Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc., ::

1.

VÝVOJ NOVODOBÉ FILOZOFIE

2. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Literatura G.W.F.Hegel: Dějiny filozofie I, II, III. Academia, Praha 1965-1974 B.Russel: History of Western Philosophy. 1965 E.Rádl: Dějiny filozofie I, II. Votobia, Praha, 1999 H.J.Störig: Malé dějiny filozofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl. 2000


R.Falckenberg: Dějiny novověké filozofie, 1898 W.Tatarkiewicz: Historia filozofii I, II, III. 1968-71 A.Kenny: Stručné dějiny západní filozofie R.Scruton: Krátké dějiny novověké filozofie W.Röd: Dějiny novověké filozofie. Praha : Oikoymena, 2001.


I.P.Mc Greal (ed): Velké postavy západního myšlení. 1999 U.Nicola: Obrazové dějiny filozofie Antologia z diel filozofov. I-IX L.Benyovszky a kol.: Úvod do filozofického myšlení


Periodizace vývoje filozofie Starověká filozofie

IV.stol. Po Kristu

antická – řecká římská

Středověká

XII., XIII.stol.

Renesanční

XIV., XV.stol.

Novověká

XVI.?,XVII.stol

Soudobá

polovina XIX.stol


Antická filozofie řecká: předsokratovská „klasického“ období helénistická římská: ranná pozdní – počátky křesťanství


Středověká arabská ţidovská ranná vrcholná

scholastika

pozdní


Renesanční

Marsillius Ficinus

1433-1499

Nicolo Machiavelli

1462-1527

Desiderius Erasmus (Rotterdamský) 1467-1533 Giordano Bruno

1548-1600


Renesance

Pietro Pomponazzi 1462-1524

Novověká

Mikuláš Kusánský 1401-1464

René Descartes 1596-1650

Bernardinus Telesius 1508-1588

Francis Bacon 1561-1626


Základní pojmy 1: Ontologie – nauka o bytí Gnozeologie – teorie poznání

[agnosticismus – popírání moţnosti poznání]

epistemologie – (episté – vědění) teorie (vědeckého) poznání noetika (nus – rozum) teorie (racionálního) poznání metafyzika – prvotní filozofie (ta meta ta fyzika) 11. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Základní pojmy 2. contemplace – myšlení nezávisle na předmětnosti opak: předmětné myšlení ratio

=

intelectus =

prostý předmětný rozum vyšší typ rozumu schopný teoretického myšlení


Základní pojmy 3. universalia

=

obecné pojmy (názvy rodů, druhů)

nominalismus =

universalia sunt nomina sunt flatus vocis

realismus

universalia sunt realia

=

aristotelismus – nominalismus – logicismus platonismus - realismus - psychologismus 13. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Základní linie novověké filozofie

racionalistická – ratio = rozum (kontinentální)

sensualistická – sensus = smysl insulární - ostrovní insula-ae m. = ostrov (Anglie)


Kontinentální:

Insulární:

René Descartes 1596-1650

Francis Bacon 1561-1626

Benedictus (Baruch) Spinoza 1632-1677

Thomas Hobbes 1588-1679

Gottfried Wilhelm Leibniz 1646-1716

John Locke 1632-1704 George Berkeley 1684-1753 David Hume 1711-1766 15. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Insulární linie Francis Bacon 1561-1626

sensualismus empirismus

1620 – Veliké obnovení věd

Eseje morální, ekonomické, politické 1597

1620 – Nové organon

Nová Atlantis Dějiny (vlády) Jindřicha VII. O principech a počátcích


Přírodní a experimentální popis k zaloţení filozofie Dedukce x

Znám:

Obecné

Indukce

– nikoliv výčtová + analyzující

zkušenost pozorování popis zkušenost analýza 17. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Nová Atlantis - utopie Strukturovaná společnost Bensalem centrum: Šalamounův dům Věda Vědění je moc 18. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Induktivní logika z jednotlivého

na obecné (1.kniha)

překáţka-deformace poznání: idoly: rodu jeskyně trţiště divadla

přirozené získané (individuální zkušenosti)


Pozitivní postup tabulky: (úplné přehledy) (2.kniha) 1.-tabulka esence a přítomnosti - pozitivních instancí 2.-tabulka odchylek a nepřítomnosti v nejbliţším - negativních instancí

3.-tabulka stupňů nebo srovnání - umoţňuje porovnání „více-méně“ 20. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Insulární linie:

sensualismus, empirismus

Nihil est in intelectu, quod non prius fuerit in sensu


Thomas Hobbes 1588-1671 1631-1637 – pobyt na kontinentě Díla: Elementy zákonů O občanu Leviathan O tělese O člověku

1640 1642 1642 1655 1658


Filozofie

= racionální poznání

Pravda je vlastnost našich soudů o objektech rozprostraněnost základní vlastnost těles ale: jen „neurčená“ [vliv evropského racionalismu] 23. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Základní dílo: Leviathan O podstatě zřízení a moci státu církevního a občanského O občanu Základy filozofie státu a společnosti 24. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

přirozený stav lidí válka všech proti všem společná moc

zříká se práva vlády sama nad sebou

jednomu muţi x sboru muţů stát - Leviathan 25. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

