Koncepční rámec IFRS

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví katedra finančního účetnictví a auditingu

Koncepční rámec IFRS

Ing. David Procházka, Ph.D. katedra finančního účetnictví a auditingu Fakulta financí a účetnictví Vysoká škola ekonomická nám W. Churchilla 4 Praha 3, 130 67 Web: https://webhosting.vse.cz/prochazd Email: <[email protected]>

Předmluva

1

Předmluva  Rozdíly v ekonomickém, sociálním či právním prostředí způsobují rozdíly v účetním výkaznictví: - odlišné definice základní prvků účetních výkazů - odlišná kritéria pro uznání těchto prvků - odlišné oceňovací báze - odlišný rozsah zveřejňovaných informací a komentáře  Pokračující harmonizace účetního výkaznictví <=> účetní závěrky připravovány s cílem poskytnout informace užitečné k ekonomickému rozhodování, tj.: - koupě, držba, či prodej akcií jednotky - vyhodnocení kvality správy jednotky a zodpovědnosti managementu - vyhodnocení schopnosti jednotky hradit své závazky vůči zaměstnancům - vyhodnocení schopnosti splácet dluhový kapitál - určení rozdělitelných zisků a dividend - posouzení, zda účetní jednotka je schopna splnit i informační požadavky státu (např. při tvorbě daňové politiky, národního účetnictví, regulačních politik)

Slide 2/36

© David Procházka

Předmluva  Účetnictví nesmí být podřízeno požadavkům státu  Koncepční rámec (Framework for the Preparation and Presentation of Financial Statements/The Conceptual Framework for Financial Reporting) je koncipován tak, aby vyhověl požadavkům na poskytnutí užitečných informací  Koncepční rámec (KR) obsahuje obecné koncepce, aby účetnictví mohlo pružně reagovat na aktuální vývoj => KR obsahuje více alternativních oceňovacích modelů a konceptů kapitálu, přestože v praxi převažuje model historických cen

Slide 3/36

© David Procházka

Předmluva

Starší verze koncepčního rámce (do roku 2010)

Slide 4/36

© David Procházka

Úvodní ustanovení KR

2 2.1

Úvod ustanovení koncepčního rámce Účel a status koncepčního rámce

 KR vymezuje základní koncepce, na kterých je založena příprava a zveřejňování účetních závěrek pro ………………………………  Účel KR: - pomáhat IASB při tvorbě nových a revizi stávajících standardů - pomáhat IASB v jejím úsilí podporovat mezinárodní harmonizaci účetnictví snižováním počtu alternativních řešení - pomáhat tvůrcům národních standardů při jejich tvorbě - pomáhat připravovatelům účetních závěrek při aplikaci standardů i při hledání účetního řešení problémů zatím neobsažených ve standardech - pomáhat auditorům v procesu vydávání výroku - pomáhat uživatelům účetních závěrek při interpretaci informací obsažených v účetních výkazech - osvětlit myšlenkové báze, na základě kterých jsou vytvářeny standardy  KR není …………………………, a proto nedefinuje žádné ………………………………  Nastane-li ve výjimečných případech rozpor mezi ustanoveními standardu a KR, specifická úprava Slide 5/36

© David Procházka

Úvodní ustanovení KR v konkrétním standardu …………………………………………  KR je příležitostně revidován dle aktuálních potřeb

2.2

Rozsah působnosti

 KR se zabývá: - cíli účetní závěrky - kvalitativními charakteristikami, které určují užitečnost informací v účetních závěrkách - definicemi, uznáním a oceněním prvků účetních výkazů - koncepty kapitálu a jejich zachování  KR se zabývá účetní závěrkou určenou pro všeobecné užití (general purpose financial statements), která je připravována alespoň …………………… a která je určena pro naplnění běžných informačních potřeb ………………………………… uživatelů  Účetní závěrka dle IFRS je primárně připravována pro uživatele, kteří se spoléhají na účetní závěrky jako na ………………………………… (tzv. drobní uživatelé)  Účetní závěrky, které mají plnit specifické informační potřeby, a účetní závěrky pro uživatele, kteří mají možnost získat požadované informace jiným způsobem než z účetní závěrky, …………………………………  Účetní závěrky obsahují kompletní sadu účetních výkazů, komentář a ostatní vysvětlující tabulky, případně doplňující informace o územních či odvětvových segmentech, dopadech cenových změn, apod. Slide 6/36

