdělkovou sílu žen (ve srovnání se zeměmi EU). To pak znamená silný tlak na přijetí zaměstnání na plný úvazek i v době, kdy rodina pečuje o malé děti. A jsou též důsledkem výrazně diferencovaných rolí v rodině a převládajícího tradičního vzorce účasti na domácích pracích, kde podíl mužů je velmi malý, byť je sociálně diferencovaný a zvyšuje se s klesajícím věkem a s rostoucím vzděláním. Konečně jsou i důsledkem nevhodně nastavených politik, jež automaticky, byť nezáměrně přinášejí ženám zhoršenou pozici na trhu práce: kupříkladu dávkový systém pro rodiny s dětmi postavený na principu testování příjmů a umožnění dlouhé rodičovské dovolené přináší silné negativní pracovní pobídky, zejména pro ženy s nižším vzděláním či s podprůměrnými příjmy, které vychovávají děti. Strategie – modely chování domácností V současnosti v procesu balancování rodiny a zaměstnání přetrvává, dokonce se fixuje model dočasně, ovšem na delší dobu přerušované kariéry žen, zatímco kariéra mužů zůstává nedotčena. Znamená to, že za prvé ženy velice často přeruší zaměstnání na dobu nejčastěji do věku 3 let, někdy i 4 let mladšího dítěte, ale vrací se pak

do zaměstnání převážně při plném pracovním úvazku. Tento model fungoval při garanci zaměstnání v minulosti za reálného socialismu docela dobře – v podmínkách tržní ekonomiky však přináší automaticky značnou nevýhodu v přístupu k zaměstnání, platovým podmínkám a kariéře. Tato nevýhoda se projevuje vyšší nezaměstnaností spíš u žen se střední úrovní vzdělání, zatímco u vysokoškolaček se projevuje spíš v nižším mzdovém ohodnocení – vysokoškolačky totiž přijímají i méně placené práce či práce pod úrovní kvalifikace, aby svou nevýhodu snížily. Je možné, i když s ohledem na dostupná data nelze prokázat příčinnou souvislost, že snížení fertility je mimo jiné důsledkem anticipace těchto nevýhod na trhu práce a v pracovním uplatnění: ženy v České republice (zejména vysokoškolačky) v důsledku svých aspirací na kariéru či v důsledku aspirací rodin na konzum neodcházejí z trhu práce (až na přerušení kariéry v době kdy mají velmi malé děti), zato odcházejí stále častěji ze sňatkového a reprodukčního trhu. Jejich strategie jsou ovšem diferencované, jak to v jiných populacích vysledovala Hakimová - v této diferenciaci nehrají ovšem roli jen diferencované preference, ale hlavně diferencované zdroje a kapacity rodin vyrovnávat se s komplexními strukturálními tlaky, které jsme zmínili. Proč došlo v České republice k disbalanci mezi rodinou a zaměstnáním ? Co rodinná politika zanedbala ? Stále se vrací úvaha, proč v České republice došlo k disbalanci mezi realizací životních plánů týkajících se rodiny, reprodukce a výchovy dětí na jedné straně a plány týkajícími se zaměstnání na straně druhé, disbalanci jež se projevila jak výrazným znevýhodněním žen s dětmi na trhu práce tak i nižší fertilitou. Hypotézou, s níž uzavíráme toto pojednání, je předpoklad, že se jedná o konflikt mezi „dědictvím minulosti“ a novým sociálním kontextem. Nadále přetrvává (přes jistou dynamiku) tradiční pojetí rolí mužů a žen v rodině – za komunismu jak píše Marie Čermáková byl formován specifický gender kontrakt, kdy ženy sice pracují v placeném zaměstnání, přitom ale zajišťují „druhou směnu“ (po zaměstnání ještě doma) a v důsledku toho jen muži mají dobré možnosti kariéry. Socialismus diskreditoval feministické hnutí a to nenalezlo ani v nových podmínkách sílu (důvodů je více, mimo jiné jeho ideologická diskreditace starými, ale i novými politickými elitami) iniciovat změnu politiky v institucích, jež by mohly ovlivnit tento stav. Naopak, například v oblasti veřejné politiky došlo, jak uvádí Linda Hantrais, k refamilizaci, tedy k takřka úplnému přesunu péče o děti do 3 let do rodin. Bylo to českou populací přijato bez odporu. Právě tato možnost byla totiž minulým režimem rodinám odpírána a navíc byla veřejná péče o děti diskreditována jeslemi se špatnou kvalitou péče, kam docházely i velmi malé děti, na „plnou pracovní dobu“, s nástupem dokonce velmi časně ráno a děti