KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH NA ROKY

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA OSTROV NA ROKY 2013-2017

Objednatel: Město Ostrov Zpracovatel:

[1]

Obsah:

1. Úvod................................................................................................................................ 3 1.1. O komunitním plánování sociálních služeb obecně..................................................... 3 1.1.1 Cíle projektu................................................................................................... 3 1.1. 2 Cílové skupiny................................................................................................ 3 1.1. 3 Základní principy............................................................................................ 4 2. Základní informace o městě Ostrově a o sociálních službách na jeho území................. 6 2.1. Obyvatelstvo................................................................................................................ 6 2.2. Analýza potřeb uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb v Ostrově...................... 18 2.2.1. Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb.................................................. 18 2.2.1.1 Sociálně-patologické jevy………………………………………………………………………………….. 18 2.2.1.2 Vývoj drogové problematiky s přihlédnutím k regionu……………………………………… 24 2.2.1.3 Stručná zpráva o domácím násilí ve Městě Ostrově………………………………..………… 33 2.2.1.4 Osoby se zdravotním a tělesným postižením……………………………………………………. 35 2.2.1.5 Starší generace …………………………………………………………………………………………………. 40

2.2.2. Analýza potřeb poskytovatelů sociálních služeb...........................................40 2.2.2.1 Ostatní služby……………………………………………………..……………………………………………….58

3. Výstupy Komunitního plánu sociálních služeb města Ostrova na období let 2013 - 2017.................................................................................................. 62 3.1. Proces konzultací návrhu plánu.................................................................................. 62 3.2. Proces schvalování návrhu plánu................................................................................ 62 3.3. Navrhovaná opatření komunitního plánu…………........................................................ 65 3.4. Monitoring a vyhodnocování Komunitního plánu ...................................................... 72 Přílohy: Příloha 1…………………………………………………………………………………………………………………………………….. 73 Příloha 2…………………………………………………………………………………………………………………………………….. 74

[2]

1 Úvod Projekt je zaměřen na realizaci a rozšiřování procesu Komunitního plánování sociálních a souvisejících služeb ve městě Ostrově a okolních obcích. Služby poté budou uspokojovat požadavky zdejších komunit v sociální oblasti s respektováním místních potřeb, podmínek i specifik. Klade důraz na rozvíjení místní spolupráce a dialog, jehož výsledkem by měla být představa konkrétní podoby sociálních služeb s důrazem na co nejvyšší efektivitu poskytovaných služeb ve městě Ostrově a jeho okolí. Vypracování analytické části Komunitního plánu Města Ostrov provedli zaměstnanci Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MÚ Ostrov. Tento postup byl zvolen pro urychlení prací a snížení nákladů na zpracování, ale vycházel proto jen z velmi faktograficky omezeného souboru podkladů, které byly k dispozici. 1

1.1 O komunitním plánování sociálních služeb obecně 1.1.1 Cíle projektu 1. Dojde k zavedení procesu plánování dostupnosti a zacílení sociálních služeb ve městě Ostrově a okolních obcích. 2. Proběhne navázání užší spolupráce s poskytovateli sociálních služeb. 3. Výsledkem projektu bude i systém financování sociálních služeb z rozpočtu města a partnerských obcí. 4. Všeobecným cílem komunitního plánování ve městě Ostrově je zkvalitnění nabídky a dostupnosti sociálních služeb.

1.1.2 Cílové skupiny 1) Poskytovatelé sociálních služeb a další subjekty napomáhající v sociální integraci jednotlivcům i skupinám obyvatel ohrožených sociálním vyloučením a uživatelům služeb. 2) Uživatelé sociálních služeb: osoby se zdravotním postižením a osoby pečující o osobu blízkou; děti a mládež; osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy; osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody; imigranti a azylanti; osoby bez přístřeší; etnické menšiny; oběti trestné činnosti; senioři.

1

Projekt komunitního plánování sociálních služeb ve Městě Ostrově a okolí - nástin projektu, 1997, S. 10

[3]

3) Zadavatelé sociálních služeb – město Ostrov a zástupci obcí v regionu i zájmových občanských sdružení.

1.1.3 Základní principy Plán rozvoje sociálních služeb obsahuje náležitosti jako je popis současného stavu, analýzu existujících zdrojů a potřeb v území, strategii rozvoje sociálních služeb v území, způsob financování systému sociálních služeb, sledování a vyhodnocování plánu, odpovědnost zúčastněných subjektů. Plán bude v aktivitách provázaný a v souladu s dokumenty nižší a vyšší úrovně. Ale především je komunitní plán pomocným rozpočtovým nástrojem, který určuje prioritní oblasti, do nichž by mělo být investováno v sociální oblasti, s ohledem na zájmy a potřeby města a jeho obyvatel.

Princip dohody nebo též triády

Princip dohody nebo též triády vychází ze skutečnosti, že komunitní plán je svého druhu smlouva, ve které se zúčastněné strany navzájem zavazují. Dohoda by měla být nejen o záměrech, ale také o způsobu a postupu realizace odsouhlasených aktivit, preferování souhlasného rozhodnutí. Princip triády požaduje, aby v komunitním plánování byly rovnoměrně zastoupeny a spolupracovaly všechny strany triády: uživatelé, zadavatelé, poskytovatelé. V praxi je obtížné zapojit vždy všechny uživatele. Je tedy lépe hovořit více o spolupráci tří stran, než o jejich rovnoměrném zastoupení.

Princip rovnosti

Jako podstatný se jeví princip rovnosti charakterizovaný takto: Každý má právo starat se o věci veřejné a společné. Každý má právo se vyjádřit a každý má právo mluvit. Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován. Je tedy pouze na jeho vůli, zda se chce zapojit do komunitního plánování či nikoliv. Naplnění tohoto principu bude dosaženo zejména informační kampaní, která vyzve všechny občany k zapojení se do procesu plánování, a také k podávání podnětů a připomínek. Realizátoři procesu osloví poskytovatele služeb formou dopisů a osobních setkání, dále uživatele prostřednictvím poskytovatelů. Zadavatel tedy město by mělo být prostřednictvím odboru sociálních věcí, jehož zaměstnanci budou plnit úlohu koordinátorů a facilitátorů, iniciátorem celého procesu. Široká veřejnost bude vyzývána ke spolupráci především prostřednictvím místních médií, tak aby každému, kdo o to projeví zájem, bylo umožněno stát se členem některé z pracovních skupin.

Vše je veřejné [4]

Že vše je veřejné, je princip, který požaduje, aby informace o dění v komunitním plánování byly veřejně dostupné a jednání otevřená. Informace o průběhu a výstupech plánování by měly být veřejnosti aktivně předávány.

Informovanost veřejnosti

Informace o dění v komunitním plánování mají být veřejně dostupné a jednání otevřená. Informace o průběhu a výstupech komunitního plánování je nutné veřejnosti aktivně předávat v průběhu celého procesu. Výkonný tým komunitního plánování zajistí propagaci projektu prostřednictvím medií města (webové stránky města, Ostrovský deník, kabelová televize).

Princip dosažitelnosti řešení

Záběr opatření komunitního plánu je přiměřený možnostem místního společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským i materiálním zdrojům.

Princip cyklického opakování

Témata a mnohé problémy se opakují a je nutné se jimi znovu zabývat a vyhodnocovat je na nové úrovni vývoje.

Kontrola plnění plánu a jeho dodatečné korekce

Po dokončení tvorby výstupního dokumentu a schválení komunitního plánu sociálních služeb zastupitelstvem města se i nadále budou uskutečňovat setkání pracovních skupin. V komunitním plánu bude setkávání k monitoringu plnění opatření poskytovatelů sociálních služeb definováno jako jedno z opatření.

Princip kompetence

V řízení plánování sociálních služeb je vyžadována profesionalita účastníků. Mezi klíčové osoby procesu patří koordinátor, facilitátor a vedoucí pracovních skupin. Některé pozice se mohou i křížit.

[5]

2 Základní informace o městě Ostrově, jeho občanech a o sociálních službách na jeho území Ostrov je druhé největší město karlovarského okresu, leží na úpatí Krušných a Doupovských hor a také poblíž řeky Ohře. Počátky zdejšího osídlení sahají až do mezolitu, mladší doby bronzové a dále po delším hiátu do mladší až pozdní doby hradištní.2 Město bylo vysazeno na přelomu 13. a 14. století.3 Celá oblast Ostrova, včetně přilehlých obcí, je oblastí bramborářskou. Kvalita půdy je v celé oblasti podprůměrná. Orná půda je především v níže položených katastrálních územích, zatím co v ostatních jsou většinou lesy a pastviny. Ostrov patří do povodí řeky Ohře a protéká jím říčka Bystřice.4 Podnebí je v Ostrově mírně teplé a srážkově normální. Průměrná roční teplota vzduchu je 7,20 °C. Průměrný úhrn srážek za rok je asi 650 mm. Ostrov patří do klimatického pásu 5, tj. mírně teplý mírně vlhký, část od Horního Žďáru do pásu 7, tj. mírně teplý vlhký. Ostrov se vedle vlastního vnitřního města, respektive jeho staré a nové části, skládá z těchto dalších 10 místních částí: Arnoldov, Dolní Žďár, Hanušov, Hluboký, Horní Žďár, Kfely, Květnová, Maroltov, Mořičov a Vykmanov. Celé správní území se rozkládá na ploše 4620 ha, vnitřní město na ploše 955 ha.5

2.1. Obyvatelstvo

Po celá staletí bylo Město Ostrov jen málo významným místním hospodářským, správním a kulturním centrem. Těžiště ekonomických aktivit zdejších měšťanů bylo v zemědělství, řemeslné malovýrobě a lokálním obchodu. Tento stav i přes existenci porcelánky Plus, dvou pivovarů, mlýna, továrny na matrace a továrny na lepenku Teerag, trval i v době mezi světovými válkami. 6 Až do roku 1945 tvořili většinu zdejších obyvatel Němci. Po skončení druhé světové války byli z Ostrova odsunuti a započalo osídlování pohraničí českým živlem. V roce 1948 přijala vláda usnesení o výstavbě sídliště v Ostrově pro 15 000 horníků Jáchymovských dolů a jejich rodiny. S ohledem na

2

Hanzl L, Příspěvek k situování sídla Hrabišiců v Ostrově / Hláska 19, 2008, č. 2, s. 27-28. Dějiny města Ostrova / zpracoval kolektiv autorů za redakce Lubomíra Zemana. Ronov nad Doubravou : Triality ; Ostrov : Město Ostrov, 2001. 370 s. 4 PROGRAMSOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA OSTROV - Analytická část, 1997, S. 5- 6 5 Tamtéž, S. 9 3

6

Urban J.: Ostrov, město pod krušnými horami, Okresní dům Osvěty v Ostrově, 1959, S48

[6]

končící těžbu byl v roce 1959 v Ostrově založen závod Škoda na výrobu trolejbusů, což udrželo pracovní místa a umožnilo stabilizovat místní populaci.7 K Ostrovu byly postupně připojeny okolní obce. Horní a Dolní Žďár v roce 1960, Mořičov v roce 1966, Kfely a Hluboký v roce 1975, Květnová a Maroltov v roce 1976. Krásný Les, Damice a Horní Hrad se připojily rovněž v roce 1976, v roce 1992 se však opět osamostatnily. Přestože dochází od devadesátých let k odlivu obyvatelstva do okolních vesnic a osad města, tento trend je ale pro demografický vývoj města marginální. Na konci sedmdesátých let došlo k fatální chybě, která městu přivodila dalekosáhlé důsledky. Ve snaze neustále zvyšovat počet obyvatel ve velmi krátkém čase bylo do Ostrova sestěhováno v letech 1977 a 1978 až příliš velké množství lidí, na které nebylo město a ani okolní zdroje dimenzovány. Přes počátečný optimismus vyvolaný patrně krátkodobou těžbou málo kvalitní uranové rudy v sousedství dnešní osady Velký Rybník, bylo zřejmé již v roce 1979, že kýžená prosperita nepřijde. Počet obyvatel prudce opět poklesl a přes jistou stagnaci v 80. letech bylo již jasné, že sen tehdejších představitelů moci o dvacetitisícovém městě je pouhou chimérou. Ve skutečnosti neměl počet obyvatel nikdy překročit 16 tisíc, což již bylo na hranici zdejších zdrojů. Mnoho mladých lidí a začínajících rodin tak muselo hledat svou šanci ve vystěhovalectví z města. Tento trend zesílil ještě v 90. letech a následující dekádě, kdy byl tažen prohlubujícím se hospodářským úpadkem regionu.

1)

7

Graf historického vývoje osídlení Ostrova od konce feudalismu po dnešek včetně demografického vývoje přidružených vsí. Z něj je patrné nepřirozené příliš rychlé překročení mezí systému s jehož důsledky se potýkáme dodnes

PROGRAMSOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA OSTROV - Analytická část, 1997, S. 7

[7]

2) Graf historického vývoje osídlení Ostrova v posledních 40. letech: mezi lety 1978 a 1991 je patrný demografický překmit i s typickým zpožděním a dalším návazným snížení mezí v důsledku „eroze“ systému.

Míra natality, mortality a mobility

Zásadní vliv na dosavadní demografický vývoj města má dlouhodobý pokles porodnosti, který se projevil zejména na konci devadesátých let, viz graf č. 3. 8 Tehdy se dokonce teoreticky uvažovalo o zrušení porodnického oddělení v ostrovské nemocnici. V poslední dekádě se tento negativní trend projevil na zániku mnoha předškolních a školních zařízení. Přičemž úmrtnost obyvatelstva má současně s tím mírně zvyšující se, až stagnující charakter. 9 Na vině je patrně vyšší výskyt onkologických onemocnění v populaci Karlovarska oproti zbytku České republiky.10 Mezi lety 2007 - 2010 se sice projevila zvýšená míra porodnosti11 způsobená větším zapojením silných ročníků z počátku 70. let do reprodukce, ale tato populační vlna se projevila jen v dílčích

8 9

Tamtéž, S. 23 Tamtéž

10

Český statistický úřad, Statistická ročenka Karlovarského kraje 2010, vlastní zpracování, staženo z:[ http://www.kvary.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/F50030E5D2/] 11

Databáze demografických údajů za obce ČR, staženo z: [http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm]

[8]

oblastech Karlovarského kraje a samotného Ostrova se příliš netýkala. Tato vlna se však již současné době vyčerpala a porodnost se opět začíná propadat. Zvýšený počet dětí však vzhledem k rezervám, které měl Ostrov již v minulosti, školská i zájmová zařízení bez problémů zachytí. Stačí jen zachovat pro budoucí léta stávající kapacity. U předškolních zařízení je počet volných míst sice nedostatečný, ale vzhledem k tomu, že krizová situace nastává právě teď a než by začala fungovat nějaká opatření, došlo by opět k poklesu, nemá už žádný praktický význam vzniklý problém řešit. Počet zemřelých jak v kraji, tak samotném městě posledních 10 - 15 let stagnuje. Do budoucna bude počet občanů v postproduktivním věku ve městě narůstat, ale tento problém je dnes spíše optický a bude relevantní ho řešit až s příchodem nové vlny seniorů po roce 2020, kdy se opravdu začne stávat problémem. Zatím postačují stávající kapacity, které jsou v kraji. U DPS je třeba si uvědomit, že se ve skutečnosti jedná pouze o takzvané „ústupové“ bydlení, které řeší jen sociální problém starší generace nabídkou levnějších bytů a optimalizací životních nákladů.

3) Graf vývoje porodnosti a úmrtnosti

Dalším a dokonce nejvýznamnějším faktorem demografického vývoje města je stěhování obyvatel. To dosáhlo nejvyšší úrovně v první polovině 90. let, kdy se do města přistěhovalo mnohem více mladých rodin, než odsud odešlo. S hospodářským úpadkem města však následně došlo k obratu situace, od postupné stagnace až k zápornému saldu v druhé polovině 90. let a naprosté stagnaci v první dekádě 21. století. S tímto trendem se město potýká dosud. Příčinou je zejména trvalý úbytek pracovních míst, jak bude pojednáno v podkapitole Nezaměstnanost. Rovněž struktura pracovního trhu na Karlovarsku, znevýhodňuje kvalifikovanou pracovní sílu a nutí ji opouštět stále častěji region.

[9]

Ve struktuře přistěhovalých a vystěhovalých je také patrný zvýšený pohyb v období hospodářské konjunktury let 2007 a 2008. Celkový trend snižování počtu obyvatel, mimo jiné i vystěhovalectvím, je přirozenou reakcí na historický fakt demografického překmitu, kdy byly překročeny existenční limity pro trvalou udržitelnost tehdejšího počtu obyvatel. Proto v depopulaci města nelze spatřovat jev negativní, ale naopak je nutné ho vnímat jako jev kauzální a přirozený.

4) Graf vystěhovalectví a přistěhovalectví

Dvouvrcholové uspořádání dat v grafu 4) odpovídá dvěma historickým populačním vlnám patrným z grafu č. 1). Protože se však do města stahují i lidé z okolních upadajících obcí jako jsou Jáchymov, Hroznětín, Merklín etc, přicházející za lepšími sociálními podmínkami, není tato depopulace příliš markantní. Její negativní vliv se může do budoucna projevit hlavně v nezdravé struktuře práceschopného obyvatelstva, kdy by patrně mohlo docházet k větší koncentraci pracovně neaktivních, sociálně vyloučených, nekvalifikovaných nebo jen málo kvalifikovaných jedinců. Tím by se dále zhoršoval potenciál města pro případný hospodářský růst a sociálně-kulturní rozvoj. Nejmarkantnější je to zejména u obyvatel Jáchymova, kde byla v minulosti konstatována největší skupina obyvatel bez jakéhokoliv vzdělání v Karlovarském kraji. Je proto do budoucna nutno sledovat a ovlivňovat spíše než kvantitu obyvatel kvalitativní strukturu obyvatelstva, aby nebyly ztraceny důležité kapacity pro další rozvoj Ostrova.

