Konec manažerského pojištění v Čechách © Martin Podávka, FinQ.cz 2006 UPOZORNĚNÍ: Článek je určen pro pojišťovací a finanční poradce! Motivační pojištění (někdy také manažerské) nepatří mezi produkty prodávané po tisících. Přesto vzhledem k vysokým pojistným částkám (resp. vysokému pojistnému) a důležitosti klienta (významná firma roli pojistníka, významný klient v roli pojištěného) je dobré znát vlastnosti tohoto produktu.
Manažerské pojištění Manažerské pojištění bývá prezentováno jako produkt, kterým firma: 1. stabilizuje své důležité zaměstnance 2. ušetří na nákladech oproti navýšení mzdy 3. nenavýší přímé mzdové náklady 4. zajistí pojistnou ochranu zaměstnanci (jeho rodině) 5. umožní zaměstnanci čerpat prostředky i během pojištění 6. rozšíří současný program zaměstnaneckých výhod V některých případech dochází k chybnému zaměňování motivačního (manažerského) pojištění za jiné druhy. Mezi základní druhy pojištění, kde figuruje platba pojistného zaměstnavatele na individuální pojistnou smlouvu manažera patří: Manažerské-motivační pojištění je definováno jako pojistná smlouva, kde pojistníkem je firma, pojištěným manažer a volba obmyšlené osoby je dána rozhodnutím manažera (např. jeho rodina). Příjemcem odkupného (odbytného) je firma = pojistník, příjemcem plnění při dožití je většinou manažer = pojištěný (záleží na formulaci v pojistných podmínkách). Pojištění klíčové osoby (key-person insurance) je původně čistě rizikové pojištění, kde je pojištěnou osobou manažer, pojistníkem i obmyšlenou osobou firma. Pojištění kryje riziko firmy ve ztrátě důležitého zaměstnance – v případě jeho smrti (dlouhodobé nemoci, invalidity) bude muset firma vynaložit nemalé náklady na získání nového nástupce. V současnosti se objevují i pojištění s pojistnou částkou pro dožití. Oproti čistě rizikové formě musí manažer při dožití (pokud je příjemcem plnění) zdanit pojistné zaplacené na riziko dožití. Soukromé životní pojištění (SŽP) je státem podporovaný produkt, který při splnění určitých podmínek (pojistník = pojištěný, doba trvání min 5 let, nejméně do věku 60 let pojištěného, podmínka minimální pojistné částky) umožňuje firmě klasifikovat zaplacené pojistné jako daňový náklad. Protože pojistníkem je manažer (firma není vlastníkem smlouvy), není tato varianta používána jako motivační produkt.
Zdanění, odvody V tabulce 1 je uveden postup zdanění pojistného a odvody sociálního a zdravotního pojištění, nejen pro manažerské, ale i pro další formy životního pojištění. Za hlubší popis stojí zdanění pojistného za hlavní pojištění na straně manažera. Varianta A S ohledem na to, že u manažerských pojištění se lze setkat s pojištěním pro případ dožití, resp. s pojištěními pro případ smrti nebo dožití, kdy nárok na pojistné plnění pro případ dožití nevzniká zaplacením pojistného, ale splněním dalších podmínek, resp. po uplynutí pojistné doby, pak lze pojistné uhrazené zaměstnavatelem považovat za příjem, který bude zaměstnanci zaměstnavatelem přiznán pouze za předpokladu, že v budoucnu dojde ke splnění
stanovených podmínek – např. setrvání v pracovním poměru ke konci pojistné doby. Za okamžik, kdy zaměstnanec získává majetkový prospěch lze tedy považovat okamžik, kdy zaměstnanci vzniká nárok na plnění z pojištění. V tomto okamžiku by měl zaměstnavatel připočítat ke mzdě zaměstnance celkovou část zaplaceného „pojistného pro případ dožití“ a z této částky odvést zálohu na daň z příjmů fyzických osob. Jiná situace nastane v případě, kdy se jedná o část pojistného, která je stanovena pro riziko smrti. V daném případě je toto riziko v průběhu trvání pojištění spotřebováváno. Proto u tohoto pojistného vzniká zaměstnanci majetkový prospěch okamžikem zaplacení pojistného na smrt. Proto vždy v měsíci, kdy je zaplaceno pojistné, by měl zaměstnavatel připočítat ke mzdě vždy příslušnou část zaplaceného pojistného na smrt a z této částky odvést zálohu na daň z příjmů fyzických osob. Právě z tohoto důvodu pojišťovny u manažerského pojištění dokáží celkové pojistné rozdělit na část rizikovou a část pro dožití. Varianta B Výše uvedený postup (pojistné na smrt je tedy zdaňováno průběžně a pojistné na dožití vždy až v okamžiku výplaty pojistného plnění pro