Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku v období vynořující se dospělosti

Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku v období vynořující se dospělosti Bakalářská práce

Bc. Lenka Tarabíková

Vedoucí práce: Mgr. Helena Kotrlová

Brno 2015

ABSTRAKT Tato studie se zabývá vztahy na dálku v období vynořující se dospělosti v českém prostředí. Výzkumu se zúčastnilo celkem 224 respondentů, kteří považují svůj aktuální vztah za vztah na dálku a od partnera jsou odloučeni alespoň dva dny v týdnu. Zkoumána zde byla souvislost mezi nejčastěji preferovaným způsobem komunikace partnerů při odloučení, rozsahem jejich zprostředkované komunikace při odloučení, množstvím osobního kontaktu partnerů a jimi pociťovanou intimitou a závazkem. Pro měření intimity byla použita Miller Social Intimacy Scale a pro měření závazku subškála měřící závazek metody The Investment Model Scale. Informace o vztahu a komunikaci partnerů byly zjišťovány pomocí dotazníku vytvořeného v rámci této studie. Získaná data byla statisticky analyzována pomocí t-testu, korelace a regresní analýzy. Bylo potvrzeno, že partneři, kteří při odloučení preferují synchronní způsoby komunikace, pociťují vyšší míru intimity než partneři, kteří preferují asynchronní způsoby. Dále byl zjištěn významný vztah mezi rozsahem komunikace partnerů při odloučení a intimitou, i mezi rozsahem komunikace a závazkem. Potvrdilo se také, že množství osobního kontaktu partnerů je významným prediktorem intimity i závazku. Klíčová slova: partnerské vztahy, vztahy na dálku, vynořující se dospělost, komunikace, intimita, závazek

This study explores the long-distance relationships in emerging adulthood in czech enviroment. The research sample consisted of 224 respondents who consider their actual relationship as long-distance relationship and are separated from their partner at least for two days per week. There was examined relationships between the most preferred channel of partner´s communication during separation, extent of their communication during separation, amount of their personal contact and perceived intimacy and commitment. For intimacy measurement Miller Social Intimacy Scale and for commitment measurement subscale of commitment of The Investment Model Scale were used. Information about relationship and partner´s communication were assessed through questionnaire developed for purpose of this study. Obtained data were statistically analyzed using t-test, correlation and regression analysis. It was confirmed that partners who prefer synchronous channels of communication during separation perceive higher level of intimacy than partners who prefer asynchronous channels. Next a significant relationship between extent of communication during separation and intimacy was found as well as extent of communication and commitment. It was also confirmed that amount of partner´s personal contact is a significant predictor of intimacy and also of commitment. Keywords: romantic relationships, long-distance relationships, emerging adulthood, communication, intimacy, commitment

3 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku

Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité informační zdroje uvedla v seznamu literatury. V Brně, dne 4. 5. 2015

Bc. Lenka Tarabíková


Ráda bych poděkovala Mgr. Heleně Kotrlové za poskytnuté rady, vstřícnou komunikaci a trpělivost při vedení mé práce. Děkuji rovněž Mgr. et Mgr. Janu Šerekovi, Ph.D. za odborné statistické konzultace a Dr. Rickey Millerové za poskytnutí metody MSIS.


OBSAH Abstrakt........................................................................................................................................................................... 2 Úvod ................................................................................................................................................................................ 6 Vztahy na dálku ........................................................................................................................................................ 6 Intimita a závazek ve vztazích na dálku ........................................................................................................... 7 Komunikace ve vztazích na dálku ..................................................................................................................... 9 Výzkumné cíle ......................................................................................................................................................... 12 Metoda .......................................................................................................................................................................... 15 Výzkumný soubor .................................................................................................................................................. 15 Měření....................................................................................................................................................................... 18 Demografické údaje, informace o vztahu a komunikaci .............................................................................. 18 Závazek ............................................................................................................................................................... 19 Intimita ................................................................................................................................................................ 20 Pilotáž ....................................................................................................................................................................... 20 Výsledky ....................................................................................................................................................................... 21 Testování hypotéz ................................................................................................................................................... 21 Intervenující proměnné .......................................................................................................................................... 24 Diskuze.......................................................................................................................................................................... 25 Limity výzkumu...................................................................................................................................................... 29 Možnosti budoucího směřování ........................................................................................................................... 30 Využití poznatků .................................................................................................................................................... 30 Literatura ...................................................................................................................................................................... 31 Přílohy ........................................................................................................................................................................... 36 Pilotáž ............................................................................................................................................................................ 36 Dotazník ........................................................................................................................................................................ 38


ÚVOD Z výsledků šetření Českého statistického úřadu (Internet a komunikace, nedatováno) vyplývá, že rok od roku v České republice stoupá počet uživatelů internetu a rozvíjí se tak i zprostředkovaná komunikace. Téměř všichni mladí lidé ve věku do 30 let aktivně používají internet a tráví na něm průměrně až 30 hodin týdně (Česká tisková kancelář, 2014, 30. prosince). V žebříčku nejpoužívanějších sociální sítí vede jednoznačně Facebook s 4,2 miliony českých uživatelů (Taneček, 2014, 4. února). Nad vlastníky osobního počítače a uživateli internetu v České republice ale pořád svým počtem převažují vlastníci mobilních telefonů o více než 20 %. Ve věku do 24 let vlastní mobil 99,3 % mladých lidí, kteří tak mají nepřetržitý přístup k soukromé komunikaci (Mobilní síť, nedatováno). Přestože komunikace prostřednictvím internetu stoupá na oblibě a díky přístupnosti připojení může představovat levnou formu, mobilní telefon zůstává i nadále významným prostředkem komunikace. Zprostředkované způsoby komunikace slouží k mnoha účelům, nezastupitelnou roli ale hrají ve vztazích na dálku (long-distance relationships), kde právě na ně partneři spoléhají, aby zůstali v kontaktu. Málo studií se však zabývá tím, jaký dopad má používání moderních komunikačních technologií na kvalitu vztahu na dálku, obzvláště v českém prostředí. Některé studie se zaměřují jen na určité způsoby komunikace ve vztazích na dálku a jejich dopad na spokojenost se vztahem, například zkoumají jen používání video chatu (Greenberg & Neustaedter, 2013), Instant Messengeru (Ramirez & Broneck, 2009) nebo e-mailu (Johnson, Haigh, Becker, Craig, & Wigley, 2008). Jiné výzkumy, které srovnávají více způsobů komunikace, se zabývají romantickými vztahy všeobecně, díky čemuž jsou jejich výzkumné vzorky velmi heterogenní a vztahy na dálku mnohdy tvoří jen malou část vzorku (Coyne, Stockdale, Busby, Iverson, & Grant, 2011; Emmers-Sommer, 2004). Různorodost vzorku může být také způsobena tím, že v některých výzkumech výzkumníci definují vztahy na dálku pouze podle toho, zda lidé svůj vztah subjektivně považují za vztah na dálku (Dainton & Aylor, 2002; Davison, Hill, Mondoh, & Redalen, 2009; Van Horn et al., 1997; Dainton & Aylor, 2001; Sahlstein, 2004), součástí výzkumů tak mohou být vztahy na dálku různých podob. Další výzkumníci se zabývají zprostředkovanou komunikací, ale nerozlišují od sebe respondenty vztahů na dálku a geograficky blízkých vztahů (geographically close relationships) (Perry & Werner-Wilson, 2011) nebo se vedle partnerských vztahů zabývají i vztahy rodinnými a přátelskými (Baym, Zhang, & Lin, 2004; Porter et al., 2012; Emmers-Sommer, 2004; Ramirez & Broneck, 2009). Některé další výzkumy zkoumající zprostředkovanou komunikaci ve vztazích na dálku zahrnuly do výzkumu věkově širokou část respondentů, například 17-38 let (Dansie, 2012), 18-44 let (Ramirez & Broneck, 2009), 19-35 let (Neustaedter & Greenberg, 2012), 17-40 let (Emmers-Sommer, 2004; Dainton & Aylor, 2002) nebo 18-49 let (Perry & Werner-Wilson, 2011). Vysoký věk může ale ovlivnit například výběr komunikačního prostředku (Ramirez & Broneck, 2009).

Vztahy na dálku Základní rozdíl mezi vztahy na dálku a vztahy geograficky blízkými představuje geografická vzdálenost, která partnery od sebe odděluje a způsobuje jejich odloučení, a kratší doba strávená společně (Pistole &

7 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku Roberts, 2011). Partneři ve vztazích na dálku spolu celkově interagují méně než partneři ve vztazích geograficky blízkých a komunikují spolu více zprostředkovaně než osobně tváří v tvář (Stafford & Reske, 1990; Stafford, 2010). Možnost trávit čas společně ovlivňuje kromě fyzické vzdálenosti i flexibilita povinností (práce, studium) a náklady na setkání (finanční, časové) (Dansie, 2012). Ne ve všech výzkumech charakterizuje vztah na dálku velká geografická vzdálenost rozdělující partnery, podstatnější se zdá být nižší frekvence osobního kontaktu (Greenberg & Neustaedter, 2013). Jelikož vztah na dálku může nabývat mnoha podob, liší se výzkumy v tom, jak v nich vztahy na dálku výzkumníci charakterizují. Většinou je definují na základě vzdálenosti mezi partnery při odloučení, množství času, který partnerům zabere překonání této vzdálenosti a na základě toho, jestli mohou být partneři ve fyzickém kontaktu, když chtějí (Pistole & Roberts, 2011). Dále například Dansie (2012) ve svém výzkumu definuje vztah na dálku podle vzdálenosti, která partnery odděluje, a podle frekvence osobního kontaktu tváří v tvář. Podobu vztahu rovněž určuje, zda se partneři odlučují pravidelně v dlouhodobém horizontu, nebo jednorázově, jak často se vídají a kolik času tráví společně. Častým znakem identifikujícím vztah na dálku bývá subjektivní pojetí, které tkví v tom, že sami partneři považují svůj vztah za vztah na dálku (Dainton & Aylor, 2002; Davison et al., 2009; Van Horn et al., 1997; Dainton & Aylor, 2001; Sahlstein, 2004). Použití tohoto znaku k dalšímu odlišení vztahů na dálku a geograficky blízkých vztahů se může zdát triviální, je však klíčové. Například někteří partneři, kteří jsou v osobním kontaktu tváří v tvář jednou za měsíc, nemusí nutně považovat svůj vztah za vztah na dálku, jelikož odloučení v důsledku cestování může být součástí jejich životního stylu. Stejně tak nemusí svůj vztah za vztah na dálku považovat partneři, kteří jsou jednorázově odloučeni na půl roku, a odloučení považují za současnou situaci, se kterou se musí vypořádávat pouze dočasně. Oproti tomu partneři, kteří jsou odloučeni pouze dva dny v týdnu, mohou považovat svůj vztah za vztah na dálku. Toto jejich přesvědčení poté může ovlivnit jejich celkové pojetí vztahu.

Intimita a závazek ve vztazích na dálku Ve výzkumu Staffordové (2010) vypovídali partneři vztahů na dálku stejnou kvalitu vztahu jako partneři ve vztazích geograficky blízkých. Autorka to zdůvodňuje tím, že se snaží překonat omezení vztahu a podporovat vzájemnou spokojenost. Další výzkumy (Davison et al., 2009; Van Horn et al., 1997) rovněž zjistily, že se vztahy na dálku od vztahů geograficky blízkých nemusí lišit ani například v úrovni pociťované intimity. Těsné vztahy, kterými partnerské vztahy jsou, podle Haubertové a Slaměníka (2013) vznikají mimo jiné právě díky intimním interakcím. Pociťovaná intimita napříč různými vztahy zvyšuje u člověka pocit porozumění, zlepšuje jeho fyzickou i psychickou pohodu, snižuje možné pochybnosti o sobě, je vnímána jako projev zájmu a její nedostatek naopak vyvolává negativní pocity a osamělost (Reis & Shaver, 1988). Ve vztahu se intimita podle Sternberga a Grajeka (cit. podle Sternberg, 1986) vyznačuje vřelými pocity a ohleduplností vůči partnerovi, starostlivostí o něj a podporou. Intimitu charakterizuje dále především sebeodhalování, při němž se lidé odhalí, psychicky se otevřou druhému člověku a sdělují mu informace o sobě, vlastních pocitech, názorech i přáních. Toto otevření ale podmiňuje důvěra vůči druhému a očekávání porozumění (Haubertová & Slaměník, 2013). Pro vytvoření