[10]

5) Rozložení populace Ostrova dle věku (1997)

Obyvatelstvo z hlediska víry

Z hlediska víry převládali v roce 1991 v populaci Ostrova ateisté a agnostici. Z věřících, kteří tvořili jen čtvrtinu populace, bylo 85% katolíků. Zbytek věřících tvořil marginální, nepočetné skupiny příslušníků různých církví a náboženských společenství, bez většího vlivu na většinovou populaci.12 Následný vývoj v našem regionu směřuje dále k bezvěrectví. K náboženskému vyznání se v celém Karlovarském kraji, v roce 2005 přihlásilo již pouze 20,1% obyvatelstva, z toho největší podíl 75,9% připadá na Církev římskokatolickou. Proti roku 1991 se podíl věřících snížil o 11,9 procentního bodu, zároveň došlo k podstatnému odlivu lidí hlásících se k Římskokatolické církvi, o 8,7 procentního bodu. 13

Organizačně spadá Ostrov pod vikariát Karlovarský s cca 19 200 věřícími (zhruba 15 % populace).14 Shodně jako předcházející sčítání i výsledky tohoto ukázaly, že mezi věřícími jsou častěji

zastoupeni občané s nižším vzděláním. Lze konstatovat, že se vzrůstajícím stupněm vzdělání klesá relativní počet osob hlásících se k náboženskému vyznání.15 Ve dlouhodobějším horizontu lze spíše předpokládat, že počty věřících budou dále masivně ubývat a klesnou hluboko pod 20% populace.

12

PROGRAM SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA OSTROV - Analytická část, 1997, S. 26

13

http://cs.wikipedia.org/wiki/Karlovarsk%C3%BD_kraj

14

Staženo dne 29. 5. 2012 z : [http://www.bip.cz/dieceze/vikariaty/vikariat-karlovarsky/] Náboženské vyznání obyvatelstva České republiky, tisková zpráva ČSÚ, aktualizace v roce 2007, staženo 25. 5. 2012 z [http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/nabozenske_vyznani_obyvatelstva_ceske_republiky_23_12_04,] 15

[11]

6) Skladba obyvatelstva podle víry 90. léta

Obyvatelstvo z hlediska národnosti

Z hlediska národnostní struktury se na Karlovarsku k české národnosti hlásilo 87,2 %, k moravské jen 0,2 %, k slovenské 4,4 %, k německé 2,8 %, k polské 0,1 % a k romské 0,2 %. Ve srovnání s výsledky sčítání z roku 199116 v národnostní struktuře výrazně ubyl podíl osob, hlásících se k národnosti slovenské (o 4,3 procentního bodu), německé (- 1), moravské (- 0,6) a romské (- 0,4) 17. Tento posun je však spíše formální a institucionální. Podíl obyvatel české národnosti zaznamenal naopak nárůst o

16

Ondřej Kubala, Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, tisková zpráva Sčítání lidu, domů a bytů 2011, staženo z [http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/predbezne_vysledky_scitani_lidu_domu_a_bytu_2011] 17 Většina lidí pokládaných za Rómy uvádí jinou národnost a jejich národnostní cítění je nejisté, daleko častěji se definují jako blíže nespecifikovaná skupina, ale „romství“ jako svou odlišnost od majority ve smyslu nacionality nechápou. Mnozí se hlásí k české národnosti, zde hraje velkou roli směšování národnosti a státní příslušnosti. Dalším aspektem je, že Rómové jsou jen částí z národů spadajících do tzv. „Cikánského etnika“. Další cikánské národy jsou Lovara, Jeniše, Rumungři, ve Francii například Kalé. U nás kromě Rómů žijí ještě Rumungři a v severozápadních Čechách příslušníci národa Lovara pocházející z východního Slovenska. Někdy je problém uvádět konkrétně identifikační znaky, protože kromě jazyka většina příslušníků cikánských národů ztratila i svou původní kulturní identitu. Mnozí už ani neovládají svůj původní jazyk a jsou plně integrováni do české společnosti.

[12]

celé 3 procentní body. Nově se však v národnostní struktuře objevují národnosti Vietnamská, Ruská a Ukrajinská18, jejichž počet a vliv je zatím v našem městě nezmapován.

7) Národnostní skladba obyvatel města Ostrov v roce 1991

Obyvatelstvo z hlediska kvalifikační skladby Ve vzdělání ve srovnání s průměrem ČR je v Ostrově výrazně nižší podíl obyvatel se středním a vysokoškolským vzděláním (z úhrnu obyvatel starších 15 - ti let), což je výsledek historického vývoje města jako původně hornické lokality, kdy na kvalifikaci pracovních sil nebyl kladen takový důraz. To se bohužel nezlepšilo ani později. „Lze předpokládat jistý nárůst podílu obyvatelstva se středoškolským vzděláním. Výjezd za vysokoškolským studiem ohrožuje další setrvání obyvatel s tímto vzděláním. Limitující jsou atraktivní

18

Ondřej Kubala, Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, tisková zpráva Sčítání lidu, domů a bytů 2011, staženo z [http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/predbezne_vysledky_scitani_lidu_domu_a_bytu_2011]

[13]

pracovní příležitosti a bydlení. Za jinak nezměněných podmínek hrozí stagnace kvalifikační skladby 19

obyvatelstva.“ Tento předpoklad formulovaný již po roce 2000 se zatím beze zbytku naplnil.

8) Vzdělanostní skladba obyvatel města Ostrov v roce 1991

Trvá nadále odliv vysokoškolských studentů mimo kraj, případně do zahraničí. Do kraje se vrací zpět pouze relativně malá část absolventů, a to z důvodu absence vystudovaného oboru v kraji nebo obtížného uplatnění v kraji, případně z důvodů lepší možnosti uplatnění a lepšího finančního ohodnocení prakticky kdekoliv jinde. 20

Bydlení v karlovarském okrese dle vlastnické struktury V minulých dekádách se velmi proměnila vlastnická struktura domů a bytů v celém Karlovarském okrese a potažmo i v našem městě. Tato změna přinesla hned dva závažné momenty. Za prvé velmi omezila nabídku nájemního bydlení pro sociálně slabší vrstvy a v komerční sféře jeho cenu zdražila. Za druhé velké množství bytového fondu přešlo do soukromých rukou a cena bytů samotných rovněž vzrostla. To celkově omezilo mobilitu sociálně slabšího obyvatelstva, pro které se bydlení, ať už vlastní, či nájemní stalo nedostupným. Na tuto skutečnost pak bylo po roce 2000 reagováno tak, že ve městě byly vybudovány dodatečné kapacity sociálního bydlení pro nejchudší občany. V tomto ohledu rozhodně není městu co vytknout.

19

20

PROGRAM SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA OSTROV - Analytická část, 1997, S. 32 Projekt komunitního plánování sociálních služeb ve Městě Ostrově a okolí - nástin projektu,1997, S. 10

[14]

9) Bydlení v karlovarském okrese dle vlastnické struktury

Nezaměstnanost

Mobilita na trhu práce, a to jak prostorová, tak profesní, je v regionu velice nízká. Z kvalifikačního hlediska jsou v evidenci Úřadu práce v Karlovarském kraji nejpočetněji zastoupeny osoby se základním vzděláním a osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem. Mezi volnými místy převažují místa určená pro vyučené uchazeče, především jde o kvalifikované řemeslníky, dále pak o kuchaře a číšníky – servírky. Minimální zájem je o uchazeče bez vzdělání a uchazeče se všeobecným vzděláním. Dlouhodobě přetrvávají problémy s umísťováním občanů se změněnou pracovní schopností, absolventů škol a mladistvých, kteří nemají žádnou odbornou praxi. Historicky docházelo k úbytku pracovních míst v Ostrově již od začátku 90. let o 100 – 120 pracovních míst ročně. V této době již třetina práce schopného obyvatelstva byla závislá na dojížďce do zaměstnání mimo Ostrov. Nejprve zanikla Subterra Ostrov, krátce na to Masokombinát Hroznětín a Tesla Ostrov poté omezila výrobu ZMA Ostrov, v roce 1998 ukončila činnost společnost Wasteko , ekolog. stroj. s.p. Ostrov. K roku 1996 se odhadoval úbytek na 700 pracovních míst. Ke stejnému roku prý vzniklo pouze 200 samostatných živností a něco přes 400 nových pracovních pozic. Do konce devadesátých let však zaniklo dalších nejméně 600 až 700 pracovních míst, přičemž vznik nových pracovních příležitostí se výrazně zpomalil. Dále po roce 2000 skončilo svou práci v rušené Jitoně Ostrov posledních 60 zaměstnanců. Jen Škoda Ostrov během pouhých 14 let snížila stavy svých zaměstnanců z původních 1700 na 300 v dubnu 2004, kdy zde skončila výroba. 21

Po krátkém období nejistoty, k 30. 6. 2004, zavřela své brány definitivně. Další cenná pracovní

místa byla v roce 2004 ztracena přestěhováním bývalé Cherry Ostrov dnešní ZF Electronics Klášterec s.r.o., a to v rozsahu až 500 potencionálních pracovních pozic, které takto přešly do Klášterce nad

21

Reference na: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_Ostrov

[15]

Ohří. 22 Následovalo období mírné stagnace, kdy dříve zaniklá místa alespoň zčásti nahradily malé a střední firmy. Většinou šlo však pouze o několik málo desítek pracovních míst a tak vliv těchto firem na pracovní trh v Ostrově zůstal marginální. Počet pracujících závislých na dojíždění za prací vzrostl až na 40% práce schopného obyvatelstva. Na konci 90. let předpokládaný úbytek práce schopného obyvatelstva o 500 osob, v důsledku stárnutí populace a odchodu do důchodu zatím nenastal. Důvodem bylo prodloužení termínu odchodu do důchodu, dále stále se zvyšující trend práce starobních důchodců. Opačně se projevily tendence u mladších ročníků v důsledku delšího studia a nižší porodnosti. Ty však zase kompenzovalo přistěhovalectví lidí do 35 let v 90. letech. Přesto však mnoho obyvatel Ostrova bylo nuceno stále více za prací vyjíždět do okolních obcí. Krach karlovarských porcelánek a odchod divize společnosti Amphenol Ostrov, který ochudil město nejméně o dalších 130 pracovních míst, zasadil pracovnímu trhu v našem městě definitivní úder. V nedávné době bylo propuštěno dalších 40 zaměstnanců z Elektroporcelánu Merklín a rovněž byly snižovány stavy zaměstnanců v Léčebných lázních Jáchymov. 23 Záporné saldo pracovních pozic v místě tak dosáhlo cca 1300 - 1500 pracovních míst. V roce 2012 byla nezaměstnanost v Ostrově přibližně na úrovni 11,6 procenta. Přičemž je zřejmé, že toto číslo tvoří obyvatelé spádových obcí Ostrova a ti kteří dříve za prací vyjížděli a o tuto práci přišli. Na nezaměstnanosti Ostrova se tak podílí minimálně stejnou nebo i větší měrou, jako zánik pracovních pozic v samotném Ostrově, hlavně celkový hospodářský úpadek v jeho širším okolí. Jistou nadějí pro Ostrovské nezaměstnané byl příchod firmy Behr a dále i firmy Mahle na Městskou průmyslovou zónu. Ten se však nakonec nerealizoval a je zatím odložen na neurčito. Zdá se tedy, že s ohledem na historické danosti, probíhající hospodářskou krizi a špatný hospodářský vývoj Karlovarského kraje bude nezaměstnanost v Ostrově spíše chronickou záležitostí.

22

Reference na:http://rejstrik-firem.kurzy.cz/46886672/zf-electronics-klasterecsro/vztahy/?pg_field=0&zive_field=on&hist_field=on 23 Informace byla získána od ÚP Karlovy Vary a samotných zaměstnanců firem, přičemž u Elektroporcelánu Merklín se nakonec nepotvrdila, neboť se už několikrát vždy na poslední chvíli zachránil nečekanou zakázkou, nad jeho další existencí však neustále visí velký otazník

[16]

10) Vzdělanostní skladba uchazečů o zaměstnání a její trendy

11) Skladba uchazečů o zaměstnání z nejvyšších vzdělanostních skupin a její vývoj

[17]

2.2 Analýza potřeb uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb v Ostrově Analýza potřeb uživatelů i poskytovatelů slouží přehlednému vyjádření problémů města v sociální oblasti, jeho obyvatel a slouží rovněž k zjištění, jakým způsobem by mělo město do sociální oblasti zasáhnout, aby umožnilo poskytovatelům služeb naplnit jejich strategické cíle.

2.2.1. Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb 2.2.1.1 Sociálně-patologické jevy Sociálně-patologické jevy mají všechny známky sociálních jevů včetně nadindividuálnosti. To znamená, že existují nezávisle na tom, zda si je subjekt, jednotlivec, uvědomuje či nikoliv. Jejich spojujícím charakteristickým rysem je a-humánnost a asociálnost až antisociálnost. Činy takto zasažených jedinců směřují vždy proti společnosti, jejím normám ale i konkrétním jednotlivcům. Škála příčin a motivací k takovému jednání může být široká. Za zmínku stojí, že ve většině případů do sociálně patologického chování difunduje i psychopatologická osobnost jeho nositele. 24 Když přesně identifikujeme míru občanských dezintegrací v dané lokalitě, odhalíme a změříme jejich příčiny a na základě toho můžeme zlepšit nevyhovující podmínky, tak aby se korigoval integrační proces žádoucím směrem.

Výčet nejčastěji pozorovaných jevů Agresivita je tendence k útočnému jednání vůči druhé osobě či okolí. Příčinou je často frustrace a komplex méněcennosti jako důsledek deprivace. Její součástí je i domácí násilí. Alkoholismus je nadměrné používání alkoholických nápojů vedoucí k opilosti a časem k návyku s osobními i společenskými důsledky. Je nejčastějším spouštěčem pro závadové jednání. Drogová toxikománie je důsledkem narcisistního ladění osobnosti zaměřeného na sebe a vnitřní prožívání. Kromě závažných zdravotních a epidemiologických rizik sebou nese ještě výraznou socio-patologickou zátěž se zjevnou tendencí ke kriminalizaci drogového prostředí, zejména v důsledku nutnosti opatřování si peněz. Dealerství drog je kombinovaný - terciální - sociopatický jev s vědomím využíváním ahumánnosti, antisociálnosti a psychofyzické škodlivosti svého počínání. 24

http://is.muni.cz/th/84460/pedf_m/4._Typologie_zakladnich_typu_deviovaneho_chovani.pdf

[18]

Gambleři jsou vášnivý hráči na hracích automatech v hernách, v restauracích s výherními automaty, nádražních halách aj. Náruživé hráčství ve všech jeho formách vytváří podobnou závislost jako závislost na drogách. Je spouštěčem pro další sociálně- patologické jevy a často i jejich příčinou. Prostituce je projev sexuálně promiskuitního jednání za úplatu oblíbené hlavně u rómských žen, neboť jde o výnosný druh podnikání, ke kterému není zapotřebí žádných drahých výrobních prostředků ani vysoká kvalifikace. Krádež je socio-patologický jev rozšířený hlavně mezi bezdomovci, kdy tito jsou někdy schopni vyvinout až nelidské úsilí k získání oblíbené suroviny, respektive železa a barevných kovů. S rostoucím počtem sociálně vyloučených obyvatel ve městě a okolí zmizel prakticky veškerý šrot a tak se stále více uchylují ke krádežím funkčních součástí infrastruktury, jako jsou značky, pletivo, kanálové poklopy etc. Přibývá rovněž vloupání do sklepů, zahradních chatek a aut. Vandalství potažmo sprejerství je ničení věcí, zejména veřejného majetku. Módnost nepovoleného projevu láká nešikovné outsidery, kterých si nikdo nevšímá, a tak provokují, ničí. Šikana. Původní význam slova šikana (z francouzštiny chicane) znamenal spíše zlomyslné obtěžování, týrání, sužování, pronásledování, byrokratický přístup vůči podřízeným nebo občanům z pozice úředníka. V dnešním pojetí se používá slovo šikana jako označení fyzického týrání, ponižování, zneužívání a vydírání. Všechny tyto jevy pak směřují zasaženou populaci dále k obecně kriminálním činům, jako jsou krádeže, podvodné jednání, napadání, ublížení na zdraví, znásilnění, vraždy etc.

Zátěžové faktory území se silnou sociálně - patologickou populací nevyužití skrytého, kreativního potenciálu jednotlivců a skupin snížení celkové spokojenosti obyvatel výrazně snižuje skutečnou ekonomickou výkonnost společenství vytváří skryté náklady spojené údržbou daného území podílí se na zvýšení škod na veřejném i soukromém majetku rizikový potenciál jednotlivců k podvodným jednáním snížená míra loajality vůči společnosti, jejím institucím a normám množí se výskyt úmyslných škodních jednání

[19]

Areály výskytu sociálně patologických jevů a potencionální sociálně patologická zátěž území a teoretický model jejího rozložení

Na rostoucím zatížení těchto území, jež vyvolává problémy a sociální konflikty, se podílí kromě trvale bydlících obyvatel i tzv. ostatní uživatelé území, k nimž zařazujeme uživatele ubytovacích objektů a objektů tzv. sociálního bydlení, a dále jednodenní návštěvníky, jež ve svém souhrnu představují „uživatele území celkem“. Hodnocení zatížení, resp. využití území a stanovení limitů jeho únosnosti, mj. i z hlediska potřeb a požadavků udržitelného rozvoje, by se měly proto snažit reflektovat vlivy v území se skutečně pohybujících a území skutečně využívajících a zatěžujících „uživatelů území celkem“ a jejich strukturu s ohledem na místo bydliště nebo ubytování, případně i jiné charakteristiky. Zejména počet a hustota problémových uživatelů území a jejich poměr k celkové populaci představuje možný a vhodný indikátor potenciálních problémů sociálního prostředí a využívání území (land-use) souvisejících s rizikem překračováním limitů únosnosti zatížení území negativními sociálními jevy. Z hlediska dlouhodobé perspektivy mohou sociálně patologické jevy difundovat do okolního prostředí, přičemž osoby sociální patologií nezasažené mohou být donuceny okolnostmi, při překročení míry této únosnosti, k postupnému vystěhovalectví. Ještě nebezpečnější je ztráta celkem zdravých jedinců, kteří pod silným tlakem prostředí mohou přijmout závadové normy a to jak v pozitivním (drogový abusus) tak v negativním (fašizmus, xenofobie) vztahu vůči socio-patické populaci. Takto vytvářené vyloučené lokality mohou dále gravitovat stejně postižené jedince, jimž odchozí příslušníci majoritní společnosti vytvářejí další potencionální nástupní prostor. Tím se situace lokality dále zhoršuje až za bod zlomu, ze kterého už není návratu. Typickým historickým mementem je centrum Jáchymova, které se během pouhých tří desítek let proměnilo v slum a místy v rumiště. Nejlepším způsobem popisu současné situace Ostrova v oblasti sociálně patologických jevů jsou metody základní topologie vyloučených lokalit s přibližnou kvantifikací jevu a sociometrického měření. Lorenzova křivka je ukazatel, který vyjadřuje koncentraci studovaného jevu v prostoru (např. v geografii obyvatelstva sledujeme koncentraci obyvatelstva v území, v geografii zemědělství koncentraci pěstování vybraných komodit atd.). Lorenzův oblouk, jak je také tato křivka nazývána, je ukazatel grafický, vlastní hledanou míru koncentrace vyjadřuje vzdálenost křivky od úhlopříčky

[20]

bodového grafu. 25 Tato úhlopříčka je hypotetickým vyjádřením naprosto rovnoměrné koncentrace jevu v prostoru. Metoda se zpřesňuje s použitím menších prostorových jednotek.