případ dožití) je první možností zdanění pojistného. Druhou variantou je průběžné zdanění celého pojistného. To má smysl zejména v případě, že manažer má plnění pro případ dožití jisté (např. díky kolektivní smlouvě). Obě varianty (A i B) tiše předpokládají, že pojistné plnění v případě dožití je větší nebo alespoň rovno celkově zaplacenému pojistnému na dožití. Pokud by tomu tak nebylo, manažer by zdanil něco, z čeho nemá majetkový prospěch. Jak by to mohlo nastat? U KŽP snadno – část pojistného je spotřebována na náklady. Představme si jednoduchou smlouvu na jeden rok, pojistné 1 000 000 Kč, vyplacená provize + náklady 4%, TÚM 2,4%. Pojistná částka na dožití je o 1,6% menší než zaplacené pojistné. Manažer zdaní pojistné ve výši 1 000 000 Kč, majetkový prospěch při dožití je ale nižší. U investičního pojištění závisí pojistné plnění při dožití na aktuální výši podílové jednotky, při propadu může být výrazně nižší než zdaněné pojistné, opět manažer prodělal na svém manažerském pojištění. Z výše uvedeného plyne základní pravidlo: v rámci manažerského pojištění by nemělo být nabízeno investiční pojištění, u KŽP by mělo být ohlídáno, že PČ je vyšší než zaplacené pojistné.
Připojištění
Hlavní pojištění
Tabulka 1: Zdanění pojistného a odvody v roce 2006 Pojistník Pojištěný Obmyšlená osoba Sociální, Manažer zdravotní odvody Firma Daně – pojistné
Manažer Firma
Sociální, zdravotní odvody
Manažer
Daně – pojistné
Manažer
Firma
Firma
Manažerské Firma Manažer Dle volby pojištěného Neplatí se
Key-person Firma Manažer Firma Neplatí se
SŽP Manažer Manažer Dle volby pojištěného Neplatí se
Neplatí se
Neplatí se
Neplatí se
Daněno – 2 způsoby (průběžně, dle rizika) Nejedná se o daňově uznatelný náklad Úraz – neplatí se Ostatní – platí se Úraz – neplatí se Ostatní – platí se Daněno celé pojistné ihned Nejedná se o daňově uznatelný náklad
Daněno pouze pojistné pro dožití Je daňově uznatelným nákladem Neplatí se
Do příspěvku 12 000 Kč osvobozeno od daně Do příspěvku 8 000 Kč daňově uznatelný náklad Úraz – neplatí se Ostatní – platí se Úraz – neplatí se Ostatní – platí se Daněno celé pojistné ihned Nejedná se o daňově uznatelný náklad
Neplatí se Bez daně Je daňově uznatelným nákladem
Stabilizace Výhoda stabilizace bývá vedle úspory nákladů prezentována jako nejdůležitější. Argumentace je následující: firma uzavře pro manažera motivační životní pojištění, např. na dobu 5 let s pojistnou částkou 2 milióny Kč. Pokud by manažer ukončil pracovní poměr dříve, ztratí nárok na pojistnou částku, firma jako pojistník smlouvu zruší a nechá si vyplatit odbytné. (Podobně může být nastaveno jako motivační nástroj – výplata plnění pouze při dosažení určitého cíle.) Skutečně, starší právní úprava dávala firmě možnost smlouvu zrušit bez souhlasu pojištěného. Nová právní úprava (smlouvy vzniklé po 1.1.2005) ale neumožňuje tento postup, se zrušením smlouvy musí souhlasit i pojištěný. Pokud pojistné podmínky definují jako příjemce plnění z dožití pojištěného (manažera), může se stát následující situace: firma se ve zlém rozejde s manažerem, ten ale nedá souhlas s ukončením smlouvy. Smlouva pokračuje dál (jednorázově placená vždy, běžně placená v redukovaném stavu, protože firma ukončí placení pojistného). Na konci pojištění je pojistná částka (původní či redukovaná) vyplacena manažerovi. Z uvedeného příkladu je vidět, že pokud má smlouva skutečně sloužit stabilizačně/motivačně a firma na ni má mít plný vliv, je třeba formou dodatku znemožnit výše popsaný stav, tj. neumožnit redukci nebo předem vyžádat souhlas s případným vyplacením odkupného. Zákon o pojistné smlouvě, § 52 Souhlas pojištěného (1) Je-li pojistník odlišný od pojištěného, může určit nebo změnit osobu obmyšleného nebo pohledávky ze soukromého pojištění postoupit nebo zastavit jen se souhlasem pojištěného. (2) Uzavírá-li pojistník pojistnou smlouvu ve prospěch obmyšleného, je k uzavření takové pojistné smlouvy třeba souhlasu pojištěného, popřípadě zákonného zástupce takové osoby, není-li zákonným zástupcem pojistník sám. Souhlas pojištěného nebo zákonného zástupce se vyžaduje i v případě změny obmyšleného, změny podílů na pojistném plnění, bylo-li určeno více obmyšlených, a k vyplacení odkupného.
