KONCEPCE ROZVOJE VINAŘ STVÍ ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ VSTUPU ČR DO EU

KONCEPCE ROZVOJE VINAŘ STVÍ ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ VSTUPU ČR DO EU

Jihomoravský kraj prosinec 2002

OBSAH 0. Ú vod 1. Stav vinohradnictví a vinařství v České republice v roce 2002 1.1 Vinohradnictví ....… … … … … … … … … … ..… … … … … … … … … … … … … … … …

4

1.2 Vinařství ....… … … … … … … … … … … … … ..… … … … … … … … … … … … … … … .

11

1.3 Dovoz vína ..… ..… … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … .… … … … … ..

12

1. 4 Prodej vína a jeho konzumace … ...… … … … … … … … … … … … … … … … … … ..

14

1.5 Vzdě lá vá ní a výzkum, poradenství .… … … … … … … … … … … … … … … … … … ..

16

1.6 Stá tní podpora ...… … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … ..

16

1.7 Podpora krajů … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … ... ..

17

1.8 Vinařský fond … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … …

18

1.9 Nevlá dní organizace v oboru vinařství … … … … … … … … … … … … … … … … …

18

2. Porovnání vinohradnictví a vinařství v EU a ČR 2.1 Stručná charakteristika vinařství v EU … … … … … … … … … … … … … .… … ... ..

19

2.2 Odlišnost vinařství v Č eské republice od situace v EU … … … … … … … … … ..

22

2.3 Další předpoklá dané změ ny po vstupu do EU … … … … … … … … … … … … .. ..

24

3. Návrh opatření ve vinohradnictví a vinařství před vstupem ČR do EU 3.1 Vize udržitelného rozvoje vinohradnictví a vinařství v Č R a stanovení dlouhodobých cílů … … … … … … … … … … … … … … … … … … … .… … … … … … … … ...

25

3.2 Priorita 1 – Technická a organizační opatření pro rozvoj vinohradnictví a vinařství … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … ..

27

3.3 Priorita 2 – Legislativní regulace vinohradnictví a vinařství ..… … … … … … … … ..

32

3.4 Priorita 3 – Dotvá ření systému institucí ve vinohradnictví a vinařství ..… ...… … ..

34

3.5 Priorita 4 – Rozvoj odborného vzdě lá vá ní, poradenství a výzkumu .… … … … … .

37

4. Závěr 5. Zdroje informací

© Č eskomoravská vinohradnická a vinař ská unie a Jihomoravský kraj

2

0. Ú vod Vinařství patří k zá kladním charakteristiká m ně kterých čá stí Č eské republiky, i když není celoplošně rozšířeno. Má lo který jiný obor činnosti je tak výrazně teritoriá lně svá zá n s určitým ú zemím, a to platí pro celou Evropu. Taky si to v ně kterých hlavních mě stech zá hy uvě domili a od středově ku byla vydá vá na řada nařízení regulující vinařství v daných stá tech. V ně kterých mě stech, jako například ve Vídni, je dokonce zaká zá no klučit vinice bez jejich nové výsadby. Bohužel v našem hlavním mě stě tomu tak dosud není a z mě stských vinic zbyly vě tšinou jen ná zvy mě stských čá stí a ulic. Aby obdobné neplatilo za sto let pro celou republiku, byla zpracová na tato koncepce. Po roce 1989 byl značný odpor k plá nová ní hospodá řství. Ale bez krá tkodobě jších či dlouhodobě jších plá nů nelze ekonomiku (stá tu, kraje, menšího ú zemí) cíleně rozvíjet. Platí to i pro USA a pro EU ještě výrazně ji. Bezkoncepčnost znamená pro danou oblast ochuzová ní. Trh je regulová n ve vě tší či menší míře v každém stá tě svě ta. Nadchá zející období je charakteristické tím, že ještě (před vstupem do EU) lze korigovat zá ležitosti, které budou po vstupu do EU pevně stanoveny soustavou prá vních předpisů a dotací EU. Na druhou stranu by bylo škoda nevyužít možností dotací z EU, na jejichž čerpá ní bude, po splně ní přesně definovaných předpokladů , ná rok již dnem vstupu do EU. Z dů vodu nepromešká ní poskytované příležitosti je nanejvýš vhodné mít zpracová nu koncepci rozvoje vinařství. Její nejdů ležitě jší verze by se mě la týkat výhradně prvního desetiletí 21. století (vstup Č R do EU a jeho ná sledky) a mě la by být dokončena ještě v roce 2002. (Bě hem roku 2003 by mohla být zpracová na verze s výhledem na nejbližších 20 až 30 let, což není nijak dlouho vzhledem k životnosti vinic kolem 30 let. Není ale předmě tem této prá ce.)

1. Stav vinohradnictvía vinař stvív Č eské republice v roce 2002 Vinohradnictví a vinařství v Č R se podílí na konečné rostlinné produkci přibližně 6 %, ale v ně kterých oblastech má mimořá dný význam. V Jihomoravském kraji se podílí vinohradnictví a vinařství na celkové země dě lské produkci kraje přibližně 1/5 (témě ř 2 miliardy Kč), což je nejvíce ze všech oborů země dě lství. Nachá zí se zde přibližně 94 % plochy vinic Č R, např. jen v okrese Břeclav je to 49 % plochy vinic Č R, o které pečuje 59 % zaevidovaných pě stitelů Č R. V ně kterých vinařských obcích přesahuje podíl evidovaných pě stitelů 1/3 produktivního obyvatelstva obce. Vezmeme-li v ú vahu, že povinnost registrace pě stitele platí až od plochy 0,10 ha vinice, je pak význam vinařství včetně samozá sobení ještě vě tší. Například ve Velkých Bílovicích činí podíl evidovaných pě stitelů révy 1/3 produktivního obyvatelstva mě sta, avšak počet vinných sklepů určených ke zpracová ní hroznů na víno přesahuje dokonce 50 % počtu domá cností. Jenom pě stitelů révy je v Č R zaregistrová no témě ř 10 tisíc, výrobců vína kolem 850. Stá vající rozsah vinařství v Č R představuje přímé zamě stná ní na plný ú vazek asi pro 10 tisíc přepočtených osob, bez započtení samozá sobitelů , agroturizmu a dodavatelů vinařských potřeb (čá stečně i z jiných zemí). Skutečný počet osob, který se přímo vinařstvím zabývá (převá žně čá stečně ) je ně kolikaná sobně vyšší. Obor se tak významnou mě rou podílí na zamě stnanosti na venkově . Jedním z cílů Č R je je i zachová ní osídlení venkova. Současně se vinohradnictví nachá zí převá žně v oblastech s jednou z nejvyšších nezamě stnaností v rá mci republiky (7,0 až 13,4 %). Vinice významným způ sobem tvoří charakteristický rá z


3

krajiny a podílí se na tvorbě kyslíku (jeden hektar vinice vytvoří více kyslíku než např. hektar lesa). Po roce 1989 došlo na trhu s vínem ke značným změ ná m, dalšími mezníky byl rozpad česko-slovenské federace v roce 1993, podepsá ní dohod v rá mci Uruguayského kola GATT, podepsá ní asociační dohody s EU a bilaterá lních dohod s ně kterými reformními země mi. Značný význam mě lo zavedení vinařského zá kona v roce 1995 a také jeho novely z let 2000 a 2002. Podstatně mů že další vývoj před vstupem Č R do EU ovlivnit i podepsá ní dohody „double profit“ na rok 2003 již k 1.1.2003, resp. K 1.3.2003. Č leně ní Č R do vinařských oblastí a jejich rozsah jsou patrné z ná sledujícího grafu: Plocha vinic v Č R podle vinařský ch oblastí Mutě nická 8%

Znojemská 18%

Strá žnická 5% Kyjovská 3% Uherskohradišťská 2% Podluží 5% Velkopavlovická 22%

Č eský region 4% Brně nská 6% Bzenecká 3%

Mikulovská 24%

1.1 Vinohradnictví Produkce sazenic révy vinné dosud není podrobena testová ní na virózy, v roce 2001 stá t zahá jil program, který by bě hem deseti let umožnit plné převzetí předpisů ES v této oblasti. V roce 2002 Jihomoravský kraj významně podpořil technický izolá t révy a teplomilného ovoce v Lednici na Moravě . Produkce sazenic se v rá mci Č R od roku 1997 trvale zvyšuje, ze 400 tisíc kusů dosá hla v roce 2001 témě ř 1,6 mil. kusů . Na potřebnou každoroční obnovu vinic (po vyrovná ní nedostatečné obnovy z let 1990 – 2000) je zapotřebí asi 2,5 mil. kusů sazenic, v roce 2002 to budou témě ř 4 miliony kusů a v roce 2003 až 6 milionů kusů sazenic. V uplynulých dvaná cti letech nebyla prová dě na obnova vinic dostatečným tempem:


4

Obnova vinic v letech 1989 - 2002

Plocha (ha)

1000

skutečná výsadba výsadba nutná k prosté reprodukci

800 600 400 200

* 20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

Rok

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

19 92

19 91

19 90

19 89

0

Přes 35 % plochy vinic Č R již mě lo být obnoveno, ale nestalo se tak. Prů mě rný vě k vinic již přesahuje 18 let. To představuje oproti stavu z roku 1989 prů mě rné zestá rnutí porostů o 5 let a ve finančním vyjá dření celkem 2,5 miliardy Kč nebo 230 tisíc Kč/ha. V roce 2001 sice podíl obnovovaných vinic již poprvé za sledovaných dvaná ct let dosá hl více než 100 % potřeby roční prosté reprodukce, ale vzhledem k předchá zejícím jedená cti letů m to na daném stavu prakticky nic nemě ní. Předpoklá daná výsadba v roce 2002 se pohybuje již přes 1000 ha, především zá sluhou zvýšených stá tních dotací. Předpoklad pro rok 2003, pokud bude dostatečná finanční podpora, se pohybuje kolem 1.500 ha. Postupně dochá zí k obmě ně odrů d, v nových výsadbá ch převažují modré odrů dy nad bílými, i když v rá mci Č R modré odrů dy tvoří jen 29 % ploch.

Vý sadba odrů d ré vy vinné v roce 2001 Frankovka 11%

ostatní modré 10%

Ryzlink rýnský 8%

Rulandské modré 13%

Rulandské šedé 5% Svatovavřinecké 8%

Müller Thurgau 6%

Sauvignon 6%

Modrý Portugal 8% Zweigeltrebe 6%

Chardonnay 7% ostatní bílé 12%


5

Prů měrné stář íodrů d ve vý sadbách v roce 2002 Muškát Ottonel Veltlínské červené rané Ryzlink vlašský Svatovavřinecké Rulandské bílé Veltlínské zelené Mü ller Thurgau ModrýPortugal Irsai Oliver Neuburské Tramín červený Pálava Frankovka

název odrů dy

Zweigeltrebe Veritas Ryzlink rýnský Sylvánské zelené André Muškát moravský Kerner Rulandské šedé Sauvignon Neronet Rulandské modré Aurelius Alibernet Chardonnay Malverina Lena Cabernet Sauvignon Dě vín Cabernet Moravia Agni Merlot

0

5

10

15

20

25

roky


6

Odrů dová skladba vinic v roce 2002 Frankovka 6%

Zweigeltrebe 4%

Svatovavřinecké 9%

ostatní bílé 15% ostatní modré 10%

Chardonnay 3% Sauvignon 3%

Veltlínské zelené 15%

Rulandské bílé 5%

Ryzlink rýnský 6% Müller Thurgau 14%

Ryzlink vlašský 10%

Jde o módní zá ležitost, ale pě stitelé se jí musí podřídit. Například v roce 1915 se na Moravě pě stovaly ze 2/3 bílé a z 1/3 modré odrů dy. Před tím bylo více bílých, především Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský. V polovině třicá tých let bylo z vypě stovaných hroznů na Moravě produková no asi 25 % červeného a 75 % bílého vína. V roce 1945 se bílé odrů dy podílely 45 % na celkové ploše vinic Moravy, modré 27 % a smíšená sadba 28 %. Do konce šedesá tých let minulého století se zvyšovalo zastoupení modrých odrů d, další „vlna modrých odrů d“ přišla koncem sedmdesá tých a počá tkem osmdesá tých let a zatím poslední, stá le pokračující, po roce 1995. V roce 1996 činil podíl modrých odrů d ve výsadbá ch jen 20 % plochy. Dosahovaný výnos hroznů je asi o 15 % nižší než tomu bylo před dvaceti lety. Pravdě podobnou příčinou je extenzifikace produkce hroznů , tj. snižová ní vstupů – vynechá vá ní pracovních operací, hnojení a rovně ž odklon od zavlažová ní vinic. Prů mě rný výnos za posledních deset let činí necelých 6 t/ha, ale značně kolísá . Příčinou kolísá ní jsou přírodní podmínky severního okraje pě stová ní révy v Evropě , které lze ale čá stečně eliminovat, i když se tak zatím nedě je. Vý nos hroznů 8 Výnos Desetiletý prů mě r

7

6

5

4

Vý no s (t/ ha )

3

2

1

0 1981

1982

1983

1984

1985

1986

1987

1988

1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Rok


7

Prů mě rná cukernatost hroznů se v letech 1995 až 2001 pohybovala v rozmezí 15,8 až 19,6 NM. Vztah mezi prů mě rným výnosem hroznů a cukernatostí: o

9

20

Cukernatost

19

Vý nos hroznů (t/ha)

7 18,5 6

18

5

17,5 17

4

Cukernatost (stupně NM)

19,5

Výnos

8

16,5 3

16

2

15,5

1995

1996

1997

1998

1999 Rok

2000

2001

2002*

Za uplynulých čtrná ct let byly ve vinohradnictví plně pokryty ná klady prodejem hroznů pouze v roce 1999, v letech 1996, 2000 a 2001 k tomu nebylo daleko:

Rentabilita vinohradnictví 30 Prů m. prodejní cena hroznů Prů mě rné ná klady na 1 kg

Kč/kg hroznů

25 20 15 10 5 88 19

89 19

90 19

91 19

92 19

93 19

94 19

95 19

96 19

Rok

97 19

98 19

99 19

00 20

* 01 02 0 20 2

Od roku 1997, kdy dosá hla prů mě rná cena hroznů 15,- Kč/kg, až do roku 1999 cena klesala na 11,30 Kč/kg. V roce 2000 dosá hla 12,50 Kč/kg a v roce 2001 11,80 Kč/kg.


8

Podíl ově řených hroznů vhodných k produkci vín s přívlastkem se v Č R pohybuje od 1,3 % (1996) do 10 % (1997) celkové sklizně . Přitom je zajímavé, že vě tšina z ově řených hroznů ná leží do pozdního sbě ru (0,5 až 5,5 %), výbě ru dosahuje pouze 0,1 až 0,6 % sklizených hroznů (data za roky 1996 – 1999).

Vliv ročníku na množstvíověřený ch hroznů a cukernatost 19

Kabinet Pozdní sbě r Výbě r Cukernatost

5 4

18,5 18 17,5 17

3

16,5

2

16

Prů měrná cukernatost hroznů °NM

% sklizený ch hroznů

6

15,5

1

15

0

14,5

1996

1997

1998

1999

Ročník Po zavedení vinařského zá kona před sklizní 1995 nastal vývoj smě rem ke zvyšová ní kvality hroznů a tím i vína. Ještě v roce 1996 přesá hla sklizeň ově řených hroznů 2 % z celkové sklizně hroznů pouze ve vinařské oblasti mikulovské. V mimořá dném ročníku (po strá nce kvality) 1997 přesá hl podíl ově řených hroznů v mikulovské vinařské oblasti 19 % v oblasti sklizených hroznů , v mutě nické oblasti to bylo 14 %, ve velkopavlovické témě ř 10 %. Z hlediska odrů dové skladby ově řených hroznů tvořily v roce 1999 více než ¼ hrozny bílých odrů d burgundské rodiny, s 11 % ná sledoval Ryzlink rýnský, s 9 % Ryzlink vlašský a po 7 % zaujal Tramín a Sauvignon. Nejvýznamně jší modré odrů dy tvořily 15 % ově řených hroznů . Jde tedy o podstatně jiné zastoupení, než jaká je současná odrů dová skladba vinic. Pro srovná ní jsou dá le uvedeny dva grafy – první poukazuje na podíl jednotlivých odrů d na ově řených hroznech a druhý na podíl jednotlivých odrů d na skladbě vinic.