© David Procházka

Úvodní ustanovení KR  Zprávy a komentáře ředitelů, představenstva, analýzy prováděné managementem, apod. se nepovažují za součást účetní závěrky (přestože jsou často k účetní závěrce přiloženy)  KR se vztahuje na účetní závěrky všech jednotek působících v soukromém i ve veřejném sektoru

2.3

Uživatelé a jejich informační potřeby

 Uživatelé pocházejí z řad současných i potenciálních investorů, zaměstnanců, dodavatelů a jiných věřitelů, zákazníků, státních institucí a široké veřejnosti: - investoři se zajímají především o rizika spojená s jejich investicí a její návratnosti; potřebují informace pro rozhodnutí, zda koupit, držet, či prodat, mj. i s ohledem na schopnost jednotky vyplácet dividendy - zaměstnanci se zajímají o stabilitu a ziskovost zaměstnavatele; jeho schopnost poskytovat odměny, penzijní benefity; schopnost vytvářet pracovní příležitosti - banky a ostatní poskytovatelé úročeného kapitálu potřebují informace, které jim pomohou vyhodnotit, zda půjčky a úroky budou uhrazeny v plné výši a včas - obchodní věřitelé se zajímají, zda jim budou uhrazeny dlužné částky v plné výši a včas (jejich rozhodovací horizont je ovšem obvykle kratší než u poskytovatelů úročeného kapitálu) - zákazníci zjišťují, zda jednotka bude pokračovat ve své činnosti i v budoucnosti, obzvláště pokud mají uzavřené dlouhodobé kontrakty - státní instituce potřebují informace, které jim pomohou rozhodovat se o alokaci zdrojů a případně o potřebě veřejné regulace aktivit jednotky

Slide 7/36

© David Procházka

Úvodní ustanovení KR - široká veřejnost vyhodnocuje, zda a v jakém rozsahu se jednotka chová v souladu se „sociální zodpovědností“ (corporate social responsibility)  Ne všechny potřebné informace mohou být poskytnuty účetní závěrkou, nicméně existuje poměrně široký průnik informací, které mohou uspokojit široké spektrum uživatelských potřeb  Primární zodpovědnost za přípravu a zveřejnění závěrky má ……………………………………………………  O účetní informace se zajímá i management účetní jednotky; příprava informací pro management ……………… v působnosti KR, neboť ………………………………  Příklad 1

Slide 8/36

© David Procházka

Cíle účetní závěrky

3

Cíle účetní závěrky  Hlavní cílem účetní závěrky je poskytnutí informací o ……………………………, ………………………… a …………………………………, které jsou užitečné širokému okruhu uživatelů při jejich rozhodování  Takové účetní výkazy uspokojují informační potřeby mnoha uživatelů, ovšem nemohou poskytnout veškeré potřebné informace (finanční dopady minulých transakcí a neposkytují nefinanční informace)  Ekonomická rozhodování si žádají ohodnocení schopnosti účetní jednotky vytvářet peněžní prostředky, jejich načasování a riziko => je potřeba komplexní systém informací  Finanční situace účetní jednotky: - ekonomické zdroje, které účetní jednotka kontroluje - finanční struktura (potřeba budoucího financování, budoucí distribuce zisku) - likvidita a solventnost (dostupnost peněžních prostředků pro úhradu závazků v krátkém vs. dlouhém období) - indikuje schopnost účetní jednotky přizpůsobovat změnám prostředí, ve kterém působí  Výkonnost účetní jednotky: - informace o ziskovosti umožňují vyhodnotit možné budoucí změny v ekonomických zdrojích, které účetní jednotka kontroluje/bude kontrolovat - výkyvy v čase (riziko)

Slide 9/36

© David Procházka

Cíle účetní závěrky - posouzení relativní efektivnosti při investici nových zdrojů  Informace o změnách ve finanční situaci účetní jednotky: - zahrnují informace o provozní, investiční a finanční činnosti jednotky s ohledem na tvorbu a užití peněžních prostředků - peněžní prostředky (fondy) mohou být definovány různými způsoby (KR neuvádí preferované řešení)  Informace obsažené v jednotlivých výkazech jsou propojené, neboť zobrazují ………………………… aspekty ………………………… transakcí či událostí a adekvátní informace mohou poskytnout pouze současným zveřejněním všech výkazů  Neméně podstatnou roli má i komentář a dodatečné tabulky