8 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku intimity je tedy důležitá přítomnost určité míry otevření se a odhalení vlastních myšlenek a pocitů partnerovi (tj. sebeodhalení), také pozitivní účast prostřednictvím věnování dostatečné pozornosti druhému, neodmítáním, poskytnutím bezpečného přijetí a projev porozumění partnerovi (Prager & Roberts, 2004). Partneři ve vztazích na dálku se musí při udržování potřebné míry intimity společně přizpůsobit situaci odloučení. Aby si partneři udrželi pocit blízkosti, více se sebeodhalují a navzájem sebeodhalování partnera přijímají s adekvátním vyjádřením porozumění (Jiang & Hancock, 2013). Zároveň se v komunikaci zaměřují více na intimní sdílení pocitů než na sdělování popisných informací a faktů, které rovněž bývá součástí sebeodhalování (Van Horn et al., 1997). Moss a Schwebel (1993) vytvořili na základě jiných teorií model intimity a jejích pěti komponent. Mezi první tři komponenty patří afektivní, kognitivní a fyzická intimita. Afektivní intimitou rozumí, nakolik mají partneři navzájem povědomí o svých emocích a nakolik je sdílí. Kognitivní intimita představuje sdílení hodnot, cílů a dalších informací partnerů. Fyzická intimita zahrnuje veškerý osobní kontakt od blízkosti po sexualitu. Další komponentou jejich modelu intimity je vzájemnost. Autoři ji popisují jako míru snažení partnerů v dosažení intimity, schopnosti zpracovávat informace o partnerovi z afektivní, kognitivní i fyzické úrovně a jako hodnotu, kterou pociťované intimitě subjektivně připisují. Poslední komponentou modelu je závazek, který představuje základ pro rozvoj všech dalších komponent. Podle tohoto modelu je tedy potřeba, aby partner pociťoval vůči vztahu závazek, to může vyvolat jeho snažení o rozvoj intimity a cenění si pociťované intimity. Na základě tohoto pojetí závazek ovlivňuje intimitu. Nakolik se partneři k sobě navzájem cítí být zavázáni, je významné pro existenci vztahu do budoucna. Závazek ve vztahu představuje vůli partnera vztah udržovat a rozvíjet, přijetí nízkého závazku naopak vztah ukončit a s partnerem se rozejít (Rusbult, Martz, & Agnew, 1998). Jestliže partner pociťuje závazek, přijímá skutečnost, že druhého miluje a chce tuto lásku dlouhodobě podporovat (Sternberg, 1997). Závazek je podle investičního modelu (investment model theory) Rusbultové (1983) posilován množstvím a různorodostí investic, které partneři do vztahu vloží. Může se jednat o čas strávený s druhou osobou, snahu vynaloženou na udržení a podporu vztahu, množství sdělených informací o sobě (tj. míra sebeodhalování) i aspekty spojené se vztahem jako společní přátelé, aktivity nebo vzpomínky. Zahrnuje investice materiálního i psychologického, konkrétního i abstraktního charakteru (Rusbult & Buunk, 1993). Při ukončení vztahu člověk všechny své investice ztrácí, proto bývají větší investice spojovány se silnějším závazkem vůči vztahu (Rusbult, 1983). Závazek vůči vztahu ovlivňují podle tohoto modelu další dvě komponenty, které vychází z teorie vzájemné závislosti (interdependence theory). První komponentu reprezentuje spokojenost ve vztahu. Partner zažívá větší spokojenost, pokud ve vztahu prožívá více pozitivních a méně negativních emocí a vztah naplňuje jeho potřeby. Druhou komponentu představuje kvalita dostupných alternativních partnerů. Jestliže partner vnímá, že by dostupné alternativy vztahu naplňovaly jeho potřeby lépe, klesá jeho závislost na aktuálním vztahu. Pokud naopak hodnotí alternativní partnery jako horší než aktuálního partnera, jeho závislost na tomto partnerovi a aktuálním vztahu stoupá. S rostoucími investicemi, rostoucí spokojeností a vnímáním alternativ jako neatraktivních stoupá závislost na vztahu a díky tomu si partner vytváří silný závazek vůči vztahu. Větší závazek pak přiměje partnery vztah udržovat a vede k jeho dlouhodobějšímu trvání (Rusbult, Martz, & Agnew, 1998).

9 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku Partneři udržují vztah pomocí údržbových strategií (relational maintenance), které zahrnují vše, co partneři dělají pro udržení aktuálního uspokojivého stavu či jeho zlepšení (konkrétně v otázkách důvěry, závazku, blízkosti,..) (Dindia & Emmers-Sommer, 2013). Může se jednat například o pozitivitu, otevřenost, ujišťování, sdílení povinností nebo používání prostředků ke zprostředkované komunikaci. Jednotlivé strategie lze použít jak v konkrétním chování, tak i v zapojení do obsahu komunikace. Pozitivita se tedy může projevit láskyplným objetím i podpořením při komunikaci (Canary, Stafford, Hause, & Wallace, 1993). Partneři ve vztazích na dálku používají (kromě sdílení rutinních a domácích prací) stejné údržbové strategie i s přibližně stejnou frekvencí jako partneři geograficky blízcí (Pistole, Roberts, & Chapman, 2010). Jestliže oba partneři do vztahu takto investují, cítí se vůči němu zavázáni díky vloženým investicím a zároveň spokojenější díky ziskům, které jim to přináší (Dansie, 2012). Těmito zisky mohou být například opakované pozitivní interakce a vzájemné opětování přijatých závazků (Levinger, 1977). Vztahy na dálku se v tomto neliší od vztahů geograficky blízkých a i zde jsou vysoké investice spojeny s pociťováním velkého závazku vůči partnerovi (Pistole, Roberts, & Mosko, 2010). Partneři mohou dokonce pociťovat větší závazek ve vztazích na dálku než ve vztazích geograficky blízkých (Jiang & Hancock, 2013).

Komunikace ve vztazích na dálku Otázkou je, jak mohou partneři ve vztazích na dálku překonat odloučením vzniklé překážky a podpořit pozitivní aspekty vztahu. Za tyto pozitivní aspekty lze považovat právě vysokou míru intimity a závazku, které odráží spokojenost se vztahem a možnost pokračování vztahu do budoucna. Požadované úrovně intimity a závazku lze dosáhnout používáním údržbových strategií, prostřednictvím kterých partneři o vztah pečují (Lacinová, Michalčáková, & Bouša, 2009). Zásadní význam má ve vztahové údržbě vztahů na dálku zprostředkovaná komunikace (Dainton & Aylor, 2002). Ve vztazích na dálku nabývá na svém významu, jelikož partneři mohou zkvalitněním komunikace odloučení kompenzovat (Mietzner & Lin, 2005). Partneři ve vztazích na dálku mohou být spokojeni s komunikací ve vztahu dokonce více než partneři ve vztazích geograficky blízkých, a to i navzdory značným omezením, která ze vztahu na dálku plynou (Stafford & Reske, 1990). Pro vyjádření lásky k partnerovi se nejčastěji preferuje láskyplný fyzický kontakt o různé intenzitě, od láskyplných něžností po pohlavní styk (Lacinová, Michalčáková, & Bouša, 2009). Pouhá fyzická přítomnost partnera a možnost komunikovat s ním osobně tváří v tvář poskytuje řadu výhod díky možnosti vidět bezprostřední reakci, neverbální řeč těla nebo vnímat další důležité aspekty komunikace jako intonaci hlasu. Partneři ve vztazích na dálku mohou komunikovat osobně tváří v tvář jen v malé míře. Množství času stráveného společně se odráží na spokojenosti se vztahem, jelikož mohou partneři (v geograficky blízkých i ve vztazích na dálku) pociťovat vyšší míru intimity díky častější fyzické přítomnosti partnera (Dainton & Aylor, 2002; Emmers-Sommer, 2004). Pokud spolu partneři tráví více času, musí častěji překonávat vzdálenost, která je dělí. Proto vzrostou jejich náklady a tyto vložené investice do vztahu mohou zvýšit také pociťovaný závazek (Kauffman, 2000). Větší měrou než komunikace tváří v tvář se ale na vztahové údržbě ve vztazích na dálku podílí zprostředkovaná komunikace (Dainton & Aylor, 2002). Způsoby komunikace zprostředkované počítačem (com-

10 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku puter-mediated communication) a on-line prostředím nabízí pohodlný a levný způsob spojení se s partnerem při odloučení. Zaprvé mohou partneři veřejně sdílet různé druhy obsahů, které mohou, nebo nemusí být určeny pro partnera, ale jsou viditelné více lidmi. Sociální síť Twitter umožňuje sdílet velmi krátké zprávy převážně o tom, co člověk v průběhu dne dělá. Naopak na vlastních blozích lze publikovat dlouhý text. Blogy mohou sloužit například k rozvoji své záliby a vyjadřování se ke konkrétním tématům, často se ale také jedná o formu deníku, díky čemuž může být partner informován o aktivitách, činnostech i pocitech druhého a v diskuzním fóru na ně může reagovat. Sociální sítě oproti blogům více podporují interakci mezi uživateli. Například pokud uživatel Facebooku někoho označí v příspěvku/na fotografii nebo vloží obsah na jeho zeď, ponouká ho k reakci a podpoří ho tím k odpovědi. Zároveň často používaný Facebook umožňuje vedle sdílení veřejných informací konverzovat prostřednictvím soukromých zpráv, které mohou mít podobu delších sdělení (i s přílohou) podobných e-mailům, nebo podobu rychlé výměny krátkých zpráv i mezi více lidmi (tj. chat) (Tong, Kashian, & Walther, 2011). Další formou zprostředkované komunikace jsou soukromé způsoby komunikace jako e-maily, chaty a komunikátory (například ICQ, Instant Messaging), které se liší především tím, co všechno a v jakém množství si lze poslat (text, přidané soubory, fotografie,…). Rychlejší než psaní zpráv je komunikace prostřednictvím video chatu (Skype, Google Chat atd.). Video chat partnerům zprostředkovává vizuální stránku, lze ho proto využít nejen ke konverzaci ale také k paralelním a sdíleným aktivitám partnerů. Při paralelních aktivitách zůstávají partneři v kontaktu delší dobu a během ní se každý zároveň věnuje jiné aktivitě, může se jednat o práci, sledování televize, čtení, uklízení, hraní her a mnoho dalšího. Sdílené aktivity představují čas strávený společnou aktivitou, oba partneři při připojení na video chat společně jedí, sledují filmy, hrají hry nebo se věnují sexuálním aktivitám (Neustaedter & Greenberg, 2012). Moderní technologie poskytují rovněž možnost komunikace prostřednictvím nepočítačových forem (noncomputer-mediated communication) díky telefonování, posílání SMS zpráv a posílání zpráv z mobilních aplikací. Partneři díky mobilnímu telefonu mohou být v kontaktu rychle, jednoduše a bez připojení na internet (Coyne et al., 2011). S ohledem na charakter komunikace při odloučení ve vztazích na dálku se zdá vhodnější odlišovat synchronní a asynchronní zprostředkované způsoby komunikace. Při používání synchronních způsobů interakce probíhá plynule a odpovědi mezi komunikujícími následují vzápětí, jelikož komunikují ve stejném čase. Těmito aspekty se velmi podobají osobní komunikaci tváří v tvář. Asynchronní způsoby mají společné to, že uživatel odešle odpověď, až když sám chce. Výhodu u nich představuje možnost svou odpověď upravovat do konečné požadované podoby a také to, že komunikující nemusí být u média přítomni zároveň, ale mohou se k němu připojit kdykoliv a poté reagovat (Jiang & Hancock, 2013). Allie Kirková (2013) ve svém výzkumu zařadila mezi synchronní kanály Skype a chat na Facebooku, mezi asynchronní e-mail a obecné použití Facebooku a Twitteru, kde uživatel odpoví, kdy chce. Mezi synchronní kanály by se díky charakteru interakce řadil i telefonní hovor a používání video chatu. Partneři ve vztazích na dálku mohou volit různé způsoby komunikace podle toho, jakému účelu má sloužit a zda mohou komunikovat v reálném čase (synchronní vs. asynchronní způsoby). Například krátké zprávy (SMS, Instant Messaging) používají často jako pozdravy a dotazy k rychlému kontaktu během dne nebo pro kontrolu bezpečnosti partnera. Delší zprávy (e-mail, soukromé zprávy na Facebooku) používají spíše pro sdílení většího množství informací, příběhů a pro plánování společně stráveného času. Telefono-

11 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku vání a video chat jim slouží především pro hlubší konverzaci o vztahových záležitostech a více emočně zaměřených tématech (Neustaedter & Greenberg, 2012). Různá preference médií může být způsobená také věkem uživatelů. Ramirez a Broneck (2009) zjistili, že čím vyššího věku jsou uživatelé, tím méně používají funkci Instant Messaging. Lze předpokládat, že moderní způsoby budou využívat spíše mladí lidé, kteří v době vzniku těchto aplikací vyrůstali, a jejich používání se pro ně stalo přirozené. Zprostředkované způsoby komunikace mohou při odloučení plnit podobné funkce jako osobní komunikace tváří v tvář. Například i v e-mailové komunikaci párů vztahů na dálku se projevuje údržbové chování stejné jako při komunikaci tváří v tvář včetně ujišťování partnera o důležitosti vztahu, otevřenosti vůči partnerovi (včetně sebeodhalování) a pozitivního naladění (Johnson et al., 2008). Způsoby zprostředkované komunikace partneři vztahů na dálku využívají i pro řešení konfliktů V tomto ohledu může být využití asynchronních způsobů dokonce efektivnější, jelikož partnerům poskytuje možnost promyslet si svou odpověď, nereagovat unáhleně a zklidnit intenzitu svých emocí (Perry & Werner-Wilson, 2011). Jelikož ale asynchronní způsoby nezprostředkovávají neverbální signály, mohou často způsobovat nedorozumění, o to více se komunikující soustředí na srozumitelnost a jednoznačnost verbální složky komunikace (Tong, Kashian, & Walther, 2011). Podle výzkumu Tidwellové a Walthera (2002) partneři, kteří komunikují při interakci zprostředkovaně počítačem, používají více strategií pro snížení neurčitosti oproti lidem komunikujícím tváří v tvář. Mezi tyto strategie patří především kladení více otázek a častější sebeodhalování. Z těchto důvodů nemusí být zprostředkovaná komunikace omezující při údržbě vztahu, záleží na partnerech, jaké její možnosti využijí a například jakým tématům se budou věnovat. Z hlediska dosažení většího pocitu intimity se zdají být některé způsoby komunikace vhodnější než jiné. Walther (1996) všeobecně o zprostředkovaných způsobech komunikace tvrdí, že mohou vytvářet až hyperpersonální komunikaci. Jelikož není uživatel s druhým člověkem v kontaktu tváří v tvář, může být pro něj snadnější sdělovat informace o sobě. Zároveň se může prezentovat lépe a komunikující se tak sobě navzájem idealizují. Díky těmto faktorům považuje Walther komunikaci prostřednictvím některých zprostředkujících prostředků za sociálně snazší. Tyto předpoklady podpořil i výzkum Jiangové, Bazarové a Hancocka (2011). Ve výzkumu respondenti, kteří interagovali prostřednictvím Instant Messengeru AOL, dosahovali vyšší míry sebeodhalování než respondenti komunikující tváří v tvář. Současně vypovídali, že se cítili se svým komunikačním partnerem více intimně. Naopak neexistence vizuální anonymity díky spojení přes video chat míru sebeodhalování snižuje oproti zprostředkovaným způsobům komunikace bez vizuálního spojení (Joinson, 2001). Zprostředkovaná komunikace podle Jianga a Hancocka (2013) snižuje přirozenost interakce tím, že většinou poskytuje málo informací (tj. často bez verbálních projevů, mimiky, gest, intonace hlasu, sociálního kontextu,…), nízkou plynulost konverzace při použití asynchronních způsobů a tím, že je velmi mobilní (umožňuje v podstatě komunikovat s kýmkoliv, kdykoliv a z kteréhokoli místa). Na tuto situaci reagují komunikující adaptací v podobě zvýšení sebeodhalování. Nejčastěji si lidé ale volí způsoby komunikace, které se svými vlastnostmi podobají komunikaci tváří v tvář. Volí proto média poskytující více informací (verbální projevy atd.), vysoce synchronní a méně mobilní. Nejvíce mobilní jsou SMS a telefonní hovory, jelikož nejsou závislé na internetovém připojení, méně mobilní je komunikace závisející na připojení k internetu a nejméně mobilní je osobní komunikace tváří v tvář, která vyžaduje přítomnost obou partnerů.

