Kontakt matky a dítěte po porodu

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra porodní asistence

Kontakt matky a dítěte po porodu Bakalářská práce Jana Rakovská Vedoucí bakalářské práce:

Mgr. Jaroslava Fendrychová, Ph.D.

Brno 2011

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně za odborného vedení vedoucí práce a všechny pouţité prameny literatury jsem uvedla v seznamu pouţité literatury.

V Brně dne

.................. Jana Rakovská

Poděkování Chtěla bych tímto velice poděkovat vedoucí práce Mgr. Jaroslavě Fendrychové, Ph.D. nejen za odborné vedení, cenné rady a čas poskytnutý během zpracování práce, ale i za vstřícný a trpělivý přístup. Děkuji také všem porodním asistentkám, které mi svou ochotou umoţnily sběr informací. V neposlední řadě patří mé poděkování také všem blízkým za psychickou podporu.

ANOTACE Jméno a příjmení autorky: Jana Rakovská Fakulta: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Katedra: porodní asistence Název práce: Kontakt matky a dítěte po porodu Vedoucí práce: Mgr. Jaroslava Fendrychová, Ph.D. Počet stran: 75 Počet příloh: 12 Rok obhajoby: 2011 Počet titulů použité literatury: 38 Klíčová slova: porod, novorozenec, kontakt, vazba, bonding, rooming-in

ABSTRAKT Předkládaná teoreticko-praktická práce se zabývá problematikou podpory kontaktu matky a dítěte po porodu. Teoretická část seznamuje s pojmy jako je porod, novorozenec, vztah matky a dítěte po porodu, bonding, rooming-in a dává je do vzájemné souvislosti. Praktická část je zaměřena nejen na porovnání podpory kontaktu matky s novorozencem po fyziologickém porodu a po porodu Sectio Caesarea, ale také na moţnost otce být v kontaktu s novorozencem po operativním porodu. Dále poskytuje informace o zájmu a moţnostech porodních asistentek provést změnu v dosavadních postupech. Veškerá data byla sesbírána dotazníkovou metodou od porodních asistentek pracujících na porodních sálech v České republice. Snahou této práce bylo nejen získání potřebných dat, ale i motivace porodních asistentek k zamyšlení se nad danou problematikou.

ANNOTATION Name and surname of author: Jana Rakovská Faculty: Faculty of Medicine Masaryk University Department: Midwifery Title: Mother – infant contact after birth Supervisor of thesis: Mgr. Jaroslava Fendrychová, Ph.D. Number of pages: 75 Number of enclosures: 12 Year of defense: 2011 Number of used literatures: 38 Key words: birth, newborn, contact, attachment, bonding, rooming-in

ABSTRACT The presented theoretical and practical thesis deals with the support of maternal – infant contact after birth. Theoretical part acquaints with terms like a birth, newborn, relationship between mother and infant after birth, bonding, rooming-in and gives them to reciprocal context. Practical part isn’t only focused on comparing support of contact mother with newborn after physiological birth and after Caesarea Sectio but it’s focused on father and his possibility to be in contact with newborn after operation labour, too. Next it gives information about midwife’s interest and options to make change in an actual procedures. All dates were collected from midwifes working in delivery rooms in the Czech Republic by questionnaire method. The aim of this thesis wasn’t only to get useful information but to motivate for midwifes to think about assigned problems.

Obsah 1

Úvod

1

2

Cíle a hypotézy

2

3

Charakteristika problému

3

3.1

Porod a novorozenec

3

3.1.1 Porod

3

3.1.2 Novorozenec

4

3.1.3 Narození dítěte

6

3.1.4 Vývoj poporodního kontaktu matky a dítěte a vliv ústavního porodnictví 3.2

3.3

8

Vazba matky a dítěte

9

3.2.1 Vazebné chování

9

3.2.2 Mezilidský vztah

10

3.2.3 Mateřská láska

11

3.2.4 „Bonding“

12

Rooming-in

18

3.3.1 Historie systému rooming-in

19

3.3.2 Zavedení změn v poporodním kontaktu matky a dítěte

19

3.3.3 Rooming-in v ČR

20

3.3.4 Imunizace novorozence v systému rooming-in

22

4

Metodologie výzkumu

23

5

Výsledky výzkumu

24

6

Diskuze

53

7

Závěr

60

8

Seznam literatury

62

9

Seznam tabulek a grafů

67

10

Seznam příloh

69

1

Úvod

„Porod je otevření, otevírá ženino tělo, ale také srdce a mysl.“ Laurie Fremgenová V ţivotě člověka jsou jistě chvíle, které svým významem znamenají víc neţ ostatní. Právě takovou chvílí je porod. Zrození nové bytosti je velmi významnou událostí v ţivotě ţeny a ovlivní její ţivot i ţivot právě narozeného dítěte, ať uţ pozitivně nebo negativně. Tato myšlenka mě přiměla zamyslet se právě nad okamţikem zrození a dobou, která tento okamţik následuje. Téma „Kontakt matky a dítěte po porodu“ jsem si zvolila především proto, ţe jsem se v praktické výuce na porodním sále setkala s mnoha různými typy podpory (intervencemi k podpoře „bondingu“ mezi matkou a dítětem) či nepodpory poporodního kontaktu matky a dítěte. Coţ bylo impulzem k zamyšlení se nad významem a podstatou poporodního kontaktu matky a dítěte. Dotazováním rodiček na jejich zájem o časný poporodní kontakt s dítětem jsem dospěla k názoru, ţe ve srovnání s přáním, ač původně nevyřčeným, jsou intervence podporující matku a novorozence v

navazování prvotního vztahu pravděpodobně

nedostatečné. Při dotazování se na zájem o podporu jejich kontaktu s novorozencem jsem se setkávala s velmi podobnými odpověďmi: „Samozřejmě, ţe bych byla radši, kdyţ bych mohla být v co nejtěsnějším kontaktu s mým dítětem po co nejdelší dobu po porodu.“ Kdyţ tedy selský rozum rodičky velí, ţe by bylo vhodnější podporovat kontakt matky a dítěte po porodu, proč je tedy, dle mého názoru, tak malé mnoţství intervencí vedoucí k jeho podpoře? Je zájem a snaha zdravotníků přehodnotit dosavadní postupy? Mají zdravotníci dostatečné informace o podpoře poporodního kontaktu matky a dítěte? Mají moţnost udělat změnu ve svých postupech? Cílem bakalářské práce je seznámení s problematikou poporodního kontaktu matky a novorozence, s jejich vzájemnou interakcí a podporou vzájemné vazby. Praktická část je zaměřena na informovanost porodních asistentek v souvislosti s podporou kontaktu matky (otce) a dítěte po porodu a také na zájem porodních asistentek provést změny v dosavadních postupech.

1

2

Cíle a hypotézy

Cíl č. 1 Zjistit míru praktikování podpory „bondingu“ mezi matkou a novorozencem porodními asistentkami v závislosti na jejich dosaţeném vzdělání. Hypotéza č. 1 Největší

míru

praktikování

podpory

„bondingu“

mezi

matkou

a

novorozencem

předpokládáme v porodnici s nejvyšším počtem vysokoškolsky vzdělaných porodních asistentek.

Cíl č. 2 Zjistit četnost kontaktu novorozence s otcem „skin to skin“ po porodu Sectio Caesarea. Hypotéza č. 2 Předpokládáme vyšší četnost kontaktu v porodnici, kde je také nejvíce podporován kontakt „skin to skin“ dítěte s matkou.

Cíl č. 3 Porovnat zájem porodních asistentek o provedení změny v dosavadních postupech, ovlivňujících kontakt matky a dítěte po porodu, v závislosti na délce praxe. Hypotéza č. 3 Předpokládáme větší zájem o změnu v dosavadních postupech v porodnicích s nejvyšším počtem porodních asistentek s délkou praxe do 5let.

2

Charakteristika problému

3

3.1 Porod a novorozenec

3.1.1 Porod Porodem (partus) se označuje kaţdé ukončení těhotenství, při kterém je narozen ţivý novorozenec o minimální hmotnosti 500 g, nebo přeţije-li novorozenec i niţší hmotnosti minimálně 24 hodin. U mrtvě narozeného dítěte je podmínkou porodu minimální hmotnost 500 g. 

Klasifikace porodu dle délky těhotenství: a) Předčasný porod (partus praematurus) – porod do ukončeného 37. týdne těhotenství. Vzhledem k moţnému posunu koncepční ovulace a nepřesnému určení týdne těhotenství stanoveného podle dne poslední menstruace, je určena podmínka pro předčasný porod plodu s hraniční hmotností do 2500 g včetně. b) Včasný porod (partus maturus) – tzv. porod v termínu. Porod od 38. do 42. týdne těhotenství včetně. c) Opožděný porod (partus serotinus) – porod po 42. týdnu těhotenství (1).



Klasifikace porodu dle průběhu: a) Samovolný porod (partus spontaneus) – porod, který započal na základě přirozených mechanismů organismu ţeny a proběhl bez zásahu porodníka. b) Medikamentózní porod (partus medikamentosus) – porod, který započal spontánně, ale přirozené porodní pochody byly modifikovány aplikací léčebných prostředků, a to především za účelem koordinace děloţní činnosti, tlumení bolestivosti a ovlivnění III. doby porodní. c) Indukovaný porod (partus inductus) – porod, který je vyvolán uměle pomocí uterokinetických preparátů (oxytocin, prostaglandiny). Porod je indukován z lékařské indikace nebo z nemedicínských důvodů (programovaný porod). d) Operativní porod (partus operativus) – porod, při kterém je těhotenství ukončeno nebo je porod plodu urychlen na základě ohroţení ţivota nebo zdraví matky, plodu

3

nebo obou, porodnickou (vaginální, abdominální) operací. Mezi operativní porody se řadí i ty, u kterých byla provedena porodnická operace ve III. době porodní (2).

3.1.2 Novorozenec Novorozenec je dítě od narození do 28. dne ţivota. Novorozence je moţné klasifikovat dle délky gestace a vztahu hmotnosti ke gestačnímu stáří. Tyto klasifikace jsou důleţité pro posouzení prenatálního vývoje a prognózy případné morbidity nebo mortality (1, 20). 

Klasifikace novorozence dle délky gestace: a) Narozený před termínem (nedonošený) – gestační věk pod 38. týden. b) Narozený v termínu (donošený) – gestační věk mezi 38. – 40. týdnem. c) Narozený po termínu (přenášený) – gestační věk nad 42. týden (1).



Klasifikace novorozence dle vztahu porodní hmotnosti ke gestačnímu stáří: a) Hypotrofický – porodní hmotnost pod 5. percentilem odpovídajícího gestačního věku. b) Eutrofický – porodní hmotnost mezi 5. – 95. percentilem odpovídajícího gestačního věku. c) Hypertrofický – porodní hmotnost nad 95. percentilem odpovídajícího gestačního věku (1). Novorozenec přichází na svět s některými jiţ vyvinutými reflexy, smysly, s určitou

kvalitou vnímání a duševního vývoje. Reflexy slouţící k přeţití mu napomáhají prvotní orientaci a adaptaci na prostředí. Jsou základem pro jeho další vývoj. Jejich projev lze formovat učením. Do této kategorie se řadí reflex hledací, sací, polykací, ale také dýchací, mrkací, pupilární, kýchací a dávivý (4, 5). Reflexy, které nejsou významné pro prvotní adaptaci, jsou pozůstatkem dřívějších fylogenetických fází. Mizí v průběhu prvních měsíců ţivota. V současnosti slouţí pro kontrolu normálního vývoje mozku. Mezi tyto reflexy se řadí Moroův reflex, uchopovací reflex, tónický šíjový reflex a chůzový automatizmus (4, 5, 18, 19, 35). K nejvyvinutějším smyslům novorozence patří čich, hmat a chuť, i kdyţ ani ostatní smysly nejsou nečinné.

4

Čich hraje významnou roli při orientaci v prostředí. Novorozenec se odvrací od nepříjemných pachů a na příjemné vůně reaguje pozitivně. Nejpozději 6 dní po porodu je schopen rozpoznat svoji matku čichem (6, 7). Hmat je u novorozenců velmi dobře rozvinutý. K jeho rozvoji došlo jiţ intrauterinně. Hmatem se novorozenec dovede uklidnit i sám, sání prstů je pozorováno jiţ od 24. týdne těhotenství (7). Chuť má u novorozence větší význam neţ kdykoliv později. Schopnost rozlišit všechny základní chuti byla prokázána jiţ v prenatálním období. Od narození preferuje sladkou, vyhýbá se hořké, slané a kyselé. Má více chuťových pohárků neţ dospělý člověk (5, 7). Zrak je poměrně dobře vyvinut, novorozenecké oko však není zpočátku schopné akomodace, proto je zraková ostrost nízká. Zdravý novorozenec vidí a dokáţe na velice krátkou dobu fixovat kontrastní body. Tato fixace a sledování předmětu/osoby v zorném poli se objevuje od narození do dvou měsíců věku a povaţuje se za dobu vizuální preference. Novorozenci při sledování preferují lidskou tvář oproti geometrickým předmětům. Zaměřují se také na sledování pohyblivých předmětů. Dávají přednost jasným barvám a barevným kontrastům. Strabismus je u novorozence častý, ve většině případů však vymizí do tří měsíců věku. Novorozenci neslzí, slzy se u plačícího dítěte objevují ve 2. - 3. týdnu (6). Sluch má novorozenec dobře vyvinutý. Zbylá amniová tekutina v ušním kanálu sniţuje kvalitu slyšení, avšak odtok spolu s kýcháním napomáhají jeho pročištění. Novorozenec reaguje na náhlé zvuky zvýšeným pulzem, zrychlenou respirací a úlekovým reflexem, zastavením pohybů a natáčením hlavy ke zdroji zvuku. Upřednostňuje zvuk řeči. Zvýšená reaktivita je především na vysoké ţenské hlasy. Po třech dnech ţivota je dítě schopno odlišit hlas matky od hlasů jiných lidí. Křik o vysoké frekvenci jej zneklidní a můţe vyvolat úzkostnou reakci (6). Duševní život novorozence má dvě sloţky - rozumovou a citovou. Citový ţivot člověka je určen především zkušenostmi. Kaţdý vstřebává citové vjemy různé intenzity, které následně ovlivňují jeho ţivot více neţ vlivy rozumové. Všechny základní city jsou zaloţeny na určitém pudu. Pocit hladu a ţízně je projevem biologického pudu, pocit úzkosti a bolesti je projevem pudu sebezáchovy vedoucímu k úniku před nebezpečím. Pocity lásky mezi rodičem a dítětem jsou nezbytné pro ochranu ţivota dítěte. Do začátku ţivota je velice důleţitý dotek, který zbavuje novorozence strachu a osamělosti. Tato potřeba se redukuje aţ ve školním věku (8).

5

Od okamţiku oplození vajíčka je kaţdý člověk naprosto jedinečný. Genový základ pro vznik nového jedince je dán uplatněním genů matky i otce. Vliv matky na vytváření plodu je větší neţ otce nejen tím, ţe její genový vklad je o 800 - 1000 genů vyšší, ale především je plod ovlivněn souţitím s matkou. Doba prenatálního ţivota má významný vliv na duševní vlastnosti plodu. Tato domněnka je zřejmá z faktu, ţe všechny mozkové buňky, které představují zdroj duševního ţivota, jsou při narození vyvinuty v plném počtu. Po porodu se jiţ nové nevytvářejí a při stárnutí odumírají. Rozvoj duševní činnosti spočívá ve schopnosti buněk mezi sebou tvořit spojení, která udrţují i ve stáří duševní aktivitu za předpokladu, ţe jsou pouţívána. Proto je nezbytná podpora a ochrana duševního zdraví nejen v raném dětství, ale po celý ţivot. Duševní stránka člověka by měla být budována co nejlépe jiţ od prvních okamţiků jeho vzniku a od vstupu do ţivota. Bezprostředně po porodu jsou u novorozence patrny schopnosti, které se vyvinuly jiţ prenatálně. Podivuhodné je, ţe se tyto schopnosti projevují ve zvýšené formě. Kdyţ se novorozenec například ponoří do vodní koupele, dovede se v ní pohybovat, zadrţuje dech a vynoří se pro nadechnutí. Kdyţ se postaví a podrţí, dovede „chodit" a kdyţ se poloţí na matčino břicho do blízkosti jejího prsu, dokáţe se k němu doplazit a chytit se bradavky a sát (8). 3.1.3 Narození dítěte Narození znamená pro novorozence velikou zátěţ, jelikoţ přechází z chráněného a známého intrauterinního ţivota do prostředí zcela neznámého s velkým mnoţstvím nových podnětů. Mnoho porodníků se v dnešní době shoduje na názoru, ţe porod je pro dítě veliká zátěţ, která je často zvyšována způsobem vedení porodu a prvního ošetření novorozence i rutinní praxí poporodní péče o matku a dítě. Na základě těchto zjištění je doporučován nenásilný, přirozený či něţný porod, šetrný nejen k matce, ale i k dítěti. Hlavní myšlenkou je omezení jednostranného důrazu na technickou stránku porodu a vyzdviţení psychologického aspektu. (7) V současnosti se industrializovaný porod stává normou, kdy i k nekomplikovaným porodům patří apriorní zásah proti rizikům se zaměřením na případné fyzické poškození matky a dítěte. Intervence jsou prospěšné v případech, kdy je potřeba jejich uplatnění, avšak jejich rutinní aplikace vede k otupení vnímání širších souvislostí. Tento fakt měl pravděpodobně za následek zdvojnásobení císařských řezů od roku 1989 (30).