STÁT omezuje přirozená práva || občanským zákonem přirozená práva

na stát = občanská práva

přirozená práva člověka

neomezená

občanská práva státu

neomezená

Stát absolutní moc


Státní forma Demokracie Aristokracie Monarchie – absolutní vládce + rozum povinnost: pečovat o blaho a morálku zákony zajištěné státní mocí


občan – nositel suverenity vzdává se jí na základě smlouvy

přirozená rovnost = základ smluvních vztahů


John Locke 1635 – 1704 Zkoumání o přirozeném zákonu

(1664)

Esej o lidském rozumu

(1690)

Listy o toleranci Dvě pojednání o vládě


smyslová zkušenost – empirie lidský rozum = tabula rasa

white paper vrozené ideje neexistují! vnitřní x vnější zkušenost vzniklé reflexí x smyslové ideje 30. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

zkušenost (empirie)

uvaţování

jednoduché ideje

obecné ideje (prostor, čas)

srovnávání rozlišování vzájemná konfrontace

uvaţování nikoliv podstata, jen vlastnost, schopnost


primární =

prostorové, časové, hmotnostní, objektivní kvality

sekundární = vůně, barva, chuť podmíněné vnímajícím subjektem


existují (skutečně) jen jednotlivé věci a jevy obecná jsou jen jména

vznikají jako názvy skupin podobných předmětů, jevů atd. [nominalismus]


vědění: nesporné (knowledge) je produktem usuzování pravděpodobné (mínění) je zaloţeno na bezprostřední zkušenosti neprošlo „korekcí“ myšlení (usuzování)


nesporné - spekulativní, bezprostřední (intuitivní) zobecněné ideje + vznitřní zkušenost (zobecněná) - demonstrativní, dokazatelné zobecnění idejí vzniklých smyslovou zkušeností - smyslové bezprostřední, smyslová zkušenost

nejvyšší

vyšší nejniţší hodnota


Priorita:

smyslová zkušenost je prvotní empirismus, sensualismus

Usuzování =

jistota, - vědění


Společensko-politické názory: vymezuje se proti T.Hobbesovu pojetí nikoliv „absolutismus“ nýbrţ „konstituční monarchie“ Přirozený stav: nikoliv válka „všech proti všem“ nýbrţ „vzájemná rovnost“


Přirozená „nekontrolovatelná svoboda“ omezená „přirozeným zákonem“:

Nikdo nemá právo omezovati druhého v jeho ţivotě, zdraví, svobodě nebo majetku


přirozená svoboda je „omezená“ = není absolutní proto: moc panovníka na základě smlouvy rovněţ není absolutní


Hobbes poddaní nemají právo na „vzpouru“ (revoluci)

Locke poddaní v případě, ţe panovník porušuje smlouvu, mají právo ji vypovědět (svrhnout panovníka)


Rozdělení moci: (Druhé pojednání o vládě) moc: - zákonodárná -výkonná

vliv na pozdější teorie moci

- federativní


George Berkeley (1684-1753) Pokus o novou teorii vědění (1709) Pojednání o principech lidského poznání (1710) Tři rozmluvy mezi Hylasem a Philonaem (1713) Alkifron, neboli bezvýznamný filozof (1732) Analytik, neboli úvaha určená jednomu nevěřícímu matematikovi (1734) Obrana svobody myšlení v matematice (1735) Sirius

(1744) 42. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

„Jako prvotní princip existuje buď „Duch“ nebo „materia“ nebo něco třetího, ale nikdo neví co“ (1710) „materialismus“ nebo „idealismus“


všechny „kvality“ jsou „druhotné“ (v Lockově smyslu) věci (objekty) jsou jen „komplexem“ našich počitků (solipsismus) základ tzv. „subjektivního idealismu“


kritika: Diderot (ale i V.Lenin) jediný základ autentického poznání: bezprostřední smyslová evidence autentický = takový jaký (právě teď) skutečně je


zpochybňuje příčinnost

nemá smysl klasifikovat „druhy“ příčin

Je-li příčina konečná (principiální) causa principialis je to „všeobecný Duch“ (Bůh)


David Hume (1711 – 1776) Pojednání o lidské přirozenosti Rozprava o otázkách morálky a politiky Filozofická rozprava o lidském rozumu Zkoumání lidského rozumu Dějiny Anglie Přirozené dějiny náboţenství Rozpravy o přirozeném náboţenství

(1738) (1741) (1748) (1751) (1754) (1757)


pokračuje v tradici senzualismu a empirismu

ale: odmítá

- existenci vnější světa – Locke – (nelze ji dokázat)

- neexistenci vnějšího světa – Berkeley – (nelze ji dokázat)


To, co můţeme poznat, jsou naše (duševní) počitky a vjemy

agnosticismus = odmítání (principiální) poznatelnosti světa


duševní vjemy: (podle síly, ţivotnosti) 1) dojmy – (silnější) bezprostředně působící 2) myšlenky (slabší) odvozené, kopie dojmů (ideje, představy)

Vše, co můţeme poznávat, je „obsah“ dojmů


Vztahy mezi „dojmy“ a myšlenkami“ - shodnost, rozdílnost - časová a prostorová koexistence - příčinnost

(bývá zaměňována za „prostorovou koexistenci“ a „ časovou následnost“)


Vztahy idejí a „skutečných věcí“

skutečnými nazýváme věci „naší zkušenosti“ mimo „naši zkušenost“ o nich nelze vypovídat ani, ţe „jsou“ ani, ţe „nejsou“