12 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku Partneři ve vztazích na dálku tedy používají pro různé účely různé způsoby zprostředkované komunikace. Pro udržování intimity ale používají většinou video chat (Monge, 2013; Kirk, 2013), jelikož přítomnost neverbálních signálů způsobuje méně nedorozumění a svým charakterem se nejvíce podobá komunikaci tváří v tvář. Tato zjištění jsou v souladu s teorií bohatosti médií (media richness theory) (Oni, 2013), podle které si lidé v rámci zprostředkované komunikace volí typ média v závislosti na složitosti řešeného problému. Pro řešení komplikovaného problému (tím by mohl být například konflikt, nejasnost ve vztahu nebo celková náročnost udržování vztahu na dálku) si volí „bohaté“ médium, které zprostředkovává více vodítek (například zvuk i obraz) a podobá se tak co nejvíce komunikaci tváří v tvář. Údržbu vztahu, míru dosažené intimity i pociťovaného závazku ovlivňuje ve vztazích na dálku i množství času stráveného komunikací. Respondenti ve výzkumu Kirkové (2013) vypovídali, že nejvíce používají ve svém vztahu na dálku jako médium pro komunikaci video chat Skype. Čím více času komunikací s partnerem na něm strávili, tím spokojenější ve svém vztahu byli. Ve výzkumu Greenberga a Neustaedtera (2013) partneři ve vztazích na dálku používali ke komunikaci s partnerem při odloučení primárně video chat. Pro dosažení pocitu blízkosti a podporu intimity nechávali video chat puštěný dlouho, aby si tím nahradili reálnou přítomnost partnera. Účinek údržbových strategií ale není dlouhodobý a po určité době od použití strategie klesá (Canary, Stafford, & Semic, 2002), proto je důležitá také frekvence či pravidelnost, s jakou partneři komunikují. Nedostatek osobního kontaktu tváří v tvář partneři ve vztazích na dálku kompenzují prostředky užívanými v komunikaci pro podporu intimity (Stafford, 2010). Například pro kompenzaci nedostatku fyzické intimity bývají v rozhovorech při odloučení více důvěrní, pozitivně naladění a méně konfliktně naladění, což může vyvolat podobně pozitivní účinek jako fyzická intimita. I z důvodu omezených způsobů komunikace, které mají k dispozici, bývají v interakci s partnerem více pozitivní, uklidňující. V porovnání s geograficky blízkými vztahy se zabývají více tématy týkajícími se jejich vztahu a naopak se vyhýbají problematickým tématům, která poukazují na rozpory a vedou mezi nimi ke sporu. Pro dosažení vyššího pocitu intimity je proto důležitá také obsahová stránka komunikace, nejen jak často, jak dlouho a prostřednictvím čeho partneři komunikují, ale také o čem mluví. Na základě výše uvedeného bude cílem výzkumu zjistit: Jaké vlastnosti komunikace napomáhají udržet si pocit blízkosti mezi partnery ve vztahu na dálku (při odloučení a při osobním kontaktu)? Jaké vlastnosti komunikace přispívají k udržování vztahu do budoucna u partnerů ve vztazích na dálku?

Výzkumné cíle Přestože lze zejména v zahraniční literatuře najít řadu výzkumů, které se zabývají vztahy na dálku a spokojeností partnerů v nich, malá řada se jich zaměřuje na úlohu komunikačních technologií ve vztahu. Zprostředkované způsoby komunikace slouží partnerům ve vztazích na dálku k udržování kontaktu při odloučení. Prostřednictvím komunikace usilují při odloučení především o podporu pocitu blízkosti a udržení vztahu díky používání údržbových strategií. Partneři mohou preferovat různé způsoby komunikace podle

13 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku účelu komunikace, dostupných prostředků i množství volného času. Pro podporu pocitu blízkosti a zachování intimity se zdají být pro partnery ve vztazích na dálku některé způsoby vhodnější než jiné. Respondenti v některých výzkumech (Monge, 2013; Kirk, 2013) vypovídali, že pro udržování intimity používají nejčastěji video chat. Video chat patří mezi „bohatá“ média, která zprostředkovávají více výrazových informací jako intonaci hlasu nebo neverbální projevy (Oni, 2013). Obecně synchronní způsoby komunikace poskytují v komunikaci více vodítek, jimiž se partneři mohou při interakci řídit, a podobají se tak osobní komunikaci tváří v tvář spíše než asynchronní způsoby, které předávají podstatně méně informací. Prvním cílem výzkumu proto bude stanovit, zda preference synchronních způsobů komunikace souvisí s pociťovanou vyšší mírou intimity. H1: Partneři, kteří preferují používání synchronních způsobů komunikace, pociťují ve vztahu větší intimitu než partneři, kteří preferují používání asynchronních způsobů komunikace. Ve výzkumech Kirkové (2013) pociťovali partneři o to větší spokojenost se vztahem, čím více času komunikací na video chatu strávili. Rovněž partneři ve výzkumu Greenberga a Neustaedtera (2013) vypovídali, že mívají video chat puštěný dlouho, aby vztah udržovali a pociťovali intimitu. Proto by pro vytvoření pocitu blízkosti mohlo být důležité i to, kolik času komunikací partneři stráví. Dle Canaryho, Staffordové a Semicové (2002) není účinek údržbových strategií dlouhodobý. Kromě množství času věnovanému komunikaci bude nejspíš záležet i na frekvenci nebo pravidelnosti komunikace při odloučení. Druhým cílem výzkumu bude zjistit, zda častější a objemnější komunikace partnerů při odloučení souvisí s vyšší intimitou ve vztahu. Čas strávený komunikací lze považovat za investici do vztahu. Investice mohou ještě narůstat, pokud je komunikace dlouhá a pravidelná, pokud si musí partneři upravit svůj rozvrh anebo se vzdát jiné aktivity kvůli interakci s partnerem při odloučení (Dansie, 2012). Rostoucí investice následně posilují závazek vůči partnerovi (Rusbult, 1983; Pistole, Roberts, & Mosko, 2010). Dalším cílem výzkumu proto bude určit, jestli častější a objemnější komunikace partnerů při odloučení souvisí s vyšší mírou závazku. H2a: Čím častěji a čím více partneři komunikují při odloučení, tím vyšší pociťují intimitu. H2b: Čím častěji a čím více partneři komunikují při odloučení, tím vyšší pociťují závazek. I když spolu partneři ve vztazích na dálku netráví mnoho času společně, jeho vliv na utváření pocitu blízkosti nelze opomenout, protože pozitivně ovlivňuje míru intimity díky častější fyzické přítomnosti partnera (Dainton & Aylor, 2002; Emmers-Sommer, 2004). Fyzický kontakt s partnerem se významně podílí na intimitě ve vztahu (Moss & Schwebel, 1993). Partneři kvůli posílení pocitu blízkosti proto volí častěji média, která co nejvíce napodobují komunikaci tváří v tvář (Jiang & Hancock, 2013). Osobní kontakt je přesto nenahraditelný. Dalším cílem studie bude zjistit, zda rostoucí čas strávený partnery v osobním kontaktu souvisí s vyšší intimitou. Kvůli každému osobnímu kontaktu musí alespoň jeden z partnerů překonat vzdálenost, která je od sebe odděluje. Finanční i časové náklady vynaložené na cestování zvyšují investice do vztahu. Pokud se partneři vidí často, jejich výdaje se zvyšují a tím rostou investice (Kauffman, 2000). Rostoucí investice poté posilují

14 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku závazek vůči partnerovi (Rusbult, 1983; Pistole, Roberts, & Mosko, 2010). Posledním cílem výzkumu bude stanovit, jestli rostoucí čas strávený partnery v osobním kontaktu souvisí s vyšším závazkem. H3a: Čím více času jsou partneři v osobním kontaktu tváří v tvář, tím vyšší pociťují intimitu. H3b: Čím více času jsou partneři v osobním kontaktu tváří v tvář, tím vyšší pociťují závazek.


Metoda Výzkumný soubor Výzkumný vzorek byl získán metodou příležitostného výběru. Respondenti byli osloveni a požádáni o účast na výzkumu prostřednictvím sociální sítě Facebook, diskuzních fór zaměřených na tematiku vztahů na dálku a serveru Vyplňto.cz. On-line dotazník byl zvolen, jelikož umožňuje oslovení většího množství respondentů. Za účelem výběru výzkumného souboru bylo stanoveno několik kritérií. Prvním kritériem byl věk participantů. Výzkum se zaměřil na věkové období vynořující se dospělosti (emerging adulthood) v rozmezí 18 až 25 let. Životní styl tohoto období je charakteristický snahou o sebevzdělání a získání pracovních zkušeností, za kterými mladí lidé často dojíždí (Arnett, 2007), proto se často jejich vztahy stávají vztahy na dálku. Zahrnutí dalších věkových kategorií by mohlo navíc ovlivnit volbu způsobu komunikace partnerů při odloučení (Ramirez & Broneck, 2009). Druhá podmínka účasti byla splněna, jestliže považoval participant svůj aktuální vztah za vztah na dálku. Z výzkumu tak byly záměrně vyloučeny vztahy minulé, aby tato skutečnost neovlivnila výsledky. Respondenti by mohli mít obtíže odpovídat věrohodně na otázky týkající se pociťované intimity/ závazku vůči bývalému partnerovi. Vztah na dálku byl vedle subjektivního pojetí definován ještě podmínkou pravidelného odloučení alespoň po dva dny v týdnu bez možnosti osobního kontaktu tváří v tvář. Dalším kritériem bylo omezení vztahu na dálku pouze v rámci České republiky, aby preference způsobu komunikace nebyla ovlivněna například cenami hovorů a respondenti tak měli přibližně stejné podmínky při volbě způsobů komunikace. Důvodem bylo také to, aby nebyla volba způsobu nebo frekvence komunikace ovlivněna časovým posunem při pobytu jednoho z partnerů v zahraničí. Posledním kritériem bylo, aby partneři neměli přesně stanoveno, dokdy bude jejich vztah vztahem na dálku. Toto kritérium bylo zahrnuto, aby se výzkumu účastnili partneři, kteří jsou odloučeni dlouhodoběji a nejedná se u nich o krátkodobé a jednorázové odloučení. Dotazník vyplnilo celkem 238 participantů. Do výzkumu nebylo zahrnuto 14 z nich, jelikož vyplnili dotazník, i když nevyhovovali stanoveným kritériím věkem, odloučením i v rámci zahraničí či odloučením po méně než dva dny v týdnu. Výzkumný soubor tedy tvořilo celkem 224 respondentů, z toho bylo 41 mužů (18,3 %) a 183 žen (81,7 %). Průměrný věk participantů byl 21,94 (SD = 2,31; min = 18; max = 25). Většina respondentů studovala na střední nebo vysoké škole (54,5 %), velká část studovala a zároveň pracovala, nebo chodila na brigádu (26,3 %). Zbytek respondentů pracoval (15,2 %), nebo byl nezaměstnaný či na mateřské dovolené (9,4 %). Celkem 216 respondentů bylo svobodných (96,4 %), pouze 5 ženatých/ vdaných (2,2 %) a 3 rozvedení (1,3 %). Pro lepší přehlednost viz Tabulka 1. Průměrná celková délka vztahu byla 24,68 měsíců (SD = 25,57; min = 1; max = 150) a od doby, kdy se vztah partnerů stal vztahem na dálku, uběhlo průměrně 13,66 měsíců (SD = 15,2; min = 1; max = 91). Nejčastěji uváděným důvodem odloučení bylo to, že partneři žili (40,6 %), studovali (37,1 %) nebo pracovali na

16 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku jiných místech (22,3 %). Průměrný odhad vzdálenosti mezi partnery při odloučení byl 298,29 km (SD = 457,04; min = 5; max = 3000). Přestože respondenti uváděli i velmi vysoké vzdálenosti, které by ve skutečnosti přesahovaly hranice České republiky, byli do výzkumu zahrnuti, protože se jednalo pouze o odhad vzdálenosti a respondentům nebyla poskytnuta žádná vodítka (například vzdálenosti mezi velkými městy nebo kategorie, do které by se mohli zařadit). Celkem 116 (51,8 %) respondentů uvedlo, že nemělo dřívější zkušenost se vztahem na dálku s jiným než s aktuálním partnerem, tuto zkušenost naopak mělo 108 respondentů (48,2 %). Průměrně trávili respondenti osobním kontaktem tváří v tvář se svým partnerem/ partnerkou 7,29 dní za měsíc (SD = 4,57; min = 0; max = 20). Pro lepší přehlednost viz Tabulka 2. Nejpreferovanějšími způsoby komunikace bylo telefonování (34,8 %), soukromé zprávy posílané přes sociální sítě (29,5 %), SMS zprávy (16,5 %) a video chat (13,4 %). V menší míře respondenti preferovali Instant Messaging (3,1 %), e-mail (2,2 %) a dopisy/pohlednice (0,4 %). Veřejné způsoby komunikace (tj sdílení obsahu na zdi Facebooku, Twitteru, …) a posílání MMS zpráv si nezvolil ani jeden z respondentů. Synchronní způsoby komunikace upřednostňovalo 48,2 % respondentů, převažující část respondentů (51,8 %) volila asynchronní způsoby. Téměř polovina respondentů (48,2 %) vypověděla, že si s partnerem pošlou více než 10 zpráv denně nebo spolu komunikují denně přes 60 minut. Velká část respondentů (28,6 %) si s partnerem většinou pošle denně 3-10 zpráv nebo komunikuje 10-60 minut denně. Denně ale v menší míře (1-2 zprávy/ méně než 10 minut) komunikuje s partnerem většinou 12,1 % respondentů. Alespoň dvakrát týdně komunikuje s partnerem při odloučení 9,4 % respondentů a méně než 2x týdně pouze 1,8 % respondentů. Pro lepší přehlednost viz Tabulka 3.

