KONFERENCE „Na podporu mobility pracovníků v evropském telekomunikačním sektoru a sektoru médií – dialog, partnerství a akce“
SOUHRNNÁ ZPRÁVA Z
KONFEFENCE „Na podporu mobility pracovníků v evropském telekomunikačním sektoru a sektoru médií – dialog, partnerství a akce“ Sesimbra, Portugalsko, 26. a 27. ledna 2007
Smlouva o udělení grantu: Výzva k předkládání návrhů: VP/2006/002 Účetní číslo: SI2.443141 Ref. číslo Smlouva o udělení grantu VS/2006/0373
V Lisabonu se sešlo na dvoudenní konferenci na téma mobilita pracovníků v evropském telekomunikačním sektoru a sektoru médií více než 140 účastníků: 12 mezinárodních expertů z Evropské komise a Evropského parlamentu, zástupci EUROPASS, Eurocadres; dále Evropského telekomunikačního sektoru UNI, ETNO, Portugal Telecomu; CGTPIntersindical, EURES, FEANI, Mobil-net Project a také evropští sociální partneři působící v telekomunikačním sektoru a evropské členské organizace UNI ze 14 zemí – Belgie, Bulharska, Slovenska, Estonska, Itálie, Irska, Lotyšska, Litvy, České republiky, Portugalska, Španělska, Malty, Rumunska a Francie. V první řadě je třeba zdůraznit, že tato dvoudenní konference dobře vystihla problémy, které se musí řešit ke zlepšení mobility pracovníků a také nástroje a akce, které je potřeba podniknout na evropské i národní úrovni. Konference byla rovněž vhodným fórem pro přednesení prezentací a velice živou debatu, neboť experti dokázali jasně sdělit svá stanoviska, což umožnilo živou a angažovanou diskusi na různá probíraná témata. Po oficiálním zahájení a pozdravném projevu Manuela Conçalvese, předsedy SINTTAV, přednesl vynikající přednášku pan Joseph Jamar, zástupce Komise EU, po níž následovala široká debata účastníků. Tématem byly iniciativy EU k „Evropskému roku mobility pracovníků 2006“. Po výše uvedené prezentaci a diskusi přednesl svůj příspěvek Dr. Luis Moura z Portugal Telecom, který se věnoval otázce mobility pracovníků na úrovni sektoru se zaměřením na telekomunikační sektor.Debata, která následovala, se rovněž zaměřila na situaci v Portugalsku. Další přednášku, která byla rovněž velmi konkrétní a užitečná, přednesl Prof. Joao Duarte da Silva z Evropské federace národních asociací techniků, tématem byl „Evropský program pro uznávání kvalifikací techniků“. Přednáška byla zaměřena na uznávání technických kvalifikací v celé Evropě. Byla to mimořádně dobrá přednáška, která by mohla sloužit i v telekomunikačním sektoru jako příklad nejlepších praktik. Po diskusi k výše uvedené přednášce následovaly dvě další prezentace k této otázce:
2
Ing. Lucie Mestre – „Národní referenční centrum pro odborné kvalifikace - DCR/IEFP a EURES: evropská síť pro mobilitu – žít a pracovat v Evropě“. Dr. Antonio Charana za DEM/IEFP/EURES ve své velice rozsáhlé a široké přednášce hovořil o důvodech, překážkách a mechanismech na podporu mobility. √ √ √ √ √ √ √ √ √ √ √ √ √ √
Podle Dr. Charany má mobilita následující důvody: Obtížná ekonomická situace v zemi původu a chybějící perspektiva zaměstnání. Perspektiva lepších životních podmínek (rovnováha mezi prací a rodinným životem, lepší plat, lepší podmínky po odchodu z domova, přístup k lepším sociálním službách). Perspektiva zlepšení rozvoje profesionální kariéry. Příležitost setkat se s novými lidmi, novou kulturou a učit se cizím jazykům. Zlepšení odborné kvalifikace. Za překážku mobility Dr. Charana považuje: Ekonomické (např. vlastní domov), rodinné a společenské důvody. Jazyk a jiné kulturní faktory. Nedostatek informací týkajících se podmínek pro odchod a pracovních podmínek. Možnosti zaměstnání pro sebe /partnera či manžela/manželky. Váhání zda se vzdát jistého pracovního místa výměnou za případnou pracovní příležitost (vyměnit jisté za nejisté). Přenosnost práv na sociální zabezpečení. Úvodní problémy s přístupem ke vzdělání a zdravotním službám. Uznání dovedností a vysokoškolské a odborné kvalifikace. Formální bariéry: povolení k pobytu.