6

Podle statistik klesl v současnosti průměrný počet dětí na jednu ţenu na 1,3 a zvyšuje se počet těch ţen, které nechtějí rodit vůbec (30). Jakmile se dítě narodí, začne se zapojovat do sociální interakce. Tato charakteristická vlastnost nebyla vţdy novorozenci přiznávána. Dříve byl novorozenec povaţován za bytost, která proţívá první tři měsíce období pasivity a nemohoucnosti. Na základě výzkumů bylo zjištěno, ţe chování novorozence závisí také na tom, jak je s ním zacházeno. Například poloţení novorozence do postýlky v horizontální poloze vede k somnolenci, zatímco jeho spontánní aktivita a reaktivita stoupá, je-li zvednut do šikmé polohy. Američtí lékaři Klaus a Kennel (1976) pozorovali rychlejší adaptaci novorozence i rodičky za podmínky, kdy měla rodička větší kontrolu nad průběhem porodu – např. kdyţ rodila v domácnosti. Proto mnozí doporučují, aby porody v ústavních zařízeních byly vedeny za podobných podmínek, jaké jsou při domácích porodech. – např. v místnosti připomínající domácí prostředí, při ztlumeném světle, bez hlasitých zvuků (7). Francouzský porodník Fréderick Leboyer (1974) prosazoval ulehčení příchodu na svět poloţením dítěte s pulzující pupeční šňůrou na břicho matky, která je uchopí a hladí. Dítě se instinktivně pohybuje a začíná vyhledávat prs matky a sát. Po dotepání a přestřiţení pupečníku a ošetření matky jsou oba společně na lůţku v těsném kontaktu „skin to skin“ (kůţi na kůţi). Interakce mezi matkou a dítětem můţe probíhat nerušeně a dává optimální předpoklady pro navázání vztahu. V návaznosti na Leboyera se jeho ţák Michal Odent snaţil o prohloubení nové metody vedení porodu. Ţena rodí v nafukovacím bazénu naplněném přiměřeně teplou vodou (37 - 38 °C), coţ navozuje příjemné celkové uvolnění rodičky, urychlení porodu a zmírnění bolestí. Dítě je porozeno do prostředí, které mu není zcela neznámé, proto má čas se postupně adaptovat na nově vzniklou situaci. Tato technika vedení porodu se z experimentu rozšířila do běţné praxe a je stále více vyuţívána (7). Poporodní aktivita novorozence se dělí do 4 fází:  První reaktivní fáze – během prvních 30 minut je novorozenec v bdělém stavu. Toto období je nejvhodnější pro navázání vztahu mezi matkou a dítětem.  Fáze spánku – během následující 1. - 3. hodiny ţivota je novorozenec spavý a méně aktivní.  Druhá reaktivní fáze – po hlubokém spánku je novorozenec opět aktivní a bdělý.

7

 Fáze stability – po 24 hodinách se stabilizuje schéma spánku a bdělosti. Spánkový reţim se postupně ustálí na převáţnou denní bdělost a převáţný noční spánek (5). Novorozenec spí přibliţně 15 - 20 hodin denně a jeho spánek je rozdělen na větší počet krátkých úseků. Postupným zráním se mění kvalita i kvantita spánku. Po porodu se střídají fáze spánku a bdělosti, které jsou součástí adaptace novorozence na mimoděloţní ţivot (5). 3.1.4 Vývoj poporodního kontaktu matky a dítěte a vliv ústavního porodnictví Před rokem 1900 byly porody běţně vedeny v domácnosti. Pouze méně neţ 5 % bylo odvedeno v nemocnici. Jednalo se převáţně o rodičky, které potřebovaly neodkladnou zdravotní péči. Po roce 1940 se přibliţně polovina všech porodů přesunula do zdravotnických zařízení. V roce 1970 bylo téměř 99 % porodů vedeno v porodnicích. Podstatnou změnou byla účast lékařů při fyziologických porodech. Role porodní asistentky se tak stala méně významnou (21). Šlo o nesporný pokrok v péči o rodičku i novorozence. Zatímco dříve ţena rodila doma a ne vţdy v ideálních podmínkách, byla rodičkám nabídnuta odborná lékařská a ošetřovatelská péče. V této době došlo k výraznému rozvoji porodnictví a ke změně přístupu k matce a novorozenci. Následkem bylo sníţení mateřské i novorozenecké morbidity i mortality, coţ jsou ukazatelé, které byly přijaty světovou zdravotnickou organizací (WHO – World Health Organization) jako jedny z hlavních kritérií kvality zdravotnické péče o matku a dítě (9). Zavedení ústavního porodnictví však přineslo nejen pozitiva, ale také negativa. Za nejvýznamnější z nich se povaţuje odloučení novorozence od matky. Po porodu byl novorozenec ukázán matce, vykoupán, ošetřen a vyšetřen pediatrem. Poté byl umístěn na novorozenecký box, kde byl podle individuálních potřeb přebalován a ošetřován personálem. V případě neklidu bylo novorozenci podáno malé mnoţství čaje s 5% glukózou. Vývoj přístrojové techniky byl na vzestupu, coţ zapříčinilo zvýšení observace novorozenců a jejich přesun na novorozenecká oddělení, čímţ se opět oddělovali od matek. K prvnímu kojení byli přikládáni aţ po 24 hodinách. Další kojení následovalo v 3 hodinových intervalech (7krát za 24 hodin). Následně bylo zrušeno noční kojení a kojilo se pouze 6krát denně v 3,5 hodinových intervalech. V době, kdy bylo dítě kojeno, jej matka nesměla rozbalit, takţe je celé prakticky viděla aţ po propuštění z porodnice. Pro nedostatečný kontakt

8

s matkou nebyla dostatečná ani podpora kojení. U matek často docházelo k retenci a hromadění mléka v prsu, následně k mastitidě, která vedla k nemoţnosti pokračovat v kojení. V důsledku toho byli novorozenci často ţiveni umělou výţivou. Na novorozeneckých odděleních i na odděleních šestinedělí byl zaveden přísný hygienický reţim. Veškerý zdravotnický personál musel být vybaven ochranným oděvem, obuví a ústenkou, aby se zabránilo přenosu případných infekcí. Vstup osob, které nebyly na oddělení zaměstnány, byl přísně zakázán. Tento systém organizace provozu byl výhodný pro zdravotnický personál, avšak z hlediska vývoje vztahu mezi matkou a dítěte byl často kritizován. V 70. letech (v ČSSR o 7 let později) se v nejvyspělejších státech světa začaly vytvářet podmínky pro změnu ústavního reţimu tak, aby byl novorozenec přiloţen k prsu matky bezprostředně po porodu a nadále setrval v její blízkosti, coţ umoţňuje systém rooming-in (9).

3.2 Vazba matky a dítěte 3.2.1

Vazebné chování Vazebné chování (attachment behavior) je definováno jako vyhledávání a udrţování

blízkosti k druhému jedinci. Je povaţováno za typ sociálního chování, které je ve své podstatě stejně důleţité jako chování rodičovské a reprodukční. Poprvé v ţivotě člověka se projeví vazebné chování po porodu a plní specifickou biologickou funkci. Pouto dítěte k matce je výsledkem součinnosti behaviorálních systémů. Podstatnou součástí vazebného chování dítěte k matce jsou vzorce chování – sání, přidrţení, následování, pláč, úsměv; které podporují citové chování matky k dítěti (11). Jiţ v minulosti se psychoanalytikové domnívali, ţe první mezilidský vztah dítěte je základem pro formování jeho osobnosti, avšak stále není shoda v povaze a původu tohoto vztahu. Přestoţe se shodují v názoru, ţe se v průběhu prvních dvanácti měsíců po narození buduje pevná vazba mezi dítětem a matkou, není doposud zcela jasné, jak pouto rychle vzniká, jak dlouho přetrvává a jakou funkci plní. Před rokem 1958 byly v psychoanalytických a psychologických literaturách poprvé zveřejněny 4 hlavní teorie o podstatě a počátku vzniku novorozenecké připoutanosti k matce (11).

9

a) Teorie vypočítavé lásky (Cupboard-love Theory) – novorozenec má řadu fyziologických potřeb, které musí být uspokojeny. Mezi tyto potřeby se řadí především potřeba potravy a tepla. Při počáteční snaze o připoutanost k lidské postavě (zejména k matce), se novorozenec snaţí o naplnění potřeb, čímţ se postupně naučí, ţe tato osoba uspokojí jeho potřeby. b) Teorie primárního sání objektu (Primary Object Sucking) – novorozenci mají vrozený sklon k zájmu o lidský prs a jeho sání. Postupem času dochází ke spojování přítomnosti prsu a matky, čímţ s ní navazuje kontakt. c) Teorie primárního upnutí k objektu (Primary Object Clinging) – u novorozenců existuje podvědomá snaha o kontakt s lidskou bytostí. Existuje zde potřeba objektu nezávisle na uspokojení primární (vznikající bez předchozí zkušenosti) potřeby potravy a tepla. d) Teorie primární touhy po návratu do dělohy (Primary Return-to-Womb Craving) – novorozenec je znepokojen „vyhoštěním“ z dělohy a projeví snahu o návrat do dělohy matky. Z výše uvedených teorií je v dnešní době nejvíce přijímána teorie vypočítavé lásky a teorie primárního sání objektu (11). 3.2.2 Mezilidský vztah Mezilidský vztah je emoční vazba jedné osoby k druhé. Aby nabyl významu, musí být dostatečně intenzivní a vzájemný. Důleţitým prvkem je také čas. Za předobraz všech budoucích vztahů se povaţuje vztah mezi matkou a dítětem. Je prvním, který člověk proţívá (12). Po narození dítěte v rodičích oţívá řada pocitů a dochází ke změnám v chování, které doposud nebyly patrné. Rodičovské chování je biologicky zaloţeno, je vrozené. Dále se přidává sloţka získaná během ţivota, ať jiţ pozorováním chování jiných matek nebo poučením získaným z různých pramenů. Při studiu ţivota tzv. přírodních národů se ukázalo, ţe v kulturách, kde je zvykem, aby dítě bylo po narození v kontaktu s matkou, jsou dospělí jedinci otevřenější sociálním vztahům a jsou také méně úzkostní. Psychoanalytici, zabývající se výzkumem projevů dětí a jejich matek (např. Margaret Mahlerová, Heinz Kohut), došli k závěru, ţe dítě po dobu několika prvních měsíců po narození proţívá psychické spojení s matkou, na jehoţ základě jsou potřeby dítěte matkou uspokojeny. Proces separace a individuace probíhá aţ v období batolecím (12).

10

Významem vztahu mezi matkou a dítětem se zabýval rakouský psychiatr Sigmund Freud, který zavedl pojem tzv. přenosu, jenţ se pouţívá v psychoanalýze dodnes. Přenosem je myšleno převedení pocitů a postojů člověka na významné osoby ve svém okolí, které měl ke své matce v období raného dětství. Tyto negativní pocity a postoje mohou tedy v dospělosti vyvolat potíţe při navazování vztahů (12). 3.2.3 Mateřská láska Teprve v posledních letech byl popsán vznik, rozvoj a prohlubování vztahu mezi matkou a dítětem, který nazýváme mateřskou láskou. Mateřská láska se u lidí vytváří na stejném podkladě jako u jiných savců. Vztah otce k dítěti je přenesený na základě vztahu mezi ním a matkou dítěte. Citový základ pro duševní vývoj dítěte je vytvářen jiţ od oplození a v největší míře se rozvíjí při porodu a v prvních chvílích ţivota novorozence. Intenzita přenosu mateřské lásky na dítě je dána mírou lásky, jíţ je ţena v době těhotenství a porodu obklopena (8). Včasný začátek mateřské lásky pod vlivem kontaktu s dítětem má u matky velký vliv na tvorbu mléka. Na základě průzkumu byl zjištěn pokles četnosti kojených dětí v důsledku zřízení novorozeneckých oddělení. Při zavedení systému rooming-in stoupl počet kojících matek na 90 - 95 % (9). Z výsledků novodobých zoologických, antropologických a endokrinologických studií vyplývá, ţe mateřské pocity, jejichţ vrcholem je mateřská láska, se vytvářejí jiţ před porodem, během porodu a rozvíjejí se během prvních hodin po porodu. Na vzniku mateřských pocitů se podílí hormonální připravenost, která je dána hormony prolaktinem, oxytocinem a endorfiny (9). Prolaktin je hormon tvořený v adenohypofýze. U ţen stimuluje rozvoj mléčné ţlázy během gravidity a laktaci po porodu. Z říše ţivočišné já znám fakt, ţe tento hormon podporuje instinkt tzv. hnízdění. U budoucích matek bylo zjištěno, ţe disponují tendencí připravit vhodné prostředí pro příchod dítěte, t.j. organizují generální úklid domácnosti, obstarávají potřeby pro novorozence. Vliv zvýšené hladiny prolaktinu se u matek ke konci těhotenství projevuje povrchním spánkem. Dříve se uţívalo rčení „spí jak kojná“. Změna k povrchnímu spánku je projevem bdělosti nutné k ochraně dítěte. Prolaktin sniţuje libido, proto se v období jeho zvýšené tvorby u většiny savců mění sexuální zájem o partnera. Samice není ochotná se pářit – neprobíhá ovulace (13, 9, 22).

11

Oxytocin je tvořený v hypotalamu. Ke konci těhotenství navozuje stahy děloţní svaloviny (uterotonický účinek). Při porodu společně s endorfiny působí amnesticky. Jeho hladina je zvýšena i po porodu. Má vliv na tvorbu mateřského mléka a kojení. Jakmile matka zachytí signál (pláč svého dítěte), zvýší se u ní hladina oxytocinu v krevním oběhu a spustí se laktační reflex (v součinnosti s prolaktinem) – tzv. let down reflex – oxytocin vyvolá stahy hladkého svalstva mlékovodů a vypuzení mléka z mlékovodů (9, 13, 22). Endorfin vzniká štěpením prekurzorové bílkoviny v mozku, slinivce břišní a placentě. Řadí se mezi morfiny. Je nazývám hormonem štěstí, potěšení a hlubokého vztahu. Během porodu jsou endorfiny vylučovány matkou i dítětem, u nichţ je hladina v krvi aţ 10krát vyšší oproti normálnímu stavu. Vyšší hladiny endorfinů tlumí bolest a vyvolávají euforii. Společně se zvýšenou hladinou oxytocinu výrazně ovlivňují citové chování matky a jsou podkladem citové vazby k dítěti. Upevňování vzniklé vazby umoţňuje současné působení prolaktinu. Po porodu zvýšená hladina prudce klesá, 5. den se nachází v běţné hladině (9). 3.2.4 „Bonding“ „Bonding“ je proces základní emocionální vazby mezi matkou a dítětem, při němţ dochází k rozvoji vzájemného vztahu. Slovo „bonding“ vychází z angličtiny a v překladu znamená „lepení, spojení, vázání“. Dalšími uţívanými názvy pro popsání tohoto vztahu jsou „vazba (attachment) a závislost (dependency)“. „Bonding“ mezi matkou a dítětem je ţivotně důleţitý proces, který začíná v časném dětství a pokračuje v průběhu následujících několika let. Proces propojení je ovlivněn mnoha faktory a má pro matku i dítě do budoucna významné důsledky. John Bowlby, jeden z předních průkopníků v této oblasti, definoval vazebné chování jako formu chování jedince, která vede k získání nebo udrţení blízkosti preferovaného jedince. Toto chování je především patrné během raného dětství a je charakteristické pro člověka od narození po smrt (31, 32). Emocionální vazba mezi matkou a dítětem je výsledkem vývojové posloupnosti, která je navzájem ovlivňuje. Při zaměření se na dítě a vývoj jeho vztahů s dospělou osobou je tento proces dlouhý a nepřetrţitý s mnoha milníky. Na vzniku citového pouta se podílí: 1. Rozvoj pocitu individualizace jako reakce na pocit hladu, vnímání chladu, tepla, zrakových podnětů. 2. Rozvoj sociálního vnímání, které pomáhá rozlišit osoby od neţivých objektů. 3. Vysílání sociální odezvy, např. smích, který následně vyvolá odezvu u dospělých.

12

4. Rozvoj na základě očekávané péče ze strany blízké osoby (23). V 70. letech 20. století američtí pediatři Marshall Klaus a John Kennell učinili významný objev v oblasti emocionální vazby matky a dítěte po porodu. Zjistili, ţe existuje biologické naprogramování v souvislosti s tvorbou emocionálních vazeb mezi matkou a novorozencem, které se nejvíce uplatňuje prvních 12 hodin po porodu (31, 32). Výrazný behaviorální potenciál bezprostředně po porodu umoţňuje novorozenci slyšet, vidět a pohybovat se do rytmu slov vyslovených matkou. Tento pohyb se nazývá „oslavný tanec zrodu“ a značí biologickou připravenost k navázání vztahu s matkou. Při moţnosti nepřetrţitého poporodního kontaktu matky a dítěte, se dítě učí rozvíjet pocit důvěry k blízké osobě (23,24). Z psychologického hlediska se doba krátce po porodu, nazývaná také „zlatý čas“, vyznačuje vývojovou senzitivní fází, která se jiţ nebude opakovat. Vlivem hormonů uplatňujících se v poporodní době dochází ke spontánnímu navázání vzájemné vazby – „bondingu“ (30). Rychlý mechanizmus tvorby vazby s novorozencem má různý význam. Předpokládá se, ţe se vyskytuje proto, aby motivoval matku k péči o dítě, které je na ni zcela závislé. Pokud by nebyla přítomna tato motivace, matka vyčerpaná porodem by nebyla schopna pečovat o právě narozené dítě, které by tedy nemělo šanci přeţít (23). Vývoj vzniku vazby mezi matkou a dítětem má více podstatných významů. Obecně je tento proces povaţován za první sociální pouto mezi dítětem a jeho matkou jako základ všech budoucích vztahů. Teorie emocionální vazby můţe v dospělosti podmínit mnoho forem emocionálního stresu a duševních poruch (jako je například agrese, deprese a citová lhostejnost), které vzniknou na podkladě rozvratu citově vazby v raném dětství (23). Také pro rodičku má časný kontakt s dítětem po porodu pozitivní vliv. V krvi matky se totiţ vyskytuje vysoká hladina endorfinu, která v průběhu porodu dosahuje nejvyšších hodnot. V prvních hodinách po porodu je tato hladina stále vysoká, čímţ mohou být uplatněny jeho účinky. Má uklidňující účinek, který i přes poporodní únavu obnovuje síly matky, jenţ je schopna cítit radost z prvního setkání s dítětem a mobilizovat síly při péči o něj (5, 32). Na základě pozorování mnoha psychologů bylo zjištěno, ţe pokud je matce a dítěti dopřán po porodu čas na vzájemné nerušené seznamování, dochází u ţeny k snazšímu rozvoji mateřských kompetencí a u dítěte k rozvoji citového ţivota, tedy k biologicky podmíněné schopnosti milovat. Pokud má matka moţnost zůstat s novorozencem po porodu o samotě, chová se velmi otevřeně a citlivě. Tyto hodiny jsou ţivotně důleţité pro oba (2, 32).