TABULKA 1 ÚDAJE O RESPONDENTECH

Pohlaví

Stav

Studium/ zaměstnání

Zkušenost se vztahem na dálku

N

%

Žena

183

81,7

Muž

41

18,3

Svobodný/ á

216

96,4

Ženatý/ vdaná

5

2,2

Rozvedený/ á

3

1,3

Studující na SŠ/ VŠ

122

54,5

Studující a současně pracující/ na brigádě

59

26,3

Pracující

34

15,2

Jiné: nezaměstnaný/ á, na mateřské,…

9

4

Ano

108

48,2

Ne

116

51,8

17 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku TABULKA 2 ÚDAJE O VZTAHU N

%

M

SD

min

max

Délka vztahu (v měsících)

224

100

24,68

25,57

1

150

Délka vztahu na dálku (v měsících)

224

100

13,66

15,20

1

91

Vzdálenost při odloučení (v km)

224

100

298,29

457,04

5

3000

Důvod odloučení

bydlení

91

40,6

-

-

-

-

studium

83

37,1

-

-

-

-

práce

50

22,3

-

-

-

-

224

100

7,29

4,57

0

20

Počet dní v měsíci strávených většinou společně osobním kontaktem

TABULKA 3 ÚDAJE O KOMUNIKACI

Způsob komunikace

N

%

Telefonování

78

34,8

Video chat

30

13,4

Celkem

108

48,2

Soukromé zprávy

66

29,5

SMS zprávy

37

16,5

Instant Messaging

7

3,1

E-mail

5

2,2

Dopisy, pohlednice

1

0,4

116

51,8

Celkem

224

100

Více než 10 zpráv/ 60 minut denně

108

48,2

3-10 zpráv/ 10-60 minut denně

64

28,6

1-2 zprávy/ méně než 10 minut denně

27

12,1

Několik zpráv/ minut alespoň 2x týdně

21

9,4

Několik zpráv/ minut méně než 2x týdně

4

1,8

224

100

Synchronní

Asynchronní

Celkem

Rozsah komunikace

Celkem

Poznámka: Celé znění kategorií způsobů a rozsahu komunikace viz Příloha.


Měření Elektronický dotazník předložený respondentům zahrnoval demografické údaje, údaje o jejich vztahu a komunikaci, položky zjišťující míru závazku a intimity ve vztahu. Na konec dotazníku byla umístěna otevřená otázka, kam mohli respondenti připsat cokoliv dalšího, co považovali za důležité uvést. Dále se zde nacházel prostor pro zanechání e-mailu, na který jim mohly být po ukončení výzkumu zaslány výsledky výzkumu. Na konci dotazníku byla uveřejněna emailová adresa pro možnost kontaktování v případě dotazu.

Demografické údaje, informace o vztahu a komunikaci Respondenti byli dotazováni na věk, pohlaví, rodinný stav, jestli studují nebo pracují a zda mají již dřívější zkušenost se vztahem na dálku. Za účelem popisu jejich vztahu respondenti uváděli, kolik měsíců trvá jejich aktuální vztah, z toho kolik měsíců považují svůj vztah za vztah na dálku, z jakého důvodu jsou od sebe partneři odloučeni a jaká vzdálenost je přibližně odděluje. Pro určení formy komunikace s partnerem/ partnerkou při odloučení volili z nabídky jak preferovaný způsob komunikace, tak i obvyklou frekvenci a rozsah komunikace. Mezi způsoby komunikace bylo zahrnuto: -

Telefonování

-

Video chat

-

SMS zprávy

-

MMS zprávy

-

Instant Messaging

-

Posílání soukromých zpráv přes Facebook nebo jinou sociální síť nebo chat (například Skype)

-

E-mail

-

Veřejné způsoby komunikace: například sdílení obsahu na zdi Facebooku, na Twitteru, blogu, v diskuzním fóru,…

-

Posílání dopisů, pohlednic

Tyto způsoby byly následně rozděleny na synchronní a asynchronní. Mezi synchronní způsoby komunikace bylo zařazeno telefonování a video chat, všechny další možnosti byly označeny jako asynchronní. Chat zde byl na rozdíl od výzkumu Allie Kirkové (2013) zařazen mezi asynchronní způsoby, protože i když se jedná většinou o rychlou výměnu zpráv, lze obsah zpráv před odesláním upravit a také zvýšit časovou prodlevu mezi jednotlivými zprávami. Pro zjištění obvyklého objemu i frekvence komunikace byla vytvořena otázka kombinující oba tyto aspekty do celkového rozsahu komunikace. Bylo vytvořeno celkem pět kategorií, do nichž se mohl respondent zařadit:

19 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku „Pošlete si více než 10 zpráv denně (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, e-maily,..). / Strávíte více než 60 minut na chatu, video chatu, telefonním hovorem.“ „Pošlete si 3-10 zpráv denně (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, e-maily,..). / Strávíte 10-60 minut na chatu, video chatu, telefonním hovorem.“ „Pošlete si 1-2 zprávy denně (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, e-maily,..). / Strávíte méně než 10 minut na chatu, video chatu, telefonním hovorem.“ „Nekomunikujete každý den, pošlete si několik zpráv alespoň 2x týdně (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, e-maily,..). / Strávíte několik minut alespoň 2x týdně na chatu, video chatu, telefonním hovorem.“ „Nekomunikujete každý den, pošlete si několik zpráv méně než 2x týdne (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, e-maily,..). / Strávíte několik minut méně než 2x týdne na chatu, video chatu, telefonním hovorem.“ Prostřednictvím Facebooku a jemu podobných sociálních sítí se dají posílat soukromé zprávy, které se rozsahem a možností neodpovědět hned podobají e-mailu. Zároveň zde lze zprávy koncipovat i jako chat a rychle si navzájem předávat krátká sdělení. Rozsah komunikace prostřednictvím „chatu“ zde byl proto vyjádřen v minutách, jelikož větším množstvím sdělení na chatu si partneři mohou předat stejné množství informací v porovnání s méně e-maily/ dlouhými SMS/ soukromými zprávami na Facebooku atd.

Závazek Pro zjišťování míry závazku byla použita metoda The Investment Model Scale od Rusbultové, Martze a Agnewa (1998), která se skládá celkem z 29 položek pro měření míry závazku, velikosti investic, spokojenosti ve vztahu a kvalitou alternativ. V této studii byl použit konkrétně český překlad sedmi položek měřících konstrukt závazku vytvořený v práci Heleny Kotrlové (2011). Aby zůstal dotazník jednotný a srozumitelný, bylo znění českého překladu změněno na vykání (například původní znění „Cítím silné pouto k našemu vztahu.“ bylo změněno na „Cítíte silné pouto k vašemu vztahu.“) Původní devítibodová Likertova škála byla zkrácena na sedmibodovou (1 = silně nesouhlasíte, 7 = silně souhlasíte). Čím vyšší celkové hodnoty respondent dosáhl, tím vyšší míru závazku vůči partnerovi/ partnerce pociťoval. Dvě položky škály ze sedmi byly obráceny („Je možné, že začnete chodit ještě s někým jiným, než se svým partnerem/svou partnerkou.“ „Moc by vás nerozrušilo, kdyby váš vztah měl skončit.“). Vnitřní konzistence škály v originální podobě dosahovala ve třech studiích Rusbultové, Martze a Agnewa (1998) hodnot Cronbachovy alfy 0,91 až 0,95. V rámci této studie vykazovala škála v přeložené podobě velmi dobrou vnitřní konzistenci (α = 0,92) a vynechání žádné z položek by její hodnotu výrazně nezvýšilo.


Intimita Pro měření míry pociťované intimity ve vztahu byla díky svolení autorky použita metoda Miller Social Intimacy Scale (Miller & Lefcourt, 1982). Zdá se být jednou z nejvíce populárních škál pro měření intimity (Hook, Gerstein, Detterich, & Gridley, 2003). Metoda byla vytvořena na popud nedostatku škál měřících intimitu napříč různými vztahy (partnerské, přátelské, rodinné,…). Metoda tedy zjišťuje míru aktuálně prožívané intimity jako takové bez ohledu na kontext vztahu, lze ji proto použít i pro měření intimity ve vztazích na dálku. MSIS vykazuje dobrou úroveň konvergentní i konstruktové validity (Miller & Lefcourt, 1982). Metoda MSIS nebyla odborně převedena do českého jazyka, proto byla v rámci této studia použita metoda zpětného překladu. Položky byly nejdříve přeloženy z angličtiny do češtiny, poté dvěma nezávislými překladateli přeloženy do angličtiny. Tyto dva překlady byly porovnány s původním zněním položek a následně byl upraven český překlad, aby byl zachován původní smysl položek. Srozumitelnost a jednoznačnost položek byla ověřena v rámci pilotáže, následně již nebylo potřeba znění položek upravovat. Škála MSIS se skládá ze 17 položek. Na desetibodové Likertově škále se hodnotí u prvních šesti položek frekvence a u zbylých jedenácti intenzita. Obě škály byly zkráceny na sedmibodovou (1 = zřídka/ nepříliš, 4 = občas/ trochu, 7 = většinou/ hodně). Čím vyšší celkové hodnoty respondent dosáhl, tím měl vyšší míru aktuálně pociťované intimity vůči partnerovi/ partnerce. Dvě položky škály byly obráceny („Jak často si ponecháváte velmi osobní informace pouze sám/ sama pro sebe a nesdílíte je s ním/ ní?“ „Kolik škody je ve vašem vztahu napácháno vašimi neshodami?“). Vnitřní konzistence škály v originální podobě dosahovala u různých skupin ve výzkumu Millerové a Lefcourta (1982) hodnot Cronbachovy alfy 0,86 až 0,91. V rámci této studie vykazovala škála v přeložené podobě velmi dobrou vnitřní konzistenci (α = 0,92) a vynechání žádné položky by její hodnotu výrazně nezvýšilo.

Pilotáž Pilotáže se zúčastnilo 16 respondentů, kteří měli v minulosti vztah na dálku. Protože bylo účelem pilotáže pouze odhalit případnou nejednoznačnost a nejasnost dotazníku, nebyl její součástí požadavek na aktuální vztah a stačila minulá zkušenost respondentů se vztahem na dálku. Celkem se pilotáže zúčastnilo 5 mužů (31,3 %) a 11 žen (68,8 %), jejichž průměrný věk byl 23,13 let (SD = 1,63). Cílem bylo zjistit, zda jsou položky dotazníku srozumitelné a zda u otázky zjišťující rozsah komunikace partnerů byla vytvořena nabídka odpovědí tak, že zahrnovala všechny možné varianty. Na základě odpovědí respondentů byly pro finální podobu dotazníku identifikovány tři možné varianty důvodu odloučení partnerů ve vztahu na dálku (bydlení/ studium/ práce) a do způsobu komunikace byly doplněny další dvě možnosti (MMS zprávy a posílání dopisů/ pohlednic). Součástí pilotáže byla rovněž otevřená otázka zjišťující, co partnerům v komunikaci pomáhalo udržet si pocit blízkosti při odloučení. Tato otázka byla po provedení pilotáže odebrána z dotazníku, jelikož rozšiřovala výzkum o další téma.


Výsledky Testování hypotéz Nejdříve bylo zjišťováno, zda existují rozdíly v míře pociťované intimity mezi partnery, kteří preferují synchronní způsoby komunikace při odloučení, a partnery, kteří preferují asynchronní způsoby komunikace. Skupina partnerů preferující synchronní způsoby komunikace vykazovala početně vyšší míru intimity (N = 108; M = 99,48; SD = 14,05) v porovnání s partnery preferujícími asynchronní způsoby komunikace (N = 116; M = 93,28; SD = 17,73). Přestože hodnoty šikmosti a špičatosti (viz Tabulka 4) naznačují nenormalitu rozložení dat, byl pro testování hypotézy použit t-test pro nezávislé výběry s ohledem na jeho robustnost proti narušení předpokladu normality rozložení dat u větších vzorků. Z výsledků Levenova testu pro rovnost rozptylů (F = 6,89, p < 0,05) vyplynulo, že se skupiny ve svých rozptylech lišily a nenaplnily tak požadavek homoskedascity. Proto se dále pracovalo s hodnotami upravenými pro variantu bez rovnosti rozptylů. T-test prokázal statisticky významný rozdíl mezi skupinami, t(216,59) = 2,91, p < 0,01. Byl proveden rovněž odhad velikosti efektu, jeho velikost je spíše nízká (d = 0,39). Partneři preferující synchronní způsoby komunikace vykazovali signifikantně vyšší míru intimity než partneři preferující asynchronní způsoby komunikace. Hypotéza tedy byla podpořena. TABULKA 4 POPISNÉ STATISTIKY INTIMITY A ZPŮSOBŮ KOMUNIKACE Způsob komunikace Intimita

N

M

SD

min

max

šikmost

špičatost

Synchronní

108

99,48

14,05

42

119

-1,16

1,94

Asynchronní

116

93,28

17,73

30

119

-0,86

0,58

Dále bylo zjišťováno, zda se partneři liší v míře pociťované intimity podle toho, jak často a v jaké míře komunikují při odloučení. Pro testování této hypotézy nemohla být použita ANOVA, jelikož byl narušen předpoklad normálního rozložení a všechny kategorie rozsahu komunikace nebyly dostatečně zastoupeny (viz Tabulka 3). Protože lze kategorie rozsahu komunikace seřadit od největší/ nejčastější po nejmenší/ nejméně častou, byly jednotlivým kategoriím přiřazeny hodnoty 5 až 1 („více než 10 zpráv/ 60 minut denně“ hodnota 5 – „několik zpráv/ minut méně než 2x týdně“ hodnota 1) a dále bylo s touto proměnnou pracováno jako s ordinální (viz Tabulka 5). Hypotéza, že s rostoucím rozsahem komunikace narůstá intimita, byla testována pomocí Spearmanova korelačního koeficientu na jedno-procentní hladině významnosti. Hodnota Spearmanova koeficientu byla pro vztah mezi rozsahem komunikace a intimitou rovna r = 0,22 (p < 0,01), což ukazovalo na slabý signifikantní vztah. Hypotéza, že čím častěji a více partneři při odloučení komunikují, tím pociťují vyšší intimitu, byla podpořena.