Dr. Charana vyzdvihl mechanismy podporující mobilitu, přičemž se zaměřil na EURES. Uvedl, že je třeba informovat pracovníky o příležitostech a mechanismech podporujících mobilitu, které v Evropě existují: √ EURES √ EUROPASS √ Leonardo, Erasmus, programy pro mládež, INOV contacto √ Přenosnost práv na sociální zabezpečení.
3
Poté byl tento pracovně náročný a velmi zajímavý den ukončen. Druhý den konference zahájily dvě prezentace, které se – na rozdíl od prvního dne –zaměřily na „nejlepší praktiky“, jež je třeba přijmout a na to, co může sektor udělat pro zlepšení mobility v Evropě. První hovořila paní Gina Ebner z Eurocadres na téma „Mobility-net Project“. Jako další vystoupil pan Zybelberg Laurent z ETNO (Evropští telekomunikační operátoři). Po těchto dvou prezentacích následovala přednáška Dr. Ildy Figueireda – člena Evropského parlamentu za Portugalsko. Tato přednáška vyvolala velmi zajímavou diskusi účastníků, neboť přešla od praktických otázek ke spíše politickým otázkám týkajícím se mobility pracovníků. Předtím, než pan Manuel Conçalves, předseda SINTTAV Portugalska, shrnul práci konference, proběhla diskuse u kulatého stolu na téma „Výzvy, jež staví mobilita v praxi“ – kultura mobility pro pracovníky: perspektiva sociálních partnerů. V diskusi vystoupili: ♦ Liina Carr, Konfederace estonských odborů ♦ Carlo Parietti, předseda Eurocadres ♦ Carlos Trindade, Výkonný výbor CGTP-Intersindical K projednávaným otázkám patřily výzvy, kterým dnes čelí pracovníci v souvislosti s mobilitou, problémy s mobilitou pracovníků, které řeší jednotlivé země, a stanoviska pracovníků v hostitelských zemích: • • • • •
K tomu zaznělo: Tok migrantů mezi desítkou a patnáctkou EU je velmi omezený, takže celkově nemá dopad na trh práce EU. Procentuální podíl občanů desítky EU v rámci obyvatelstva každé ze zemí patnáctky EU byl relativně stabilní před rozšířením EU a je stabilní i po něm. Tok migrantů po rozšíření EU měl pozitivní dopad na ekonomiky zemí patnáctky. Míra zaměstnanosti se v některých zemích po rozšíření EU zvýšila. Složení národní pracovní síly v sektorech nevykázalo významné změny v letech 2003-05, což svědčí o tom, že omezený počet pracovníků přicházejících z desítky EU nevytlačil domácí pracovníky. 4
•
Zastoupení různých druhů kvalifikace v rámci pracovní síly desítky EU rovněž podporuje názor, že občané desítky přispěli k rozvoji národních ekonomik tím, že doplnili chybějící kvalifikace.