Slide 10/36

© David Procházka

Kvalitativní charakteristiky

4 4.1

Fundamentální předpoklady a kvalitativní charakteristiky účetních informací Fundamentální předpoklady pro sestavení účetní závěrky

 Akruální báze: - dopady transakcí a události jsou vykázány v okamžiku jejich vzniku a nikoliv (až) v okamžiku odpovídajícího peněžního toku - vykázání v účetních výkazech s ohledem na období, ke kterému se vztahují - akruální báze umožňuje poskytnout informace nejen o minulých příjmech a výdajích peněžních prostředků, ale i o závazcích a pohledávkách, které se v budoucnosti přemění na peněžní toky => takový typ informací je pro uživatele užitečnější než v případě, že by účetní závěrka byla sestavena …………………………………  Trvání jednotky: - účetní závěrka je obvykle připravována za předpokladu, že účetní jednotka ………………………………… - předpokládá se, že jednotka nezamýšlí a ani není nucena ukončit či významně omezit rozsah své činnosti - jestliže předpoklad neplatí, závěrka musí být připravena za užití jiných předpokladů a zvolená alternativní báze musí být zveřejněna

4.2

Kvalitativní charakteristiky účetních informací

 Kvalitativní charakteristiky jsou vlastnosti, které způsobují, že informace v účetní závěrce jsou ………………

Slide 11/36

© David Procházka

Kvalitativní charakteristiky 4.2.1

Srozumitelnost informace

 Klíčová vlastnost informace  U uživatelů se předpokládá odpovídající znalost podnikatelského a ekonomického prostředí a účetnictví, a dále jejich ochota studovat předložené informace s náležitou péčí – Příklad 2 4.2.2

Relevance informace

 Základní charakteristika: - užitečná informace musí být relevantní, tj. musí být schopna …………… ekonomická rozhodnutí uživatelů tím, že jim pomůže posoudit minulé, současné či budoucí události a potvrdí či opraví jejich minulá hodnocení - relevantní informace má současně …………………… a …………………… kvalitu - předpovědní kvalita informace je podmíněná tím, že samotná informace není ve formě výhradní předpovědi - důležitým aspektem je i způsob vykázání informací => např. neobvyklé, abnormální, nepravidelné položky výnosů či nákladů je vhodné ………………………………  Významnost informace: - informace je významná, jestliže její vynechání a či špatné vykázání ovlivní ekonomická rozhodnutí uživatelů - významnost závisí na …………… položky, její ……………… a výši …………… v konkrétním případě - významnost je spíše relativní práh než pevně stanovená částka

Slide 12/36

© David Procházka

Kvalitativní charakteristiky 4.2.3

Spolehlivost informace

 Základní charakteristika: - informace je spolehlivá, jestliže neobsahuje významnou chybu či zkreslení a uživatelé se mohou spolehnout, že informace zobrazuje to, co je rozumné očekávat, že zobrazuje - relevantní informace může být natolik nespolehlivá, že její zveřejnění by mohlo být zavádějící  Věrné zobrazení: - spolehlivá informace musí transakce a události, které zobrazuje, zobrazovat věrně - většina účetních informací je ovlivněna rizikem, které způsobí nezcela věrné zobrazení reality => způsobeno inherentními problémy při identifikaci transakcí a/nebo při ocenění jejich dopadů na finanční situaci, výkonnost a změny ve finanční situaci – Příklad 3  Přednost (ekonomické) podstaty před (právní) formou: - informace relevantní pro ekonomická rozhodování musí být vykázána v souladu se svoji podstatou a ekonomickou realitou a ne pouze dle jejich právní formy - ekonomická podstata transakce nemusí být vždy v souladu s tím, jak vyplývá z její právní formy  Neutralita informace: - informace není neutrální, pokud je vybrána a zveřejněna tak, že ovlivní rozhodnutí předurčeným způsobem

Slide 13/36

© David Procházka

Kvalitativní charakteristiky  Opatrnost: - při přípravě účetní závěrky musejí účetní vzít v úvahu veškeré nejistoty, které nevyhnutelně ovlivňují události a transakce zobrazované v účetní závěrce (nedobytné pohledávky, doby použitelnosti, atd.) => uvede se povaha těchto nejistot a při přípravě výkazů se aplikuje opatrnost tak, aby aktiva a výnosy nebyly …………………………… a dluhy a náklady nebyly ……………………………… - opatrnost ovšem neopravňuje účetní jednotky k tomu, aby vytvářely tiché rezervy (resp. tiché rezervní fondy) či nadměrné vykazované rezervy, úmyslně podhodnocovaly výnosy a aktiva či úmyslně nadhodnocovaly náklady a dluhy => v opačném případě by informace nebyla …………………… a tedy ani …………………  Úplnost informace: - informace v účetní závěrce musejí být úplné s ohledem na významnost a náklady na jejich zjištění a přípravu