22 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku TABULKA 5 POPISNÉ STATISTIKY INTIMITY A ROZSAHU KOMUNIKACE Tabulka vedle hodnot intimity celého výzkumného souboru zobrazuje hodnoty rozsahu komunikace po převedení na ordinální škálu.

Intimita Rozsah komunikace

M

Me

SD

min

max

96,24

100

16,32

30

119

-

4

-

1

5

Poznámka: N = 224

Následně bylo ověřováno, zda se partneři liší v míře závazku podle toho, jak často a v jaké míře komunikují při odloučení. Pro testování této hypotézy nemohla být opět použita ANOVA z důvodů narušení normality rozložení a nedostatečného zastoupení všech kategorií rozsahu komunikace (viz Tabulka 3). Byl proto zvolen stejný postup jako u předchozí hypotézy. Rozsah komunikace byl převeden na ordinální proměnnou (hodnoty 5 až 1; viz Tabulka 6). Hypotéza, že s rostoucím rozsahem komunikace narůstá závazek, byla testována pomocí Spearmanova korelačního koeficientu na jedno-procentní hladině významnosti. Z hodnoty Spearmanova koeficientu r = 0,24 (p < 0,01) bylo možné vysledovat slabý signifikantní vztah. Proto mohla být podpořena hypotéza, že s rostoucím rozsahem komunikace mezi partnery při odloučení narůstá míra závazku. TABULKA 6 POPISNÉ STATISTIKY ZÁVAZKU A ROZSAHU KOMUNIKACE Tabulka vedle hodnot intimity celého výzkumného souboru zobrazuje hodnoty rozsahu komunikace po převedení na ordinální škálu.

Závazek Rozsah komunikace

M

Me

SD

min

max

39,52

43

10,56

7

49

-

4

-

1

5

Poznámka: N = 224

K ověření hypotézy, že čím více jsou partneři v osobním kontaktu tváří v tvář, tím vyšší pociťují intimitu, byla použita lineární regrese. Osobní kontakt zde byl prediktorem a intimita závislou proměnnou (viz Tabulka 7). Po provedení regrese byla posouzena vhodnost použití regrese pro tato data pomocí zobrazení normality rozložení reziduí a rozložení standardizovaných reziduí oproti standardizovaným predikovaným hodnotám intimity. Linearita vztahu byla ověřena na základě scatterplotu závislé a nezávislé proměnné. Analýza odhalila tři respondenty s odlehlými hodnotami intimity (konkrétně s hodnotami intimity 30, 42 a 47). Jejich vynechání ale výrazně nezměnilo výsledky, byli proto do analýzy zahrnuti. Nezávislá proměnná vysvětlila celkem 6 % rozptylu závislé proměnné ( F(1,222) = 15,29; p < 0,01; R = 0,25; R² = 0,06), jedná se o velmi malý vliv. Osobní kontakt se ukázal jako statisticky významný prediktor intimity, β = 0,25; t = 3,91; p < 0,01 (podrobněji viz Tabulka 8). Kladná hodnota koeficientu B poukázala na pozitivní vztah

23 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku mezi osobním kontaktem a intimitou. Na základě výsledků lineární regrese byla podpořena hypotéza, že čím více času jsou partneři v osobním kontaktu tváří v tvář, tím vyšší pociťují intimitu. Z regresního modelu lze usuzovat, že pokud by vzrostl osobní kontakt o jednu směrodatnou odchylku (cca pět dní v měsíci), vzrostla by intimita o hodnotu 0,25. TABULKA 7 POPISNÉ STATISTIKY OSOBNÍHO KONTAKTU A INTIMITY N

M

SD

min

max

Osobní kontakt

224

7,29

4,57

0

20

Intimita

224

96,27

16,32

30

119

Poznámka: osobní kontakt je vyjádřen počtem dní v měsíci strávených partnery společně (viz Metoda)

TABULKA 8 LINEÁRNÍ REGRESE VLIVU OSOBNÍHO KONTAKTU NA INTIMITU Prediktor

B

SE B

β

t

p

Konstanta

89,65

1,99

-

44,92

0,000

Osobní kontakt

0,91

0,23

0,25

3,91

0,000

Hypotéza, že čím více času jsou partneři v osobním kontaktu, tím vyšší pociťují závazek, byla ověřována pomocí lineární regrese. Závislou proměnnou zde byl závazek a prediktorem opět osobní kontakt (viz Tabulka 9). Proměnné byly měřeny na intervalové úrovni a společně byly v lineárním vztahu, rezidua závislé proměnné měla přibližně normální rozložení. Mezi respondenty byli nalezeni dva s odlehlými hodnotami závazku (konkrétně dvakrát hodnota závazku 7), jejich vynechání z analýzy výsledky výrazně nezměnilo, zůstali proto do analýzy zahrnuti. Osobní kontakt vysvětlil celkem 5 % rozptylu závazku (F(1,222) = 10,51; p < 0,01; R = 0,21; R² = 0,05), opět se jedná o velmi malý vliv. Přesto byl osobní kontakt signifikantním prediktorem závazku, β = 0,21; t = 3,24; p < 0,01 (více viz Tabulka 10). Kladná hodnota koeficientu B naznačila pozitivní vztah mezi osobním kontaktem a závazkem. S nárůstem osobního kontaktu o jednu směrodatnou odchylku (cca pět dní v měsíci) by vzrostla hodnota závazku o 0,21. Díky výsledkům regrese byla podpořena hypotéza, že čím více času tráví partneři osobním kontaktem tváří v tvář, tím vyšší pociťují závazek. TABULKA 9 POPISNÉ STATISTIKY OSOBNÍHO KONTAKTU A ZÁVAZKU N

M

SD

min

max

Osobní kontakt

224

7,29

4,57

0

20

Závazek

224

39,52

10,56

7

49

Poznámka: osobní kontakt je vyjádřen počtem dní v měsíci strávených partnery společně (viz Metoda)

24 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku TABULKA 10 LINEÁRNÍ REGRESE VLIVU OSOBNÍHO KONTAKTU NA ZÁVAZEK Prediktor

B

SE B

β

t

p

Konstanta

35,93

1,30

-

27,55

0,000

Osobní kontakt

0,49

0,15

0,21

3,24

0,001

Intervenující proměnné Aby se ukázal možný vliv intervenujících proměnných na hodnotu intimity a závazku, bylo provedeno několik dalších testů. Pro otestování, zda se liší míra intimity a závazku u partnerů s minulou zkušeností se vztahem na dálku a bez této zkušenosti (viz Tabulka 11), byl proveden t-test pro nezávislé výběry. U partnerů se zkušeností a bez zkušenosti nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v míře intimity (t(222) = 0,77; p = 0,44), ani v míře závazku (t(222) = -1,74; p = 0,08). TABULKA 11 POPISNÉ STATISTIKY ZKUŠENOSTI, INTIMITY A ZÁVAZKU Zkušenost se vztahem na dálku Intimita

Závazek

N

M

SD

Ano

108

95,39

17,05

Ne

116

97,08

15,65

Ano

108

38,25

10,79

Ne

116

40,69

10,24

Testování možného rozdílu v míře intimity a závazku mezi respondenty podle různého rodinného stavu (zejména mezi svobodnými a ženatými/ vdanými) nemohlo být provedeno kvůli slabému zastoupení v jednotlivých kategoriích (viz Tabulka 2). Jako poslední byla testována možná souvislost mezi délkou vztahu a mírou intimity i závazku pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Korelační analýza neodhalila žádnou signifikantní souvislost mezi délkou vztahu a intimitou (r = 0,004; p = 0,95) ani délkou vztahu a závazkem (r = 0,02; p = 0,82).


Diskuze Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jestli nejčastěji preferovaný způsob komunikace při odloučení, rozsah komunikace při odloučení a množství osobního kontaktu tváří tvář napomáhají udržet pocit blízkosti mezi partnery ve vztahu na dálku a zároveň podporují udržení jejich vztahu do budoucna. Konkrétně které způsoby komunikace a jaký její rozsah zvyšují mezi partnery pociťovanou míru intimity a závazku. Výzkum se zaměřil na vztahy na dálku v období vynořující se dospělosti, jelikož se v tomto období vztahy na dálku vytváří často. Do výzkumu nebyly zahrnuty další věkové skupiny, protože by toto rozšíření mohlo ovlivnit preference způsobů komunikace na základě věku (Ramirez & Broneck, 2009; Coyne et al., 2011) a nikoli na základě toho, co jim prostředky ke komunikaci umožňují. Výzkum se dále soustředil na vztahy na dálku v rámci České republiky, aby preference způsobů komunikace nebyla ovlivněna například cenami za hovor, přístupu k internetu nebo časovému posunu při pobytu jednoho z partnerů v zahraničí. Díky tomu také není osobní kontakt mezi partnery tolik ovlivněn finančními a časovými náklady na společné setkání. Vycházelo se z předpokladu, že v rámci České republiky by mohli mít respondenti spíše stejné podmínky, než pokud by do výzkumu byli zahrnuti i ti, kteří jsou od partnera odloučeni z důvodu jeho pobytu v zahraničí. První testovanou hypotézou bylo, zda partneři, kteří preferují používání synchronních způsobů komunikace, pociťují ve vztahu větší intimitu než partneři, kteří preferují používání asynchronních způsobů. Tato hypotéza byla podpořena. V souladu s tímto výsledkem je zjištění kvalitativního výzkumu Marlene Monge (2013), že pro dosažení pocitu intimity partneři nejčastěji používali video chat a telefonování přes mobil (tj. synchronní způsoby). Respondenti ve výzkumu dále uváděli, že při jiných způsobech komunikace chybějící neverbální signály způsobovaly nedorozumění, které pak mohlo bránit vytváření intimity. Také ve výzkumu Neustaedtera a Greenberga (2012) respondenti upřednostňovali pro emočně bližší kontakt s partnerem při odloučení video chat, aby se mohli navzájem vidět a při interakci sledovat i neverbální signály. Rozdíl v intimitě mezi partnery preferujícími synchronní či asynchronní způsoby komunikace v tomto výzkumu byl velmi malý ale významný. Na základě výsledků lze říci, že partneři preferující asynchronní způsoby komunikace mohli ve vztahu pociťovat téměř stejně vysokou intimitu jako partneři preferující synchronní způsoby. Vysokou míru intimity při používání asynchronních způsobů komunikace zdůvodňují Jiang a Hancock (2013) tak, že se partneři přizpůsobují tím, že se častěji sebeodhalují, aby zažívali vzájemný pocit blízkosti. Pokud partneři komunikují prostřednictvím média, které zprostředkovává málo informací (komunikace bez možnosti vidět neverbální signály) a je méně synchronní, musí se přizpůsobit a soustředit se více na verbální složku (tj. více se sebeodhalovat), aby si byli ve vztahu bližší a pociťovali tak vyšší intimitu. Asynchronní způsoby mohou díky vizuální anonymitě navíc vytvořit prostředí pro snadnější sebeodhalování než při komunikaci tváří v tvář (osobní i přes video chat) (Joinson, 2001; Walther, 1996) a tím posilovat pociťovanou intimitu. Z těchto důvodů mohou partneři pociťovat vysokou intimitu i při používání asynchronních způsobů. Lze ale předpokládat, že se partneři ve vztahu nespoléhají pouze na jeden způsob komunikace a spíše jej volí podle svých aktuálních potřeb a možností. Pro krátký rychlý kontakt mohou volit asynchronní SMS, tento způsob ale nezaručuje okamžitou zpětnou vazbu. Pokud si chtějí být

26 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku jisti, že odpověď dostanou co nejdříve, mohou si raději krátce zatelefonovat. Jestliže partneři plánují a potřebují si sdělit množství konkrétních informací (například termín, místo a náplň víkendového pobytu), mohou pro srozumitelnost zvolit e-mail, kde mohou všechny údaje přehledně vidět a lze je doplnit i odkazem na www stránku. Pokud je potřeba nejdříve plány prodiskutovat (například se teprve partneři domluvit, jestli někam pojedou), může být vhodnějším způsobem komunikace video chat nebo telefonát. Při synchronním spojení lze na partnera reagovat bezprostředně a také vidět či slyšet jeho reakci. Lépe se tak dá vyrozumět nadšení, ironie, vtip nebo neochota, díky čemuž vznikne méně nedorozumění a partneři mohou spíše dojít k řešení, které bude vyhovovat oběma. Pokud by primární motivací komunikace v daném okamžiku bylo pocítit blízkost partnera, opět by tento pocit šlo zprostředkovat synchronním i asynchronním způsobem. Možnost slyšet hlas partnera prostřednictvím synchronního telefonátu by mohla dostatečně navodit pocit blízkosti, stejně jako krátká výměna asynchronních zpráv například s důvěrným oslovením a přáním na dobrou noc. Preference způsobu komunikace tak vyplývá z mnoha faktorů. Je důležité mít ale na paměti, že z výsledků nelze usuzovat na kauzalitu a je proto vhodné uvažovat nad vztahem způsobu komunikace a intimity i z druhé strany, zda by tedy naopak míra intimity mohla ovlivnit preferenci způsobu komunikace. Baym, Zhang a Lin (2004) srovnávali ve svém výzkumu různé typy médií používané pro komunikaci s různými lidmi a došli k závěru, že lidé volí prostředek komunikace s ohledem na vzdálenost mezi ním a danou osobou a intimitu, kterou vůči dané osobě pociťují. Ve více intimních vztazích respondenti preferovali telefonování nebo osobní kontakt tváří v tvář. Druhou testovanou hypotézou bylo, že čím častěji a čím více spolu partneři při odloučení komunikují, tím vyšší pociťují intimitu. Hypotéza byla podpořena a mezi rozsahem komunikace intimitou byl zjištěn malý, ale významný vztah. Toto zjištění koresponduje s výsledky dalších výzkumů, které zjistily, že čím více času partneři strávili komunikací při odloučení, tím byli ve vztahu spokojenější a pociťovali vyšší intimitu (Kirk, 2013; Greenberg & Neustaedter, 2013; Mietzner & Lin, 2005). Vliv na intimitu by mohla mít kromě objemu komunikace i její frekvence a pravidelnost. Ve svém výzkumu Canary, Staffordová a Semicová (2002) zjistili, že účinek každé interakce partnerů po určité době klesá, je proto důležité používat údržbové strategie neustále. V této studii byl proto objem a frekvence komunikace spojeny do celkového rozsahu komunikace (viz Metoda). Tento výzkum se zaměřil na to, v jakém rozsahu spolu při odloučení partneři komunikují většinou, a nesledoval jejich komunikaci v rozsahu delšího období. Přístup respondentů k vyjádření rozsahu komunikace s partnerem při odloučení se mohl proto lišit podle toho, jak velký časový úsek brali v potaz. Respondenti při odpovídání na tuto otázku mohli vycházet například z aktuálního stavu v řádu dní a týdnů a mohli být ovlivněni nedávnými událostmi ve vztahu. Například dříve mohli partneři při odloučení komunikovat i třikrát denně, ale v posledních dvou týdnech mají mnohem více povinností a stihnou být při odloučení v kontaktu pouze jednou za dva dny a v dotazníku tak mohli vypovídat, že většinou při odloučení nekomunikují každý den. Někteří respondenti se mohli naopak snažit podat co nejpřesnější odpověď a vycházet z delšího časového úseku v řádu měsíců. Mohli by tedy vypovídat, že většinou si s partnerem při odloučení pošlou 3-10 zpráv nebo volají 10-60 minut denně, přestože ví, že dočasně komunikují v mnohem menší míře. Na základě aktuálního a převažujícího rozsahu komunikace by také mohli vytvořit odhadem průměr a v dotazníku vyplnit, že komunikují denně, ale pošlou si 1-2 zprávy nebo telefonují maximálně 10 minut. V souvislosti s rozsahem komunikace a mírou intimity by se mělo posuzovat také to, jak kvalitně partneři tráví čas partneři při interakci a co je obsahem jejich komunikace.