Dva stupně vědění Dva stupně tvrzení: 1) výpovědi matematiky, geometrie, logiky - analytické – rozhodnutelné 2) o skutečných věcech – jistota můţe být vysoká ale nevyrovná se prvním vţdy je „myslitelný“ opak (i kdyţ „naše zkušenost“ jej nepotvrdila) 53. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Příčinnost – kausalita: filozofie: nelze o ní vypovídat

běţný (praktický) kontext

„post hoc“ není „propter hoc“

akceptuje míru očekávání


společnost nevzniká smlouvou ale přirozeným vývojem – rodinnými a rodovými vztahy počínaje

zdroj (hybná síla) = uspokojování potřeb dosahování zisku 55. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

vliv na „klasickou ekonomii“

A.Smith je nástupcem D.Huma na katedře filozofie v Edinburgu


René Descartes (1596 – 1650) Renatus Cartesius Pravidla pro řízení rozumu Rozprava o metodě „Úvod“ ke geometrii Úvahy o první filozofii Principy filozofie

(1628-1629) (1637) (1641) (1643)

Pojednání o světle Dioptrika O vášních 57. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

De omnibus dubitandum est prvotní jistota

zrušení všech určení počátek filozofování

jistota smyslů metodická skepse jistota autorit


Cogito ergo sum „je protismyslné, aby to, co „myslí“ neexistovalo

ego cogito jádro první filozofie


substantia extensa x substantia cogitas res

res

„dualismus“


Pravidla metody (1)

Nepřijímati nikdy ţádnou věc za pravdivou, jiţ bych s evidencí jako pravdivou nebyl poznal,….


Pravidla metody (2)

Rozděliti kaţdou z otázek, jeţ bych prozkoumával na tolik částí, jak je jen moţno a ţádoucno, aby byly lépe rozřešeny


Pravidla metody (3) Vyvozovati v náleţitém pořadí své myšlenky, počínaje předměty nejjednoduššími a nejsnáze poznatelnými, stoupaje povlovně, jakoby ze stupně do stupně aţ ke znalosti nejsloţitějších…..


Činiti všude tak úplné výčty a tak obecné přehledy, abych byl bezpečen, ţe jsem nic neopomenul


indukce (Bacon)

racionální dedukce (Descartes)


Benedictus (Baruch) Spinoza (1632 – 1677) Principy Cartesiovy filozofie vyloţené geometrickou metodou (1663) Etika vyloţená způsobem uţívaným v geometrii

(1665)

O Bohu a člověku a jeho štěstí

(1660)

Traktát teologicko-politický

(1670)

Traktát politický

(1674)

(Traktát o zdokonalení rozumu 1662)


monismus Pravdivá je pouze jediná substance, jejíţ atributy jsou „myšlení“ (cogitas) a rozprostraněnost (extensa) čili příroda

pantheismus „vše“, příroda čili „Bůh“ „jiná substance neţ Bůh nemůţe ani existovat ani být chápána“ (14.tvrzení první části „Etiky…“) 67. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Poznání:

nejniţší – vědění opřené o představy, které mají svůj základ ve smyslovém vnímání okolního světa - je neprůkazné, nevěrohodné a neúplné - je věděním o jednotlivinách


Poznání vyšší – vědění opřené o rozumovou úvahu, ale nikoliv bezprostředně rozumově evidentní - je adekvátním poznáním, ale odvozeným - je méně dokonalé – potřebuje „zprostředkování“ (vyplývá z rozumově evidentních pravd)


Poznání nejvyšší – vědění dané bezprostřední rozumovou evidencí jsou to „pravdy“ nezávislé na jakékoliv smyslové zkušenosti jsou „intuitivně zřejmé“ „analytická tvrzení“ 70. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

substance nekonečná smyslově nepostiţitelná

racionální

natura naturans

mody – konečné smyslově evidentní

jednotliviny „natura naturata“


Všeobecná příčinnost (kauzalita) „substance“ má příčinu sama v sobě „mody“ (smyslový svět má příčinnou provázanost) vše je příčinou a také důsledkem vše má svou příčinu


Svoboda = jednota rozumu a vůle Svoboda je poznaná nutnost


Státní forma (Hobbes) monarchie

absolutní

aristokracie (monarchie konstituční) demokracie

nejlepší


Gottfried Wilhelm Leibniz (1646 -1716) Nová soustava přírody

(1695)

Monadologie (1712-1714) Principy přírody a milosti

Nové úvahy o lidském rozumu Theodicea


Racionalismus

Nihil est in intelectu, quod non prius fuerit in sensu, nihil intelectus ipse


Monády

pluralismus

1) monády jsou body 2) monády jsou síly 3) monády jsou duše 4) monády jsou individua neexistují dvě stejné monády 77. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

monády jsou smyslově nepostiţitelné smyslově evidentní jsou jen „tělesa“ tělesa = shluky monád


Předsjednaná harmonie

teleologie

příčiny „působící“ – tělesa (shluky monád) příčiny „konečné“ – vnitřní vývoj monád „causa finalis“


odmítá „vrozené ideje“

smyslové poznání – niţší – jednotlivé pravda faktů – empirické závěry empirické rozumové poznání – obecné a nutné


Logika =

věda o moţných světech (počátky matematizace logiky)

Filozofie = věda o „tomto světě“, který je nejlepší ze všech moţných


Charles Luis Montesquieu (1689 – 1755)