4.2.4

Srovnatelnost informace

 Srovnatelnost účetních závěrek jednotky v čase s cílem identifikovat trendy ve finanční situaci a výkonnosti  Obdobně srovnatelnost informací i mezi účetními jednotkami s cílem vyhodnotit relativní finanční situaci, výkonnost a změny ve finanční situaci  Srovnatelnost si žádá konsistenci ve vykazování podobných transakcí jak v čase, tak i mezi jednotkami  Klíčovým prvkem srovnatelnosti je zveřejnění všech ………………………………………, jejich případných změn a dopadu těchto změn

Slide 14/36

© David Procházka

Kvalitativní charakteristiky  Srovnatelnost není uniformita

4.2.5

Omezení relevantních a spolehlivých informací

 Včasnost: - přílišné zpoždění může způsobit ztrátu relevance informace - nutno vyvažovat „rychlost“ a „přesnost“ s ohledem na nejlepší uspokojení uživatelských informačních potřeb  Rovnováha užitků a nákladů: - náklady nesmí převážit užitek z informace - záleží na uvážení jednotky - náklady a užitky nesou obvykle různé subjekty  Rovnováha mezi kvalitativními charakteristikami

4.2.6

Věrné a poctivé zobrazení

 KR přímo neřeší, co je a jak se zajistí věrný a poctivý obraz  Dodržením kvalitativních charakteristik a vhodnou aplikací standardů se má za to, že účetní závěrka poskytne informace, které jsou všeobecně považovány za věrný a poctivý obraz ekonomické reality

Slide 15/36

© David Procházka

Prvky účetních výkazů

5 5.1

Prvky účetních výkazů Finanční situace

 Hlavními prvky finanční situace jsou ………………………, ……………………… a …………………………

5.1.1

Aktiva

 Aktivum je ekonomický zdroj kontrolovaný účetní jednotkou jako důsledek minulých událostí, od kterého se očekává zvýšení ekonomického prospěchu v budoucnosti  Zvýšení ekonomického prospěchu přímo či nepřímo, samostatně či v kombinaci s jinými aktivy  Aktiva lze: - užít při výrobě či poskytování služeb - směnit za jiné aktivum - užít pro úhradu závazku - rozdělit vlastníkům

5.1.2

Závazky

 Závazek je současná povinnost jednotky vzniklá v důsledku minulých událostí, jejíž vypořádání si vyžádá budoucí odliv ekonomických prospěchů

Slide 16/36

© David Procházka

Prvky účetních výkazů  Současná povinnost určuje jednání jednotky stanoveným způsobem  Závazky mohou být právně vymahatelné, ale mohou vznikat i v důsledku obvyklých podnikatelských praktik či zvyků  Možné budoucí závazky …………………………… definiční znaky pro vykázání v rozvaze  Úhrada závazku: - penězi - jiným aktivem - poskytnutím služby - náhradou za jiný závazek - kapitalizací

5.1.3

Vlastní kapitál

 Vlastní kapitál je zbývající podíl na aktivech jednotky po odečtení všech jejích závazků  Vlastní kapitál definičně považován za ………………………………  Klasifikace dle vlastnické struktury, typu odvětví, právních požadavků  Výše vlastního kapitálu závisí na ……………………………… čistých aktiv

Slide 17/36

© David Procházka

Prvky účetních výkazů

5.2

Výkonnost

 Hlavním ukazatelem výkonnosti je zisk a od něj odvozená měřítka efektivnosti (rentabilita či zisk na akcii)  Hlavními prvky výkonnosti jsou ………………………… a ………………………………  Různá subklasifikace – zvlášť např. běžná činnost vs. ostatní  Různé kombinace výnosů a nákladů => mezisoučty, které přinášejí specifické užitečné informace