27 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku Pokud by si partneři chtěli navodit pocit blízkosti, mohl by patrně být rozdíl mezi paralelním sledováním dlouhého filmu (tj. partneři sledují každý svůj film/ TV a zároveň jsou připojeni na video chat) a podstatně kratší zprávou s určitým ujištěním typu: „Myslím na tebe.“ Vztah mezi rozsahem komunikace a intimitou vyjádřený korelačním koeficientem neříká nic o kauzalitě. Vyšší rozsah sice souvisí s vyšší intimitou, nelze ale říci, jestli častější komunikace způsobuje vyšší intimitu, nebo vyšší intimita způsobuje častější rozsah komunikace. Je proto důležité se také zamyslet nad tím, jak by mohla míra intimity ovlivnit frekvenci a délku komunikace. Pokud by partneři pociťovali ve vztahu velkou intimitu, stačilo by jim možná méně komunikace během odloučení pro udržení tohoto stavu. Naopak pokud by partneři pociťovali nízkou mírou intimity, mohli by se snažit ji posílit častější a delší komunikací. Sledování těchto a dalších faktorů v delším časovém úseku by mohlo přinést více informací o vztahu mezi rozsahem komunikace a intimity. Dále byla testována hypotéza, že čím častěji a čím více spolu partneři během odloučení komunikují, tím pociťují větší závazek. Hypotéza byla podpořena. Vztah strávený komunikací lze považovat za investici do vztahu a z výzkumů vyplývá, že s rostoucí pociťovanou úrovní investic, roste závazek vůči partnerovi (Dansie, 2012; Rusbult, 1983; Pistole, Roberts, & Mosko, 2010). Mezi rozsahem komunikace a závazkem byl v tomto výzkumu zjištěn malý, ale významný vztah. Čas a finance vynaložené na komunikaci při odloučení proto nejsou jedinými investicemi, které partneři mohou do vztahu vložit. Důležitou materiální investicí je společné vlastnictví majetku. Materiální investice mohou tvořit také finance poskytnuté na společné aktivity a setkání nebo dárky pro partnera. Závazek posilují i investice psychologického charakteru jako úsilí vynaložené na fungování vztahu, množství sdělených informací o sobě (tj. sebeodhalování) nebo představení partnera rodině (Rusbult, 1983). Pokud partneři při odloučení komunikují málo (prostřednictvím technologií), ale zvyšují investice například trávením více času v osobním kontaktu, mohou pociťovat vysoký závazek. Pokud naopak partneři při odloučení komunikují hodně a přesto pociťují nízký závazek, mohlo by to být způsobeno například tím, že považují některé alternativní partnery za atraktivnější než svého aktuálního partnera (Pistole, Roberts, & Mosko, 2010). Málo zavázáni se mohou cítit také partneři, kteří spolu při odloučení sice komunikují hodně, ale v jejich interakci převažují negativní emoce a partneři se tak cítí ve vztahu méně spokojení (Rusbult, Martz, & Agnew, 1998). Vedle komunikace tváří v tvář může investici v komunikaci při odloučení představovat i snaha partnerů (například projevený zájem a pozornost věnovaná druhému při komunikaci), míra sebeodhalování nebo sdílené aktivity (při propojení přes video chat) (Rusbult, 1983). Tyto další aspekty by mohly posílit pociťovaný závazek a větší závazek by zase mohl zvýšit aktivitu partnerů na údržbě vztahu (tamtéž). Třetí testovanou hypotézou bylo, že čím více jsou partneři v osobním kontaktu tváří v tvář, tím vyšší pociťují intimitu. Tato hypotéza byla podpořena. Výsledek je v souladu se zjištěním výzkumu Daintonové a Aylora (2002), že osobní kontakt tváří v tvář posiluje spokojenost se vztahem. Také ve výzkumu EmmersSommerové (2004) bylo zjištěno, že rostoucí délka interakce tváří v tvář predikovala vyšší intimitu ve vztahu. Podporuje to i skutečnost, že partneři upřednostňují komunikační média, která se svými vlastnostmi co nejvíce podobají komunikaci tváří v tvář (Jiang & Hancock, 2013). V tomto výzkumu se potvrdilo, že osobní kontakt je prediktorem intimity, ale predikuje ji jen malou měrou. Intimitu ve vztahu tedy budou více ovlivňovat jiné faktory. Intimitu zvyšuje emoční sebeodhalování partnerů, při kterém partneři dávají najevo své pozitivní emoce vůči partnerovi a sdílí své pocity, zároveň se vůči sobě chovají partneři ohleduplně a tyto sdílené pocity přijímají s porozuměním (Moss & Schwebel, 1993; Prager & Roberts, 2004; Haubertová

28 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku & Slaměník, 2013). Partneři mohou rozvíjet intimitu ve vztahu i prostřednictvím popisného sebeodhalování, pokud se navzájem svěřují se svými hodnotami a cíli (Moss & Schwebel, 1993). Ve vztazích na dálku jsou partneři vystaveni specifické situaci odloučení a musí spoléhat na zprostředkované způsoby komunikace. Lze vycházet z předpokladu Staffordové (2010), že se partneři snaží kompenzovat nedostatek fyzické intimity a společných aktivit uzpůsobením verbálního obsahu komunikace tak, že se orientují více na intimní, pozitivní a méně konfliktní obsah. Proto právě obsah komunikace při odloučení i při osobním kontaktu může být důležitým faktorem (kromě jiných charakteristik vztahu), který může ovlivnit pociťovanou intimitu mezi partnery. Poslední testovanou hypotézou bylo, že čím více jsou partneři v osobním kontaktu tváří v tvář, tím vyšší pociťují závazek. Hypotéza byla podpořena a výsledky tak odpovídaly zjištěním i dalších výzkumů (Pistole, Roberts, & Mosko, 2010; Rusbult, 1983), že vysoké investice do vztahu (zde časové a finanční náklady rostoucí s množstvím času stráveného společně v osobním kontaktu) souvisí s pociťovaným vysokým závazkem. Osobní kontakt se v tomto výzkumu ukázal jako slabý, ale významný prediktor závazku. Investice do vztahu mohou tvořit vedle nákladů vynaložených na osobní setkání i dříve zmíněné náklady vynaložené na komunikaci při odloučení a faktory objevující se v obsahu komunikace. Pokud partneři tráví společně málo času a přesto pociťují vyšší závazek, může to být způsobeno například tím, že tráví hodně času komunikací při odloučení, více se sebeodhalují, navzájem se podporují nebo si prostřednictvím sdílených aktivit rozvíjí společné koníčky (například hraní videoher). Závazek ovlivňují kromě množství investic i další faktory, například spokojenost se vztahem nebo, nakolik partneři vnímají alternativní partnery jako atraktivní v porovnání se svým aktuálním partnerem (Pistole, Roberts, & Mosko, 2010). Vysoce pociťovaný závazek může proto být u partnerů s malým množstvím investic do vztahu způsoben velkou spokojeností a tím, že neshledávají nikoho z alternativních partnerů jako atraktivnějšího než aktuálního partnera. V tomto výzkumu se objevilo celkově mnoho respondentů s vysokými hodnotami závazku, což mohlo zjištěné výsledky ovlivnit. Výběr vzorku byl v tomto výzkumu příležitostný a mnohdy respondenti zvali k vyplnění dotazníku své partnery/ partnerky. Otázkou tedy je, zda někdy nevyplňovali dotazník v přítomnosti svého partnera/ své partnerky, čímž by se mohla zvýšit sociální žádoucnost, respondenti mohli odpovídat méně pravdivě a mohlo se to projevit ve vyšších hodnotách závazku. I Rosenblatt (1977) uvádí, že respondenti mohou v hodnotě závazku skórovat uměle vysoko z důvodu situačního tlaku, kterým může být právě přítomnost partnera. I bez možné přítomnosti vlastního partnera/ vlastní partnerky při vyplňování dotazníku nelze říci, nakolik byli respondenti motivováni odpovídat pravdivě na tak osobní informace o jejich vztahu. Vysoké hodnoty závazku respondentů tohoto výzkumu by mohly být také vysvětleny tím, že se jedná o partnery ve vztazích na dálku, kteří podle výzkumu Jiangové a Hancocka (2013) obecně dosahují vyšších hodnot závazku než partneři ve vztazích geograficky blízkých. V rámci dodatečných analýz byl zjišťován možný vliv intervenujících proměnných na intimitu a závazek. Jednalo se konkrétně o to, zda partneři dříve měli nebo neměli zkušenost se vztahem na dálku. Vycházelo se z předpokladu, že dřívější zkušenost by mohla pozitivně ovlivnit aktuální vztah. Intimita a závazek v aktuálním vztahu by pak byli vyšší, než u respondentů bez této zkušenosti. Tento rozdíl mezi skupinami se ale neukázal a tak nebyl podpořen možný vliv minulé zkušenosti se vztahem na dálku. Za další intervenující proměnnou byl považován rodinný stav. Předpokladem bylo, že ženatí/ vdaní partneři by mohli dosahovat vyšší intimity než svobodní partneři, což by bylo v souladu s výsledky studie Millerové a Lef-

29 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku courta (1982). Předpokládalo se dále, že respondenti v manželství by dosahovali vyššího závazku než svobodní, protože společenské pojetí manželství jako závazného vztahu může přimět partnery přijmout tuto definici vztahu za svou a cítit se tak vůči vztahu a partnerovi více zavázáni (Rosenblatt, 1977). Oba předpoklady nemohly být testovány, jelikož skupina ženatých/ vdaných byla velmi málo zastoupená. Posledním testovaným vztahem byla možná souvislost mezi délkou vztahu a intimitou i závazkem. Předpokládalo se, že rostoucí doba vztahu by postupně vyžadovala vynaložení více investic, aby bylo možné vztah udržovat a s narůstajícím množstvím investic by se posiloval závazek (Rusbult, 1983; Pistole, Roberts, & Mosko, 2010). Jestliže by partner pociťoval silnější závazek, chtěl by svůj vztah dlouhodobě podporovat (Sternberg, 1997) a mohl by se snažit rozvíjet intimitu (Moss & Schwebel, 1993). Souvislost mezi délkou vztahu a závazkem se však neukázala, stejně jako mezi délkou vztahu a intimitou. Za intervenující proměnnou byl považován vedle dřívější zkušenosti, rodinného stavu a délky vztahu ještě věk partnerů a omezení díky pobytu jednoho z partnerů v zahraničí (tj. cena za telefonní hovor, posun času omezující používání synchronních médií, zvýšené finanční náklady vynaložené na společné setkání atd.). Jejich možný vliv byl diskutován dříve.

Limity výzkumu Prvním z limitů výzkumu by mohl být příležitostný výběr vzorku prostřednictvím internetu. Získaný vzorek nemusel být dostatečně reprezentativní a mohl opomenout některé neuživatele internetu, kteří přesto mohou udržovat vztah na dálku a komunikovat s partnerem při odloučení pomocí mobilního telefonu. V období vynořující dospělosti v českém prostředí by jich mohlo ale být minimálně vzhledem k rozšíření internetu mezi mladými lidmi (Česká tisková kancelář, 2014, 30. prosince). Více by mohl znemožnit generalizaci výsledků na celou populaci partnerů ve vztazích na dálku v období vynořující se dospělosti v rámci České republiky menší podíl mužů ve vzorku. Výzkumu by mohlo prospět také zahrnutí většího množství respondentů. Přestože byl do výzkumu zahrnut relativně velký vzorek, získání dalších respondentů by mohlo přispět k lepšímu zastoupení u jednotlivých kategorií „rozsahu komunikace“ a umožnit tak porovnání hodnot intimity a závazku u takto vytvořených skupin respondentů. Dalším již zmíněným omezením by mohla být sociální žádoucnost, která se mohla promítnout do výsledných hodnot závazku i intimity, pokud respondenti vyplňovali dotazník v přítomnosti dalších osob (zejména svých partnerů). Výsledné hodnoty intimity a závazku mohly být také ovlivněny nízkou motivací odpovídat na osobní informace o vztahu pravdivě. Diskutován zde byl také možný vliv nedávných událostí ve vztahu na hodnocení dlouhodobého pojetí vztahu (v případě rozsahu komunikace, ale i intimity a závazku). To, jak respondent popíše svůj rozsah komunikace s partnerem při odloučení, může být ovlivněno tím, jak velký časový rozsah bere v úvahu. Řešením by mohlo být stanovit respondentům tento rozsah předem, nebo se pokusit zachytit vývoj rozsahu komunikace v delším časovém úseku. I při hodnocení intimity a závazku může být respondent ovlivněn posledními zásadními událostmi ve vztahu. Například nedávná žádost o ruku, plánování společné dovolené nebo důvěrný romantický večer po náročném pracovním období by mohli hodnotu intimity i závazku

30 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku zvýšit oproti stavu před těmito událostmi. Naopak například nevěra jednoho z partnerů by mohla hodnotu intimity a závazku snížit. Omezením výzkumu je také korelační design studie, který neumožňuje ze získaných výsledků usuzovat na kauzalitu vztahů mezi proměnnými. U jednotlivých hypotéz byla nastíněna možná podoba tohoto vztahu, která často ale nemohla být podpořena jinou studií či teorií, jelikož tématu souvislosti komunikace a intimity i závazku ve vztazích na dálku se věnuje malé množství.