Úspora Při prezentaci úspor manažerského pojištění (MŽP) se často používá chybný výpočet. Argumentace je následující: pokud dáte manažerovi 100 000 Kč do platu, zaplatíte navíc 35 000 Kč na odvodech. Pokud do manažerského pojištění, zaplatíte navíc 24 000 Kč, protože se pojistné hradí z čistého zisku (24% daň právnických osob). Rozdíl je 11 000 Kč ve prospěch MŽP. Na první pohled správné údaje, ve skutečnosti ale nesprávné. Ve výpočtu není zohledněno, že navýšení mzdy i odvody na sociální a zdravotní pojištění snižují daňový základ firmy. Oproti nákladu 135 000 Kč tak stojí úspora na daních 24% ze 135 000 = 32 400 Kč. Čistý zisk firmy nepoklesne o 135 000 Kč, ale pouze o 102 600 Kč, protože poklesne i celková daň. Úspora MŽP v čistém zisku oproti navýšení platu není 11 000 Kč, ale 2 600 Kč.
Tabulka 2: Úspory MŽP oproti zvýšení platu Chybný výpočet Částka Odvody Korekce Celkem Úspora na MŽP
Plat 100 000 Kč 35 000 Kč 0 Kč 135 000 Kč
MŽP 100 000 Kč 0 Kč 24 000 Kč 124 000 Kč
11 000 Kč
Správný výpočet - nyní Plat MŽP 100 000 Kč 100 000 Kč 35 000 Kč 0 Kč -32 400 Kč 0 Kč 102 600 Kč 100 000 Kč 2 600 Kč
Správný výpočet - novela Plat MŽP 100 000 Kč 100 000 Kč 35 000 Kč 35 000 Kč -32 400 Kč 0 Kč 102 600 Kč 135 000 Kč - 32 400 Kč
Dne 23.5.2006 přehlasovala poslanecká sněmovna veto prezidenta a schválila poslanecký tisk 1154 (zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce). Součástí tohoto zákona jsou body 56 a 57, které nově zavádí povinnost (od 1.1.2007) u manažerského pojištění odvést pojistné na sociální a zdravotní pojištění. V tomto okamžiku je nákladově výrazně výhodnější navýšení platu, kde jsou mzda a odvody daňově uznatelným nákladem. Současné znění
Novelizované znění
Ustanovení § 5 odst. 2 písm. c) bod 6. zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti: § 5 Vyměřovací základ, odst. (2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrnují příjmy s výjimkou: 6. pojistného zaplaceného zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho úrazové pojištění, zdravotní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem a na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění (1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch. (2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů uvedených v odstavci 1 nezahrnují tyto příjmy: a) náhrada škody podle zákoníku práce, b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů, c) věrnostní přídavek horníků, d) odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích6), pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání, e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události, f) plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání. .