Legenda k obrázku: černě bez kroužku: 1)Jáchymovská 1377, 2) Pension Salut (pro sociální případy přeci jen drahé, ale statusové a oblíbené), 3) Májová 722 (lidově též „Pálošárna“ či „Degešárna“ to pro častý výskyt toxikomanů) 4) Krušnohorská 785, 5) Odborů 617 – 621, Dukelských hrdinů 611 a dále až Krušnohorská 616; šedě v kroužku: 1) Městský úřad, 2)Kulturní dům, Charita Ostrov a informační středisko, 3) Pošta (zde dávky), 4) Úřad práce; I-Izoláti, lidé bez sociálních vazeb a alespoň přechodného bydliště zpravidla lidé propuštění z výkonu trestu, notorici a toxikomani.

25Reference: Lorenzova křivka a Giniho koeficient staženo z: http://keke.vse.cz/wp-content/uploads/2011/07/P4Lorenzova-krivka-Gini.pdf

[21]

oblasti města sociálně vyloučených na km2

zóna A zóna B zóna C zóna D 2247 704 49

10

12) Tabulka a graf funkce rozložení socio-patologické zátěže v sledovaných transektech města

Čím víc se křivka přimyká k úhlopříčce (přímce rovnováhy), tím je jev rozmístěn v území rovnoměrněji, naopak vzdaluje-li se tato křivka od úhlopříčky, znamená to, že jev je koncentrován do určité části území. Zde použitá křivka využívá rovněž principu Lorencova oblouku, ale umožňuje zobrazit oba stavy tedy opačně i nízkou koncentraci sociálně-patologických jevů v transeptu D, tedy v okrajových částech města. Počet sociálně vyloučených jedinců byl odhadnut v cca 800 – 900 jedinců v zóně A a B, přičemž zóna B je těmito lidmi využívána hlavně k návštěvám heren a levných výčepů. Ekonomicky je zóna B důležitá pro sociálně patologickou populaci zejména tím, že se v ní nachází veškerá výkupní místa starého papíru, železa a barevných kovů. Koncentrace závadových jedinců byla vypočtena tak, že s každou další zónou byla kumulativně přičítána její výměra dělená celkem odhadnutým počtem závadových jedinců. Výsledkem je počet těchto jedinců na 1km2 , a poměr těchto hodnot je ukazatelem celkové zátěže daného území. Tento způsob výpočtu vychází z předpokladu, že ubytovací kapacity pro sociálně nepřizpůsobivé jsou pouze v zónách A a B a zbylé oblasti pouze navštěvují, dále že postupným zvětšováním plochy se ten to jev plynule rozkládá. Nejde však přesné statistické stanovení měr zátěže, ale spíše o teoretický sociometrický model, jak nepravděpodobněji vzájemné vazby nepřizpůsobivých k okolnímu prostoru fungují.

[22]

13) Rozložení socio-patologické zátěže a ve vztahu k populaci města

Rostoucím projevům sociálně patologického zatížení území jsou podle tohoto modelu stále častěji vystaveny centrum města Ostrov a bezprostředně sousedící části. Je to dáno především polohou ubytovacích kapacit pro sociálně vyloučené, sociálním vyloučením ohrožené a nepřizpůsobivé, dále jejich neustále rostoucím počtem, který je tažen zejména mechanickou měnou obyvatelstva. Naopak jako příznivou skutečnost lze vnímat to, že v dané oblasti je koncentrováno také nejvíce obyvatel města, čímž se sociální a socio-patologická zátěž lépe rozkládá. Podíl sociálně vyloučených na celkové populaci se lze v našem modelu hrubým odhadem stanovit na 7% v zóně A a 6,5% v zóně A-B. V dalších transektech stanovených jako zóny C a D se exponenciální řadou snižuje. Průměrný podíl sociálně vyloučených, sociálním vyloučením ohrožených a nepřizpůsobivých lze odhadnou zhruba na 5% z celkové populace města. Zvláštní kapitolou jsou bezdomovci a hlavně bezdomovci-toxikomani, ze sociometrického hlediska izoláti, kteří mají v širším okolí města svá tábořiště. Tato až na výjimky fungují zpravidla nárazově od jara do podzimu, kdy se přesouvají do sklepů, toxibytů, ubytoven, nebo se vloupávají do chatek v zahrádkářských osadách. Tento jev je zapříčiněn zejména tím, že Ostrov nemá dostatek přístupných a přitom diskrétních, opuštěných objektů, kde by tito lidé mohli squatovat. Omezené podmínky je tedy nutí k větší mobilitě a improvizacím, viz most obchvatu u „Starého koupaliště“. Vzhledem k dřívější privatizaci bytového fondu nebude docházet k rozšiřování areálu sociopatologických jevů do krajových částí města, které jimi nejsou zatím tolik zasaženy. Tento jev se tedy bude nadále nejpravděpodobněji koncentrovat v centru. Zde může dojít postupně k saturaci až na samu kritickou mez dynamického systému, který se pod důsledky socio-patologického překmitu začne postupně hroutit, zvýší-li se míra vystěhovalectví příslušníků majority do okrajových částí města i mimo něj. Přičemž tuto mez zatím neznáme. [23]

2.2.1.2 Vývoj drogové problematiky s přihlédnutím k regionu

Pojednání o tomto jevu v dlouhodobějším úseku jeho vývoje, nebylo dostatek podkladů a tak bylo použito zejména pro starší období dat a statistik celostátního a krajského formátu. Pro Karlovarský kraj Registr žádostí o léčbu spravuje od roku 1995 Hygienická stanice hl. m. Prahy. Tento registr sleduje incidenci a prevalenci uživatelů drog navštěvujících nízkoprahová a léčebná zařízení.

26

Zahrnuje všechny uživatele, kteří se obrátili na zařízení, bez ohledu na místo trvalého

bydliště. Dalším důležitým zdrojem informací jsou interní statistiky karlovarského K-centra, ze kterých je možno získat i informace o uživatelích v Ostrově. Byť jsou tyto informace pouze podáním z druhé ruky a nepřesné, přesto poskytují přehlednější obraz vývoje drogové scény v této konkrétní lokalitě. Problematické jsou pouze v tom, že jistou relevanci mají pouze za roky 2010 a 2011. 27 Výroční zpráva Národní protidrogové centrály Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR „Situace v oblasti drog v roce 2000 v České republice“ konstatuje obecně větší dostupnost drog, projevující se mj. dalším rozšířením jejich distribuce a konzumace do menších měst a obcí. 28 Zhruba od roku 1997 dochází k prudkému nárůstu počtu uživatelů drog. Tato vlna měla svůj vrchol v roce 1998, kdy dochází k dočasné stabilizaci a dokonce mírnému poklesu. Přičemž od konce 80. let stále ubývá problematických uživatelů alkoholu v ČR. Tento údaj však neplatí úplně pro ženskou část populace, kde zneužívání mělo sice mírnou, ale setrvale progresívní tendenci. Další nárůst případů zneužívání drog nastal kolem přelomu letopočtu. 29 Oproti roku 2000 došlo v CR v roce 2001 k třetinovému nárůstu poctu intoxikací heroinem. U pervitinu se jedná o vzestup dokonce o téměř dvě pětiny. Nárůst byl zaznamenán i u sedativ, hypnotik a rozpouštědel. 30 Tato vlna se patrně Ostrovu vyhnula a týkala se hlavně velkých měst nad 100 000 obyvatel. Celkem 31 případů evidovaných intoxikací v ČR skočilo v roce 2001 úmrtím. Ve více než polovině z nich se jednalo o intoxikaci heroinem, následuje toluen, jiné opiáty než heroin, sedativa, hypnotika, jiné drogy a léky, pervitin, morfin. 31

26

Reference: Výroční zpráva ČR 2010 - Hygienická stanice Hlavního města Prahy, staženo z: http://www.hygpraha.cz/files/CR%202010%20cb.pdf 27 Reference: Výroční zpráva ČR 2010 - Hygienická stanice Hlavního města Prahy, staženo z: http://www.hygpraha.cz/files/CR%202010%20cb.pdf 28 Drogy a česká vězeňská populace v kontextu drogové scény a ... 29 Výroční zpráva ČR 2010 - Hygienická stanice Hlavního města Prahy, staženo z: http://www.hygpraha.cz/files/CR%202010%20cb.pdf 30 tamtéž 31 tamtéž

[24]

Celkový počet nově evidovaných osob v léčebně kontaktních centrech v ČR v roce 2001 činil 4 233 osob, tj. 41,2 / 100 000 obyvatel. To byl nejvyšší roční incidence od počátku provozu celostátního drogového systému v roce 1995. 32 Průměrný věk nově evidovaných uživatelů drog činil 21,3 roku. Jako kritické se z hlediska drogové problematiky všeobecně uznává věkové rozmezí 15 - 39 let. V tomto věkovém rozmezí činila incidence 3 966 osob, tj. 106,1 / 100 000 obyvatel. Nejpostiženější věkovou skupinou jsou i nadále osoby mezi 15 - 19 lety, kterých bylo nově evidováno 1 763, tj. 41,6 % ze všech nove evidovaných uživatelů. Tato věková skupina je převažující i mezi uživateli pervitinu (41,3 % ze všech uživatelů pervitinu). 33 Období let 2002 a 2003 bylo obdobím jisté stabilizace s mírně progresivními tendencemi v nárůstu uživatelů, klientů psychiatrických léčeben hospitalizovanými v důsledku vlivu drog a kriminálních činů se zneužíváním drog spojených. Za rok 2004 bylo v Karlovarském kraji evidováno celkem 208 problémových uživatelů návykových látek. 34 Ve srovnání s rokem 2003 jde jen o nepatrný nárůst. Nejhorší situace byla tradičně v okrese Sokolov. Muži užívající návykové látky s porovnáním se ženami v daleko větším rozsahu respektive v poměru cca 2:1. Jen v roce 2004 bylo prokázáno, že samostatně pervitin užívalo větší množství žen než mužů a to konkrétně v okrese Cheb. V roce 2004 ke značnému počtu navýšení osob s ukončeným středoškolským vzděláním mezi uživateli. Avšak v Karlovarském kraji bylo nejvíce uživatelů drog ze skupiny nezaměstnaných osob a osob se základním či středně odborným vzděláním. 35 Došlo k mírnému nárůstu počtu klientů ve věkové skupině do 15 let. Nejvíce byly návykové látky užívány ve věkové skupině 16-20 let a to u obou pohlaví. Nejčastěji užívanou základní drogou byl pervitin. Tuto drogu užívalo celkem 65% uživatelů návykových látek s výjimkou uživatelů extáze a kanabinoidů, které statistiky podchycují nedostatečně. 36 U ostatních uživatelů je pervitin užíván v kombinaci s jinou drogou, nejčastěji heroinem, marihuanou nebo alkoholem. Dalšími užívanými návykovými látkami jsou marihuana, heroin a sedativa. Užívání organických rozpouštědel (ředidel, lepidel, plynů do zapalovačů) jsou zneužívány především nezletilými ze sociálně slabších skupin obyvatelstva a to pouze ojediněle. Nejrozšířenější způsob užívání drog zůstává i nadále injekční aplikace opiátů heroinu a drog amfetaminového typu,

32

tamtéž SITUACE V OBLASTI DROG V ČR V ROCE 2000, staženo z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/policista/2001/0006/drogy.html: 34 Krajská protidrogová strategie Karlovarského kraje na období 2005-2009 35 tamtéž 36 tamtéž 33

[25]

v Ostrově téměř výhradně Pervitin, ojediněle možná Heroin a Braun (zatím nezjištěno, existují jen indicie). Z mezinárodní studie světové zdravotnické organizace (WHO) Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) v r. 2010 vyplývá, že alespoň jednou v životě vyzkoušelo v ČR konopné látky 30,5 % žáků 9. tříd, v posledním roce to bylo 21,5 % a v posledním měsíci 10,9 % žáků 9. tříd, rozdíly mezi chlapci a dívkami byly velmi malé. Oproti předchozí vlně z r. 2006 byl zaznamenán nárůst jak celoživotní prevalence užívání konopných látek, tak prevalence jeho užívání v posledním roce. 37 Injekční aplikace drog sebou přináší závažná zdravotní rizika pro uživatele drog i celou populaci Karlovarského kraje. Narůstá počet uživatelů drog infikovaných různými typy virových hepatitid. Nejčastěji jde o virovou hepatitidu typu B a C. Nárůst se týkal zejména skupiny problémových uživatelů drog a ostatních osob s rizikovým chováním (prostitutky, homosexuálové). Dále byly zjištěny v posledních dvou letech u některých klientů přímo v Ostrově, kteří jsou v kontaktu s drogovou scénou, příjice a kapavka. Což souvisí se způsoby, jakými si tyto osoby vydělávají na drogy. Druhou nejvyšší incidenci zaznamenala věková skupina 20-24letých (35,4 %), která byla nejpočetnější skupinou mezi nově evidovanými uživateli heroinu (51,3%). Problémových uživatelů drog do 15 let byly mezi nově evidovanými osobami 2,3%. Před dosažením věku 15 let začalo některou z drog užívat alarmujících 14 % nově evidovaných uživatelů, do věku 19 let pak téměř 70 %.38 Téměř dvě třetiny nově evidovaných problémových uživatelů žily ve společné domácnosti s rodiči, s partnerem něco pres 10 %, sami žijí v necelých 9 % případů. Mezi uživateli staršími dvaceti let je téměř 60 % nezaměstnaných či pouze příležitostně pracujících. Pravidelné zaměstnání udalo 21,5 %. Necelých 70 % ze všech nově evidovaných uživatelů má nízké vzdělání - téměř 3 % nedokončené základní vzdělání, více než 30 % pouze základní vzdělání, 34,5 % středoškolské vzdělání bez maturity. 39

Za rok 2004 bylo v Karlovarském kraji zachyceno 10 osob s virovou hepatitidou typu B a 18 osob s virovou hepatitidou typu C. Z tohoto počtu bylo 18 injekčních uživatelů drog, nebo šlo o osoby žijící ve společné domácnosti s problémovými uživateli drog. Negativní je stále vysoký výskyt tohoto onemocnění ve věkových skupinách 15-19 a 20-24 let. 40 V roce 2004 využilo služeb ambulantních pracovišť pečujících o alkoholiky a toxikomany 423 pacientů se závislostí na legálních i nelegálních drogách. Pozitivní však je že počet alkoholiků jak

37

Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR v r. 2010 Drogy a česká vězeňská populace v kontextu drogové scény a ... 39 Drogy a česká vězeňská populace v kontextu drogové scény a ... 40 Krajská protidrogová strategie Karlovarského kraje na období 2005-2009 38

[26]

v celé České republice, tak i v Karlovarském kraji i nadále klesá, výjimku představuje pouze Praha, kde je v posledním desetiletí trend spíše opačný. 41 V letech 2005 až 2008 došlo k celkové stabilizaci drogové populace v ČR a patrně i v kraji, tedy pravděpodobně i v našem městě, zastavení růstu a dokonce lokálně k mírnému snižování počtu drogově závislých, přičemž stále pozvolna pokračoval trend postupného snižování relativního zastoupení závislých na alkoholu v populaci. 42 Nejrozšířenějším způsobem aplikace návykových látek byly intravenózní aplikace. V roce 2005 použilo injekční aplikaci drogy 295 osob. Ale už v roce 2006 si drogu intravenózně aplikovalo již 460 klientů. Druhým nejčastějším způsobem užívání bylo kouření nebo inhalace. V roce 2006 došlo k nárůstu počtu klientů a výkonů oproti roku 2005. Toto jsou však údaje za celý kraj, které skresluje situace v Chebu, kde mezi léty 2005 a 2006 došlo k 200% evidovanému nárůstu intravenózních uživatelů drog. 43 Na vlastním Karlovarsku se v roce 2006 oproti roku 2005 celkový počet klientů snížil, ale i přes to byl zaznamenán velký nárůst výměnného injekčního materiálu, tj. o 20,5% oproti stejnému období předcházejícího roku. Celkový věkový průměr klienta za Karlovarský kraj byl v tomto roce 22,62 let. Na vlastním Karlovarsku to však v roce 2006 bylo 26,5 roku. Od roku 2006 existuje v Karlových Varech K-centrum provozované občanským sdružením SvětloKadaň, které navštěvují i drogoví klienti z Ostrova. Konec roku 2008 a následující rok 2009 přinesl hospodářskou krizi a s ní související nezaměstnanost i do našeho regionu a do města Ostrova. S ní se zvýšila nezaměstnanost a všechny rizikové faktory přispívající k zvyšování drogové populace a s ní souvisejících negativních jevů. Bohužel pro toto období není dostatek dat i proto, že výše zmíněná služba procházela blíže nespecifikovaným obdobím finančních a personálních obtíží. Průměrný věk uživatelů byl 30,5 roku. 44

41

tamtéž Reference: http://www.vlada.cz/assets/vydavatelstvi/vydanepublikace/Vyrocni_zprava_o_stavu_ve_vecech_drog_2009_CZ.pdf 43 Výroční zpráva OS Světlo Kadaň 2011.pdf 44 Tamtéž 42

[27]

14) Přehled užívaných drog v Karlovarském kraji v roce 2009 dle preferencí uživatelů

Vývoj drogové problematiky v posledních dvou letech v Ostrově Lépe můžeme popsat situaci v samotném Ostrově jen za období posledních dvou let, tedy od začátku roku 2010. S určitým výhledem na rok 2012, který předpokládá mírnou progresi na drogové scéně, pokud se jedná o její rozrůstání.

15) Počty drogových klientů v Ostrově dle informaci Světla Kadaň o.s., údaj za rok 2012 je pouze odhad

Všichni

drogoví

klienti,

včetně

„prvokontaktů“,

upřednostňují

nitrožilní

aplikaci.