Možnosti budoucího směřování Jedním z možných navázání na tento výzkum by mohlo být rozšíření časové perspektivy a realizace longitudinálního výzkumu, který by umožňoval odhalit kauzalitu některých vztahů a rozšířit výzkum o více aspektů rozsahu komunikace a další proměnné. Jako důležité se především jeví zahrnout do výzkumu proměnné zaměřující se na obsah komunikace partnerů. Součástí pilotáže tohoto výzkumu byla otázka zjišťující, co partnerům v komunikaci pomáhá udržet si pocit blízkosti. Přestože nebyla tato otázka zahrnuta do výzkumu, objevily se v odpovědích respondentů pilotáže důležité aspekty obsahu komunikace, které by mohly být lépe prozkoumány v dalším výzkumu. Zaměření se i na obsah komunikace partnerů při odloučení by mohlo lépe vysvětlit souvislosti mezi komunikací partnerů a jejich intimitou a závazkem. Vhodnou formou by mohlo být, pokud by si respondenti vedli deníky o své komunikaci s partnerem/ partnerkou (podobně například v Lippert & Prager, 2001; Laurencau, Barrett, & Rovine, 2005), nebo by dotazníky o komunikaci a pojetí vztahu vyplnili vícekrát vždy s určitým časovým rozestupem. Mohli by tak zaznamenávat aktuální informace a nikoli hodnotit komunikaci s partnerem zpětně. Zároveň by se zachytil určitý vývoj s rostoucí délkou vztahu.

Využití poznatků Jedním z přínosů této studie bylo rozšíření poznatků v oblasti vztahové dynamiky vztahů na dálku. Navíc se jedná o jednu z mála studií, která se zaměřuje na české prostředí a konkrétně komunikaci ve vztazích na dálku. Velmi vhodné by bylo rozšíření výzkumu i o obsahovou stránku komunikace. Získané poznatky by mohly následně zvýšit povědomí partnerů o údržbových strategiích v rámci komunikace ve vztahu a inspirovat je, co všechno by mohli vyzkoušet. Partneři by se mohli díky tomu zaměřit na rozvoj pozitivních aspektů vztahu. Přínosné by mohlo být zejména vědomí, že navzdory odloučení může být vztah na dálku stejně kvalitní a intimní jako geograficky blízkých vztah a že je možné jej udržovat.


LITERATURA Arnett, J. J. (2007). Emerging Adulthood: What Is It and What Is It Good For? Child Development Perspectives, 1 (2), 68-73. Baym, N.K., Zhang, Y.B., & Lin, M.CH. (2004). Interpersonal communication on the internet, telephone and face-to-face. New media & society, 6 (3), 299-318.

Canary, D.J., Stafford, L., Hause, K.S., & Wallace, L.A. (1993). An Inductive Analysis of Relational Maintenance Strategies: Comparison Among Lovers, Relatives, Friends and Others. Communication Research Reports, 10 (1), 5-14. Canary, D.J., Stafford, L., & Semic, B.A. (2002). A Panel Study of the Associations Between Maintenance Strategies and Relational Characteristics. Journal of Marriage and Family, 64 (2), 395-406. Coyne, S. M., Stockdale, L., Busby, D., Iverson, B., & Grant, D.M. (2011). „I luv u :)!“: A descriptive study of the media use of individuals in romantic relationships. Family Relations, 60, 150-162. Česká tisková kancelář (2014, 30. prosince). Počet uživatelů internetu v ČR stoupl na 79 procent. Finanční noviny [online] Staženo 6. února 2015 z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/pocet-uzivatelu-internetu-vcr-stoupl-na-79-procent/1163485 Dainton, M. & Aylor, B. (2001). A Relational Uncertainty Aanalysis of Jealousy, Trust, and Maintenance in Long-Distance versus Geographically Close Relationships. Communication Quarterly, 49 (2), 172-188. Dainton, M. & Aylor, B. (2002). Patterns of Communication Channel Use in the Maintenance of LongDistance Relationships. Communication Research Reports, 19 (2), 118-129. Dansie, L. (2012). Long-distance dating relationships among college students: The benefits and drawbacks of using technology. Columbia: University of Missouri. Davison, S., Hill, S., Mondoh, C., & Redalen, K. (2009). So Close But So Far Away: Comparing Intimacy Levels in Long Distance and Geographically Close Dating Relationships. Conference Papers – American Sociological Association, pp. 1-18. Dindia, K. & Emmers-Sommer, T.M. (2013). What Partners Do to Maintain Their Close Relationships. In P. Noller & J.A. Feeney (Eds.). Close relationships: Functions, forms and processes. Psychology Press.

32 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku Emmers-Sommer, T.M. (2004). The effect of communication quality and quantity indicators on intimacy and relational satisfaction. Journal of Social and Personal Relationships, 21 (3), 399-411. Greenberg, S. & Neustaedter, C. (2013). Shared living, experiences and intimacy over video chat in long distance relationships. In C. Neustaedter, S. Harrison & A. Sellen (Eds.). Connecting Families, (pp. 37-53). London: Springer. Haubertová, D. & Slaměník, I. (2013). Intimita jako jeden ze základních znaků těsných vztahů. Psychologie pro praxi, 3-4, 9-23. Hook, M.K., Gerstein, L.H., Detterich, L., & Gridley, B. (2003). How Close Are We? Measuring Intimacy and Examining Gender Differences. Journal of Counseling & Development, 81, 462-472. Internet a komunikace (nedatováno). Internet a komunikace. Český Statistický Úřad. [online] Staženo 6. února 2015 z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/internet_a_komunikace Jiang, L.C., Bazarova, N.N., & Hancock, J.T. (2011). Computer-Mediated Communication: An Attributional Extension of the Hyperpersonal Model. Human Communication Research, 37, 58-77. Jiang, L.C. & Hancock, J.T. (2013). Absence Makes the Communication Grow Fonder: Geographic Separation, Interpersonal Media, and Intimacy in Dating Relationships. Journal of Communication, 63, 556577. Johnson, A. J., Haigh, M.M., Becker, J.A.H., Craig, E.A., & Wigley, S. (2008). College Students´ Use of Relational Management Strategies in Email in Long-Distance and Geographically Close Relationships. Journal of Computer-Mediated Communication, 13, 381-404. Joinson, A. N. (2001). Self-disclosure in computer-mediated communication: The role of self-awareness and visual anonymity. European Journal of Social Psychology, 31, 177-192. Kauffman, M.H. (2000). Relational Maintenance in Long-Distance Dating Relationships: Staying Close. Doctoral dissertation. Virginia Polytechnic Institute and State University. Kirk, A. (2013). The Effect of Newer Communication Technologies on Relationships Maintenance and Satisfaction in Long-Distance Dating Relationships. Journal of Communication Research, 1 (2), 3-7. Kotrlová, H. (2011). Souvislost citové vazby a stylů řešení konfliktů v partnerských vztazích. Bakalářská diplomová práce. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Brno.

33 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku Lacinová, L., Michalčáková, R., & Bouša, O. (2009). Vyjadřování lásky v intimních vztazích: příspěvek ke zkoumání vztahové údržby v partnerství a manželství. Psychoterapie, 3 (3-4), 224-234. Laurencau, J.P., Barrett, L.F., & Rovine, M.J. (2005). The Interpersonal Process Model of Intimacy in Marriage: A Daily-Diary and Multilevel Modeling Approach. Journal of Family Psychology, 19 (2), 314-323. Levinger, G. (1977). The Embrace of Lives: Changing and Unchanging. In G. Levinger & H.L. Raush (Eds.). Close Relationships: Perspectives on the Meaning of Intimacy (pp. 1-16). Univ of Massachusetts Press. Lippert, T. & Prager, K.J. (2001). Daily experiences of intimacy: A study of couples. Personal Relationships, 8 (3), 283-298. Miller, R.S. & Lefcourt, H.M. (1982). The Assessment of Social Intimity. Journal of Personality Assessment, 46 (5), 514-518. Mietzner, S. & Lin, L.W. (2005). Would you do it again? Relationships skills gained in a long-distance relationships. College Student Journal, 39 (1), 192-200. Mobilní síť (nedatováno). Mobilní síť. Český statistický úřad [online] Staženo 6. února 2015 z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mobilni_telefonni_sit_telekomunikacni_a_internetova_infrastruktura /$File/2014_mobil.pdf Monge, M. (2013). Mediated Communication in Long Distance Relationships. Meta-Communicate, 3 (1), 1-31. Moss, B.F. & Schwebel, A.I. (1993). Marriage and romantic relationships: defining intimacy in romantic relationships. Family Relations, 42, 31-37. Neustaedter, C. & Greenberg, S. (2012). Intimacy in long-distance relationships over video chat. In Proceedings of the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems (pp. 753-762). Oni, W. (2013). A Survey of Fundamental Theories, Models and Perspectives on Computer-Mediated Communication. African Nebula, 6, 43-60. Perry, M.S. & Werner-Wilson, R.J. (2011). Couples and Computer-Mediates Communication: A Closer Look at the Affordances and Use of the Channel. Family & Consumer Sciences Research Journal, 40 (2), 120-134. Pistole, M.C. & Roberts, A. (2011). Measuring Long-Distance Romantic Relationships: A validity study. Measurement and Evaluation in Counseling and Development, 44 (2), 63-76.

34 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku Pistole, M.C., Roberts, A., & Chapman, M.L. (2010). Attachment, relationship maintenance, and stress in long distance and geographically close romantic relationship. Journal of Social and Personal Relationships, 27 (4), 535-552. Pistole, M.C., Roberts, A., & Mosko, J.E. (2010). Commitment Predictors: Long-Distance Versus Geographically Close Relationships. Journal of Counseling & Development, 88, 146-153. Porter, K., Mitchell, J., Grace, M., Shinosky, S., & Gordon, V. (2012). A Study of the Effects of Social Medie Use and Addiction on Relationships Satisfaction. Meta-Communicate, 2 (1), 1-27. Prager, K.J. & Roberts, L.J. (2004). Deep Intimate Connection: Self and Intimacy in Couple Relationships. In D.J.Mashek & A.Aron (Eds.). Handbook of Closeness and Intimacy (pp. 43-60). New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates, Inc. Ramirez, A. & Broneck, K. (2009). ´IM me´: Instant messaging as relational maintenance and everyday communication. Journal of Social and Personal Relationships, 26 (3), 291-314. Reis, H.T. & Shaver, P. (1988). Intimacy as an Interpersonal Process. In S.W.Duck (Eds.). Handbook of Personal Relationships (pp. 367-389). John Wiley & Sons. Rosenblatt, P.C. (1977). Needed Research on Commitment in Marriage. In G. Levinger & H.L. Rausch (Eds.). Close Relationships: Perspectives on the Meaning of Intimacy (pp. 73-86). Univ of Massachusetts Press. Rusbult, C.E. (1983). A Longitudinal Test of the Investment Model: The Development (and) Deterioration of Satisfaction and Commitment in Heterosexual Involvements. Journal of Personality and Social Psychology, 45 (1), 101-117. Rusbult, C.E. & Buunk, B.P. (1993). Commitment processes in close relationships: an interdependence analysis. Journal of Social and Personal Relationships, 10, 175-204. Rusbult, C.E., Martz, J.M., & Agnew, CH.R. (1998). The Investment Model Scale: Measuring commitment level, satisfaction level, quality of alternatives, and investment size. Personal Relationships. 5, 357-391. Sahlstein, E.M. (2004). Relating at a distance: Negotiating being together and being apart in long-distance relationships. Journal of Social and Personal Relationships, 21 (5), 689-710. Stafford, L. (2010). Geographic Distance and Communication During Courtship. Communication Research, 37, 275-297.

35 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku Stafford, L. & Reske, J.R. (1990). Idealization and Communication in Long-Distance Premarital Relationships. Family Relations, 39 (3), 274-279. Sternberg, R.J. (1986). A Triangular Theory of Love. Psychological Review, 93 (2), 119-135. Sternberg, R.J. (1997). Construct validation of a triangular love scale. European Journal of Social Psychology, 27, 313-335. Taneček, D. (2014, 4. února). Na Facebooku je 4,2 milionu Čechů. Jejich počet za rok stoupl o desetinu. Deník.cz [online] Staženo 6. února 2015 z: http://www.denik.cz/z_domova/na-facebooku-je-4-2-milionucechu-jejich-pocet-za-rok-stoupl-o-desetinu-20140203.html Tidwell, L.C. & Walther, J.B. (2002). Computer-Mediated Communication Effects on Disclosure, Impressions, and Interpersonal Evaluations: Getting to Know One Another a Bit at a Time. Human Communication Research, 28 (3), 317-348. Tong, S.T., Kashian, N., & Walther, J.B. (2011). Relational maintenance and computer-mediated communication. In K. Wright & L. Webb (Eds.), Computer mediated communication and personal relationships. New York: Peter Lang Publishing. Van Horn, K., Arnone, A., Nesbitt, K., Desilets, L., Sears, T., Giffin, M., & Brudi, R. (1997). Physical distance and interpersonal characteristics in college students' romantic relationships. Personal Relationships, 4, 25-34. Walther, J.B. (1996). Computer-Mediated Communication: Impersonal, Interpersonal and Hyperpersonal Interaction. Communication Research, 23 (3), 3-43.


