prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc

prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. 1.

Vývoj veřejné správy v českých zemích

2. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Studijní literatura: Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. Praha, 2005 Kocourek, L.: Správa v českých zemích a v Československu v letech 1848-2005. Praha, 2007 Čechák V.: Vývoj veřejné správy v Československu a České republice (1945-2004). Eupress, 2004 Schelle K.: Dějiny české veřejné správy. Plzeň, Aleš Čeněk, 2009


Do r. 1848 →

Rakouské císařství

1804

- státoprávní rámec pro formování státní správy

→

Rakousko – uherské císařství 1867


František I.

1804 – 1835

Ferdinand I. (V)

1835 – 1848

František Josef I.

1848-1867-1916

Karel I.

1916 → (1918)


Státní konference

kn. Meternich hr. Kolowrat arciv. Bedřich


do r. 1848

Prezident zemského gubernia

zemské gubernium

Čechy „nejvyšší purkrabí˝ Morava „zemský hejtman˝

krajský hejtman hejtmanství Patrimonia 7. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

do r. 1848 Zemský sněm (stavovský) Zemský výbor (volen sněmem schválen panovníkem) Krajský sněm Města


1848 - březnové bouře Vídeň – (Berlín – Paříţ únor) Praha – březen – Svatováclavské lázně


Předpoklady „novodobé˝ české politiky 1825 – 1826 vznik České spořitelny 1833 Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách 1843 – Změna stanov 10. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

1842 Česká stolní společnost „k obveselování a zvelebování naší mateřské řeči˝ (zakázána 1843)

1843 Vlastenecká čtenářská jednota


Česká stavovská šlechta 30. léta: hr. Bedřich Deym hr. Lev Thun hr. Josef Matyáš Thun → proti hr. Karlu Chotkovi (odvolán 1843)

1847

(17.11.) Dedukce o právní nepřetrţitosti ústavních práv a svobod českých stavů (V.) Adresa zemského sněmu císaře Ferdinandu V. 12. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Občanská „politika˝ - radikální 1836 projev odporu při korunovaci Ferdinanda V. 1844 „Repeal˝ (Sabina, Arnold, Gauč) 1847 13. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

MORAVA zemská stavovská práva zemský sněm: hr. Egbert Belcredi „Svobodné obecní zřízení je základem státu˝


Vídeň 11. března:

Výzva k povstání

12. března:

Rezoluce studentů

13. března:

Svolání Generálních stavů na 3. července Zasedání dolnorakouských stavů Odstoupení Metternicha

15.března:

Prohlášení konstituce 15. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Vídeň: 17. 3. 1848 Ministerská rada – hr. Fr. Kolovrat Ministr – president - zahraničí a císařského domu - vnitra - práv (spravedlnosti)

- války - veřejného vyučování (kultu) 16. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Ministerská konference // Ministerská rada Digasteria // „ústavně“ odpovědná ministerstva - monokratický princip


8. 4. 1848 Ministerstvo: orby, obchodu a ţivností veřejných prací (komité pro dělnické záleţitosti)


21. 11. 1848 Ministerstvo: pro obchod, ţivnosti a veřejné stavby zemědělství a hornictví (zrušeno 1853)


Svatováclavský výbor – 11.3.

Poradní mimořádná guberniální komise – 1.4.

Národní výbor – 13.4.


Vídeň

25. dubna

Pillersdorfova ústava

13.-15. května

Centrální občanský výbor

16. května

Císařská proklamace Sněm „ústavodárný˝


15., 16. V.

Centrální občanský výbor 16.V.

Císařská proklamace Ústavodárný sněm – volen přímo, bez cenzu

17.V.

Císařský dvůr do Insbrucku 22. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

PRAHA 19.V.

Projev loajality vládě

28.V.

„prozatímní vládní rada˝ Vídeň – proti (Dogeldorf) ale

27. 29. V.: Svatováclavské lázně pro Vídeň 23. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Slovanský sjezd Přípravný výbor:

Josef Matyáš Thun Program:

■ Vytvoření spolku rakouských Slovanů pro vzájemnou obranu podporu

a

■ Vztah slovanských národů k druhým národům rakouského soustátí, vytvoření federativního rakouského státu ■ Vztah rakouských Slovanů k ostatním Slovanům ■ Vztah rakouských Slovanů k neslovanským národům Evropy Zahájení: 2. června

24.

Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

7. června -

Vojenská přehlídka

10. června -

Schůze praţského studenstva

12. června -

Svatodušní bouře (pondělí)

15. června -

Ostřelování Prahy

26. června -

Rozpuštění Národního výboru

28. června -

Rozpuštění „Svornosti˝ Reorganizace „Národní gardy˝ 25. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

17. července

Odvolání hr. L.Thuna

4. srpna

Karl von Metzseri (zastupující prezident gubernia)


Svolání „říšského sněmu˝

Vídeň

22.7. 1848

přerušeno jednání

6.10. → 22.10. 1848

jednání v Kroměříţi

(15) 22.11. 1848

rozpuštění sněmu

4.3. 1849


22.VII.