Intravenózními uživateli byli v tomto roce všichni klienti terénního programu a drtivá většina klientů karlovarského K-centra. 45 Věk drogových klientů na Karlovarsku se nejčastěji pohybuje od 20 do 35 let, z toho průměrný věk všech klientů se v období 2010 a 2011 nepatrně snížil na 28,5 roku. Intravenózních uživatelů je 94 % klientů. Pervitin byl primární droga u 90 % klientů. Uživatelé heroinu jako primární drogy se za celé, sledované období roku 2010 a 2011 v Ostrově téměř nevyskytovali, v rámci 45

Výroční zpráva OS Světlo Kadaň 2009.pdf

[28]

karlovarského okresu skupina těchto uživatelů tvořila v roce 2010 necelých 5 % drogové klientely. Mužská populace v karlovarském okrese za roky 2010 a 2011 měla mezi uživateli procentní zastoupení 68 %. Nejvíc uživatelů je mezi nezaměstnanými a to cca 61 %. Mezi klienty karlovarského K-centra byly nejčastěji osoby bez domova, přespávající na ulici, v „toxibytech“, sklepech a jiném squatu. 46 Mnozí z klientů se snaží pobývat u svých kamarádů v městských bytech, ale zpravidla nezůstávají na jednom místě delší dobu a migrují, ať už v rámci města, regionu nebo celé ČR. K-centrum v Karlových Varech udává, že se v rámci terénní služby stará cca o 40 klientů z Ostrova. Z jiných zdrojů (od toxikomanů samotných) víme, že toto číslo by mělo být mnohem vyšší. Dle sdělení jednoho bývalého dealera by počet problémových klientů, kteří si pervitin aplikují nitrožilně, by měl činit přibližně 200 osob. Zhruba tolik by si jich mělo drogu kupovat, ale není jisté, zda tento počet není navýšen o některé lidi z Jáchymova a především Karlových Varů, pro něž je Ostrov hlavním distribučním místem. 47 Ošetření tohoto jevu prostřednictvím stávajících sociálních služeb lze tedy pokládat za nedostatečné. Situace je alarmující proto, že problém drog úzce souvisí s nárůstem kriminality a škody takto vzniklé jdou často i do miliónů.

Skrytá toxikomanie většinové populace Zvláštní a zatím zcela latentní skupinou drogově závislých jsou lidé zneužívající analgetika, zpravidla Ibalgin, Analgen, Tramal. Analgetika-antipyretika jsou syntetické látky tlumící centrální vnímání bolesti. Snižují zvýšenou teplotu, mají nespecifický protizánětlivý účinek. Podle toho, který účinek převažuje, se užívá název analgetikum, antipyretikum, antirevmatikum. Důvodem jejich zneužívání je i euforizující vliv. 48 Tyto prostředky byly dlouho považovány za relativně neškodné. Jejich spotřeba dosahuje i u nás značné výše. Závislost na analgetikách je v České republice považována za jednu z nejrozšířenějších látkových závislostí vůbec. 49 Somatické a psychické komplikace – nebezpečí závislosti je spojeno s poruchou krvetvorby a s výskytem leukémie. Často se dostavují zažívací potíže a nevolnost, zvyšuje se pravděpodobnost výskytu chronických zánětů ledvin.

46

Výroční zpráva OS Světlo Kadaň 2011.pdf Informace byla získána přímo od drogového dealera MK, který se letos vrátil z výkonu trestu. 48 Jindrová[on-line], 2009 Vliv závislostí na trestnou činnost dětí a mladistvých, diplomová práce, http://is.muni.cz/th/135736/pedf_m/Diplomova_prace_--_Renata_Tesarova.txt 49 tamtéž 47

[29]

Psychické příznaky mají charakter emočních poruch, především rozkolísanost nálad s častějším vychýlením směrem k pokleslostí až k rozladění. Současně se zvyšuje nekritičnost, neschopnost přiměřeně zhodnotit svůj výkon, vztah k okolí, schopnosti a možnosti. 50

Tuto oblast bude v budoucnu nutno ještě netabuizovat. A řešit i prostřednictvím osvěty se zdravotnickými zařízeními. Drogová kriminalita Drogová kriminalita za prvé zahrnuje trestné činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek4 a jedů dle § 283, § 284, §286 trestního zákoníku a také jako trestný čin šíření toxikomanie dle § 287 trestního zákoníku. Nově se objevuje § 285 „Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku“. 51 Všechny vyjmenované trestné činy jsou obsaženy v hlavě čtvrté zvláštní části trestního zákona, označené jako trestné činy obecně nebezpečné. Za druhé se jedná o veškerou trestnou činnost, v níž hrají právně relevantní roli drogy, tedy také například trestné činy dle § 205 (krádež), 207(neoprávněné užívání cizí věci), 216 (legalizace výnosů z trestné činnosti), 228 (poškození cizí věci) trestního zákoníku či jiné případy majetkových, násilných aj. trestných činů, spáchaných pod vlivem omamných a psychotropních látek. Drogová kriminalita, zejména nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami, patří mezi nejzávažnější trestnou činnost v rámci organizovaného zločinu. Do trestního zákona byla zakomponována nová skutková podstata původního § 187 zákona 140/1961 Sb. "nedovolená výroba a držení omamných prostředků a jedů"., postihující držení nelegálních drog pro vlastní potřebu. Trestný čin šíření toxikomanie podle § 188a zavedla rovněž novela c. 175/1990 Sb. Nyní platí úprava dle trestního zákoníku č 40/2009 Sb. V rámci Karlovarska a města Ostrova v souvislosti s užíváním drog přetrvává značný podíl uživatelů na páchání majetkových trestných činů. V souvislosti s ustálenou a tendenční medializací drogového problému, rozdělováním drog na měkké a tvrdé a také testováním extáze na tanečních párty, dochází zejména u mladých lidí ke zvyšování tolerance k marihuaně a extázi. Od počátku roku 2006 do současné doby bylo zahájeno trestní stíhání v 80-ti případech proti osobám podezřelým z trestných činů „Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle §187, 187a, 188 trestního zákona“ a „Šíření toxikomanie dle § 188a trestního zákona“.

52

Tomu dnes

odpovídají § 283, § 284, §286 a § 287 nového Trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. Do roku 2012 bylo 50

tamtéž Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.)staženo na: http://zakony-online.cz/?s10&q10=all 52 Ještě dle novely 175/1990 Sb. starého trestního zákona 140/1961 Sb. 51

[30]

rovněž zajištěno 9 tzv. „varen“ na výrobu drogy pervitin. V Ostrově to byly varny nejméně dvě a tím, že tento jev se koncentruje kolem Jáchymovské ulice v celé její délce od Horního Žďáru až po Staré město. Menší varny vznikají v městské zástavbě. I ty mohou být nebezpečné, neboť něco jako vaření pro vlastní potřebu neexistuje a výroba distribuce pervitinu, byť na rozdíl od organizovaných skupin omezená, slouží toxikomanovi jako zdroj příjmů k opatření si drogy. Samotná výroba není ani příliš náročná a vyžaduje jen minimální technologické znalosti a primitivní vybavení. Z léčiv se k jeho výrobě často využívá paralen nebo modafen. Stále více se ve výrobě prosazují léky ze zahraničí, které jsou dostupnější a s vyšším obsahem metamfetaminu. Budoucnost drogové prohibice v našem městě lze odhadnout přes nedávnou stagnaci jako spíše progresívní proces, který živí jak objevy nových syntetických drog, tak i zvyšující se tolerance společnosti a zejména mládeže k tzv. lehkým drogám. Problémových uživatelů podle některých ukazatelů opět v Ostrově přibývá. Snižující se průměrný věk uživatelů naznačuje, že by mohla v budoucích letech přijít nová vlna „prvouživatelů“ ve věku do dvaceti let a kolem tohoto roku věku. Progrese u tohoto jevu závisí na socio-demografickém vývoji a celkové sociální stabilitě. Světovou drogou číslo jedna zůstává konopí. Z Nizozemska se přitom do dalších evropských zemí šíří obliba domácího pěstování rostlinek. Obzvlášť oblíbená je tato droga ve věkové skupině 1534 let. V České republice přitom podle statistik z roku 2008 užívalo marihuanu 15,2 procenta sledované populace, což je nejvyšší podíl v celé Evropě, a to před Itálií a Španělskem. 53 Marihuanu někdy v životě kouřilo 44 procent mladých Čechů ve věku 15 až 24 let, podobně je na tom i Francie. Evropský průměr přitom činí 30,7 procenta. V podmínkách Ostrova je tak ohroženo zneužíváním marihuany asi 700 osob ve věku mladistvých. Počet v současné době alespoň příležitostně užívajících marihuanu a jiné konopné drogy lze jen přibližně odhadnou na 2000 – 2500 osob. Z toho hlediska představují nejrozšířenější skupinu toxikomanů v Ostrově a okolí. Počet osob zneužívajících extázi lze střízlivě odhadnout na 200 až 300 osob v Ostrově a okolí. Tyto dvě skupiny uživatelů se vymykají všem statistikám, a proto jejich přesnější počet lze jen obtížně zjistit. Uživatelé kanabinoidů a tzv. „tanečních drog“ nemají zpravidla tak závažné potíže jako uživatelé kupříkladu metamfetaminu a proto mohou svou závislost lépe skrývat, méně se rovněž kriminalizují a tudíž ani sociální ani zdravotní dopady na jejich život nejsou takové, aby cítili potřebu vyhledat pomoc. Nebezpečí těchto drog tkví hlavně v tom, že se jedná o startovní drogy pro mnohem nebezpečnější drogovou kariéru.

Česko je velmocí extáze, metamfetaminu a marihuany - iDNES.cz, staženo na: http://zpravy.idnes.cz/cesko-jevelmoci-extaze-metamfetaminu-a-marihuany-fv7-/krimi.aspx?c=A110623_182402_domaci_abr

53

[31]

Rozhodně však nelze souhlasit s tím, že zneužívání konopných látek je bez následků. V psychice dochází k citovým změnám, narůstá podrážděnost, zlostnost, agresivita, otupení v oblasti vyšších citů, časté jsou sexuální a morální deviace. Objevují se paranoidní bludy, případně halucinace. Ve světě Čechy v konzumaci marihuany podle oficiálních statistik „trumfnou" už jen Zambie, Nový Zéland, Severní Mariany a tichomořská ostrovní republika Palau, která je na čele tabulek s 24,2 procenta milovníků „trávy". I pověstná Jamajka uvádí „jen" deset procent konzumentů marihuany. 54 Z hlediska epidemiologického vzhledem k nízké promořenosti drogové populace HIV a hepatitidou zatím nehrozí zvýšená zdravotní rizika ani většinové společnosti. Přesto by se situace mohla v budoucnu rychle změnit. Rovněž úmrtnost přímo v souvislosti s užíváním drog je nás zatím jednou z nejnižších v Evropě. 55

16) Produkce drog na Karlovarsku

54

Tamtéž Reference: http://www.vlada.cz/assets/vydavatelstvi/vydane publikace/Vyrocni_zprava_o_stavu_ve_vecech_drog_2009_CZ.pdf

55

[32]

Charakteristickým rysem drogové kriminality, jako kriminality tzv. „bez oběti“, je vysoká latence. Bohužel je tato kriminalita finančně lukrativní a tažená hlavně poptávkou ze sousedního Německa. Pokud bude tato poptávka trvat, výroby a distribuce drog se zcela nezbavíme. Pro skupinu drogově závislých lidí ale i alkoholiky je typická větší tendence ke kriminalizaci.

2.2.1.3 Stručná zpráva o domácím násilí ve Městě Ostrově

Domácí násilí je škála chování mezi blízkými lidmi, kdy jedna osoba opakovaně ubližuje osobě druhé, přitom tyto útoky mohou mít podobu fyzického násilí, psychického násilí, vyhrožování fyzickým násilím, zastrašování, odepírání spánku nebo potravy, vydírání sebevraždou, sexuálního násilí včetně znásilnění, sociální izolace, ekonomické kontroly. Ačkoliv je nejvíce ohrožena osoba, která je objektem násilí a útoků, situace nepříznivě působí i na další blízké osoby, jsou-li svědky násilí (nejvíce však na děti).

K podstatě domácího násilí

Nikdo nemá právo na druhého člověka užít násilí. Násilník však nikdy nepřebírá za své chování zodpovědnost a vše shazuje na svou oběť. Ve většině případů neudělala zneužívaná osoba nic proti obvyklým mezím. Mnoho násilníků se sice s nadužíváním alkoholu či jiných návykových látek potýká. Ale alkohol nebo drogy nedělají z člověka násilníka. Svádí-li pachatel vinu na alkohol nebo drogy, jedná se pouze o lacinou výmluvu. Zbavuje se tak zodpovědnosti. Není pravda, že násilí na některém ze členů rodiny je soukromá věc, která by se měla řešit jen uvnitř rodiny a společnost s tím nemá co dělat. Vyplývá z pozice oběti, že je pro ni těžké, umět si pomoci sama. K partnerskému násilí dochází ve všech společenských vrstvách bez ohledu na vzdělání, příjmy, bydliště a mnoho pachatelů i obětí zastává významné společenské postavení. Na jeho výskyt nemají vliv věk, náboženské vyznání ani rasa. Podle výzkumů zažilo 38% žen v České republice alespoň jednu z forem násilí ze strany partnera. Obětí mohou však být nejen ženy a děti, ale dokonce i muži nebo prarodiče. Je-li dítě svědkem či obětí domácího násilí, je ohrožen jeho psychický, fyzický stav i vztah k okolnímu světu. Dítě ztrácí pocit jistoty a bezpečí, který hledá právě v rodině.

[33]

Znaky domácího násilí: průběh v soukromí a většinou beze svědků, opakované incidence a to dlouhodobě, stupňující se útoky, období agrese střídá období klidu tzv. „obdobím líbánek“, role oběti a agresora jsou vždy jasně a nezaměnitelně rozděleny. 56 Znaky typické pro násilníka jsou: nízké sebevědomí, pocit neschopnosti a nedocenění, víra ve stereotypní rozdělení rolí mužů a žen, sklon vinit ze svých činů jiné, žárlivost, neschopnost vyrovnat se stresovou situací, nepřipravenost nést důsledky za své násilné činy. 57 Znaky typické pro oběti násilí jsou: pocity viny, kdy se obviňují se z vyprovokování a zodpovědnosti za násilí a hledají důvody násilí u sebe, pocit bezmoci, trpí nízkým sebevědomím, věří v tradiční stereotypní role muže a ženy, popírají hněv zapříčiněný týráním, ale jsou schopni vybuchnout kvůli maličkostem, deprese nebo strach, umenšování svých vlastních potřeb, pocit neexistence řešení, únava, zvýšený stres. 58

Statistika případů domácího násilí ve městě Ostrově a okolí

Přesto, že Intervenční centrum v Sokolově funguje v Karlovarském kraji již několik let, docházelo k rozšiřování jeho služeb i povědomí o nich postupně a pomalu. Proto i údaje o počtech domácího násilí ve městě Ostrově máme pouze od roku 2010. Uvedená data nám prostřednictvím Jiřího Krále, s laskavým svolením paní ředitelky, poskytlo právě Intervenční centrum v Sokolově. Zde je nutno připomenout, že domácí násilí je jev, který má velkou míru latence. Proto uvedená data ani zdaleka neodrážejí přesnou skutečnost. Nemají zatím ani zásadní význam statistický, ale pouze ilustrativní. Kopírují však v podstatě policejní statistiku, neboť Policie ČR obvodní oddělení Ostrov všechny řešené případy této instituci podstupuje. Teprve s vyšší informovaností obyvatelstva a vyšší objasněností případů domácího násilí budeme schopni provést lepší evaluaci tohoto fenoménu v našem městě. 59 Počty vykázání Policií ČR na působnosti obvodních oddělení PČR Ostrov a Jáchymov

Rok

2009

2010

2011

2012 - do března

Ostrov

0

9

5

5

Okres K.Vary

6

26

33

6

Karlovarský kraj

49

79

137

36

56

Reference: http://mi_lan.nethdd.eu/OBETI_A_NASILNICI_DOMACI_NASILI_A_ZNEUZIVANI.pdf tamtéž 58 tamtéž 59 Informace nám ochotně poskytli pracovníci Krizového centra v Sokolově 57

[34]

17) Tabulka a graf: Četnost domácího násilí s výhledem na rok 2012

Shrnutí poznatků k domácímu násilí v Ostrově Ze statických údajů byť málo relevantních je zjevné, že jak v Ostrově, tak v celém kraji je incidence domácího násilí měřitelná pouze v přibližných intervalech, které nepravidelně oscilují kolem určité hodnoty s příliš velkou mírou variability. Bohužel ani pro výpočet mediánu nemáme zatím dostatek validních statistických dat. Jisté však je, že tento fenomén souvisí s ostatními negativními sociálními jevy (abusus drog a alkoholu, nižší vzdělání) funkčně pouze nepřímo a nepatrně. V budoucnu bude třeba zvláště zlepšit informovanost obyvatelstva o této problematice a to ve všech vrstvách, neboť se často chybuje v cílení informačních kampaní. Nejrozšířenějším omylem totiž je, že se problematika domácího násilí týká převážně skupin obyvatelstva s nízkými příjmy, ze sociálně vyloučených rodin. Ve skutečnosti je domácí násilí rozšířeno ve všech sociálních skupinách, včetně rodin vysokoškoláků, zastoupeno přibližně stejně. 2.2.1.4 Osoby se zdravotním a tělesným postižením

V souladu se stanovenou definicí a prahem zdravotního postižení žije v ČR 1 016 tis. osob se zdravotním postižením tedy cca 9,87 %z celkové populace. Mírně vyšší je podíl zdravotně postižených žen, asi 9,98 %, než u mužů, kterých je 9,76 %. Tento rozdíl je způsoben zejména vyšší střední délkou života žen. Podíl zdravotně postižených je v dětském věku relativně vyšší (zejména u chlapců), na nejnižší hodnotu klesá u mladých lidí do 30 let a od 45 let prudce narůstá a ve věkové skupině od 75 let výše poprvé převyšuje počet zdravotně [35]

postižených žen počet postižených mužů téměř dvojnásobně. Lze říci, že více než 26 % osob v důchodovém věku trpí zdravotním postižením.