13

Vývoj vazby negativně ovlivňuje dlouhodobá separace matky a dítěte po porodu, anestézie během porodu, která má vliv na stav novorozence po porodu a tedy můţe vést k vyvolání špatné vzájemné reakce mezi matkou a dítětem, dále pak psychické rozpoloţení matky (úzkost, deprese apod.), obavy z nově vzniklé situace nebo vývojové poruchy novorozence (např. autismus, smyslové postiţení) (23). Zastánci teorie tvorby emocionální poporodní vazby se domnívají, ţe tento proces probíhá vţdy přirozeně, pokud mu nejsou kladeny překáţky. Tyto překáţky se dělí na fyzickou a emocionální separaci matky a dítěte po porodu. Fyzickou separací matky a dítěte jsou myšleny postupy, které brání fyzickému kontaktu. Patří sem standardní ošetření novorozenců mimo tělo matky, standardní odnášení novorozenců na oddělení k provedení rutinních vyšetření, ukládání novorozenců na vyhřívané lůţko, přikládání k matkám pouze ke kojení, apod. (32). Emoční separace matky a dítěte nastává v případě, kdy matka po porodu proţívá tak intenzivní pocity, ţe není schopna vytvořit si vztah s dítětem. Další moţnou příčinou je stav matky, při kterém proţije před porodem emočně náročnou situaci a následně nemusí být připravena navázat vazbu s dítětem (32). K podpoře „bondingu“ by měl personál zajistit především co nejčasnější kontakt matky s dítětem „skin to skin“, pohled matky a dítěte z očí do očí, oddálení mytí prsních bradavek po porodu a včasné přiloţení dítěte k prsu. a) Kontakt matky a dítěte po porodu „skin to skin“. V době bezprostředně po porodu je nezbytné respektovat anatomické a fyziologické děje, které u novorozence probíhají a zároveň dbát na minimalizaci tepelných ztrát. Novorozenec se rodí do prostředí, které je přibliţně o 10 – 15 °C niţší. Ke ztrátám tepla přispívá nejen přechod do chladnějšího prostředí, ale i mokrá pokoţka novorozence a nedostatečně vyvinuté termoregulační centrum. Velmi výhodný je proto poporodní kontakt matky a dítěte „skin to skin“ – „kůţi na kůţi“ (nazývaný také kangaroo mother care), kdy je nahý novorozenec poloţen na obnaţenou hruď matky „bříškem“ s hlavou stočenu ke straně. Tato poloha je totiţ méně zatěţující pro páteř novorozence, která byla téměř celou dobu nitroděloţního ţivota ohnuta do písmene C. Zároveň můţe z úst a horních dýchacích cest odtéci zbytek sekretů (hlen, plodová voda a plicní tekutiny). Pouze zřídka je třeba novorozenci sekrety odsát. Po poloţení novorozence na hruď matky je třeba jej osušit suchou, měkkou a nahřátou bavlněnou plenou. Tím se zabrání vyšším ztrátám tepla. Zároveň je vhodné otřít novorozenci obličej. Poté je třeba vlhkou plenu odstranit a vyměnit ji za druhou, opět nahřátou silnější přikrývku, kterou by měl být novorozenec překryt (včetně hlavy).

14

Kontakt „kůţi na kůţi“ brání tepelným ztrátám dítěte ze spodu a překrytí minimalizuje tepelné ztráty shora. Vzájemné dotyky mají blahodárný účinek jak na matku, která zapomíná na bolest a únavu z porodu, tak na novorozence, který slyší tlukot matčina srdce, coţ na něj působí uklidňujícím dojmem. Pravidelný tlukot srdce totiţ dítěti připomíná pobyt v děloze (16). První kontakt „kůţi na kůţi“ by měl trvat tak dlouho, jak je to jen moţné, ovšem s ohledem na stav matky i dítěte. Ideálně dvě hodiny po porodu. Pokud stav matky nebo dítěte vyţaduje urgentní lékařskou péči, měl by být „skin to skin“ kontakt odloţen (17). Váţení, měření a ostatní přímo nezbytné zásahy je proto vhodné odloţit aţ po prvním přiloţení (16). Mezi hlavní výhody kontaktu patří stabilizace srdeční frekvence novorozence, stabilizace spontánního dýchání, termoregulace teploty na základě reakce matčina těla na změnu teploty, sníţená potřeba podávaného kyslíku, podpora tvorby mateřského mléka, sníţení míry pláče dítěte, podpora spánku (snazší usínání, lepší kvalita a prodlouţení doby spánku) novorozence nebo rychlejší nárůst jeho hmotnosti. Dále pak zvýšení pocitů kontroly matky nad porodním procesem, zvýšení tolerance rušivých elementů matkou v poporodní době nebo sníţení pravděpodobnosti vzniku posttraumatické stresové poruchy matky (36). b) Pohled matky a dítěte z očí do očí má velký význam především pro matku, u které probíhá proces integrace „mentálního obrazu“ (vzniká během těhotenství a čekání na porod) s obrazem skutečného novorozence. V průběhu celého těhotenství si matka vytvářela imaginární obraz dítěte a po porodu by měla mít moţnost tuto představu konfrontovat s realitou prostřednictvím pohledu do očí svému dítěti. Současně se prohlubuje jejich vzájemný vztah (32). c) Oddálení mytí prsních bradavek po porodu. V rámci německého výzkumu bylo zjištěno, ţe matčiny bradavky mají stejný pach jako plodová voda, na základě čehoţ je novorozenec schopen ihned po porodu matčinu bradavku sám vyhledat a sát. Novorozenec si po porodu vkládá pěsti do úst, aby díky čichu a chuti tento pach rozpoznal a věděl, co má hledat. Toto se však můţe uplatnit jen v případě, ţe mu nejsou kladeny překáţky (mýdlo, gumové rukavice zdravotníků, pach dezinfekce a prádla, látka mezi matkou a novorozencem, nepřirozená poloha, pach jiné osoby, atd.). Proto je důleţité oddálit mytí prsou matky po co nejdelší moţnou dobu po porodu a odstranit případné překáţky (29, 32).

15

První přiložení novorozence po porodu. Nejdokonalejší interakcí mezi matkou a dítětem je kojení. Jedná se o reciproční proces, při kterém dochází s účastí všech smyslů k vzájemnému poznávání matky a dítěte. Z těchto důvodů je kladen důraz na časný kontakt „kůţi na kůţi“, pohled z očí do očí a první přiloţení novorozence. I v případě, kdy se mateřské mléko ještě netvoří, včasné přiloţení napomáhá novorozenci rozvinout techniku sání a rozpoznání matčiny vůně (8). Správně načasované první přiloţení novorozence je velmi důleţité pro tvorbu mateřského mléka, a tedy i prevencí proti obtíţím s kojením. Fyziologický novorozenec by měl být přiloţen do 30 minut po porodu, nejdéle však do 2 hodin. Hladina hormonů oxytocinu a prolaktinu, jeţ jsou zodpovědné za tvorbu a vypuzování mléka, je po prvním přiloţení aţ do dvou hodin po porodu mnohonásobně vyšší neţ po prvním přiloţení k prsu po dvou hodinách po porodu (10). Není-li novorozenec přiloţen ihned po narození, vysoká hladina prolaktinu sice působí na tvorbu mateřského mléka, avšak není-li mléko z prsu odsáváno, dochází k jeho hromadění. V důsledku toho je tvorba prolaktinu potlačena a případně i zastavena. V tuto dobu můţe klesající hladina endorfinů způsobit poporodní blues, které se projevuje plačtivou náladou, úzkostí a strachem matky. Hladina endorfinů se 5. den prudce sniţuje, aţ mizí a je nahrazena signály z matčina centrálního nervového systému. Tyto signály jsou oboustranné. Ty, které vycházejí ze strany dítěte, působí zpětně na centrální nervový systém. Mezi hlavní propagátory podpory „bondingu“ se řadí Michaela Mrowetz – klinická psycholoţka, psychoterapeutka a soudní znalkyně. V současnosti zpracovává dlouhodobý výzkum „Podpora rané vazby mezi matkou a dítětem v českém porodnictví“ a informuje českou veřejnost o podpoře „bondingu“. V rámci zlepšení informovanosti laické i odborné veřejnosti vytvořila souhrn deseti intervencí vedoucích k podpoře „bondingu“ (37). 10 kroků k podpoře „bondingu“ podle Michaely Mrowetz: 

Položení nahého dítěte na matčino nahé břicho ihned po porodu (při porodu SC k tváři matky) - viz příloha č. 2.



Podpora a nepřerušování tohoto kontaktu nejméně 2, lépe 12 hodin (při porodu SC můţe zastoupit kontakt kůţe na kůţi otec dítěte. Pro dítě jsou jeho bakterie zdraví přínosnější, neţ bakterie ošetřujícího personálu). Pokud matka potřebuje osobní pauzu, můţe kontakt zajistit otec.

16



Otření dítěte na těle matky a zabalení dítěte i matky jako jedné jednotky do teplých osušek a přikrývek (je vhodné, aby se matky sprchovaly v co nejdelším čase po porodu a především si neumývaly prsa) - viz příloha č. 3.



Matka a dítě jsou v kontaktu „skin to skin” („kůţe na kůţi“) - viz příloha č. 4.



Umožnění a podporování vizuálního kontaktu - pohledu z očí do očí matky a dítěte, podloţení hlavy matky, pokud rodí vleţe (pokud musí být dítě v inkubátoru, zajištění webové kamery matce anebo fotek a videí v pravidelných intervalech).



Pomoc s přisátím novorozence k bradavce dle jeho tempa a připravenosti – může to být až do 30 minut kontaktu kůže na kůži, do té doby matka i novorozenec odpočívají a seznamují se spolu – počkat aţ do chvíle, kdy si novorozenec vkládá pěsti do úst, na kterých má plodovou vodu, aby jej k bradavce dovedla (voní stejně jako plodová voda), olizuje si rty a kývá hlavou ze strany na stranu – zásadně neumývat dítěti ruce od plodové vody a nechávat volně. Po medikovaných porodech je novorozenec chvíli unaven. Je zapotřebí nechat jej odpočinout na kůţi matky. Oba taky vylučují potřebné mnoţství oxytocinu k podpoře jejich vzájemného kontaktu viz příloha č. 5, č. 6.



Zajištění pohodlné polohy pro matku (křeslo, postel, polštáře) i dítě (v náručí matky).



Zajištění klidného, vstřícného a intimního prostředí ze strany zdravotníků.



Jakékoliv vyšetření a ošetření dítěte (zhodnocení skóre dle Apgarové, vyšetření fonendoskopem, podvaz pupeční šňůry) provést na těle matky (u rizikového novorozence v blízkosti matky, aby měla nad dítětem kontrolu, alespoň vizuální) - viz příloha č. 7, č. 8.



Eliminace techniky, bez videokamer a mobilních telefonů v těchto neopakovatelných prvních okamţicích (29).

Podpora „bondingu“ při porodu Sectio Caesarea Časný kontakt matky a dítěte po porodu můţe být limitován neočekávanou událostí, kterou se můţe stát porod Sectio Caesarea. I v tomto případě je třeba zajistit novorozenci podporu pro vznik emocionální vazby. Pokud je to jen trochu moţné, měl by být novorozenec po operativním porodu (pokud má aplikovanou lokální anestézii) přiloţen k tváři matky a měl by být podpořen jejich vzájemný vizuální kontakt „tváří v tvář“. Ne vţdy je to však moţné. V případě, kdy je porod veden v celkové anestézii, je vhodné do podpory poporodní kontaktu zapojit osobu, která bude následně (kromě matky) o dítě pečovat. Touto osobou můţe být otec

17

dítěte. Mělo by mu být umoţněno, aby kontakt matky s novorozencem nahradil v co moţná největší moţné míře. Nejpodstatnější je kontakt „skin to skin“, který má stejný význam jako při jeho praktikování s matkou - viz příloha č. 10. Otec by měl být podporován především ze strany zdravotníků, kteří by měli tento kontakt přímo nabídnout a zajistit vhodné podmínky pro jeho praktikování (např. místnost zařízená pro tento účel) (38).

3.3 Rooming-in Termín „rooming-in“ nebo „baby-in“ vyjadřuje pobyt fyziologického novorozence a matky po porodu na jednom pokoji v bezprostřední a nepřetrţité vzájemné blízkosti. Nejedná se o nový koncept, ale o staronovou úpravu pobytu matky a dítěte po porodu, která v minulosti vymizela a byla opět obnovena (21) - viz příloha č. 11. Rooming-in zpopularizoval Arnold Lucius Gessell (americký psycholog a pediatr). Tento způsob kontaktu matky a dítěte po porodu byl běţně uţíván jiţ v roce 1943. Název „rooming-in“ byl převzat z angličtiny. V Německu je však uţíván výraz „Wochenstube“ nebo „Mutter-Kind Beziehung“, ve Švýcarsku „Mutter Kind Systems“, ve Francii „la Cohabitation“. O výstiţné české alternativě názvu „rooming-in“ byly vedeny diskuze. Vhodným výrazem se také zabývali jazykovědci z Ústavu pro jazyk český, dosud však nebyl vytvořen český ekvivalent (34). Nejkomplexnější definice „rooming-in“ byla vytvořena na Yale University v 50. letech roku 1940 (21): „Termín rooming-in se vztahuje na nemocniční režim, který je zaměřen na matky. Matka pečuje o novorozené dítě, se kterým je v jedné místnosti. Nicméně jeho význam přesahuje fyzické služby a znamená postoj rodiček k péči o novorozence a rámcový plán podporující rodičovské vzdělávání, který je založen na uznání a pochopení potřeb matky, dítěte a rodiny. Je to plán na zachování přirozeného vztahu matky a dítěte, posílení schopností každé matky a na podporu rodiny. Z tohoto širokého hlediska, pak není třeba na rooming-in pohlížet pouze jako na konkrétní plán prostorového uspořádání, zvláštní druh zařízení nebo organizaci, ale spíše jako na integrovaný, meziresortní program odborné pomoci, která pomáhá rodičům dosáhnout šťastné rodiny a vřelého vztahu mezi rodiči a dítětem“ (21, str. 1062).

18

Rooming-in tedy znamená nejenom nepřetrţitý kontakt mezi matkou a dítětem v době po porodu, ale jedná se především o převzetí zodpovědnosti matkou za péči o novorozence. Přesto však zdravotnický personál zůstává zodpovědný za zdravotní péči o dítě i matku. Záleţí především na matce, do jaké míry je schopna a ochotna tuto zodpovědnost převzít. Důleţité je, aby získala pocit bezpečí nejen ve vztahu k sobě, ale i ve vztahu k dítěti. Měla by mít vţdy moţnost převést péči o novorozence na zdravotnický personál a mohla si tak odpočinout a zabránit vyčerpání (21). 3.3.1 Historie systému rooming-in Na počátku 18. století bylo pouze 5 % všech porodů vedeno v porodnicích. Poporodní kontakt matek a jejich dětí byl ovlivněn strachem z nákazy novorozence infekcemi nebo z dušení. Tyto obavy způsobily oddělení matky a dítěte. Zároveň se v porodnicích začaly budovat novorozenecká oddělení. Omezení kontaktu mezi matkou a novorozencem vedlo nejen k nedostatečné informovanosti matek v souvislosti s péčí o novorozence, ale také k převáţnému krmení novorozence z láhve, coţ se postupně stalo standardem. Mezi matkou a dítětem tak nemohla vznikat prvotní vazba. Prvorodičky byly často posílány domů pouze s teoretickou znalostí o tom, jak o své dítě pečovat. V roce 1940 došlo v pokrokovějších porodnicích ke změně. Začal se vyuţívat systém roomig-in, kdy byl novorozenec vloţen do kočárku, jenţ se umístil vedle postele matky, aby s ním mohla být v těsnějším kontaktu. Tato praktika měla za následek sníţení novorozenecké morbidity, protoţe se sníţila pravděpodobnost nákazy od ostatních novorozenců, zdravotních sester nebo lékařů. Zároveň rooming-in vedl k podpoře kojení a došlo také ke sníţení novorozenecké morbidity díky přítomnosti protilátek v mateřském mléce. Zavedení systému rooming-in pozitivně ovlivnilo i finanční náklady na chod porodnic. Díky podpoře kojení nebylo nutné financovat velké mnoţství mléka pro novorozence, kojenecké láhve, sterilizátory a další vybavení. Zároveň došlo k usnadnění práce nemocničního personálu (24,33). 3.3.2 Zavedení změn v poporodním kontaktu matky a dítěte V polovině 20. století američtí pediatři Kennell a Klaus svými výzkumy v souvislosti s poporodní emocionální vazbou mezi matkou a dítětem dopomohli k pochopení fyziologických a behaviorálních procesů, které probíhají u matek a novorozenců v době

19

narození. Podíleli se na upravení porodnické a novorozenecké péče s podporou vzájemného vztahu mezi matkou a dítětem. Dopad jejich výzkumu byl a je stále veliký. Nemocniční péče o zdravé novorozence byla na základě jejich výzkumu transformována. Dříve byli matky a fyziologičtí novorozenci často odděleni na mnoho hodin po porodu. Na základě výzkumů Klause a Kennella byl matkám a novorozencům zajištěn bezprostřední fyzický kontakt v první hodině po porodu s následným uplatněním systému rooming-in po dobu pobytu v nemocnici. Tyto postupy tvořily základ pro celosvětový program nazvaný Baby Friendly Hospital Initiative (BHFI) a vytvořený v roce 1991 World Health Organisation (WHO) a United Nations Children’s Fund (UNICEF). Jeho cílem je zlepšení péče o těhotné matky a novorozence ve zdravotnických zařízeních, která poskytují sluţby na ochranu mateřství, prosazování a podporu kojení. Součástí projektu Baby Friendly Hospital Initiative je také podpora rooming-in, která je upřesněna v bodě číslo 7 (praktikovat rooming-in – umoţnit matkám a dětem zůstat pohromadě 24 hodin denně). Jedná se o standardní nastavení a poskytování podpory pro propagaci kojení v nemocnicích po celém světě. Nemocnice, které chtějí dosáhnout statusu „Baby Friendly Hospital“ musí splňovat 10 kroků k úspěšnému kojení, které byly sepsány v dokumentech World Health Organisation (WHO) v roce 1998 (25, 26, 31) - viz příloha č. 12. 3.3.3 Rooming-in v ČR Systém rooming-in se začal v českých porodnicích zavádět počátkem 70. let 20. století. Zkušenosti se systémem poprvé prezentovali pediatři z porodnic ve Znojmě a v Brně na celostátním pediatrickém kongresu v Bratislavě v roce 1972 (14). Délka

trvání

hospitalizace

novorozence

po

porodu

je

stanovena

Českou

neonatologickou společností na dokončených 72 hodin ţivota dítěte. K optimálnímu propuštění do domácí péče dochází tedy 4. den po porodu (2). Systému rooming-in se může dělit na: a) Full Rooming-in (plný rooming-in) – novorozenec je s matkou v neustálém kontaktu ve dne i v noci. b) Half Rooming-in (částečný rooming-in) – novorozenec je s matkou pouze přes den, v noci je umístěn na novorozenecké oddělení. Tento způsob však plní svoji funkci jen částečně (9).