Říšský sněm - Vídeň Praha celkem 4

Ústavní výbor – předseda J.Fejfalík 7.IX. X.

Zákon o zrušení poddanství Přerušení zasedání


(15) 22.X.

Říšský sněm v Kroměříţi

21.XI.

Schwanzenbergova vláda

2.XII.

František Josef I.


X. Podvýbory

a) všeobecná občanská práva (F.L.Rieger)

b) státoprávní a správní otázky (F.Palacký)


F. Palacký – historická práva (Belgie 31.) v lednu nepřijato 6.II. 1849 – rezignuje K. Mayer – posílení centralismu 22.II. Je přijato jako podklad jednání


Počátky formování českého politického spektra

L Radikální demokracie UL Anarchisté

P Národně-liberální UP Historických práv (hr.L.Thun) 32. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Sněm

Historické země - „historická˝ správní struktura

Vláda

Korunní země - jednotná správní struktura

ale „historické˝ tituly 33. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Sněm

Co přesahuje kompetenci „zemí˝

„Říši˝

Vláda

Co „říši˝ zatěţuje

„zemím˝


Centrální správa

Panovník ↓ Ministerská konference

říšská rada

↓ Ministerstva Říšský sněm 35. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Ústavy 25. dubna 1848

Pillersdorfova ústava

22. října

přerušeno zasedání říšského sněmu ve Vídni

22. listopadu –

7. března (1849) zasedání říšského sněmu v Kroměříţi

4. března 1849

Stadionova ústava

20. srpna 1851

kabinetní listy

31. prosince 1851

Silvestrovské patenty

říjen 1860

Říjnový diplom

26. února 1861

Schmerlingova ústava

21. prosince 1867

„Prosincová˝ ústava

36. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSC. , [email protected] ::

Samospráva - základní charakteristiky: Stadionova ústava - realizační „obecní zákon˝ z 20.března 1849 Svobodný stát = svobodná obec: místní – Ortsgemeinde

okresní – Bezirksgemeinde krajská – Kreisgemeinde obce (podle katastru Josefa II.)< okresy (obce polit.okresu < kraje (okresy polit.kraje) 37. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

1850 – leden, únor Zemská zřízení pro většinu zemí: de iure v platnost aţ 1861 Čechy (70, 71, 70) Morava (30, 32, 30) Slezsko (10, 10, 10) 38. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Srpnové výnosy forma „kabinetních listů˝ 20. srpna 1. Kübeckovy – ŘR – osobní poradní orgán císaře 2. Schwarzenbergovy– vláda odpovědna jen císaři 3. Schwarzenbergovy – realizace ústavy ze 4. března

Silvestrovské patenty: ruší i ústavu ze 4. března 1849 1851 – 1859 „Bachovský˝ absolutismus

39.


25. 4. 1852 Nejvyšší policejní úřad – J. von Kempen Policejní ministerstvo 1859 zrušeno 1867 (spojeno s MV)


1853 1.4. Zrušeno ministerstvo války (obnoveno 1860) 12.5. Ustaveno

Nejvyšší armádní velitelství Námořní vojenské velitelství


1854 Nejvyšší účetní kontrolní úřad 1860 20.10. zřízeno: Státní ministerstvo správní ministr (právo – spravedlnost) zrušena ministerstva:

práv kultu a vyučování vnitra 42. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

1861 4.2. Ministerská konference rada institut: ministr bez portfeje

ministr krajan


1859

odvolán Alexander Bach 15. července – manifest – (slibuje „liberalizaci˝)

1860

4.března – Patent (č.56) – rozšíření ŘR (39 členů – zástupci zemských sněmů)

rozmnoţená ŘR 20. října – manifest („K mým národům˝) - Říjnový diplom (A.Szécsen) zákonodárná moc je v rukou Panovníka + RŘR, (stoupl na 100 členů) prosinec – baron Anton Schmerling – v čele vlády 26. února 1861 – Schmerlingova ústava

44.


Samospráva od 60. let Čechy: okr.samospráva-zastupitelstva 1862- Schmerlingova ústava 1864 – Český zemský sněm- okr.zastupitelstva Morava silniční výbory Slezsko Zemské sněmy: Čechy: 241 poslanců, Morava: 100 poslanců, Slezsko: 31 poslanců

236 volených 98 volených

Kurie volební:


17.V. 1849 28.VIII.

- odstupuje R. Stadion A. Bach – ministr vnitra A. Schmerling – ministr spravedlnosti

5.IV. 1852

- umírá F. Schwarzenberg

11.IV.