Podíl odrů d v roce 1999 na ověřený ch hroznech Ostatní 16%

Tramín červený 7%

Frankovka 4%

Ryzlink rýnský 11%

Svatovavřinecké 7% Ruland modré 4% Müller Thurgau 3% Rulandské šedé 6% Ryzlink vlašský 9% Veltlínské zelené 5%

Chardonnay 10%

Sauvignon 7%


Rulandské bílé 11%

9

Nejvě tší podíl ově řených hroznů v letech 1996 až 1999 z celkem sklizených hroznů dané odrů dy ná ležel v případě kabinetu Chardonnay (7,52 %), Tramínu (5,84 %), Rulandskému modrému (5,75 %) a Sauvignonu (5,68 %). Nejvě tší podíl hroznů vhodných k získá vá ní pozdního sbě ru ze všech sklizených hroznů dané odrů dy vykazovalo opě t Chardonnay (18,09 %) ná sledované Rulandským šedým (17,25 %), Rulandským modrým (13,69 %) a Tramínem (12,69 %). V případě výbě ru se na ově ření z celkové sklizně nejvíce podílely opě t hrozny odrů dy Chardonnay (3,76 %), ná sledované Rulandským šedým (2,68 %), Tramínem (2,68 %) a Rulandským modrým (1,61 %). Všechna „první místa“ pro Chardonnay vzhledem k jeho velké podobnosti ampelografické i vínem s odrů dou Rulandské bílé a jeho módnosti naznačují, že je zde možná vzá jemná zá mě na. Proto pokud se spočítají data za tyto dvě odrů dy společně , pak v kabinetu zů stá vají na prvním místě (6,0 %) v pozdním sbě ru se přesouvají na třetí místo (13,3 %) a ve výbě ru na třetí místo (2,3 %). Bílé odrů dy burgundské skupiny se sice na ploše podílí pouze 9 %, ale na ově řených hroznech 27 %. Obdobně Tramín je vysá zen na 2 % vinic, ale u ově řovaných hroznů tvořil 7 %, Ryzlink rýnský je vysá zen na 6 %, avšak na ově řovaných hroznech se podílel 11 %. Naopak Müller-Thurgau se na výsadbá ch vinic podílí 14 %, ale mezi ově řenými hrozny činil jeho podíl pouze 3 %, obdobně Veltlínské zelené (15 %/5 %). Témě ř veškerá plocha vinic je obhospodařová na podniky s výmě rou nad 5 ha, což dá vá dobrý zá klad pro budoucí rentabilitu. Asi 1 tisíc ha obhospodařují podniky s plochou 1 až 5 ha, které v budoucnu buď svů j podnik zvě tší nebo prodají. Podniky s plochou vinic do 1 ha obhospodařují asi 1.600 ha a pokud nezaniknou tak zů stanou jako vedlejší zamě stná ní či pro samozá sobení, i když z hlediska počtu je jich nejvíce. Počet pěstitelů ré vy a plocha vinic v roce 2002 10000

Počet pěstitelů a plocha vinic (ha)

9000 8000 7000 6000

Počet pě stitelů Osá zená plocha

5000 4000 3000 2000 1000 0 do 1 ha

1,00 - 4,99 ha

5,00 a více ha

Plocha vinic pěstitele

Z celkové plochy vinic je v Č R zapojeno do systému kontrolovaného ekologického vinohradnictví jen 25 ha (4 podniky), ačkoliv tento systém byl zpracová n a zaveden v Č R již v letech 1990 - 1991. Výrazně lepší stav je u kontrolované integrované produkce, do které je v Č R zapojeno již 4.800 ha vinic.


10

1.2 Vinařství V Č R existují kapacity pro plné zá sobení tuzemského trhu vínem, bohužel tě mto neodpovídá produkce hroznů , která pokrývá asi 45 % spotřeby vína Č R. Zbývajících 55 % vína je třeba dová žet. Co se struktury produkovaného vína týká , je tě žké přesně na litr stanovit produkci a tím i podíl jednotlivé kategorie vína na tuzemské produkci vína z daného roku, protože víno mů že být předloženo k zatřídě ní buď ihned ještě v roce sklizně hroznů nebo i za ně kolik let. V každém případě lze z delší časové řady usuzovat na určitý podíl. Od roku 1996 je tuzemské víno tvořeno z 35 % až 60 % vínem stolním, z 35 % až 60 % vínem jakostním a z 1 % až 8 % vínem s přívlastkem. Přitom víno s přívlastkem se prodá vá především přímo, tj. „ze dvora“, do vinoték, specializovaných obchodů a v gastronomii. Naopak stolní a jakostní víno dominuje v supermarketech, ně kdy jde i o balení v krabicích nebo PET-lahvích. Č á st stolního vína se dostá vá do obě hu jako přímý prodej sudového vína do ná dob přinesených spotřebitelem. I když cukernatost hroznů přesahuje hodnotu umožňující produkovat jakostní víno a případně víno s přívlastkem, je každoročně podstatná čá st vína prodá vá na jako víno stolní. Dů vodů je více, ale patří k nim prodej sudového vína konečnému spotřebiteli, kdy potřebné formality v případě jakostního vína by zbytečně zvyšovaly cenu vína. I z tohoto dů vodu by bylo vhodné, aby i Č R zavedla tzv „zemské víno“. Jde o druh stolního vína, u kterého mů že být uvá dě n ná zev odrů dy a přitom nepodléhá povinnému zatřídě ní na Ministerstvu země dě lství Č R. Vyskytuje se již ve všech vinařských členských stá tech EU. Tento druh vína bude navrhová n v připravovaném novém zá koně o víně . Dalším dů vodem tak vysokého podílu stolního vína je témě ř 9.000 pě stitelů s plochou vinic mezi 0,1 až 1,0 ha. Jde prakticky výhradně o fyzické osoby, tedy domá cnosti, které čá st produkce používají pro své samozá sobení vínem. Vzhledem k tomu, že v prů mě ru tvoří taková domá cnost 2 dospě lé osoby a občas přijímá ná vště vy i z nevinařských oblastí, mů že se spotřeba vína v tě chto domá cnostech pohybovat ročně kolem 100 tisíc hl, aniž by dochá zelo k jakémukoliv prodeji vína nebo jeho „vyskladně ní ze sklepa“. Jde tedy o činnost naprosto legá lní, obdobnou u ná s oblíbenému samozá sobení ovocem či zeleninou. Celkem se toto samozá sobení podílí v zá vislosti na výnosu hroznů v daném roce asi 15 až 30 % na celkové tuzemské produkci vína. Je logické, že při spotřebě vína z vlastní produkce nikdo nemá potřebu podstupovat složitý a časově i finančně ná ročný proces zatřiďová ní vína jen pro ten pocit, že sá m konzumuje víno oficiá lně zatřídě né do určité kategorie, protože sá m nejlíp ví co popíjí. Jen velmi zřídka přitom jde o víno, které by jinak bylo zatřídě no jako víno stolní.

Množstvístolního a zatříděné ho vína z celkové sklizně v jednotlivý ch letech Stolní Kabinet Výbě r

% vína celkem

60 50

Jakostní Pozdní sbě r

40 30 20 10 0 1996

1997

1998

1999

2000

Ročník sklizně


11

Dá le není využívá na dost podstatná čá st ově řených hroznů k výrobě vína s přívlastkem. V případě kabinetu je to asi 40 % hroznů , u pozdního sbě ru témě ř 50 % hroznů . Naopak hrozny vhodné k získá vá ní výbě ru jsou plně využívá ny. Postupně se snížil cenový rozdíl mezi jakostním a stolním vínem, ale narostl rozdíl mezi bílým a červeným vínem. Až do srpna roku 2000 bylo podle vinařského zá kona povoleno do ně kterých vín přidá vat témě ř 50 % dovezeného vína a tuto smě s označovat jako víno z Č eské republiky. Tím mohou být mírně zkresleny i výše uvedené ú daje. Dá le bylo možné vyrá bě t víno z dovezených moštů a v praxi se používala i dovezená hroznová šťá va. To znesnadňovalo kontrolu kvality vína. Nyní již jakékoliv dovezené víno musí být jako takové označeno a není podstatné, zda byly dovezeny hrozny, sudové nebo již lahvové víno. Do budoucna se předpoklá dá snížení prů mě rného vě ku vinic a tím, spolu s dalšími opatřeními, zvýšení prů mě rného výnosu. Ten však v žá dném případě nemů že dosá hnout hranice bě žné v Ně mecku. Další snahou je zvýšit plochu vinohradů před vstupem do EU, což je ale značně limitová no financemi. V každém případě však proti zvýšené produkci bude stá t zvýšená spotřeba vína. Ta nyní činí přibližně 13 až 16 litrů na osobu a rok a trend je dá le narů stající. Mírným zklamá ním bylo v roce 1996, že český trh neabsorboval tak velký podíl jakostního vína a proto musel prakticky každý zpracovatelský podnik začít nabízet ve značném množství i víno stolní. Přitom pě stitel révy zřejmě s tě ží pokryje své ná klady, pokud bude produkovat hrozny k výrobě stolního vína. Konečným dů sledkem byl i rok 1999, kdy poklesly ceny hroznů Ryzlinku vlašského a Veltlínského zeleného k 6,- Kč/kg. Taková cena v EU již znamená využití „zá chranné sítě “ ve formě dotované destilace. V případě Č R ale šlo o první roky po zavedení vinařského zá kona, kdy se spotřebitel teprve učil využít jeho přednosti,v současnosti by trh mě l již být stabilizová n.

1.3 Dovoz vína Do roku 2000 mohlo být dovezené víno přidá vá no do vína z Č R, konkrétně v případě jakostního zná mkového vína až do množství nižšího než 50 %, čehož bylo také hojně využívá no. Stejně tak se dová želo značné množství moštů , což rovně ž od roku 2000 není možné. V Č R v dů sledku postupného a nevhodně sjednaného snižová ní celní sazby je v současnosti zvýhodně n dovoz vína v ná dobá ch do 2 litrů (sazba 30 %) nad dovozem sudového vína (sazba 75 %). Přitom v zá jmu Č R je dová žet především surovinu k výrobě vína. Je to nelogické, má lo v které produkční zemi se s takovým přístupem setká me. V rá mci členských zemí WTO je sjedná na dohoda, podle které je témě ř 92 tisíc hl prvního vína dodaného od počá tku roku zatíženo 25 % celní sazbou. Dá le existují bilaterá lní dohody s Maďarskem, Rumunskem, Slovinskem, Bulharskem a Chorvatskem. V zá sadě tyto jednotlivé dohody nepřekračují 15 tisíc hl vína na stá t a celní sazba činí 25 % ceny. Výjimkou je Maďarsko, kde je sjedná no 18 tisíc hl vína při celní sazbě 10 %. Obdobně Č R požá dala o jedná ní ve vě ci dohod o víně EU. Tyto dohody již byly projedná vá ny před rokem 1997, ale byly ze strany Č R přerušeny. V říjnu 2000 bylo požá dá no o jejich pokračová ní, v současnosti jsou před zá vě rečnými podpisy. Pro rok 2003 by mě ly platit dohody pro ná sledující dovoz vína:


12

STÁ T WTO Maďarsko Rumunsko Slovinsko Bulharsko Chorvatsko EU

SAZBA TIS. HL SAZBA TIS. HL vše 25 % 92 vše 10 % 18 vše 25 % 15 vše 25 % 4 sudové 25 % 12 lahvové 25 % 3 vše 25 % 6 sudové 25 % 300 kvalitní 0% 20

Mimoto se jedná o výši další kvóty pro dovoz bílého sudového vína a červeného sudového vína pro všechny stá ty svě ta od 1.1.2002. Celkem činí dovoz produktů vinohradnictví a vinařství do Č R ve finančním vyjá dření přibližně 3 miliardy Kč, avšak i toto číslo je podhodnoceno, zvlá ště u lahvového vína (deklarovaná cena). Je nutné rozlišovat produkty, které lze získat v Č R a produkty, kde nejsme konkurenceschopní. Víno patří do první skupiny, stolní hrozny a rozinky do skupiny druhé. Vína se ročně dová ží za více než 1 miliardu Kč. Rok 1995/1996 1996/1997 1997/1998 1998/1999 1999/2000 2000/2001

Dovoz celkem (tis. hl) Dovoz podle zemí(tis. hl) 468 Itá lie 113 Maďarsko 100 Rakousko 84 823 Itá lie 253 Slovensko 120 Španě lsko 97 716 Maďarsko 285 Itá lie 142 Španě lsko 79 780 Maďarsko 284 Itá lie 147 Španě lsko 125 912 Itá lie 257 Maďarsko 252 Španě lsko 70 994 Itá lie 205 Rakousko 108 Maďarsko 93

Export vína z Č R činí pouze 5 % objemu dovozu a 9 % finančního objemu dovozu. Pasivní obchodní bilance v meziná rodním obchodu s produkty révy vinné činí v Č R přibližně 3 miliardy Kč ročně , z toho víno se na tom podílí více než 1 miliardou Kč. Do Č R se dová ží v naprosté převaze víno stolní, vysoce kvalitní vína se na dovozu nepodílí ani 5 %. V zá sadě jde u dovozů především o cenu, bez ohledu na kvalitu. K tomu ještě napomá há ná š systém výbě ru cla, kdy o čá stce rozhoduje deklarovaná „obchodní“ cena, která bývá i ně kolikaná sobně podhodnocena. V EU je celní sazba stanovena v Eur na jednotku objemu, což je samozřejmě rozumně jší.


13

1.4 Prodej vína a jeho konzumace Vě tšinu tuzemského vína uvá dí na trh velké zpracovatelské podniky, které obchodují především prostřednictvím potraviná řských velkoobchodů . Specializované maloobchody vínem a vinotéky zá sobují především menší výrobci. Přímý prodej „ze dvora“ stejně jako zá silková služba je pouze doplňkem a v příjmech výrobců hraje podružnou roli. Samozřejmě , že je naší snahou preferovat víno nabízené spotřebiteli ve skle. Ale vzhledem k dosud nízkému pově domí o vinné kultuře u spotřebitelů je to problematické a vě tšina spotřebitelů stá le považuje za „dobrý kup“, když zakoupí víno v ceně do 30 Kč/l o 1,- Kč/l levně ji než posledně , nehledě na kvalitu tohoto vína. Problémy činí i 50 % konzumace červeného vína, protože tuzemská produkce červeného vína se pohybuje pouze kolem 27 % podílu na veškerém vínu. Proto je dosud pomocí rů zných kvót zvýhodňová n především dovoz červeného vína. Tento trend je v celé Evropě a i u našich sousedů zatím spotřeba červeného vína stá le narů stá . V gastronomii se již čá stečně podařilo prosadit nejkvalitně jší vína z Č R, před rokem 1995 bylo víno z Č R v nejlepších hotelích spíše výjimkou, vě tšinou byla dříve nabízena vína z Francie, Itá lie a Ně mecka. Konzument postupně získá vá zá kladní pově domí o vínu, napomohla tomu také řada televizních a rozhlasových pořadů o vínu a řada nových publikací o vinohradnictví a vinařství. Č á st obyvatelstva již považuje za naprosto nezbytné mít alespoň zá kladní informace o vínu. To by mohl být dobrý předpoklad ke zvýšení spotřeby vína v Č R, která je v porovná ní s evropskými vinařskými země mi mimořá dně nízká .

75

Spotř ebitelské ceny a ceny vý robců láhvové ho vína v letech 1998 až 2002 (včetně daní) Svatovavřinecké - spotřebitelská M.-Thurgau - spotřebitelská Svatovavřinecké - cena výrobce M.-Thurgau - cena výrobce

70

Cena v Kč/l

65

60

55

50

45

40 III/98

IX/98

III/99

IX/99

III/2000

IX/2000

III/2001

IX/2001

III/2002

Měsíc

Hodnotíme-li celou vertiká lu sektoru vína, pak je zřejmé, že dochá zí k nevyvá ženému vztahu na jedné straně mezi producentem hroznů a výrobcem vína a na druhé straně mezi výrobcem vína a konečným prodejcem vína. Bě hem uplynulých 4 let, jak je patrno z grafu, trvale stoupala spotřebitelská cena Svatovavřineckého, zatímco cena jeho producentů má klesající trend. Obdobně je tomu i u odrů dy Müller Thurgau, kde spotřebitelská cena stoupala méně strmě , o to více klesala producentská cena.


14

Ceny vý robců láhvové ho jakostního vína (bez daní) v letech 1998 až 2002 50

Jakostní bílé Jakostní červené

Cena v Kč/l

45

40

35 III/98

IX/98

III/99

IX/99

III/2000

IX/2000

III/2001

IX/2001

III/2002

Měsíc

Od roku 2000, kdy byla zrušena spotřební daň z vína ve výši 2,50 Kč/l, je patrný pokles prodejní ceny producentů vína. U červeného vína pokles ceny činí prá vě tuto čá stku, i když se v roce 2002 cena zvedla. Není zatím zná mo, zda zvýšení ceny zapříčinil povinný odvod do Vinařského fondu ve výši 1,- Kč/l, ale asi ne, protože u bílého vína cena poklesla. Došlo tak k nejvě tšímu rozdílu (9,- Kč/l) mezi cenou bílého a červeného vína od roku 1998.