20

V systému rooming-in poskytují novorozenci péči také ošetřující neonatolog a dětská sestra, kteří zajistí především jeho sledování v průběhu poporodní adaptace. Dále umoţní kontakt dítě-matka (otec) a přiloţení k prsu, osvětu a nácvik kojení a ošetřování novorozence, první a následné vyšetření pediatrem, preventivní ošetření spojivkového vaku, péči o pupeční pahýl a pupeční jizvu, provedou novorozenecký screening, vyšetření kyčlí, časnou detekci odchylek od fyziologického stavu dítěte (2). Hlavní výhodou systému rooming-in je brzké převzetí odpovědnosti matky za narozené dítě. S dopomocí odborného zdravotnického personálu je dítěti zajištěno kojení, přebalování, koupání, správná manipulace, péče o pokoţku, dutinu nosní, správná péče o uši a sledování tělesné hmotnosti. Následný přechod z porodnice do domácího prostředí znamená pro matku méně stresu při péči o novorozence. Pokud by byla z důvodu neznalosti v oblasti péče o dítě vystavena přílišnému zneklidnění, mohlo by v důsledku dojít k poklesu laktace a obtíţím s kojením. Námitka, ţe si rodička po porodu potřebuje odpočinout, je neopodstatněná. Učí-li se matka péči o dítě aţ po příchodu domů, je bez pomoci zdravotnického personálu a zároveň je nucena se zároveň starat o domácnost. Podstatnou výhodou systému rooming-in je stimulace duševního vývoje novorozence, a to především ve vytváření citové vazby mezi matkou a dítětem. Vzniká přirozené pouto, které je základem pro stabilní citový vztah. Navázané pouto má celoţivotní vliv na dítě, matku a celou rodinu a při širším pohledu i na celou společnost (9). Společný pobyt matky s dítětem umoţňuje individuální přístup k dítěti, a to především v souvislosti s kojením. Hlavní výhodou je vyuţití tzv. systému self-demand (sám ţádati), při němţ je novorozenec přikládán ke kojení dle jeho vlastních potřeb. Není tedy kojen podle předem stanovených pravidel oddělení šestinedělí (2,15). Kojení „on demand“ (na poţádání) přirozeně podporuje tvorbu mateřského mléka a zároveň působí profylakticky před tvorbou ragád na prsních bradavkách, protoţe jsou působením mateřského mléka zvlhčovány. Zároveň nedochází k napínání bradavek, jelikoţ nejsou přeplněny mateřským mlékem (9). Kojení „on demand“ se dělí na:  Self-demand – metoda podpory aktivního kojení, kterou je moţné praktikovat u novorozenců, u nichţ je neurologický vývoj bez patologie. Novorozenec je schopen rozeznat pocit hladu a sytosti. Podstatou metody je kojení novorozence kdykoliv projeví zájem o příjem stravy (27).  Semi-demand – metoda vyuţívající se u novorozenců, u nichţ nebylo moţné zahájit kojení po porodu nebo po dlouhé době, po kterou nemohl být novorozenec kojen.

21

Kombinuje se příkrm pro novorozence s aktivním kojením. Přiloţení novorozence probíhá kdykoliv, kdy projeví zájem. Sleduje se přesné mnoţství přijaté stravy za účelem dosaţení co největšího mnoţství předepsané stravy formou aktivního kojení (27). Systém rooming-in je ideálně nastaven pro prvorodičky, které mají nejen moţnost se naučit, jak pečovat o své dítě, ale také se mohou naučit, jak komunikovat s dítětem a rozpoznat jeho potřeby. Zkušená matka má také moţnost těţit ze systému rooming-in. Pozná individualitu dítěte a naučí se s ním komunikovat (27, 28). 3.3.4 Imunizace novorozence v systému rooming-in V roce 1940 se oponenti v USA domnívali, ţe by rooming-in mohl vést ke zvýšenému přenosu nozokomiálních infekcí. Tato domněnka však nebyla prokázána. Naopak bylo zjištěno, ţe riziko přenosu infekce na novorozence při systému rooming-in je menší neţ při pobytu na novorozeneckém oddělení. V případě, ţe je dítě umístěno na novorozenecké oddělení, je vystaveno bakteriálním kmenům ošetřujícího personálu, ostatních novorozenců a jejich matek, vůči nimţ nebylo dosud imunizováno. V případě systému rooming-in je novorozenec osídlen bakteriálními kmeny své matky, proti kterým bylo dítě imunizováno jiţ před porodem (9, 14, 21). Imunizace novorozence probíhá v několika směrech. V prenatálním období přechodem protilátek přes placentu; bezprostředně po porodu prostřednictvím mleziva, kde jsou přítomny protilátky z matčina těla; po 3 aţ 4 dnech po porodu přestupem protilátek z těla matky do mateřského mléka. Dále pak interakcí mezi matkou a dítětem (doteky, líbání, mazlení), kdy se mikroorganizmy dostanou do respiračního a gastrointestinálního traktu matky, který si proti nim vytvoří protilátky a ty jsou pak přes lymfatický systém převedeny do prsní ţlázy, a tím i do mateřského mléka (tento proces probíhá po celou dobu laktace) (3, 9). Následně pak dochází k vzájemnému vyladění mezi matkou a dítětem. K tomu je však nezbytný vzájemný kontakt bezprostředně po narození (9).

22

4

Metodologie výzkumu Pro sběr dat slouţících k tvorbě praktické části bakalářské práce byla pouţita metoda

anonymního dotazníkového šetření. Před zasláním dotazníků bylo podáno celkem 15 ţádostí o umoţnění dotazníkové akce do náhodně vybraných porodnic v ČR, přičemţ ţádosti vyhovělo 7 porodnic. Dotazníky byly zaslány v počtu 15 do kaţdé ze 7 porodnic. K získání potřebných dat bylo rozdáno/rozesláno celkem 105 dotazníků. Návratnost byla 105 dotazníků, z čehoţ 4 dotazníky byly pro neúplnost z průzkumu vyřazeny. Do výzkumu bylo zařazeno 101 dotazníků. Dotazníková akce probíhala v období leden 2011 – březen 2011. V úvodu dotazníku byli respondenti seznámeni s tématem výzkumu, účelem dotazníku, byl uveden postup, jakým mají být jednotlivé poloţky vyplněny. Předloţený dotazník se skládal z 15otázek, přičemţ 7 otázek bylo uzavřených (výběr z několika variant), 7 otázek bylo polouzavřených (výběr z několika variant s přidáním moţnosti volné odpovědi) a 1 otázka tzv. baterie otázek (sdruţení více otázek na obdobné téma do jednoho bloku - tabulky). Úvodní otázky č. 1 a 2 byly identifikační – dotazovaly se na dosaţené vzdělání a délku praxe. Otázky č. 3 aţ 12 byly zaměřeny na podporu poporodního kontaktu matky a dítěte. Otázky č. 13 aţ 15 zjišťovaly zájem a moţnost respondentů provést změnu v dosavadních postupech. Výzkumné šetření bylo provedeno u porodních asistentek pracujících na porodních sálech v porodnicích v ČR. Mezi zúčastněné patří porodnice: Nemocnice Milosrdných bratří, Fakultní nemocnice Brno - Bohunice, Fakultní nemocnice Brno - Obilní trh, Ústav pro péči o matku a dítě Praha - Podolí, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Krajská nemocnice T. Bati, a. s., Krajská nemocnice Liberec, a. s.

23

5

Výsledky výzkumu Do šetření bylo zařazeno celkem 101 dotazníků. Průzkumu se tedy zúčastnilo 101

respondentů, kteří tvoří 100 %. Získaná data byla zpracována v programu Microsoft Excel. Výsledky byly převedeny do tabulek a grafů.

Položka č. 1 Počet respondentů zastupující jednotlivé porodnice Tabulka č. 1 Počet respondentů zastupující jednotlivé porodnice Absolutní četnost Relativní četnost v n % 14 13,9 15 14,9 14 13,9 15 14,9 15 14,9 15 14,9 13 12,9 101 100,0

Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdní bratři Zlín Liberec celkem

Graf č. 1 Počet respondentů zastupující jednotlivé porodnice

24

Výzkumu se zúčastnilo 101 respondentů. Jejich počet byl v jednotlivých porodnicích nerovnoměrně rozloţen. V porodnici Liberec se výzkumu zúčastnilo 13 respondentů, v porodnicích Praha – Podolí a Brno – Obilní trh se zúčastnilo po 14respondentech a v porodnicích Hradec Králové, Brno – Bohunice, Brno – Milosrdní bratři a Zlín po 15respondentech. Položka č. 2 Nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů Tabulka č. 2 Počet respondentů a jejich dosažené vzdělání Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdní bratři Zlín Liberec celkem SUMA

SŠ 2 (2,0 %) 6 (5,9 %) 3 (3,0 %) 4 (4,0 %) 7 (6,9 %) 5 (5,0 %) 4 (4,0 %) 31 (30,7 %)

Graf č. 2 Počet respondentů a jejich dosažené vzdělání

25

VOŠ 7 (6,9 %) 5 (5,0 %) 1 (1,0 %) 6 (6,0 %) 4 (4,0 %) 5 (5,0 %) 4 (4,0 %) 32 (31,7 %) 101 (100 %)

VŠ 5 (5,0 %) 4 (4,0 %) 10 (9,9 %) 5 (5,0 %) 4 (4,0 %) 5 (5,0 %) 5 (5,0 %) 38 (37,6 %)

Z celkového počtu respondentů mělo 31 (30,7 %) středoškolské vzdělání, 32 (31,7 %) vyšší odborné vzdělání a 38 (36,7 %) respondentů mělo vysokoškolské vzdělání. Položka č. 3 Délka praxe respondentů Tabulka č. 3 Délka praxe respondentů Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

< 5 let 7 (6,9 %) 3 (3,0 %) 9 (8,9 %) 2 (2,0 %) 6 (5,9 %) 2 (2,0 %) 1 (1,0 %) 30 (29,7 %)

5 - 15 let 7 (6,9 %) 5 (5,0 %) 1 (1,0 %) 6 (5,9 %) 5 (5,0 %) 6 (5,9 %) 5 (5,0 %) 35 (34,7 %) 101 (100 %)

> 15 let 0 (0,0 %) 7 (6,9 %) 4 (4,0 %) 7 (6,9 %) 4 (4,0 %) 7 (6,9 %) 7 (6,9 %) 36 (35,6 %)

Graf č. 3 Délka praxe respondentů Dotazníkového šetření se zúčastnilo 30 (29,7 %) respondentů s délkou praxe < 5 let, 35 (34,7 %) respondentů s délkou praxe 5 – 15 let a 36 (35,6 %) respondentů s délkou praxe > 5 let.

26

Položka č. 4 Dotaz na znalost termínu „bonding“ Tabulka č. 4 Dotaz na znalost termínu „bonding“ Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

odpověď ano odpověď ne 14 (13,9 %) 0 (0,0 %) 9 (8,9 %) 6 (5,9 %) 14 (13,9 %) 0 (0,0 %) 9 (8,9 %) 6 (5,9 %) 14 (13,9 %) 1 (1,0 %) 12 (11,9 %) 3 (3,0 %) 6 (5,9 %) 7 (6,9 %) 78 (77,2 %) 23 (22,8 %) 101 (100,0 %)

Graf č. 4 Dotaz na znalost termínu „bonding“ Otázka č. 3 v dotazníku zjišťovala, kolik respondentů se s termínem „bonding“ jiţ setkalo. 78 (77,2 %) respondentů odpovědělo kladně, 23 (22,8 %) respondentů odpovědělo záporně.

27

Položka č. 5 Definice významu slova „bonding“ respondenty Tabulka č. 5 Správné definování slova „bonding“ Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

správná odpověď 1 (1,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 1 (1,0 %) 2 (2,0 %) 2 (2,0 %) 1 (1,0 %) 7 (6,9 %)

chybná odpověď 13 (12,9 %) 9 (8,9 %) 13 (12,9 %) 4 (4,0 %) 11 (10,9 %) 9 (8,9 %) 3 (3,0 %) 62 (61,4 %) 101 (100,0 %)

odpověď neuvedena 0 (0,0 %) 6 (5,9 %) 1 (1,0 %) 10 (9,9 %) 2 (2,0 %) 4 (4,0 %) 9 (8,9 %) 32 (31,7 %)

Graf č. 5 Správné definování slova „bonding“ Respondenti byli dotazování na význam slova „bonding“. 7 (6,9 %) respondentů zodpovědělo otázku správně, tj., ţe jde o emocionální vazbu matky a dítěte. 62 (61,4 %) respondentů odpovědělo chybně a 32 (31,7 %) respondentů odpověď neuvedlo.

28

Položka č. 6 Chybné odpovědi respondentů Tabulka č. 6 Jednotlivé odpovědi respondentů Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

kontakt „skin to skin“ kontakt „skin bezprostředně po to skin“ na porodu porodním sále 12 (11,9 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 9 (8,9 %) 0 (0,0 %) 14 (13,9 %) 0 (0,0 %) 4 (4,0 %) 11 (10,9 %) 0 (0,0 %) 7 (6,9 %) 2 (2,0 %) 3 (3,0 %) 0 (0,0 %) 60 (59,4 %) 2 (2,0 %)

přiložení k prsu

odpověď neuvedena

1 (1,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %)

0 (0,0 %) 6 (5,9 %) 1 (1,0 %) 9 (8,9 %) 2 (2,0 %) 4 (4,0 %) 9 (8,9 %) 31 (30,7 %)

1 (1,0 %)

94 (93,1 %)

Graf č. 6 Jednotlivé odpovědi respondentů 60 (59,4 %) respondentů se domnívalo, ţe „bonding“ znamená pouze kontakt matky a dítěte „skin to skin“ bezprostředně po porodu. 2 (2 %) respondenti odpověděli, ţe se jedná o „skin to skin“ kontakt matky a dítěte po porodu, který trvá po celou dobu jejich setrvání na porodním sále a 1 (1,0 %) respondent povaţoval za „bonding“ přiloţení novorozence k prsu matky. 31 (30,7 %) respondentů odpověď neuvedlo.

29

Položka č. 7 Praktikování podpory kontaktu matky a dítěte po porodu na

jednotlivých pracovištích Tabulka č. 7 Praktikování podpory kontaktu matky a dítěte po porodu na jednotlivých pracovištích Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

ano 14 (13,9 %) 14 (13,9 %) 14 (13,9 %) 15 14,9 %) 15 (14,9 %) 15 (14,9 %) 13 (12,9 %) 100 (99,3 %) 101 (100,0 %)

ne 0 (0,0 %) 1 (1,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 1 (1,0 %)

Graf č. 7 Praktikování podpory kontaktu matky a dítěte po porodu na jednotlivých pracovištích Respondenti byli dotazováni, zda na svých pracovištích praktikují podporu kontaktu matky a dítěte po porodu. 100 (99,3 %) respondentů odpovědělo kladně a 1 (1,0 %) odpověděl

záporně.

30

Položka č. 8 Druh podpory kontaktu matky a dítěte po porodu Tabulka č. 8 Druh podpory kontaktu matky a dítěte po porodu

Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

první přiložení do 1/2 hod. 0 (0,0 %) 5 (5,0 %) 2 (2,0 %) 3 (3,0 %) 4 (4,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 14 (13,9 %)

kontakt kůže na kůži a první přiložení do 1/2 hod. 15 (14,9 %) 8 (7,9 %) 12 (12,0 %) 10 (9,9 %) 11 (10,9 %) 15 (14,9 %) 3 (3,0 %) 74 (73,4 %) 100 (100,0 %)

rooming-in

žádný kontakt

0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 2 (2,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 10 (9,9 %) 12 (11,9 %)

0 (0,0 %) 1 (1,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 1 (1,0 %)

Graf č. 8 Druh podpory kontaktu matky a dítěte po porodu Respondenti byli dotazování na druh podpory poporodního kontaktu mezi matkou a dítětem, který praktikují na svém pracovišti. 14 (13,9 %) respondentů uvedlo, ţe na svém pracovišti praktikují pouze první přiloţení novorozence k prsu matky do 1/2 hodiny po porodu. 74 (73,4 %) respondentů uvedlo kontakt kůţe na kůţi a první přiloţení novorozence ke kojení do 1/2 hodiny po porodu. 12 (11,9 %) respondentů uvedlo pouze systém rooming-in a 1 (1,0 %) respondent uvedl, ţe nepraktikují ţádnou podporu poporodního kontaktu matky a dítěte.