- jmenován Buol-Schaustein


Zemská správa

Místodrţitelství – zřízena k 1. lednu 1850 do r.1855 malý vliv – hlavně funkce representativní kontrolní ale: je jim podřízena „státní policie“ Vnitřní členění: departmenty po r. 1855 výrazně vzrůstá význam po r. 1860 přebírají agendu zanikajících „krajských úřadů“ Od r. 1868 místodrţitelství – nejvyšší instance státní správy v zemi v čele: Čechy

Morava

místodrţitel

Slezsko: zemský prezident Rozlišení

představují státní moc (panovníka) vůči zemským sněmům místodrţitel jaké osoba místodrţitelství jako úřad 47. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Okresní správa 1. ledna 1850 – Okresní hejtmanství - okresní hejtman

(existují do 31.prosince 1851) (okresní soudy)

12. května 1855 – okresní úřady (ustanovení z 25.ledna 1853) - okresní představený „smíšené okresy“

politická správa soudní kompetence berní a pokladní záleţitosti

21. prosince 1867 – okresní hejtmanství - okresní hejtman

(1860-zrušeny krajské úřady) (okresní soudy)


Únorová ústava 1861 Říšská rada Ministerská rada Státní rada


Působnost zemských sněmů - zákonodárná - správní jednokomorové


Zemský sněm Kurie:

I.

velkostatek - svěřenecké - nesvěřenecké

přímá volba II. městská - města, městyse, průmyslová místa - obchodní a ţivnostenské komory

volitelé

III. venkovských obcí (soudní okresy) 51. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Říšská rada kompetence:

uţší (pro „neuherské země˝) širší (pro celou monarchii) zákonodárné kontrolní

Poslanecká sněmovna:

uţší: 203 poslanců (podle kurií – census= přímé daně) širší: 343 poslanců (3 kurie) voleni: příslušným zemským sněmem České země 82 poslanců (Čechy 54, Morava 22, Slezsko 6)

Panská sněmovna:

členové určeni: rodem (šlechta) postavením – funkcí – hodností zvláštním jmenováním panovníka 1873 – přímé volby do ŘR > sníţení významu zemských sněmů

52.


Krajská správa Krajské úřady (1.instance státní správy) zrušeny n.r. z 26. června 1849 k 1.lednu 1850 Krajské vlády – krajští prezidenti krajské úřady (n.r. z 9.srpna 1849) do r. 1855 – podřízeny MV plně pouze v Čechách – postupně na Moravě od r. 1855 – vzrůstají povinnosti ve Slezsku splynuly se zemskou správou vůči místodrţitelství - krajský představený – jmenovaný císařem n.r. z 5. června 1860 zrušeny na Moravě od 15.listopadu 1860

v Čechách postupně od r.1862 do r. 1868 53. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Organizace „Říše“ J. Harrach: (1) Vláda:

Panovník – Říše 12 členů - „resortní“ ministři - královští kancléři Říšská rada 54. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

(2)

Království: - Uherské - České

Královský kancléř - Vídeň Korunní sněm

- Haličské - Lombardsko-Benátské - Jihoslovanské - Ilyrské - Německo-Rakouské


(3)

Korunní země

Místodrţící

20 České království -

Čechy

Zemský sjezd

- Morava - Slezsko


Fr. Palacký (1)

Panovník

-

Říšský sněm

(vázán ústavou)

(jednokomorový) kompetence: enumerace

Federalizace (ale „sui generis“)

ne ! typu:

švejcarského severoamerického německého


Historické země: stávající ale „Země koruny české“

Zemská vláda

Zemský sněm (dvoukomorový) (výjimka: malé země) Kompetence: Generální f.


Rakousko – Uhersko

(podle kabinetního listu ze 14.11.1868)

17. února 1867 – Císařský reskript – uznává: obnovení uherské ústavy samostatnost Uherského státu přijetí uherské „koruny˝ Uherský sněm

Společné: osoba panovníka armáda zahraniční věci finance 59. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Předlitavsko 21. prosince 1867 „Prosincová ústava“ - (soubor 6 nosných a několika dalších zákonů zákon č. 141/1867 z 21. prosince - generální zákonodárná moc přechází na „zemské sněmy“ - zákonodárná moc Říšské rady – vymezena taxativně zákon č. 145/1867 z 21. prosince - výkon vládní moci - panovník – osobně nedotknutelný – neodpovědný - panovník vázán přísahou – „vládnout“ podle zákonů zákon č. 146/1867 z 21. prosince - společné záleţitosti habsburské monarchie (analogie k „uherské“ ústavě) 60. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

zákon č. 142/1867 z 21. prosince - základní práva občana zákon č. 143/1867 z 21. prosince - zřízení „říšského“ soudu zákon č. 144/1867 z 21. prosince - o soudcovské moci


zákon č. 134/1867 z 15. listopadu - spolkové právo/revize spolkového zákona z r. 1852 zákon č. 135/1867 z 15. listopadu - spolčovací právo zákon č. 101/1867 z 25. července - ministři odpovídají – (i) říšskému sněmu - vládní akty- spolupodepisuje příslušný ministr