Perské listy

1721

Duch zákonů

1747


Zákony - nutné vztahy, vyplývající z povahy věcí

přirozené – z přirozené podstaty člověka pozitivní - dané zákonodárcem


přirozené - vztah člověk příroda vztahy (přirozené) mezi lidmi přirozený ( prvotní) vztah – všeobecný mír

! nikoliv: válka všech proti všem (Hobbes)


pozitivní – v právním slova smyslu vztahy mezi národy – mezinárodní právo vztahy mezi „vládnoucími“ a „ovládanými veřejné právo (politické) mezi lidmi (občany) soukromé právo 85. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Geografický determinismus

„zákony musí míti určitý vztah k fyzické povaze kraje“ (podnebí, rozloha, povahu půdy, atd.)

ovlivňují povahu, myšlení a charakter národů

duch zákonů


Francouzský materialismus („mechanický“– cistický) Julien Offroy de la Metrie (1709 – 1751) Člověk stroj 1747 E.B. de Condillac (1715 – 1780) Esej o vývoji poznání Pojednání o systémech Pojednání o počitcích

1746 1749 1754

Paul Heinrich Dietrich von Holbach (1723 – 1789) Systém přírody 1770


Encyklopedisté: Encyklopedie 1749 Denis Diderot J.B. dÁlembert nejen přehled – ale i: - uspořádání - systém - vzájemné souvislosti


Denis Diderot (1713 – 1784) Myšlenky o výkladu přírody Rozhovor mezi dÁlembertem a Diderotem Filozofické principy hmoty a pohybu Jakub Fatalista Rameauv synovec 89. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Vliv rozvoje klasické mechaniky hledání kompromisu x rovnováhy mezi „racionalismem a sensualismem souvislost, ale jaká ?


Jean Baptiste dÁlembert (1717 – 1783) Úvod k Encyklopedii Základy filozofie statě – hesla pro Encyklopedii algebra, geometrie, fyzika


Vztah smyslové a racionálního smyslové (první – chronologicky) racionální = myšlení o „smyslovém“ matematizace přírodovědy moderní pojetí fakticity


François Marie Arouet Voltaire (1694 – 1778) Filozofické listy Pojednání o metafyzice Elementy Newtonovy filozofie Filozofický slovník Oidipus (drama) Jindřich IV. (epos) O zániku Lisabonu

20.-30. léta 50.léta 20.léta 1775


Filozoficky nevyhraněný

realista?

zaměřen proti - kléru? církvi? náboţenství?

svoboda – svědomí, myšlení, jednání společenský ideál – osvícený panovník 94. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Jean Jacques Rousseau (1712 – 1778) O vlivu věd na mravy

1749

O původu nerovnosti mezi lidmi

1753(4)

O Politické ekonomii

1756

O Společenské smlouvě

1761(2)

Emil, čili o vychování Nová Heliosa 95. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Vyznání Dumy samotářského chodce

„závěrečné práce“

- filozofická nevyhraněnost -skepticismus vůči racionalistickému optimismu ale! akceptování rozumu -„návrat“ k přírodě – k přirozenému stavu ale! ne příroda pro přírodu nýbrţ příroda pro člověka (jeho humanizaci) 96. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Vlastnictví – příčina nerovnosti ale! ne zrušit nýbrţ rovnoměrně rozdělit Společenská smlouva

Suverén – sjednocený lid Smlouvou ztrácí „přirozenou“ svobodu získává „občanskou“ svobodu 97. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Německá klasická filozofie Německé osvícenství: Gotthold Ephraim Lessing 1729-1781 Friedrich Schiller

1759-1805

Johann Wolfgang Goethe

1749-1832

romantismus, národní cítění hnutí Sturm und Drang 98. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Filozofie Johann Gottfried Herder

(1744-1803)

Immanuel Kant

(1724-1804)

Johann Gottlieb Fichte

(1762-1814)

Georg Wilhelm Friedrich Hegel

Wilhelm Joseph Schelling

(1770-1831)

(1775-1854)


J. G. Herder (1744-1803)

Idee k filozofii dějin lidstva Dopisy na podporu lidskosti

- charakter národů - vývoj lidstva jako proces - reakce na „kritická“ díla I.Kanta


I. Kant (1724-1804) „předkritické“ Všeobecná přírodní historie a teorie

1755

Fyzická monadologie

1756

O rozličných lidských rasách

1775

převáţně „přírodovědecká“ orientace akceptace myšlenky všeobecného vývoje 101. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

„kritické“ Kritika čistého rozumu

1781

Kritika praktického rozumu

1782

Prolegomena ke kaţdé příští metafyzice která se bude moci státi vědou 1783 Kritika soudnosti

1783

čistý rozum = teorie poznání praktický rozum = etika, lidské jednání soudnost = estetika 102. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

„kritické II“ Idea k všeobecným dějinám ve světoobčanském pohledu 1784 Základy metafyziky mravů

1785

Náboţenství v mezích pouhého rozumu

1793

některé závěry kritik – metodou nazírání věcí,jevů a dějů


„pokritické“ K věčnému míru

1795

Metafyzika mravů ve dvou částech

1797

Spor fakult

1798

Antropologie

1801


apriorismus = prostor čas matematické pojmy

apriorní forma smyslového poznání apriorní forma rozumu

analytické x syntetické soudy


noumena x fenomena

„věc“ o sobě

rozumem smyslově postiţitelné poznatelné

„věc“ pro nás

podstata je ale! je nepoznatelná jen na ni usuzujeme


Kategorický imperativ:

„ jednej vţdy tak, aby se tvé jednání mohlo stát obecným normativem“ Lidové přísloví: „nedělej jinému to, co nechceš, aby jiní činili tobě“


J.G. Fichte (1762-1814) Řeči k německému národu O pojmu vědosloví neboli tak zvané filozofie Základ veškerého vědosloví Mravouka Přednášky o určení člověka Uzavřený obchodní stát Návod k blaţenému ţivotu

1807 1794 1798 1800 1800 1806


Jdeme-li od věci k představě = materialismus od představy k věci = idealismus

rozhodne „JÁ“

Myslící subjekt = počátek filozofování „klade sebe sama“ vůči ne – já „Já“ se vymezuje svým vztahem k ne – já“


G. W. F. Hegel (1770-1831)

Fenomenologie ducha

1807

Věda o logice

1812-16

Encyklopedie filozofických věd

1817

Základy filozofie práva

1821


posmrtně: z jeho pozůstalosti (přednášek) Filozofie náboţenství Filozofie dějin Dějiny filozofie (Úvod…) Estetika

Převáţně na základě přednášek realizovaných v Berlíně v letech 1818 - 1831 111. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Systém: Absolutní idea: neurčena

Hmotný, empiricky daný smyslově identifikovatelný myšlení – rozum sjednocení obojího


Logika (tradiční) – pojmové určení nepřekonává uspořádání empirických daností věci je nutno postihnout v jejich vývoji Vývoj je univerzální


Dialektika - metoda (má nahradit „tradiční“ logiku) - objektivní – věcech samotných - subjektivní – našeho poznání

zdroj: vnitřní střetávání „protikladů ve věcech, jevech, dějích…..“ „boj protikladů a jejich jednota“ jsou hybnou silou vývoje 114. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Triada: negace

negace

teze zrušení antiteze zrušení i obnova teze syntéze

> překonání > „aufgehoben“


vznikání – zanikání – vznikání neustále vţdy znovu kategorie: kvalita x kvantita obecné x zvláštní (jedinečné) jev x podstata


Občanská společnost: - trţní společnost? občan: producent i konzument stát = absolutní uskutečnění rozumu (Pruský) občan x státoobčan


F. W. J. Schelling (1775-1854) Ideje k filozofii přírody První náčrt systému přírody Systém transcendentálního idealismu Filozofická zkoumání lidské bytnosti Věky světa Filozofie, mytologie a zjevení

1797 1798(9) 1800 1809 1813


V mládí: postiţení jistoty filozofování v kantovském smyslu vliv romantismu komunikace s Hegelem později posílení systémovosti hraničící se schematismem


Po r.1831

Hegelovství

staro (státní úředníci) ortodoxní (katedra) mlado (kritický duch – filozofové)


Mladohegelovci

L.Feuerbach

David Friedrich Straus: Bruno Bauer Karel Marx Edgar Bauer Friedrich Engels A.Cieszkowski Mosses Hess M.Bakunin Arnold Ruge Max Stierner - anarchismus


Ludwig Feuerbach (1804-1871)

Podstata křesťanství

1841

Přednášky o podstatě náboţenství

1848

Theogonie

1858


David Friedrich Strauss (1808-1874) Ţivot Jeţíšův

1835

Křesťanská věrouka

1840

Stará a nová víra

1872

Bruno Bauer (1809-1882) Edgar Bauer (1820-1886)

Kritika evangelií synoptiků Kritika evangelií synoptiků a sv.Jana 123. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Mosses Hess: O penězích

1842

Max Stierner: Jedinec a jeho vlastnictví

1845


Karel Marx (1818-1883) Úvod ke kritice Hegelovy filozofie práva

1843

Ekonomicko-filozofické rukopisy

1844

Německá ideologie (B.Engels)

1845

Bída filozofie

1847

Kapitál

I – 1867, II – 1885, III - 1894


Friedrich Engels (1820-1895) Postavení dělnické třídy v Anglii Dialektika přírody Anti-Dühring Původ rodiny, soukromého vlastnictví


Arthur Schopenhauer (1788-1860) O vidění a barvách Svět jako vůle a představa O vůli v přírodě Dva základní problémy etiky O svobodě vůle O základu mravnosti Parerga a paralipomena Aforismy k ţivotní moudrosti

1816 1819 1836 1841 1851


Vztah ke Kantovu dílu Největší význam: věc o sobě - dospívá k ní kauzálním úsudkem oblast „fénomeny“ Svět jako představa skepticismus Svět jako vůle

128.