31

Položka č. 9 Moţnost volby ošetření novorozence po porodu a způsob ošetření Tabulka č. 9 Možnost volby ošetření novorozence po porodu a způsob ošetření Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

ano, před porodem 5 (5,0 %) 0 (0,0 %) 8 (7,9 %) 1 (1,0 %) 11 (10,9 %) 8 (7,9 %) 0 (0,0 %) 33 (32,7 %)

ano, po porodu 2 (2,0 %) 0 (0,0 %) 2 (2,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 4 (4,0 %)

mimo tělo matky 1 (1,0 %) 15 (14,9 %) 4 (4,0 %) 14 (13,9 %) 4 (4,0 %) 6 (5,9 %) 13 (12,9 %) 57 (56,4 %) 101 (100,0 %)

na těle matky 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 1 (1,0 %) 0 (0,0 %) 1 (1,0 %)

dle dohody 6 (5,9 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 6 (5,9 %)

Graf č. 9 Možnost volby ošetření novorozence po porodu a způsob ošetření Respondenti byli dotazováni, zda má rodička na jejich pracovišti moţnost volby, kdy a kde bude novorozenec bezprostředně po porodu ošetřen. 33 (32,7 %) respondentů odpovědělo, ţe si rodička můţe vybrat před porodem. 4 (4,0 %) respondenti odpověděli, ţe si rodička můţe vybrat po porodu a 57 (56,4 %) respondentů odpovědělo, ţe matka nemá moţnost výběru. Ošetření novorozence se téměř na všech pracovištích provádí vţdy mimo tělo matky. Pouze 1 (1,0 %) respondent odpověděl, ţe matka nemá moţnost výběru a ošetření novorozence se

32

provádí vţdy na jejím těle. 6 (5,9 %) respondentů uvedlo, ţe místo a doba ošetření novorozence závisí na individuální domluvě.

Respondenti byli také požádáni, aby v dotazníkovém šetření označili jednotlivé činnosti k podpoře „bondingu“, které praktují na svém pracovišti. Výsledky byly zaznamenány v položkách č. 10 až 17. Položka č. 10 Eliminace rušivých elementů Tabulka č. 10 Eliminace rušivých elementů po porodu Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec

ano 14 (13,9 %) 12 (11,9 %) 13 (12,9 %) 8 (7,9 %) 13 (12,9 %) 13 (12,9 %) 7 (6,9 %)

ne 0 (0,0 %) 3 (3,0 %) 1 (1,0 %) 7 (6,9 %) 2 (2,0 %) 2 (2,0 %) 6 (5,9 %)

celkem SUMA

80 (79,2 %)

21 (20,8 %) 101 (100,0 %)

Graf č. 10 Eliminace rušivých elementů po porodu

33

80 (72,9 %) respondentů uvedlo, ţe eliminují rušivé elementy (nadměrný hluk, velký počet osob) ve 2. době porodní. 21 (20,8 %) respondentů rušivé elementy neodstraňuje.

Položka č. 11 Kontakt „skin to skin“ po porodu Tabulka č. 11 Kontakt „skin to skin“ po porodu Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

ano 14 (13,9 %) 12 (11,9 %) 14 (13,9 %) 12 (11,9 %) 14 (13,9 %) 15 (14,9 %) 13 (12,9 %) 94 (93,1 %)

ne 0 (0,0 %) 3 (3,0 %) 0 (0,0 %) 3 (3,0 %) 1 (1,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 7 (6,9 %) 101 (100,0 %)

Graf č. 11 Kontakt „skin to skin“ po porodu 94 (93,1 %) respondentů odpovědělo, ţe umoţňují kontakt matky a dítěte „skin to skin“, 7 (6,9 %) respondentů odpovědělo záporně.

34

Položka č. 12 Ošetření novorozence na těle matky Tabulka č. 12 Ošetření novorozence na těle matky Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

ano 4 (4,0 %) 0 (0,0 %) 9 (8,9 %) 2 (2,0 %) 4 (4,0 %) 5 (5,0 %) 2 (2,0 %) 26 (25,7 %)

ne 10 (9,9 %) 15 (14,9 %) 5 (5,0 %) 13 (12,9 %) 11 (10,9 %) 10 (9,9 %) 11 (10,9 %) 75 (74,3 %) 101 (100,0 %)

Graf č. 12 Ošetření novorozence na těle matky Respondenti byli dotazování, zda první ošetření novorozence provádějí na těle matky. 26 (25,7 %) respondentů odpovědělo kladně a 75 (74,3 %) záporně.

35

Položka č. 13 Přiloţení novorozence k prvnímu kojení při vkládání jeho pěstí do

úst Tabulka č. 13 Přiložení novorozence k prvnímu kojení Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

ano 1 (1,0 %) 0 (0,0 %) 1 (1,0 %) 3 (3,0 %) 1 (1,0 %) 5 (5,0 %) 0 (0,0 %) 11 (10,9 %)

ne 13 (12,9 %) 15 (14,9 %) 13 (12,9 %) 12 (11,9 %) 14 (13,9 %) 10 (9,9 %) 13 (12,9 %) 90 (89,1 %) 101 (100,0 %)

Graf č. 13 Přiložení novorozence k prvnímu kojení V průzkumu bylo zjišťováno, kolik respondentů provádí první přiloţení novorozence k prsu matky ve chvíli, kdy si dítě vkládá pěsti do úst. 11 (10,9 %) respondentů odpovědělo, ţe tento postup praktikuje a 90 (89,1 %) odpovědělo záporně.

36

Položka č. 14 „Skin to skin“ kontakt matky a dítěte minimálně 2 hodiny po porodu Tabulka č. 14 „Skin to skin“ kontakt matky a dítěte minimálně 2 hodiny po porodu Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

ano 7 (6,9 %) 6 (5,9 %) 5 (5,0 %) 4 (4,0 %) 7 (6,9 %) 10 (9,9 %) 6 (5,9 %) 45 (44,6 %)

ne 7 (6,9 %) 9 (8,9 %) 9 (8,9 %) 11 (10,9 %) 8 (7,9 %) 5 (5,0 %) 7 (6,9 %) 56 (55,4 %) 101 (100,0 %)

Graf č. 14 „Skin to skin“ kontakt matky a dítěte minimálně 2 hodiny po porodu Respondenti byli dotazováni, zda umoţňují matce a novorozenci „skin to skin“ kontakt minimálně 2 hodiny po porodu. 45 (44,6 %) respondentů odpovědělo, ţe tento kontakt umoţňují, 56 (55,4 %) respondentů odpovědělo záporně.

37

Položka č. 15 Oddálení mytí prsou matky po porodu Tabulka č. 15 Oddálení mytí prsou matky po porodu Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

ano 4 (4,0 %) 1 (1,0 %) 6 (5,9 %) 2 (2,0 %) 3 (3,0 %) 5 (5,0 %) 0 (0,0 %) 21 (20,8 %)

ne 10 (9,9 %) 14 (13,9 %) 8 (7,9 %) 13 (12,9 %) 12 (11,9 %) 10 (9,9 %) 13 (12, 9%) 80 (79,2 %) 101 (100,0 %)

Graf č. 15 Oddálení mytí prsou matky po porodu Respondenti byli dotazováni, zda informují matku po porodu v oddálení mytí prsou pro podporu kojení. 80 (79,2 %) respondentů odpovědělo kladně a 21 (20,8 %) respondentů záporně.

38

Položka č. 16 Podpora očního kontaktu mezi matkou a dítětem Tabulka č. 16 Podpora očního kontaktu matky a dítěte Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

ano 14 (13,9 %) 9 (8,9 %) 12 (11,9 %) 9 (8,9 %) 13 (12,9 %) 11 (10,9 %) 11 (10,9 %) 79 (78,2 %)

ne 0 (0,0 %) 6 (5,9 %) 2 (2,0 %) 6 (5,9 %) 2 (2,0 %) 4 (4,0 %) 2 (2,0 %) 22 (21,8 %) 101 (100,0 %)

Graf č. 16 Podpora očního kontaktu matky a dítěte 79 (78,2 %) respondentů uvedlo, ţe matku a dítě v očním kontaktu podporují a 22 (21,8 %) respondentů odpovědělo, ţe tuto podporu nepraktikují.

39

Položka č. 17 Praktikování jiné činnosti, která vede k podpoře kontaktu matky a

dítěte po porodu Tabulka č. 17 Praktikování jiné činnosti k podpoře kontaktu po porodu Porodnice Praha – Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno – Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

ano 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 1 (1,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 1 (1,0 %) 1 (1,0 %) 3 (3,0 %)

ne 14 (13,9 %) 15 (14,9 %) 13 (12,9 %) 15 (14,9 %) 15 (14,9 %) 14 (13,9 %) 12 (11,9 %) 98 (97,0 %) 101 (100,0 %)

Graf č. 17 Praktikování jiné činnosti k podpoře kontaktu po porodu Respondenti byli dotazováni na další druh podpory (kromě výše zmíněných v poloţkách č. 9 aţ 16) poporodního kontaktu s moţností volné odpovědi. 98 (97,0 %) respondentů uvedlo, ţe ţádnou další činnost nepraktikují. 3 (3,0 %) respondenti uvedli, ţe praktikují další činnost, která nebyla v šetření zmíněna. 1 (1,0 %) respondent uvedl, ţe občas praktikuje podporu kontaktu „skin to skin“ mezi otcem a novorozencem při porodu Sectio Caesarea. 1 (1,0 %)

40

respondent uvedl, ţe se řídí dle porodního plánu rodičky a 1 (1,0 %) respondent uvedl jako podporu poporodního kontaktu zavedení systému rooming-in.

Položka č. 18 Doba prvního přiloţení novorozence ke kojení po fyziologickém

porodu Tabulka č. 18 Doba prvního přiložení novorozence ke kojení Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

do 1/2 hodiny 11 (10,9 %) 13 (12,9 %) 14 (13,9 %) 12 (11,9 %) 12 (11,9 %) 15 (14,9 %) 8 (7,9 %) 85 (84,2 %)

do 2 hodin

do 12 hodin

3 (3,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 2 (2,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 3 (3,0 %) 0 (0,0 %) 3 (3,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 5 (5,0 %) 0 (0,0 %) 16 (15,8 %) 101 (100,0 %)

Graf č. 18 Doba prvního přiložení novorozence ke kojení

41

po > 12 hodinách 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %)

Respondenti byli dotazováni, kdy na jejich pracovišti probíhá první přiloţení novorozence ke kojení po fyziologickém porodu. 85 (84,2 %) odpovědělo, ţe první přiloţení probíhá do půl hodiny po porodu a 16 (15,8 %) respondentů přikládá novorozence do 2 hodin po porodu. Ţádný respondent nezvolil moţnost do 12 hodin a po více neţ 12 hodinách po porodu.

Položka č. 19 Místo prvního přiloţení novorozence ke kojení po fyziologickém

porodu Tabulka č. 19 Místo prvního přiložení novorozence ke kojení Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

porodní sál 14 (13,9 %) 15 (14,9 %) 14 (13,9 %) 15 (14,9 %) 15 (14,9 %) 15 (14,9 %) 13 (12,9 %) 101 (100 %)

Graf č. 19 Místo prvního přiložení novorozence ke kojení

42

odd. šestinedělí 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 101 (100,0 %)

jinde 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %)

Respondenti měli uvést, kde na jejich pracovišti probíhá první přiloţení novorozence ke kojení po fyziologickém porodu. 101 (100,0 %) respondentů odpovědělo, ţe první přiloţení novorozence probíhá na porodním sále. Moţnosti prvního přiloţení ke kojení na oddělení šestinedělí nebo jinde nezvolil ţádný z respondentů.

Položka č. 20 Doba prvního kontaktu novorozence s matkou v případě, ţe byl

porod veden Sectio Caesarea (SC) Tabulka č. 20 Doba prvního kontaktu novorozence s matkou po porodu Sectio Caesarea

Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

při spinální anestézii ihned po SC

při spinální anestézii na oddělení

12 (11,9 %) 12 (11,9 %) 6 (5,9 %) 7 (6,9 %) 10 (9,9 %) 11 (10,9 %) 13 (12,9 %) 71 (70,3 %)

0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 1 (1,0 %) 3 (3,0 %) 0 (0,0 %) 2 (2,0 %) 0 (0,0 %) 6 (5,9 %)

43

při celkové anestézii ihned na oddělení 0 (0,0 %) 3 (3,0 %) 1 (1,0 %) 3 (3,0 %) 3 (3,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 10 (9,9 %) 101 (100,0 %)

při celkové anestézii po 2 - 4 hod. 2 (2,0 %) 0 (0,0 %) 4 (4,0 %) 1 (1,0 %) 1 (1,0 %) 1 (1,0 %) 0 (0,0 %) 9 (8,9 %)

rozhodne rodička 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 2 (2,0 %) 1 (1,0 %) 1 (1,0 %) 1 (1,0 %) 0 (0,0 %) 5 (5,0 %)

Graf č. 20 Doba prvního kontaktu novorozence s matkou po porodu Sectio Caesarea V průzkumu byla zjišťována doba, kdy se novorozenec dostane do prvního kontaktu s matkou, pokud je porod veden Sectio Caesarea. 71 (70,3 %) respondentů uvedlo, ţe v případě spinální anestézie se novorozenec dostane do kontaktu s matkou bezprostředně po operativním porodu. 6 (5,9 %) respondentů uvedlo, ţe při spinální anestézii je novorozenec v prvním kontaktu s matkou po převezení na pooperační oddělení (příp. oddělení šestinedělí). 10 (9,9 %) respondentů uvedlo, ţe při celkové anestézii je novorozenec v kontaktu s matkou ihned po převezení na pooperační oddělení (příp. oddělení šestinedělí). 9 (8,9 %) respondentů odpovědělo, ţe při celkové anestézii je novorozenec v kontaktu s matkou 2 – 4 hodiny po převezení na pooperační oddělení (příp. oddělení šestinedělí) a 5 (5,0 %) respondentů odpovědělo, ţe rodička sama rozhodne, kdy proběhne její první kontakt s novorozencem.

44

Položka č. 21 Nabídnutí moţnosti kontaktu s novorozencem po porodu Sectio

Caesarea otci Tabulka č. 21 Nabídnutí možnosti kontaktu s novorozencem po porodu Sectio Caesarea otci Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

ano 13 (12,9 %) 15 (14,9 %) 14 (13,9 %) 13 (12,9 %) 15 (14,9 %) 15 (14,9 %) 13 (12,9 %) 98 (97,0 %)

ne 1 (1,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 2 (2,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 3 (3,0 %) 101 (100,0 %)

Graf č. 21 Nabídnutí možnosti kontaktu s novorozencem po porodu Sectio Caesarea otci V průzkumu bylo zjišťováno, zda je otci nabídnuta moţnost kontaktu s novorozencem po porodu Sectio Caesarea. 98 (97,0 %) respondentů odpovědělo kladně a 3 (3,0 %) respondenti odpověděli záporně.

45

Položka č. 22 Míra kontaktu otce s novorozencem v případě porodu Sectio

Caesarea Tabulka č. 22 Míra kontaktu otce s novorozencem při porodu Sectio Caesarea po celou dobu, i na nov. oddělení Praha – Podolí 0 (0,0 %) Hradec Králové 0(0,0 %) Brno - Obilní trh 1 (1,0 %) Brno - Bohunice 0 (0,0 %) Brno - Milosrdných bratří 1 (1,0 %) Zlín 0 (0,0 %) Liberec 0 (0,0 %) celkem 2 (2,0 %) SUMA Porodnice

po celou dobu, po dobu než je nov. ošetření, než je odvezen nov. odvezen 10 (9,9 %) 3 (3,0 %) 12 (11,9 %) 3 (3,0 %) 12 (11,9 %) 0 (0,0 %) 12 (11,9 %) 3 (3,0 %) 12 (11,9 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 15 (14,9 %) 6 (5,9 %) 7 (6,9 %) 43 (42,6 %) 52 (51,5 %) (100,0 %)

možnost volby 1 (1,0 %) 0 (0,0 %) 1 (1,0 %) 0 (0,0 %) 2 (2,0 %) 0 (0,0 %) 0 (0,0 %) 4 (4,0 %)

Graf č. 22 Míra kontaktu otce s novorozencem při porodu Sectio Caesarea Respondenti byli dotazováni, do jaké míry má otec moţnost být v kontaktu s novorozencem v případě, ţe byl porod veden Sectio Caesarea. 2 (2,0 %) respondenti odpověděli, ţe otec má moţnost pozorovat operační porod, a poté být po celou dobu s novorozencem, a to i na novorozeneckém oddělení. 43 (42,6 %) respondentů odpovědělo, ţe otec má moţnost pozorovat operační porod, a poté být po celou dobu s novorozencem, dokud není převezen na

46

novorozenecké oddělení. 52 (51,5 %) respondentů odpovědělo, ţe otec má moţnost být v kontaktu s novorozencem po jeho ošetření, dokud není převezen na novorozenecké oddělení. 4 (4,0 %) respondenti odpověděli, ţe otec má moţnost volby, kdy a na jak dlouho bude s novorozencem v prvním kontaktu.

Položka č. 23 Moţnost otce být v kontaktu s novorozencem „skin to skin“

bezprostředně po porodu Sectio Caesarea Tabulka č. 23 Možnost kontaktu „skin to skin“otce a novorozence po porodu Sectio Caesarea Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

ano, hned 2 (2,0 %) 1 (1,0 %) 2 (2,0 %) 1 (1,0 %) 3 (3,0 %) 4 (4,0 %) 2 (2,0 %) 15 (14,9 %)

ano, pokud požádá 11 (10,9 %) 4 (4,0 %) 11 (10,9 %) 1 (1,0 %) 1 (1,0 %) 5 (5,0 %) 9 (8,9 %) 42 (41,6 %) 101 (100 %)

ne 1 (1,0 %) 10 (9,9 %) 1 (1,0 %) 13 (12,9 %) 11 (10,9 %) 6 (5,9 %) 2 (2,0 %) 44 (43,6 %)

Graf č. 23 Možnost kontaktu „skin to skin“ otce a novorozence po porodu Sectio Caesarea

47

Respondenti byli dotazováni, zda má otec moţnost být v kontaktu s novorozencem „skin to skin“ bezprostředně po porodu Sectio Caesarea. 15 (14,9 %) respondentů odpovědělo, ţe je otci umoţněn tento kontakt. 42 (41,6 %) respondentů odpovědělo, ţe je otci kontakt umoţněn, pokud si sám poţádá a 44 (43,6 %) respondentů odpovědělo, ţe tento kontakt otci neumoţňují.