Rozmnoţená ŘR – arcivévoda Reiner V. 1860

39 členů

X. 1860

100 členů


Zákony r. 1868 – májové zákony č. 47/1868 z 25. května - o manţelském právu č. 48/1868 z 25. května - o vztahu školy a církve č. 49/1868 z 25. května - interkonfesijních vztahů občanů (ruší prioritu katolické církve)


Uherské království - Zalitavsko

Království a země v Říšské radě zastoupené - Předlitavsko


Ministerstvo zahraničí a císařského domu


Ministerstvo vnitra: -

Bezpečnost, policie (vyjma 1852 – 1860)

-

Občanské zál. – polit. správa

-

Zdravotnictví

-

Chudinské zál.

-

Územní správa

-

Stavební zál.

-

Ţivnostenské zál. 67. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Ministerstvo pro zemskou obranu a vojenskou bezpečnost: -

zemská bezpečnost armádní logistika

-

policie

-

četnictvo


Ministerstvo kultu a vyučování: -

náb. kulty

-

školství (zemské školské úřady)

-

umělecké zál. -

muzea

-

památky

-

galerie 69. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Ministerstvo obchodu: -

statistika (hospodářská)

-

práce a sociální zál. (stálý poradní sbor komise pro zábranu úrazu)

-

sociální pol. sekce

-

pošty a telegraf

-

ţeleznice a doprava (do 1896)

- Ţivnostenská rada ţivnostenská společenstva

obchodní grémia ţivnostenská inspekce


Ministerstvo orby zemědělství -

báňská správa

-

zemědělství


Ministerstvo veřejných prací (1848 – 1908) -

koncentrace sociálních věcí


Báňská správa -

Báňská hejtmanství exponovaná báňská komisařství

-

(vyšší) vrchní báňské úřady Po r. 1872

I. st.: revizní báňské úřady II. st.: báňská hejtmanství Praha

Čechy

Vídeň

Morava Slezsko 73. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Finanční správa Ministerstvo financí - finanční správní úřady - finanční úřady pro zvláštní finanční obory


Zemské finanční úřady Zemská finanční ředitelství - zemští daňoví inspektoři - vrchní inspektor finanční stráţe - inspektor k vedení evidence pozemkového katastru Okresní finanční ředitelství technická finanční správa

finanční inspektoráty 75. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Církevní správa Římsko- katolická farnosti

arcibiskupství Litoměřice

Praha

děkanáty

Hradec. Král. Čes. Budějovice

biskupství arcibiskupství Postavení církve: Konkordát 1855

Olomouc

Brno

Řady

Prosincová ústava 76. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

− Ministerstvo zdravotnictví − Úřad pro vyţivování obyvatelstva 1916 v čele „ministr“

od r. 1917


Společné „věci˝ Říše Panovník Společné říšské zákonodárné kompetence Delegace:

60 členů – 40 poslanecká 20 panská 60 - Uherské království


Místodrţitelství: místodrţitel (osobně) podřízen císaři úřad podřízen MV věcně – dalším ministerstvům


Místodrţitelství: - policie - zemská rada:

zdravotní školní

- zemská komise:

pro vyvazování pozemků pro úpravu řek pro agrární operace (Morava)


! pro reformu veřejné správy (císařská)


Školská správa zemské školní úřady zemské školní rady zemský školní inspektor

okresní školní rady místní školní rady


Obchod teritoriálně: ţivnostenská společenstva

zemské rady povinná

obchodní grémia


Okresní hejtmanství - dohlíţecí (okresní) hejtmanství (v sídlech „krajů“)


Samospráva: Místní (obecní) veřejné korporace

obec: místní okresní krajská

Působnost: samostatná přenesená (včetně trestní – obecní trestní senát (starosta + 2 radní)


Občanství

jednotné

Domovské právo (inkolát)

„domácí“

přespolní


OBEC

Čechy

Morava

- obecní výbor

(8 – 36)

(6 – 30)

- obecní představenstvo (1/3) - starosta

náhradníci (1/2)

radní (2 )


Okres (1864) okresní zastupitelstvo (8 – 36) okresní výbor

- fondy (sociální charakter)

(starosta + 6) okresní starosta


Okres (Morava) -

Okresní silniční výbory (11/6)

-

starosta

Starostenské sbory rámec: okres Ústředí starostenských sborů a silničních výborů (1913)


Statutární města: 1850 - Praha, Liberec - Olomouc, Brno

Jihlava, Znojmo Uh. Hradiště, Kroměříţ

- Opava Frýdek, Bílsko (Purkmistr, Primátor)