zde byly v důsledku nevhodného denního režimu a celkových provozních podmínek dosti často nemocné. Češi si dnes proto nedovedou představit kvalitní veřejné služby péče o velmi malé děti odpovídající potřebám dětí i rodičů. Tak se po roce 1990 nadále fixoval model přerušované pracovní kariéry žen, kompenzovaný dávkami sociálního státu, bez ohledu na to, že nové tržní podmínky, nové tlaky na trhu práce a omezené možnosti pracovní kariéry znamenají automaticky znevýhodnění těch, kteří na tento model přistoupí. Lepší strategií (s ohledem na nevýhody na trhu práce) je proto mít méně dětí či snad nemít děti vůbec. Toto zřejmě nejlépe pochopily ženy s vysokoškolským vzděláním, jichž ovšem v populaci postupně přibývá s obecným růstem vzdělanosti. Veřejné politiky možná nemohou tento nepříznivý trend zvrátit, mohly by ale vytvořit podmínky k tomu, aby mladé rodiny své strategie formovaly při méně vynucených volbách. Preference ve vztahu k sociálním politikám Česká veřejnost klade důraz na větší podporu rodin a možnosti sladit rodinu a zaměstnání a očekává více veřejné intervence v tomto směru než se jí zatím dostává. I když jsou očekávání veřejnosti zaměřena jak do oblasti služeb, tak i finančních kompenzací a dávek (a nesmíme zapomínat na velice významnou oblast, tedy podporu dostupnosti bydlení pro mladé rodiny), je větší důraz kladen spíš na různé dávky rodinám. Jak interpretovat toto zjištění ? Nabízíme hypotézu, že takové očekávání jednak odpovídá fixovanému vzorci přerušované pracovní kariéry na plný úvazek – výpadek ze zaměstnání je citelnou ztrátou příjmu a musí být tedy podle názoru veřejnosti kompenzován. Za druhé, zkušenost z posledních let omezila zřejmě očekávání veřejnosti v tom směru, že by stát či zaměstnavatel mohli nějak podstatně změnit tento model například poskytnutím kvalitních služeb péče o děti do 3 let. Dovozujeme, že pro možnost sladit rodinu a zaměstnání je žádoucí rozšíření možností péče o děti, a to nejpozději od dvou let věku dítěte, možností flexibilní pracovní doby a snížených úvazků, větší podpora zaměstnanosti žen, které se vracejí na trh práce, podpora větší míry sdílení péče o děti a domácnost muži. To

vše by mohlo přinést oproti dosavadním strategiím balancování rodiny a práce větší možnosti volby. Dosavadní „kompenzační“ strategie spoléhající především na dávky rodinám s dětmi je v rozporu s vývojovým trendem obecnějších hodnotových preferencí domácností a posiluje proto pnutí mezi preferencemi – životními plány a strukturálními podmínkami, v nichž jsou realizovány. Je například značný nevyužitý prostor v politikách, jež vedou k posílení role mužů v péči o velmi malé děti (dodatečné měsíce rodičovské dovolené dostupné jen pro muže). Péče o děti totiž znamená výrazné zatížení a výluku žen z možnosti účasti na trhu práce. Postoje veřejnosti naznačují, že pro přijetí opatření podporujících sdílení péče o děti mezi partnery existuje slušná veřejná podpora. Rozhodování o způsobu a strategii zapojení na trhu práce a péče o děti provádějí rodiny v reálném kontextu opatření sociální politiky, jež představují ‚institucionální filtr‘ pro jejich preference na jedné straně i pro strukturální tlaky na straně druhé (srovnej Sirovátka 2006) . Náš výzkum se proto zaměřil na zjištění preferencí v oblasti politik státu směřovaných k rodinám s dětmi. Respondenti se na sedmibodové škále měli přiklonit k jednomu či druhému pólu protikladných názorů na sociální politiku, například mezi preferencí finančních kompenzací (jež odpovídá spíše tradiční orientaci pokud jde o model rodiny) versus preferenci služeb péče o děti (opovídá spíš egalitární orientaci). Preference českých jsou podle našich zjištění především orientovány k finančním kompenzacím za ušlý výdělek žen v době kdy pečují o děti a kompenzace nákladů na výchovu dětí. Jsou takto vcelku v souladu s trendem re-familializace v preferencích modelu péče o děti a modelu zapojení žen na trhu páce, při nerovném rozdělení rolí na trhu práce a v rodině. Zjištění současně naznačují, jaké