Položka č. 24 Frekvence účasti respondentů na konferencích/přednáškách se

zaměřením na péči o novorozence Tabulka č. 24 Frekvence účasti na konferencích se zaměřením na péči o novorozence Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

1x za rok 10 (9,9 %) 3 (3,0 %) 11 (10,9 %) 8 (7,9 %) 6 (5,9 %) 8 (7,9 %) 4 (4,0 %) 50 (49,5 %)

1x za 2 roky nepravidelně 3 (3,0 %) 1 (1,0 %) 5 (5,0 %) 5 (5,0 %) 0 (0,0 %) 2 (2,0 %) 5 (5,0 %) 2 (2,0 %) 2 (2,0 %) 6 (5,9 %) 2 (2,0 %) 5 (5,0 %) 7 (6,8 %) 0 (0,0 %) 24 (23,8 %) 21 (20,8 %) 101 (100,0 %)

žádná účast 0 (0,0 %) 2 (2,0 %) 1 (1,0 %) 0 (0,0 %) 1 (1,0 %) 0 (0,0 %) 2 (2,0 %) 6 (6,0 %)

Graf č. 24 Frekvence účasti na konferencích se zaměřením na péči o novorozence

48

Respondenti byli dotazováni na frekvenci jejich účasti na konferencích/přednáškách se zaměřením na péči o novorozence. 50 (49,5 %) respondentů odpovědělo, ţe se konferencí/přednášek účastní 1x za rok, 24 (23,8 %) respondentů uvedlo účast 1x za 2 roky, 21 (20,8 %) respondentů se účastní nepravidelně a 6 (6,0 %) respondentů se konferencí nebo přednášek neúčastní.

Položka č. 25 Zájem respondentů o získávání informací zaměřených na kontakt

matky a dítěte po porodu Tabulka č. 25 Zájem o získávání informací o poporodním kontaktu matky a dítěte Porodnice

vyhledává

Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

10 (9,9 %) 8 (7,9 %) 9 (8,9 %) 8 (7,9 %) 8 (7,9 %) 15 (14,9 %) 2 (2,0 %) 60 (59,4 %)

ano, pokud jsou předloženy 3 (3,0 %) 4 (4,0 %) 4 (4,0 %) 1 (1,0 %) 6 (5,9 %) 0 (0,0 %) 8 (7,9 %) 26 (25,7 %) 101 (100 %)

Graf č. 25 Zájem o získávání informací o poporodním kontaktu matky a dítěte

49

nemá zájem 1 (1,0 %) 3 (3,0 %) 1 (1,0 %) 6 (5,9 %) 1 (1,0 %) 0 (0,0 %) 3 (3,0 %) 15 (14,9 %)

V průzkumu byl zjišťován zájem respondentů o získávání nových informací, které by byly zaměřené na kontakt matky a dítěte po porodu. 60 (59,4 %) respondentů odpovědělo, ţe má zájem získávat nové informace a sami si je vyhledávají, 26 (25,7 %) respondentů má zájem o získávání nových informací, ale jen v případě, ţe jim budou přímo předloţeny a 15 (14,9 %) respondentů nemá zájem o získávání nových informací.

Položka č. 26 Zájem a moţnost respondentů provést změny v současném postupu

ovlivňující kontakt matky a dítěte po porodu Tabulka č. 26 Zájem o získávání informací o poporodním kontaktu matky a dítěte Porodnice Praha - Podolí Hradec Králové Brno - Obilní trh Brno - Bohunice Brno - Milosrdných bratří Zlín Liberec celkem SUMA

zájem, možnost 3 (3,0 %) 1 (1,0 %) 6 (5,9 %) 3 (3,0 %) 2 (2,0 %) 7 (6,9 %) 2 (2,0 %) 24 (23,8 %)

50

zájem, není nezájem, možnost možnost 3 (3,0 %) 2 (2,0 %) 5 (5,0 %) 2 (2,0 %) 2 (2,0 %) 5 (5,0 %) 4 (4,0 %) 2 (2,0%) 8 (7,9 %) 1 (1,0 %) 7 (6,9 %) 0 (0,0 %) 6 (5,9 %) 0 (0,0 %) 33 (32,7 %) 14 (13,9 %) 100 (100,0 %)

nezájem, není možnost 6 (5,9 %) 7 (6,9 %) 1 (1,0 %) 6 (5,9 %) 4 (4,0 %) 1 (1,0 %) 5 (5,0 %) 30 (29,7 %)

Graf č. 26 Zájem o získávání informací o poporodním kontaktu matky a dítěte Respondenti byli dotazováni, zda mají zájem a moţnost provést změny v současném postupu ovlivňující kontakt matky a dítěte po porodu. 24 (23,8 %) respondentů odpovědělo, ţe mají zájem o provedení změny a mají také moţnost k provedení této změny. 33 (32,7 %) respondentů uvedlo, ţe mají zájem provést změnu, ale nemají moţnost. 14 (13,9 %) respondentů má moţnost provést změnu, ale nemají zájem a 30 (29,7 %) respondentů nemá zájem ani moţnost k provedení změny v současných postupech. Tabulka č. 27 Představa změny v současných postupech

četnost celkem

ponechání delší a novorozence u intenzivnější matky kontakt po porodu po porodu 11 (19,0 %) 4 (7,0 %)

"skin to skin" kontakt s otcem po porodu SC 2 (3,8 %) 57 (100 %)

ošetření na těle matky

neuvedeno

5 (8,8 %)

35 (61,4 %)

Respondenti, kteří projevili zájem o provedení změny, byli dále dotazováni na konkrétní představu o této změně. Podporu „bondingu“ ve smyslu delšího a intenzivnějšího kontaktu mezi matkou a dítětem po porodu, projevilo celkem 11 (19,0 %) respondentů. Zájem o ponechání novorozence u matky po celou dobu, kdy je na porodním sále projevili 4 (7,0 %)

51

respondenti. 2 (3,8 %) respondenti by chtěli umoţnit otci „skin to skin“ kontakt při porodu Sectio Caesarea. 5 (8,8 %) respondentů by mělo zájem ošetřit novorozence na těle matky. 35 (61,4 %) respondentů konkrétní představu neuvedlo. Tabulka č. 28 Důvody neprovedení změny v současných postupech četnost celkem

dostatečné postupy 19 (43,2 %)

péče dětských sester 5 (11,4 %) 44 (100 %)

neuvedeno 20 (45,4 %)

Respondenti, kteří neprojevili zájem o změnu, byli dotazováni na důvod neprovedení změny v současných postupech. 19 (43,2 %) respondentů se domnívá, ţe jsou současné postupy dostatečné a 5 (11,4 %) respondentů jako důvod uvádí převzetí péče dětských sester o novorozence ihned po porodu. 20 (45,4 %) respondentů důvod k neprovedení změny v současných postupech neuvedlo.

52

6

Diskuze Cílem bakalářské práce bylo popsat novorozence v souvislosti s porodem a vzájemný

vztah mezi matkou a dítětem bezprostředně po porodu s důrazem na podporu vznikajícího emocionálního pouta. Domnívám se, ţe v současnosti dochází ke změně v přístupu k ţeně – rodičce a jejímu právě narozenému dítěti. Je kladen větší důraz na emocionální potřeby matky a novorozenec není brán jako pasivní součást porodu. Proto jsem povaţovala za vhodné zaměřit se na zmíněné téma právě pro jeho aktuálnost. Kaţdá ţena, která přichází na porodní sál, aby přivedla své dítě na svět, je plná obav. Jednou z mála osob, které mohou tyto obavy eliminovat, je právě porodní asistentka. Má mnohé moţnosti, kterými můţe pomoci nejen ke sníţení strachu rodičky, ale také k příjemnějšímu startu do ţivota novorozence. Těchto pozitiv můţe dosáhnout postupy, kterými zasahuje do porodního a poporodního procesu. Praktická část práce byla zaměřena na zjišťování informovanosti porodních asistentek pracujících na porodních sálech v souvislosti s podporou poporodního kontaktu a jeho uţívání v praxi. Dále byl zkoumán případný zájem porodních asistentek provést změnu v současných postupech. Výzkumného šetření se zúčastnilo 7 porodnic z různých měst (Brno, Hradec Králové, Praha, Zlín a Liberec) v ČR, které zastupovalo celkem 101 (100 %) respondentů. Početní zastoupení respondentů v jednotlivých porodnicích je znázorněno v tabulce č. 1 (graf č. 1). Získávání informací probíhalo pomocí dotazníků s 15otázkami. První dvě otázky v dotazníku slouţily k identifikaci respondentů se zaměřením na jejich nejvyšší dosaţené vzdělání (tabulka č. 2, graf č. 2) a na délku praxe (tabulka č. 3, graf č. 3). Ve zkoumaném vzorku bylo celkem 31 (30,7 %) respondentů se středoškolským vzděláním, 32 (31,7 %) respondentů s vyšším odborným vzděláním a 38 (37,6 %) s vysokoškolským vzděláním. Vysokoškolské vzdělání tedy v celkovém počtu mírně převládalo. Pokud se však zaměříme na jednotlivé porodnice, nebylo tomu tak ve všech případech. Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných porodních asistentek bylo zjištěno v porodnici Brno – Obilní trh, kde z celkového počtu všech vzdělání zastupovalo 10 (9,9 %) porodních asistentek. Při dotazování na délku praxe bylo zjištěno, ţe nejmenší zastoupení je respondenty s kratší neţ 5letou praxí. Tuto dobu uvedlo celkem 30 (29,7 %) respondentů. Poměrně výrazná převaha byla v porodnici Brno – Obilní trh, kde délku praxe méně neţ 5 let uvedlo 9

53

(8,9 %) respondentů. Dalo by se tedy předpokládat, ţe v porodnici Obilní trh – Brno je nejvíce respondentů s nejkratší dobou praxe díky převládajícímu vysokoškolskému vzdělání. V další části dotazníku byli respondenti dotazováni na znalost slova „bonding“. Nejprve jim byla poloţena otázka, zda se při své práci s tímto termínem jiţ setkali. Z celkového počtu respondentů jich 78 (77,2 %) odpovědělo kladně a 23 (22,8 %) záporně. Nejniţší počet těch, kteří se s tímto termínem setkali, bylo v porodnici Liberec, kdy kladně odpovědělo pouze 6 (5,9 %) respondentů. Největší počet respondentů, kteří odpověděli kladně, byl v porodnicích Praha – Podolí, Brno – Obilní trh a Brno – Milosrdných bratří, vţdy 14 (13,9 %) respondentů. V souvislosti s touto otázkou byli respondenti poţádáni, pokud se s tímto termínem „bonding“ setkali, aby jej definovali. Zajímavé bylo, ţe pouze 7 (6,9 %) respondentů uvedlo správnou odpověď, tedy ţe se jedná o emocionální vazbu matky a dítěte po porodu. 62 (61,4 %) respondentů uvedlo chybnou odpověď a 32 (31,7 %) respondentů neuvedlo ţádnou odpověď. Nejvyšší počet těch, kteří neodpověděli, byl v porodnici Brno – Bohunice, a to 10 (9,9 %) respondentů. V porovnání s předchozí poloţkou, (ţe se s termínem „bonding“ jiţ setkali) je zajímavé, ţe právě v těchto porodnicích byl také zároveň nejvyšší počet chybných odpovědí, a to 13 (12,9 %) respondentů v porodnici Praha - Podolí, 13 (12,9 %) respondentů v porodnici Brno – Obilní trh a 11 (10,9 %) respondentů v porodnici Brno – Milosrdných bratří. Jelikoţ respondenti, kteří uvedli, ţe se s termínem „bonding“ setkali, mohli uvést definici tohoto termínu, bylo moţné porovnat jednotlivé chybné odpovědi. Celkem bylo 94 (93,1 %) chybných odpovědí. Myslím, ţe je důleţité poukázat na to, ţe nejčastější odpovědí bylo, ţe „bonding“ je kontakt „skin to skin“ matky a dítěte bezprostředně po porodu, coţ uvedlo 60 (59,4 %) respondentů. 2 (2,0 %) respondenti uvedli, ţe se jedná o kontakt „skin to skin“ matky a novorozence po celou dobu, kdy jsou na porodním sále. 1 (1,0 %) respondent uvedl, ţe jde o přiloţení k prsu matky a významnou část tvořilo 31 (30,7 %) respondentů, kteří odpověď neuvedli. Další část dotazníkového šetření byla soustředěna na podporu kontaktu matky a dítěte po porodu a uţívání této podpory v praxi. Nejdříve byli respondenti dotazováni, zda praktikují podporu kontaktu matky a dítěte po porodu na svém pracovišti. Naprostá většina, tedy 100 (99,3 %) respondentů odpovědělo kladně. Pouze 1 (1,0 %) respondent odpověděl záporně. V případě, ţe respondenti odpověděli kladně na zmíněnou otázku, měli uvést, jaký druh podpory praktikují. Nejčastější odpověď byl kontakt „kůţe na kůţi“ a první přiloţení dítěte k prsu matky do půl hodiny po porodu. Tuto moţnost uvedlo 74 (73,4 %) respondentů. Další, jiţ méně častou odpovědí, bylo první přiloţení novorozence ke kojení do půl hodiny po porodu, kterou uvedlo 14 (13,9 %)

54

respondentů. Uţívání systému rooming-in uvedlo 12 (11,9 %) respondentů. U této moţnosti měla výraznou převahu porodnice Liberec, kde 10 (9,9 %) respondentů uvedlo právě rooming-in, zatímco kontakt kůţi na kůţi a přiloţení novorozence k prvnímu kojení do půl hodiny uvedli jen 3 (3,0 %) respondenti. Dalo by se tedy usuzovat, ţe v porodnici Liberec je kladen niţší důraz na podporu poporodního kontaktu matky a dítěte ještě na porodním sále. Dále bylo zjišťováno, zda má rodička moţnost volby ošetření novorozence po porodu a způsob jeho ošetření. Nejčastější odpovědí bylo, ţe rodička nemá moţnost výběru a novorozenec je ošetřen vţdy mimo tělo matky. Celkem takto odpovědělo 57 (56,4 %) respondentů. Nejčastěji byla tato moţnost zvolena v porodnici Hradec Králové, kde takto odpovědělo 15 (14,9 %) respondentů. Další častou odpovědí bylo, ţe si rodička můţe ještě před porodem vybrat, kdy a na jakém místě bude novorozenec ošetřen a kdy bude k rodičce přiloţen. Tuto moţnost zvolilo celkem 33 (32,7 %) respondentů. Nejvíce se vyskytovala v porodnici Brno – Milosrdných bratří s 11 (10,9 %) respondenty. 6 (5,9 %) respondentů odpovědělo, ţe dobu a místo ošetření novorozence si rodička můţe zvolit sama. Všichni tito respondenti pocházeli z porodnice Praha – Podolí. V dotazníkovém šetření byla také snaha zjistit, jaký způsob podpory „bondingu“ respondenti praktikují na svém pracovišti. Byla proto vytvořena tabulka s různými druhy podpory s moţností výběru. První poloţkou byla eliminace rušivých elementů ve druhé době porodní a po porodu. Tuto moţnost zvolil poměrně velký počet respondentů, a to 80 (79,2 %). 21 (20,8 %) respondentů eliminaci rušivých elementů nepodporuje. Nevyšší počet byl zaznamenán v porodnici Brno – Bohunice se 7 (6,9 %) respondenty a v porodnici Liberec s 6 (5,9 %) respondenty. Další poloţkou k podpoře „bondingu“ bylo zajištění kontaktu „skin to skin“ mezi matkou a dítětem bezprostředně po porodu. Z celkového počtu byla tato podpora uvedena u 94 (93,1 %) respondentů, coţ je převáţná většina dotazovaných. Mezi jednotlivými porodnicemi nebyl zjištěn významný rozdíl. Následně jsme se snaţili zjistit, kolik respondentů provádí první ošetření novorozence na těle matky. Z celkového počtu 101 (100 %) odpovědělo pouze 26 (25,7 %) respondentů, ţe novorozence ošetřují na těle matky. Tento počet je poměrně nízký a zajímavé je, ţe téměř 1/3 takto odpovídajících respondentů pracuje v porodnici na Obilním trhu v Brně. Tento fakt by mohl mít přímou souvislost s nejvyšším počtem vysokoškolsky vzdělaných respondentů a zároveň s nejvyšším počtem respondentů s délkou praxe pod 5 let pracujících v porodnici Obilní trh.

55

Dotazovaní také mohli vybrat moţnost, zda přiloţí novorozence k prvnímu kojení aţ ve chvíli, kdy si vkládá pěsti do úst. Naprostá většina, tedy 90 (89,1 %) respondentů, odpovědělo záporně. Nejvyšší počet kladných odpovědí byl v porodnici Zlín v počtu 5 (5,0 %) respondentů. Mezi ostatními porodnicemi nebyl ţádný významný rozdíl. Dále měli respondenti moţnost uvést, zda podporují kontakt matky a dítěte „skin to skin“ minimálně 2 hodiny po porodu. 45 (44,6 %) respondentů odpovědělo kladně a 56 (55,4 %) respondentů odpovědělo záporně. Ve srovnání s výsledkem z dotazování se na kontakt „skin to skin“ matky a dítěte bezprostředně po porodu, kde odpověděla naprostá většina kladně (viz výše), není tento výsledek příliš pozitivní. Vyplývá z něho, ţe porodní asistentky jsou sice ochotny podpořit kontakt matky a dítěte po porodu, ale pouze na velmi krátkou dobu. Nejvyšší počet kladných odpovědí byl v porodnici Zlín s 10 (9,9 %) respondenty a naopak nejvyšší počet záporných odpovědí byl v porodnici Brno – Bohunice s 11 (10,9 %) respondenty. Respondenti měli také moţnost uvést, jestli rodičkám doporučují oddálit mytí prsou po porodu pro podporu kojení. Pouze 21 (20,8 %) respondentů odpovědělo kladně, přičemţ nejvyšší počet byl zjištěn v porodnici na Obilním trhu, a to 6 (5,9 %). 80 (79,2 %) respondentů odpovědělo záporně. Nejvíce záporných odpovědí pocházelo z porodnice Liberec, kde takto odpověděli všichni respondenti. Zajímavé bylo, ţe ve třech dotaznících byla navíc poznámka, která povaţovala tuto metodu za nesmysl. Dále byl zjišťován počet respondentů, kteří podporují oční kontakt matky a dítěte po porodu (např. vhodnou polohou matky a dítěte). 79 (78,2 %) respondentů odpovědělo kladně a 22 (21,8 %) respondentů odpovědělo záporně. Nejvíc záporných odpovědí bylo v porodnicích Hradec Králové a Brno – Bohunice, vţdy v počtu 6 (5,9 %). V poslední poloţce mohli respondenti uvést jinou činnost k podpoře kontaktu po porodu. 98 (97,0 %) respondentů neuvedlo ţádnou odpověď. Pouze 3 (3,0 %) respondenti uvedli další činnost, která nebyla v šetření zmíněna. 1 (1,0 %) respondent uvedl, ţe občas praktikuje podporu kontaktu „skin to skin“ mezi otcem a novorozencem při porodu Sectio Caesarea. 1 (1,0 %) respondent uvedl, ţe se řídí dle porodního plánu rodičky a 1 (1,0 %) respondent uvedl jako podporu poporodního kontaktu zavedení systému rooming-in. Otázkami č. 7 a č. 8 jsme se snaţili zjistit, kdy a kde probíhá první přiloţení novorozence ke kojení po fyziologickém porodu. Nejčastější odpovědí bylo do půl hodiny po porodu, coţ se ukázalo jako velmi dobré zjištění. Tato odpověď byla zvolena 85 (84,2 %) respondenty. Nejniţší počet takto odpovídajících byl zjištěn v porodnici Liberec, a to 8 (7,9 %). 16 (15,8 %) respondentů odpovědělo, ţe novorozence přiloţí do 2 hodin po porodu.