Praha: Sbor starších 90 Rada

24

Purkmistr 2 náměstci


Hejtmanství

- monokratický

Statutární

- kolegiální


Česká „politika˝ 22. srpna 1868 – Deklarace českých poslanců (pasivní rezistence) 25. srpna 1868 – Osvědčení moravských poslanců (pasivní – ale proti „spojení˝) Slezský sněm

Listopad 1868 – Uhersko – Národnostní zákon 7. října 1879 – Konec „pasivní rezistence˝ – „státoprávní ohrazení˝ (14. srpna – ministerský předseda E. Taaffe A. Praţák – ministr „justice˝ – 1881 – 1889) 93. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

10. říjen 1871: fundamentální články (autonomie Českých zemí v rámci Říše) 19. duben 1880 – Stremayerova nařízení – zrovnoprávnění češtiny ve „vnějším˝ úřadování 28.únor 1882 – Univerzita 5. duben 1897 – Badeniho jazyková nařízení – čeština ve vnitřním úřadování


1886

K. Plenner „Obnovení˝ krajské organizace: Kraje:

„smíšené˝ (s českým obyvatelstvem) „německé˝ 1918


25. VII. 1914 3 dny před

vyhlášení války uzavřena: Říšská rada Zemské sněmy

Správa pod vlivem vojenských institucí


Čechy

1913 – zrušen zemský sněm ustavena „zemská správní komise˝ 1918 – zřízen „Zemský správní výbor˝

Morava

do r. 1918 – zemský sněm zůstává - působí dále

Slezsko

do r. 1918 – správní komise

Slovensko do r. 1918 – Uherský sněm 97. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

20. X. 1914

Správa pod moc vojenských velitelství

27. III. 1915

Odvolán „místodrţící˝ hr. Fr. Thun

od 11. IV. 1915

Kritická situace v zásobování (potravinové lístky)


III. 1915

mladočeši (K.Kramář, A.Rašín)

vznik

„Mafie˝

realisté

(E.Beneš, F.Šámal)


15.XI. 1915 „Program českých politických stran o společném postupu˝

Jaro 1916 Staročeši Mladočeši Nár.soc.

Národní strana

Národní souručenství


V. 1915 T.G. Masaryk: Samostatné Čechy (Memorandum siru Edwardu Greyovi) Český stát: český národ (Slováci jsou Češi) československý národ -


podzim 1915 Český komitét zahraniční

únor 1916 Československá národní rada: předseda: místopředseda: tajemník: člen předsed.:

T.G. Masaryk J. Durych E. Beneš M.R. Štefánik


18.XI. 1916 Národní výbor: K. Mattuš (Staročeská str.) A. Švehla (Agrární str.) Český svaz: F. Staněk (Agrární str.) B. Šmeral (Soc.dem.) J. Maštálka (Mladočeská str.)


13.VII. 1918 Národní výbor československý: 38 členů klíč: volby do „Říšské rady˝ z r. 1911 více neţ 190 hlasů

10 Soc.dem. 9 Agrární 9 Státoprávní dem. 4 Čeští soc. 4 Lidová str. 1 Staročeská 1 Realistická

K. Kramář A. Švehla J.V. Klofáč F. Soukup

předseda místopředsedové jednatel


14.X. 1918 – oznámeno 15.X. 1918 – uznána 1.čs. vláda v zahraničí: T.G. Masaryk - předseda min. financí

E. Beneš

- min. vnitra zahraničí

M.R. Štefánik - min. války 105. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

26.X. 1918 NV přebral kontrolu nad Obilním ústavem

28.X. 1918

Samostatnost

„muţi˝ 28.října:

A.Rašín, A.Švehla, F. Soukup, J.Stříbrný, V.Šrobár

14.X. 1919

uznán rozhodnutím mezinárodní reparační komise


Zákon č. 11/1918 Sb. ze dne 28.10. 1918

„O zřízení samostatného státu československého˝ Článek 1 Státní formu československého státu určí Národní shromáždění ve srozumění s Československou národní radou v Paříži. Orgánem jednomyslné vůle národa a vykonavatelem státní svrchovanosti je Národní výbor;

Článek 2 Dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti; 107. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Článek 3 Úřady samosprávní, státní a ţupní, ústavy státní, zemské i obecní jsou podřízeny Národnímu výboru a prozatím úřadují a jednají dle dosavadních platných zákonů; Článek 4 Zákon tento nabývá účinnosti dnešním dnem; Článek 5 Národnímu výboru se ukládá, aby tento zákon provedl; 108. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Německé „provincie˝ Nord – Böhmen Süd – Deutsch – Böhmen Sudetenland