mohou být motivy takové orientace. Za prvé, vycházejí z daného institucionálního rámce, tj. z předpokladu, že ženy zůstávají v době péče o děti delší dobu mimo trh práce (a také jsou jejich výdělky nižší , větší příklon k preferenci finanční podpory rodinám pečujícím o děti před zajištěním služeb péče o děti). Za druhé, za daných okolností tradiční dělby práce, ženy si zaslouží být za svou práci v domácnosti odměněny (větší příklon k výroku, že péče o děti by měla být odměněna před výrokem, že je přirozenou povinností rodin). Za třetí, je preferována spíš možnost rozhodovat svobodně o použití prostředků pro děti a rodinu před tím, aby stát přímo zajišťoval potřebná opatření. A konečně, je brán v úvahu reálně nižší průměrný výdělek žen a finanční kompenzace od státu je pak nazírána jako lepší řešení - za takové situace - než tvorba podmínek pro zaměstnanost žen či účast otců na rodičovské dovolené. Náhled na rodinné politiky se ovšem více odlišuje podle vzdělání respondentů a podle preferovaného modelu rodiny. Lidé s vyšším vzděláním inklinují vždy více k egalitárnímu rozdělení rolí mužů a žen, což se promítá i do preferencí v oblasti politik směřovaných k rodině. Nejvíce se vysokoškoláci odlišují od méně vzdělaných jedinců podporou následujících dvou položek: rodiny s dětmi potřebují hlavně služby denní péče o děti, aby matky mohly jít do zaměstnání a přispívat do rodinného rozpočtu, a rodinám s malými dětmi by nejvíce pomohlo zlepšení podmínek pro uplatnění žen s malými dětmi na trhu práce. Obdobně se ti, kteří jsou pro egalitární model rodiny liší od těch, kteří preferují tradiční uspořádání genderových rolí, a to nejvíce v otázce poptávky po službách denní péče o děti s cílem zapojení žen na trh práce, a požadavku většího zapojení otců do péče o děti formou povinného pobírání rodičovské dovolené. Tyto preference politik tedy odráží egalitární smýšlení o rolích mužů a žen. Lze shrnout, že nejen postoje k genderovým rolím mužů a žen, ale i preference uspořádání péče o malé děti a načasování a rozsah pracovního úvazku žen s malými dětmi je v podstatě konzistentní s preferencemi v oblasti rodinných politik: jedinci s nižším vzděláním a s tradičním chápáním rolí mužů a žen se více orientují na finanční podporu stávajícího rodinného modelu spíše než na služby, přístup na trh práce či větší flexibilitu genderových rolí, což naopak více nacházíme u lidí s vyšším vzděláním a s orientací na egalitární model genderových vztahů. Na druhou stranu nás však všeobecně nejvyšší souhlas s položkou ´Otec rodině spíše pomůže, když vydělává, než když je na rodičovské dovolené´ nenechává na pochybách o jednoznačnosti reálných rolí mužů a žen v oblasti péče o děti a dělby práce v domácnostech. Zjištěné rozdíly v preferencích politik (podle vzdělání a preferovaného modelu rodiny), však nejsou výrazné a hlavně – nemění se celkový vzorec těchto preferencí, jež se tak zdají být poměrně konzistentní napříč populací. Výsledky reprezentativního survey ‚Manželství, rodina, zaměstnání‘ potvrzují obecnou preferenci spíše tradičně orientovaných opatření ve smyslu kompenzace výdajů či ušlých příjmů v důsledku péče o děti a jejich výchovy před opatřeními ve prospěch egalitárního modelu. A podobně zjišťujeme jen mírnou diferenciaci preferencí podle vzdělání a pohlaví. Konkrétně, respondenti měli možnost vybrat pro ně nejvýznamnější opatření, jež ‚usnadňují rodičovství, péči o děti a jejich výchovu a umožňují lépe kombinovat