Počet obyvatel

Populace ČR

Občané se zdravotním

(stav k 31. 12. 2006)

postižením v ČR

10 287 189

1 015 548

Muži

5 026 184

490 427

Ženy

5 261 005

525 121

0 - 14 let

1 479 514

46 208

15 - 29 let

2 175 672

60 621

30 - 44 let

2 312 929

101 331

45 - 59 let

2 195 646

245 743

60 - 74 let

1 462 586

283 274

660 842

276 744

Pohlaví

Věkové složení obyvatel

75 let a více

18) Tabulka a graf: Rozložení podílu zdravotně postižených v populaci ČR s patrnou funkční závislostí na věku

Závislost podílu zdravotně postižených na věku a také biologických faktorech je zřejmá z analýzy příčin zdravotního postižení. Zatímco v souboru žen je 10,5 % zdravotních postižení způsobeno stářím [36]

a 10,1 % postižení je vrozených, pak v souboru mužů je stářím způsobeno jen 4,7 % postižení a podíl vrozených postižení dosahuje až 13,3 %.60 Značný rozdíl mezi pohlavími se ukazuje v případě postižení způsobených úrazem (v souboru mužů 7,8 %, v souboru žen jen 4,4 %). Také z pohledu pravděpodobnosti získání zdravotního postižení (vyjma vrozeného) se ukazuje, že nejvyšší hodnota odpovídá věkové skupině od 60–74 let (až 13,4 % osob v tomto věku získá nějaké zdravotní postižení) a naopak nejnižší (3,9 %) věkové skupině od 15–29 let. Nejvíce je zastoupeno vnitřní postižení (37,6 %), dále následuje postižení tělesné, duševní, mentální, zrakové a sluchové. V závislosti na pohlaví lze shledat určité rozdíly. V souboru žen je na prvém místě četnost výskytu tělesného postižení (38,5 %) a vnitřní postižení je až na místě druhém (36,2 %), relativně časté je postižení zrakové (6,0 % oproti 5,5 % v případě mužů). Na druhé straně v souboru mužů je největší podíl osob s vnitřním postižením (39,2 %), poměrně vysoký je podíl mentálně postižených (8,3 % oproti 5,9 % v případě žen). 61

Celková populace

celkem

17 373

Z toho procent zdravotně postižených 9.87

Odhad počtu zdravotně postižených 1760

Z toho tělesně postižených

Ženy

8863

9,98

890

343

Muži

8490

9,76

870

318

661

19) Tabulka teoretického rozložení tohoto jevu v populaci ve městě Ostrov

Rozlišujeme čtyři stupně závažnosti zdravotního postižení a to lehké, středně těžké, těžké a velmi těžké. Závažnost postižení se s věkem zvyšuje, nejvyšší je v případě lidí s postižením mentálním a v průměru jsou více postiženi muži než ženy. Nejčastější je omezení mobility (26,1 %), dále omezení při vedení domácnosti (16,8 %) a omezení sebeobsluhy (16,1 %). 62 Vzhledem k důsledkům zdravotního postižení je téměř 90 % postižených odkázáno v různém rozsahu na pomoc jiných osob. Převedeno na ostrovské poměry to činí až 1570-1590 osob. Nejčastěji vypomáhají nejbližší příbuzní (téměř 73 % případů výpomoci) i vzdálenější členové rodiny (7,5 %), pečovatelské služby (7,3 %), v menším počtu případů vypomáhají přátelé a sousedé (5,7 %). Jen asi

60

Novák J., Kalnická V.; Šetření zdravotně postižených osob zaplnilo další bílé místo na ..., Český statistický úřad, Praha, staženo na: http://panda.hyperlink.cz/cestapdf/pdf08c6/novak.pdf 61 Tamtéž 62 Tamtéž

[37]

1,7 % zdravotně postižených využívá asistentskou výpomoc.

63

Bohužel zde nám scházejí přesnější

údaje přímo za Ostrov. Úroveň dosaženého vzdělání v souboru zdravotně postižených je v porovnání se stejným ukazatelem za celou populaci nižší. Ve věku nad 15 let mělo základní vzdělání 41 %, střední vzdělání s maturitou téměř 21 % a vysokoškolské 7,1 % zdravotně postižených osob. V celé populaci to bylo v roce 2007 zhruba 19 %, 33 % a 11 %.64 Podle údajů MPSV ČR bylo v České republice ke konci roku 2007 evidováno 354,9 tis. uchazečů o práci. Téměř pětinu z nich (65,2 tis.) představovaly osoby se zdravotním postižením (z toho bylo 56,0 tis. částečně invalidních, 8,9 tis. zdravotně znevýhodněných a 0,3 tis. plně invalidních osob). Ekonomicky aktivní jsou spíše zdravotně postižení muži než ženy (v relaci 6 : 4). 65 Co se způsobu získávání existenčních prostředků týče, pobíralo více než 88 % zdravotně postižených některou ze sociálních dávek. Zbylých 12 % osob bylo buď ekonomicky zcela soběstačných či naopak závislých na jiném příjemci (děti). Četnost pobírání dávek se s věkem příjemců zvyšuje. 66 Jen necelá třetina z celkového počtu dávek měla formu plného invalidního důchodu (v roce 2007 bylo takto vyplaceno 40,4 mld. Kč), více než desetina byla částečných invalidních důchodů (vyplaceno 13,3 mld. Kč) a téměř polovina z dávek představovala jiné důchody (starobní, vdovské, vdovecké a sirotčí, na nichž bylo vyplaceno zhruba 57 mld. Kč). 67 Velká většina zdravotně postižených osob (více než 90 %) bydlí ve standardním bytě (domku) s tím, že v 5 % případu je tento příbytek bezbariérový. Více než 5 % zdravotně postižených žije v ústavním zařízení (v případě mentálního postižení je takto ubytována pětina osob) a jen 1,5 % v bytě s pečovatelskou službou. Způsob bydlení je ve velké míře závislý na stáří rezidenta, tak např. 48 % osob v zařízeních sociální péče je ve věku od 75 let, v domech s pečovatelskou službou je v tomto stáří až 58 % bydlících. Pro kvalitu života každého z nás má značný význam rodinné zázemí. Ukazuje se, že také v tomto směru ovlivňuje zdravotní postižení nepříznivě strukturu rodinného stavu šetřeného souboru osob. V porovnání s celou populací lze rodinný stav zdravotně postižených osob charakterizovat nižším podílem vdaných a ženatých. Nejvýraznější rozdíl v případě mužů je zřejmý ve věku 30–59 let, v případě žen, ve věku 15–59 let. Zatímco v celé populaci činí podíl svobodných ve středním věku zhruba 7 %, mezi zdravotně postiženými je svobodný každý druhý muž a každá třetí žena mezi 30 a 44 lety. Až v pozdějším věku se rozdíly více vyrovnávají. 68 63

Tamtéž Tamtéž 65 Tamtéž 66 Tamtéž 67 Tamtéž 68 Tamtéž 64

[38]

Osobní asistence a realizace ucelené bezbariérové trasy ve městě. 69 1) Ve městě schází a v budoucnu bude daleko více nepostradatelná služba osobní asistence. Osobní asistent pomáhá osobě s postižením naplňovat tyto základní životní potřeby: a) biologické – jídlo, pití, spánek, toaleta, úprava prostředí, polohování, pohyb apod. b) kulturní – vzdělání, zaměstnání, kultura (kino, divadlo apod.), nakupování, procházky, styk s lidmi, úřady apod. Všechny tyto činnosti nelze zvládnout pouze ve spolupráci s pečovatelskou službou (časové důvody, soboty, neděle, svátky) proto je služba osobní asistence velmi užitečná a účinná a zároveň odlehčuje namáhavé práci rodinným příslušníkům klienta. Lze ji kombinovat s dalšími druhy péče, např. s pečovatelskou službou, home care apod.

2) Navrhujeme realizaci ucelené bezbariérové trasy ve městě v rámci Národního rozvojového programu mobility pro všechny. Jedná se o opatření, které pomáhá zpřístupnit části města za současného stavu jen těžko dosažitelné či zcela nedostupné pro osoby s omezenou možností pohybu a orientace. Finanční krytí Programu mobility je zajištěno podle usnesení vlády ČR ze dne 14. 7. 2004 č. 706 na období do r. 2015. V r. 2008 byl usnesením č. 292 novelizován a aktualizován Vládní plán a Program mobility. Byl rozšířen okruh stavebních úprav, na které je možno přispívat v rámci dotačních programů jednotlivých rezortů. Předkladatelem záměru bude město či obec. Základem záměru je návrh na vytvoření komplexní bezbariérové trasy, která se skládá z jednotlivých dílčích částí – projektů. Dílčími projekty se rozumí stavební úpravy vedoucí k odstranění bariér v budovách na navržené trase a stavební úpravy k odstranění bariér v dopravě (komunikace, v MHD apod.). Trasa by měla spojovat důležitá místa města. Předkladatel provede šetření v oblasti bariér a zpracuje analýzu stavu bariér. Na tomto základě zpracuje návrh bezbariérové trasy v dané lokalitě tak, aby trasa byla spojnicí důležitých míst ve městě, předem vytipovaných. Trasa musí být ucelená, komplexně řešená. Podrobnosti v základním dokumentu „Národní rozvojový program mobility pro všechny“ z Úřadu vlády ČR z r. 2008.

69

Text předložil Ing. Jiří Žemlička, předseda místní organizace zdravotně postižených ČR, jménem zástupců uživatelů v KPSS pro město Ostrov

[39]

2.2.1.5 Starší generace

V současné době je vnímaná potřeba sociálních a ubytovacích kapacit pro přestárlé občany vyvolaná spíše mediální hysterií. Ve skutečnosti i s ohledem na stagnující a v minulosti dokonce mírně progresívní úmrtnost nedošlo k žádnému dramatickému nárůstu seniorů v našem městě oproti minulé dekádě. Ten se očekává až ve dvacátých letech tohoto století, proto již v příštím plánu na následující období bude muset být i tato skutečnost zohledněna. Prozatím postačí zkvalitnění domácí péče a její rozšíření o osobní asistenci a tísňovou péči, popřípadě rozumné navýšení kapacit stávajících zařízení.

2.2.2 Analýza potřeb poskytovatelů sociálních služeb70

Nejvíce služeb v Ostrově doposud zajišťovaly především nestátní neziskové organizace, přičemž nejvýznamnějšími poskytovatelem byly Res Vitae Oblastní charita Ostrov. Nejčastěji registrovanou a poskytovanou sociální službou bylo v roce 2008 odborné sociální poradenství, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, terénní programy. Ze získaných informací vyplývá, že nejvíce služeb je zaměřeno na přestárlé a občany se zdravotním postižením, občany v přechodné krizi a děti, mládež a rodinu. Nejmenší nabídku služeb mají etnické menšiny a občané dlouhodobě duševně nemocní a toxikomani. Žádné sociální zařízení v našem městě neorientovalo na mladistvé delikventy a bezdomovce. Nejpočetnější skupinu tvořili uživatelé ve věku od 76 do 90 let, jedná se především o uživatele pečovatelské služby. Další početnou skupinou byli v roce 2008 uživatelé ve věku 19 až 40 let. 71

ČLOVĚK V TÍSNI, O.P.S. – POBOČKA SOKOLOV 72 V Ostrově poskytuje Člověk v tísni, o.p.s. dle zákona č. 108/2006 Sb. od ledna 2009 službu terénní programy (dále TP) a od března 2009 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (dále SAS). Postupně se tyto sociální služby rozšířily i do okolních obcí – Jáchymova, Nejdku, Hroznětína, Abertam, Perninku, Horní Blatné. Cílovou skupinou jsou rodiny s dětmi, příslušníci sociálně vyloučených lokalit nebo lidé, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci.

70

Tyto služby včetně některých dalších jsou uvedené v publikaci „Katalog poskytovatelů sociálních, sociálně zdravotních služeb a ostatních aktivit pro občany města Ostrova s rozšířenou působností“, z roku 2009 71 Text byl po rozsáhlejší stylistické a faktografické úpravě částečně převzat s předešlého plánování. 72 Text poskytla sama organizace.

[40]

Základní rozdíl mezi službou TP a SAS je: TP (terénní program)

SAS (sociálně aktivizační služba)

- zaměření na jednotlivce

- zaměření na rodinu jako celek

- větší fluktuace klientů

- dlouhodobost a větší důvěra v pom. vztahu

- řeší aktuální (akutní) zakázky

- řeší aktuální zakázky s ohledem na další cíle

Obě služby se realizují převážně v domácnostech klientů. V SAS službě je větší prostor věnovat se dětem, posilování rodičovských kompetencí, doučování dětí, pomoc s organizací volného času dětí a rodičů atp. Do SAS služby nemůže být zařazen jednotlivec. Ke klientům se přistupuje s individuálním ohledem, respektem a důrazem na budoucí nezávislost na službě. Velmi oceňujeme (zejména v rámci služby SAS) přístup některých pracovnic ostrovského OSPODu. Díky jejich otevřenosti a pokrokovému smýšlení proběhlo v minulém roce několik případových konferencí, povedlo se stabilizovat situaci v některých ohrožených rodinách nebo došlo k navrácení dětí z dětského domova do rodiny. V souvislosti s pilotním projektem MPSV pro podporu pěstounské péče v Karlovarském kraji připravujeme další rozvoj a prohlubování služby SAS. Nejčastějším typem klientských zakázek, které jsme v přímé práci s uživateli služeb řešili, se vyskytovaly v rámci: • rodinného poradenství (sociálně právní poradenství, hospodaření rodiny, vedení domácnosti, vztahy v rodině, volný čas) • dluhového poradenství • problematiky bydlení • výchovy a péče o děti • zaměstnání • vzdělávání dětí • zdraví, hygiena Nezbytnou součástí poskytování sociálních služeb je spolupráce s dalšími návaznými sociálními službami a jinými organizacemi. Během téměř čtyřletého působení jsme navázali dobrou spolupráci s různými institucemi nejen v Ostrově, ale v rámci celého Karlovarského kraje (v komplikovaných případech i z celé ČR). Jde o tyto instituce: ČSSZ, OSSZ, OSPOD, UMPOD, další odbory městských úřadů, školy, střediska výchovné péče, pedagogicko-psychologické poradny, diagnostické a výchovné ústavy, dětské domovy, lékaři, zdravotní pojišťovny, probační a mediační služba, soudy, majitelé nemovitostí, exekutoři, banky, nebankovní peněžní instituce, jiné neziskové organizace apod.

[41]

Pro plánování a realizaci projektů vycházíme z Regionální karty sociálních služeb v Karlovarském kraji, klademe důraz na flexibilitu poskytovaných služeb. Všechny naše služby jsou poskytovány bezplatně. Součástí je rovněž účast na komunitním plánování. Mezi naše další projekty a aktivity patří: Podpora vzdělávání v rodinách (individuální x skupinové doučování dobrovolníky) Předškolní klub a klub matek (Sokolov) Kariérní a pracovní poradenství Odborné sociální poradenství Finanční a dluhové poradenství Mezinárodní projekt „Inspiration: Sachsen“ (Jáchymov – implementace dobré praxe z Německa v práci s ohroženou mládeží) Fotografická soutěž Střední průmyslové školy keramické v KV na téma „Sociální vyloučení“ Volnočasové aktivity – výlety, sportovní turnaje, letní tábor, Lesní maratón v Jáchymově Vzdělávací aktivity pro školy, odborníky i veřejnost - semináře, workshopy, besedy apod. Co můžeme městu Ostrov nabídnout? Kromě již zmíněných služeb a aktivit, můžeme dále po jednání se zastupiteli města Ostrov naše služby různě rozšiřovat. Záleží na domluvě a potřebách města, jsme otevřeni diskuzím a můžeme na potřeby města v rámci naší cílové skupiny flexibilně reagovat. Zázraky sice neumíme, ale dobrou sociální práci ano. Z našich zkušeností vyplývá, že prohlubování globální ekonomické krize má stále širší dopad a s žádostí o pomoc se na nás obrací čím dál více lidí z běžné populace. Jedním z nejčastějších problémů lidí ze střední vrstvy ohrožených sociálním vyloučením je právě vysoká zadluženost. Můžeme tedy širší veřejnosti nabídnout službu odborného sociálního poradenství. Naše kvalifikované sociální pracovnice se kromě sociálního systému, sociálně-právního poradenství orientují také ve finančním a dluhovém poradenství (dluhy, exekuce, oddlužení apod.), také pracovním a kariérním poradenství s možností konzultovat obtížné a problematické kauzy s právníkem. Dále jsou schopné řešit problematiku bydlení, rodinné poradenství apod. Můžeme městu Ostrov nabídnout další návazné práce v sociálně vyloučených lokalitách, které nezvládají pokrýt služby TP a SAS. Jde zejména o vzdělávání a volnočasové aktivity dětí. Podle našeho názoru je právě vzdělávání dětí a jejich efektivní trávení volného času základním klíčem k prolomení bludného kruhu sociálního vyloučení. Proto bychom mohli realizovat individuální a skupinové doučování, pravidelné či nepravidelné volnočasové aktivity apod.

[42]

Dále můžeme nabídnout vzdělávací aktivity (semináře, workshopy, diskuze a besedy) jak pro úředníky, školy, odbornou, ale i širokou veřejnost na téma:

•

Sociální vyloučení

•

Jak efektivně komunikovat s příslušníky sociálně vyloučených lokalit a předcházet konfliktům

•

Jak pracovat s dětmi ze sociálně vyloučeného prostředí pro posílení vědomostí a sociálních dovedností (pro dobrovolníky, ale i veřejnost)

•

Další témata – dle domluvy

Semináře a workshopy realizujeme interaktivní formou, přizpůsobujeme jejich náplň očekávání jednotlivých účastníků, zahrnujeme rovněž jejich vlastní zkušenosti z praxe. Požadavky: 1) Příspěvek na Občanskou poradnu v Karlových Varech a její detašované pracoviště v Ostrově, které by mělo fungovat nejméně jeden den v týdnu. Rozpočet služby, viz příloha č. 1 2) Příspěvek na sociálně aktivizační službu (SAS), Rozpočet služby, viz příloha č. 2

RES VITAE, Karlovy Vary Krizové centrum

Posláním služby Krizové centrum je pomáhat dospělým osobám v krizové životní situaci zvládat tuto situaci a zabránit jejímu nepříznivému vývoji. Posláním Krizového centra je nabídnout těmto osobám snadno a rychle dostupnou odbornou pomoc. Služba je poskytována všem dospělým občanům v krizové životní situaci. Služba není určena dětem, drogově a alkoholově závislým, bezdomovcům a lidem s aktuálním konfliktem se zákonem nerespektujícím sociální normy chování. V těchto případech se pouze zprostředkovává kontakt s příslušnými službami. Podle povahy problému poskytujeme občanovi krizovou intervenci tváří v tvář, nabízíme pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí uživatele služby a dále poskytujeme základní sociální poradenství. Služba poskytuje bezpečí na dobu do zajištění aktivity příslušných orgánů. 73

73

http://www.resvitae.cz/krizove-centrum

[43]

Rodinná poradna

Posláním služby je poskytnout občanům komplexní systém služeb pomáhajících zvládnout nepříznivé životní situace a umožnit řešení záležitostí pod odborným vedením tak, aby klient dosáhl svého stanoveného cíle optimální cestou. Cílem sociálních služeb poradny je poskytování konzultací klientovi za účelem kvalitního řešení obtížné životní situace. Konečným cílem je posílit klienta natolik, aby služby přestal potřebovat a využívat nebo aby je potřeboval jen v omezené míře. Cílová skupina uživatelů sociálních služeb poradny jsou jednotlivci, páry, manželé, rodinní příslušníci, ženy i muži, občané České republiky i cizinci obracející se žádostí o pomoc v rámci rodinných či mezilidských vztahů, dále také pomoc v záležitostech rodinného a občanského práva, s věkovým vymezením od 19 let výše, kteří jsou, podle zákona č. 108/2066 Sb., o sociálních službách, v platném znění, fyzické osoby v nepříznivé sociální situaci. Zájemce musí být svéprávný, alespoň částečně (omezená svéprávnost). Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy poskytuje komplex služeb uživatelům. Těžiště služeb spočívá v konzultacích s rodinou, jiným sociálním systémem či jednotlivcem. Poradna všestranně přispívá k tomu, aby manželství, rodina, jednotlivec, plnili optimálně svou funkci ve smyslu zásad Zákona o rodině a také svou funkci v občanském životě. Složení komplexu služeb: 74 Speciální poradenství: •

psychologické poradenství, poskytované jednotlivci, páru, manželům, rodině v rámci mezilidských vztahů

•

psychoterapie individuální, manželská, párová, rodinná, skupinová

•

řešení problematiky komunikace, vzájemného pochopení, empatie, porozumění, schopnosti přijmout sebe i druhé

•

nácvik komunikačních a sociálních dovedností

•

právní poradenství poskytované jednotlivci, páru, manželskému soužití, rodině v rámci mezilidských vztahů pouze v okruhu rodinného či občanského práva Obecné poradenství

•

poskytování informací (zacílených na problém) jako např. o službách Rodinné poradny, o způsobech podávání žádostí a postupech jednání na úřadech, o kontaktech na zařízení poskytující podobné sociální služby apod.