Friedrich Nietzsche (1844-1900) Zrození tragédie z ducha hudby

1871

Nečasové úvahy

1873

Lidské, příliš lidské

1878-1880

Ranní červánky

1881

Radostná věda

1882

Tak pravil Zarathustra

1882 129. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Nenapsal: Vůle k moci – Pokus o přehodnocení všech hodnot po r. 1882 (4 díly) Mimo dobro a zlo

1886

Ke genealogii morálky

1887


Kult vůle vůle – je zdroj síly vůle činí nadčlověka

ale i morálky jednání silného je normou (i samo sobě) z toho plyne: silnému je dovoleno vše


Ohlasy Alfred Rosenberg: Nietzsche je zdrojem, z něhoţ čerpá ideologie „silného Německa“ 1929-1945 Romain Roland:

Nietzscheovská společnost – „demokratická“ interpretace Nietzscheho


Søren Kierkegaard (1813-1855) Buď – anebo Pojetí úzkosti Bázeň a chvění Stádia na cestě ţivotem Konečný nevědecký dodatek k Filozofickým drobkům Nemoc k smrti Nácvik křesťanství

1843 1844 1844 1845

1846 1849 1850


Teologické spisy 1848 Ne! co máme obecně činit konkrétnost Ale! co „já“ a právě „nyní“ vymanit se z „davu“ (obecná) víra ne pro „sebe“ nýbrţ před „Bohem


Auguste Comte (1798-1857) Plán vědeckých prací nutných k reorganizaci společnosti Systém pozitivní filozofie Kurz pozitivní filozofie Pojednání o sociologii ustavující náboţenství lidskosti Pozitivistický katechismus

1822 1824 1830-1842 1851-1854 1857


Tři stadia vývoje lidstva

teologické

metafyzické

polyteismus monoteismus

různorodá mnohost jednotná příroda

pozitivní vzor: (newtonovskáfyzika konstatující)


Pouze „fakta“ bez „spekulací“ ale i bez „interpretací“? metody poznání: pozorování popis

konstatování

vzor: klasická mechanika souvislosti: časová a prostorová koexistence časová následnost

lze je „konstatovat“


Systém věd anorganický svět (procesy) astronomie fyzika chemie organický svět (procesy) biologie sociologie


V systému věd není: matematika – je základem „všeho“ prostupuje „vším“ psychologie – není moţná jako věda „posloupnost“ věd: matematika, astronomie, fyzika, chemie biologie, sociologie


Ohlasy – pokračovatelé?

Hippolyte Taine (1828-1823) literární kritik Emil Durkheim (1858-1917) sociologie


Ohlas v „českém“ myšlení T.G.Masaryk J.Goll (historik) Zd.Nejedlý Fr.Krejčí (filozofie) J.Král Fr.Weyr (právo) 141. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

T.G. Masaryk Klasifikace věd

abstraktní

konkrétní

praktické

matematika

geometrie

zeměměřictví


John Stuart Mill (1806-1873) otec: James Mill (1775-1837) Systém deduktivní a induktivní logiky

1843

Principy politické ekonomie

1848

O svobodě

1859


Indukce

v podstatě empirická

Canony: reakce a řešení příčinnosti (problém daný Humem)

Poznání: počitky a jejich asociace


Ekonomie: rozdíl mezi:

- produkcí (trh) – liberál - rozdělování (sociální aspekt) Etika: vliv „utilitarismu“ Jeremy Bentham (1745-1832)


Herbert Spencer (1820-1903) Teorie populace 40.léta Vývojová hypoteza Principy psychologie

1855

Systém syntetické filozofie

1862-1896


Idea „evoluce“

vliv Charles Darwin (1809-1882) O původu druhů 1859

Vývoj je integrace hmoty provázená vynaloţením pohybu


Předchůdci neokantovců Otto Liebmann (1840-1914)

Kant a epigoni jádrem: „Kritiky“ – vše ostatní je buď: „prolegomena“ nebo: „ohlas“

Z pozic „Kantova kriticismu“ hodnotí vše co „následuje“ 148. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Friedrich Albert Lange (1828-1875) Dějiny materialismu (Dějiny dělnického hnutí) - materialismus nutný pro přírodní vědy není vhodný pro základ „metafyziky“ centrem zájmu: kritika čistého rozumu


Neokantovství 60.-70.léta – zpět ke Kantovi

Marburská Badenská

škola

Cíl: Kanta pochopit a „překonat“ „věc o sobě“ - vnitřně rozporná - je mimo empirii mimo čas 150. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Od poznání

k etice

proto: poznání je „jádrem“ kantovství

M.Thomová: Kritika čistého rozumu - účelová – je podřízena etice


Marburská škola Herman Cohen (1842-1918)

Kantova teorie zkušenosti

Logika čistého poznání

Kantovo zaloţení etiky

Etika čisté vůle

Kantovo zaloţení estetiky

Estetika čistého cítění


Výhrady vůči: věci o sobě (jako nepoznatelné) rozdělení: noumena x fenomena Poznání směruje k „rozumovému“ proniknutí do „věci“

objektivní mravní rozum

dokonalý právní stát


Ernst Cassirer (1874-1945) Problém poznání v novověké filozofii hlavní díla Filozofie symbolických forem Eseje o Člověku (pozdní práce)

Mýtus státu


V centru pozornosti – poznání Symbol

moţné interpretace

Vliv na formování koncepce směřující k určitému pojetí „Semiotiky“

(Charles Morris 1901-1979)


Bádenská (Freiburská) škola

Wilhelm Windelband (1848-1915) Dějiny novější filozofie K systému kategorií Dějiny a přírodní vědy Úvod do filozofie Filozofie dějin


Centrem pozornosti: poznání a věda klasifikace věd: nomotetické – stanovící zákony obecné ideografické – popisné (deskripční) jedinečné 157. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

absolutizace rozdílu mezi přírodou a společností přírodními a společenskými vědami nelze realizovat „transfer“ metod metodologický dualismus


Ovlivňuje:

Rudolf Herman Lotz (1817-1881) – pojem „hodnota“- axiologie

Gustav Theodor Fechner (1801-1887) – fyziolog


Poslední třetina XIX. a X. století Filozofie Scientická Neopozitivismus Strukturalismus Operacionalismus Kritický realismus Kritická ontologie Neorealismus

Antropologická Filozofická antropologie Existencialismus Vitalismus (Neo) Filozofie ţivota


Poslední třetina XIX. a XX.století

Neotomismus Pragmatismus Fenomenologie Postmodernismus


Empiriokriticismus Richard Avenarius (1843-1896) Kritika čisté zkušenosti Ernst Mach (1838-1916) Poznámka k analýze zkušenosti Analýza zkušenosti a vztah fyzického k psychickému Poznání a omyl


Základní problém: analýza, zkušenost Avenarius: vymezení „zkušenosti“ analytické: čistá zkušenost – neobsahuje nic,co by nebylo „jen“ zkušeností syntetické: zkušenost je pojem, jehoţ předpokladem ve všech jeho komponentech jsou pouze součásti našeho okolí


Specifická energie smyslová „objekt“ je v „gnozeologickém“ i „ontologickém“ smyslu jen tehdy, je-li jako „objekt“ kladen „subjektem“ data objekt

subjekt

„fakt“ je vţdy „faktem vědomí“


Konvencionalismus Henri Poincaré (1854-1912) Kurz matematické fyziky Věda a hypotéza Hodnota vědy Věda a metoda


realita, tj. podstata jevů,

neexistuje

existuje-li, pak je

nepoznatelná

poznatelné jsou jen

„vztahy harmonie“

jsou předmětem

poznání matematiky

její pojmy a tvrzení se opírají o konvence 166. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Náboţenská filozofie Dialektická teologie (protestantismus)

„Katolická“ filozofie Neotomismus (1879 – Aeterni Patris Lev XIII.)

Tradice německé klasické filozofie + S.Kierkegaard Ale i další


Racionalistické

Aristotelsko-Tomistické

Ne-racionalistické

Platonsko-Augustianské

Neotomis

- Augustianství

Neoscotismus

Neosuaresismus

Gustav Vetter


Absolutní bytí – Bůh

světa Poznání

Sociální myšlení

- princip sociálního konsensu

pravého bytí etika: silně konzervativní


Katolický existencialismus Gabriel Marcel (1889-1973)

Filozofie činnosti M.Blondel (1861-1939)

Katolický personalismus E.Mounier (1905-1950) J.Lacroix (1900-1981)

Křesťanský evolucionismus Pierre Teilhard de Chardin (1881-1955) 170. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Existencialismus essence bytí podstata

x existence jedinec individualita

Francouzský Německý


Gabriel Marcel (1889-1973) Křesťanský sokratismus Neosokratismus Existence a objektivita Metafyzický deník Býti a míti Člověk – poutník Royceova metafyzika

1919 1927 1935 1949 1947


rezignace na filozofický „racionalismus“ „myslící“ myšlení x „myšlené“ myšlení subjektivní mysterium postihuje jediné pravé bytí

objektivizované je paradoxem problém postihuje jen „vnější“ skutečnost


Jean Paul Sartre (1905-1980) Obraznost LÍmagination Základy Husserlovy fenomenologie Bytí a nicota Materialismus a revoluce Existencialismus je humanismus Kritika dialektického rozumu

1936 1939 1945 1946 1949 1958


Nevolnost romány

Cesty svobody Mouchy dramata S vyloučením veřejnosti Program angaţované literatury


kritika: klasické ontologie z pozic fenomenologie subjekt nemůţe existovat bez objektu a naopak!

vědomí reflektující „nic“ je vědomí nicoty (ničeho)


„bytí o sobě“

„bytí pro sebe“

pouze „je“ – více nelze o něm vypovídat

je vědomé bytí = je vědomí uvědomuje „sebe“ proti „bytí o sobě“

= nemůţe být zdrojem vědomí

„neguje“ bytí o sobě pro sebe je základem existence


Karl Jaspers (1883-1969) Obecná psychopatologie 1913 Psychologie světového názoru 1919 Idee univerzity 1923 Duchovní situace doby 1931 Rozum a existence 1935 O pravdě 1947 Filozofická víra 1948 Filozofie a svět 1958 Atomová bomba a budoucnost lidstva 1958 Filozofická logika nedokončeno


Základní problém: Co je skutečnost? (v ontologickém smyslu) čtyři sféry: anorganická příroda svět ţivých organismů duchovno jako vnitřní skutečnost duch jako racionální princip jsou na sebe „neredukovatelné“ 179. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Objektsein existence dasein ichsein

svět poznatelných objektů (člověk = ţivočich) sféra poznané vědy duchovno vnitřní skutečnost Existence

ansichsein

duch jako racionální princip

sféra poznání filozofie 180. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Filozofie = systém

existencialismus

Filozofování = činnost ducha aktivita existenciální filozofování


Martin Heideger (1889-1975)

Bytí a čas Co je metafyzika Úvod do metafyziky Co je filozofie Otázka po „věci“

1929 1929 (1950) 1956 1956 1962


Kritika stávající „ontologie“ tj. „substanciálního“, „konceptuálního“ bytí vychází z „věcnosti bytí“

totalita bytí

reflektován „pseudopojmy“ (neopozitivismus) netýká se „skutečného“ bytí


fundamentální ontologie vyjádřitelná? existenciálním kategoriálním aparátem Člověk (jedině) je schopen pochopit „své bytí“ (vědomé) v jeho celistvosti bytí lidské = existence konečná (smrt) kategorie „starosti“