56

Dalšími moţnostmi, ze kterých si bylo moţné vybrat, bylo přiloţení do 12hodin po porodu a po více neţ 12hodinách po porodu. Tyto moţnosti nezvolil ţádný z dotazovaných. Dotazovaní také měli uvést místo prvního přiloţení novorozence po fyziologickém porodu. Všichni, tedy 101 (100 %) respondentů, uvedli, ţe místem prvního přiloţení je porodní sál. I kdyţ je tato odpověď ve 100 % případů stejná, domníváme se, ţe není příliš překvapivá. Všechny porodnice, které byly zařazené do průzkumu, mají totiţ status Baby Friendly Hospital. Otázkami č. 9 aţ 12 byl zkoumán poporodní kontakt novorozence s jeho rodiči po porodu Sectio Caesarea. Nejprve byli respondenti dotazováni, kdy probíhá první kontakt novorozence s matkou v případě, ţe byl porod veden Sectio Caesarea. 71 (70,3 %) dotazovaných uvedlo, ţe pokud je porod veden ve spinální anestézii, je novorozenec v kontaktu s matkou bezprostředně po porodu. Tuto moţnost zvolilo nejméně respondentů v porodnici Brno – Obilní trh, kde takto odpovědělo 6 (5,9 %) dotázaných a v porodnici Brno – Bohunice se 7 (6,9 %) respondenty. Další moţností byl kontakt matky s dítětem ihned po převezení na oddělení v případě, ţe byl porod veden ve spinální anestézii. Takto odpovědělo 6 (5,9 %) respondentů. 10 (9,9 %) respondentů zvolilo odpověď, ţe novorozenec je v kontaktu s matkou aţ na oddělení v případě, kdy je operativní porod veden v celkové anestézii. Nejpozdější kontakt matky s dítětem po porodu Sectio Caesarea v celkové anestézii byl vyjádřen moţností, kdy se novorozenec dostal do kontaktu s matkou aţ po 2 - 4 hodinách pobytu matky na oddělení. Takto odpovědělo 9 (8,9 %) respondentů. Nejvyšší počet, a to 4 (4,0 %) respondenti, kteří si vybrali tuto moţnost, pocházel z porodnice Obilní trh. 5 (5,0 %) dotázaných uvedlo, ţe rodička sama rozhodne, kdy proběhne první kontakt s dítětem. V šetření jsme se zaměřili nejen na kontakt novorozence s matkou, ale také na kontakt novorozence s otcem po porodu Sectio Caesarea. Dotazovali jsme se, zda je otci nabídnuta moţnost být v kontaktu s novorozencem. 98 (97,0 %) respondentů odpovědělo kladně. Mezi jednotlivými porodnicemi nebyl zjištěn významný rozdíl. Pouze 3 (3,9 %) respondenti odpověděli záporně. Nejvíce záporných odpovědí bylo v porodnici Brno – Bohunice, kde tuto moţnost zvolili 2 (2,0 %) respondenti. V návaznosti na předchozí otázku byli respondenti dotazováni, do jaké míry má otec moţnost být v kontaktu s dítětem po porodu Sectio Caesarea. Nejčastěji byly zvoleny dvě moţnosti. Jednou z nich byla, ţe otec je v prvním kontaktu s novorozencem po ošetření dětskou sestrou/porodní asistentkou, dokud není převezen na novorozenecké oddělení. Tuto moţnost zvolilo 52 (51,5 %) respondentů. Nevyšší počet takto odpovídajících respondentů byl v porodnicích Hradec Králové s 12 (11,9 %) respondenty, Brno – Obilní trh s 12 (11,9 %)

57

respondenty a Zlín s 15 (14,9 %) respondenty. Druhou byla odpověď, ţe otec můţe pozorovat operační porod, a poté být po celou dobu s novorozencem, dokud není převezen na novorozenecké oddělení. Tuto moţnost zvolilo 43 (42,6 %) respondentů. Nevyšší počet takto odpovídajících respondentů byl v porodnicích Praha – Podolí s 10 (9,9 %) respondenty, Brno – Bohunice s 12 (11,9 %) respondenty a Brno – Milosrdných bratří s 12 (11,9 %) respondenty. Zbývající dvě odpovědi byly ve velmi nízkém zastoupení. 4 (4,0 %) respondenti odpověděli, ţe otec má moţnost volby, kdy a na jak dlouho bude v kontaktu s novorozencem. 2 (2,0 %) respondenti uvedli, ţe otec můţe pozorovat operační porod, být s novorozencem po celou dobu jeho ošetření a doprovodit jej na novorozenecké oddělení. V souvislosti s kontaktem otce a dítěte po operativním porodu byla snaha zjistit, zda má otec také moţnost být s novorozencem v kontaktu „skin to skin“. Záporně odpovědělo celkem 44 (43,6 %) respondentů, přičemţ nejvíce jich pocházelo z porodnic Hradec Králové s 10 (9,9 %) respondenty, Brno – Bohunice s 13 (12,9 %) respondenty a Brno – Milosrdných bratří s 11 (10,9 %) respondenty. V ostatních případech bylo uvedeno, ţe kontakt „skin to skin“ otce s novorozencem je umoţněn. Převaţovala však moţnost, ţe otci je tento kontakt umoţněn jen v případě, ţe si o něj sám poţádá. Takto odpovědělo 42 (41,6 %) dotazovaných. Závěr dotazníku byl soustředěn přímo na respondenty. Snaţili jsme se zjistit, jak často se účastní konferencí/přednášek se zaměřením na péči o novorozence. Ze všech dotazovaných jich 50 (49,5 %) uvedlo, ţe frekvence jejich účasti je 1x za rok. Převahu v této skupině měli respondenti z porodnic Praha – Podolí a Brno – Obilní trh. Moţnost účasti 1x za 2 roky zvolilo 24 (23,8 %) respondentů. Nepravidelně se konferencí/přednášek se zmíněnou tématikou účastní 21 (20,8 %). Ţádnou účast uvedlo z celkového počtu 6 (6,0 %) dotazovaných bez výrazné převahy v některé z porodnic. Dále byl zjišťován zájem o získávání informací týkající se kontaktu matky a dítěte po porodu. Nejvíce, tedy 60 (59,4 %) respondentů uvedlo, ţe mají zájem získávat tyto informace a sami si je vyhledávají. Největší převaha byla v porodnici Zlín, kde takto odpověděli všichni dotazovaní. 26 (25,7 %) respondentů uvedlo, ţe sice mají zájem získávat informace, ale jen v případě, ţe jim budou přímo předloţeny. 15 (14,9 %) dotazovaných nemělo zájem o získávání informací. Největší zastoupení bylo v porodnici Brno – Bohunice s 6 (5,9 %) respondenty. Poslední poloţkou v dotazníkovém šetření byl dotaz, zda mají respondenti moţnost a zájem provést změny v současném postupu ovlivňující kontakt matky a dítěte po porodu. Rozloţení odpovědí bylo poměrně stejnoměrné jak v celkovém počtu porodnic, tak se zaměřením se na jednotlivé porodnice. Přesto bylo nejvyšší zastoupení u odpovědi, kdy je

58

zájem provést změnu, ale není moţnost k její realizaci. 30 (29,7 %) dotazovaných odpovědělo, ţe nemají zájem a ani nemají moţnost změny. 24 (23,8 %) respondentů uvedlo, ţe mají zájem provést změny a mají také moţnost. A nejniţší počet byl těch, kteří uvedli, ţe nemají zájem o změnu, i kdyţ mají moţnost. Takto odpovědělo 14 (13,9 %) respondentů. V souvislosti s touto otázkou měli dotazovaní moţnost uvést představu změny v současných postupech. Podporu „bondingu“ ve smyslu delšího a intenzivnějšího kontaktu mezi matkou a dítětem po porodu projevilo celkem 11 (19,0 %) respondentů. Zájem o ponechání novorozence u matky po celou dobu, kdy je na porodním sále projevili 4 (7,0 %) respondenti. 2 (3,8 %) respondenti by chtěli umoţnit otci „skin to skin“ kontakt při porodu Sectio Caesarea. 5 (8,8 %) respondentů by mělo zájem ošetřit novorozence na těle matky. 35 (61,4 %) respondentů konkrétní představu neuvedlo. Respondenti, kteří neprojevili zájem o změnu, byli dotazováni na důvod neprovedení změny v současných postupech. 19 (43,2 %) respondentů se domnívalo, ţe jsou současné postupy dostatečné a 5 (11,4 %) respondentů jako důvod uvedlo převzetí péče dětských sester o novorozence ihned po porodu. 20 (45,4 %) respondentů důvod k neprovedení změny v současných postupech neuvedlo.

59

7

Závěr Bakalářská práce se zabývá moţnostmi podpory kontaktu matky a dítěte po porodu ve

vybraných porodnicích v České republice. V teoretické části zmiňuje schopnosti novorozence k navázání kontaktu a také vliv ústavního porodnictví na vývoj poporodního kontaktu dítěte s matkou. Kromě jiného také vysvětluje v současnosti stále více pouţívaný termín „bonding“ a dává k nahlédnutí deset kroků k podpoře „bondingu“ podle Michaely Mrowetz. Praktická část práce předkládá výsledky šetření, které proběhlo v měsíci leden aţ březen 2011 v 7 porodnicích v České republice. Cílem šetření bylo zjistit míru praktikování podpory „bondingu“ mezi matkou a novorozencem porodními asistentkami v závislosti na jejich dosaţeném vzdělání. K tomuto cíli jsme si stanovili hypotézu, kdy jsme největší míru praktikování této podpory předpokládali v porodnici s nejvyšším počtem vysokoškolsky vzdělaných porodních asistentek. Šetřením bylo zjištěno, ţe porodnice s nejvyšším počtem vysokoškolsky vzdělaných porodních asistentek byla ve FN Brno na Obilním trhu. Nezjistili jsme ale výrazný rozdíl v podpoře „bondingu“ ve srovnání s ostatními porodnicemi. Hypotéza č. 1 se nepotvrdila. Další cíl byl zaměřen na četnost kontaktu novorozence s otcem „skin to skin“ po porodu Sectio Caesarea. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza, ve které jsme předpokládali vyšší četnost kontaktu v porodnici, kde je také nejvíce podporován kontakt „skin to skin“ dítěte s matkou. Hypotéza č. 2 se potvrdila, porodnice v Baťově nemocnici Zlín podporovala kontakt „skin to skin“ s matkou i s otcem v nejvyšším početním zastoupení. Třetím cílem bylo porovnat zájem porodních asistentek o provedení změny v dosavadních postupech, ovlivňujících kontakt matky a dítěte po porodu v závislosti na délce praxe. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza, která předpokládala, ţe větší zájem o změnu v dosavadních postupech bude v porodnicích s nejvyšším počtem porodních asistentek s délkou praxe do 5let. Porodnice na Obilním trhu v Brně sice měla nejvyšší počet porodních asistentek se zmíněnou délkou praxe, ale větší zájem o provedení změny v dosavadních postupech zde zjištěn nebyl. Hypotéza č. 3 se tedy nepotvrdila. Mezi jednotlivými hodnocenými porodnicemi existují určité rozdíly v přístupu porodních asistentek k novorozencům a jejich rodičům i ve snaze zlepšit současnou situaci, tyto rozdíly však nejsou příliš významné, coţ je dle mého názoru způsobeno moţností individuálního přístupu kaţdé porodní asistentky k dané problematice. Provedené šetření

60

neslouţilo jen k dosaţení výše uvedených cílů, ale také mohlo přimět porodní asistentky k zamyšlení se nad danou problematikou.

61

8

Seznam použité literatury

1.

ČECH, E., et al. Porodnictví. 2. vyd. Praha : Grada, 2006. 544 s. ISBN 80-247-1313-9.

2.

ROZTOČIL, A., et al. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 408 s. ISBN 978-80-247-1941-2.

3.

SLEZÁKOVÁ, L., et al. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1, vyd. Praha : Grada, 2011. 272 s. ISBN 978-80-247-3373-9.

4.

SEDLÁŘOVÁ, P., et al. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 248 s. ISBN 80-247-1613-5.

5.

LEIFER, G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. 1. vyd. Praha : Grada, 2004. 988 s. ISBN 80-247-0668-7.

6.

HRODEK, O., et al. Pediatrie. 1. vyd. Praha : Galén, 2002. 795 s. ISBN 80-7262-1785.

7.

LANGMEIER, J.; KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 4. vyd. Praha : Grada, 2006. 368 s. ISBN 80-247-1284-9.

8.

ŠVEJCAR, J., et al. Péče o dítě. 1. vyd. Praha : Nuga, 2003. 400 s. ISBN 80-8590315-6.

9.

ŠRÁČKOVÁ, D. Rooming in. Praktická gynekologie. 2007, 1, s. 26-29. ISSN 18018750.

10.

PAŘÍZEK, A. Kniha o těhotenství a dítěti. 4. vyd. Praha : Galen, 2009. ;776 s. ISBN 978-80-7262-653-3.

11.

BOWLBY, J. Vazba : Teorie kvality raných vztahů mezi matkou a dítětem. 1. vyd. Praha : Portál, 2010. 360 s. ISBN 978-80-7367-670-4.

62

12.

BERAN, J., et al. Lékařská psychologie v praxi. 1. vyd. Praha : Grada, 2010. 144 s. ISBN 978-80-247-1125-6.

13.

DYLEVSKÝ, I. Funkční anatomie. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. 544 s. ISBN 978-80247-3240-4.

14.

FENDRYCHOVÁ, J., et al. Vybrané kapitoly z ošetřovatelské péče v pediatrii : 2. část - péče o novorozence. 1. vyd. Brno : NCONZO, 2009. 133 s. ISBN 57-851-09.

15.

MIKŠOVÁ, Z., et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. 1. vyd. Praha : Grada, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1442-6.

16.

PAŘÍZEK, A. Kniha o těhotenství a dítěti. 4. vyd. Praha : Galen, 2009. ;776 s. ISBN 978-80-7262-653-3.

17.

CABRNOCHOVÁ, H., et al. Péče o dítě. 1. vyd. Praha : Havlíček Brain Team, 2009. 320 s. ISBN 978-80-87109-14-4.

18.

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie : Dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha : Portál, 2000. 528 s. ISBN 80-7178-308-0.

19.

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. : Dětství a dospívání. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 468 s. ISBN 80-246-0956-8.

20.

VONDRÁČEK, J.; DVOŘÁKOVÁ, V.; VONDRÁČEK, L. Medicínsko-právní terminologie : Příručka pro právní praxi. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. 104 s. ISBN 978-80-247-3151-3.

63

Zahraniční literatura:

21.

VARNEY, H. ; KRIEBS, J. M. ; GEGOR, C. L. Varney's midwifery. 4. vyd. London : Jones and Bartlett Publishers, 2004. 1386 s. ISBN 0-7637-1856-4.

22.

BENTLEY, D. ; AUBREY, S.; BENTLEY, M. Infant feeding and nutrition for primary care. Abingdon : Radcliffe Medical Press, 2004. 147 s. ISBN 1-85775-866-8.

23.

SPINNER, M. R. . Maternal-Infant Bonding. Can Fam Physician. 1978, 24, s. 11511153.

24.

JELLIFE, D. B. ; JELLIFE, E. P. Programmes to promote breastfeeding. 1. vyd. USA : Oxford University Press, 1988. 514 s. ISBN 978-0192614575.

25.

DE KOCK, J. ; VAN DER WALT, Ch. Maternal and newborn care : a complete guide for midwives and other health professionals. 1. vyd. Lansdowne : Juta Academic, 2004. 752 s. ISBN 978-0-7021-6402-6.

26.

FRASER, D. M. ; COOPER, M. A. . Survival guide to midwifery. Philadelphia : Churchill Livingstone Elsevier, 2008. 688 s. ISBN 978-0-443-10388-9.

27.

GENNA, C. W. Supporting sucking skills in breastfeeding infants. London : Jones and Bartlett Publishers, 2008. 365 s. ISBN 978-0-7637-4037-5.

28.

RIORDAN, J. Breastfeeding and human lactation. 3. vyd. London : Jones and Bartlett Publishers, 2004. 825 s. ISBN 0-7637-4585-5.

64

Internetové zdroje:

29.

UNIPA. Bonding [online]. 2010 [cit. 2010-12-20]. Bonding. Dostupné z WWW: .

30.

Mladá fronta a. s. ZDN.cz [online]. 2007 [cit. 2010-12-03]. ZDN.cz. Dostupné z WWW:


porodu-456250>.

31.

Childbirth Connection. Bios for Drs. John H. Kennel and Marshall H. Klaus with Regards to Winning the Carola Warburg Rothschild Award [online]. 2011 [cit. 201101-09]. John

H.

Kennell and

Marshall H.

Klaus. Dostupné

z WWW:

.

32.

MROWETZ, M. Bonding neboli děti chtějí být připoutány k matkám! [online]. 2009 [cit. 2010-12-29]. Bonding neboli děti chtějí být připoutány k matkám! Dostupné z WWW: .

33.

GONZALES, R. B. A large scale rooming-in program in a developing countr [online]. 1988 [cit. 2011-01-05]. A large scale rooming-in program in a developing country. Dostupné z WWW: .