5.2.1

Výnosy

 Výnosy jsou zvýšením ekonomického prospěchu během období ve formě zvýšení aktiv či snížení závazků, které ústí ve zvýšení vlastního kapitálu jiným způsobem než vklady vlastníků  Definice výnosů zahrnuje ………………………… i ………………………………

5.2.2

Náklady

 Náklady jsou snížením ekonomického prospěchu během období ve formě snížení aktiv či zvýšení závazků, které ústí ve snížení vlastního kapitálu jiným způsobem než výběry vlastníků  Definice nákladů zahrnuje ………………………… i ………………………………

5.3

Uznání prvků účetních výkazů

 Uznání je proces zahrnutí těch položek, které splňují definici a kritéria uznání, do účetních výkazů

Slide 18/36

© David Procházka

Prvky účetních výkazů  Uznání zahrnuje pojmenování položky, její ………………… a zahrnutí do příslušného výkazu  Kritéria pro uznání:  Posouzení stupně nejistoty přílivu/odlivu prospěchů na základě veškerých důkazů dostupných v období, kdy se účetní výkazy připravují  Náklady či hodnota položky musí být v některých případech odhadnuta; rozumné odhady jsou ………………… součástí přípravy účetní závěrky a ……………………… její ……………………………

Slide 19/36

© David Procházka

Oceňování

6 6.1

Oceňování a koncepty kapitálu Oceňování prvků účetních výkazů

 Oceňování je proces přiřazení peněžní částky, ve které je prvek účetních výkazů uznán a vykázán  Existuje velké množství oceňovacích bází, které se mohou různě kombinovat  ……………………………………… - aktiva jsou oceněna v částce peněz či peněžních ekvivalentů zaplacených nebo při získání konkrétního aktiva v okamžiku jeho nabytí - závazky jsou oceněny v částce přínosů nebo v částce očekávané platby potřebné k uspokojení tohoto závazku v rámci běžné podnikatelské činnosti  ……………………………………… - aktiva zaznamenána v částce, jež by musela být zaplacena za stejné či obdobné aktivum pořizované v současnosti - závazky oceněny v nediskontované částce požadované k uhrazení závazku za současných podmínek  ……………………………………… - aktiva jsou vykázána v částce, kterou je v současnosti možno získat běžným prodejem aktiva - závazky v nediskontované částce uspokojující splnění dlužnické povinnosti v rámci běžné podnikatelské

Slide 20/36

© David Procházka

Oceňování činnosti  …………………………………… - aktiva jsou vyjádřena v současné hodnotě budoucích čistých peněžních přítoků, které jsou očekávány, že budou vygenerovány daným aktivem v běžném podnikatelském procesu - závazky jsou oceněny v současné hodnotě budoucích čistých peněžních odtoků z podniku, které budou vynaloženy k úhradě závazku

6.2

Pojetí a uchování kapitálu

 Finanční uchování kapitálu: - zisk je dosažen, jestliže finanční (peněžní) hodnota čistých aktiv na konci období převyšuje finanční (peněžní) hodnotu čistých aktiv na začátku období (po vyloučení všech transakcí s vlastníky) - finanční kapitál může být uchován v nominální či konstantní kupní síle  Fyzické uchování kapitálu: - zisk je dosažen, jestliže fyzická produkční kapacita (provozní schopnost) na konci období převyšuje fyzickou produkční kapacitu (provozní schopnost) na začátku období (po vyloučení všech transakcí s vlastníky)  Volba vhodného pojetí je založena na potřebách uživatelů účetní závěrky  Změření zisku je nerozlučně spojeno s pojetím kapitálu a jeho zachováním  Zisk je rozdílem výnosů a nákladů; u každého konkrétního přístupu je třeba vzít v úvahu i úpravy zabezpečující Slide 21/36

© David Procházka

Oceňování zachování kapitálu  Vliv aplikovaných oceňovacích bází (např. zachování produkčního kapitálu vyžaduje aplikovat oceňování na bázi běžných cen)  Koncept uchování kapitálu též řídí následné vykázání cenových změn  Příklad 4

Slide 22/36

© David Procházka

Změny v KR

Nová verze koncepčního rámce (od roku 2011)

Slide 23/36

© David Procházka

Změny v KR

Struktura nového koncepčního rámce:  Předmluva  Úvod  Účel a status  Rozsah působnosti  Kapitoly:  cíl účetního výkaznictví pro všeobecné užití  účetní jednotka (není hotovo)  kvalitativní charakteristiky užitečných účetních informací  Koncepční rámec (1989): zbývající část: - předpoklady - prvky účetních výkazů - uznání prvků účetních výkazů - oceňování prvků účetních výkazů - pojetí a uchování kapitálu Slide 24/36