Spotř ebitelské ceny stolního vína v letech 1998 až 2002 65

60

Cena v Kč/l

55

bílé - lá hev bílé - tetrapak červené - lá hev červené - tetrapak

50

45

40

35 III/98

IX/98

III/99

IX/99

III/2000

IX/2000

III/2001

IX/2001

III/2002

Měsíc U stolního vína tuzemského pů vodu je pro cenu rozhodující obal, nikoliv barva vína. Rozdíl mezi tetrapakem a sklem se pohybuje od 16,- do 19,- Kč/l. V případě balení tuzemského stolního vína do PET-lá hví je spotřebitelská cena ještě asi o 2,- Kč/l vyšší než u skla. Vě tšina vína vyrobená z tuzemských hroznů maloobchodů je v kategorii jakostního vína.

a uvá dě ná


do obě hu prostřednictvím

15

Ve vinařských oblastech je vě tšina spotřebovaného vína jeho konzumenty zajišťová na jiným způ sobem než přes potraviná řské obchody a velkoobchody. Po roce 1995 (zavedení vinařského zá kona) začala stoupat spotřeba vína z hladiny kolem 12 l na osobu. V posledních letech se pohybuje již mezi 14 a 15 l na osobu a rok (bez samozá sobení, ovocného vína a medoviny). Tento trend podporuje i stoupající kupní síla obyvatelstva. V Č R je ve srovná ní s vinařskými stá ty EU i se stá ty kandidá tskými mimořá dně vysoký podíl vína prodá vá n přes super- a hypermarkety, přímý prodej ze sklepa je zanedbatelný. Samozá sobení obvyklé ve vinařských oblastech představuje při přepočtení na všechny obyvatele Č R přibližně 3 až 4 l vína na osobu a rok. Vytýčené vinařské stezky nejsou vinaři dostatečně využívá ny a vadí to i turistů m.

1.5 Vzdělávání, vý zkum, poradenství Odborné vinařské vzdě lá vá ní je zatím značně roztříště no. Vysokoškolská výuka pro celou Č R probíhá na Zahradnické fakultě v Lednici na Moravě , která ná leží k Mendelově univerzitě v Brně . Jisté aktivity - v zahradnictví, ale vykazuje i Č eská země dě lská univerzita v Praze. Vinařství je rozdě leno do dvou oborů – zahradnické inženýrství (pě stitel) a zpracová ní zahradnických produktů . Stejně tak je ZF členě na i organizačně na ú stav ovocnictví a vinohradnictví (pě stová ní révy) a na ú stav posklizňové technologie zahradnických produktů . To znamená , že neexistuje ani obor a ani organizační složka, která by se vě novala celému vinařství – od produkce sazenic až po prodej vína. Středních škol vyučujících i vinařství je ně kolik, ale rozhodující je Střední vinařská škola Valtice, která nově začne vychová vat i učně . Obdobně učilišť zabývajících se mimo jiné i vinohradnictvím a vinařstvím je ně kolik. Výzkumný ú stav pro vinohradnictví a vinařství v celé Č R chybí, rozdě lením Č eskoslovenska jsme zů stali zcela bez VÚ. Výzkum v oboru probíhá velmi sporadicky a nahodile, přes rů zné grantové agentury v pů sobnosti ministerstva školství a ministerstva země dě lství. Přitom není nutné prová dě t zá kladní výzkum, potřebujeme jen aplikovaný výzkum. Pro nedostatek finančních prostředků stá tu jsou témata z oboru vinařství řešena jen výjimečně . Ve velmi špatném stavu je i oblast poradenství. Komplexní vinařské poradenství neexistuje nikde v Č R. Ně kolik organizací se snaží řešit dílčí problémy, zpravidla jen pro své členy. Stá tní systém podpory země dě lského poradenství nevyhovuje problematice vinařství.

1.6 Státnípodpora Podpora stá tu je omezena na podporu z rozpočtu ministerstva země dě lství, převá žně na výsadbu vinic, která se poskytuje od roku 1994. Bohužel není pevně stanovena sazba na hektar, takže v jednotlivých letech se značně liší. V minulosti se pohybovala od 50 tisíc Kč do 250 tisíc Kč. Zatím historicky nejvíce finančních prostředků – 200 milionů Kč je schvá leno pro rok 2002. Dosud bylo na dotacích stá tem poskytnuto necelých 700 milionů Kč. V roce 2002 tak byla obnovena dosud nejvě tší plocha vinic. Na druhou stranu stá t jenom ve formě spotřební daně z vína od roku 1990 do jejího zrušení odebral z tohoto odvě tví 3 miliardy Kč. © Č eskomoravská vinohradnická a vinař ská unie a Jihomoravský kraj

16

Podpora obnovy vinic 250 plocha

200

Plocha (ha)

800 150

600

100

400

Č ástka v tis. Kč/ha

čá stka

1000

50

200

0

0 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

Rok

Vinařství se dá le dotýkají i jiné stá tní dotační tituly: ·

budová ní kapkové zá vlahy (v roce 2001 bylo poskytnuto 0,163 mil. Kč na celkem 3,5 ha vinic)

·

podpora šlechtě ní révy vinné (v roce 2001 bylo poskytnuto 6 šlechtitelským firmá m 9,8 mil. Kč)

·

podpora testová ní množitelského materiá lu (v roce 2001 bylo poskytnuto 0,25 mil. Kč)

·

podpora biologické ochrany révy (v roce 2001 bylo poskytnuto 3,36 mil. Kč na 3.700 ha vinic)

·

na pořá dá ní seminá řů a publiková ní popisu odrů d révy (v roce 2001 čá stka 0,164 mil. Kč)

·

v roce 2001 byl podpořen vznik izolá tů révy, které budou sloužit k dalšímu množení

·

od roku 2002 je nově zavedena podpora pě stiteli na pojiště ní proti živlů m se sazbou do 10 % proká zaných ná kladů . Jde tedy spíše o morá lní podporu než o podporu bě žnou v zemích EU

·

pro zpracovatele existuje od roku 2002 podpora na zavá dě ní norem ISO a systému kritických bodů (HACCP)

·

podpora exportu vína není zavedena, i když v rá mci dohod WTO je sjedná na

·

od roku 2003 bude možné využít prostředků z Vinařského fondu, do kterého stá t přispě je 100 miliony Kč a výbě r prostředků od vinařů a dovozců vína by se mě l přibližně rovnat této čá stce rovně ž

1.7 Podpora krajů V roce 2002 byla poskytnuta podpora vinařství jen v Jihomoravském kraji ve výši 20 mil. Kč. Prostředky byly investová ny do vybavení technického izolá tu v Lednici na Moravě (5 mil. Kč),


17

do zabezpečení kvalifikovaných pracovních sil pro vinohradnictví a vinařství podporou odborného školství (11,2 mil. Kč) a na provedení kategorizace viničních tratí ve vě tší čá sti Jihomoravského kraje (3,2 mil. Kč).

1.8 Vinařský fond V roce 2002 byl zá konem č. 50/2002 Sb. ustanoven Vinařský fond. Zatím postupně nabíhá jeho činnost. Fond vybírá prostředky od vinařů ve výši 1,- Kč/l vína a 350,- Kč/ha vinice a dá le získá dlouhodobou pů jčku od stá tu ve stejné výši jako byly vybrá ny odvody od vinařů . Tyto prostředky pak budou od roku 2003 podle zá kona a nařízení vlá dy č. 342/2002 Sb. rozdě leny na obnovu a výsadbu vinic a do 5 % celkové čá stky i na marketing vína. Celkový roční objem použitelných prostředků se předpoklá dá ve výši 200 milionů Kč. Vstupem Č R do EU nebude možné z tohoto fondu podporovat obnovu vinic, stane se po legislativních ú pravá ch marketingovým vinařským fondem.

1.9. Nevládníorganizace v oboru vinařství Zastřešující nevlá dní organizací v země dě lství je Agrá rní komora Č R. Ta je dá le členě na na sně movnu všeobecnou a sně movnu společenstev. Č leny sně movny všeobecné jsou okresní agrá rní komory, které jsou sdruženy do Regioná lních agrá rních komor. Jedním z členů sně movny společenstev je i Č eskomoravská vinohradnická a vinařská unie (Č MVVU). Č MVVU sdružuje prá vnické a fyzické osoby podnikající ve vinařství v rá mci Č R a zá jmové organizace drobných vinařů . Takže mimo více než 180 prá vnických a fyzických osob podnikajících v oboru jsou členy Č MVVU i regioná lní sdružení drobných vinařů , jako např. Cech českých vinařů , Moravín, Sdružení znojemských vinařů a řada místních vinařských spolků v jednotlivých obcích. Neopominutelnou roli sehrá vá i Svaz integrované produkce hroznů a vína a Č eskomoravský svaz vinařských podniků .


18

2. Porovnánívinohradnictvía vinař stvív Č R a EU Vstup Č eské republiky do Evropské unie bude znamenat řadu změ n i ve vinařství. Ideá lní by bylo, kdyby vě tšina potřebných změ n byla zavedena ještě před vstupem do EU, „na nečisto“. Tím by se nový systém mohl nejdříve zabě hnout, než začne pracovat „naostro“ se všemi sankcemi ze strany EU při jeho chybné činnosti či dokonce nečinnosti. Pro zá kladní porovná ní nejdříve ně kolik statistických ú dajů o EU a Č R: Počet obyvatel (mil.) Plocha vinic (tis. ha) Produkce vína (mil. hl) Spotřeba vína (mil. hl) Spotřeba vína na hlavu (l)

EU 376 3.500 170 130 35

ČR 10,5 12 0,5 1,4 14

% 2,8 0,3 0,3 1,0 40,0

I když v první polovině 20. století v Č R platilo obdobné vinařské prá vo jako v ostatní Evropě , bě hem druhé poloviny století došlo k odklonu od evropského vinařského prá va. Přesto vě tšina principů vychá zí ze stejných zá sad, vždyť ve Francii byl přijat první vinařský zá kon v roce 1905 a v Rakousko-Uhersku pro země rakouské (tedy i nyně jší Č R) v roce 1907 a pro země uherské (včetně Slovenska) v roce 1908. V Č R byl vydá n další vinařský zá kon teprve v roce 1995, kdy se u ná s ještě příliš nehledě lo na předpisy ES. Zatím (polovina roku 2002), již byl dvakrá t novelizová n, s cílem přiblížení se předpisů m ES. Před vstupem Č eské republiky do Evropské unie bude zaveden nový vinařský zá kon, nový systém země dě lských dotací, ale dotknou se ná s i změ ny daňových předpisů . I když je prá vo rozhodující, řada zá ležitostí není na ú rovni ES řešena povinným nařízením, ale ve všech členských stá tech jsou tyto zá ležitosti řešeny témě ř shodným způ sobem. Z hlediska konkurenceschopnosti Č R se budeme muset podřídit i tě mto principů m.

2.1 Stručná charakteristika vinařstvív EU Země EU se v současné době podílí na celkové evropské výmě ře vinic témě ř 78 %. Nejvýznamně jšími vinařskými země mi jsou Španě lsko, Itá lie a Francie, které dohromady vyprodukují kolem 54 % svě tové produkce vína. Francie však své postavení na svě tovém trhu vínem pomalu ztrá cí. Sektor vína, zvlá ště bílého vína, se v evropských zemích potýká již třetím rokem se značnými ekonomickými problémy a situace se stá le zhoršuje. Na jedné straně se produkce a dovoz vína postupně zvyšuje, na druhé straně se snižuje jeho spotřeba a vývoz. Ná sledkem toho je v zemích EU stá lý meziroční ná rů st zá sob vína, což má negativní dopady na trh vínem a ceny stolního bílého vína. Před sklizní v roce 2001 se zá soby vína pohybovaly v jednotlivých členských stá tech EU od 55 % sklizeného množství (Ř ecko a Itá lie 65 %, Francie 70 %) až po 165 % (Lucembursko a Portugalsko cca 135 %, Španě lsko a Rakousko cca 100 %). Pro regulaci trhu v rá mci stá vajícího tržního pořá dku se za nejú činně jší opatření vedle destilace vína, použití čá sti sklizených hroznů na hroznovou šťá vu dá le považuje podpora vývozu vína a spotřeby produktů z moštových hroznů . V Ně mecku stá le více zpracovatelských podniků uzavírá dlouhodobé smlouvy s pě stiteli révy vinné. Tím se snižuje možnost prodeje moštových hroznů na volném trhu. Ani v Ně mecku nemů že producent hroznů čekat, až za ním přijde zpracovatel s nabídkou, musí nabídky aktivně vyhledá vat. Asi i v Č R to bude nejlepší možnost, jak zajistit dlouhodobou efektivnost produkce hroznů .


19

Prů mě rné ceny vína byly v roce 1999 v Rakousku ná sledující (v ATS/l): Balení Prodej ze dvora Potravinářské obchody Dvoulitrová lá hev 20,30 18,70 Litrová lá hev 27,10 25,10 Lá hev 0,75 l 68,60 48,30 Ve dvoulitrové lá hvi se prodá vá převá žně stolní a zemské víno, v litrové zemské víno a v lá hvi 0,75 l víno jakostní a s přívlastkem. V Rakousku se doporučuje dodržovat ná sledující ceny vína při rů zných způ sobech prodeje: · přímý prodej konečnému spotřebiteli 100 % ceny, · přímý prodej gastronomii 88 – 90 %, · prodej obchodníkovi 70 – 85 %, · prodej přes velkoobchod 65 – 75 %, · export 50 – 70 % ceny. Jinak vznikají problémy při snaze o pokrytí všech tě chto segmentů trhu. Rozpočet EU v sektoru vína činí 1,4 miliardy Eur (přes 40 miliard Kč), z toho 2/3 jsou určeny na mechanismy trhu, tedy na likvidaci přebytku vína v jižní Evropě . K zá sadá m regulace trhu s vínem v EU patří: · zá kaz výsadby nových vinic – až na výjimky (pro Č R cca max. 180 ha) · prémie za konečné vzdá ní se vinohradnictví (Č R snad nebude využívat) · podpora restrukturalizace vinohradnictví (vhodné připravit pro Č R včas ná rodní program) · registr vinic (podmínka pro poskytová ní dotací z EU) · podpora skladová ní vína (v Č R asi nebude příliš využívá na) · podpora destilace vína (pouze jako výjimečná „zá chranná síť“) · podpora užití hroznové šťá vy (v Č R asi nebude příliš využívá na) · podpora vzniku organizací producentů vína a interprofesních organizací (v Č R není zatím vytvořeno odpovídající prá vní prostředí) K významným podporá m EU patří mimo destilace stolního vína i restrukturalizace vinohradnictví. Na začá tku roku 2002 byly např. v Porýní-Falci vypsá ny nové podmínky pro žá dosti o restrukturalizaci vinic. Zlepšit strukturu vinařského podniku lze již od roku 2000 za finanční podpory EU. Program restrukturalizace vinohradnictví je v této zemi rozčleně n do ná sledujících bodů a podpor: 1. Změ na odrů dové skladby s využitím prá va na opě tovnou výsadbu – 150 000 Kč/ha (na svazích nad 30 % svažitosti – 313 000 Kč/ha), 2. Změ na odrů dové skladby do stá vající opě rné konstrukce – 100 000 Kč/ha, 3. Změ na šířky meziřadí vyklučením a novou výsadbou – 180 000 Kč/ha (na svazích při zterasová ní 3 800 000 Kč/ha), 4. Přechod od vedení na hlavu na drá tě nku za vyklučení a opě tovné výsadby vinice – 180 000 Kč/ha (na svazích – 3 800 000 Kč/ha), Minimá lní plocha, na kterou lze žá dat podporu, byla zvýšena na 20 arů . Dalším příkladem je vinařská oblast Franky, kde se nachá zí cca 6 tis. ha vinic. Obdržela od Komise ES pro rok 2002 prá vo na výsadbu nových vinic ve výši 82,5 ha. O přidě lení tohoto prá va konkrétním vinařů m se losovalo, přednost mě li žadatelé o výsadbu na svazích přesahujících 30 % svažitosti. Každý žadatel musel doložit, že disponuje vhodným pozemkem pro výsadbu a vylosovaným žadatelů m bylo přidě leno prá vo na novou výsadbu 0,3 ha vinice.