Filozofická antropologie Max Scheler (1874-1928) Místo člověka v kosmu 1920 Helmuth Plessner Stupně organické přírody a člověk

(1892-1985) 1928


Postmodernismus Jacques Derrida O gramatologii Hlas a fenomén

(1930-1999)

Vychází: z fenomenologie Heideggerovy fundamentální ontologie odmítá „filozofii velkých systémů“


Neovitalismus Henri Bergson (1859-1941) Esej o bezprostředních datech vědomí Hmota a paměť Tvořivý vývoj Dvojí pramen mravnosti a náboţenství

1888 1896 1907 1932


elán vital = ţivotní princip základní hybná síla vývoje intuice

= druh intelektuální sympatie základ poznání


Fenomenologie Emund Husserl (1859-1938) Filozofie aritmetiky Logická zkoumání I+II Idee k čisté fenomenologii a fenomenologické filozofii Formální a transcendentální logika Karteziánské meditace Krize evropských věd a transcendentální filozofie

1891 1901 1913 1929 1933 1939


formální eidos – „eidetická redukce „věcná“ transpozice ve všech myslitelných (moţných) kontextech (věcných) eidetické (skutečné) vědy: matematika logika 190. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

fenomenologická (transcendentální) redukce směřuje k „já“ (ego) vyjmout „poznávající vědomí“ z vnějšího (empirického reálného) kontextu „čistá struktura vědomí“

„intence“ zaměření na uchopení „hledaného“


Jan Patočka Přirozený svět 1936 Úvod do Husserlovy fenomenologie 1968 Přirozený x matematické přírodovědy svět

Roman Ingarden (Polsko) estetika - filozofie


Pragmatismus počátek: Metafyzický klub 1871 Chauncey Wright Charles Sanders Peirce William James John Dewey


„Vesmírný řád“ = jen „pravidelnost jevů“ nikoliv: nutnost, příčinnost „uţitečnost“ – míra jednání i skutků poznané poskytuje jen „popis fakticity“ charakter procesu (dění) dán „výsledkem“


Strukturalismus výrazný metodologický akcent v řadě speciálních věd de Saussure - Kurz obecné linqvistiky Budouin -

obecná filozofie

Struktura = systém uspořádání vztahů vnitřní forma


Strukturální funkcionalismus sociologie

T.Parsons R.Merton

organický evolucionismus psychologie J. Piaget matematika: Bourbaki

algebraické uspořádaných řad topologické

struktury 196. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Strukturalismus v „Česku“ J.L.Fischer: Skladebná filozofie

Praţský linqvistický kruh: V.Šklovský: Formální poetika R.Jakobson Literatura – estetika J.Mukařovský K.Chvatík


Neopozitivismus Předzvěsti: Betrand Russel – logický atomismus Philosophical Essayes 1910 The Problems of Philosophy 1912 Ludwig Wittgestein Tractatus Logico-Philosophicus 1914-17 Philosophy of Investigation 1953 (vyšlo)


Vídeňský kruh 1928(9) – 1938 O.Neurath R.Carnap Logický pozitivismus P.Frank M.Schlick


R.Carnap (1891-1970)

Logická výstavba světa Logická syntax jazyka Testevatelnost a význam Základy logiky a matematiky Úvod do semantiky Význam a nutnost

1928 1934 1936 1939 1942 1947

předmět filozofie: logická analýza jazyka věda


Lipský (Berlínský) kruh Hans Reichenbach (1891-1953) Axiomatika relativistické časoprostorové teorie Zkušenost a předpověď Filozofické základy kvantové mechaniky Vznik vědecké filozofie

1920 1938

Základy pravděpodobnostních logik

1944 1954


Erkenntnis – vědecký časopis (Švýcarsko) Encyklopedia of Unified Science (1938) Logicizace vědy Důraz na exaktnost

k matematické logice


Postpozitivismus Karl Popper Logika poznání Otevřená společnost a její nepřátelé Bída historismu Z pozic analytické filozofie odmítá „historismus“ a dialektiku


Operacionalismus P.W.Bridgmen (1882-1961) Logika moderní fyziky

1932

Kaţdá vlastnost musí být „měřitelná“, resp. podrobitelná operaci, která je isomorfní s operací měření

(Vliv pojetí „exaktnosti“)


Obecná semantika Alfred Korzybski (1879-1950)

Věda a zdraví

1936

Všechny konflikty vznikají“nesprávnou“ interpretací „významu“ a „smyslu“ pojmů


Neorealismus (1930 G.E.Moore R.B.Perry

věc (objekt) je přímou součástí vědomí

W.P.Montaque W.T.Marvin


Kritická ontologie Nikolai Hartman (1882-1950) objekt poznání je mimo vědomí Vrstvy reálného bytí: hmota, ţivot, vědomí, duch Vyšší nevzniká z předchozích je nutné „přidání“ nových kategorií


Kritický realismus R.W.Sellars G.Santayana A.Roberts

poznání není bezprostřední daností poznání jsou dostupné jen podstaty jevů a objektů - jako logické konstrukce

D.Rake Ch.Strong


Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc., ::

Recommend Documents