© David Procházka

Změny v KR  Schválení  Zdůvodnění závěrů  Tabulka shody

Slide 25/36

© David Procházka

Změny v KR

7 7.1

Cíl účetního výkaznictví pro všeobecné užití Význam cíle účetního výkaznictví

 Cíl účetního výkaznictví pro všeobecné užití vytváří esencí Koncepčního rámce => všechny ostatní aspekty KR (koncept účetní jednotky, kvantitativní charakteristiky a jejich omezení, prvky účetních výkazů, oceňování, uznání, vykazování a zveřejnění) ……………………… vyplývají z cíle  Cílem je poskytnout finanční informace o účetní jednotce, které jsou užitečné současným i potenciálním investorům, věřitelům, atd. při jejich ekonomickém rozhodování  Ne vše lze zjistit z účetních závěrek => uživatelé musejí čerpat informace i …………………………  Účetní závěrky pro všeobecné užití nevyčíslují …………………… účetní jednotky  IFRS závěrky mají sloužit širokému spektru uživatelů; uživatelé mohou mít informační potřeby, které jsou …………………… => zveřejnění dodatečných informací pro vybrané skupiny uživatelů  Regulátoři, veřejná správa, atd. mohou shledávat závěrky pro všeobecné užití užitečnými; IFRS závěrky ………………… pro tyto subjekty určeny  Účetní závěrky jsou ve velkém rozsahu založeny na …………………, ……………… a …………………  KR představuje koncepty, který mají pomoci dosáhnout požadovaného cíle; cílů nelze ovšem dosáhnout zcela (min. ne v krátkém období); nicméně jsou důležité, aby účetní výkaznictví vylepšovalo svoji užitečnost

Slide 26/36

© David Procházka

Změny v KR

7.2

Informace o ekonomických zdrojích, nárocích a změnách ve zdrojích a nárocích

 Účetní závěrka musí podávat informace o: - ekonomických zdrojích kontrolovaných jednotkou a o nárocích na tyto zdroje jinými subjekty - změnách v ekonomických zdrojích a nárocích z titulu finanční výkonnosti (finanční výkonnost je zobrazena pomocí aktuálního účetnictví a současně pomocí peněžních toků) - změnách v ekonomických zdrojích a nárocích nikoliv z titulu finanční výkonnosti (změny ve VK)

Slide 27/36

© David Procházka

Změny v KR

8

Účetní jednotka  Čeká se na výsledky a zpracování Exposure Draft

Slide 28/36

© David Procházka

Změny v KR

9 9.1

Kvalitativní charakteristiky užitečných účetních informací Fundamentální charakteristiky

 Relevance: - relevance je schopná změnit rozhodnutí uživatelů - informace musí mít předpovědní hodnotu (užívá se pro tvorbu předpovědí), potvrzující hodnotu (zpětná vazba), anebo obojí - významnost (materialita): jedná se o specifický aspekt relevance informace o dané jednotce v závislosti na povaze a/nebo částce informace => nemůže existovat jednotné měřítko významnosti  Věrné zobrazení: - informace musí transakce a události, které zobrazuje, zobrazovat věrně - informace musí být úplná, neutrální a bezchybná; dokonalosti ovšem lze dosáhnout jen zřídka - bezchybnost neznamená úplná přesnost; je ale třeba přesně popsat, jak byla informace získána, zpracována, co přesně znamená, jaké jsou omezení, atd., aby si uživatel mohl provést „test správnosti“ (důležité zejména u odhadů)

9.2

Podpůrné charakteristiky

 Srovnatelnost:

Slide 29/36

© David Procházka

Změny v KR - v čase, v prostoru, i meziprostoru - umožňuje uživatelům identifikovat podobnosti a rozdíly mezi položkami - na rozdíl od ostatních charakteristik se nevztahuje pouze k jedné položce, ale vždy k nejméně dvěma - srovnatelnost není uniformita - více alternativních účetních řešení (která mohou přicházet v úvahu) snižují míru srovnatelnosti  Ověřitelnost: - pomáhá ujistit uživatele, že informace opravdu věrně zobrazuje skutečnost - ostatní uživatelé (znalý a nezávislý) jsou schopni dospět ke stejnému/obdobnému výsledku  Včasnost: - užitečnost informace je funkcí času (čím dříve, tím lépe) - nicméně i informace poskytnutá za delší dobu může být užitečná (vyhodnocování trendů, atd.)  Srozumitelnost: - závisí na třídění, popisu a zveřejnění informací jasně a výstižně - nezveřejnění složitých jevů může zvýšit srozumitelnost pro uživatele; nicméně taková závěrka by byla neúplná a tedy matoucí