Srážková daň u pojistného plnění, odkupného Úvodem je třeba otevřeně přiznat, že v současnosti neexistuje na trhu jednotný přistup zdanění všech pojistných událostí MŽP. Postup se liší zejména u odkupu a u částečných odkupů (jiné plnění z pojištění osob, které nezakládá nárok na ukončení smlouvy), existují dva základní přístupy: 1. Pojišťovna při výpočtu srážkové daně u (částečného) odkupu vždy předpokládá, že je vyplácen pojistníkovi, tedy firmě (i když účet patří manažerovi). Vždy tak použije sazbu daně pro výplatu firmě (právnické osobě). Všechny částečné odkupy pojišťovna eviduje jako vyplacené pojistníkovi. Pokud byl odkup vyplacen pojištěnému manažerovi, jedná se o druh peněžního plnění a ten je zdaněn ve mzdě v měsíci, kdy byl vyplacen. 2. Pojišťovna se snaží rozlišit, komu je (částečné) odkupné vypláceno, podle toho je použita sazba buď pro fyzickou nebo právnickou osobu. Pojišťovna eviduje u každého částečného odkupu, zda byl vyplacen pojistníkovi nebo pojištěnému. Tento postup pojišťovny používají pouze tam, kde manažer průběžně daní celé pojistné (ne pouze rizikovou část). Jedná se ojedinělý způsob několika málo pojišťoven.
Tabulka 3: Výpočet srážkové daně Pojistná událost Dožití
Smrt Storno
Částečný odkup
Výpočet daňového základu Pojistné plnění při dožití je nejčastěji vypláceno pojištěnému: daňový základ = pojistné plnění – (zaplacené pojistné zaměstnavatelem - pojistné použité při výpočtu základu daně při předchozích částečných odkupech vyplacených zaměstnanci) Pojistné plnění vyplacené obmyšlené osobě je osvobozeno do daně Výplata pojistníkovi: Odkupné nepodlého srážkové dani, je zdaněno daní z příjmu právnické osoby Výplata na účet pojištěného na základě rozhodnutí pojistníka: Daňový základ = odkupné – (zaplacené pojistné zaměstnavatelem – pojistné použité při výpočtu základu daně při předchozích částečných odkupech vyplacených zaměstnanci) Výplata pojistníkovi: Částečný odkup nepodlého srážkové dani, je zdaněno daní z příjmu právnické osoby Výplata na účet pojištěného na základě rozhodnutí pojistníka: daňový základ = částečný odkup – (zaplacené pojistné zaměstnavatelem – pojistné použité při výpočtu základu daně při předchozích částečných odkupech vyplacených zaměstnanci)
Sazba daně 15 %
0% 0% 25%
0% 15 %
Převod práv na pojištěného Oproti standardním individuálním smlouvám životního pojištění se u MŽP často setkáváme s převodem práv na pojištěného, tj. na smlouvě dojde ke změně pojistníka z firmy na pojištěného manažera. Jinými slovy, firma daruje smlouvu pojištěnému. Daňové vypořádání bývá nejčastěji řešeno následovně: Pokud manažer danil pojistné od zaměstnavatele průběžně, samotný převod pro něj neznamená žádnou povinnost. Pokud manažer danil pouze rizikovou část, musí v okamžiku změny pojistníka navýšit svůj daňový základ o do té doby zaplacené pojistné firmou na dožití. I zde se objevuje jiný přístup, který požaduje vyčíslit tržní hodnotu pojistné smlouvy (často aktuální hodnota odkupného) v okamžiku převodu práv a o tuto částku navýšit daňový základ. Tento postup ale nebere v úvahu průběžné danění celého pojistného.
Závěr Výše uvedené aspekty ukazují nejasné výklady daňových otázek manažerského pojištění. Složitost zdanění zvyšuje nejistotu klientů (firem i manažerů). S trochou nadsázky lze říci, že novela jednoduše vyřešila tyto problémy: od roku 2007 je manažerské pojištění z hlediska nákladů nevýhodný produkt. Vzhledem k tomu, že motivační program lze postavit i jiným způsobem, není důvod pro uzavírání nových manažerských smluv. Otázkou zůstává, jak by měly firmy postupovat v již uzavřených smlouvách. Ty se přelomem roku změní na nevýhodné (z hlediska nákladů). Bude zajímavé sledovat, kolik ze smluv bude předčasně ukončeno nebo redukováno. Jedno poučení ze změny bychom si ale měli vzít: pokud poradce staví výhodu určitého produktu pouze na státních zvýhodněních (daňová úspora, státní příspěvek, nulové odvody …), jedná se o nedostatečné zdůvodnění, jehož platnost se může změnit ze dne na den. V poslední době je to zejména kombinace hypotéky a životního pojištění, která svou „výhodnost“ opírá pouze o současný stav zákonů. Dodejme, že ve většině případů ani to nestačí a produkt je pro klienta nevýhodný i za stávajících podmínek.