34.

Lamaze International. Science & Sensibility » Search Results » rooming-in [online]. 2011 [cit. 2011-02-12]. Http://www.scienceandsensibility.org. Dostupné z WWW: .

35.

Index of /anthrop/soubory [online]. 2009 [cit. 2011-01-09]. Index of /anthrop/soubory. Dostupné z WWW: .

36.

MROWETZ,

M.

Klinickapsycholozka.cz

Klinickapsycholozka.cz.

[online].

Dostupné

2011

[cit.

2011-02-03].

z

.

65

WWW:

37.

MROWETZ,

M.

Klinickapsycholozka.cz

Klinickapsycholozka.cz.

[online].

Dostupné

2008 z

[cit.

2010-11-14]. WWW:

.

38.

Bonding with your newborn [online]. 2005 [cit. 2011-03-02]. Bonding with your newborn. Dostupné z WWW: .

66

9

Seznam tabulek a grafů

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Počet respondentů zastupující jednotlivé porodnice Tabulka č. 2 Počet respondentů a jejich dosaţené vzdělání Tabulka č. 3 Délka praxe respondentů Tabulka č. 4 Dotaz na znalost termínu „bonding“ Tabulka č. 5 Správné definování slova „bonding“ Tabulka č. 6 Jednotlivé odpovědi respondentů Tabulka č. 7 Praktikování podpory kontaktu matky a dítěte po porodu Tabulka č. 8 Druh podpory kontaktu matky a dítěte po porodu Tabulka č. 9 Moţnost volby ošetření novorozence po porodu a způsob ošetření Tabulka č. 10 Eliminace rušivých elementů po porodu Tabulka č. 11 Kontakt „skin to skin“ po porodu Tabulka č. 12 Ošetření novorozence na těle matky Tabulka č. 13 Přiloţení novorozence k prvnímu kojení Tabulka č. 14 „Skin to skin“ kontakt matky a dítěte minimálně 2 hodiny po porodu Tabulka č. 15 Oddálení mytí prsou matky po porodu Tabulka č. 16 Podpora očního kontaktu matky a dítěte Tabulka č. 17 Praktikování jiné činnosti k podpoře kontaktu po porodu Tabulka č. 18 Doba prvního přiloţení novorozence ke kojení Tabulka č. 19 Místo prvního přiloţení novorozence ke kojení Tabulka č. 20 Doba prvního kontaktu novorozence s matkou po porodu Sectio Caesarea Tabulka č. 21 Nabídnutí moţnosti kontaktu s novorozencem po Sectio Caesarea otci Tabulka č. 22 Míra kontaktu otce s novorozencem při porodu Sectio Caesarea Tabulka č. 23 Moţnost kontaktu“skin to skin“otce a novorozence po porodu Sectio Caesarea Tabulka č. 24 Frekvence účasti na konferencích se zaměřením na péči o novorozence Tabulka č. 25 Zájem o získávání informací o poporodním kontaktu matky a dítěte Tabulka č. 26 Zájem o získávání informací o poporodním kontaktu matky a dítěte Tabulka č. 27 Představa změny v současných postupech Tabulka č. 28 Důvody neprovedení změny v současných postupech

67

Seznam grafů Graf č. 1

Počet respondentů zastupující jednotlivé porodnice

Graf č. 2

Počet respondentů a jejich dosaţené vzdělání

Graf č. 3

Délka praxe respondentů

Graf č. 4

Dotaz na znalost termínu „bonding“

Graf č. 5

Správné definování slova „bonding“

Graf č. 6

Jednotlivé odpovědi respondentů

Graf č. 7

Praktikování podpory kontaktu matky a dítěte po porodu

Graf č. 8

Druh podpory kontaktu matky a dítěte po porodu

Graf č. 9

Moţnost volby ošetření novorozence po porodu a způsob ošetření

Graf č. 10

Eliminace rušivých elementů po porodu

Graf č. 11

Kontakt „skin to skin“ po porodu

Graf č. 12

Ošetření novorozence na těle matky

Graf č. 13

Přiloţení novorozence k prvnímu kojení

Graf č. 14

„Skin to skin“ kontakt matky a dítěte minimálně 2 hodiny po porodu

Graf č. 15

Oddálení mytí prsou matky po porodu

Graf č. 16

Podpora očního kontaktu matky a dítěte

Graf č. 17

Praktikování jiné činnosti k podpoře kontaktu po porodu

Graf č. 18

Doba prvního přiloţení novorozence ke kojení

Graf č. 19

Místo prvního přiloţení novorozence ke kojení

Graf č. 20

Doba prvního kontaktu novorozence s matkou po porodu Sectio Caesarea

Graf č. 21

Nabídnutí moţnosti kontaktu s novorozencem po porodu Sectio Caesarea otci

Graf č. 22

Míra kontaktu otce s novorozencem při porodu Sectio Caesarea

Graf č. 23

Moţnost kontaktu“skin to skin“otce a novorozence po porodu Sectio Caesarea

Graf č. 24

Frekvence účasti na konferencích se zaměřením na péči o novorozence

Graf č. 25

Zájem o získávání informací o poporodním kontaktu matky a dítěte

Graf č. 26

Zájem o získávání informací o poporodním kontaktu matky a dítěte

68

10

Seznam příloh

Příloha č. 1

Dotazník

Příloha č. 2

Poloţení novorozence na tělo matky ihned po porodu

Příloha č. 3

Zabalení matky a novorozence jako jedné jednotky

Příloha č. 4

„Skin to skin“ kontakt matky a novorozence po porodu

Příloha č. 5

Seznamování matky a novorozence

Příloha č. 6

Projev připravenosti novorozence k prvnímu sání

Příloha č. 7

Ošetření novorozence na těle matky I

Příloha č. 8

Ošetření novorozence na těle matky II

Příloha č. 9

Informační leták pro porodní asistentky

Příloha č. 10 „Skin to skin“ kontakt otce s dítětem po porodu Sectio Caesarea Příloha č. 11 Systém rooming - in Příloha č. 12 Deset kroků k úspěšnému kojení

69

Přílohy Příloha č. 1 Dotazník Vážená porodní asistentko, jsem studentka 3. ročníku porodní asistence Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a v rámci své bakalářské práce, která bude zaměřena na kontakt matky a dítěte po porodu, bych Vás chtěla požádat o vyplnění předloženého dotazníku. U otázek s možností výběru označte prosím pouze jednu (pokud není uvedeno jinak) Vámi vybranou odpověď. V případě volných odpovědí, prosím o doplnění v následujícím řádku. Dotazník je zcela anonymní a bude použit výhradně za účelem tvorby bakalářské práce. 1. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) středoškolské b) vyšší odborné c) vysokoškolské 2. Jaká je délka Vaší praxe na porodním sále? a) kratší neţ 5 let b) 5 – 15 let c) delší neţ 15 let 3. Setkala jste se při své práci s termínem „bonding“? a) ano, setkala - definujte prosím slovo „bonding“ vlastními slovy: ………………………………………………………………………………………… b) ne, nesetkala 4. Praktikujete na Vašem pracovišti podporu kontaktu matky a dítěte po porodu? a) pokud ano, můţete prosím uvést jakým způsobem? ………………………………………………………………………………………… b) pokud ne, můţete prosím uvést důvod? ………………………………………………………………………………………… 5. Má rodička na Vašem pracovišti možnost volby, jak bude s novorozencem bezprostředně po porodu naloženo – kde a kdy bude ošetřen? a) ano, můţe si před porodem vybrat, kdy a na jakém místě bude novorozenec ošetřen a kdy bude k rodičce přiloţen b) ano, můţe si po porodu vybrat, kdy a na jakém místě bude novorozenec ošetřen a kdy bude k rodičce přiloţen c) nemá moţnost výběru, první ošetření novorozence se provádí vždy na těle matky

d) nemá moţnost výběru, první ošetření novorozence se provádí vždy mimo tělo matky e) jiná moţnost (prosím, uveďte)…………………………………………………………. 6. V následující tabulce označte v příslušném řádku křížkem činnost, kterou praktikujete na Vašem pracovišti (můžete označit i více možností). Eliminace rušivých elementů (nadměrný hluk a osvětlení, velký počet osob u porodu) ve druhé době porodní a po porodu Poloţení novorozence bezprostředně po porodu na hruď matky První ošetření novorozence na těle matky První přiloţení novorozence k prsu matky aţ ve chvíli, kdy si dává pěsti do úst Kontakt dítěte s matkou „skin to skin“ (kůţe na kůţi) minimálně 2 hodiny po porodu Oddálení mytí prsou matky po porodu pro podporu kojení Podpora očního kontaktu mezi matkou a dítětem (např. vhodná poloha matky a dítěte) Jiné činnosti (uveďte prosím jaké): 7. Kdy probíhá (na Vašem pracovišti) první přiložení novorozence ke kojení po fyziologickém porodu? a) do půl hodiny po porodu b) do 2 hodin po porodu c) do 12 hodin po porodu d) po více neţ 12hodinách po porodu 8. Kde probíhá první přiložení novorozence ke kojení po fyziologickém porodu? a) na porodním sále b) na oddělení šestinedělí c) jinde (uveďte prosím kde)….................................................................................. 9. Kdy probíhá na Vašem pracovišti první kontakt novorozence s matkou v případě, že byl porod veden Sectio Caesarea? a) v případě spinální anestézie bezprostředně po operativním porodu b) v případě spinální anestézie bezprostředně po převezení matky na pooperační oddělení (šestinedělí) c) v případě celkové anestézie bezprostředně po probuzení matky na pooperačním oddělení (šestinedělí) – po … hodinách (prosím o doplnění počtu hodin) d) rodička můţe sama rozhodnout, kdy první kontakt proběhne 10. Je otci nabídnuta možnost kontaktu s dítětem po porodu Sectio Caesarea? a) ano b) ne

11. Do jaké míry je otec v kontaktu s novorozencem v případě porodu Sectio Caesarea? a) otec můţe pozorovat operační porod, a poté být po celou dobu s novorozencem, dokud není převezen na novorozenecké oddělení b) otec je v prvním kontaktu s novorozencem po ošetření dětskou sestrou/porodní asistentkou, dokud není novorozenec převezen na novorozenecké oddělení c) otec nemá moţnost být v kontaktu s novorozencem d) otec má moţnost volby, kdy bude s novorozencem v prvním kontaktu a na jak dlouho e) jiná moţnost (prosím, popište)…………………………………………………………................... 12. Má otec možnost být v kontaktu s novorozencem „skin to skin“ bezprostředně po porodu Sectio Caesarea? (v případě, že je novorozenec dobře adaptován) a) ano, ihned jak je to moţné, je mu umoţněn kontakt b) ano, pokud si o tuto moţnost sám poţádá c) ne 13. Jak často se účastníte konferencí/přednášek se zaměřením na péči o novorozence? a) 1krát za rok b) 1krát za 2 roky c) jiná moţnost (prosím, uveďte)………................................................................... 14. Máte zájem o získání více informací týkajících se kontaktu matky a dítěte po porodu? a) ano, mám zájem a sama informace vyhledávám b) ano, mám zájem, ale jen pokud mi budou informace přímo předloţeny c) ne, nemám zájem 15. Máte možnost a zájem provést změny v současném postupu ovlivňující kontakt matky a dítěte po porodu? a) ano, ráda bych změnila současné postupy a mám možnost to udělat b) ano, ráda bych změnila současné postupy, ale nemám možnost to udělat c) ne, nemám zájem změnit současné postupy, ale mám možnost to udělat d) ne, nemám zájem změnit současné postupy a nemám možnost to udělat 15. a) Pokud jste v otázce č. 15 odpověděla ano, uveďte prosím konkrétnější představu o změně: ………………………………………………………………………………………………… 15. b) Pokud jste v otázce č. 15 odpověděla ne, uveďte prosím důvod: ………………………………………………………………………………………………… Děkuji za vyplnění dotazníku. V případě nejasností mě můžete kontaktovat: [email protected]

Příloha č. 2 Položení novorozence na tělo matky ihned po porodu

Zdroj: vlastní foto, Porodnice Obilní trh – Brno

Příloha č. 3 Zabalení matky a novorozence jako jedné jednotky

Zdroj: vlastní foto, Porodnice Obilní trh – Brno

Příloha č. 4 „Skin to skin“ kontakt matky a novorozence po porodu

Zdroj: vlastní foto, Porodnice Obilní trh - Brno

Příloha č. 5 Seznamování matky a novorozence

Zdroj: vlastní foto, Porodnice Obilní trh – Brno

Příloha č. 6 Projev připravenosti novorozence k prvnímu sání

Zdroj: vlastní foto, Porodnice Obilní trh – Brno

Příloha č. 7 Ošetření novorozence na těle matky I

Zdroj: vlastní foto, Porodnice Obilní trh – Brno

Příloha č. 8 Ošetření novorozence na těle matky II

Zdroj: vlastní foto, Porodnice Obilní trh – Brno

Příloha č. 9 Informační leták pro porodní asistentky Proč a jak mám podpořit „bonding“? Co znamená slovo „bonding“? „Bonding“ neboli připoutání (přeloţeno z angličtiny) je termín pro úzké citové pouto, které se vyvíjí mezi rodiči (převedším matkou) a dítětem při porodu, a které můţe být ovlivněno mírou kontaktu mezi matkou a novorozencem bezprostředně po porodu.

Jak postupovat při podpoře „bondingu“? 

   

 

 



  

Pokud to stav matky i novorozence dovolí, poloţte dítě po porodu „skin to skin“ („kůţi na kůţi“) na hruď matky a ponechte jej zde po co nejdelší dobu (nejméně 2 hodiny, nejlépe však 12 hodin po porodu). Přestoţe matka působí jako přirozené „topení“, nejprve dítě osušte a poté jej překryjte (i hlavičku) nahřátou dečkou. Zabráníte tak velkým ztrátám tepla z těla novorozence. Novorozence ošetřujte na těle matky – do prvního ošetření zapojte matku i otce dítěte (u rizikového novorozence se pokuste zajistit matce vizuální kontrolu nad novorozencem). Pokud je to moţné, odložte rutinní postupy v následné péči o novorozence (váţení, měření apod.) na co moţná nejpozdější dobu. Podpořte vzájemné vizuální, hmatové, čichové a sluchové vjemy – společně zabalte matku a novorozence tak, aby byli stále v kontaktu „skin to skin“ po co nejdelší dobu; novorozence po porodu nemyjte; mezi matku a novorozence neklaďte ţádné překáţky (deky, pach dezinfekce, apod.); podporujte matku v dialogu s novorozencem. Umoţněte matce i novorozenci vzájemný oční kontakt – zajistěte oběma vhodnou polohu (polštáři, polohováním postele apod.). Pokud je to moţné, ponechte novorozence při ošetření matky po porodu na jejím těle (můţe asistovat otec), pokud to není moţné, dejte novorozence do náruči (nejlépe „skin to skin“) otci tak, aby s ním matka měla stálý vizuální kontakt. Pokud si chce matka po porodu odpočinout, přenechejte seznamování se s novorozencem otci. V co moţná největší míře podporujte poporodní kontakt mezi novorozencem a jeho rodiči i v případě, ţe je porod veden Sectio Caesarea (přiloţte novorozence k obličeji matky, umožněte „skin to skin“ kontakt s otcem), nebo je dítě po porodu přeloţeno na specializované oddělení (zajistěte návštěvy rodičů, kontakt prostřednictvím web kamery, fotek, videa). Pomozte s přiloţením novorozence k prvnímu kojení aţ ve chvíli (i do 20 – 30minut), kdy si vkládá pěsti do úst (na nichţ má zbytky plodové vody, která má stejnou vůni jako matčiny bradavky), olizuje rty a kývá hlavou ze strany na stranu (projevuje tak zájem o první přiloţení). Pro podporu kojení doporučte matce oddálení mytí prsou, které mají stejný pach jako plodová voda na pěstích novorozence. Eliminujte rušivé elementy (pouze nezbytný počet osob u porodu, bez kamer a mobilních telefonů). Během celého porodu i po něm zajistěte klidné, přátelské, teplé, temné prostředí.

Proč „bonding“ podporovat? Vliv na novorozence:  První kontakt s matkou je základem všech budoucích vztahů dítěte, při kontaktu „skin to skin“ novorozenec slyší matčino srdce, coţ mu připomíná pobyt v děloze, dochází ke stabilizaci srdeční frekvence a dýchání, stabilizaci teploty (matčino tělo reaguje na změnu teploty novorozence), sníţení míry pláče, k podpoře spánku, k rychlejšímu nárůstu hmotnosti, sníţené potřebě kyslíku. Vliv na matku:  Motivuje matku k péči o dítě, má uklidňující účinek, mobilizuje její sílu po porodu, dochází ke zvýšení pocitu kontroly nad porodem, ke sníţení pravděpodobnosti vzniku posttraumatické stresové poruchy, k podpoře kojení.

Příloha č. 10 „Skin to skin“ kontakt otce s dítětem po porodu Sectio Caesarea

Zdroj: vlastní foto, Porodnice Obilní trh – Brno

Příloha č. 11 Systém rooming - in

Zdroj: vlastní foto, Porodnice Obilní trh – Brno

Příloha č. 12 Deset kroků k úspěšnému kojení 1.

Mít písemně vypracovanou strategii přístupu ke kojení, která je rutinně předávána všem členům zdravotnického týmu.

2.

Školit všechny členy zdravotnického týmu v dovednostech nezbytných k provádění této strategie.

3.

Informovat všechny těhotné ţeny o výhodách a technice kojení.

4.

Umoţnit matkám kojení do půl hodiny po porodu.

5.

Ukázat matkám způsob kojení a udrţení laktace i v případě, kdy jsou odděleny od svých dětí.

6.

Nepodávat novorozencům ţádnou jinou potravu ani nápoje kromě mateřského mléka, s výjimkou lékařské indikace.

7.

Praktikovat rooming-in - umoţnit matkám a dětem zůstat pohromadě 24 hodin denně.

8.

Podporovat kojení podle potřeby dítěte.

9.

Nedávat kojeným novorozencům ţádná šidítka a dudlíky.

10.

Podporovat zakládání skupin věnujících se podpoře kojení a odkazuj na ně matky při propuštění z porodnice (26).