Účastníci diskuse u kulatého stolu došli k závěru, že tok migrantů ovlivnily následující faktory: • Demografické procesy • Situace a na trhu práce • Rozdíly v příjmech a ve mzdách • Geografická blízkost • Existující tradice v migraci a existující sítě • Kulturní a jazyková bariéra • Etnické a politické problémy • Očekávání a další faktory • • • • • •
Na závěr účastníci konference konstatovali: Důvody pro mobilitu; Důsledky pro pracovní sílu; Že účastníci nebyli plně obeznámeni s existujícími nástroji, příklady „nejlepších praktik“ a evropskou politikou; Obtíže a bariéry; Možná řešení, jež je třeba vyvinout; Potřebu proaktivní politiky EU v oblasti migrace a integrace. Taková politika by měla mimo jiné: a) být založena na uznání základních sociálních práv současných občanů i nových příchozích a měla by být zakotvena v silné politice zaměstnanosti a rozvoje; b) považovat za prioritní investování do schopností a kvalifikací těch, kdo již působí na národním nebo unijním trhu práce, do občanů EU, kteří jsou nezaměstnaní nebo zaměstnaní na nevhodném místě, včetně migrantů a zástupců menšin a také občanů třetích zemí, i uprchlíků a neregulérních migrantů; c) být definována v úzké spolupráci se sociálními partnery; d) v rámci nediskriminace a rovného zacházení zaručit volný pohyb všech osob, které jsou buď občany členského státu EU nebo třetích zemí, kteří jsou legálními rezidenty; e) vytvořit jasný právní rámec pro zajištění rovného zacházení a rovných pracovních podmínek a pro respektování pravidel hostitelské země a předpisů a systémů pracovněprávních vztahů; f) posílit evropský sociální model poskytující a zajišťující základní ochranu evropským obyvatelům, odstranit rostoucí pocit sociální 5
nerovnosti u milionů pracovníků, jenž může vést k rasismu a xenofobii, a pomoci odborovému hnutí hrát jeho sjednocující roli. • • • • • •
• • • • •
Nárůst neregistrované práce a počtu nepravých samostatných pracovníků, což narušuje místní a odvětvové trhy práce; Vykořisťování a diskriminační zacházení s pracovníky z nových členských států; Na jaké praktické problémy pracovníci narážejí, když se pohybují mezi různými místy, přizpůsobují se různým poměrům v práci a seznamují s odlišnými systémy sociálního zabezpečení a daňovými systémy; Existenci práva pracovníků na volný pohyb mezi členskými státy; Existující možnosti geografické a profesní mobility a služeb, jež tuto mobilitu podporují; Potřebu podniknout takové kroky, aby náklady na služby podporující mobilitu byly přijatelné pro potenciální migrující pracovníky, a to jak v rámci členských států tak i mezi nimi, a aby tyto služby umožňovaly profesní mobilitu jako jeden z nejdůležitějších úkolů Evropského roku mobility. Velice často se stává, že pracovníci upustí od plánů pracovat v jiném členském státu, protože nevědí o existujících možnostech; Dopady současných rozdílů v kvalifikaci a přenosnosti kvalifikace na telekomunikační sektor a sektor médií; Potřebu uznávání diplomů a převádění důchodů; Jak „staré“ ekonomiky EU, zaplavené levnou pracovní silou z nových členských zemí, zvládají tento proces a jaká konkrétní opatření, iniciativy a spolupráci je třeba vyvinout /uplatňovat; Jaká opatření je třeba zavést, aby se zajistilo rovné zacházení migrujících odborníků pracujících v sektoru telekomunikací a médií; Jak můžeme řešit problémy provázející krátkodobou mobilitu a jaké konkrétní iniciativy /podpora mohou přispět k plné a rychlé integraci této skupiny pracovníků.
Některé příspěvky zdůrazňovaly existující rozdíly v různých oblastech společnosti na úrovni EU, např.: • Členské země mají odlišnou situaci ve školství; • Členské země mají odlišné pracovní podmínky, což se týká i bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; • Členské země mají velmi odlišné sociální podmínky; • Členské země mají velmi odlišné systémy sociálního zabezpečení, včetně důchodového zabezpečení; • Členské země mají velmi odlišné daňové systémy;
6
• •
V této různorodé pracovní a sociální situaci pociťují pracovníci obavy ze všech těchto skutečností, zejména v důsledku nedostatečné informovanosti, a z jejich negativních dopadů; Během konference se často hovořilo o nedostatečné znalosti nástrojů, sloužících pracovníkům k lepšímu poznání jejich práv.
Účastníci konference jasně zdůraznili, že k řešení většiny problémů, kterým čelí pracovníci v souvislosti s mobilitou, by přispěla harmonizace podmínek v rámci celé EU, zejména: • Harmonizace sociálních podmínek; • Harmonizace systémů sociálního zabezpečení vč. důchodového zabezpečení; • Harmonizace daňových systémů; • Harmonizace pracovních podmínek vč. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; • Harmonizace systémů vzdělávání a profesního výcviku; • Harmonizace v široké škále dalších oblastí, jako jsou např.: • otázky přístupu ke vzdělání • větší podpora výuky jazyků, které patří mezi největší bariéry, zejména u mladých lidí • otázky členství v odborech bez ohledu na zemi, kde pracovníci působí. Účastníci konference však rovněž došli k závěru, že otázka harmonizace ve všech těchto a dalších oblastech není snadným úkolem, neboť členské státy samy ztěžují tento úkol, přičemž užívají nejrůznějších argumentů: • V otázce možnosti harmonizace systémů sociálního zabezpečení všechny členské státy zaujímají radikální a nacionální pozici; • Všechny členské státy považují své sociální podmínky za lepší, než jsou sociální podmínky sousedních států, čímž znemožňují nebo brání pokroku v procesu harmonizace. Odbory a pracovníci obecně si samozřejmě přejí a hájí postupnou harmonizaci sociálních a ekonomických podmínek, avšak odmítají harmonizaci založenou na nižším společném jmenovateli. Logickou cestou tedy je harmonizovat na základě lepších podmínek. Jen tak je možno vybudovat sociální Evropu, kde by vládla větší sociální spravedlnost i spravedlnost v práci. Účastníci konference:
7
• •
zdůraznili, že problémy a dopady vyplývající z mobility nemohou zůstat bez efektivní odpovědi. Proto žádají, aby byly stanoveny cesty směřující k nalezení potřebných odpovědí; lépe pochopili, co znamená „mobilita“. Poznali, že je dnes skutečnou realitou na území EU. Rovněž tak se podrobněji seznámili s výhodami a nevýhodami mobility a problémy, jímž čelí občané.