Vojenský zásah čs. „armády˝

Böhmerwald


Slovensko

Slezsko

čs. správa

polský vliv

maďarská správa

německá provincie

slovenská? správa

Podkarpatská Rus


v r. 1918 V českých zemích politické okresy (v čele hejtman) soudní okresy zemské správní orgány (pro Čechy, Moravu, Slezsko) statutární města

Slovensko (Uhersko) Sluţnovské obvody Komitáty – Ţupy Města s municipálním právem Města s regulovaným magistrátem


Prozatímní ústava Národní výbor – rozšířen na 256 členů nazván: Národní shromáţdění Národní shromáţdění: volí

Prezidenta vládu

Národnímu shromáţdění

jmenuje

odpovídá

předseda vlády (vláda volí náměstka předsedy)


Ústava z r. 1920 Územní struktura: země: Čechy,Morava,Slezsko,Slovensko,Podkarpatská Rus Zákonodárný sbor: Poslanecká sněmovna: 300 členů voleni na 6 let Senát:

aktivní 21 let pasivní 30 let

150 členů voleni na 8 let

aktivní 26 let pasivní 45 let

Prezident – volen na 7 let věk 35 let

113.


zákon č. 122/1920 – Jazykový zákon - jazyk „československý˝ - menšina 20 % v okrese – vlastní (národní) jazyk - v Českých zemích – „česky˝ - na Slovensku – „slovensky˝ - Podkarpatská Rus - otevřeno


Ţupa Ţupní úřad – Ţupan – výkon státní správy Ţupní zastupitelstvo – 35 členů na 700.000 obyvatel + 1 člen na kaţdých dalších 20.000 V ţupách XV – XX můţe vláda jmenovat další členy Jejich počet < 1/3 členů volených Ţupan je předsedou ţupního zastupitelstva Ţupní výbor – 8 členů, 8 náhradníků – volen z členů zastupitelstva Komise zastupitelstva – pro organizace řízené ţupou vţdy: komise finanční 115. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Ţupní svazy: Čechy Morava + Slezsko

Slovensko

Zemský ţupní svaz

– vrchní ţupan – jmenovaný

Zemský ţupní sbor: 24 volených členů 4 jmenovaní (včetně vrchního ţupana)


Ţupy: České země, Slovensko I II III IV V VI VII VIII IX

Praţská (mimo Prahu) Pardubická Hradec Králové Mladá Boleslav Česká Lípa Louny Karlovy Vary Plzeň Jihlava XXI Těšín Vymezení:

XI XII XIII XIV XV XVI XVII XVIII XIX

Brno Olomouc Uherské Hradiště Moravská Ostrava Bratislava Nitra Martin Zvolen Mikuláš

České země – soudní okresy Slovensko – „původní˝ ţupy (uherské) komitáty „sluţnosti˝ 117. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Okres Okresní úřad – okresní náčelník- výkon státní správy Okresní výbor – 8 členů/8 náhradníků voleni (na 4 roky) předseda okresního výboru – okresní náčelník zřizuje komise: vţdy: komise finanční sdruţování okresů – se souhlasem ţupy ministerstva vnitra za účelem: společných akcí zejména: energetika, dopravní cesty

118.


Praha 29. listopadu 1919 ustavení komise pro „Velkou Prahu˝ února 1920 – zákon č. 114/1920 – Zákon o „Velké Praze˝

10. ledna 1921 – Ústřední správní komise (60 členů) uţší správní komise (20 členů)

předseda Baxa K.

Šámal P. – předseda správní komise

1918-1919

Baxa K. – primátor (Čes.strana socialistická)

24.7.1919

Baxa K. (primátor)- rezignace

1.10.1923 – 5.4.1937

Zenkl P. (primátor-Nár.social.) – rozpuštěno zastupitelstvo 24.4.1937 – 24.2.1939 119. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Statutární města po r. 1920 Praha Liberec

Brno Opava Olomouc Frýdek Jihlava Znojmo Uherské Hradiště Kroměříţ

Bratislava Košice

po r. 1928 Praha Liberec

Brno Olomouc Opava

Bratislava Košice


Podkarpatská Rus - do r. 1920 „Generální statut˝ – v podstatě vojenská správa 26. dubna 1920 – vládní nařízení č. 356 – změna „Generálního statutu˝ v čele: Guvernér

Viceguvernér

jmenováni prezidentem odpovědni vládě

Guberniální rada: guvernér viceguvernér 4 jmenovaní čl. 10 volených čl.