20

Rakouští vinaři dostali v roce 2001 podporu ve výši 41 milionů Eur (cca 1,2 miliardy Kč), tj. v přepočtu asi 23 tisíce Kč na každý hektar vinice. Prostředky jsou rozdě lová ny v rá mci 3 balíků programů . Na podporu ekologizace vinohradnictví (integrovaná produkce, ekologické vinohradnictví, protierozní opatření) bylo vyplaceno přes 23 miliony Eur (cca 690 milionů Kč), na podporu investic (výčepy pod víchem, vybavení sklepů ) 4,5 milionu Eur (cca 135 milionů Kč) a na opatření související s tržním pořá dkem pro víno (skladová ní vína, výroba hroznové šťá vy, prémie za vzdá ní se vinohradnictví, vývozní ná hrady, restrukturalizace vinohradnictví) 13,2 milionu Eur (asi 400 milionů Kč). Přes program ekologizace rakouského vinařství ročně tedy „přiteče“ vinařů m 58 % všech podpor. Přitom se na tomto projektu podílí 50 % EU a 50 % stá t. Ná rodní podporu poskytuje z 60 % stá t a ze 40 % země . Obdobný systém platí i pro podporu investic, zatímco prostředky na regulaci trhu vínem (včetně restrukturalizace vinohradnictví) hradí ze 100 % EU. Evropská komise vyčlenila v hospodá řském roce 2001/2002 422 milionů Eur (témě ř 14 miliard Kč) na restrukturalizaci 60 tisíc ha vinic v členských stá tech. Ně mecku bylo přidě leno na 1.176 ha restrukturalizovaných vinic 13,8 mil. Eur (455 milionů Kč). V období 2001 až 2005 Rakousko získá celkem přes 42 milionů Eur (1,3 miliardy Kč) z toho v letech 2002 až 2005 Rakousko obdrží každoročně 7,57 milionu Eur (cca 235 milionů Kč), zatímco v roce 2001 získalo 12 milionů Eur (370 milionů Kč). Dů vodem bylo přerozdě lení prostředků z členských stá tů , které nemě ly dostatečně zpracová ny potřebné projekty – ště stí i zde přeje připraveným! V Bá densku-Württembersku existuje od roku 1992 podpů rný program MEKA určený země dě lců m na podporu rovnová hy na trhu, ekologické rovnová hy a tvorby krajiny. Od roku 1993 je tento program z 50 % spolufinancová n z prostředků EU a v roce 2001 byl zahá jen novelizovaný program MEKA II. Tento program ve vinohradnictví zahrnuje ná sledující podprogramy, které mohou být vzá jemně kombinová ny: · Prová dě ní pravidelných rozborů pů d (v pě tiletém cyklu P, K, Mg a pH, alespoň 1x ročně N a doporučení k hnojení) s maximá lní sazbou podpory na podnik ve výši do 21.000,- Kč · Používá ní prognózy a signalizace houbových chorob s maximá lní sazbou podpory do výše 1.700 Kč/ha · Vedení evidence o aplikaci ochranných přípravků a hnojiv (termín, přípravek, množství) s maximá lní sazbou do 3.500 Kč/podnik · Udržení vinohradnictví na předem vymezených svazích (svažitost nad 30 %, ochrana proti erozi kamennými zdmi = maloplošné terasy) s maximá lní sazbou podpory do 12.000,- Kč/ha · Zavedení kontrolovaného ekologického země dě lství v celém podniku – pro vinohradnictví činí roční sazba podpory až 22.000,- Kč/ha · Podzimní „ozeleně ní“ vinic (výsev ozeleně ní v polovině zá ří, ponechá ní porostu až do pozdního jara) s maximá lní sazbou podpory do 3.000 Kč/ha · Celoplošné zřeknutí se herbicidů s maximá lní sazbou do 6.000 Kč/ha · Zřeknutí se herbicidů s výjimkou pruhu v řá dku pod keři s maximá lní sazbou do 3.400 Kč/ha · Aplikace feromonů s maximá lní sazbou do 3.400 Kč/ha · Aplikace bakteriá lních prepará tů s maximá lní sazbou podpory do 1.700 Kč/ha. Vezmeme-li příklad podniku ekologicky hospodařícího na vyjmenovaných svazích (přes 30 % svažitosti) s plochou 10 ha vinohradů , mů že získat ročně podporu ve výši do 432.000 Kč. Pokud stejný podnik bude na tě chto svazích hospodařit podle zá sad kontrolované integrované produkce, mů že získat podporu ve výši až 276.000 Kč. Pokud by tento podnik obdě lá val ekologicky vinice nená ležející do vyjmenovaných svahů , mohl by ročně získat podporu do 312.000 Kč a v případě integrované produkce do 156.000 Kč.


21

2.2 Odliš nosti vinařstvív Č R od situace v EU

Vinařství v Č R se liší od situace v EU ná sledujícím: -

-

-

-

-

-

-

-

Výsadba vinic v Č R zatím není omezena prá vem na opě tovnou výsadbu, tzn. že zatím mů že vinice vysazovat i prá vnická nebo fyzická osoba, která neprovedla klučení. V EU mů že sá zet vinici jen ten, kdo disponuje prá vem na opě tovnou výsadbu, toto prá vo však lze zakoupit od toho, kdo bez dotací vyklučil vinici. Bude v Č R zavedeno dnem vstupu do EU, za tím ú čelem evidenci podléhá každá vyklučená vinice od roku 2001. Je možné, že Č R dosá hne výjimky na určitou plochu vinic vysazovanou po omezenou dobu mimo prá va na opě tovnou výsadbu. Není stanoven maximá lní výnos hroznů pro jednotlivé kategorie vína. K omezení dojde novým vinařským zá konem, který by mě l nabýt ú činnosti bě hem roku 2003. Možnost zvýšení cukernatosti moštu pro stolní a jakostní víno je v Č R příliš benevolentní. V EU je pro vinařskou zónu A povoleno zvýšit cukernatost moštu nejvýše o 5,9 stupňů NM. To pro mošt o 13 stupních NM znamená nejvyšší možné přicukření na 18 stupňů NM. Současný vinařský zá kon se tímto omezením zabývá čá stečně (7 stupňů NM), plné převzetí předpisů ES v této problematice by mě lo nastat novým vinařským zá konem. Zatím také probíhají jedná ní s EU zda bude celá Č R zařazena do zóny A, v zóně B jsou podmínky ještě tvrdší. Značně je v EU na rozdíl od Č R omezeno slazení vína. Jestliže byla zvýšena cukernatost moštu, pak mů že být stolní víno přislazeno pouze moštem, který obsahuje nejvýše stejné množství cukru jako mošt použitý k výrobě tohoto vína. Pokud nebyla u moštu zvyšová na cukernatost, mů že být víno přislazeno zahuště ným hroznovým moštem nebo rektifikovaným moštovým koncentrá tem či hroznovým moštem, avšak nejvýše o 40 g/l. Přitom slazení dovezených vín je zaká zá no. Plné převzetí předpisů ES v této problematice bude až novým vinařským zá konem. Vinařství v Č R ohrožují podvodné dovozy, po letech začaly být od prosince 1999 čá stečně řešeny, bude nutno ještě přitvrdit ze strany stá tu. Sazenice révy vinné nejsou v Č R testová ny na virové choroby. Aby bylo vyhově no připravovaným předpisů m ES, znamená to přibližně 10 let pracovat na budová ní komplikovaného systému. První kroky byly učině ny finanční podporou při zaklá dá ní izolá tů . V Č R je nedostatečná evidence sklizených hroznů a vyrobeného vína. Úplné sjednocení s předpisy ES nastane nabytím platnosti nového vinařského zá kona. Chybí systém celorepublikových soutě ží vín a jejich prová zanost na soutě že oblastní případně regioná lní. Souvisí to pak s uvá dě ním umístě ní na etiketu vína a tím s prá vem ES. Vinařský fond se bude muset dnem vstupu Č R do EU uzpů sobit pomě rů m bě žným v EU (propagace vína). Systém podpor vinohradnictví a vinařství je v Č R zatím odlišný od systému v EU. V Č R neexistují vinařská družstva, do kterých by členové dodá vali své hrozny a po jejich zpracová ní na víno a především prodeji vína by obdrželi platbu vyšší než při přímém prodeji hroznů zpracovatelů m. V ně kterých členských zemích EU je takto zpracová vá no 50 % produkce hroznů . Velká zá vislost pě stitelů v Č R na podnicích zpracová vající hrozny. S tím souvisí malý podíl podniků , které veškeré své hrozny zpracová vají až do fá ze lahvového vína a výše zmíně ná neexistence vinařských družstev. V oblasti velikosti vinohradnických podniků má me pomě rně výhodu v porovná ní s našimi sousedy v Rakousku a Ně mecku, kde dochá zí v posledních dvaceti letech k jejich


22

koncentraci. Například prů mě rná plocha vinic na podnik nyní činí v Ně mecku 11 ha, v Rakousku ještě méně . Prá vě malé podniky v tě chto zemích končí, prodá vají se vě tším. V Porýní-Falci byl bě hem let 1989 - 1999 reduková n počet vinařských podniků s plochou vinic od 0,3 do 1,0 ha z 8.294 na 4.835. Počet všech vinařských podniků se bě hem let 1979 až 1999 snížil z 18.803 na 10.997. Podíl rů zných kategorií podniků s vinohradnictvím na celkovém počtu tě chto podniků u ná s, v Rakousku a Ně mecku uvá dí ná sledující graf:

Podíl kategoriípodniků s vinohradnictvím 70

JMK

Rakousko

Ně mecko

% podíl počtu podniků

60

50

40

30

20

10

0 do 0,1 ha

do 1,0 ha

do 5,0 ha

plocha vinic podniku

nad 5,0 ha

Podíl pě stitelů do 0,1 ha má me výrazně vyšší než oba sousední stá ty, ale protože jde převá žně o samozá sobení, není nutné se tím znepokojovat. Mírně vyšší má me i podíl podniků , kde vinohradnictví je vedlejším zdrojem příjmů (do 1 ha) a vě tšina tě chto podniků asi brzy zanikne nebo se stanou samozá sobiteli (s plochou do 0,1 ha). V kategorii od 1 ha do 5 ha má me výhodu v tom, že jednak má me podstatně menší podíl podniků v této kategorii, ale tyto podniky také obhospodařují podstatně menší podíl celkové plochy vinic. Výhodou je to proto, že jak naznačuje vývoj u sousedů , ani tato kategorie do budoucna bez podstatného zvě tšení podniku nemů že považovat vinohradnictví za hlavní zamě stná ní. V poslední kategorii – nad 5 ha – má me podstatně nižší podíl celkového počtu podniků než je tomu u našich sousedů , a současně tyto podniky obhospodařují podstatně vyšší podíl celkové plochy vinic (75 %). To znamená , že prů mě rná plocha vinic tě chto podniků je podstatně vyšší (přes 35 ha) než je tomu nyní v Ně mecku (11 ha a trvale stoupá ), kde je však vyšší než v Rakousku. To dá vá našim podniků m do budoucna dobrý zá klad k prosperitě v globalizovaném svě tě bez hranic. Za dostatečnou plochu vinic v Č R v roce 2002 na podnik lze považovat přibližně 10 plodných ha v případě prodeje lahvového vína a asi 15 plodných ha v případě prodeje sudového vína. Prodej hroznů se v posledním desetiletí nevyplá cel, i když pokud by poslední tři roky mě ly znamenat nový trend, lze uvažovat i o tom. -

Srovná ní podílu jednotlivých kvalitativních skupin vína ze sklizně 1998 v Č R, Rakousku a Ně mecku:


23

Stát

ČR

Rakousko

Německo

Celkem sklizeno (tis. hl)

413

2 703

10 620

Stolní víno (%)

51,7

62,0

6,0

Jakostní víno (%)

46,4

34,5

75,2

Kabinet (%)

1,0

2,6

9,8

Pozdní sbě r (%)

0,9

0,5

7,6

Výbě r a vyšší stupně (%)

0,01

0,4

1,4

Ú daje jsou zaokrouhleny

Z tabulky je zřejmý diametrá lní rozdíl mezi Ně meckem a Rakouskem, Č R se nachá zí mezi nimi, blíže k Rakousku. Bohužel produkce vína v kategorii výbě r tvoří v Č R necelou 1/100 podílu vína této kategorie v Ně mecku a ve srovná ní s Rakouskem je rovně ž 40x nižší.

2.3 Dalš ípředpokládané změny po vstupu do EU · · · · · ·

Zpracovatelská kapacita Č R dvojná sobně převyšuje produkci hroznů , po vstupu do EU bude asi 40 % kapacity nevyužito Vě tšina objemu stolního vína se bude dová žet po vstupu do EU a to ve spotřebitelském balení, toto víno se bude prodá vat především přes supermarkety Na svů j podíl na našem trhu a to i jakostním vínem se tě ší nejvíce Rakousko a Maďarsko, jejich obdoby Vinařského fondu již realizovaly první akce u ná s Pro naše jakostní víno bude v Č R má lo místa, bude nezbytné čá st vyvá žet, i kvů li image Reklamě našeho vína v zahraničí mů že významně napomoci agroturistika ve vinařských oblastech s otevřenými sklepy Podle situace v Rakousku a Ně mecku lze očeká vat ná rů st podílu spotřeby vína z dovozu v nevinařských oblastech a naopak pokles ve vinařských oblastech. To v Č R prakticky znamená zvýšení spotřeby vína z dovozu. Účinné informová ní veřejnosti o jakosti vína mů že čá stečně eliminovat snobské spotřebitele, kteří se rozhodují pro určité víno ne podle jeho jakosti, ale podle vzdá lenosti dané země od Č R a podle vinařského renomé této země .

·

Destilace stolního vína v Č R bude převá žně nezajímavá , nepomů že regulovat trh. Pro stolní víno je dá na možnost destilace jako intervenčního opatření EU, za vykoupené víno k destilaci získá jeho výrobce přibližně 9,- Kč/l. Vzhledem k této ceně nelze předpoklá dat, že po vstupu Č R do EU by toto opatření jakkoliv zlepšilo situaci na trhu stolním vínem u ná s, s výjimkou zá ruky dalšího nesnížení cen Veltlínského zeleného a Ryzlinku vlašského.

·

Má me mimořá dně vhodné podmínky pro zajímavá bílá vína, ale není pravda, že červená by mě la být méně hodnotná . Již stá vající enologické postupy dle předpisů ES umožňují i u ná s získá vat zajímavá červená vína.Je možné, že v rá mci EU bude zavedena jednotná spotřební daň z vína.