uplatnění na trhu práce a rodinné povinnosti.‘ Na prvních osmi místech se ze 17 položek umístily následující: 1. prodloužení placené mateřské dovolené s náhradou ve výši 90% předchozího platu (26,8%, muži 23,5%, ženy 30%); 2. snížení daní pro osoby s nezaopatřenými dětmi (11,8%, muži 13,1%, ženy 6,3%); 3. podstatné zvýšení přídavků na děti (10,7%, nízké vzdělání 15%, vysokoškolské vzdělání 7,7%); 4. snížení nákladů na vzdělání dětí (9,5%, nízké vzdělání 13,1%, vysokoškolské vzdělání 6,4%); 5. cenově dostupné bydlení pro rodiny s dětmi (7,8%, bez větších rozdílů); 6. podpora pružné a zkrácené pracovní doby (7,7 %, nízké vzdělání 3,7%, středoškolské a vysokoškolské vzdělání 9%, muži 5,4%, ženy 10%); 7. zvýšení počtu jeslí a mateřských škol (6,6%, nízké vzdělání 3,9%, vysokoškolské vzdělání 7.7%), 8. důraznější opatření proti nezaměstnanosti (5,8%, nízké vzdělání 8,4%, vysokoškolské vzdělání 3%). Genderové uspořádání a sociální politika v České republice Naše zjištění ukazují na dosti diferencované preference české populace v obecné dimenzi genderového uspořádání, když egalitární model rodiny získává postupně, zejména mezi ženami, stále větší podporu. V specifických preferencích české populace a reálných strategií genderového uspořádání v klíčových oblastech života českých domácností se však projevuje velmi silný vliv strukturálních faktorů a také institucionálního kontextu, tj. nastavení rodinné politiky. V pozadí trendu k re-familizaci rodinné politiky v České republice, jenž byl započat již před rokem 1989 a posílen v období 90. let stojí, je možné vysledovat celou řadu důvodů. Jak již ukázaly některé analýzy (Saxonberg a Sirovátka 2006a, 2006b), v jeho pozadí stojí dědictví komunistické minulosti jako je institucionální dědictví (negativní zkušenost s politikami vnucené zaměstnanosti žen a kolektivních zařízení péče o děti, roztříštěnost rodinné politiky pod různá ministerstva), ideologické dědictví (slabá tradice a diskreditace feministického hnutí, vnímání mateřství a rodiny jako výsostné privátní sféry svobody nedostupné intervencím státní moci), i aktuální ekonomické a sociální reality transformující se společnosti (tlaky na trh práce, deficit veřejných rozpočtů). Naše analýza však ukazuje, že tento trend má též celkem pevnou oporu v reálném genderovém uspořádání společnosti, jež zahrnuje jak kulturní tak i strukturální a institucionální faktory. Jedná se především o tradiční dělbu práce mezi muže a ženy v domácnosti, o silnou preferenci péče o děti v rodině až do věku 3-4 let, a naopak slabší preferenci zapojení žen v této době na trhu práce (a pak i preference jejich částečných úvazků i v době kdy děti chodí do školy). Tím vším je fixován model přerušované pracovní kariéry žen, jenž odpovídá modifikovanému modelu živitele a pečovatelky pokud jde o role v rodině předpokládá na delší dobu (tři až čtyři roky v případě jednoho dítěte či delší dobu v případě, že rodina má více dětí) přerušenou pracovní kariéru žen, nicméně současně jejich plné pracovní nasazení později, až jsou děti starší – ovšem s negativními dopady na jejich pracovní kariéry. Tomuto genderovému uspořádání odpovídá i preference sociálních politik blízká modelu obecné podpory rodiny (general family support, viz Korpi 1999), jenž upřednostňuje finanční kompenzace poskytované rodinám v souvislosti s péčí o děti před podporou zapojení žen na trhu práce. V České republice přitom nacházíme jen mírné diference v preferencích sociálních politik směřujících k rodině podle vzdělání či podle celkové orientace na tradiční versus egalitární uspořádání genderových vztahů. Klíčovou komponentou tohoto genderového uspořádání je preference péče o malé děti v rodině, od níž se odvíjí další strategie rodin v oblasti zapojení na trhu práce. Reálně zavedená opatření sociální politiky upevňují toto genderové uspořádání, a naopak - preference i strategie populace tyto tradičně orientované politiky implicitně předpokládají. Genderové uspořádání je ale konzistentní jen do určité míry. Za prvé, obecné hodnotové orientace jsou s ním do značné míry v rozporu. V populaci je silně zastoupena preference egalitárního modelu rodiny, u žen a lidí s vyšším vzděláním jasně převažuje. Tomu odpovídá i silná orientace na obecné požadavky rovnosti v oblasti zaměstnání a volného času, stejně jako docenění významu pracovní kariéry žen a reflexe intrarolového konfliktu mezi požadavky rodiny a zaměstnání u žen. Za druhé, genderové uspořádání je ovlivněno institucionálním a strukturálním kontextem (jako jsou rozdíly ve mzdách mužů a žen, tradiční dělba práce v rodinách) a v tomto kontextu se tak zdá být nejlepším možným řešením k zajištění klíčového prvku, tj. odpovídající péče o malé děti právě finančně kompenzující tradiční orientace sociální politiky. Tuto situaci lze interpretovat tím způsobem, že se jedná o institutional lag (institucionální zaostání) sociální politiky a praktik na trhu práce ve vztahu k obecným preferencím a hodnotovým orientacím populace, jež se na rozdíl od celkových podmínek na trhu práce a dělby práce v rodině posunuly k egalitárnímu modelu

