Budoucnost energetiky v ČR
Komu se vyplatí nový Temelín? První diskuzní setkání k přípravě nové státní energetické koncepce
Připomínky MŽP k plánovanému rozvoji jaderné energetiky v ČR Konference Budoucnost energetiky v ČR 5. dubna 2012 PhDr. Ivo Hlaváč náměstek ministra životního prostředí ČR
Fukushima – rok poté I • Německo, Švýcarsko – úplný odklon od JE • Belgie – úplný odklon do r. 2025, podmíněný zajištěním odpovídající kapacity jiných zdrojů • Itálie – referendum se vyjádřilo proti nové výstavbě • Globálně 435 bloků JE v provozu, 63 nových ve výstavbě, plánuje se výstavba 162 nových reaktorů • První reaktor staví např. Indonésie, Egypt a Chile, výstavbu dalších JE připravuje rovněž např. Polsko, Česko a Turecko • Pokračující rozvoj v Číně, Rusku a Indii (Indie chce rozšířit kapacitu 13x do 2030)
Fukushima – rok poté II • Zátěžové testy - testování všech 143 reaktorů v EU - výsledky kontroly do poloviny roku 2012 Česká republika (SÚJB) - Na žádné elektrárně nebyl nalezen stav, který je nutné bez prodlení řešit - Možná zlepšení bezpečnosti organizačního i technického rázu – třeba vyhodnotit náklady a přínosy
Návrh SEK • V původním návrhu až 18 nových reaktorů do 2050 = 80 % výroby elektřiny • Současný návrh: – – – – –
Prodloužení životnosti JETE a EDU do roku 2035 Dostavba 2 bloků JETE přibližně do 2025 Případný 5.blok v EDU Odpovídá zvýšení podílu JE na výrobě elektřiny z 1/3 na 1/2 Další nový zdroj na zelené louce ? (Blahutovice?)
JE v ČR - klady • Nízkouhlíkový zdroj – levnější možnost snižování emisí než OZE x investiční náklady JE se zvyšují, OZE (FVE) trvale snižují – 2 nové bloky JETE = úspora 8 Mt CO2 = cca 10 % emisí v EU ETS (při odstavení odpovídajícího výkonu fosilních elektráren)
• • • •
Může pomoci nastartovat českou ekonomiku Stabilní zdroj pro základní zatížení Nízká spotřeba paliva – odolnost vůči cenovým výkyvům Výzkum a vývoj – Know-how + zapojení českých firem do inovací
JE v ČR – zápory a otazníky I • Nejistá návratnost investice – konkurenceschopnost závisí rovněž na ceně elektřiny, vývoji cen emisních povolenek a zavedení uhlíkové daně
• Spotřeba energie se nevyvíjí dle prognóz ČEZ – potřebujeme nový zdroj? => podmíněnost náhradou uhelných elektráren • ČEZ nebude vyplácet dividendy – mohou chybět prostředky na financování reforem • Stávající projekty (FI/FR) se zpožďují a prodražují oproti plánu • Náklady odstavení a likvidace – chybí zkušenosti, jaderný účet nemusí stačit
JE v ČR – zápory a otazníky II • Trvalé úložiště jaderného odpadu – dosud žádné hlubinné úložiště v EU – výběr vhodné lokality (omezení na dvě lokality do 2015) – předpoklad zahájení provozu okolo roku 2065 • Těžba uranu – metoda chemického loužení ekonomicky a ekologicky neúnosná – jen sanace v okolí Stráže pod Ralskem si vyžádá přibližně 32 miliard Kč do roku 2035 – výroba paliva mimo ČR => dovozní závislost
Energy Roadmap 2050 •
Sdělení EK Energy Roadmap 2050 – možné trajektorie přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku – nepočítá s výrazným nárůstem JE
IEA World Energy Outlook 2011 • Scénář 450 ppm ke stabilizaci klimatu a omezení nárůstu
globální teploty na 2°C • Analyzuje rovněž možnost omezení vývoje JE po Fukushimě • Přibližně poloviční využití jádra = nárůst celkových nákladů o 10 % (1,5 trilionu USD) v období 2011 – 2035 • Náhrada větším využitím OZE a CCS • JE je nákladově efektivním nízkoemisním zdrojem
EIA – dostavba JETE I • 2008 – oznámení záměru • O účast v mezistátním posuzování projevilo zájem Rakousko, SRN (Bavorsko, Sasko), SR a PL • Doručeno cca 7 000 rakouských vyjádření a cca 3 000 německých vyjádření k dokumentaci • 2011 – mezistátní konzultace – Rakousko, Bavorsko • 2011/2012 – premiér nabídl SRN a Rakousku uspořádání veřejné diskuse na jejich území nad rámec EIA, SRN a Rakousko tuto nabídku uvítaly
EIA – dostavba JETE II • Únor 2012 – MŽP doručen oponentní posudek • Březen 2012 – možnost vyjádření k oponentnímu posudku: překlad zaslán SRN, PL a Rakousku • Další kroky: o vyjádření k posudku o veřejné projednání • Návrh stanoviska EIA - na základě dokumentace, mezistátních konzultací, posudku, veřejného projednání a uplatněných vyjádření
Závěr a diskuse • Nutnost dodržení nejvyšších bezpečnostních kritérií a standardů • Mimořádně důležitá je podpora veřejnosti - v ČR stále jedna z nejvyšších v Evropě
• Dana Drábová: „Nebude-li veřejnost jaderným elektrárnám důvěřovat a akceptovat je, dlouhodobě nepřežijí, i kdyby technicky byly naprosto bezchybné a ekonomicky snášely zlatá vejce.“
Děkuji Vám za pozornost.