24

3. Návrh opatř eníve vinohradnictvía vinař ství př ed vstupem Č R do EU Je proká zá n značný rozdíl mezi prů mě rnou spotřebou vína v Č R na osobu a rok (14 l) a v EU (35 l). Tak nízká spotřeba vína jako je v Č R není ani v nevinařských členských zemích EU. Na tomto podkladě je sprá vné předpoklá dat, že bě hem deseti až dvaceti let spotřeba vína v Č R postupně poroste na 25 až 30 l. Tuto ú vahu podporuje i trend posledních deseti let v Č R, kdy se spotřeba zvýšila o více než 15 %. Dalším dů ležitým faktorem bude zřejmě zlepšující se příjmová situace obyvatelstva Č R. Obdobný faktor ve všech evropských zemích s nižší konzumací vína vedl ke zvýšení spotřeby vína. Lze tedy oprá vně ně v Č R předpoklá dat roční spotřebu asi 2,5 až 3,0 miliony hektolitrů vína ročně . Zpočá tku bude asi 1/3 z tohoto množství tvořit stolní víno, ale tento podíl se bude snižovat ve prospě ch rů stu spotřeby jakostního vína. Vzhledem ke klimatickým podmínká m Č R a rozloze vinic, nelze předpoklá dat konkurenceschopnost Č R v produkci stolního vína ve srovná ním s jihem Evropy. Konzumenti v Č R budou nepochybně vyžadovat čá st jakostních vín z dovozu. Kvalita domá cí produkce vína, zejména její pozitivní vývoj v posledních deseti letech a také schopnost vinařského oboru přizpů sobovat se rychlým změ ná m vně jších podmínek i požadavků m trhu, jsou silnými strá nkami vinohradnictví a vinařství v Č R. Proto je sprá vné počítat s udržením podílu asi 50 % domá cího vína na celkové spotřebě vína v Č R. Prů mě rný výnos hroznů v Č R je nyní 6 t/ha, i když ještě před dvaceti lety byl 7 t/ha. Snížením prů mě rného vě ku vinic, zvýšením počtu keřů na hektar a využitím zá vlahy, mů žeme předpoklá dat dosažení stability výnosů a jejich zvýšení, v dlouhodobém prů mě ru na cca 8 t/ha. Pro pokrytí poptá vky po domá cím víně by to představovalo 22 až 25 tisíc ha vinic v Č R. V budoucnu nedojde, s nejvě tší pravdě podobností, k výrazným změ ná m v umístě ní vinic. Nadá le se bude nachá zet přibližně 94 % výmě ry vinic v Č R v Jihomoravském kraji. Zvě tšová ní plochy vinic po vstupu Č R do EU nebude umožně no, protože v EU je již dvacet let finančně podporová no naopak jejich snížení. Abychom zlepšili svou výchozí produkční zá kladnu, musíme vysadit co nejvíce vinic před vstupem Č R do EU. Toto jsou základní vý chodiska vize udržitelné ho rozvoje vinohradnictví a vinařství v Č eské republice. 3.1 Vize udržitelné ho dlouhodobý ch cílů

rozvoje

vinohradnictví a

vinařství v Č R

a

stanovení

VIZE Trvale udržitelné vinohradnictví a vinařství v Č eské republice s využitím přírodních podmínek a s ohledem na historické souvislosti je podstatnou součástíintegrované ho rozvoje zemědělstvía venkova. Plnídů ležité funkce produkční, je vý znamný m zdrojem pracovních příležitostína venkově, ve vyvážené m vztahu s ochranou přírody a krajiny. Dlouhodobé cíle Č eské republiky v oboru vinohradnictvía vinařství: · Stabilizace pozice oboru v agrá rním sektoru v Č R · Aktivní připravenost na podmínky regulace oboru v EU · Rozšiřová ní pracovních příležitostí ve venkovských oblastech · Posilová ní enviromentá lních funkcí vinohradnictví · Ochrana rá zu venkovské krajiny ve vinařských oblastech · Rozvoj cestovního ruchu prová zaného s fenoménem vinařství · Domá cí produkce zdravé sadby révy vinné a vlastní systém šlechtě ní révy · Vývoz vybraných vinařských specialit Uskutečňová ní vize trvale udržitelné vinohradnictví a vinařství v Č eské republice sledová ním dlouhodobých cílů Č R v oblasti vinohradnictví a vinařství vyžaduje koordinovaný postup


25

v rozhodujících prioritních smě rech. Navrhovaná opatření v tě chto smě rech bude nutno trvale přizpů sobovat vývoji vně jších a vnitřních podmínek zejména v reakci na vývoj jedná ni o vstupu Č R do EU a také s ohledem na poznatky získá vané v prvním období začleně ní agrá rního sektoru do společné země dě lské politiky EU. Přehled priorit a opatření pro trvalou udržitelnost vinohradnictví a vinařství v Č eské republice Priorita 1 - Technická a organizačníopatřenípro rozvoj vinohradnictvía vinařství . Opatření 1.1 Kategorizaci viničních tratí. Opatření 1.2 Šlechtě ní révy vinné v Č R Opatření 1.3 Technický izolá t révy a teplomilného ovoce Opatření 1.4 Prostorové izolá ty révy vinné Opatření 1.5 Podpora výsadby bezvirózních podnožových vinic. Opatření 1.6 Výsadba nových ploch vinic Opatření 1.7 Zavá dě ní kapkové zá vlahy Opatření 1.8 Podpora pojišťová ní proti živelným pohromá m ve vinicích Opatření 1.9 Rozvoj kontrolovaného integrovaného a ekologického vinohradnictví Opatření 1.10 Restrukturalizace vinohradnictví Opatření 1.11 Využití fenoménu vinařství v cestovním ruchu Priorita 2 - Legislativníregulace vinohradnictvía vinařství Opatření 2.1 Opatření 2.2 Opatření 2.3 Opatření 2.4 Opatření 2.5

Vinařský zá kon Změ na zá kona o pů dě Zá kon o odrů dá ch a sadbě Zá kon o myslivosti Živnostenský zá kon

Priorita 3 – Dotvářenísysté mu institucíve vinohradnictvía vinařství Opatření 3.1 Opatření 3.2 Opatření 3.3 Opatření 3.4 vinařství Opatření 3.5

Vinařský fond Vinařská evidence Intervenční organizace pro víno Aktivní začleňová ní do vlá dních a nevlá dních organizací ve vinohradnictví a Podpora činnosti vinařských spolků v obcích

Priorita 4 - Rozvoj odborné ho vzdělávání, poradenstvía vý zkumu Opatření 4.1 Odborné vzdě lá vá ní Opatření 4.2 Poradenství pro vinohradnictví a vinařství Opatření 4.3 Ná rodní výzkumné vinařské centrum


26

3.2. Priorita 1 vinařství

-

Technická a organizační opatření pro rozvoj vinohradnictví a

V rá mci této priority je navržen komplex opatření převá žně technického ale také organizačního charakteru. Navrhují se opatření, která je nutno cílevě domě uskutečňovat v období příprav na vstup Č R do EU. Vedle toho jsou popsá na další opatření jejichž realizace spadá do období po začleně ní země do EU, je však nutno s nimi uvažovat již dnes. Ve všech případech se navrhují opatření založená na předpokladu cílevě domé finanční podpory. Na podkladě dosaženého pozná ní je zjevné, že trvalá udržitelnost vinohradnictví a vinařství je možná . Nutným předpokladem však je – propojení vlastních zdrojů podnikatelů v oboru s vně jšími finančními zdroji domá cími i zahraničními. Financová ní uvedených opatření počítá s vně jšími podpů rnými zdroji z ná rodních a také evropských programů . Vedle toho se počítá s podporou z regioná lních rozpočtů neboť vinohradnictví a vinařství je dů ležitým regioná lním zá jmem, například v oblasti udržová ní pracovních příležitostí ve venkovské prostoru. To platí zejména na Moravě . Všechny tyto předpoklady jsou opřeny o pečlivé vyhodnocení situace oboru v Č R a v zemích EU. Perspektivně je zřejmé, že v řadě případů se bude jednat o opatření vyžadující slučová ní podpor z více zdrojů a spoluprá ci více partnerů . Je tomu jak v Č R i v EU. Proto v dalším textu je ná vrh opatření popsá n ve vazbě k podpů rným programů m. Finanční rá mec je však pouze podpů rným prostředkem. Dominujícím motivem je postupné dosahová ní vize trvalé udržitelnosti vinohradnictví a vinařství v Č eské republice a postupné dosahová ní dlouhodobých cílů Č eské republiky v oblasti vinohradnictví a vinařství.

3.2.1 Popis technický ch a organizačních opatření Níže popsaná opatření ve svém souhrnu a svým charakterem pozitivně ovlivňují obor v celostá tním rozmě ru a zá roveň naplňují ně které dů ležité zá vazky Č R vů či EU. Také proto se jedná o patření vyžadující finanční součinnost podnikatelů , místních a regioná lních samosprá v, stá tu a po vstupu do EU také společné země dě lské politiky EU. Opatření1.1 Kategorizace viničních tratí Zá kon č. 115/1995 Sb. o vinohradnictví a vinařství a o změ ně ně kterých souvisejících prá vních předpisů ve zně ní zá kona č. 216/2000 Sb. vymezil pojem „viniční tratě “. Zá kon tak vytvá ří ná stroj k usmě rňová ní vinohradnictví do optimá lních produkčních podmínek. Současná dotační politika Č R (perspektivně také dotace strukturá lní politiky EU) využívá tohoto ná stroje při obnově a výsadbě nových vinic, preferencí podpory výhradně ve schvá lených viničních tratích. Po začleně ní Č R do EU bude možná obnova vinic pouze ve stejném rozsahu jako plocha vyklučených vinic, na zá kladě „prá va na opě tovnou výsadbu“. V současnosti je v Č R vybrá na plocha v rozsahu cca 50 – 55 000 ha pozemků pro viniční tratě , což je asi 5 x vě tší plocha než stá vající plocha zaregistrovaných vinic. Tento výbě r a schvá lení viničních tratí byl poplatný zejména způ sobu, rychlosti a také množství finančních prostředků , které byly k dispozici na tuto akci. Svů j vliv sehrá la i snaha o rozšíření plochy vinic před vstupem do EU. Výbě r viničních tratí je dle jednotlivých obcí kvalitativně velmi rů znorodý, u značné čá sti vybraných tratí chybí i zá kladní informace o nich. Z nedostatku času a odborných pracovníků , nebyl prakticky proveden popis a charakteristika vybraných viničních tratí. Jednou z podmínek rentabilního vinohradnictví je adekvá tní snížení plochy viničních tratí, kde se bude výhradně pě stovat réva vinná . Nutnou podmínkou pro zodpově dné vymezení plochy viničních tratí je – kategorizace viničních tratí. Zodpově dný výbě r je nutno provést na podkladě objektivních kritérií – minimá lní cukernatost moštu, energetická bilance stanoviště za vegetační dobu, suma aktivních teplot, nadmořská výška, svažitost pozemku a expozice viniční tratě . Podle tě chto zá kladních a dalších kriterií se jednotlivé viniční tratě zařadí do tří kategorií: 1., 2. a 3. Vinice vysá zené v prvních dvou


27

kategoriích se mohou obnovovat, plochy ve třetí kategorii budou z podpory pě stová ní révy vyňaty. Kategorizace viničních tratí je tedy ná strojem pro postupné umístě ní výsadby a pě stová ní vinic jen do nejlepších viničních tratí. Kategorizace viničních tratí není pro kandidá tské země povinná . Je však standardní součá stí vybavení členských zemí jako jedna ze zá kladních podmínek pro využívá ní finanční podpory strukturá lní politiky EU pro vinohradnictví. Do konce roku 2002 bude provedena kategorizace vě tšiny ploch vinic v rozhodující čá sti Jihomoravského kraje. V roce 2003 by mě la být provedena kategorizace ve vinařských oblastech bzenecké, kyjovské, mutě nické, strá žnické tedy ve zbytku ú zemí JMK. Finanční pokrytí této prá ce je předpoklá dá no z rozpočtu Jihomoravského kraje. Na tuto prá ci bude třeba navá zat ve vinařské oblasti uherskohradišťské – Zlínský kraj, ale také ve vinařských oblastech v Č echá ch. Kategorizace v Jihomoravském kraji byla finančně podpořena zejména zastupitelstvem kraje. V ostatních krajích je nutné přesvě dčit zastupitelstva o potřebě investovat co nejdříve prostředky do kategorizace viničních tratí. Opatření1.2 Šlechtěníré vy vinné v Č R Šlechtě ní révy v Č R je na jedné straně obranou před zá vislostí na vně jších zdrojích, na druhé straně je dů kazem umu a ú spě šnosti šlechtitelů v Č R. Využívá výhod dobré znalosti pě stitelských podmínek v Č R. Tato fakta jsou významná pro upevňová ní pozice Č R po začleně ní do EU. Podpora šlechtě ní révy v Č R nadá le vyžaduje dosavadní podpů rný program MZe Č R. Dosavadní objem prostředků , ročně asi 10 milionů Kč, je nutným ná kladem. Opatření1.3 Technický izolát ré vy a teplomilné ho ovoce Vybudová ním a zprovozně ním technického izolá tu révy a teplomilného ovoce v Lednici na Moravě , je vytvořen jeden z nutných předpokladů ozdravení domá cí sadby révy a také teplomilného ovoce. V této vě ci se jedná o plně ní dů ležitého zá vazku vů či EU. Na vybudová ní a zprovozně ní technického izolá tu se dosud finančně podílelo MZe a významně také Jihomoravský kraj. Ve společném zá jmu celé Č R je zajistit podporu provozu technického izolá tu v Lednici na Moravě . Cestou podpory je nutno také zabezpečit dozor stá tu nad plně ním funkce izolá tu v rá mci uceleného systému domá cí produkce zdravé sadby. Odhadovaná výše provozní podpory činí cca 2 miliony Kč ročně , přičemž se jedná o kombinovanou podporu vinohradnictví ale také ovocná řství. Opatření1.4. Prostorové izoláty ré vy vinné Výsadba prostorových izolá tů révy je integrá lní součá stí systému produkce zdravé sadby. Proto bude nutno v rá mci ochrany před zá vislostí na dovozu nutno tuto výsadbu nadá le podporovat. Podpora pevnou sazbou 250 tis. Kč/ha bude podmíně na ná sledovně - sazenice ve stupni „předzá kladní“, pů da bez vektorů viróz apod. Nutná výše podpory se odhaduje celkem asi 5 milionů Kč ročně . Opatření1.5 Podpora vý sadby bezvirózních podnožový ch vinic. V specializovaných orgá nech EU se diskutuje o možném zavedení zá kazu produkce podnoží netestovaných na virózy. Tento zá kaz mů že být proveden relativně rychle, protože to umožňuje zně ní smě rnice Rady č. 2002/11/ES, ke které nebyly dosud vydá ny přílohy. Prá vě pomocí přílohy lze tento zá mě r ně kterých členských stá tů EU provést. Č R pů vodně žá dala o výjimku z tě chto předpisů v rá mci vstupních jedná ní, od tohoto požadavku však posléze odstoupila.


28

V současnosti se v Č R zavá dí systém testová ní révy na virové choroby v technickém izolá tu. Ná sledně je vytvá řen navazující systém technických a prostorových izolá tů . Do doby ucelení tohoto systému, tak, aby byl plně funkční z pohledu praxe - producenta sazenic, ubě hne ještě asi 10 let. Pro toto období je žá doucí se připravit vytvořením nových podnožových vinic. Požadavkem na tyto vinice je schopnost produkovat podnože v kategorii „certifikovaný materiá l“ dle budoucích předpisů ES. K prosté reprodukci vinic v Č R je zapotřebí ročně obnovit asi 600 ha vinic, což vyžaduje přibližně 2,5 mil. ks sazenic. Nejbližší léta jsou v tomto smě ru mimořá dná . V roce 2002 příkladně pů jde asi o 1.000 ha, v roce 2003 o 1.500 ha. Tyto roky již není možno z nových výsadeb podnožových vinic zachytit. Nadá le se uvažuje s potřebou 2,5 mil. ks sazenic, i když je jasné, že i v budoucnu čá st požadavků bude kryta dovozem. Vzhledem k současnému stavu zdrojů domá cích sazenic by samozá sobení podnožemi znamenalo potřebu v Č R asi 150 ha podnožových vinic. Bě hem uvedených deseti let lze samozřejmě řešit problém i dovozem sazenic a dovozem podnoží. Na tomto místě je však nutno opakovaně zdů raznit pozici výroby zdravých sazenic jako dů ležitého zdroje pracovních příležitostí na venkově . Významné je také nezá vislé postavení Č R. Pro stabilizaci révového školkařství v Č R by bylo vhodné vysadit pokud možno již v roce 2003 asi 20 % potřebné plochy podnožových vinic z dovezeného materiá lu, tak, aby byla zajiště na produkce „certifikovaných“ podnoží dle budoucích předpisů ES. V takovém případě se totiž první podnože z tě chto vinic budou sklízet v roce 2005. Takže je zapotřebípodpořit vý sadbu asi 30 ha podnožový ch vinic. Podpora je nutná proto, že ná klady na výsadbu jsou výrazně vyšší než při výsadbě bě žné vinice. Dotace by mě la být poskytnuta ve výši 300 tis. Kč/ha. Opatření1.6 Vý sadba nový ch ploch vinic Před vstupem Č R do EU je strategicky nutné využit každý rok k výsadbě nových ploch vinic. Jedná se prakticky o rok 2003 a jeho výsadbovou sezonu, jisté ú vahy jsou možné také o roce 2004, v zá vislosti na vstupních jedná ních. Po vstupu do EU již nebude rozšiřová ní ploch možné. Pomine tudíž také požadavek vů či stá tní finanční podpoře na rozšiřová ní pě stitelských ploch. Proto by v přechodném období stá t mě l ročně vyčlenit maximá lní možné finanční zdroje k dotaci na výsadbu vinic. Optimá lní příležitost k tomu nabízí spoluprá ce stá tu s Vinařským fondem. V nejbližších výsadbových sezoná ch je strategicky nutné prostředky Vinařského fondu zcela koncentrovat k dosažení cíle maximá lního možného zvýšení výmě ry vinic v Č R. Za předpokladu optimá lní shody partnerů , by mohlo být k dispozici 350 milionů Kč finanční podpory ročně , pro výsadbu vinic To by znamenalo, při podpoře 230 tisíc Kč/ha výsadbu asi 1.500 ha. S ohledem na situaci podnikatelů ve vinohradnictví je nanejvýše žá doucí aby z čá stky 230 tis. Kč/ha bylo 75 tis. Kč/ha pů jčkou a 155 tis. Kč/ha dotací. Opatření1.7 Zaváděníkapkové závlahy Kapková zá vlaha je efektivním opatřením zejména v révových školká ch a vinicích, kde pů sobí jako stabilizační faktor produktivity. Podpora zavá dě ní kapkové zá vlahy do vinic a révových školek by mě la být zachová na se sazbou podpory ve výši 50 tisíc Kč/ha proká zaných ná kladů , celkem v roce 2003 asi 100 ha, 2004 cca 150 ha. Potřebné prostředky pro rok - 5 milionů Kč, 2004: 7,5 milionu Kč. Opatření1.8 Podpora pojiš ťováníproti živelný m pohromám ve vinicích Jde o podporu bě žnou v členských zemích EU a tedy o konkurenceschopnost našich producentů . Navrhuje se ú hrada 50 % ná kladů na pojiště ní vinic proti krupobití a mrazu. Potřebná čá stka v roce 2003: 10 milionů Kč, 2004: 15 milionů Kč.