Civilní správa Podkarpatské Rusi Ţupy: 1920 – Uţhorod, Mukačevo, Berehovo, Velký Bočkov 1921 – Uţhorod, Mukačevo, Velká Sevljuša 1926 – Mukačevo Města s „regulovaným magistrátem˝ 1920 : Uţhorod Mukačevo Berehovo

1923 : Uţhorod Mukačevo


Organizace politické správy z r. 1927 Územní organizace: země:

Česká (Praha)- Moravskoslezská (Brno) Slovenská (Bratislava) – Podkarpatoruská (Uţhorod) Země Zemský úřad – zemský prezident (viceprezident)

Zemské zastupitelstvo: Česká z.: 120 členů Moravskoslezská z.: 60 členů

Slovenská z.: 54 členů Podkarpatoruská z.: 18 členů

2/3 voleny 1/3 jmenovaná vládou funkční doba: 6 let aktivní v.p. 24 let pasivní v.p. 30 let

123.


předseda zemského zastupitelstva – zemský prezident Zemský výbor: (volen zastupitelstvem) z.Česká, Moravskoslezská, Slovenská: 12 členů, 12 náhradníků Podkarpatoruská : 6 členů, 6 náhradníků předseda zemského výboru – zemský prezident

Komise – předseda zemský prezident (můţe předsednictví delegovat na viceprezidenta)


Okres okresní úřad – okresní hejtman (náčelník) (zástupce hejtmana) ! změna ve srovnání se „zastupitelskými˝ okresy

okresní zastupitelstva: okres

do 40.000 obyvatel do 70.000 obyvatel do 100.000 obyvatel nad 100.000 obyvatel

18 členů 24 členů 30 členů 30 členů

předseda zastupitelstva – okresní hejtman (náčelník) 2/3 voleny

1/3 jmenována ministrem vnitra funkční doba 6 let 125. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

okresní výbor:

6 členů, 6 náhradníků

předseda výboru – okresní hejtman (můţe předsednictví delegovat na svého zástupce) vţdy: komise finanční ! okresní komise: zřizuje zemský úřad, pro správu majetku „zrušeného˝ bývalého zastupitelského okresu členové voleni okresním zastupitelstvem příslušného okresu ze svých členů s trvalým bydlištěm na území bývalého zastupitelského okresu


Působnost (zastupitelstva): země

okres

hospodářská a správní hospodářská (zejména: humanitní,zdravotní, sociální,hospodářské,dopravní, pomocná (zúčastňuje se na provádění kulturní zájmy země a obyvatelstva) zastupitelstva) normotvorná (podzákonné normy) ve správním soudnictví (určuje zvláštní zákon)

ve správním soudnictví


poradní

poradní a iniciativní

(poradní orgán zemského prezidenta)

(poradní orgán hejtmana i zemského prezidenta a zastupitelstva návrhy a podněty hejtmanovi, zemskému prezidentovi i zemskému zastupitelstvu, event. dalším úřadům)


Předsedové vlád 1918 – 1938 Kramář K. (Česká státoprávní demokracie – od 9.2.1918

Československá národní demokracie – od 23.3.1919) 2. Tusar V. (Sociální demokracie) 3. Tusar V. - "4. Černý J. (úřednická) 5. Beneš E. (Národně socialistická) 6. Švehla A. (Agrární) 7. Švehla A. - " 8. Černý J. (úřednická) 9. Švehla A. ( Agrární) 10. Udrţal F. (Agrární)

14.11.1918 8.7.1919 25.5.1920 15.9.1920 26.9.1921 7.10.1922 9.12.1925 18.3.1926 12.10.1926 1.2.1929


11. Udrţal F. (Agrární) 12. Malypetr J. (Agrární) 13. Malypetr J. - " 14. Malypetr J. - " 15. Hodţa M. (slov.Agrární) 16. Hodţa M. - " 17. Hodţa M. - " 18. Syrový J. gen. (úřednická) 19. Syrový J. gen. - " 20. Beran R. (Agrární)

7.12.1929 29.9.1932 14.2.1934 4.6.1935 5.11.1935 18.12.1935 21.7.1937 22.9.1938 4.10.1938 1.12.1938


1.10.

Území připojená k „Říši˝

1.10. – 26.10.

Vojenská správa

18. XII.

Federace Autonomie: Slovenska Podkarpatské Rusi


Říšské úřady Místodrţitel sekce

Státní správa

„samospráva˝

ţupa NSDAP: Gauleiter


3 úřady zemských prezidentů Regierungspräsident Karlovy Vary, Liberec, Opava


OKRESY Venkovské 53

Landkreise Landrat

Městské

Stadtkreise Oberbürgermeister

5


OBCE jmenovaní starostové „přidělenci˝ profesní 12 let další 6 let

1. zástupce starosty obecní radové (12 – 36) (ne – kolektivní orgán)


PROTEKTORÁT 15.III. – 6.IV. 1939 Okupační vojenská správa Čechy (Praha)

von Blaskowitz

Morava (Brno)

von List

vedoucí pro civilní právo správní vedoucí (při kaţdém armádním sboru) 136. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Protektorát: německá správa Říšský protektor - úřad říšského protektora - státní tajemník expozitura Úřadu říšského protektora Brno zrušena 15.XII. 1941 Oberlandrat

Oberlandratsamt


Protektorát: protektorátní správa Státní prezident Zemský prezident (zemský úřad) Okresní hejtman –hejtmanství (Vrchní hejtman – s rozšířenou působností) od r. 1943 V. 1943 – úřadování „jménem Říše˝ Obce nad 3000 obyvatel – úřední vedoucí

138.