•

rady (zacílené na osobu) nabízející konkrétní řešení, nevyžadující terapeutické vedení

•

odeslání klienta – klient je při počátečním kontaktu přesměrován na jinou organizaci

•

odkazování klienta – řešení problému prostřednictvím spolupráce s jinými organizacemi. 74

http://www.resvitae.cz/rodinna-poradna

[44]

Linka důvěry Posláním služby Linka důvěry je pomáhat dospělým osobám v krizové životní situaci zvládat tuto situaci a zabránit jejímu nepříznivému vývoji. Posláním Linky důvěry je nabídnout těmto osobám snadno a rychle dostupnou odbornou pomoc. Služba je poskytována všem dospělým občanům volajícím v životní krizi. Jediným kritériem pro odmítnutí služby jsou zjevné známky zneužití pracovníka Linky důvěry např. sexuálním obtěžováním. Volajícímu občanovi podle povahy problému poskytujeme telefonní krizovou intervenci, nabízíme pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí volajícího a dále poskytujeme základní sociální poradenství. 75

Pečovatelská služba

Posláním služby je pomáhat občanům odkázaným na pomoc jiné osoby žít v důstojných podmínkách ve svém přirozeném prostředí při zachování maximální možné míry soběstačnosti. Klienty služby jsou senioři, zdravotně postižení občané a rodiny, kde se narodí 3 a více dětí najednou. Zajišťujeme obědy, nákupy, celkový nebo částečný úklid domácnosti, vyřídíme nutné pochůzky, pomáháme lidem v sebeobsluze a mnohé další. Součástí služeb je základní sociální poradenství. Služba probíhá pouze ve všední dny od 7.00h do 15.30h. V současnosti Res Vitae službu vykonává v Ostrově, Nové Roli, Jáchymově, Merklíně, Dalovicích, Hroznětíně, Sadově, Kolové, Hájku a v Bochově.

Počet výkonů měl v posledních letech spíše stagnující mírně kolísavou tendenci. Celková cena úkonů mírně klesala.

roky

počet úkonů

2009 2010 2011

41220 41169 42322

platby celkem

průměrná cena jednoho úkonu 1517802 36,8 1510421 36,6 1488388 35,2

20) statistika výkonů pečovatelské služby

75

http://www.resvitae.cz/linka-duvery

[45]

Požadavky: Res Vitae má od města „vysoutěženou“ dotaci až do roku 2015 a to ve výši 1700 000,-Kč /rok. Zástupci Res Vitae přivolili rozšiřování a zkvalitňování služeb, ale zatím žádné konkrétní finanční ani jiné požadavky vůči městu Ostrov v rámci komunitního plánu nemá.

LADARA o.p.s.76

Hlavním předmětem činnosti Agentury domácí péče LADARA je poskytování: Pečovatelské služby (denně od 7:00 do 21:00 hodin) Osobní asistence (dle potřeby uživatele). Tísňové péče (nepřetržitě 24 hodin denně) Pečovatelská služba je určena cílové skupině uživatelů •

· osobám s chronickým onemocněním

•

· osobám se zdravotním postižením

•

· seniorům

Věková struktura uživatelů • · dospělí (27 - 64 let) • · mladší senioři (65 - 80 let) • · starší senioři (nad 80 let)

V nedávné době Ladara o.p.s. projevila zájem o působení v Ostrově zejména v oblasti pečovatelské služby. Oproti Res Vitae nabízí intenzivnější péči tím, že poskytuje služby i ve večerních hodinách a to až do 21. hodiny a o víkendech. Cenově je levnější a to až o 3,-Kč na jeden úkon. Má však velmi omezenou kapacitu a počty její stávající klientely až doposud klesaly. Ladara ve svých programech, kromě již tradiční péče avšak podstatně časově rozšířené, našemu městu dále nabízí tísňové volání a to ve dvou technických provedeních 1) klasické přes tlačítko mobilního telefonu a 2) pomoci náramkového pageru. 76

Reference na: http://www.ladara.eu/p/o-nas/3

[46]

roky

náklady Počet úkony Počet klientů úkony Počet úkony služby klientů PS OA klientů TV 2007 3060933,74 145 7290* 26 ? 0 ? 2008 3692266 133 8853* 16 ? 2 ? 2009 4201880 89 ? 12 ? 12 ? 2010 4240812 79 ? 8 ? 14 ? 2011 4674287,13 92 30855 10 10784 15 55 21) Srovnávací tabulka počtů klientů a úkonů, hvězdička-pouze počet hodin

roky PS OA TV 2007 145 26 0 2008 133 16 2 2009 89 12 12 2010 79 8 14 2011 92 10 15 22) Tabulka početního vývoje klientely

23) Graf početního vývoje klientely-Ladara o.s.

roky MPSV Kraj Obce ÚP 2007 971000 211375 826500 25000 2008 1297700 162000 715000 35000 2009 1284000 470498 972200 0 2010 1825000 353470 446000 208000 2011 1825000 564000 620000 110100 24) Tabulka dotací a příspěvků Ladary o. s. [47]

25) Graf vývoje dotací a příspěvků-Ladara o.s. Požadavky: Ladara o.p.s. přišla sama od sebe letos s nabídkou na doplnění kapacit pečovatelské služby pro občany našeho města v rámci určité bonifikace svého produktu je ochotna do budoucna do města přinést výše zmíněné tísňové volání a osobní asistenci, po které tolik volali členové Národní rady osob se zdravotním postižením ČR. Obě tyto služby v našem městě opravdu citelně chybí.

Pro srovnání s předešlými dvěma službami je přiložena tabulka pečovatelské služby ve městě Poličce, které se svými 8900 obyvateli je zhruba poloviční oproti našemu městu. 77 Pečovatelská služba

2007

2008

2009

2010

2011

100

100

100

100

100

Počet obyvatel v DPS k 31. 12.

95

96

97

97

97

Počet nově přijatých obyvatel do DPS v průběhu roku

12

5

12

6

8

Počet uživatelů, kterým byla poskytnuta služba v průběhu celého roku

206

246

254

235

231

Počet uživatelů pečovatelské služby k 31. 12.

196

214

196

195

164

405.290 607.132 815.307

997.210

993.856

Kapacita DPS

Úhrada za peč. službu v Kč za rok Úhrada za peč. službu v Kč za rok včetně vedlejší činnosti

x 692.538

Průměrná cena úkonu v Kč

16

880.170 1.039.250 1.051.696

20

24

25

26) Tabulka nákladovosti pečovatelské služby v Poličce s vývojem cen výkonů v letech 2007-2011

77

Staženo na: file:///C:/Documents%20and%20Settings/hanzl/Plocha/vyroeni_zprava.html

[48]

25

OBLASTNÍ CHARITA OSTROV Tato organizační jednotka s právní subjektivitou sociální služby od roku 2007 a má od roku 1994 své základní poslání pomáhat lidem v nouzi bez ohledu na jejich náboženskou, politickou, či rasovou příslušnost. Tato pomoc se děje skrze jednotlivé charitní projekty. Zaměstnáno je u ní 24 zaměstnanců a v další činnosti pomáhá 24 charitních dobrovolnic a dobrovolníků.

78

Domov blahoslaveného Hroznaty v Hroznětíně Domov pokojného stáří blahoslaveného Hroznaty byl zprovozněn v roce 2000 po celkové rekonstrukci bývalé farní budovy. Posláním Domova je poskytování sociální péče osobám, které v důsledku svého věku a zdravotního stavu nejsou schopny žít ve vlastním prostředí ani za pomoci jiných typů sociálních služeb nebo rodiny a potřebují pravidelnou pomoc při zajištění svých potřeb s cílem zachovat a rozvíjet svou soběstačnost, společenské návyky a dovednosti. 79

Zařízení sociálních služeb pro staré a zdravotně postižené Cílovou skupinu tvoří lidé, kteří pro svůj vysoký věk a zdravotní stav nemohou žít zcela samostatně a rodina není schopna se postarat. Uživateli se mohou stát lidé od 65 let. Lidé, kteří pro svůj zdravotní stav přestávají být soběstační v základních sebeobslužných činnostech a nemají možnost žít ve své rodině. Poskytování služeb slouží k: zachování, udržení a zlepšení kvality života uživatelů a dále pomáhá rodinám vést běžný život, případně posilovat a upevňovat pozitivní vzájemné rodinné vztahy. 80 Zařízení sociálních služeb pro staré a zdravotně postižené je možné využívat denně (pondělí až pátek) v době od 7.00 do 19.00 hod. Objekt je v majetku města Ostrov. Nachází se v přízemní části bývalé mateřské školky. Byl zprovozněn v roce 2002 po náročné rekonstrukci a dnes je zcela bezbariérový.

Požadavky: Oblastní charita Ostrov předložila prostřednictvím svého ředitele pana Mgr. Tomáše Fexi následující plán rozvoje svých služeb: rok 2013 - navýšení kapacity stávajících 7 lůžek domova pro seniory na 20 lůžek a stávajících 3 míst denního stacionáře na 5 míst

78

Reference na: http://www.ostrov.charita.cz/o-nas/ Reference na: http://www.ostrov.charita.cz/vyhledavani-v-adresari/?s=domov-pokojneho-stari-bl-hroznaty 80 Reference na: http://www.ostrov.charita.cz/vyhledavani-v-adresari/?s=denni-stacionar2 79

[49]

- příprava projektu přestavby pavilonu A Domu s pečovatelskou službou Ostrov na domov pro seniory, chráněné dílny - dokončení přestavby bývalé knihovny na "Centrum pro neziskový sektor" - příprava podpory vzniku osobní asistence a asistenční služby, rok 2014 - navýšení kapacity domova pro seniory na 29 lůžek, U Nemocnice 1202 - realizace projektu přestavby pavilonu A Domu s pečovatelskou službou Ostrov na domov pro seniory alespoň s 25lůžky?, chráněné dílny - hledání cest, jak dosáhnout pro město odpovídajícího a potřebného počtu lůžek pro seniory - příprava projektu - další prostory pro neziskové organizace, které lze získat přestavbou půdy "Centra pro neziskový sektor" rok 2015 - navýšení kapacity Domova pro seniory na 40 lůžek, U Nemocnice 1202 „Co se týče náročnosti a požadavků na město Ostrov, aby nám pomohlo s částečným krytím případných provozních nákladů uvedených navýšených plánovaných a potřebných kapacit sociálních služeb, ...je obtížně již nyní uvést číslo bez městem schválených kapacit a přesných termínů realizace a v neposlední řadě bez předchozích vyjednávání.“ 81

Nový požadavek: Rozšíření služeb např. osobní asistence a asistenčních služeb v případě zvýšených potřeb občanů města, navýšení kapacity pobytových služeb pro seniory.

TYFLOCENTRUM KARLOVY VARY O.P.S. 82

Posláním společnosti je podpora integrace těžce zrakově postižených a lidí s kombinovaným postiženým do společnosti prostřednictvím našich služeb, zaměřených na samotné těžce zrakově postižené a lidi s kombinovaným postižením, osoby jim blízké a širokou veřejnost. Veřejná nabídka průvodcovské a předčitatelské služby Poslání: Posláním služby je podpora zrakově postižených při vyřizování běžných záležitostí na úřadech, u 81 82

Přímá řeč pana Mgr. Tomáše Fexi, Text si dodala sama organizace

[50]

lékařů, apod. a zprostředkování informací z tisku a při vyřízování korespondence. Cíle: - vyřízení osobních záležitostí na úřadech, u lékaře a v dalších institucích - kontakt se společenským prostředím - informovanost uživatelů - vyřízení korespondence - zprostředkování informací z tisku, knih - v roce 2013 navýšení počtu uživatelů Kapacita služby: 12 uživatelů ročně Forma poskytování: ambulantní a terénní

Cílová skupina: osoby se zrakovým a s kombinovaným postižením Karlovarského kraje ve věku 16 let a výše. Osobami s kombinovaným postižením jsou osoby se zrakovým postižením/diabetes, zrakové postižení/lehké sluchové postižení (naslouchadlo), zrakové postižení/tělesné postižení (středisko Ostrov, Sokolov), kde je bezbariérové prostředí. Hlavní obsah průvodcovských a předčitatelských služeb: - doprovod na jednání, k lékaři, na nákupy - předčítání z tisku, z knih - přečtení korespondence - sepsání dopisu, žádosti, odvolání a dalších písemností - pomoc při orientaci při nákupu, přečtení cen, složení výrobku, orientace v obchodě - základní sociální poradenství Zásady poskytování: - služba je v souladu se zákonem č. 108 /2006 Sb. hrazená ze strany uživatele - mlčenlivost - pracovníci poskytují službu v souladu s etickým kodexem TyfloCentra - profesionální přístup – pracovníci poskytují všem klientům službu ve stejné kvalitě bez rozdílu - individuální přístup k jednotlivým klientům - dosažitelnost - srozumitelnost Úhrada za službu: - uživatel hradí jen skutečně spotřebovaný čas služby - účtovaná sazba za 1 hodinu je 90,- Kč, která se rozpočítává dle skutečně spotřebovaného času

[51]

Veřejná nabídka sociální rehabilitace Poslání: Posláním služby je podpora rozvoje dovedností a schopností osob se zrakovým a kombinovaným postižením, které jsou potřebné pro dosažení samostatnosti a soběstačnosti v běžném životě. Cíle: - využívání kompenzačních pomůcek v běžném životě ke zvýšení soběstačnosti a orientace - zvýšení informovanosti uživatelů o jejich právech a možnostech - udržení uživatele v přirozeném prostředí - upevnění pracovních návyků - navýšení konkurence schopnosti na trhu práce Obsah služby: - pc kluby, výuka psaní na klávesnici desetiprstovou technikou - procvičování obsluhy kompenzačních pomůcek a poradenství k výběru vhodných pomůcek - poradenství při odstraňování architektonických bariér, úprava prostředí - procvičování sebeobsluhy – vaření ve cvičné kuchyňce, používání kompenzačních pomůcek atd. - podpora pracovního uplatnění a vzdělávání k pracovnímu uplatnění – jobkluby - základní sociální poradenství Kapacita služby: 120 uživatelů za rok Forma služby: ambulantně, terénně Cílová skupina: osoby se zrakovým a s kombinovaným postižením Karlovarského kraje ve věku 16 let a výše. Osobami s kombinovaným postižením jsou osoby se zrakovým postižením/diabetes, zrakové postižení/lehké sluchové postižení (naslouchadlo), zrakové postižení/tělesné postižení (středisko Ostrov, Sokolov), kde je bezbariérové prostředí. Zásady pro poskytování služby: - bezplatnost – v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. je služba poskytována bezplatně - mlčenlivost - pracovníci poskytují službu v souladu s etickým kodexem TyfloCentra - profesionální přístup – pracovníci poskytují všem klientům službu ve stejné kvalitě bez rozdílu - individuální přístup k jednotlivým klientům - dosažitelnost - srozumitelnost Veřejná nabídka sociálně aktivizačních služeb Poslání: Posláním služby je poskytovat příležitosti vedoucí k aktivnímu naplnění volného času a zároveň k [52]

rozvoji, obnově a udržení schopností a dovedností u2živatelů služby. Cíle: -navázání kontaku s lidmi se stejným zdravotním postižením - smysluplné využití volného času - motivace k aktivnímu životu - informovanost v oblasti problematiky práv zrakově postižených - zlepšování a udržování fyzické kondice pomocí sportovních aktivit uzpůsobených zrakově postiženým - udržení stávající úrovně a případný rozvoj psychických a motorických dovedností - zvyšování informovanosti a rozhledu zrakově postižených - v roce 2013 rozšíření nabízených aktivit o 2 nové Obsah služby: a) pravidelné sportovní aktivity – showdown, simulovaná st2řelba, cvičení, cvičení s míči, plavání a cvičení v bazénu, turistika, kuželky, jízda na tandemovém kole b)besedy pořádané ve spolupráci s jiným organizacemi např. knihovny, městská policie c) besedy pořádané TyfloCentrem k problematice zrakově postižených, finanční gramotnosti, zdravotní tématikou atd. d) poznávací zájezdy, návštěvy výstav, kulturních akcí e) společenské hry, kvízy, soutěže, tréninky paměti f) výtvarné a rukodělné činnosti g) používání kompenzačních pomůcek při jednotlivých činnostech Kapacita služby: 20 uživatelů denně, 120 uživatelů za rok. Forma služby: ambulantně Cílová skupina: osoby se zrakovým a s kombinovaným postižením Karlovarského kraje ve věku 16 let a výše. Osobami s kombinovaným postižením jsou osoby se zrakovým postižením/diabetes, zrakové postižení/lehké sluchové postižení (naslouchadlo), zrakové postižení/tělesné postižení (středisko Ostrov, Sokolov), kde je bezbariérové prostředí. Zásady pro poskytování služby: bezplatnost – v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. je služba poskytována bezplatně -mlčenlivost - pracovníci poskytují službu v souladu s etickým kodexem TyfloCentra -profesionální přístup – pracovníci poskytují všem klientům službu ve stejné kvalitě bez rozdílu - individuální přístup k jednotlivým klientům