29

Opatření1.9 Rozvoj kontrolované ho integrované ho a ekologické ho vinohradnictví Toto opatření sleduje jeden z nejdů ležitě jších dlouhodobých cílů v oboru. Aktivity v tomto smě ru jsou nanejvýše perspektivní také po vstupu do EU. Navrhovaná podpora kontrolované ekologické a integrované produkce hroznů je před vstupem Č R do EU stá tní podporou. Při splně ní stanovených podmínek a ú spě šné kontrole se navrhuje poskytnutí podpory v případě : o ekologického vinohradnictví ve výši: 12 tisíc Kč/ha, celkem asi 0,5 mil. Kč o integrované produkce ve výši: 8 tisíc Kč/ha, celkem asi 40 milionů Kč. Ekologizace vinohradnictví se okamžikem vstupu Č R do EU dostane do velmi zajímavé pozice. Oprá vně ně lze očeká vat vytvoření nového programu s financová ním 50 % EU a 50 % Č R. Vzhledem k současnému nastavení stá tního rozpočtu (pomě r stá t : kraj) by podíl Č R mě l být tvořen výhradně prostředky na ú rovni stá tu, a sice prostředky určenými pro životní prostředí, nikoliv země dě lství, např. ze SFŽP. Uvažované sazby: - ekologické vinohradnictví: 25.000 Kč/ha, v prvních letech celkem asi 1 milion Kč, z toho Č R 0,5 milionu Kč - integrovaná produkce: 20.000 Kč/ha, v prvních letech celkem asi 100 milionů Kč, z toho Č R 50 milionů Kč. Z hlediska objemu možných finančních prostředků , je opatření1.9, nejvýznamně jší pro vinohradnictví v Č R po vstupu do EU. Podstatný je také pozitivní dopad na „image“ vína z Č R, ale zejména snížení zatížení krajiny chemizačními procesy ve vinohradnictví. Celkově jde o vytvá ření lepší pozice v Bruselu a o podporu konkurenceschopnosti našeho vinohradnictví. Po deseti letech rozvoje tohoto programu lze předpoklá dat zapojení 5 % plochy vinic do ekologického vinohradnictví a 90 % plochy do integrované produkce. Vlastní podmínky programu musí být rozpracová ny samostatně , budou mít přibližně stejný rozsah textu jako celá tato koncepce. Možnou variantou je i bodové hodnocení, kdy každý pracovní postup šetrně jší k životnímu prostředí (vzdá ní se herbicidů , používá ní feromonů apod.) bude samostatně oceně n a výsledný součet bude znamenat výše uvedené sazby. Opatření1.10 Restrukturalizace vinohradnictví. Toto opatření je navrhová no s významnou inspirací v pomě rech vinařství v podmínká ch EU. Jedná se zejména o nařízení Rady (ES) č. 1493/1999. Na podkladě tohoto nařízení je vytvořen program, určený v členských zemích EU k přizpů sobení vinohradnictví požadavků m trhu s vínem. V tomto programu jde Komisi především o nahrazení velkého množství stolního vína, menším množstvím jakostního vína na trhu. Program vznikl jako reakce na čerpá ní vě tšiny prostředků EU, určených pro sektor vína, především Španě lskem a Portugalskem, k podpoře destilace vína. V praxi posledních tří let je však tento program v EU využívá n jako specifická obdoba podpory obnovy vinic v Č R. Rozhodující pro využívá ní tohoto programu EU, v Č eské republice, je však sprá vně formulovat cíle a vlastní dílčí aktivity. Opatření 1.10 - Restrukturalizace vinohradnictví je navrhová no jako prostředek aktivní přípravy, na podpů rné zdroje po vstupu do EU, kdy bude touto cestou možno prová dě t změ ny ve struktuře vinic, vynucené zostřením pomě rů na trhu s vínem. Tato koncepce navrhuje v rá mci příprav, zpracovat program restrukturalizace vinohradnictví pro celou Č R a ná sledně požá dat EU o schvá lení vybraných podporovaných aktivit v Č R. Restrukturalizace vinic bude spočívat ve vyklučení jedné vinice a výsadba nové, „lepší“, vyhovující podmínká m podpory EU. Například v nové výsadbě musí být alespoň 4000 ks keřů /ha, minimá lní podporovaná plocha 20 arů . V rá mci restrukturalizace pů jde také o vý měnu odrů d. V otá zce odrů d je nutno počítat s aktivním přizpů sobením této koncepce ná zorů m specialistů , ale také podmínká m, které vyplynou z přístupových jedná ní


30

Lze očeká vat, že budou podpořeny výsadby vyjmenovanými odrů dami podle jednotlivých vinařských oblastí, ve všech vinařských oblastech Č R. Situace by mohla být ná sledující Ryzlink rýnský, Chardonnay, Rulandské šedé, Rulandské modré, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké. Pů jde také o specifické odrů dy pro jednotlivé vinařské oblasti. Níže je uvedena rá mcová , pouze orientační představa specifických odrů d pro jednotlivé vinařské oblasti. i. Č á slavská : Müller Thurgau, Sylvá nské zelené, Pá lava, Modrý Portugal ii. Mě lnická : Mušká t moravský, Müller Thurgau, Sylvá nské zelené, Modrý Portugal iii. Mostecká : Müller Thurgau, Rulandské bílé, Modrý Portugal, Tramín červený iv. Pražská : Rulandské bílé, Müller Thurgau, Mušká t moravský, Modrý Portugal v. Roudnická : Rulandské bílé, Müller Thurgau, Sylvá nské zelené, Modrý Portugal vi. Žernosecká : Aurelius, Dě vín, Müller Thurgau, Modrý Portugal vii. Brně nská : Müller Thurgau, Neuburské, Frankovka, Tramín červený viii. Bzenecká : Müller Thurgau, Frankovka, Tramín červený, Modrý Portugal ix. Kyjovská : Müller Thurgau, Rulandské bílé, Neuburské, Modrý Portugal x. Mikulovská : Ryzlink vlašský, Sauvignon, Müller Thurgau, Frankovka xi. Mutě nická : Sauvignon, Neuburské, Frankovka, Tramín červený xii. Podluží: Chardonnay, Tramín červený, Frankovka, Cabernet Moravia xiii. Strá žnická : Müller Thurgau, Rulandské bílé, Tramín červený, Frankovka xiv. Velkopavlovická : Veltlínské zelené, Frankovka, Modrý Portugal, Tramín červený xv. Znojemská : Sauvignon, Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Frankovka xvi. Uherskohradišťská : Müller Thurgau, Mušká t moravský, Frankovka, Modrý Portugal Sazba 70 tisíc Kč/ha Jinou strukturá lní změ nou podporovatelnou v Č R po vstupu do EU, bude zvý š ení kvality hroznů a stabilizace vý nosu zřízením kapkové závlahy. Pů jde o ná hradu domá cího programu 3.4.1.5 MZe využitelného dosud. Další podporovaná změ na struktury ve vinohradnictví po vstupu do EU bude uskutečňová ní nové vý sadby vinic na svahu s prů mě rnou svažitostí 20 % a více. Také je třeba se připravit na podporu zřizování nebo rekultivace nezděný ch maloploš ný ch teras a ná sledné výsadby vinice v rozsahu vě tším než 500 m2. Obdobně tomu bude se zřizováním nebo rekultivací zděný ch maloploš ný ch teras a ná slednou výsadbou vinice nad 500 m2. Výše popsané aktivity zahrnované do restrukturalizace vinic, přidě lení prostředků z Bruselu pro Č R, principiá lně zá visí na dodržová ní pravidel platných v EU. Prostá obnova vinic a případné sjednané navýšení plochy vinic, dosud obvyklé v Č R, nemů že počítat s podporou finančních zdrojů EU. Muselo by se jednat pouze o dotace stá tem, a to ještě s podmínkou souhlasu z Bruselu. Přitom je nutno vnímat, že současný postoj členských stá tů EU je k takové podpoře negativní. Plocha uvažovaná k podpoře v restrukturalizačním programu, je jednotlivým členským stá tů m EU přidě lová na, na podkladě přípravných jedná ní. Rá mcovým vodítkem pro stanovení „přídě lu“ je plocha produkčních vinic v dané zemi. Pro Č R bude připadat v ú vahu asi 270 ha vinic ročně s orientačně odhadovatelnou sazbou (plně hrazeno z EU) 200.000 Kč/ha. Opakovaně je nutno připomenout, že jde výhradně o restrukturalizaci, nikoliv o výsadbu nových vinic nebo o prostou obnovu. Nejdříve musí být plocha vinice vyklučena, pak mů že být tato nebo jiná vinice o stejné rozloze osá zena za stanovených podmínek. V případě sprá vného vyhodnocení tohoto podně tu domá cími vinohradníky, by mohla být v Č R plocha z 270 ha zvýšena na 500 ha. Finanční rozdíl pak ale vyžaduje dofinancová ní stá tem, protože EU více prostředků neposkytne.


31

Opatření1.11 Využitífenomé nu vinařstvív cestovním ruchu Vinohradnictví je významným krajinotvorným činitelem. Vinařství na ně navá zané, je dů ležitou součá stí kulturního dě dictví venkovského prostoru. Významná je koncentrace tohoto fenoménu zejména na Moravě . Dů ležitá je v této souvislosti bezprostřední ná vaznost Moravy na Dolní Rakousko. Tyto faktory jsou podstatnou součá stí atraktivity území vinařský ch oblastí pro cestovní ruch a rekreaci. Jsou dů ležitým potenciá lem zejména pro formu tzv. mě kké turistiky. Z tohoto pohledu je nutno nahlížet na vinařství také jako na zdroj pracovních příležitostí, doplňkový zdroj příjmů , pro obyvatelstvo venkova. Lze oprá vně ně očeká vat podporu aktivit zamě řených na využití fenoménu vinařství v cestovním ruchu po vstupu země do EU. Dů ležitým signá lem v tomto smě ru, je např. program financovaný prostředky EU – SAPARD, jako předchů dce strukturá lních fondů . V Č R jsou zjevné zná mky vysoké aktivity ve vinařské turistice zejména na Jižní Moravě . Vedle toho je zjevné, že v nejbližších dvou letech je nutno mnoho vykonat pro lepší připravenost k čerpá ní standardních strukturá lních fondů . Je nutno počítat s orientací podpory na „otevření sklepů “. To znamená , že na zá kladě projektu vinařské obce nebo sdružení tě chto obcí, bude nutno garantovat například na deset let, že bude každý den otevřen alespoň jeden sklep v každé obci. Bude nutno vypracovat a zprovoznit prová zaný informační systém nabídky vinařské turistiky obdobně jako je tomu v Dolním Rakousku. Nabídnuty musí být i velmi detailní a aktuá lní informace například o prá vě otevřeném sklepě . Podporovat bude nutno vybudová ní zá zemí pro přijímá ní turistů ve sklepě , tj. kuchyňka, degustační místnost, sociá lní a ubytovací zá zemí. Toto zá zemí bude vyhovovat kvalitativním standardů m evropských zemích. Bude prospě šné zřízení nebo upravení vinotéky ve vinařské obci nebo obcích. Bude nutná tě sná vazba mezi nabídkou této vinotéky a produkčním zá zemím dané vinařské obce. K rozvoji vinařské turistiky bude nezbytné koncentrovat aktivitu venkovských samosprá v, pě stitelů révy i výrobců vína, bez ohledu na jejich velikost. Bude také nutno propojit finanční prostředky podnikatelů ve vinařství, velkých stejně jako drobných, s prostředky venkovské samosprá vy a také s prostředky regioná lní samosprá vy. Oprá vně né je počítat se vně jšími zdroji stá tu ale také EU.

3.3. Priorita 2 - Legislativníregulace vinohradnictvía vinařství Vzhledem k našemu stá toprá vnímu uspořá dá ní je legislativní regulaci nutno zdokonalovat především na ná rodní ú rovni. Je tedy nutno pracovat na zá konech přijímaných pro celou Č R. Pro budoucnost je však třeba počítat také s možností stanovení odlišných podmínek pro jednotlivé vinařské regiony či vinařské oblasti. V zá jmu trvalé udržitelnosti vinařství a vinohradnictví v Č R bude nevyhnutelné prosazení ně kterých legislativních změ n. Dá le jsou rozvedena nejdů ležitě jší opatření v tomto smě ru. Opatření2.1 Vinařský zákon Stá vající vinařský zá kon (č. 115/1995 Sb. ve zně ní zá konů č. 216/2000 Sb. a 50/2002 Sb.) byl pů vodně přijat bez vě tšího ohledu na předpisy ES. Jen postupně byl tento zá kon přizpů sobová n perspektivě začleně ní Č R do EU. Doposud nebylo dosaženo plné shody s budoucími potřebami a povinnostmi Č R po vstupu. Vzhledem k tomu, že témě ř všechny předpisy ES v sektoru vína jsou nařízeními, která dnem vstupu budou automaticky platit i v Č R, musí nový vinařský zá kon Č R vychá zet z tohoto faktu a upravovat jen zá ležitosti, ke kterým je zmocně n ná rodní předpis. Mimo povinností daných členskému stá tu je třeba využít i nepovinných možností, jako např. definová ní „zemského vína“, ustanovení a vybavení pravomocemi „interprofesních organizací“. Nově bude nutno předefinovat řadu pojmů jako například u vinařských oblastí Č R, uvá žit bude třeba zrušení vinařských regionů . Trvalá udržitelnost oboru podstatně zá visí na partnerské spolupráci vš ech zainteresovaný ch při tvorbě nového vinařského zá kona. © Č eskomoravská vinohradnická a vinař ská unie a Jihomoravský kraj

32

Opatření2.2 Změna zákona o pů dě Mnoho potíží podniká ní ve vinohradnictví pů sobí nesoulad v legislativě . Podle stavebního zá kona je vinice stavbou. Stavbu vlastní její majitel. Podle zá kona o pů dě je však vinice porostem a majitelem porostu je majitel pozemku. U staveb tomu tak ale obvykle není. Nepřehledná situace vlastnických prá v k pozemků m v ĆR je po řadě radiká lních společenských změ n všeobecně zná má . Ná sledkem jsou prá vní problémy, kdy prá vnická či fyzická osoba provede na své ná klady a ve smluvním vztahu s momentá lním majitelem pozemku výstavbu vinice. Nezřídka je tento předmě t podniká ní ohrožen, např. při dě dě ní pozemků apod., kdy dě dicové nemusí pů vodní ná jemní vztah akceptovat. Tento stav vyvolaný legislativou problematizuje podniká ní ve vinohradnictví. V situaci nepřehledného stavu majetkových prá v k pozemkovému vlastnictví v Č R bude nutno přijmout vyvá žené legislativní změ ny. Opatření2.3 Zákon o odrů dách a sadbě Je vhodné do momentá lně připravovaného zá kona prosadit změ ny adekvá tní situaci po vstupu do EU. Tímto zá konem je třeba umožnit, aby v souladu s předpisy ES pro révu bylo převzetí odrů d ze sousedních členských stá tů EU uskutečnitelné bez zkoušení jejich vlastností v Č R, pouze na zá kladě informací z praxe. O tom, které odrů dy by takto byly ještě před vstupem do EU převzaty by mě lo rozhodovat grémium složené z pě stitelů révy a výrobců vína. To umožní ještě v poslední chvíli se připravit na sjednocený evropský trh a poptá vku po módních odrů dá ch. Opatření2.4 Zákon o myslivosti V současné době regulace myslivosti nedostatečně zabezpečuje kontrolu stavu rozšíření divoké zvě ře v specifických podmínká ch oblastí s vinohrady. To má za ná sledek vynucené pě stová ní příliš vysokých tvarů keřů révy (přes 1,0 m). Tento stav je v rozporu s biologickými potřebami révy vinné. Pro dosažení potřebné listové plochy a pro využití tepla z pů dy by kmínek nemě l přesahovat 0,7 m. Do budoucna bude nutné pro oblasti s vinicemi stanovit specifický režim regulace myslivosti, odlišný od bě žných podmínek, ve vztahu k ostatní rostlinné produkci. Připomenout je nutno skutečnost, že vinice je stavba (alespoň podle stavebního řá du). Má tedy nepochybně jinou hodnotu než porost například obilí či brambor. Především ale jsou zcela jiné škody způ sobované zvě ří v tě chto země dě lských kulturá ch. Ve vinici zvě ř poškodí porost na příštích ně kolik let, u mladé vinice až na dvacet let. Poškození 10 % keřů ve stá ří 5 až 15 let znamená tříletou ztrá tu hroznů asi 0,7 t/ha, tedy cca 10 tisíc Kč ročně . Provozní ná klady podnikatele se přitom nesníží, takže škoda pak představuje asi 30 tisíc Kč a je velmi obtížně vymahatelná . Současné pojetí regulace myslivosti tato fakta nezodpově dně přehlíží. Jednou z příčin je skutečnost, že v Č R neexistuje katastrá lní ú zemí, na kterém by se vyskytovaly pouze vinice. Vždy se jedná o krajinnou strukturu kombinovanou kde převažují pole. Pro budoucnost, pro omezení rizikovosti podniká ní ve vinohradnictví, bude nutná legislativní změ na umožňující regulaci srnce, špačka, zajíce a krá líka ve vinicích celoročně s výjimkou období březosti a odchovu mladé zvě ře. Vedle toho bude nutno učinit praktická opatření ú pravami krajiny, tak aby byla vytvořeny prostory pro nerušený život polní zvě ře, mimo vinice. Zde se nabízí dosud má lo využívaná tvorba prvků ú zemních systémů ekologické stability. Opatření2.5 Živnostenský zákon Stá vající ú prava provozová ní živností, zejména pohostinských, neudržitelně omezuje efektivně jší využití fenoménu vinařství v cestovním ruchu. Viz opatření 1.11 v prioritě 1, této koncepce. Úpravami živnostenského zá kona bude nutno usnadnit a podpořit vinařskou turistiku. Tyto změ ny musí sledovat odstraně ní současných nadbytečných administrativních


33

bariér, které zatím brá ní rozvoji například v ubytová ní až 10 osob v prostorá ch sklepa. Usnadnit je nutno podá vá ní studených jídel a ohřívaných uzenin, nealkoholických ná pojů přímo ve sklepě . Vzorem mohou být předpisy pro výčep pod víchem v Rakousku, které kdysi byly platné i u ná s.