Slide 30/36

© David Procházka

Změny v KR

9.3

Nákladové omezení užitečného účetního výkaznictví

 Příprava informací není zadarmo  Náklady na přípravu účetních informací musejí být odůvodnitelné, a to ve vztahu k užitkům  Náklady a užitky jsou rozprostřeny mezi připravovateli a uživateli závěrek => nutný mix kvalitativních a kvantitativních kritérií  Posouzení nákladů a užitků je subjektivní => proto se neposuzuje ve vztahu k samotné účetní jednotce, ale celkově, tj. nutno vzít v úvahu vyvolané náklady, resp. dodatečné užitky u uživatelů, jestliže účetní jednotka se rozhodne některou informaci nepřipravit, resp. dodatečně zveřejnit

Slide 31/36

© David Procházka

Změny v KR

10

Zbývající část starého Koncepčního rámce

 revize bude součástí další etapy konvergenčního projektu  obsahuje oceňování a uchování kapitálu => běh na dlouhou dobu

Slide 32/36

© David Procházka

Aplikační příklady

11

Aplikační příklady

Příklad 1:

Zveřejnění informací

Účetní jednotka v uplynulém účetním období výrazně změnila svůj výrobní program. Naplněním požadavků IFRS na zveřejnění informací v účetní závěrce, které se týkají dopadů změn výrobního programu, by účetní jednotka poskytla významnou jednostrannou informační výhodu svým konkurentům. Rozhodněte, zda účetní jednotka musí předepsané informace v účetní závěrce zveřejnit, jestliže:  nezveřejněním informací by nemohli drobní uživatelé adekvátně vyhodnotit finanční situaci, výkonnost a změny ve finanční situaci  možnost adekvátně vyhodnotit finanční zdraví účetní jednotky nebude ohrožena nezveřejněním požadovaných informací

Slide 33/36

© David Procházka

Aplikační příklady Příklad 2:

Srozumitelnost informace

Účetní jednotka v uplynulém účetním období se rozhodla zajistit výsledky svých operací v zahraničí systémem mnoha zajišťovacích transakcí. Zveřejnění informací v souladu s požadavky IFRS by podle vedení účetní jednotky vedlo k předložení informací, které budou velmi obtížné srozumitelné uživatelům účetní závěrky. Účetní jednotka zvažuje, že požadované informace s odkazem na srozumitelnost informací nezveřejní a místo nich předloží uživatelům alternativní řešení, které považuje za srozumitelnější. Jakým způsobem musí účetní jednotka postupovat, aby předložená účetní závěrka byla v souladu s IFRS?

Slide 34/36

© David Procházka

Aplikační příklady Příklad 3:

Věrné zobrazení účetní informace

Rozhodněte, zda a jakým způsobem účetní jednotka vykáže následující informace v účetní závěrce tak, aby splnila požadavek na věrně zobrazení:  výše pochybných pohledávek na základě minulých zkušeností  interně vytvořený goodwill vytvořený během účetního období  finanční dopad právního sporu, u kterého zatím nebyla podána ani žaloba  finanční dopad právního sporu, u kterého již rozhodl prvoinstanční soud

Slide 35/36

© David Procházka

Aplikační příklady Příklad 4:

Uchování kapitálu

Účetní jednotka disponuje na počátku období čistými aktivy ve výši 4 000 MJ a na konci období ve výši 5 000 MJ. K udržení fyzické produkční kapacity ekvivalentní té z počátku období je nutno mít čistá aktiva na konci období v částce 4 600 MJ. V průběhu roku cenová hladina vzrostla o 5 %. Určete výši zisku v jednotlivých variantách uchování kapitálu.  Finanční uchování kapitálu v peněžních jednotkách

 Finanční uchování kapitálu v jednotkách pevné kupní síly

 Fyzické uchování kapitálu v peněžních jednotkách

 Fyzické uchování kapitálu v jednotkách pevné kupní síly

Slide 36/36

© David Procházka