[53]

- dosažitelnost - srozumitelnost Doplňkové služby: Masáže Vydavatelská činnost- časopis Oblastník Převod textu do zvukové podoby a Braillova písma Připomínkování a konzultace bariér pro zrakově postižené Požadavky: I v následujícím období si naše společnost klade za cíl další zkvalitňování a rozšiřování poskytovaných služeb pro zrakově postižené klienty a získávání nových klientů díky zvýšené propagaci a prezentaci poskytovaných služeb. Za účelem získání dostatečného množství finančních prostředků pro realizaci všech oblastí činnosti bude společnost kromě stálých příznivců oslovovat nové sponzory s cílem získání jak finančních prostředků, tak i získání případných volných pracovních míst pro zrakově postižené klienty, kteří prošli rekvalifikací a hledají uplatnění na trhu práce. Statistika SLUŽBY Sociálně aktivizační služby

- počet intervencí - počet klientů

ROK 2009

Rok 2010

2011

2300

3000

3250

48

76

113

Základní sociální poradenství

- počet konzultací

4300

4100

4100

Sociální rehabilitace

- počet hodin

760

800

1907

- počet klientů

117

125

120

200

200

86

- počet klientů

14

14

26

Doplňkové služby - masáže

- počet

900

1050

450

Doplňkové služby - časopisy

- počet výtisků

1000

1500

1500

Průvodcovská a předčitatelská služba - počet hodin

[54]

2012

služba:

SAS

SO

CH

KV

OS

celkový počet:

86

29

9

16

31

muži:

18

6

2

5

5

ženy:

68

23

7

11

27

1457

311

217

343

586

intervence:

služba: SR

SO

CH

KV

OS

celkový počet:

71

29

21

10

11

muži:

25

6

10

6

3

ženy

46

23

11

4

8

1279

432

241

250

356

intervence:

služba: PP

SO

CH

KV

OS

celkový počet:

30

1

1

22

6

muži:

15

0

1

11

3

ženy:

15

1

0

11

3

9225

495

60

5835

2835

celkový čas(MIN):

Posláním služby je podpora rozvoje dovedností a schopností osob se zrakovým a kombinovaným postižením, které jsou potřebné pro dosažení samostatnosti a soběstačnosti v běžném životě, jako jsou: usnadnění sebeobsluhy, zdokonalení prostorové orientace a samostatného pohybu uživatele ve známém i neznámém prostředí, procvičování v používání kompenzačních pomůcek s cílem usnadnění začlenění zrakově postižených a lidí s kombinovaným postižením na trh práce, rozvoj jazykových znalostí, zlepšení orientace v novinkách ze světa informačních technologií, začlenění do společnosti formou vzdělávacích akcí, kurzů, zlepšení psychiky klientů pomocí kontaktů se stejně handicapovanými lidmi.

[55]

Služba sociální rehabilitace Služba sociální rehabilitace je částečně individuální a částečně skupinová, záleží na druhu výběru činnosti rehabilitace např. výuka náročné kompenzační pomůcky je pouze poskytována individuálně, skupinově jsou poskytovány např. jazykové kurzy, počítačové kluby, sebeobsluha atd. Kapacita služby je cca 75-80 klientů – počet klientů je dán za kalendářní rok. Pracovník se vždy v témže čase věnuje jednomu klientovi nebo skupině klientů (1-5 osob/pracoviště) podle druhu činnosti. Sociální rehabilitace je poskytována nevidomým, těžce zrakově postiženým uživatelům a uživatelům s kombinovaným postižením Karlovarského kraje všem potřebným starším 16 let. Za těžce zrakově postiženého uživatele se považuje osoba, která má např. toto zrakové postižení: střední slabozrakost, silná slabozrakost, těžce slabý zrak, praktická nevidomost, úplná nevidomost. Za klienta s kombinovaným postižením se považuje osoba s vadou - zrakovým postižením: zrak/mentální postižení, zrak/diabetes. Zásady pro poskytování služby: Při poskytování služby dodržujeme hlavní zásady uvedené v zákoně č. 108/2006 Sb., § 2, tj. zásadu bezplatnosti, zachování důstojnosti uživatele, podpory jeho aktivity, motivace a samostatnosti, autonomie a podpory, zásadu vysoké kvality služby a dodržování lidských práv a svobod.

Obsah služby: obsluha kompenzačních pomůcek ukázka a sebeobsluha kompenzačních pomůcek (např. mobilní telefony, hodiny, budíky, odměrky, hole, lupy, diktafony,rozlišovač barev, hladinky, záznamníky, obsluha bankomatů atd.), základní výuka na PC se specifickými programy pro zrakově postižené (obsluhy počítačových kompenzačních pomůcek - náročná elektronická kompenzační pomůcka PC, notebooky se speciálními softwary pro zrakově postižené např: Jaws, Zoom Text, Winn Monitor atd.). Tuto činnost provádí lektoři na dohodu o provedení práce.

Sociálně aktivizační služby Poskytujeme potřebné informace přispívající k řešení nepříznivé sociální situace osob se zrakovým postižením, o možnostech výběru dalších sociálních služeb a jiných formách sociální pomoci, jako například informace týkající se možností získání rehabilitačních a kompenzačních pomůcek, nároků na slevy a výhody pro zrakově postižené, informace o možnostech podpory členů rodiny v případech, kdy se spolupodílejí na péči o osobu se zrakovým postižením. Posláním služby je poskytovat příležitosti vedoucí k aktivnímu naplnění volného času a zároveň k rozvoji, obnově a udržení schopností a dovedností uživatelů služeb. Sociálně aktivizační služby jsou poskytovány nevidomým, těžce zrakově postiženým občanům a seniorům Karlovarského kraje. Služba je určena všem osobám těžce zrakově postiženým a klientům s kombinovaným postižením Karlovarského kraje starším 19 let. Za těžce zrakově postiženého klienta [56]

považujeme osobu, která má toto zrakové postižení střední a těžká slabozrakost, těžký slabý zrak, praktická a úplná nevidomost. Za klienta s kombinovaným postižením se považuje osoba s vadou a zrakovým postižením: zrak a mentální postižení, zrak a diabetes, hluchoslepí. Zásady pro poskytování sociálně aktivizační služby: Při poskytování služby dodržujeme hlavní zásady uvedené v zákoně č. 108/2006 Sb., § 2, tj. zásadu bezplatnosti, zachování důstojnosti uživatele, podpory jeho aktivity, motivace a samostatnosti, autonomie a podpory, zásadu vysoké kvality služby a dodržování lidských práv a svobod. Další důležitou zásadou služby je systematické vytváření příležitostí k tomu, aby uživatelé mohli uplatňovat vlastní vůli, jednat na základě vlastních rozhodnutí, plně uplatnit své schopnosti, dovednosti a záliby. Proto je všem uživatelům zasílán připravovaný program s nabízenými aktivitami, ze kterých si uživatelé volí aktivity, dle svých potřeb. Přesná pravidla jsou pro uživatele součástí přílohy pracovní smlouvy. Posláním služby je zprostředkovat lidem se zrakovým a kombinovaným postižením informace, kontakt se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Služba je zajištěna pro 8- 9 klientů/rok v Karlovarském kraji a 5 klientů z jiného kraje ČR. Počet klientů je dán za kalendářní rok.

Požadavky: Tyflocentrum žádné požadavky do budoucna v rámci komunitního plánování zatím nevzneslo.

OBČANSKÉ SDRUŽENÍ SVĚTLO KADAŇ o. s. Provádění prevence drogových závislostí. Zřizování a provoz kontaktních center pro lidi ohrožené drogami. Provozuje K-centrum a Centrum drogové prevence v Karlových Varech. Pro město Ostrov zajišťuje omezený terénní program.

Požadavky: Světlo Kadaň se ke komunitnímu plánování připojilo až v samém závěru. Byla s ním diskutována možnost vybudování kontaktního místa v rámci terénního programu pro toxikomany, které by Světlo Kadaň o. s. provozovalo.

[57]

2.2.2.1 Ostatní služby

CENTRUM OSTRŮVEK- RODINNÉ CENTRUM83

Poskytuje služby na podporu fungující rodiny, které mají preventivní a podpůrný charakter. Jejich účelem je usnadňovat a posilovat partnerské a manželské soužití a rodičovství, podporovat rodiny v péči o děti a při harmonizaci práce a rodiny. Základním posláním centra je vytvoření otevřeného a přátelského místa k neformálním setkáváním rodin s malými dětmi. Nejenom maminky, ale i tatínkové, babičky, tetičky a další příbuzní zde najdou příležitost k aktivnímu trávení času s předškolními dětmi, k navázání nových přátelství, k získání zkušeností, nápadů a podnětů pro svoji rodinu.

CO JE RODINNÉ CENTRUM útočiště nejen pro maminky, ale i tatínky, babičky, tetičky starající se o výchovu předškolních dětí prostor pro rodiny s dětmi prostor pro seberealizaci sdílení stejné etapy života rozvoj dětské duše místo radosti a pohody rozšíření schopností útěk před stereotypem místo pro rozvoj tolerance a respektu pomoc v problémových životních situacích prosazování zdravé občanské společnosti prostor pro uskutečnění nápadů místo pro zábavu i vzdělávání JAKÉ CÍLOVÉ SKUPINĚ JE CENTRUM URČENO dětem od 0 do cca 7 let (předškolní věk), rodičům a všem, kteří chtějí společně s dětmi aktivně prožít nejkrásnější část jejich života. Kromě pravidelných dopoledních a odpoledních aktivit pro děti organizuje centrum také fakultativní aktivity - muzikoterapii, jogu, reiki, kurzy (těhotenský, zdravé výživy), přednášky 83

Text dodala sama organizace

[58]

odborníků, víkendové akce pro rodiny s dětmi, vítání miminek a další akce pro veřejnost, kterými navozuje soudržnost mezi obyvateli města a tím přispívá k rozvoji komunity. Na přípravě programu a jeho realizaci se dobrovolně podílejí maminky, tetičky, tatínkové, babičky. VÝHODY CENTRA živější děti, které jsou schopnější se prosadit děti jsou družnější než děti stejného věku bez zkušenosti v centru, neboť je zde mnohonásobně více podnětů: mohou se obrátit na různé osoby mající k nim vztah, rodiče zůstávají nablízku, potkávají měnící se kamarády pro hraní a jsou oslovovány a přitahovány různými způsoby a druhy společná setkávání, nalézání nových známých a kamarádů program pro děti a jejich rodiče aktivní využití volného času, odpočinek (aktivní, pasivní) možnost seberealizace, vzájemného naslouchání si, výměna zkušeností... NABÍZÍME Dopolední školičku pro rodiče s dětmi od pondělí do pátku od 9.00 do 11.30hodin v programech: Žížalky pro děti od 12měsíců Berušky pro děti od 18měsíců Dráčci pro děti od 2let Koťata pro děti od 5měsíců další aktivity - Volná hernička (volné hraní,semináře, besedy) Kurzy Baby masáže Odpolední školička pro děti bez rodičů od pondělí do čtvrtka od 16.00 do 18.00hodin v programech (doporučený věk aktivit je 3 – 7 let-předškoláci): Cvičení s Míšou Hrátky s angličtinou Hrátky s flétničkou, Výtvarná dílnička Klubíčko anebo hrajeme si s handicapem Aktivity pro „dospěláky“ od pondělí do pátku od 18hodinv programech : Cvičení a relaxace – Pilates, Jóga, Reiki, Muzikoterapie Poradenství a vzdělávání – Těhotenský kurz, Výživová poradna, Poradna pro rodiče speciálního pedagoga, besedy a semináře Kromě pravidelných aktivit pořádáme ve spolupráci s městem pravidelné čtvrtletní Vítání miminek , dále jednorázové a víkendové akce pro rodiny s dětmi, kterými navozujeme soudržnost mezi obyvateli města a tím přispíváme k rozvoji komunity. Na přípravě programu a jeho realizaci se podílejí lektorky z řad rodičů dobrovolníků, profesionálové z řad zdravotnických a pedagogických pracovníků. [59]

Statistika: Přehled statistiky návštěvnosti rodinného centra od dubna 2012: CELKEM

počet

intervence –

počet návštěv děti

173

1010

rodiny

160

970

dospělý

55

232

počet

intervence – počet

děti

134

688

rodiny

127

422

ODPOLEDNÍ AKTIVITY

počet

intervence – počet

děti

69

322

rodiny

61

266

z toho : DOPOLEDNÍ AKTIVITY návštěv

návštěv

VEČERNÍ AKTIVITY

počet

intervence – počet návštěv

(KURZY, PORADNY, SEMINÁŘE, BESEDY)

dospělí

55

VÍTÁNÍ MIMINEK

počet

děti

44

rodiny

43

232

Požadavky: „I v následujícím období si klademe za cíl další zkvalitňování a rozšiřování poskytovaných aktivit pro rodiny s dětmi, získání finanční dotace nejen od města Ostrov na provoz a činnost, ale především od MPSV a KKÚ z dotačních programů podpory rodiny.“ 84

OBLASTNÍ CHARITA OSTROV

Charitní šatník Veronika Charitní šatník Veronika slouží již od roku 1991. O provoz šatníku se starají charitní dobrovolnice. Nabízí přebytečné, již nenošené málo obnošené, a přitom nezničené ošacení, které je ještě velice zachovalé. 85 84 85

Text dodala sama organizace Reference na: http://www.ostrov.charita.cz/ostatni-sluzby/charitni-satnik-veronika/

[60]

Dobrovolnická služba Tereza V rámci Dobrovolnické služby Tereza, která vznikla již v roce 1992, navštěvují naše charitní dobrovolnice a dobrovolníci ostrovské seniory u příležitosti jejich významných životních výročí, svátku Dni matek, pozvání na Michaelskou pouť nebo Předvánočního setkání seniorů.

Kontaktní místo sv. Vojtěcha - službu vězňům — posíláním civilního oblečení, obuvi apod., - pomoc při likvidaci bytu osamělých občanů bez příbuzných, - pomoc při zařízení pohřbu v případě absence příbuzných, - místo pro setkání s občany města, s bezdomovci nebo propuštěnými vězni, - vybavení oblečením a obuví lidem bez domova. 87

86 87

Reference na: http://www.ostrov.charita.cz/ostatni-sluzby/dobrovolnicka-sluzba-tereza/ Reference na: http://www.ostrov.charita.cz/ostatni-sluzby/kontaktni-misto-sv-vojtecha/

[61]

86

3. Výstupy Komunitního plánu sociálních služeb města Ostrova 3.1. Proces konzultací návrhu plánu Veřejného projednávání se v průběhu vytváření plánu zúčastnilo přibližně 14 osob. Finální podoba plánu, bude předložena radě města. S ohledem na časovou tíseň i nesouhlas některých účastníků KPSS nedošlo k vytvoření jednotlivých pracovních skupin, ale pouze k vytvoření pracovních okruhů, které účastníci komentovali společně. Po schválení bude tento návrh k dispozici všem na veřejně dostupných místech a webových stránkách města.

3.2. Proces schvalování návrhu plánu Zastupitelstvo města schvalování finančních operací v rozpočtu KP: návrh komunitního plánování sociálních služeb bere na vědomí Základní listina komunitního plánování sociálních služeb Rada města schvalování důležitých a zásadních dokumentů doporučuje a předkládá zastupitelstvu Řídící skupina komunikace s orgány města, koordinátor, základní triáda, celková koordinace celého procesu

Pracovní skupiny nebyly vytvořeny a místo nich substituují obecná témata, na jejichž řešení se chtějí jednotliví členové řídící skupiny podílet společně a nerozdílně. S ohledem na všeobecný konsenzus v té věci bylo na toto řešení nakonec přistoupeno.

SWOT analýza VIZE Kde chceme být v letech 2013-2017 •

existence poradenských služeb pro občany v krizi [62]

•

existence centra pro rodinu

•

existence zprostředkovatelské a zaměstnanecké agentury

•

zajištěna terénní práce s drogovou klientelou i nepřizpůsobivými

•

existence odborníků z řad MP a Policie ČR k problematice domácího násilí

•

vyšší kvalifikace obyvatelstva

•

nižší nezaměstnanost

•

ústup drogové scény bez rekrutace nových ročníků drogově závislých

•

ústup sociálně-patologických jevů

•

dostatečné kapacity služeb pro seniory

SILNÉ STRÁNKY 1.

zajištěny služby pro matky s dětmi

2.

existence poradenských služeb

3.

připravenost na registraci, poskytovatelé mají povědomí o standardech

4.

časová neomezenost a dostupnost dopravy

5.

existují volnočasové aktivity pro mládež

6.

spolupráce mezi poskytovateli bez rozdílu zřizovatele

7.

existence rodinného centra

8.

štědrá finanční podpora města

9.

existence průmyslové zóny

SLABÉ STRÁNKY 1.

nedostupnost bydlení pro cílové skupiny

2.

neexistence služeb pro bezdomovce

3.