3.4. Priorita 3 – Dotvářenísysté mu institucíve vinohradnictvía vinařství Vstup Č R do EU, si vedle dalších zá sadních změ n, vynutí také dotvá ření systému institucí, jejichž ú kolem je soustavná podpora oboru vinohradnictví a vinařství. Č lenské země EU ale také společné orgá ny Unie soustavně podporovaly a podporují stabilizační soustavu institucí. Ně které z tě chto institucí již u ná s existují a bude třeba je dá le rozvíjet, upravit v ně kterých případech jejich dosavadní funkce. Jiné součá sti systému bude nutno od zá kladu vytvořit, tak aby ucelený systém, také u ná s, byl schopen ve vinařství zajistit fungová ní všech potřebných činností. Opatření3.1 Vinařský fond Rok 2002 byl rokem zahá jení činnosti Vinařského fondu. Jedná se o zcela novou instituci, která byla vytvořena podle vzorů ze zemí EU, pro perspektivní fungová ní po začleně ní země do EU. Obdobné instituce v zemích EU, se již dlouhodobě zabývají, především marketingovou podporu oboru. Přechodné období, před vstupem Č R do EU, naléhavě vyžaduje, vě novat ze strany Vinařského fondu prakticky veškerou podporu obnově a výsadbě vinic. Okolnosti se zá sadně změ ní vstupem do EU, kdy platnost evropské regulace omezí rozšiřová ní výmě ry vinic. Zá roveň se zá sadně změ ní podmínky na trhu s vínem, usnadní se přístup vína z EU do Č R. Proto je nevyhnutelné již bě hem roku 2003, pracovat na transformaci Vinařského fondu do podoby organizace marketingově podporující víno z Č R na sjednoceném evropském trhu. Fond bude muset pracovat na principech bě žných v EU. Tyto změ ny si vynutí funkční a legislativní ú pravy Vinařského fondu. Jedním z mnoha příkladů nutných ú prav, je doporučovaný přechod výbě ru prostředků do Vinařského fondu, prostřednictvím finančních ú řadů či celních orgá nů , tedy orgá nů stá tu. Opatření3.2 Vinařská evidence Jedním z výstupů , shora zmíně ného nového vinařského zá kona, bude povinnost, zavést podrobně jší evidenci ve vinařství. Po začleně ní do EU, bude i v Č R, nutno například evidovat zá ležitosti při přepravě vína. Dá le bude nezbytné zajistit funkčnost systému kontroly a celé řady rů zných dokumentů a hlá šení. Současný systém v Č R je nevyhovující, není zatím schopen ve stanovených termínech a rozsahu vyhově t požadavků m Komise ES. V současnosti evidenci o vinicích vede centrá lně ÚKZÚZ na pracovišti v Oblekovicích. Č á st evidence o výrobě a prodeji vína vede Č ZPI v Brně . Další čá st evidence pak vede MZe v Praze, které eviduje zejména hlá šení o sklizni hroznů . Převoz vína není evidová n, stejně jako není vedena evidence o jednotlivých vinohradnických a vinařských podnicích, ve vztahu k plně ní povinností odevzdá vá ní hlá šení a čerpá ní dotací. V takto roztříště ném systému je jeho koordinace a kontrola témě ř nemožná . Dalším faktorem ovlivňujícím nutnou budoucí instituci evidence ve vinařství je ú zemní struktura. Celkový počet vinařských obcí v Č R činí přibližně 350. Přitom pouze ve 34 obcích je koncentrová no více než 50 % plochy vinic celé Č R a 56 % všech evidovaných pě stitelů révy. Všechny tyto obce jsou v ú zemí Jihomoravského kraje. Mimo Jihomoravský kraj se nachá zí pouze 6 % plochy vinic a jen 2 % pě stitelů révy. Funkční instituce vinařské evidence, schopná naplňovat povinnosti stá tu vů či EU, je nutnou součá stí udržitelnosti vinařského oboru. Aby byl zajiště n funkční a efektivní systém sbě ru, předá vá ní a kontroly dat, jeví se jako nezbytné respektovat při vytvá ření této instituce ú zemní danosti vinařského oboru. To znamená například umístě ní pracovníků této instituce


34

ve vybraných vinařských obcích, podle logických spá dových oblastí, tak aby evidenční povinnosti minimá lně komplikovaly situaci výrobců a podnikatelů . Instituce respektující toto hledisko bude nepochybně efektivně jší. Terénní pracovníci vinařské evidence na obci by dle předpisů ES evidovali vinice, prová dě li změ ny v evidenci, evidovali 2x ročně hlá šení stavu zá sob a výroby vína, hlá šení o sklizni hroznů , požadavky na ově ření hroznů , vydaná osvě dčení, rozhodnutí o zatřídě ní vína, hlá šení o převozu vína, poskytnuté dotace. Také by prová dě li kontrolu uvedených ú dajů . Úzce by při předá vá ní informací spolupracovali s registrem vinic v Oblekovicích, Č ZPI Brno. Takto by byla zajiště na jak centrá lní evidence všech činností, tak nutná kontrola. Informace vinařské evidence by byly dá le předá vá ny pově řenému pracovníkovi na MZe – samostatném oddě lení pro víno. V českém vinařském regionu by sbě rným místem nebyly obce, ale země dě lské agentury v jednotlivých okresech (necelé 4 % plochy vinic a 0,8 % pě stitelů v Č R). V moravském vinařském regionu by bylo vhodné zvolit ná sledující „pově řené vinařské obce“ (výbě r je proveden na zá kladě velikosti plochy vinic, počtu pě stitelů a dislokace obce): · Brněnská vinařská oblast: Dolní Kounice, Hrušovany u Brna, Újezd u Brna · Bzenecká vinařská oblast: Bzenec · Kyjovská vinařská oblast: Dambořice, Kyjov · Mikulovská vinařská oblast: Dolní Dunajovice, Ivaň, Mikulov, Novosedly, Perná , Valtice · Mutěnická vinařská oblast: Č ejkovice, Hovorany, Mutě nice · Vinařská oblast Podluží: Moravská Nová Ves, Prušá nky · Strážnická vinařská oblast: Blatnice pod Svatým Antonínkem, Strá žnice · Uherskohradiš ťská vinařská oblast: Boršice · Velkopavlovická vinařská oblast: Hustopeče, Klobouky u Brna, Kobylí, Rakvice, Velké Bílovice, Velké Pavlovice · Znojemská vinařská oblast: Hostě radice, Vrbovec, Hrušovany nad Jevišovkou Celkem tedy 29 „pově řených vinařských obcí“, sídel terénních pracovníků instituce vinařské evidence. Financová ní systému vinařské evidence a instituce k tomuto ú čelu vytvořené je možno jen čá stečně opírat o spoluú čast vinařských obcí. Hlavní vá ha finanční zá tě že bude spočívat na stá tu cestou MZe s využitím ÚKZÚZ a Č ZPI. Opatření3.3 Intervenčníorganizace pro víno Se vstupem Č R do EU, vznikne stá tu povinnost, řídit rozdě lová ní podpor pro využívá ní hroznové šťá vy, skladová ní a destilaci vína, podpory za vzdá ní se vinohradnictví a pod. K tomu bude nezbytné vytvořit intervenční organizaci. Je evidentní, že tato instituce bude zřízena v rá mci Č eské republiky při MZe. Konkrétní alternativu poskytuje transformovaný SZIF. Opatření 3.4 Aktivní začleňování do vinohradnictvía vinařství

vládních

a

nevládních

organizací ve

Integrá lní součá stí funkčního sektoru víno v zemích EU a ve vlastní Unii, je propojená struktura nevlá dních a s vlá dními institucemi spojených organizací, zabývajících se vinařstvím. K nejdů ležitě jším patří řídící výbor pro víno při Komisi, výbor pro víno při COPA/COGECA a také AREV. V prvním jednají zá stupci stá tu a ná rodních nevlá dních vinařských organizací (počet míst pro jednotlivé členské stá ty je pevně stanoven). Ve druhém výboru jsou zá stupci ná rodních nevlá dních vinařských organizací členských stá tů . AREV je tvořen zá stupci vinařských regionů a ná rodních nevlá dních vinařských organizací Evropy. Do řídícího výboru Evropské komise pro víno zatím nemá me jako Č R přístup. Dá se však opodstatně ně předpoklá dat, že ještě před vstupem Č R do EU bude umožně na zá stupci Č R


35

ú čast. Jeví se jako nanejvýše vhodné, pokud to bude ze strany EU umožně no, (např. v případě Rakouska tomu tak je), aby se vedle zá stupce MZe Č R, jedná ní ú častnil i zá stupce odborné nevlá dní organizace, například Č MVVU. Výbor pro víno při COPA/COGECA je nevlá dní země dě lskou organizací. Podílí se na tvorbě předpisů ES a je partnerem DG Agri při Komisi. Je také respektovaným partnerem Země dě lského výboru Parlamentu EU. COPA/COGECA má řadu komoditních výborů , mimo jiné i výbor pro víno. V COPA/COGECA, nevlá dní organizaci, se platí za členství pomě rně vysoké členské příspě vky. Jedná se však o „dobrou investici“ neboť efektivně lobuje v orgá nech EU ve prospě ch země dě lství. V COPA/COGECA jsou zú častně ny všechny členské stá ty EU. Pro kandidá tské země je navrženo tzv. přidružené členství. V rá mci tohoto členství by tyto země nemě ly hlasovací prá va, ale mohly by se zú častňovat celého jedná ní. Zjevně se jedná o velmi cenný zdroj informací. Po vstupu do EU již pů jde i o vá hu hlasu dané země . Za Č R bude členem COPA/COGECA zřejmě Agrá rní komora Č R a Země dě lský svaz. Obsazení jednotlivých výborů za Č R bude vyžadovat přinejmenším financová ní ú časti zá stupců na jedná ních. Č MVVU jako člen AK Č R se jeví jako vhodný zdroj lidí pro prá ci ve výboru pro víno při COPA/COGECA. Je nutno počítat s ná klady na toto začleně ní Č R. V současné době jsou jen například cestovní ná klady tak vysoké, že je zatím nelze z prostředků Č MVVU hradit. Zasedá ní Výboru pro víno při COPA/COGECA je asi 6x ročně a má zá sadní význam pro vinařství v Evropě . Orgá ny EU přejímají zá vě ry jako vů li vinařů a často podle toho korigují své pů vodní ná vrhy i rozhodnutí. AREV (Sdružení evropských vinařských regionů ) je další významnou oborovou nevlá dní organizací v EU. Do této organizace je nutno již dnes postupně včleňovat vinařské regiony Č R. AREV zasedá zpravidla 2x ročně na rů zných místech v Evropě . Č lenské příspě vky v AREV ve výši cca 80 tisíc Kč ročně dosud hradí MZe za celou Č R. Po začleně ní například Jihomoravského kraje do AREV se jeví jako prospě šné usilovat o organizaci jednoho ze zasedá ní AREV v této nejvýznamně jší vinařské oblasti Č R. Předpokladatelné ná klady, asi 1 milion Kč, se také jeví jako efektivní investice. Příspě vek JMK, zá stupci Č MVVU, na ú čast při výše uvedených akcích by mě l tvořit 80 % proká zaných cestovních ná kladů , tj. ročně asi 100 tisíc Kč. Opatření3.5 Podpora činnosti vinařský ch spolků v obcích Vinařské spolky v Č R mají dlouhou tradici, vznikaly již v předminulém století. Jejich činnost byla po roce 1948 zrušena a nahrazena jednotnou sítí zahrá dká řského svazu. V porovná ní s tímto stavem vinařské spolky v zemích EU mají značný význam. Ve vyspě lých evropských vinařských zemích vinařské spolky na místní ú rovni rozhodují dokonce i o způ sobu výroby regioná lních vín. V Č R a zejména na Moravě je tě chto moderně utvá řených spolků v současnosti zatím má lo. Jejich počet není vyšší než 30. To je značně nedostatečné, v porovná ní s počtem vinařských obcí, který je desetiná sobný. Z toho vyplývá , že je žá doucí, dosavadní stav ovlivnit aktivní podporou činnosti tě chto spolků u ná s. Aby se podnítilo jejich zaklá dá ní, je vhodné je podpořit i finančně , např. čá stkou 100,Kč na každého člena (fyzickou osobu). Prospě šné bude pracovat na vytvoření vzorových stanov spolků a formulaci jejich prá v a povinnosti.