Účastníci se shodli na tom, že po diskusích, jež proběhly na této konferenci, musí v budoucnu následovat další praktické kroky a že výsledky diskusí a závěry konference budou dále projednávány v příslušných zemích. Vzhledem k výše uvedeným výsledkům se SINTTAV domnívá, že konference splnila své hlavní cíle, neboť: • Úroveň zájmu a účast byly velmi vysoké, neboť všichni pozvaní přijeli a zapojili se do debat. • Jednání konference bylo obohaceno vystoupeními několika vysoce kvalifikovaných expertů pocházejících z různých členských států. Jejich prezentace měly vysokou úroveň a přispěly k nastartování diskusí, vyjasnění pochybností a hledání řešení a způsobů spolupráce. • Konference umožnila účastníkům: • lépe pochopit, co znamená mobilita v Evropě; • lépe pochopit mobilitu obecně a zejména ve vztahu k práci; • hledat cesty a řešení pro budoucnost, umožňující vyrovnat se s dopady mobility, a také vytvářet partnerství mezi zainteresovanými stranami. • Kromě dobře sestavené dokumentace a přesných dat uvedli přednášející užitečné a vhodné příklady dopadů a faktorů ovlivňujících mobilitu pracovníků a migraci na pracovním trhu EU, přednesli předpovědi a zprávy a navrhli řešení, jež by měly odbory přijmout k usnadnění mobility. • Z diskusí mezi prezentacemi přednášejících vyplynuly nové zásadní otázky a překážky při hledání nejlepších prostředků a kroků na podporu mobility v zemích EU. • Byla to velmi užitečná příležitost k výměně zkušeností k otázce mobility, úkolů, které z ní vyplývají pro různé členské země, a fyzického a morálního dopadu mobility na pracovníky. • Ačkoli bylo cílem projektu zaměřit se na výzvy, které přináší mobilita v praxi, na perspektivy, předpoklady a ideální podmínky a trendy v mobilitě na území EU, je nepochybné, že projekt získal mezinárodní dimenzi, neboť veškerá data prezentovaná na této konferenci se týkala všech pracovníků na celém světě, bez ohledu na zemi, region, věk, pohlaví či vyznání.
8
•
• •
Všichni jsme se shodli na tom, že země EU potřebují další pracovní sílu a některé pracovní trhy potřebují určité kategorie jak vysoce kvalifikovaných tak i méně kvalifikovaných pracovníků a že se nabízí více možností studovat v cizině. Výsledky konference můžeme shrnout do otázky: Kdo potřebuje mobilitu? Odpověď na tuto otázku je velice jednoduchá: každý. Proto musíme podporovat mobilitu a využívat mobility odborných a vedoucích pracovníků různého věku a rovněž tak mobility a rozvoje profesionální kariéry odborných a vedoucích pracovníků, protože faktory ovlivňující tok těchto migrujících pracovníků jsou tak četné a je tak obtížné překonat překážky (jako demografické procesy, rozdíly v příjmech a mzdách, kulturní a jazykové bariéry, etnické a politické problémy, odlišná očekávání atd.). SINTTAV splnil za pomoci Evropské komise úspěšně cíle této tak rozsáhlé konference (tj. organizaci a dialog). SINTTAV byl velice spokojen s kvalitou účastníků, vyváženým zastoupením obou pohlaví a také úrovní přednesených dat.
Lisabon, 17. března 2007 SINTTAV
9