PŘÍLOHY PILOTÁŽ Předem vám velmi děkuji za vyplnění dotazníku. Jsem studentkou psychologie a cílem tohoto výzkumu je zjistit vztah mezi komunikací a intimitou i závazkem mezi partnery ve vztahu na dálku. Intimita vypovídá o tom, nakolik si jsou partneři i navzdory odloučení blízcí, a závazek představuje rozhodnutí zůstat ve vztahu. Veškeré vámi uvedené údaje jsou anonymní. Prosím o vyplnění, pokud splňujete následující podmínky: -

Jste ve věku 18-25 let

-

Považoval/a jste některý ze svých minulých vztahů za vztah na dálku

-

Byli jste s partnerem/partnerkou odloučeni pouze v rámci České republiky (=vaše odloučení nebylo způsobeno pobytem alespoň jednoho z vás v zahraničí)

-

Pravidelně jste byli s partnerem/partnerkou v tomto vztahu odloučeni a neměli jste možnost osobního kontaktu tváří v tvář alespoň dva dny v týdnu

-

Neměli jste přesně určeno, dokdy bude váš vztah vztahem na dálku

Jelikož budete vyplňovat pilotáž dotazníku, nebudou vaše údaje zahrnuty do výzkumu. Součástí pilotáže oproti originálnímu dotazníku rovněž nejsou otázky zjišťující míru intimity a závazku. Na konci dotazníku je umístěna otázka, u níž se můžete vyjádřit ke srozumitelnosti otázek a můžete zde vyslovit jakékoli svoje připomínky k dotazníku. 1.

Věk (uveďte údaj v letech):

2.

Pohlaví: muž – žena

3.

Jak dlouho trval váš vztah (uveďte údaj v měsících)?:

4.

Jak dlouho jste považoval/a váš vztah za vztah na dálku (uveďte údaj v měsících)?:

5.

Z jakého důvodu jste s partnerem/partnerkou byli od sebe odloučeni (krátce popište)?

6.

Jaká vzdálenost vás s partnerem/partnerkou při odloučení přibližně dělila (uveďte odhad v km)?:

7.

Kolik dní v měsíci jste většinou trávili s partnerem/partnerkou společně (osobním kontaktem tváří v tvář)? Pokud jste s partnerem/partnerkou trávili společně (osobním kontaktem tváří v tvář) méně než jeden den v měsíci, uveďte slovy, jak často jste se viděli:

8.

Který způsob komunikace jste s partnerem/partnerkou při odloučení preferovali (vyberte jeden)?: -

Telefonování

-

Video chat

-

SMS zprávy

-

Instant messaging

-

Posílání soukromých zpráv přes Facebook nebo jinou sociální síť nebo chat (např.: Skype)

-

E-mail

37 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku -

Veřejné způsoby komunikace: například sdílení obsahu na zdi Facebooku, na Twitteru, blogu, v diskuzním fóru, ..

9.


Používali jste s partnerem/partnerkou při odloučení ještě jiný způsob komunikace, který není v předchozí otázce uveden? Pokud ano, popište jaký.

10. Jak často a v jakém rozsahu jste s partnerem/partnerkou při odloučení většinou komunikovali? Vyberte jednu možnost. Pokud frekvenci a délku vaší komunikace nevystihuje žádná možnost, popište ji v následující otázce. -

Poslali jste si více než 10 zpráv denně (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, emaily,..) / strávili jste více než 60 minut na chatu , video chatu, telefonním hovorem

-

Poslali jste si 3-10 zpráv denně (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, e-maily,..) / strávili jste 10-60 minut na chatu, video chatu, telefonním hovorem

-

Poslali jste si 1-2 zprávy denně (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, e-maily,..) / strávili jste méně než 10 minut na chatu, video chatu, telefonním hovorem

-

Nekomunikovali jste každý den, poslali jste si několik zpráv alespoň 2x týdně (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, e-maily,..) /strávili jste několik minut alespoň 2x týdně na chatu, video chatu, telefonním hovorem

-

Nekomunikovali jste každý den, poslali jste si několik zpráv méně než 2x týdne (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, e-maily,..) /strávili jste několik minut méně než 2x týdne na chatu, video chatu, telefonním hovorem

11. Pokud frekvenci a délku vaší komunikace s partnerem při odloučení nevystihla žádná možnost z předchozí otázky, napište, jaká možnost vám chyběla. 12. Považujete něco dalšího důležitého, co se týká vaší komunikace s partnerem/partnerkou při odloučení a chtěl/a byste to zmínit? 13. Co vám při komunikaci s partnerem/partnerkou při odloučení pomáhalo udržet si pocit blízkosti? Může se jednat například o ujišťování a vyjadřování citů. Popište, co pomáhalo vám. Následující položky se týkají vnímání vašeho minulého vztahu na dálku. Uveďte na škále 1-7, nakolik s následujícími tvrzeními souhlasíte nebo nakolik váš vztah vystihovaly. 1 (zřídka) -2-3- 4 (občas) – 5 – 6 – 7 (většinou) 14. Jak často jste si zvolil/a trávit čas pouze s ním/ní, když jste měl/a zrovna volno? 15. Jak často jste si ponechával/a velmi osobní informace pouze sám/sama pro sebe a nesdílel/a je s ním/ní? 16. Jak často jste mu/jí projevoval/a svou náklonnost? 17. Jak často jste mu/jí svěřoval/a velmi osobní informace? 18. Jak často jste byl/a schopný/á porozumět jeho/jejím pocitům? 19. Jak často jste se k němu/ní cítil/a blízko? 1 (nepříliš) – 2 – 3 – 4 (trochu) – 5 – 6 – 7 (hodně)

38 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku 20. Jak často jste s ním/ní trávil/a rád/a čas o samotě? 21. Nakolik jste měl/a pocit, že ho/ji podporujete a povzbuzujete, když byl/a nešťastný/á? 22. Jak blízko jste se k němu/ní cítil/a většinu času? 23. Jak důležité bylo pro vás naslouchat jeho/jejímu velmi osobnímu odhalení? 24. Jak uspokojující byl pro vás vztah s ním/ní? 25. Jak láskyplné byly pocity, které jste vůči němu/ní zažíval/a? 26. Jak moc pro vás bylo důležité, že rozumí vašim pocitům? 27. Kolik škody bylo ve vašem vztahu napácháno vašimi neshodami? 28. Jak moc pro vás bylo důležité, aby byl/a povzbuzující a podporující, když jste byl nešťastný/á? 29. Jak moc pro vás bylo důležité, aby vám projevoval/a láskyplné pocity? 30. Jak důležitý pro vás byl ve vašem životě vztah s ním/ní?

31. Považujete otázky dotazníku za srozumitelné? Chyběla vám nějaká možnost v odpovědích? Doplnil/a byste dotazník o nějakou otázku, která vám zde chybí?

DOTAZNÍK Dobrý den, jmenuji se Lenka Tarabíková a jsem studentkou psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Tento výzkum se zabývá souvislostí mezi komunikací partnerů ve vztahu na dálku a jimi pociťovanou intimitou a závazkem vůči vztahu. Intimita vypovídá o tom, nakolik si jsou partneři i navzdory odloučení blízcí, závazek představuje rozhodnutí zůstat ve vztahu a snahu dlouhodobě jej udržovat. Ve vztazích na dálku je pro partnery náročné si pocit blízkosti udržovat a jejich závazek díky tomu může být oslaben, právě komunikace představuje jeden ze způsobů, kterým mohou pozitivní aspekty vztahu posilovat. Následující dotazník se skládá z otázek týkajících se vašeho aktuálního vztahu na dálku, komunikace s partnerem/partnerkou a pocitů vůči partnerovi/partnerce i vašemu vztahu všeobecně. Vyplnění dotazníku vám zabere asi 15 minut. Veškeré vámi uvedené údaje jsou anonymní. Pokud budete chtít znát výsledky výzkumu, na konci dotazníku se nachází otázka, ke které můžete napsat svou e-mailovou adresu. Předem vám děkuji za váš čas a ochotu dotazník vyplnit. Prosím o vyplnění, pokud splňujete následující podmínky: -

Jste ve věku 18-25 let

-

Považujete svůj aktuální vztah za vztah na dálku

-

Jste s partnerem/partnerkou odloučeni pouze v rámci České republiky (= vaše odloučení není způsobeno pobytem alespoň jednoho z vás v zahraničí)

-

Pravidelně jste s partnerem/partnerkou v tomto vztahu odloučeni a nemáte možnost osobního kontaktu tváří v tvář alespoň dva dny v týdnu

-

Nemáte přesně určeno, dokdy bude váš vztah vztahem na dálku

39 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku 1.

Věk: (Uveďte údaj v letech)

2.

Pohlaví: (Vyberte jednu možnost)

3.

4.

5.

-

muž

-

žena

V současné době studujete nebo pracujete? (Vyberte jednu možnost) -

Studujete na SŠ/VŠ

-

Studujete a současně pracujete/chodíte na brigádu

-

Pracujete

-

Jiné: jste nezaměstnaný/á, jste na mateřské, ..

Váš rodinný stav: (Vyberte jednu možnost) -

Svobodný/á

-

Ženatý/ vdaná

-

Rozvedený/á

-

Ovdovělý/á

Máte už dřívější zkušenost se vztahem na dálku? -

Ano

-

Ne

6.

Jak dlouho trvá váš aktuální vztah? (Uveďte údaj v měsících.)

7.

Jak dlouho považujete váš aktuální vztah za vztah na dálku? (Uveďte údaj v měsících.)

8.

Z jakého důvodu jste s partnerem/partnerkou od sebe odloučeni?

9.

-

Kvůli bydlení v různých městech

-

Kvůli práci (alespoň jednoho z vás) v různých městech

-

Kvůli studiu (alespoň jednoho z vás) v různých městech

Jaká vzdálenost vás s partnerem/partnerkou při odloučení přibližně dělí? (Uveďte odhad v km.)

10. Kolik dní v měsíci většinou trávíte s partnerem/partnerkou společně (osobním kontaktem tváří v tvář)? Pokud s partnerem/partnerkou trávíte společně (osobním kontaktem tváří v tvář) většinou méně než jeden den v měsíci, uveďte slovy, jak často se vidíte: 11. Který způsob komunikace s partnerem/partnerkou při odloučení preferujete? Vyberte jeden. -

Telefonování

-

Video chat

-

SMS zprávy

-

MMS zprávy

-

Instant messaging

-

Posílání soukromých zpráv přes Facebook nebo jinou sociální síť nebo chat (např. Skype)

-

E-mail

-

Veřejné způsoby komunikace: například sdílení obsahu na zdi Facebooku, na Twitteru, blogu, v diskuzním fóru, ..

-


12. Jak často a v jakém rozsahu s partnerem/partnerkou při odloučení většinou komunikujete? (Vyberte jednu možnost, která vás nejvíce vystihuje.)

40 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku -

Pošlete si více než 10 zpráv denně (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, e-maily,..) / strávíte více než 60 minut denně na chatu, video chatu, telefonním hovorem

-

Pošlete si 3-10 zpráv denně (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, e-maily,..) / strávíte 10-60 minut denně na chatu, video chatu, telefonním hovorem

-

Pošlete si 1-2 zprávy denně (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, e-maily,..) / strávíte méně než 10 minut denně na chatu, video chatu, telefonním hovorem

-

Nekomunikujete každý den, pošlete si několik zpráv alespoň 2x týdně (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, e-maily,..) /strávíte několik minut alespoň 2x týdně na chatu, video chatu, telefonním hovorem

-

Nekomunikujete každý den, pošlete si několik zpráv méně než 2x týdně (SMS, IM, soukromé zprávy na sociální síti, e-maily,..) /strávíte několik minut méně než 2x týdně na chatu, video chatu, telefonním hovorem

Následující položky se týkají vnímání vašeho aktuálního vztahu s partnerem/partnerkou. Uveďte na škále 1-7, nakolik s následujícími tvrzeními souhlasíte nebo nakolik váš vztah vystihují. 1 (Silně nesouhlasíte) – 2 – 3 – 4 – 5 – 6 – 7 (silně souhlasíte) 13. Je pro vás zásadní udržet vztah se svým partnerem/svou partnerkou. 14. Chcete, aby váš vztah vydržel velmi dlouhou dobu. 15. Cítíte silné pouto k vašemu vztahu. 16. Je možné, že začnete chodit ještě s někým jiným, než se svým partnerem/svou partnerkou. 17. Moc by vás nerozrušilo, kdyby váš vztah měl skončit. 18. Chcete, aby váš vztah trval navždy. 19. Máte zájem o dlouhodobou budoucnost vašeho vztahu. 1 (zřídka) -2-3- 4 (občas) – 5 – 6 – 7 (většinou) 20. Jak často si zvolíte trávit čas pouze s ním/ní, když máte zrovna volno? 21. Jak často si ponecháváte velmi osobní informace pouze sám/sama pro sebe a nesdílíte je s ním/ní? 22. Jak často mu/jí projevujete svou náklonnost? 23. Jak často mu/jí svěřujete velmi osobní informace? 24. Jak často jste schopný/á porozumět jeho/jejím pocitům? 25. Jak často se k němu/ní cítíte blízko? 1 (nepříliš) – 2 – 3 – 4 (trochu) – 5 – 6 – 7 (hodně) 26. Jak často s ním/ní trávíte rád/a čas o samotě? 27. Nakolik máte pocit, že ho/ji podporujete a povzbuzujete, když je nešťastný/á? 28. Jak blízko se k němu/ní cítíte většinu času? 29. Jak důležité je pro vás naslouchat jeho/jejímu velmi osobnímu odhalení? 30. Jak uspokojující je pro vás vztah s ním/ní?

41 Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku 31. Jak láskyplné jsou pocity, které vůči němu/ní zažíváte? 32. Jak moc je pro vás důležité, že rozumí vašim pocitům? 33. Kolik škody je ve vašem vztahu napácháno vašimi neshodami? 34. Jak moc je pro vás důležité, aby byl/a povzbuzující a podporující, když jste nešťastný/á? 35. Jak moc je pro vás důležité, aby vám projevoval/a láskyplné pocity? 36. Jak důležitý je pro vás ve vašem životě vztah s ním/ní?

37. Považujete něco dalšího za důležité, co se týká vaší komunikace s partnerem/partnerkou a chtěl/a byste to zmínit? Například: Byla pro vás komunikace při odloučení v něčem náročná? Měnila se intenzita a témata komunikace? Byla v něčem technologie (vámi při odloučení používaná pro komunikaci) nápomocná nebo omezující? 38. Pokud chcete být informován/a o výsledcích výzkumu, uveďte zde svou e-mailovou adresu:

Komunikace, intimita a závazek ve vztazích na dálku v období vynořující se dospělosti

Recommend Documents