36

3.5. Priorita 4 - Rozvoj odborné ho vzdělávání, poradenstvía vý zkumu Opatření4.1. Odborné vzdělávání Vzdě lá vá ní pracovních sil pro obor bude nutno rozvíjet ve dvou zá kladních ú rovních. První z tě chto ú rovní budou učiliště a střední školy. Druhou bude vysokoškolské vzdě lá vá ní. Pro budoucí udržitelnost oboru je nevyhnutelné v obou tě chto ú rovních citlivě reagovat na potřeby praxe, na její požadavky. Dalším dů ležitým perspektivním ú kolem bude zabezpečovat jako zá kladní součá st systému - vzdě lá vací nabídku pro celoživotní vzdě lá vá ní. Učiliš tě a středníš koly. Obecné požadavky na vzdě lá vá ní pracovníků první zá kladní ú rovně v oboru vinohradnictví a vinařství jsou vymezeny ná sledující stručnou charakteristikou. Učeň – obecné výrobní zahradnictví, znalosti a dovednosti z pě stová ní trvalých kultur a výroby vína. Dovednost - pracovat s potřebnou mechanizací. V současné době je výuka zabezpečová na na 3 až 4 učilištích v Jihomoravském kraji. Maturant – specialista na trvalé kultury (mimo chmele) a výrobu vína. Vzdě lá vací nabídku tvoří především Střední vinařská škola Valtice pro celou Č R. Tato škola vzdě lá vá vedle vinařů také zeliná ře, kteří by mě li být vyčleně ni do samostatného oboru. Pro budoucnost vzdě lá vá ní v oboru bude nutno také řešit prostupnost mezi jednotlivými stupni škol (prostupnost mezi učilišti a střední školou, mezi střední školou a universitou). Učební obor vinařství a vinohradnictví je nutno nově koncipovat obecně ji. Tím je třeba podpořit širší uplatně ní absolventů na trhu prá ce. Vhodně jší se jeví kvalifikace výrobní zahradník. Vzdě lá vací nabídka učebního oboru ba mě la existovat na více učilištích (3 až 4) v Č R. Tato kapacita by mě la naplňovat z ú zemního hlediska poptá vku jak moravských tak českých vinohradnických a vinařských podniků . Z dů vodů vytvá ření nutného technického zá zemí na tě chto učilištích pro specializovanou výuku a na pokles počtu dě tí – uchazečů o studium, je pravdě podobné, že tyto učební obory budou nabízeny na Moravě na menším počtu země dě lských odborných škol. V oboru vyučených osob v Č R je zapotřebí ročně asi 60 absolventů , tj. 2 třídy. Zřizovatelé učilišť, zejména Jihomoravský kraj, je nositelem ú kolu vytvá řet technické zá zemí pro učiliště . Do této povinnosti spadá také podpora výsadby školních vinic pro učiliště zamě řená na výchovu učňů v oboru pě stitel trvalých kultur, výrobní zahradník a pě stitel. S ohledem na ú zemní rozmístě ní vinic a výroby vína je třeba nadá le počítat v rá mci Č R s jedinou střední vinařskou školou a učiliště m. Touto školou by mě la být SViŠ Valtice. Kapacita této školy, její výukové zá zemí, s ohledem na budoucí množství pracovních příležitostí v oboru, se jeví jako dostačující. Samostatný maturitní obor vinař (pě stitel révy, producent vína) bude trvale vychová vat 20 až 30 absolventů ročně . Ve prospě ch kvality výuky, by mě lo zů stat vzdě lá vá ní vinařů s maturitou, výhradně ve Valticích, nikoliv i na jiných středních školá ch. Jestliže je 96 % plochy vinic rozmístě no na Moravě , nemě lo by být problémem umístě ní jediné střední školy ve Valticích. Tato škola je vybavena možností přimě řeného ubytová ní s dohledem. Uchazeči o maturitu v SViŠ, více orientovaní na praktické než teoretické znalosti, (vedle pů vodních učňů přihlá šených do oboru) by mě li být v rá mci této školy v prů bě hu studia přeřazová ni do učebního oboru. V této souvislosti je nutno zmínit praktické doporučení zvyšující kvalitu učitelů . Učitelé vinohradnictví a vinařství by mě li být čá stečně zamě stná ni na SViŠ Valtice a čá stečně na MZLU ZF Lednice.


37

SViŠ Valtice se zřetelně jeví jako zdroj vzdě lá vací nabídky v oboru středoškolského vzdě lá vá ní, pro vinohradnictví a vinařství, s celostá tním významem. Proto je nutno činit opatření, aby tato škola mohla být vskutku efektivním pracoviště m. Logicky také její technické zá zemí nesmí zaostá vat za praxí. To platí zejména o školním vinohradnickém a vinařském hospodá řství – zá kladním předpokladu praktického výcviku. Tato součá st školy by mě la být dotvořena, s podporou jejího zřizovatele - Jihomoravského kraje, do ú rovně vzorového podniku. V tomto smě ru musí škola také prokazovat, že vzorový vinařský podnik je ekonomicky efektivní. Proto v cílovém stavu je třeba požadovat schopnost školy zabezpečit samofinancová ní školního vinařského hospodá řství. Zmíně ný cílový stav SViŠ, předpoklá dá rozlohu školních vinic přibližně 25 ha. Školní vinice musí poskytovat model vzorově vedeného vinohradnictví. Před vstupem Č R do EU, bude nutno dosá hnout výsadbou školních vinic cílové výmě ry. Tato kapacita produkující hrozny, musí být proporcioná lně spojena s výrobou vína, ve vzorovém školním sklepním hospodá řství. Sklepní hospodá řství, musí vedle ostatních ú kolů , poskytovat také podporu výuky marketingu s výsledným produktem a nesmí zanedbá vat výukovou podporu pro využívá ní fenoménu vinařství v cestovním ruchu. V souvislosti se zá kladním vzdě lá vacím stupně m v učilištích a střední škole, je třeba zdů raznit potřebu praxe - vytvá řet specifické kurzy pro ú zce zamě řené zá jemce. Vzrů stá naléhavost potřeby zabezpečová ní celoživotního vzdě lá vá ní odborníků ve vinohradnické a vinařské praxi. Jedná se příkladně o jednodenní kurzy řezu révy, 1 – 2 týdenní kurz pě stová ní révy vinné, 1 – 2 týdenní kurz výroby vína, 3 denní kurz pro milovníky vína, jednodenní zkoušky pro degustá tory vína, 2 týdenní kurz pro sommeliery a podobně . Zajiště ním vzdě lá vací nabídky v rá mci celoživotního vzdě lá vá ní je vhodné pově řit SViŠ Valtice, Vinařskou akademii Valtice a Ná rodní vinařské centrum Valtice Vysoká š kola Nejvyšším stupně m vzdě lá vací nabídky pro vinařský obor je Mendelova země dě lská a lesnická universita Brno, Zahradnická fakulta v Lednici na Moravě . Také zde se jedná z dů vodů ú zemní logiky o celostá tně jedinou vysokou školu, která vedle vzdě lá vá ní, bude plnit dů ležité doplňující ú koly souvisící například s oborovým výzkumem. Požadavky na vzdě lá vá ní pracovníků ve vysokoškolském stupni v oboru vinohradnictví a vinařství jsou ná sledující. Bakalá ř – vzdě lá ní určeno pro absolventy všeobecně vzdě lá vacích středních škol. Absolvent získá znalosti a dovednosti z oblasti trvalých kultur (mimo chmele) a výroby vína. Také zde se jeví jako vhodné vyčlenit zeliná ře a okrasné sadovníky do samostatných oborů . Inženýr – vzhledem k obvyklému ročnímu potřebnému počtu absolventů s touto kvalifikací, je žá doucí aby budoucí vinař mě l všeobecné vzdě lá ní orientované na zahradnickou výrobu – včetně výroby vína. Jeví se jako nevyhnutelné, z pohledu požadavků praxe, aby v posledním ročníku vzdě lá vá ní inženýrů vinařů , byla vytvořena možnost vě tšího počtu výukových hodin vě novaných problematice trvalých kultur a výrobě vína. Rozhodně není žá doucí specializace pouze na pě stová ní révy nebo opačně pouze na výrobu vína, obojí by mě l student absolvovat současně . Č á st absolventů nalezne uplatně ní v ovocnictví, čá st v jiných zahradnických výrobá ch. Doktorand – studium zamě řené na vě deckou prá ci. Počet doktorandů by mě l být ponechá n zá jmu konkrétních inženýrů (podle jejich finančních možností, finančních možností školy a jejich sponzorů ). Při tomto studiu je přípustná specializace pouze na pě stová ní révy nebo pouze na výrobu vína. Potřebné studijní discipliny by mě ly být stanovová ny individuá lně , podle zamě ření a schopností jednotlivce. Vzdě lá vací nabídku tvoří Zahradnická fakulta MZLU v Lednice, pro oblast ekonomika vinohradnictví a vinařství – MZLU, PEF Brno.


38

Vysoká škola se specializací na vinařství (MZLU Brno, ZF Lednice) by mě la nadá le vychová vat asi 10 absolventů se specializací na vinohradnictví a vinařství ročně . Protože to neodpovídá naplně ní jedné studijní skupiny, bude vhodné otevírat obor vinař jednou za dva roky nebo prová dě t specializovanou výuku v posledním ročníku, u malé skupiny studentů . Současné rozdě lení do dvou oborů – zahradník a zpracovatel vede k nežá doucí diferenciaci a k nekomplexním znalostem absolventů ve vztahu ke komoditě víno. Dispozice a možnosti učitelů by nadá le nemě ly převlá dat nad potřebami praxe. Opatření4.2. Poradenstvípro vinohradnictvía vinařství Současné potřeby oborové praxe zřetelně signalizují nutnost, přizpů sobit se na období po vstupu země do EU, také vytvořením nutné součá stí zá zemí - Poradenství pro vinohradníky a vinaře. Tato podpora by mě la být vytvá řena ve dvou ú rovních. Základní stupeň odborné ho poradenství je určen k celoplošné funkci pro všechny vinaře. Bude se opírat o komplex zá kladních znalostí a skutečností. Jeho součá stí bude například vývoj počasí, zá sobení pů dy a rostlinných tká ní živinami, vinařství včetně marketingu. Na zá kladě tě chto poznatků bude zpracová vá na prognóza výskytu chorob révy vinné pro jednotlivé pě stitele (využití telefonu, faxu, e-mailu). Poradenství se bude týkat doporučení hnojení jednotlivým pě stitelů m, na zá kladě rozboru pů dy nebo rozboru listů . Významné bude poradenství při ošetřová ní vína. Mě lo by se jednat o já dro systému integrované produkce hroznů . Č innost poradenského centra by mě la být financová na čá stečně ze stá tních prostředků a také podílem Jihomoravského kraje. Výhodná se jeví alokace tohoto poradenského centra do SViŠ ve Valticích. Výhodu vytvá ří nejen materiá lní a technické vybavení školy, ale také odborný potenciá l učitelů školy. Z praktického pohledu se předpoklá dá , aby každý den byl v době od 8 do 13 hodin k dispozici na telefonu, faxu, e-mailu pracovník vyhodnocující dotazy, který by na ně odpovídal a předá val je případně k vyřešení specialistů m (laboratoře, specializovaní učitelé). Prognóza výskytu chorob by mě la být zdarma. Poradenství vyžadující předchá zející rozbor pů dy, listů nebo vína bude čá stečně hrazeno žadatelem. Bude vhodné, aby se v činnosti poradenství postupně střídali všichni učitelé vinohradnictví a vinařství. Tímto opatřením se sleduje vytvá ření tlaku na jejich odborný rů st. I proto by čá st jejich pracovní ná plně mě ly tvořit pokusy v oborech vinohradnictví a vinařství. Vyš š í stupeň poradenství bude třeba koncipovat z pohledu řešení složitě jších problémů jejichž zadavatelem bude obvykle konkrétní vinohradnický nebo vinařský podnik. Bude se jednat o projekty s rozsá hlejším zadá ním. Z hlediska financová ní bude nutno počítat s čá stečnou ú hradu ze strany zadavatele. Tento stupeň odborné podpory bude vhodné alokovat u MZLU, ZF Lednice nebo v oborovém výzkumném pracovišti. Opatření4.3 Národnívý zkumné vinařské centrum V současné době a zejména z pohledu vstupu do EU se jeví nanejvýše dů ležité zřízení vinařského výzkumného pracoviště na evropské ú rovni. Desetiletá neexistence stá tního výzkumného ú stavu se již viditelně projevuje ve stavu oboru. Škody dá le vznikající, budou v případě odklá dá ní řešení dá le narů stat nad ú nosnou míru. Navrhuje se vytvoření Ná rodního výzkumného vinařského centra, propojeného s obdobnými institucemi v Evropském a svě tovém kontextu. Orientační bá zí tohoto zá mě ru je koncepce stá tního ná rodního výzkumu. Podstatou činnosti centra by mě la být oblast ekonomická . Perspektivně je nevyhnutelné se hluboce zabývat vztahy mezi ná klady a příjmy podniká ní v oboru. Dá le se bude jednat o oblast pě stitelskou - ově řová ní a hledá ní nových, vhodně jších pracovních postupů a způ sobů vedení a také oblast zpracovatelskou –zejména zkoušení nových metod a postupů .


39

Předpoklá dá se, že v počá tcích nově ustaveného oborového výzkumu, by mě l postačovat pro každou z uvedených oblastí jeden pracovník s vysokoškolským vzdě lá ním a nutnou praxí v zahraničí. Počítá se s pouze minimá lním personá lním zá zemím - jeden technický asistent a ú četní. Nutné technické prá ce včetně nezbytné techniky by mohly být prová dě ny formou služeb jinými podniky. Dá le jsou uvedeny dů vody pro alokaci tohoto pracoviště do prostoru Lednice – Valtice. · Přesunutím zahradnického učiliště do Valtic by bylo možné získat potřebné prostory i vybavení (4 až 5 kancelá ří, sklad, 5 počítačů ) · Blízkost zahradnické fakulty, Mendelea, technického izolá tu révy, střední vinařské školy a učiliště , Č eskomoravské vinohradnické a vinařské unie, obce s nejvě tší plochou vinic v Č R a tím i možnosti k vinohradnickým pokusů m · Relativně dobré spojení s Brnem a Prahou (blízkost dá lnice a železnice) · Dislokace v centru vinařských oblastí Č R · Tradice.


40

4. Závěr Koncepce rozvoje vinařství v Č eské republice pro období vstupu Č R do Evropské unie, byla zadá na a vypracová na jako projev praktické aktivity všech aktérů společně usilujících o dosažení trvalé udržitelnosti vinohradnictví a vinařství v Č eské republice. Zá kladním motivem zú častně ných partnerů bylo vě domí zodpově dnosti a potřeba pevného zá kladu pro řízení procesů , které budou nevyhnutelně probíhat v nejbližších mě sících, ale zejména v prvních letech po začleně ní agrá rního sektoru Č R do společné země dě lské politiky EU. Proto byla provedena podrobná analýza situace vinařského oboru v Č R, porovná na se všemi dostupnými informacemi o tomto sektoru v zemích EU včetně prostředků a způ sobů regulace oboru společnou země dě lskou politikou. Podrobný rozbor situace, pozná ní silných a slabých strá nek, zhodnocení ohrožení a také příležitostí v Č R bylo zodpově dně zvá ženo při formulová ní východisek a strategie, kterou by se mě lo vinařství v Č eské republice v nejbližších ně kolika letech řídit. Klíčovým principem, vizí, budoucnosti oboru, je trvalá udržitelnost vinohradnictví a vinařství s využitím přírodních podmínek a s ohledem na historické souvislosti jako podstatné součá stí integrovaného rozvoje země dě lství a venkova. Pevná pozice českého a moravského vinařského oboru v agrá rním sektoru EU je myslitelná pouze s oporou v aktivní připravenosti na podmínky regulace oboru v EU. Jen za tohoto předpokladu bude možné udržení a rozšiřová ní pracovních příležitostí ve venkovských oblastech Č R. K tomu bude nutno soustavně posilovat shodu mezi vinohradnictvím a ochranou venkovské krajiny ve vinařských oblastech. Mnohem efektivně ji než dosud bude třeba rozvíjet využívá ní fenoménu vinařství prostřednictvím cestovního ruchu. S vysokou zodpově dností bude nutno se vě novat domá cí produkci zdravé sadby révy vinné a vlastnímu systému šlechtě ní révy. Tyto oblasti bude nutno vnímat jako dů ležité prvky obrany proti vzniku zá vislosti na dovozech a také obrany před poklesem ú rovně domá cích odborníků .

Praktické výstupy předložené Koncepce, jsou obsaženy především v navržených opatřeních, která vytvá řejí logicky prová zanou soustavu. Již dnes je nutno připustit dynamický vývoj, který čeká nejen vinařský obor po vstupu země do EU. Proto je nutno nadá le vnímat Koncepci rozvoje vinařství v Č R jako vývojový proces. Proces, jehož součá stí bude po nedlouhé době , znovu zodpově dné vyhodnocení nové výchozí situace a ná vrh ú prav ve strategii dosahová ní trvalé udržitelnosti vinohradnictví a vinařství v Č eské republice.


41

5. Zdroje informací Buchtová, I. – Ehrlichová, M.: Ré va vinná, víno. Situační a vý hledová zpráva. MZe Praha, 1995 – 2002. Č ZPI – informace o zatř ídění vína a ověř ení hroznů Ú KZÚ Z, oddělení registrace vinic Součková, I.: NTIS – Zpráva o trhu vína a vinný ch hroznů. VÚ ZE Praha, 1997 - 2002 Der Deutsche Weinbau, Neustadt/W., Německo Der Winzer, Klosterneuburg, Rakousko Amtsblatt der Europäischen Gemeinschaften Dokumentation Ö sterreichischer Wein Geschäftsbericht Deutscher Wein AREV: News Letter. Bordeaux 2001, 2002 Č MVVU: Vý běrová šetř ení Kolektiv: Př edpokládané důsledky vstupu Č R do EU pro vinař ství na jižní Moravě. CBC Phare, Velké Bílovice 2000 Sedlo, J. – Palička, B.: Závěrečná zpráva projektu (NAZV) č. EP 0960986100 „Adaptace vinohradnictví a vinař ství Č R na podmínky EU a WTO. Mutěnice 1996 – 1998 Sedlo, J. – Jaborek, Ch.: Návrh obsahu nové ho vinař ské ho zákona. O´Connor and Company, Brussels – Wien - Velké Bílovice 2000


42

KONCEPCE ROZVOJE VINAŘ STVÍ ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ VSTUPU ČR DO EU

Recommend Documents