úzké spektrum existujících služeb v oblasti

4.

neexistence služeb v oblasti pomoci obětem domácího násilí

5.

nízká kapacita v azylových zařízeních

6.

omezené financování poskytovatelů

7.

nízká informovanost vůči veřejnosti

8.

nedostatek pracovních příležitostí pro cílové skupiny

9.

omezená nabídka pobytových zařízení pro duševně či zdravotně postižené a sociálně slabé občany

10.

nízká vzdělanost obyvatelstva

11.

neschopnost řešit drogovou problematiku [63]

12.

podfinancování celého systému sociálních služeb

13.

jedno z nejhorších platových ohodnocení pracovníků v sociálních službách ve srovnání s celou ČR a z toho vyplývající demotivace

14.

uměle udržované monopolní postavení některých poskytovatelů sociálních služeb a z toho vyplývající demotivace k zlepšování kvality služeb

PŘÍLEŽITOSTI 1.

získat více finančních prostředků pro zajištění služeb v oblasti

2.

rozvinout stávající sociální síť

3.

rozvinout PR poskytovatelů a oblasti

4.

pozvat do pracovní skupiny zástupce Úřadu práce v Ostrově

5.

rozvinout dobrovolnictví

6.

změnit priority města s ohledem na skutečné potřeby jeho obyvatel

OHROŽENÍ 1.

problémy s financováním, nevyužití vnějších zdrojů, špatné nastavení vnitřního financování

2.

neshody se zadavatelem KP, neplnění plánu, nepokračování procesů

3.

značné zvýšení počtu klientů, zřícení sociálního systému

4.

odpor „některých hráčů na trhu“ vůči pozitivním změnám

5.

jednostranné podporování vybraného poskytovatele

Komentář: SWOT analýza za oblast péče o občany v sociální krizi je aktuálním a současným hodnocením odborníků města Ostrova, kteří přímo pracují s cílovými skupinami v této oblasti. V oblasti silných stránek dominuje existence stávajících služeb, které však zajišťují služby pouze pro část široké skupiny klientů, která je cílovou skupinou v této oblasti. Problém, který prostupuje celou SWOT analýzou je vzájemná spolupráce mezi jednotlivými subjekty v oblasti, a to při širším pohledu, kdy nerozdělujeme zřizovatele. V oblasti slabých stránek dominují služby, které jsou špatně zajištěny či nejsou poskytovány vůbec, a to především nedostupnost bydlení, služby v oblasti domácího násilí a nízká kapacita služeb či neexistence azylových zařízení. Objevují se zde i věci procesní jako je oblast financování služeb a oblast informací. V oblasti příležitostí jsou popisovány aktivity, které ukazují, že odborníci ve skupině, vědí, k čemu může sloužit komunitní plánování sociálních služeb a jak docílit naplňování plánu. Vyjádření v části ohrožení jednoznačně ukazuje na uvědomění si zásadních rizik, které hrozí. [64]

Chybějící služby s prioritou rozvoje – bydlení pro mladistvé, bydlení závislých matek s dětmi, péče o lidi závislé na alkoholu a drogách, nocležna pro ženy (kdekoliv v Karlovarském kraji, zatím žádná není), bydlení pro klienty kontraindikované k přijetí do domova pro seniory, středisko zdravotní pomoci pro osoby bez domova a nízko-prahové zařízení ambulantní i pobytové pro lidi s duševní poruchou. Stávající služby s nedostatečnou kapacitou – osobní asistence pro zdravotně postižené, s výjimkou zrakově postižených.

3.3. Navrhovaná opatření komunitního plánu Cíle obecné Opatření 1: Dokončení a podpora započatého projektu a stavební úpravy bývalé knihovny v Ostrově na Centrum sociálních služeb.

v roce 2013 realizace stavebních úprav v prostorách určených pro tato sdružení:

-

Člověk v tísni, Svaz diabetiků, Centra pro seniory. dle možností nabídnout volné prostory dalším organizacím poskytující sociální servis.

-

Cíle skupiny rodina, děti a mládež V oblasti péče o rodinu, děti a mládež se zabýváme, potřebami dětí a mládeže do 26 let věku, potřebami rodin s dětmi, především rodin neúplných s nezaopatřenými dětmi, dále situací dětí, jejichž rodinné prostředí je nevyhovující nebo dětí, které potřebují speciální péči. Tato cílová skupina může využít služeb, které jsou zaměřené na sociální prevenci, pomoc a podporu v obtížných životních situacích a na služby volnočasových aktivit nebo mateřského či jiných centra apod. Do této cílové skupiny rovněž spadají svobodné matky (otcové) s malými dětmi. 1. Opatření: V rámci protidrogové prevence rozšířit nebo nově zřídit nízko-prahové centrum volnočasových aktivit oslovit ke spolupráci nestátní neziskové organizace zabývající se volnočasovými aktivitami s

mládeží

[65]

vytipovat vhodné prostory pro zřízení nových a rozšíření stávajících nízko-prahových center

-

pro volnočasové aktivity dětí a mládeže ve všech lokalitách města v objektech stávajících nestátních neziskových organizací zajistit přítomnost sociálního pracovníka pro práci s neorganizovanou a problémovou

-

mládeží. Další pracovníky vybrat z řad dobrovolníků. Realizátor: město, nestátní neziskové organizace Termín realizace: 2013 – 2017 (dle možností získání grantů z MPSV ČR, etc.) Předpokládané náklady: finanční spoluúčast cca 100 000,- Kč ročně

2. Opatření: oslovit ke spolupráci nestátní neziskové organizace zabývající se sociálně aktivizačními

-

službami pro rodiny s dětmi ohrožené sociálním vyloučením -

Realizátor: město, nestátní neziskové organizace

-

Termín realizace: 2013 – 2017 (dle možností získání grantů z MPSV ČR, etc.)

-

Předpokládané náklady:

-

finanční spoluúčast cca 100 000,- Kč ročně

Cíle skupiny senioři a osoby se zdravotním postižením Služby určené cílové skupině seniorů jsou poskytovány občanům, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a ocitli se v situaci vyžadující podporu druhé osoby, přičemž tuto podporu nemohou získat jiným způsobem než prostřednictvím sociální služby. Občané se zdravotním postižením tvoří významnou skupinu uživatelů sociálních služeb se specifickými potřebami. Poskytované služby jsou zaměřeny na péči, rehabilitaci a integraci osob, které mají sníženou aktivitu a omezenou možnost společenské participace.

1. -

Opatření: zmonitorovat zájem o osobní asistenci a její typy – ve spolupráci s Národní radou zdravotně

postižených ČR a ÚP Karlovy Vary, pracoviště Ostrov -

podpora při vytváření míst pro osobní asistenty Realizátor: město, nestátní neziskové organizace Termín realizace: 2013 Předpokládané náklady: představují organizační opatření a případnou finanční spoluúčast města při realizaci záměru prostřednictvím projektu či grantu v částce cca 200 000,- Kč. [66]

2. Opatření: Nedostatečné využívání služeb rodinami s dětmi s těžkým zdravotním postižením pramení z nedostatečné informovanosti případných klientů. ve spolupráci s vedením příslušných DPD, Pečovatelskou službou, nestátními neziskovými

-

organizacemi a Úřadem práce, rozšířit rozsah poskytované péče v pozdních odpoledních hodinách, o víkendech a svátcích. Realizátor: město Termín realizace: 2013 - 2017 Předpokládané náklady: představují pouze organizační opatření

3.

Opatření:

V rámci rozšíření a zkvalitnění služeb seniorům a zdravotně postiženým vybudovat systém „Tísňové péče“. -

provést průzkum zájmu občanů o nabízenou službu (za instalování 1 čipové jednotky uživatel uhradí náklady ve výši 1000,- Kč)

-

ve spolupráci se státními či nestátními poskytovateli sociálních služeb vybrat provozovatele a najít vhodný prostor pro zřízení centrály s řídícím pultem.

-

zajistit poskytování lékařské a odborné ošetřovatelské péče (po dobu celých 24 hodin)

-

zapojit dobrovolníky z řad uživatelů služby

-

ve spolupráci s Karlovarským krajem i se státními či nestátními poskytovateli sociálních služeb iniciovat a podporovat vznik tohoto centra

-

informovat možné klientky o možnosti využití služeb tohoto druhu zařízení – zajistí provozovatel ve spolupráci s odborem sociálních věcí a zdravotnictví Realizátor: město, Ladara o.s. Termín realizace: 2014 - 2017 Předpokládané náklady: zřízení služby 200 000,- Kč (pro 20 bytových stanic) + provozní náklady Náklady na pořízení řídícího pultu představují 59 580,- Kč. 1 stanice v bytě účastníka 6 500,- (zvážit množství stanic a možnost vícero variant). Náklady na mzdu dispečerů (v rozsahu 24 hodin) – počet dispečerů stanovit ve spolupráci s ředitelem Ladary o. s. panem ing. Pavlem Andrejkivem. Část finančních prostředků získat sponzorsky, část financovat z rozpočtu města, využít eventuelních projektů či grantů vypsaných MPSV, KÚ Jihočeského kraje či Strukturálních evropských fondů.

[67]

4. Opatření: V rámci rozšíření a zkvalitnění života lidí pečujících o závislou osobu -

zajistit lepší informovanost rodin, které pečují o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě o možnosti využití pečovatelské služby a bližších podmínkách jejího poskytování

-

informovat o možnostech poskytování těchto pečovatelských služeb dětské praktické lékaře a nestátní neziskové organizace Realizátor: město, nestátní neziskové organizace, Pečovatelská služba Termín realizace: 2013 Předpokládané náklady: představují organizační opatření + náklady na informační materiál (cca 5 000,- Kč)

5. Opatření: Do budoucna poptávat sociálně aktivizační službu pro osoby s duševním onemocněním -

zajistit tuto službu prostřednictvím nestátní neziskové organizace nebo dobrovolníků (například občanské sdružení klientů, viz kupř. Krystal o. s. v Plzni) Realizátor: město, nestátní neziskové organizace, kupříkladu Fokus ale i jiné Termín realizace: 2015-17 Předpokládané náklady: představují organizační opatření + náklady na informační materiál (cca 5 000,- Kč) investiční náklady na opravu jedné či dvou místností

6. Opatření: Ve věci bezbariérovosti města již bylo jednou navrženo a bylo by dobré se k tomu vrátit, aby byla sestavena příslušná komise z řad zdravotně postižených, zástupců města a odborníků, která by se dané problematice dlouhodobě systematicky věnovala, avšak mimo vlastní komunitní plán. Uvedená oblast totiž kompetenčně spadá spíše pod odbor správy majetku města a odbor dopravně správní, než pod odbor sociálních věcí a zdravotnictví. -

zajistit tuto službu prostřednictvím zástupců města organizace nebo dobrovolníků

-

zmapovat všechna místa neschůdná nebo na vozíčku nesjízdná místa (schody, díry, obrubníky)pro tělesně postižené.

-

vytvořit komisi se zastoupením tělesně postižených, která by vybrala vždy několik investičních akcí a formou návrhu je vtělila do rozpočtu města na ten který rok, v součinnosti se zastupitelstvem Ostrova a to až do dosažení úplné bezbariérovosti města. Realizátor: město, nestátní neziskové organizace, dobrovolníci z řad tělesně postižených Termín realizace: 2013-17 [68]

Předpokládané náklady: představují organizační opatření

7. Opatření Do budoucna rozšiřovat kapacity ubytovacích a jiných zařízení pro seniory v rozumné míře. Až doposud je ze strany města v tom smyslu postupováno, viz budování Komunitního centra

-

pro seniory v bývalé Městské knihovně Ostrov, Lidická 1036 -

Dále v roce 2013 proběhnou stavební úpravy objektu U nemocnice 1202, Ostrov

-

Připravit příslušné projekty pro následující plánovací období v letech 2018-2022. -

Realizátor: město, OCH Ostrov, stavební firmy (na rok 2013 fa KP servis Most s.r.o.)

-

Termín realizace: 2013-17

-

Předpokládané náklady: představují jednak organizační opatření investice města do konce roku 2013: 8 885 724,00,-Kč včetně DPH dotace na navýšení ročních provozních nákladů od roku 2014: cca 200 000,-Kč celkem se stávající dotací v roce 2014: 320 000,-Kč/rok v letech 2014-2015 investice do rozšiřování kapacit zatím neznámé výše od roku 2015 do roku 2017 dle rozšiřování kapacit navýšení dotace na provoz zařízení o dalších odhadem 100 000,-Kč ročně celkem v roce 2017 500 000 – 620 000,-Kč/rok

Cíle skupiny osoby v krizi a ohrožené sociálním vyloučením V oblasti služeb pro osoby v krizi se zabýváme potřebami osob, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci, a které často žijí na „okraji společnosti“. Nejčastěji se jedná o problematiku bezdomovectví a závislosti na alkoholu, drogách či gamblerství. Služby poskytované této cílové skupině jsou nejčastěji zaměřeny na pomoc v oblasti bydlení, zaměstnávání, vzdělání a dále na pomoc v řešení patologických jevů. Jejich cílem je zvyšování schopnosti uživatelů služeb plnohodnotně se zapojit do společnosti a zabránit tak opětovnému sociálnímu vyloučení. Do této skupiny rovněž spadají oběti trestných činů a oběti domácího násilí, či rodinní příslušníci sociálně-patologických jedinců. Patří sem i dluhové a právní poradenství.

1. Opatření: V rámci rozšíření a zkvalitnění služeb lidem ohroženým sociálním vyloučením podporovat pracoviště odborné sociální pomoci v Karlových Varech. -

Podpora Občanské právní poradny, která by poskytovala odborné sociálně právní poradenství široké veřejnosti [69]

Navázat v té věci dialog se sokolovskou pobočkou Člověka v tísni o. s.

-

Realizátor: město, nestátní neziskové organizace Termín realizace: 2013 Předpokládané náklady: 50 000,- Kč + příspěvek na mzdu

2. Vypadl 3. Opatření: V rámci spolupráce se Světlem Kadaň o. s. požadovat rozšíření terénních služeb pro drogovou klientelu s lepší kontrolou výkonů, než tomu bylo doposud, popřípadě poptat jinou službu téhož ražení. -

Navázat v té věci dialog s karlovarskou pobočkou Světlo Kadaň o. s.

-

Definovat potřeby a vytýčit dlouhodobé cíle v boji s drogami v našem městě

-

Nastavit si nový systém předávání informací tak, aby byla zajištěna lepší efektivita služeb a kontrola smysluplnosti městem vynakládaných prostředků. Vybudovat improvizované kontaktní místo v rámci terénního programu, kde by bylo možno a

-

realizovat výměnu injekčního materiálu a popřípadě i některé doplňkové služby. Realizátor: město, nestátní neziskové organizace Termín realizace: 2013 Předpokládané náklady: investice do dvou buněk a jejich zasíťování 500 000,- Kč + příspěvek na mzdu, energie cca 100 000,-Kč

4. Opatření: Zmapování další možnosti zaměstnávání osob dlouhodobě nezaměstnaných zjistit možnosti zavedení sociální služby sociální rehabilitace (např. formou centra

sociální

rehabilitace)

pro

osoby

ohrožené

sociálním

vyloučením

z důvodu

dlouhodobé

nezaměstnanosti -

s odborníkem na právo vydefinovat možnosti vyplácení mezd v krátkodobých intervalech (denně či týdně) k větší motivaci osob dlouhodobě nezaměstnaných a dalších právních otázek, které by nám pomohly zapojit další zaměstnavatele ve městě a okolí k zaměstnávání osob (vydefinovat práce určené pro krátkodobé zaměstnávání)

-

oslovit agenturu pro přípravu projektu v oblasti podporovaného zaměstnávání s vyjednanými podmínkami od právníka Realizátor: město Termín realizace: 2013-2017 [70]

Předpokládané náklady: finanční spoluúčast města na realizaci projektu

5. Opatření: Seznámení veřejnosti s problematikou etnických menšin a osob ohrožených sociální exkluzí některé etnické menšiny jsou širokou veřejností vnímány jako jednotná skupina

-

problémových jedinců, která je spojena s negativními sociálními jevy -

odborná i široká veřejnost nevidí možnost změny situace romských rodin

-

zařízení pracující s Romy mají negativní stigma Realizátor: město Termín realizace: 2013-2017 Předpokládané náklady: Prostřednictvím Ostrovského měsíčníku, kabelové televize a přednášek v zařízeních města (knihovna, dům kultury), jen organizační složka, jinak prakticky zadarmo.

6. Opatření: Preventivní činnost Městské policie Ostrov -

policisté MP by se měli svou činností podílet na některých preventivních aktivitách.

-

zaměřeno především na děti a seniory, popřípadě veřejnost

-

jedná se především o přednášky o možných krizových situacích v našem městě, ale i všeobecně zaměřené jako jsou dopravní předpisy nebo právní minimum přiměřené věku dítěte policisté MP Ostrov by měli navázat vzájemnou spolupráci s příslušnými preventisty

-

z jednotlivých školských zařízení v našem městě. Nabízejí se další subjekty, které jsou zaměřeny na práci s dětmi (popřípadě rizikovými skupinami) např. DDM Ostrov. vytvořit jeden univerzální leták o možných rizikových situacích jak pro děti, tak pro

-

seniory (financováno z rozpočtu komunitního plánování) Realizátor: Městská policie Ostrov Termín realizace: 2013-2017 Předpokládané náklady: finanční spoluúčast města na realizaci projektu

7. Opatření: Trénink pracovních návyků – sociálně aktivizační program speciálně zaměřený na dlouhodobě nezaměstnané -

v rámci organizací města zabezpečit několik méně (ne více než 5) kvalifikovaných pracovních pozic, na kterých by byli po dobu 1 roku zaměstnávání obtížně zaměstnatelní jedinci a dále na 6 měsíců u lidí vyloučených z úřadu práce pro nesoučinnost, nebo pro výpověď dle paragrafu 55 zákoníku práce, kteří nemají nárok na dávky hmotné nouze. [71]

jednalo by se především o manuální práci na úklidu města, údržbu zeleně, úpravy

-

terénu podobně. služba by byla poskytována průběžně lidem, kteří dlouhodobou nezaměstnaností

-

ztratili pracovní návyky nebo se z jiných důvodů dlouhodobě nejsou schopni zaměstnat, na základě jejich motivovaného souhlasu a za mírnějších podmínek, než by požadoval kupříkladu komerční zaměstnavatel. -

v neposlední řadě vytvořit i dvě pozice pro svobodné matky s malými dětmi na poloviční úvazek, který by jim umožnily řešit krizové životní situace a současně fungovaly jako startovací pracovní pozice pro jejich budoucí kariéru. Obě pozice by byly poskytovány za stejných podmínek jako předešlé Realizátor: město a jeho organizace, ÚP Ostrov Termín realizace: 2013-2017 Předpokládané náklady: finanční spoluúčast města na realizaci projektu+mzdové náklady

3.4. Monitoring a vyhodnocování Komunitního plánu 1) Do budoucna se budou vždy prostřednictvím městských médií a pozvánek vždy v posledním čtvrtletí roku sezvávat účastníci za uživatele či poskytovatele ke kontrole plnění a případným korekcím komunitního plánu. 2) V průběhu roku 2013 bude doplněna analytická část plánu o výsledky sociologických

šetření prováděných společností GI projekt v rámci krajského komunitního plánování sociálních služeb, neboť tyto byly k dispozici až příliš pozdě, aby mohly být zakomponovány do komunitního plánu sociálních služeb města Ostrov. 3) V součinnosti s Karlovarským krajem bude sledován vývoj legislativy a její výklad týkající

se financování sociálních služeb dle právních norem Evropské unie a dle nich posléze korigován systém financování sociálních služeb v našem městě s možným přepracováním některých opatření komunitního plánu tak, aby se město v rozporu s evropskou legislativou nedopouštělo nedovolené podpory některých hospodářských subjektů.

[72]