5. dubna 2012
Komu se vyplatí nový Temelín? Ing. Edvard Sequens Calla - Sdružení pro záchranu prostředí
Spotřeba primárních energetických zdrojů v návrhu SEK
900 PJ
1 231 PJ 72 % dovoz
V r. 2010 jaderné palivo: 253 PJ
80 % dovoz
Zdroj: Návrh SEK, MPO 11/2011
Struktura výroby elektřiny v návrhu SEK
94,5 TWh
= 12 700 MWi
V r. 2010 jaderné palivo: 26,7 TWh = 3 970 MWi
130,2 TWh
= 17 500 MWi
Zdroj: Návrh SEK, MPO 11/2011
Některé otázky, které návrh SEK neřešil, ale měl
? Kde postavit tři nové jaderné elektrárny? Za co všechny ty reaktory postavit? Je u nás možné opět chemicky loužit uran? Najde se místo pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva?
Důsledek návrhu SEK: marginalizace obnovitelných zdrojů energie
121 PJ
10,4 %, 192 PJ na spotřebě PEZ 12,4 %, 199 PJ na spotřebě PEZ 131 PJ
V r. 2020 podle Národního akčního plánu pro OZE: 183,5 PJ (13,5 % na konečné spotřebě)
Zdroj: Návrh SEK, MPO 11/2011
Důsledek návrhu SEK: marginalizace obnovitelných zdrojů energie
Zdroj: Návrh SEK, MPO 11/2011
„V podmínkách ČR je „nereálné ekonomicky efektivní využití obnovitelných zdrojů k výrobě elektřiny,“ návrh SEK.
Další důsledky návrhu SEK
Centralizace energetiky, nezdravá závislost na velkých zdrojích = posilování moci energetických firem „Nutnost přejít od dohledu nad současným trhem s elektřinou k jeho zásadním modifikacím“ autoři návrhu SEK Zcela revoluční změna regulace elektroenergetiky od regulace na straně výroby k regulaci na straně spotřeby (DSM), maření přebytku výkonu z jaderných zdrojů v elektrokotlích CZT a v podporovaných tepelných čerpadlech
Problematické fungování takto postavené elektroenergetické soustavy se systémy, které jsou budovány na sever, západ i jih od nás: decentralizované s vysokým podílem obnovitelných zdrojů
Proměna energetického mixu v EU od r. 2000 do r. 2011
Atom: - 8 %; uhlí: - 2 %; ropa: - 6 %; plyn + 7 %; vítr: + 8 %; solární energetika: + 5 %
Zdroj: EWEA, 2012
Cena obnovitelných zdrojů oproti fosilním i jaderným klesá
EPIA 2011
Zdroj: EPIA, 2011
EPR (Finsko, Francie): původní cena 3 mld, dnes cca 6 mld euro, zpoždění 4 roky Cena Temelína pak 200-300 mld. Kč + Vyvedení výkonu Kočín-Mírovka a Kočín-Přeštice cca 12 mld Kč (do ceny elektřiny)
Realita jaderné energetiky ve světě
2011: odstaveno 19 reaktorů (DE, JAP, UK), 6 nových (Čína, Indie, Írán, Pákistán a Rusko) Japonsko: 53 z 54 reaktorů vypnuto, není jasné kolik z nich obnoví provoz 2012: 61 reaktorů ve „výstavbě“, z toho 10 rozestavěno před více než 20 lety (26 Čína, ovšem všechny nové zastaveny v reakci na Fukušimu, Rusko 10, Indie 7, Jižní Korea 3)
Český uran? Jen sanace škod po chemické těžbě uranu ve Stráži pod Ralskem ještě 31,3 mld Kč, další miliardy sanace v Mydlovarech, Rožné, Příbrami a dalších ložiscích. Roční těžba v Rožné už jen 254 tun uranu (r. 2010), zásoby k 1.1.2011 374 tun, na počátku r. 2012 ohlášen nález dalších až 1000 tun = provoz do 2018-2019? Prodejní cena koncentrátu U je rovna cca nákladům na vydobytí a zpracování.
Český uranový koncentrát nepokryje ani K ověřeným uranovým zásobám na polovinu potřeby reaktorů v JEDU a JETE. Liberecku se není možné dostat bez pomoci chemického loužení = ohrožení pitných vod A kam s vyhořelým palivem?
Také cena provozu jaderných elektráren
Provozovatel v ČR odpovídá za jadernou škodu jen do 8 mld. Kč.
4x
Četnost tavení aktivní zóny se udává 1 x za 10000 až 30000 let
A1 Jaslovské Bohunice Saint Laurent
Realita: 8 x za 50 let Poučení po Fukušimě: Souběh přírodních pohrom, selhání kritických systémů a selhání lidí může naše očekávání překvapit Zdroj: World Nuclear Association + CityPlan
Máme postavit naši ekonomiku na vývozu elektřiny?
Zdroj: Energetický regulační úřad
Kladné saldo v elektřině v roce 2011: 17 TWh Jsme jedním z největších exportérů elektřiny na světě.
„Koncepce se tváří, že staví soběstačnou energetiku, ale přitom buduje brutálně vývozní systém.“ Jaroslav Míl, Lidové noviny, 17. 9. 2011 Opravdu to chceme? A komu půjdou zisky?
Existují i jiné podoby energetické budoucnosti České republiky
Zdroj: Lechtenböhmer et al. 2009
www.chytraenergie.in fo
Děkuji za Vaši pozornost !
Calla – Sdružení pro záchranu prostředí Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice Tel.: 384 971 930, E-mail:
[email protected], http://www.calla.cz
Hlavní partner
Oficiální partneři
Odborní garanti
Záštita
Partneři