Čs státní zřízení v zahraničí 17.X. 1939

Čs Národní výbor - správy NV (vojenská)

22.VII. 1940

Prezident

18.VII. 1941 uznána

Vláda Státní rada

4.II. 1942

Právní rada


Londýnská Moskevská emigrace - „amgoty˝ obnova „správy˝ 1.rep.

Národní výbory trvalé

Národní výbory – revoluční dále – „správa˝


Dekret č. 10 O dočasné správě osvobozeného území republiky Československé Úřad pro správu osvobozeného území v čele: Vládní delegát v době SNP – na Slovensku při osvobození „země Podkarpatoruské˝ 141. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Dekret č. 18 z r. 1944 – Národní výbory – prozatímní orgány veřejné správy ve „všech jejich oborech˝ Národní výbory - místní - okresní - zemské správní komisaři správní komise 142. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

4.IV. 1945 – Košická vláda - vláda Národní fronty - vládní program Předseda vlády 5 náměstků 16 ministerstev (tajemníci) Slovensko: Slovenská národní rada Sbor pověřenců

České země (Praha): Česká národní rada rezignuje 11.V. 1945

143.


V. 1945 Prezident Vláda

Zemské Okresní

Národní výbory

- Sbor pověřenců

14.X. 1945 Prozatímní Národní shromáţdění 300 poslanců

Slovenská národní rada

Místní Praha – Ústřední Národní výbor Okresní Místní

správní komise


26.V. 1946 - volby do Ústavodárného národního shromáţdění - podle výsledků voleb i změny ve struktuře národních výborů

Ústava 9. května


Ústava 9. května § 126

Národní výbory místní zákon 280/1948 Sb. okresní z 21.XII. 1948 krajské VI. 1948 Sjezd NV v Kroměříţi Kroměříţský program


Územní členění: 1949 1960 zákon 36/1960 Sb. z 9.IV. 1960 České země: 13 krajů + Praha 180 okresů (dříve 157)

7 krajů 76 okresů

Slovensko:

3 kraje 32 okresů

6 krajů 111 okresů (dříve 67)

147. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSC. , [email protected] ::

Struktura NV r. 1949

Vláda KNV ONV MNV

MěNV

Vláda Praha

Bratislava

ÚNV

ÚNV

ObNV

ObNV

Sbor pověřenců KNV ONV

MNV

MěNV


Model Národního výboru 1949 Plénum Rada (referenti) – komise Předseda (náměstci) Tajemník Úřad referáty referenti (voleni) přednostové

1954 (zákon č. 13/1954 Sb.)

(zákon č. 14/1954 Sb.) Plénum - správy Rada - komise aktivy Předseda (náměstci) Tajemník Úřad odbory vedoucí odborů újezdní tajemník sdruţování obcí


Po r. 1960

Plénum KNV, ONV – 4x ročně MNV, MěNV – 6x ročně

ruší: Sbor pověřenců Předsednictvo SNR

Rada: předseda, místopředsedové tajemník + volení poslanci Tajemník (od r. 1967 spolupodepisuje) Komise odbory 2/3 poslanců

přijímají „rozhodnutí˝ 150. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Federace Ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o Československé federaci (27.X.1968) Prezident – sídlo: Praha i Bratislava ČSFR Vláda Národní shromáţdění ČSR SSR Sněmovna lidu Sněmovna národů Vláda Vláda ČNR

SNR

Národní výbory v kompetenci republik


Kompetence: Výlučná federace: finance zahraničí obrana společné – výlučná republik: Federální ministerstva – ministr státní tajemník výbory 152. Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc. , [email protected] ::

Federální shromáţdění: předsednictvo: 40 členů 20 Sněmovna lidu 20 Sněmovna národů Sněmovna lidu: 200 členů předsednictvo 3 – 6 členů Sněmovna národů: 150 – 75/75 předsednictvo 3 – 6 členů


Národní výbory 1.VII. 1969 – 1.I. 1970

Střediska „perspektivního osídlení˝

zrušeny krajské národní výbory na Slovensku MNV MěNV ObNV

Střediskové obce

Občanské výbory (volební obvody poslanců) „osadní výbory˝


r. 1990 ukončení činnosti národních výborů obnova obecního zřízení Obecní Městská

zastupitelstva rady starostové

okresní úřady - přednosta

okresní zastupitelstva (do 60 dnů po ustavení OÚ) volena z řad zastupitelstev

Statutární města: primátor


prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc

Recommend Documents