(dual earner/dual carer). Reálné strategie i preference konkrétních řešení v oblasti péče o děti i zaměstnání žen jsou však do značné míry poplatné specifickému – tradičnímu institucionálnímu kontextu genderového uspořádání (obecná podpora rodiny s respektem k tradičnímu pojetí rodinných rolí). Změna tohoto tradičního kontextu by při daných hodnotových orientacích nejenže mohla přispět k rozšíření možností voleb rodin v oblasti harmonizace rodiny a práce, ale i k posunům v oblasti preferencí konkrétních řešení a konečně i reálných strategií. Doporučení Aktuálním dilematem české rodinné politiky je tedy volba její další orientace. Jednou možností je podržení strategie odpovídající jak aktuálnímu genderovému uspořádání (dělbě práce v rodině, postavení mužů a žen na trhu práce), tak i stávajícím preferencím populace vůči opatřením sociální politiky, jež jsou ovšem kontextově podmíněné. Tato možnost znamená především zlepšování dávek poskytovaných rodině, zejména vyšší kompenzace za péči o velmi malé děti. Touto cestou se ostatně (byť kompenzace nejsou až tak štědré) od roku 2007 politické reprezentace vydaly. Slabým místem této strategie je ale například konflikt mezi značnou preferencí částečných pracovních úvazků na jedné straně a jejich malým využitím na straně druhé, jenž za daných okolností genderového uspořádání rodinám znesnadňuje harmonizaci péče o děti a změstnání. Tento konflikt má strukturální důvody a právě malé využití částečných úvazků navzdory preferencím populace současně ukazuje, jak jsou tyto důvody významné. Strategie sociální politiky, jež odpovídá modifikovanému modelu živitele a pečovatelky, rovněž fixuje genderové rozdíly na trhu práce i v domácnosti, což jde ovšem proti obecným preferencím značné části populace. Jinou možností je reorientace rodinné politiky směrem k zvýšení podpory opatřením, jež odpovídají egalitárnímu modelu (modelu dvou pracovníků/dvou pečovatelů). Taková možnost má oporu v obecných preferencích populace a lze předpokládat, že právě změna institucionálního rámce rovněž přispěje k celkovému posunu genderového uspořádání tak, aby rodiny mohly uspořádat i své strategie způsobem blízkým jejich preferencím. Tato možnost by znamenala rozšíření dosavadních opatření v rodinné politice v dalších směrech. Možná opatření, jež by podstatně rozšířila rejstřík možných voleb uspořádání vztahů rodina – děti – gender zaměstnání jsou zejména: - zvýšení rodičovského příspěvku po dobu přibližně do jednoho roku dítěte na úroveň dávky v mateřství - možnost dodatečných dvou až tří měsíců takto placené rodičovské dovolené pro otce - příspěvek pro zajištění péče o dítě ve věku do tří let třetí osobou - zajištění podmínek v mateřských školách pro: - přijetí dětí od 18 měsíců - rozšíření provozní doby v brzkých ranních, ale i pozdně odpoledních hodinách - přijímání dětí v průběhu školního roku - neomezovat možnost výdělku či možnost umístění dítěte do předškolních zařízení pro rodiče – poživatele rodičovského příspěvku ani věkem dítěte ani výdělkem - podpora částečných úvazků pro rodiče s dětmi do 15 let úlevou ve zdanění práce a zajištěním plných práv v systému sociálního zabezpečení pro pracovníky na částečný úvazek - zavedení práva pro rodiče na rodičovské dovolené na účast v programech celoživotního učení a rekvalifikací - zavedení programů výchovy k prosazování genderové rovnosti na školách pro žáky i učitele - zavedení antidiksriminačního zákona, kontrola a postihy za jeho nedodržování, zejména podle principu genderu.